Rubrika: How To

Trápení s Creative X-Fi USB

Apin1 Comment

Před nějakým časem jsem si pořídil novou zvukovku, abych mohl konečně zase začít zaznamenávat, protože moji nahrávací stanici jsem zbavil Window 7, nainstaloval poslední Ubuntu a věnoval jsem ji jinému uživateli pro pohodlné a bezpečné surfování na internetu.

Měl jsem několik kritérií, které bych od nové zvukové karty očekával: připojení přes USB (kvůli přenositelnosti mezi notebooky), 5.1 zvukový výstup pro příležitostné hry a filmy, line-in vstup pro již zmiňované nahrávání z mixpultu.

Procházel a porovnával jsem mnoho produktů, které by splňovaly moje požadavky a nakonec po dlouhém zvažování padla volba na americkou značku Creative Labs a jejich produkt X-Fi Surround 5.1 USB. S předchozí zvukovou kartou Sound Blaster Audigy 2 v PCI slotu jsem byl víceměně spokojen a na domácí nenáročné využití a občasné nahrávání dostačovala. Avšak její morální zastaralost a špatná podpora ovladačů v nových Windows ji odsoudili s celým počítačem k tomu, abych se zbavil dalšího zbytečného krámu.

X-Fi Surround 5.1 USB může být pro mnoho uživatelů dobrá volba, já jsem se o tom zatím ještě zcela nepřesvědčil. Creative Labs je značka známá převážně svými cenově dostupnými produkty střední třídy. Kdo chce opravdu kvalitu, musí si připravit větší finanční obnos a hledat u jiných výrobců. Jak jistě víte, na věci související s audiem jsem tak trochu vysazený, ale zase nemám uši netopýra abych musel bazírovat na detailech a navíc pro použití s reprosoustavou Genius Home Theater 5.1 by bylo zbytečné pořizovat drahou zvukovku. Protože s Creative Labs jsem měl předtím převážně dobré zkušenosti, tak nebyl důvod investovat do jiného výrobce.creative X-Fi USB 5.1

Zvukovku po připojení k USB bezproblémů detekuje Windows i Linux s jádrem 2.6.31-17, ačkoli u toho linuxu není zvuková kvalita nijak omračující (dá se říct neposlouchatelná) a výrobce dodává oficiální ovladače pouze pro Windows. Nedá se svítit, tahle zvukovka najde své využití hlavně ve Windows při hraní.

Po nainstalování ovladačů a hromady zbytečného balastu (pokud si ho při instalaci nevyberete, bude vás to nepravidelně upozorňovat na aktualizace a doinstalace mnohdy naprosto zbytečných aplikací a featurek) se z reproduktorů ozývá poměrně slušně znějící a dobře čitelná hudba (záleží na zvolené nahrávce). Požitek z hudby se dá údajně ještě umocnit zapnutím technologie X-Fi Crystalize (odtud název této zvukové karty), což je taková berlička, která ze komprimovaných zvukových souborů (MP3 nebo DivX) dokáže vymáčknout detaily a nahrávku jakoby oživit. Bohužel asi nemám ty správné nahrávky, protože rozdíl se zapnutým nebo vypnutým X-FI Crystalize prostě nijak nepoznám. Stejně tak i X-Fi CMSS-3D se nijak neprojeví, ikdyž by měla údajně rozšiřovat prostorové vnímání. Alespoň že na zatížení CPU má tato věc minimální vliv.

Podíváme-li se na udávané parametry, tak zjistíme, že přehrávat i nahrávat Stereo umí až do 24 bit/96 kHz, prostorově pak hraje 16 bit/48 kHz. Klasickými stereojacky připojíte zadní pár reproduktorů a subwoofer/center. Pro přední reproduktory jsou pozlacené cinche, které si můžete upravit na stereojack přiloženou redukcí. Samozřejmostí je i optický SPIDF výstup (který jsem dosud neměl možnost vyzkoušet). Na boku najdete výstup pro sluchátka, linkový a mikrofonní vstup. Součástí zvukovky je instalační CD a IR dálkový ovladač, se kterým uživatel něco málo zvládne zapnout, vypnout, přepnout, nejlépe však ovládat hlasitost, ale komfortní a uživatelsky přívětivé to rozhodně není. Celé to působí neomaleně a nepřehledně. Regulace hlasitosti je moc skoková (možná že pujde přenastavit na jemnější někde v registrech) a na obrazovce zabírá zbytečně mnoho místa. Navíc regulační kolečko na těle zvukovky je malino nakřivo a při otáčení „plave“. Je to detail, ale jediný ovládací prvek na zvukovce v Creative Labs vycentrovat mohli… Nejlépe si dálkový ovladač bude rozumět s aplikací Entertainment Center, která je ve flashi a navíc kvůli zbytečným grafickým efektům je příšerně pomalá a prakticky nic neumí. Součástí instalace je i možnost si zdarma stáhnout aplikaci CyberLink PowerDVD 9.

Popravdě řečeno, těmito věcmi jsem se zase až tak do podrobna nezabýval, protože kvůli nim jsem jedenáct stovek za zvukovku nedával. Šlo mi hlavně o 5.1 zvuk ve hrách a u filmů, který je pro moji skromnost dostačující a příležitostně něco zaznamenat přes line-in.

Zvukovka přes line-in nahrává, což je fajn, ale ne tak, jak bych si představoval. Zaznamenávaný signál je přijatelné kvality, ovšem je tam něco navíc. Amplitudové špičky a maxima (které nejsou zase tak na maximu) způsobují v nahrávce nepříjemné praskání a lupání!

Laboroval jsem několik dní jak to odstranit. Na internetu jsou pouze PR články, nebo vychvalující popisky v e-shopech, ale informace o tomto problému nikde nejsou, což se dalo očekávat, protože většina uživatelů s touto zvukovkou nahrávat skrze line-in asi nebude…
Zkoušel jsem všemožné nastavení a různé kombinace formátu i rychlosti vzorkování jak v Audacity (který ve verzi 1.2.6 ve Win 7 samovolně občas padá), tak i v ovládacím panelu zvukovky. Praskání se objevuje i v nahrávce pořízené balastem Creative Wave Studio, takže softwarem to není. Odstíněný kabel, přes který jsem nahrával poslední set zapojený do jednoho ze dvou master výstupů je taky v pořádku, pro jistotu ho vyměním za jiný, zkouším i nahrávat přes vlastní kabel, který jsem si kdysi dávno sbastlil sám… Zkoušel jsem odpojit veškeré ostatní USB zařízení s tím, že by mohlo něco kolidovat se zvukovkou-taktéž bez úspěchu.

Pomohlo pouze snížení vstupní úrovně v ovládacím panelu na takovou mez, kdy se zvukovka příliš nepřebudí. Každý pořádný dj si úroveň na masteru hlídá, aby nezacházel do červených segmentů. Tak to mám i já-nechávám oranžové jen problikávat, většinou se úrovní zvuku pohybuji v bezpečných zelených oblastech a proto jsem si zvukovku tak trochu zkalibroval (možná na přehnaně málo), takže praskání by se teď mělo objevovat už jenom při enormním zatížení. Musel jsem zvolit takový kompromis, aby mi toho do zvukovky nešlo moc a zároveň úroveň signálu byla na dostatečné hodnotě aby nahrávka nebyla příliš potichu.

Teď už si jenom najít čas a náladu a pustit se do záznamů :)

Přehrávání hudby, sledování filmů a hraní her je na X-Fi Surround 5.1 USB v pořádku, problém nastává při snaze něco zaznamenat – na to si musí člověk dát opravdu pozor a zkalibrovat si line-in vstup. Budu ještě nějaký čas testovat, zkoušet a hrát si s nastavením, každopádně tato zkušenost mě utvrdila v tom, že pokud chci ušetřit čas a nervy, mám se produktům od Creative Labs obloukem vyhnout a místo toho pořídit kvalitnější a spolehlivější značky, třeba M-AUDIO.

Měsíc s DELL Vostro 1220

Apin1 Comment

Je to měsíc zpátky, co se naskytla příležitost získat notebook DELL Vostro 1220 za velmi výhodných podmínek. Protože svými parametry plně odpovídá mé představě o ideálním notebooku, Ježíšek letos naděloval o něco dřív :)

Výborně přenositelný notebook s optimálním výkonem, který i přes malou uhlopříčku (12″) má v základní výbavě DVD vypalovačku (kterou stejnak už dneska používá málokdo-snad tam místo ní půjde dát něco jiného). Rozměry notebooku se dají přirovnat nejlépe k telefonímu seznamu. Stejně velký, o malinko těžší. Vejde se do každé tašky nebo batohu. Napájecí adaptér je taktéž uzpůsoben na přenášení malými rozměry a nízkou hmotností doplněný stahovacím řemínkem na upevnění kabelů.

Konfigurace následující:DELL Vostro 1220

DELL Vostro V1220 T6670/3GB/250GB(7200ot)/DVDRW/W/BT/C/12″LED. Mohl být ještě výhodněji, bohužel jiná sestava než s předinstalovaným OS Windows Vista nebyla, tak mám i operační systém, který mi je k ničemu a v notebooku vydržel asi 3 minuty ;)

Proč se trápit se zmrveným, nebezpečným a nepoužitelným operačním systémem, když tyhle notebooky jsou skvěle uzpůsobeny alternativám?
Windows a záložní oddíly šly okamžitě pryč. Ani tu nebylo předinstalováno tolik zbytečného balastu, pouze jakási pomůcka pro pálení disků. Zbytečnost, já budu používat K3b nebo Brasero (jestli vůbec-cd mechaniku takřka vůbec nepoužívám :) Nainstaloval jsem si na to Ubuntu 8.10 z USB flashky (protože instalační cd 9.10 bylo asi na konci své životnosti-leželo několik let v šuplíku a na pálení jiného letitého cdčka jsem neměl odvahu) a měl tak možnost si projít dvě předchozí verze až jsem se dostal k Ubuntu 9.10. Po instalaci bylo zapotřebí jenom povolit nesvobodný ovladač pro wifi. Tři kliknutí a mám před sebou spolehlivý, plně funkční a vybavený operační systém, který si následně můžu snadno přizpůsobit svým potřebám. Ještě jsem se nesetkal s notebookem, na kterém by takhle parádně v Ubuntu všechno fungovalo.

Ovšem první týden jsem musel volat mechanika. Po několika zapnutí a vypnutí přepínače na bezdrátovou komunikaci přestalo fungovat Bluetooth. Prostě notebook byl bez BT, zapnula se jen wifina. Prošel jsem všechno možné nastavení a spustil všechny dostupné testy a nic. Bluetooth prostě přestalo existovat. Volám na infolinku a jsem ujištěn, že už je po 17 hodině, tak nemůžou zaručit servis do druhého dne. OK nevadí, přesto za méně než 24 hodin předemnou mechanik rozdělává notebook.
Takto jsem si mohl prohlédnout i vnitřek notebooku a zjistil několik faktů:

Klávesnice má ze spodu nataženou fólii, takže několik kapek nežádané tekutiny by nemuselo být fatální. Protože se jednalo o výměnu BT modulu, musel se mechanik prošroubovat úplně celým notebookem a celý ho rozebrat. Po odmontování posledního dílu se ukázal BT modul a také harddisk.
To znamená, že se celý notebook musí rozdělat i při výměně disku.

Mechanik si při rozdělávání a následném montování nebyl zcela jist, protože se jedná o nový typ a prý ho ještě nerozdělával. Takže se z mého jiného počítače přihlásil na servis site, kde si zobrazil asi třicetistránkový foto návod jak rozebrat a složit tento model.

Neuběhla ani půlhodinka a notebook byl zase v kupě tentokrát už se svítící kontrolkou signalizující chod Bluetooth, které od té doby funguje na jedničku včetně dálkového ovládání přes mobilní telefon nebo připojení k internetu.

Mechanicky je znát, že se DELL za těch 25 let ve výrobě počítačů někam dopracoval. Nikde nic nevrže ani se neprohýbá, panty drží, dotykový ovládací panel slouží jak má, touchpad mi také vyhovuje, na klávesnici se píše pohodlně, snad jen tmavě modrá funkčí klávesa a stejnou barvou malé příslušné znaky na ostatních klávesách si mohli odpustit. Stejně tak jako u mnoha jiných přístrojů, toto značení není ve tmě vidět.

Průměrná provozní teplota při mém běžném používání se pohybuje kolem 42-45˚C. Při zátěži se dostaneme i přes padesátku. CULV dvoujádro od Intelu tolik netopí, o grafice se nedá říct že by byla herní (ale efekty Compizu zvládá levou zadní – malinko jí dochází dech po připojení full HD monitoru a ze čtyř ploch je najednou osum z toho polovina má rozlišení 1920 X 1080) a disk je ve svojí oddělené komůrce v místech pod pravým Ctrl, takže větráček se zapíná při 43°C, vyfouká na 39°C a zase se vypne. Zajímavé je, že při používání venku (teplota lehce nad bodem mrazu) senzory uvnitř stále ukazují teploty kolem 40˚C. Na chladící podložce se to ale dá stáhnout i na 36˚C.

Nic není dokonalé a i u tohoto notebooku lze nalézt několik vad na kráse. Tou nejvýznamnější bude hlučný pevný disk, který při otáčkách 7200rpm dokáže rozdrnčet i pračku (nebo jinou dutou škatuli, na kterou si notebook položíte). Odezva webkamery i za dobrých podmínek je trhaná, to mě zase tolik nevadí, protože videohovory uskutečňuji sotva jednou za rok. Nešvar z předchozích verzí Ubuntu, kdy se zastrčí do zdířky pro sluchátka jack a reproduktory stále hrají, je i u tohoto produktu. Spíše je to mojí leností, ale myslím, že jsem na internetu řešení někde už viděl… Občas se stane, že se zblázní zvukový správce při zběsilém přetáčení filmu se zvukovou stopou na 128kbps. Nejrychlejší řešení je notebook uspat do paměti a zase vzbudit. A posledním nedostatkem je 12″ obrazovka. Je to daň za mobilitu. U takhle malé obrazovky se při rozlišení 1280×800 snadno unaví oči a střídavý pohled na 15″ notebook je pak jako na velkoplošnou obrazovku :) Větší konektorová výbava by také neuškodila, místo optické mechaniky mohli v DELLu přidat HDMI port, nebo USB navíc.

Pozitivní dojmy převládají, výdrž je taktéž dostačující. Neřeknu vám tu přesné časové údaje, ale v úsporném režimu při zapnuté wifi, vypnutém BT a zeslabeném jasu dokáže notebook s novou 62Wh baterkou pracovat více jak šest hodin. Při maximální hlasitosti integrovaného repráčku a BT dálkovým ovládáním na mobilu si v pohodě shlédnete dva celovečerní DVDRip filmy a ještě si stihnete vyřídit e-maily a podívat na statistiky :) Notebook uspaný do paměti spotřebuje přibližně 1% za hodinu a půl. To je ovšem také dost zavádějící, protože jednou jsem notebook vzbudil asi po šesti hodinách spánku v batohu a baterie ukazovala 98% a po připojení adaptéru se okamžitě dobila na 100%… Na výdrži se podepisuje hlavně CULV dvoujádrový procesor a LED podsvícení matné obrazovky, mít tak SSD disk, výdrž by byla ještě zajímavější :)

DELL Vostro 1220 mě zatím nevypekl (až na to BT) a okamžitě jsem si ho zamiloval díky mobilitě, výborné funkčnosti, výdrži, výkonu a užitnosti. Tento notebook se rozměrově přibližuje atomáckým kalkulačkám, ovšem výkonem a výbavou je srovnatelný s klasickým počítačem a přiznám se, že se mi stalo snad jenom jednou, že bych ho vytížil natolik, abyse zpomalila odezva (při kopírování z externího disku v Gnome commanderu, současně se přehrává video, na další ploše otevřen XLS soubor a na další ploše je několik Firefoxů, Pidgin a otevřená statistika napájení).

Malý, lehký, výkoný s dlouhou výdrží na baterii. Víc od notebooku nevyžaduji, proto jsem s DELL Vostro 1220 velmi spokojen a můžu jen doporučit :)

Now it´s a Gun

Apin2 Comments

Konečně jsem se rozhodl realizovat jeden svůj nápad z dob dávno minulých a když jsem sehnal vše potřebné, pustil jsem se do díla.
Nejobtížnější bylo sehnat vhodnou maketu pistole. Když jsem totiž začátkem podzimu procházel různá hračkářství a sháněl normální pistole na vodu, tak je a) neměli (což se v záplavě sáněk a zimního zboží dalo tak trochu očekávat), nebo za b) měli pistole na vodu v podobě těch barevných futuristicky vypadajících stříkaček s velkými nádržemi v horní části. Sakra dneska se už snad nevyrábí ty klasicky vypadající vodní pistole věrně napodobující reálné předlohy se kterými jsem si jako malý kluk před dvaceti lety hrával…

Taková pistole na vodu má totiž vnitřek dokonale uzpůsobený mým potřebám, protože já tam místo vody chci nacpat baterie, spínač a laserový modul :)
laser gun by Apin

Nakonec v jednom malém zapadlém hračkářství kupuji asi za šedesát korun set malého detektiva obsahující plastová pouta, kompas s natištěnou střelkou, imitaci dalekohledu a to nejdůležitější: pistolku na kuličky s tím, že si vnitřek trochu doupravím. Pistolka s vrchním plněním na každý třetí stisk spouště uvolní jednu kuličku, která vypadne z hlavně a na každý pátý stisk jednu kuličku vystřelí asi 4 metry daleko. Nejdůležitější ovšem je, že je jedna z mála, která se nejvíce přibližuje mým představám a potřebám.

Já ovšem nechci střílet kuličky, takže vyšroubuji tři malinkaté šroubky držící obě poloviny pistole pohromadě a do ruky beru štípačky se kterými trochu upravuji vnitřek pistole. Vystříhat drážky a záhyby vnitřku pistole jde celkem snadno, protože samotná hračka je vyrobena z plastu, který se láme jen se na to člověk podívá, takže místy se „proštípu“ i skrz stěnu :)

Protože není vůbec jednoduché sehnat maketu pistole v originální velikosti, byl původní plán vtěsnat do vnitřku mikrotužkové baterie, když jsem ale sehnal „cvakací“ vypínač, který byl prostorově natolik úsporný, že by se vedle něj věšly i větší AA baterie, použil jsem box na tužkovky. Když jsem připájel vypínač, tak jsem zjistil že nefunguje (nevypíná-stále sepnuto). Nechtělo se mi ho už odpojovat, tak tam prostě zůstal. Vzal jsem jiný překlápěcí vypínač a připájel na druhou větev obvodu. Překlápěcí vypínač není ovšem dostatečně prostorově úsporný a byl jsem líný tam zpátky předělávat box na AAA baterie (a taky kvůli kapacitě větších baterií), takže trochu více vykukuje z těla pistole v místě spouště. Poslední díl je 30mW modul zeleného laseru za 11 dolarů z Dealextreme, u kterého jsem musel vyzkratovat spínač na elektronice. Z počátku jsem se rozhodoval, který modul koupit, protože v nabídce měli i 200mW dělo, se kterým bych si mohl vytvořit pomalu zapalovač a 5mW je zase moc slabý. Nakonec kompromis o výkonu 30mW, který má dosah na kilometry, v noci mimo město se s tím dá ukazovat na hvězdy nebo orientačně zjištovat jak vysoko je oblačnost, plašit hejna vran na stromech, nebo dráždit okolo poletující helikoptéry. Noční hra najdi dopravní značku v sousedním městě se stím dá taky hrát :)
DIY laser gun by Apin

Ve finále se ale ukázalo, že všechno je tak trochu větší, než jsem předpokládal a že budu muset vyštípat i dva ze tří sloupečků pro šroubky a celou pistolku tedy budou po kupě držet hlavně gumičky. Nakonec všechno zalít tavnou pistolí aby se to zpevnilo, vyztužily praskliny po předchozí úpravě vnitřku pistole a vše se pořádně přilepilo. U konečného lepení si je potřeba dát pozor na vycentrování laserového modulu v hlavni, aby paprsek nemířil křivě. Nepovedlo se mi to úplně dokonale a laserový paprsek jde malinko šejdrem, ale to na krátké vzdálenosti (cca 500m) nejde skoro poznat :)

DIY laserová pistolka se po asi tříminutovém neustálém svícení o několik °C zahřála v místech samotného modulu, ale není to nic strašného. I ten nejúspornější notebook hřeje víc. 30mW je dostačující ve tmě i za denního světla se sním dá ukazovat a v místnostech se tolik neunaví oči.
Stejně tak jako u každého kalibru i zde platí, že se stím nesmí mířit do očí nebo delší dobu pozorovat bod na krátké vzdálenosti!

Doplňky do Firefoxu

Apin1 Comment

Mozilla Firefox je můj neoblíbenější prohlížeč a nedám na něj dopustit. Prohlížení internetu s ním je rychlé, pohodlné a bezpečné. Navíc se Firefox dá snadno přizpůsobit a rozšířit o stovky, ne-li tisíce doplňků, které prohlížení a práci s internetem posouvají do jiných dimenzí.

Dnes vám představím doplňky, bez kterých by můj internetový prohlížeč nebyl prohlížečem.

Toggle Menubar

Užitečná věcička pro majitele netbooků, notebooků a vůbec všechny, kteří mají malou obrazovku. Tento doplněk zvětšuje užitnou renderovací plochu prohlížeče tím, že schová hlavní nabídku. Hlavní nabídku lze vyvolat stisknutím Alt nebo F2.

Web Developer

Nepostradatelná utilita pro tvůrce webů, testery a vůbec všechny, kteří se hrabou v kódu. Umožňuje dělat kouzla se stylováním zobrazené stránky. Nejčastěji používám jednoduchou editaci css stylů a výsledek vidím hned na obrazovce realtime.

WOT

Při návštěvě libovolné stránky ihned vidíte její důvěryhodnost díky malému indikátoru vedle faviconu u adresního řádku. Hodí se zejména v případech, když narazíte na supervýhodnou nabídku práce z domu a červené kolečko vás upozorní, že tady vyplnovat své osobní údaje asi nebude ten správný nápad…

SearchStatus

Další velmi užitečný nástroj pro všechny vývojáře a kodéry. Ve stavové liště zobrazuje Pagerank a Alexarank aktuální stránky a umí toho ještě mnohem více. Po kliknutí na ikonku pravým tlačítkem si o stránce můžete zjistit spoustu dalších podrobností. Od souboru robots.txt až třeba po zvýraznění klíčových slov na stránce.

NoScript

Snad nejdůležitější doplněk pro bezpečné prohlížení webu. Spousta webů by rádo při vaší návštěvě instalovalo nejrůznější spywarové aplikace, vyskakovací okna nebo prostě jenom zpracovalo kód Google Analytics. S tímto doplňkem si sami určíte co takovému webu dovolíte a co ne. Možná že sami budete překvapeni, co všechno musíte povolit, aby jste mohli používat třeba takový Facebook

Adblock Plus

Když už máte nainstalovaný NoScript, tak by se mohlo zdát, že tento doplňek není potřeba, ale ne všechny bannery jsou javascriptové objekty a čas od času narazíte i na obyčejný reklamní banner, který je potřeba zablokovat. Sníží se tím množství přenesených dat, stránka bez bannerů se zobrazuje rychleji, nikde na vás nic nebliká atd. Toto rozšíření má v sobě několik základních sad blokování nejčastějších bannerů a můžete si je jednoduše doplnit o další. Tento doplněk najdete i v repozitářích Ubuntu 9.10

InFormEnter

Jak může být registrace do katalogů snadná :) Každý, kdo často vyplňuje nějaké webové formuláře si s tímhle doplňkem usnadní práci. Nyní na vyplnění políčka stačí jeden klik ;)

Download Statusbar

Při stahování už na vás nebude vyskakovat žádné okno, průběh stahování se vám bude zobrazovat dole nad stavovým řádkem v přehledných okýnkách.

Fission

Průběh načítání stránky vidíte přímo v adresním řádku. Inspirace u jednoho nejmenovaného prohlížeče

Tak toto jsou rozšíření Firefoxu, které momentálně používám. Samozřejmě že jich mám nainstalováno více, ale jsou povypínané, protože když je zrovna nepotřebuji, je zbytečné je mít povolené. Příliš mnoho doplňků v kombinaci se stovkami RSS zdrojů můžou spouštění prohlížeče nepříjemně protáhnout, ikdyž od Firefoxu verze 3.5 v posledním Ubuntu 9.10 je Firefox připraven k práci takřka okamžitě i s desítkami aktivních doplňků :)

Ortofon Concorde Scratch po roce

Apin1 Comment

Už je to více jak rok, co šmrdlám s přenoskama Concorde Scratch. Za tu dobu odehrály na desítku akcí a doma je taky nešetřim (když na to mám čas) a užijou si dost vylomenin.ortofon concorde scratch kekel

Za jeden rok používání se špička hrotu malinko zaoblila a výstup jistě také klesnul (neměřil jsem ani ze začátku, ani teď). To není nic zvláštního, protože ráno po akci je hrot docela slušně zaprasený (viz obrázek) a jehla si za ty večery odbrousila statisíce kilometrů v drážkách desek.

Překvapivě se viditelné opotřebení hrotu nijak vážně neprojevuje ve zvukových vlastnostech a rozdíl mezi novým a rok hraným hrotem je lidským uchem takřka nepostřehnutelný. Samozřejmě že vysoké kmitočty jsou malinko poznamenány menší špičatostí jehly, ale v běžné hudební nahrávce to nijak nelze poznat a při přehrávání lidské řeči se na to posluchač musí velmi soustředit, aby zaznamenal jemné zkreslení u sykavek.

I mechanické vlastnosti jsou stále ve výborné kondici, jehla v drážce porád dobře drží při stále stejném zatížení, nepřeskakuje ani při reversech (pouze výjimečně u některých vážně hodně ohraných desek) a tzv. měknutí hrotu jsem také nezaznamenal. Čas od času hroty vyčistím lihem a další údržba není potřeba.

Jak už u mne bývá zvykem, měl bych své tvrzení doložit nějakým záznamem.

Ten bohužel tentokrát nebude, protože z nepochopitelného důvodu jsem se i já odhodlal vyzkoušet nový operační systém od Mrdkosoftu a na svoji nahrávací stanici (která mi léta dobře sloužila) jsem ve slabé chvilce nainstaloval Windows 7. Kvůli počátečnímu tichu jsem musel pro svoji Sound Blaster Audigy 2 dodatečně nainstalovat ovladač z internetu.

Konečně se reproduktory rozezněly, ovšem kvalita přehrávaného zvuku nebyla taková jako předtím. Zpočátku jsem se radoval, že to zase hraje, ale po chvilce a několika pečlivých posleších jsem nebyl s reprodukcí tolik spokojen. Zvuk ze Sound Blaster Audigy 2 je pod WIN7 mírně zkreslený a v jistých situacích to zní jako v ocelové bedně (typický znak nevyladěnosti ovladačů).

Se záznamem jsem se taky pár dnů trápil, až jsem to nakonec vzdal. Po mnoha různých nastaveních, kombinacích a ladění je zaznamenávaný signál na velmi nízké úrovni i při vysokých hodnotách posuvníků v PC i na mixáku a v maximálních pozicích zvukovka nepříjemně ořezává (ikdyž není ani pořádně vybuzená). Popisované zkreslení je při pozorném poslechu zřetelné i v nahrávce (testováno na jiných přehrávačích a počítačích) a pokud mám doložit nějaký důkaz o kvalitách rok používaných přenosek, s tímhle ho neudělám…

Byla tu ještě možnost zkusit nainstalit ovladač z originálního cd od zvukovky. Když jsem si tuhle zvukovku kupoval, tak se ještě ani o Vistách nikomu ani nezdálo, tudíž to byl pitomý nápad už od počátku, ale řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám a po instalaci driverů a ostatního balastu se z repráčků ozývalo ticho…

A jako třešničku na dortu je fakt, že Win7 nepodporují grafickou kartu ASUS A9250. Před lety jsem na tom v pohodě dohrál Doom 3 a ten nový zmetek od Mrdkosoftu pro tenhle kus hardwaru nemá ovladač (respektive Aušus nemá pro tuhle řadu grafik odpovídající ovladač pro Win7)!

Windows Seven je jasně pro nové počítače a nové HW zařízení (SSD disky, dotykové obrazovky, USB 3.0, Blue-ray mechaniky a jánevímcoještě) a s pár let starým hardwarem si prostě neporadí. Až se s Windows 7 dostanu do takového stádia, že je rozvrtám až nebudou k používání (udělal jsem to tak se všemi verzemi Windows. W95 počínaje-ale vždy se mi je podařilo zachovat ve fungujícím stavu), tak se vrátím zpátky k Windows XP v dualbootu s nějakým linuxovým distrem a pořídím nějaký záznam :)

Také se vám seká Left4Dead?

ApinLeave a comment

Na téma L4D ještě jednou. Konkrétně jak vyřešit jeden nepříjemný trabl s občasným zasekáváním hry.

Hraní Left 4 Dead se jednoho dne začalo škubat, na několik vteřin, zvuk se zacyklil do smyčky a v průběhu hry nešlo nic dělat, jenom čekat až se to zase vzpamatuje. Kdyby se to stalo jednou za hru, tak bych to překousnul, ale tento problém se opakoval takřka každou minutu…

Sem tam si najdu chvilku a asi tak dvakrát do měsíce L4D spustim, vybrat si quick match v Survival módu a zkusit získat zlatou medaili s partou náhodných spoluhráčů.

Ono zmiňováné chvilkové zamrzání v průběhu hry jsem přisuzoval chybě serveru nebo nějaký výpadek na lince. Jindy se ten záškub projeví ze začátku a potom už třeba vůbec během jedné mapy. Jistě mi dáte za pravdu, že v Survival módu, kde jde o vteřiny může být každý lag fatální a pokud se takový zásek protáhne třeba až na 10 vteřin, tak to je pak špatné…

Že se nejedná o chybu na straně serveru jsem zjistil až teprve před pár dny, na nových mapách a zasekávalo se mi to i zde. To už bylo jasné, že chyba není nikde jinde než na mém hardwaru.

Prošel jsem několik zahraničních diskuzí, kde někteří uživatelé řešili stejný problém a leckdy padlo celkem radikální řešení od přeinstalování hry, ovladačů, nebo celého systému. Přitom řešení pro vícejádrové procesory je jednoduché.

Do vývojářské konzole (tlačítko ~, pokud vám nefunguje, v nastavení klávesnice – Developers console – enabled) zadejte parametr:

mat_queue_mode 0

Tento příkaz řeší problém, který vzniká při vzácné konstelaci vícejádrových CPU a nových ovladačů speciálně v L4D. Pomohl mi k plynulé hře, k lepším časům v Survival módu a jistě pomůže i ostatním hráčům, kteří mohou mít stejný problém ;)


DJ Prase

ApinLeave a comment

Ačkoli to sám nemám vůbec rád, objevil jsem to i u sebe. Přesněji řečeno na svých slipmatech takový kekel :)

Při pravidelně nepravidelném občasném uklízení, ometání a vysávání prachu jsem se za jasného denního světla podíval na spodní část slipmatů, které si už taky nějakou tu akci odkroutili, ale používám je hlavně doma.

Jedná se o speciální aerodynamické slipmaty Stanton DSM-9F, které navrhnul samotný Dj Fokus. Teď už vím, že bych udělal lépe, kdybych na to šel klasicky, tedy stačí libovolný slipmat a pod něj igelit. Jenže asi jsem podlehl reklamě a slibům a pln očekávání jsem si jeden pár začátkem minulého roku položil na talíře gramofonů a používám je víceméně dodnes.

Slipmat Stanton DSM-9F je zvláštní druh slipmatu, který má v sobě několik otvorů, které mají zajišťovat menší styčnou plochu s deskou i talířem a tudíž má po tomto slipmatu lépe klouzat deska. Takto perforovaný slipmat má pochopitelně sníženou hmotnost a na desku nebo talíř působí menší plochou, proto by se mělo i méně materiálu o sebe třít a tedy i špinit.

S tím špiněním se můžete z obrázku přesvědčit sami, že to zase takové terno nebude. Je zajímavé, že většina klasických slipmatů se během používání špiní nejčastěji v místech okolo okrajů labelů. Patrně bude převážná většina djs, kteří na desku sahají právě v místech končící stopy a začínající nálepky (patřím mezi ně). Na tuto oblast vytvářejí svými prsty tlak a ten se potom za nějaký čas projeví právě v těchto místech díky přirozené pružnosti vinylu. Pokud jde ale o dírkovaný slipmat, tak je zajímavé, že se špína vyskytuje u každé řady dírek a okraj nálepky je zde také patrný.

Nejen že na klouzavost desky mají díry minimální vliv, protože je slipmat z odlehčeného materiálu, špíny bude porád stejně, akorát na menší ploše vypadá že ji je víc. Ale nejhorší věc je při sundávání desky, když se tento dírkovaný slipmat chvíli desky drží (protože je i menší než talíř gramofonu), aby pak spadnul zpátky na talíř a trefil se na středový kolík některou dírkou, jen ne tou prostřední…

Nechtěl jsem tu původně rozebírat nevýhody tohoto produktu, ale chtěl jsem se pozastavit nad úrovní a čistotou používaného vybavení u ostatních djs nebo na akcích.

Je pravda, že když si dj u hraní zapálí cigaretu, tak to je neštěstí a jedna z nejhorších věcí co může udělat (ještě tam může třeba vylít pivo, nebo hrát takovým způsobem, že něco odpálí nebo nezvratně poškodí). Pokud zůstaneme u slipmatů, tak je pochopitelné, že se podle podmínek do něj setře mnoho desek s různou minulostí. Tvrdí se o obyčejné klávesnici od počítače, že obsahuje mnohem víc bakterií než záchodové prkýnko. Kolik bakterií asi bude na slipmatech, faderech nebo knobech mixáků a gramofonů? Když se za večer u mixpultu vystřídá průměrně 5-7 djs, přijede vzácný host z tramtárie, který už hrál v tisíce klubech po celém světě, položí na kolotoč svoji desku a přispěje svoji troškou do mlýna tedy na slipmat a hmatníky potenciometrů, to je potom takové dáseříct pokrevní pouto a zmiňovaná nečistota je vlastně svěcená voda, kterou každý z vystupujících djů tu konkrétní techniku posvětil a zároveň si trochu toho kolektivního svinstva odveze na svých deskách zase o klub dál…

Když si vezmete týdenní akci někde v lese nebo na louce, kde není moc možností si umýt ruce a vůbec hygiena jde ten čas stranou, tak se nám z té svěcené vody stává někdy i blátíčko a to je potom ten správný kekel :) Nevim co je to za zvyklost, že se gramofony nečistí a neoprašují. Nejčastěji to vídám u technicsů pod raménkem a v místech, kam se normálně nesahá, pravděpodobně aby se dokázala jejich spolehlivost.

Už jsem slyšel názory, že díky tomu bordelu to hraje a drží pohromadě, možná na tom taky něco bude, ale já bych takhle zasviněný gramofony mít nemohl. Všeobecně se ví, že nečistoty a prach zhoršují a poškozují kvalitu nahrávky. Nic není nezničitelné a nejenom že popel z cigaret nesvědčí mechanickým součástkám (fadery a knoby), ale nedělá dobrotu ani když se zachytí za jehlu nebo kvůli němu selže důležitá součást uprostřed večera. Zažil jsem zanesený tvrdohlavý přepínač na zadní straně mixáku, který nechtěl ani po vyčištění fungovat a kvůli kterému nastalo o půlnoci na hodinu ticho, než se sehnal jiný mixák..

Prostě pokud nemáte zařízení speciálních vodě, prachu i blbuvzdorných konstrukcí, starejte se o svoji techniku, nekuřte a nepijte u hraní, nenechávejte do ní prášit nebo ji občas se štětečkem v ruce vyluxujte a pokud se vyskytnou problémy s praskajícími korekcemi, nepravidelnými průběhy nebo zlobícími šavlemi, je už pozdě. Pomůže odborné vyčištění, případně výměna zlobivého dílu za nový a v nejhorších případech koupě celého nového zařízení…

20. série Simpsonů

ApinLeave a comment

Teprve až v neděli jsem se čirou náhodou dozvěděl, že od začátku září vysílá Česká televize už dvacátou sérii oblíbeného seriálu Simpsonovi. To je tím, že žádný kloudný ze „žlutých“ informačních portálů nemá RSS kanál, jinak by mi to neuniklo.simpsonovi

Naštěstí existují dobří lidé, kteří premiérové díly poctivě zaznamenávají (kdysi jsem k nim také patřil) a uploadují na internet (tak tohle už můj styl není, všechno jsem vypaloval na DVD). Díky nim tak můžu dodatečně shlédnout z 20. série odvysílaný první a druhý díl. Třetí již stíhám v televizi a musím konstatovat, že tahle dvacátá série pozdvihává upadající úroveň minulých řad.

Tohle jsou již ty správné vtípky a scénky, které k Simpsonovým patří a při kterých parodují, napodobují a zesměšňují různá filmová i literární díla, televizní zpravodajství i reklamy. Některé scénky jsou sice tak trochu suché a tak moc se snaží být vtipné, až to působí přehnaně, ne-li trapně, ale o tom Simpsonovi jsou především. Také je na dvacáté řadě znát vliv současné doby využívající moderní technologie nebo zajímavou vsuvku pro reklamy.

Seriál se přizpůsobuje době a současným poměrům, ale hlavní hrdinové jsou stále stejní. A proto Simpsonovi používají GPS navigaci, notebook a nebojí se používat výrazy jako třeba „penis“. Tedy věci o kterých v prvních sériích nikdo ani nesnil a přesto je Bartovi pořád deset, Líze 8 a Maggie stále ještě neumí mluvit (ale zase se naučila psát).

Zajímavé také je, že od desátého dílu XX. série jsou Simpsonovi v HD kvalitě (pro nás to ovšem většinou stejně nic neznamená-k celoplošnému digitálnímu TV vysílání daleko a na co pořizovat FullHD debiloskop, když programová nabídka všech TV stanic je ubohá, filmy na DVD nebo Blueray jsou akorát ztráta času a zastaralé a pomalé konzole X-Box360 / PS3 jsou už dneska přežitek)

Jedině na ty Simpsonovi se dá v televizi dívat a po navyknutí na specifický cz dabing, se dala sledovat i Futurama. Nechci nechat nic náhodě a proto už mám nastavené upozorňování a Česká televize mi vždy hodinu před začátkem pořadu pošle esemesku, abych již více nezmeškal nové díly simpsonů ;) Problém ovšem nastane, pokud budou pravdivé spekulace o tom, že se Simpsonovi stěhují na TV Prima, která od stanice FOX údajně nakoupila vysílací práva na další série. Přeplatila Českou televizi a vypadá to, že TV Prima chce u nás mít jakýsi monopol na seriály Futurama, Family Guy a Simpsonovi. A co je horší, TV prima nemá možnost zasílat sms upozornění na vysílané pořady!

Rostou mi prsa

ApinLeave a comment

Vedlejší efekty vymýšlení různých názvů, hesel, klíčů, podob url adres nebo souborů jsou leckdy zábavné.
To jsem takhle zase jednou přemýšlel nad jedním názvem a z ničeho nic se mi v hlavě rojily samá zajímavá hesla, ale prakticky v širším smyslu těžko použitelná.

Jak je někdy těžké vymyslet chytlavý a úderný název, který musí vystihovat určitý produkt nebo věc a přitom musí být přístupný a bezbariérový, nesmí být s diakritikou, aby se dal použít celosvětově v libovolné znakové sadě a cizojazyčný čtenář si na tom nezlámal jazyk, případně aby se mu to vůbec zobrazilo.

Denní chleba každého spekulanta, ačkoli url adresy s háčky a čárkami jsou už k mání, o klasické url adresy je zájem mnohem větší v souvislosti s celosvětovým, multikulturním a multijazyčným využitím.
Mistr Jan Hus to myslel dobře, ale už ve čtrnáctém století byli proletáři, kteří věděli, že jednou příjde doba kompijůtrů a tenhle jeho vynález nejednomu programátorovi zkomplikuje život a proto ho upálili.

Rostou mi kozy, to bude akce, mrkni se, zvedni ruce, sundej triko, rozepni podprsenku, ochutnej, neboj se, nekousej, zadarmo, chytni, hrej si, neupejpej se, raduj se, pozvi bratra, fotografuj, zaznamenej porno, nic nevytahuj, jen se koukej :)

Popojedem, platit, dost bylo perverze ty dobytku, konec, nechci, nesahat, zapni mi to, odejdi, nashledanou, sbohem, vypadni prase…

Čeština je velmi bohatý a pestrý jazyk, ale i přesto je mnohdy velmi složité najít vhodná slova, která nebudou pro někoho cizího problém. Ikdyž jim třeba nebude rozumět, stále máte jistotu, že je vidí přesně tak, jak jste chtěli a že je ta mašina dokáže zpracovat a předat bezproblémů dál.

I já se snažím vždy vybírat názvy bez diakritiky a někdy je to opravdu oříšek. A když to nejde jinak, musí se zvolený název ořezat, znetvořit, znehodnotit, nedá se nic dělat. Vysvětlujte tohle ale lidem, kteří vám na FTP vesele nahrávají soubory s háčky a čárkami (a ideálně ještě s mezerami u víceslovných názvů a okrasnými znaky jako jsou otazníky ` ° $ đ € atd.) a pak se diví, že jim to nefunguje…

DJing až do masa

Apin1 Comment

Juggling nic není :)

Nasbíral jsem inspiraci ve dvou a půl hodinovém sestřihu ze soutěže DMC 2008 a zjistil, že vracet desky o půl nebo celou otočku vlastně nic není. Protože vše potřebné (tedy 2 stejné desky a přenosky pro scratch) pro tento sport už mám skoro rok a až nyní jsem se odhodlal se tomu začít plně věnovat a postoupit tak na pomyslný vyšší level v akrobacii točících se asfaltů.značka na desce

Když se člověk dívá na profesionály, tak to pak jde samo. Opravdu mi ten dokument z DMC 2008 dodal odvahu a to potřebné „know-how“. Postavil jsem se ke gramofonům, dal dvě stejné desky na talíř, přenosky na správné místo a zjistil, že to vlastně není nic složitého, jen je potřeba pamatovat si, jestli mi ta jedna deska uběhla o 1,2,3,4,nebo 5 otoček, abych je o ten samý počet zase vrátil zpátky, mezitím co mi bude stejný úryvek skladby hrát na desce druhé a to celé si správně načasovat.

Nejprve je ale potřeba si na deskách udělat značky odkud budu startovat, abych nemusel mít sluchátka, jako profesionálové z DVDčka:) Tahle činnost je z celého turntablismu snad to nejhorší! Malé samolepící kolečko z audiokazety, pinzetou nalepit před tu správnou drážku, kam chci pokládat jehlu a zaoblený tvar samolepky hrot sám navede do požadované drážky a zajištuje, že přitom nepřeskočí o jednu drážku zpět.

Trpělivost, přesnost a netřesoucí se ruce. To jsou věci, které potřebujete k přesnému nalepení značky na desku. Ty já bohužel nemám, takže správně polepit jednu desku mi zabralo zhruba deset minut a ještě jsem ji nalepil o dvě drážky dál, než jsem chtěl. Jde o setiny milimetru a tak s lupou a druhou nálepkou lepím ještě jednu nálepku na již nalepenou, tentokrát aby mi to vyšlo o ty 2 nanometry blíže ke středu a přitom se snažit pinzetou nepoškrábat desku.

Stejný postup, stejně třesoucí se ruce a opět dvě značky nalepené na sobě u druhé desky.

Konečně mám označené desky na stejných místech a můžu se pustit do šaškování s crossfaderem a talířema. Zezačátku obě desky vracím levou rukou, pravou ruku stále na crossfaderu. Je to jakýsi psychický blok nebo něco takového, ale pravou rukou prostě scratchovat neumím, takže zezačátku pohybuji s deskama jak jsem už roky zvyklý. Sice jednou rukou, ale i tak mi to jako začátečníkovi jde až překvapivě dobře a začínám tomu přicházet na chuť, protože mě to nejenže baví, ale úplnými a neúplnými vracečkami vznikají velmi zajímavé zvuky, smyčky a nezvyklé návaznosti opakujících se samplů!

Ani nevim jak dlouho jsem se na tom zaseknul, ale po chvíli pociťuji, že mě z toho ustavičného vracení desek začíná bolet prostředníček, konkrétně se mi na bříšku prostředníčku levé ruky udělal solidní mozol(který jsem si ještě ten večer strhnul)! Nečekal jsem, že z této disciplíny mohou vzniknout nějaké zranění, ale jak vidno, nějakou oběť přinést asi musím. Mozol mě donutil k tomu, abych se konečně naučil používat obě ruce tak, jak to dělají všichni ostatní, tedy levou rukou točit s levým talířem a pravou s pravým a následně aktuálně volnou rukou posouval crossfader.

Tento postup se mi dostal do krve velmi rychle a zjistil jsem, že takhle můžu dělat všechno mnohem rychleji a tedy stíhat vracet desky třeba i po 1/4otáčky a vytvářet tak nekonečně opakující se beat, vokál, nebo jakýkoli jiný zvuk :) Jediné co je potřeba je koncentrace a pamatovák na to, o kolik se mi ta deska otočila, abych ji o tolik vrátil zpátky.mozol z DJování

Hrál jsem si takhle ještě chvilku a protože jsem už více nechtěl namáhat namožený prst, vracel jsem tu levou desku ukazováčkem (nezvyk) a i ukazováček po chvilce začal pálit, což bylo znamení, že pokud nechci mít mozol i na dalším prstě, je čas s dnešním tréninkem skončit. Prsty na pravé ruce jsou v pohodě, to je zajímavé. Budu si asi muset na nějaký čas od takhle náročného sportu odpočinout a až budu schopen, vymyslím nějakou koncepci a udělám krátký záznam ;) Když tak o tom záznamu přemýšlím, tak přicházím na to, že ty značky budu asi muset odlepit a nalepit o pár milimetrů dál, aby to mělo nějakou hlavu a patu :/

Technicky vzato, scratching je náročnější než juggling. Obojí ale vyžaduje spoustu času na natrénování, zkoušení a pokusy. Je to ale parádička, která mě vážně chytla a je to něco, co mě po dlouhé době opět naplňuje pocitem, že dělám/se učím něco užitečného, něco co mě baví a že se mi to daří a vypadá to a dokonce to i zní, jako těm klaunům ze soutěže. V běžném setu tuto dovednost nejspíš těžko někdy aplikuji, ale i tak mě může hřát pocit, že umim něco, co ostatní djs ne :)