Když 16GB nestačí

Bylo to někdy začátkem prázdnin, kdy se mě na icq ptal jeden známý, jestli bych nedokázal propojit 2 PC kabelem.
Trochu jsem znejistěl a snažil jsem si vzpomenout, jak se takové počítače dají vlastně propojit a že jsem něco podobného už někdy řešil. Proto jsem se ho hned zeptal, co konkrétně potřebuje. Hry po síti?
Vylezlo z něj, že si chce z jednoho počítače od svého známého do svého PC zkopírovat filmy a že si kvůli tomu už koupil kabel. Hned jsem mu navrhnul DVD vypalovačku nebo USB flash disk. Já mám celkem velký (kapacitní) flash disk, připomínám. Na to mi odpověděl, že toho je asi 200GB!

Aha, tak na to by můj Corsair Flash Voyager 16GB tedy nestačil…

No nakonec jako nejjednodušší řešení mě napadnul externí HDD, protože stále jsem nevěděl, jaký že to má kabel a jak to chce propojit. Po několika řádkách jsme se domluvili, že mu externí HDD pujčím, protože jak se brzo ukázalo, byl jsem jediný široko daleko, kdo takovou věcičkou momentálně disponoval.

Domluvili jsme se kdy a kde to zkopčíme, udělal jsem si na to čas a místo na disku. V den D, kdy jsem se k němu chystal přijet s diskem, tak mi píše, že ony ty filmy, odkud si je chce kopírovat, jsou vlastně na externím HDD, takže nic, díky za ochotu… No neuvěřitelné…

Díky této příhodě jsem se trochu zamyslel, jak má všechno poslední dobou stále větší nároky na kapacitu a datovou propustnost.

Jo žijeme už v 21. století. DVD pomalu přestávají stačit, nahrazují je Blue-Ray disky a čím větší obraz a kvalitnější zvuk, tím větší místo to potřebuje. To samé platí o rychlosti pro připojení k internetu. Existuje mnoho warezáků, co si v životě nekoupili jediný originál a všechno tahají přes kabel. Taky způsob jak si obstarat software a to neuvěřitelné množství dat, které muselo u takového človíčka protéct kabelem nebo vzduchem…

Napadá mě jedna užitečná poučka, už ani nevím odkud:

Definice hardwaru: Vše, co se nedá ukrást po síti

A jak tomu bylo třeba před 20ti 30ti lety? Tehdy se filmy ani muzika neuchovávaly v podobě nul a jedniček, ale všechno bylo na magnetických páskách a kazetách nebo deskách.
Vzpomínám, jak tehdy otec přitáhnul z práce jakousi obludu o velikosti menší ledničky, protože jim v práci nasadili nové „děla“ 286 SX a těchto strojů se zbavovali. Ano, byl to počítač. Jakýsi Robotron s klávesnicí na jednom kabelu a s černo zeleným monitorem na druhém silnějším kabelu. Je zajímavé, že Google ani celý internet nedokáží dát přesnou odpověď, když chci najít, co to tehdy bylo za mašinku. Nenašel jsem ani jaký to byl model, ani obrázek, každopádně nejvíce se tomu podobá přístroj na obrázku v pravo.

Počítač pro kancelářské použití v 70. a 80. letech 20.století, s třemi 8″ disketovými mechanikami a jednou 5,25″ mechanikou. Můžu se chlubit tím, že jsem měl (a možná ještě někde na půdě bude) 8″ disketu, která měla kapacitu neuvěřitelných 160 kB ! Cenu z těch časů si ani netroufám odhadnout… Každopádně brzy budou mít takové věci historickou hodnotu ;)

No a pak už to jelo. První PC a k němu stovky 3,5″ disket. Tehdy to byla jediná možnost, jak do počítače dostat nějaká data. Přes tu malou pomalou a hlučnou zdířku. Jednou jsem měl pujčenou externí CD mechaniku, ovšem se 170MB HDD toho moc vykouzlit nešlo. Pamatuji si, že jsem Windows 95 neúspěšně instaloval z asi 15 disket, nebo kolik jich to vůbec bylo…

Mimochodem, věděli jste, že se na disketové mechaniky dají hrát různé melodie ?

Například za pár let bude vůbec problém, když se dostanete k datům na disketě a budete muset shánět Floppy Disk mechaniku :)

Podobný problém mám už teď s videokazetami, když mi někdo cpe kazetu, že to musím vidět, tak já ho musím zklamat, protože si tu krabičku nemám v čem přehrát a komu by se vlastně ještě vůbec chtělo čekat, až se páska přetočí na začátek… Audio kazety zřejmě čeká ještě několik let provozu, protože hifi věže i menší přehrávače se standartně vyrábějí alespoň s jednou kazetovou mechanikou a ve starších autorádiech se s nimi taky ještě setkáme. A navíc, po dlouhá léta i vlastně dnes to je snadný způsob, jak jednoduše zaznamenat hlas, zvuk nebo hudbu. Takže si troufám tvrdit, že ty staré kazety tu snámi budou ještě hodně dlouho, než se nadobro odporoučí do zapomění a její technologie magnetgických hlav do křemíkového nebe. Vlastně i já jsem měl svoje první sety na kazetách :)

Elektronika a počítače ale stárnou mnohem rychleji. Člověk si koupí výkonné PC a než si ho doveze z obchodu domů, tak z toho je kalkulačka.
Nějaký čas to bude používat, než se objeví nová technologie, nebo nový ještě náročnější operační systém, kvůli kterým bude nucen kupovat nové a lepší a lepší díly, případně celý nový výkonější počítač, protože nově objevená technologie nebude kompatibilní s tou stávající.

Museli jsme si tím projít, až jsme se dostali k tomu, že všechna data sdílíme na síti. Na serverech Velkého Bratra, ke kterým máme přístup prakticky odkudkoli a kdykoli.

A v šuplíkách a ve stojanech se bude prášit na ty děrné štítky, diskety,ZIPky, kazety a minidisky, které v supermoderních počítačích nelze přehrát…