Kdo má v práci pomalejší PC?

Také v práci nebo ve škole musíte čekat na počítač abyste s ním mohli plnohodnotně pracovat?

V dnešní moderní době narazíme na počítače téměř všude ať už se vám to líbí nebo ne. Mnozí z nás jsou nuceni v zaměstnání tyto stroje používat nebo s jejich pomocí dokonce vykazovat činnost. Ovšem mnohdy je ta práce o nervy…

V práci jsem měl celkem rychlý a bezproblémový počítač, samozřejmě že nějakou chvilku trvalo, než se zpracovaly některá data a muselo se čekat na požadavky serveru. Nebylo to ale nic tak strašného až do té doby, kdy se nabrala nová pracovní síla a tenhle můj počítač dostala do užívání jedna paní (a zároveň se z něho udělal printserver) a mě odněkud přinesli „nový“ kompijůtr a navíc jsem se s tím vším musel kousek posunout do míst, kam nedosáhne žádný síťový kabel. Tak tedy komunikace s okolním světem byla vyřešena jakýmsi NONAME WiFi modulem. To už i tam moje domácí síť lítá rychleji, než tohle…

Samotný stroj je skládačka typu „co smeťák dal“ dokonce i DVD vypalovačku tam mám, ale vypaluje pouze pomocí svého speciálního programu, u kterého jsem dosud nepřišel na to, jak se sním pracuje aby dokázal vypálit i jiné soubory než jenom fotky.

Nekecám, je tu AT zdroj, ale dokáže se sám vypnout jako ATX ! Čas od času se nechce ráno zapnout a nebo když se zapne, tak třeba nefunguje myš. A bez myši se ten náš geniální program prostě nedá ovládat.

Konfigurace mého pracovního děla je:

Intel Pentium III 375MHz , 256MB SDRAM, 20GB HDD

Čas od času se sám restartuje (zrovna v polovině zpracovávaného procesu) nebo se nechce vůbec zapnout, nebo nefunguje některá připojená komponenta.

Ráno příjdu do práce, zapnu počítač a čekám. Pokud bylo spuštění zdroje úspěšné, tak probíhá self test neobyčejně dlouho. Poté se zavádí Windows XP taktéž neobyčejně dlouho. Konečně naskočila modrá obrazovka (ne bsod;)) a asi po půl minutě přihlašovací dialog. Zadávám heslo a po dalších dvou minutách se ukazuje obrázek na pracovní ploše (samozřejmě logo firmy;)) zhruba asi po minutě se zobrazí na ploše ikony. Ale ještě nemůžu nic dělat, protože se zavádí hromada „důležitých“ programů do systray a já tak můžu akorát sledovat, jak líně vedle hodin přibývají postupně antivirový agent (poslední aktualizace někdy v roce 2005), jakási aplikace zprostředkující cosi, nepříliš kvalitní firewall a ještě několik naprosto zbytečných agentů nějakých aplikací se kterými bych nejraději udělal krátký proces, ale nechci dráždit správce. Několikrát denně mám chuť vytáhnout flash disk, spustit autoruns a trochu to tam pročistit…

Až teď teprve můžu zkusit spustit svůj program. Dlouho se nic neděje a asi po třech minutách naskakuje startovací logo. Další minuta a objeví se přihlašovací okénko. Klik, chvilka čekání, očekávání pádu programu, nestalo se naštěstí, výběr databáze, klik a ještě tak minutku a už to snad pojede. Ještě chvilku trvá, než se přes nabídky doklikám k tomu dialogu, co potřebuji. První spuštění trvá vždycky dlouho, později už to „frčí“ o poznání rychleji.

To nejhorší mě ale teprve čeká. Veškerou činnost a veškeré operace neprovádí můj počítač, ale server v kumbálu vedle záchoda, takže já vyšlu požadavek a čekám, až ho server zpracuje a dovolí mi přejít do dalšího okna, kde opět vyšlu požadavek a zase čekám na server, abych si mohl otevřít dialog, přes který se dostanu k tisknutí formuláře. Nutno podotknout, že tento předposlední krok trvá ze všech operací nejdéle a pokud někdo ve firmě zrovna zpracovává větší množství dat, může se čekání protáhnout i na několik desítek minut. Konečně se mi zobrazuje kousek náhledu dokumentu a za chvíli se ten náhled zobrazil celý. Zde už můžu použít i klávesnici, tak tedy F8 pro vyvolání dialogu pro tisk a čekám až se mi zinicializuje nasdílená tiskárna na mém bývalém počítači. Zajímavé je to, že tu tiskárnu hledá neuvěřitelně dlouho a nakonec ji najde a třeba i přes to, že může být printserver vypnutý a tiskárna tam fyzicky ani vůbec bý nemusí…

Samotné tlačítko tisku už musím odkliknout opět myší, protože klávesnicí to prostě nejde. Fajn, papír z tiskárny vylezl (taky se občas stane, že se kousne mezi válci), escape escape escape (na tohle už klávesnice reague-je to rychlejší, než oklikávat křížky myší) a zase odznova. Mezitím, co zpracovávám další zakázku, vyskočí mi v pravo dole bublina oznamující, že dokument byl odeslán do tiskárny :D

Opravdu ten počítač není tak pomalý, to je jenom systém, ve kterém se tohle všechno provádí. Jeden čas jsme měli na pozadí spuštěný Media Player, Total commander a třeba i Excel, doma jsem vypálil DVD s muzikou a bylo pár dní co poslouchat a všechno šlapalo normálně svojí běžnou rychlostí, dokonce jsme to měli i s vizualizací. Taky nám to poslouchání muziky už zakázali poté, co jsem tam tenkrát pustil Obscene :)

Při pohledu do vnitřku systému se naskytne pohled na několik desítek různých běžících procesů na pozadí. Kdysi probíhala v práci čistka počítačů, tedy že nějakým způsobem přes síť probíhala kontrola registrů a kdo měl nainstalované například icq nebo hry, musel je okamžitě zlikvidovat. I stalo se jednou (když jsem používal ještě úplně jiný kompijůr k jiným účelům) že za mnou pan správce přišel a něco nalezl v registrech. A ptal se mě, jestli nevím, co je tenhleten „Brother“ a to stačilo trochu zvednout hlavu a podívat se na logo tiskárny, kterých je ve firmě několik. Je evidentní, že správce ani neví, k čemu většina různých procesů ve firemních počítačích slouží a proč tam vůbec jsou, protože jsem si je tak z nudy zkoušel jeden po druhém vykillovat až mi zůstaly jen samotné schvosty a wireless manager a i bez nich mi běžel pro mou práci potřebný soft normálně a dokonce tím, že jsem uvolnil hodně systémových prostředků, bylo všechno rychlejší…

Čas od času tenhle náš geniální program spadne třeba zrovna při realizaci požadavku a potom ho musím pracně dohledávat v databázi jestli ho to realizovalo, nebo se o to musím pokusit znova…

Samotné vypínání s sebou přináší taktéž čekání na známý vypínací dialog po stisknutí ALT+F4 nebo Start->vypnout se objeví zhruba po půl minutce…

Z osmihodinové pracovní doby strávím dobrou hodinu jenom čekáním. Čeká z vás snad někdo ještě déle?