Největší internetový archiv má k poslechu i ke stažení více jak půl milionu starých LP desek v digitální podobě.
Internetový archiv achive.org se pravidelně rozrůstá o nové služby a obsah. Asi budete tuto stránku znát především pro zálohy podob www stránek a digitálního obsahu, který třeba už dávno není v provozu a je nedostupný. Internetové stránky vznikají a zanikají. Tak to prostě je a když hledáte články nebo informace, které se vyskytovaly v dobách (ne)dávno minulých na stránkách, které již dnes nejsou v provozu, případně v uplně jiné podobě, než byly ve svých začátcích, musíte se podívat do internetového archivu, jestli váš požadovaný obsah tento archivační gigant někdy zaindexoval a uložil.
A nejde jen o digitální archiv www stránek. Vedle knih, videí, obrázků a softwaru je zde uloženo i audio. Od roku 2005 začali archivovat staré LP desky (čímž je vlastně zdigitalizovali) převážně z let 1900 – 1960. Je to největší a nejrozsáhlejší knihovna starých 78RPM šelakových nebo už i vinylových gramodesek, které si pouštěli naši prapředci a na které mají někteří pamětníci krásné vzpomínky, případně je ještě mají někde schované na půdě.
Z více jak 15 milionů audio souborů je aktuálně k poslechu i ke stažení přes 439 000 desek, přičemž jen za poslední půlrok jich tu přibylo více než 50 000. V archivech a jednotlivých kolekcích je k nalezení dokonce více než půl milionu 78RPM desek! Mnohé z nich jsou v příšerné kvalitě odpovídající době a opotřebení samotného nosiče, některé tituly zde najdete i vícekrát, ale všechny jsou perfektně kategorizované a setříděné a je možné je poslouchat nebo i stáhnout zdarma v několika různých formátech.
Traktor Kontrol Z2 mám už rok a půl. Chcete vědět a slyšet, jak jsem se s tím naučil?
Ten čas strašně letí. Už je to rok a půl, co jsem si pořizoval Traktor Kontrol Z2 a mám teď o trochu více zkušeností a poznatků s tímhle mixákem, tak se na to pojďme podívat.
Používám ho pravidelně alespoň jednou týdně (občas i častěji) a stále se nemůžu považovat za zkušeného uživatele, který by znal všechny možné vychytávky a funkce tohodle mixu. Jednoduše proto, že si vystačím s tím základem, co Z2 nabízí a nemám potřebu ani čas se učit obsluhovat tu spoustu dalších šaškáren, které Native Instruments umožňují. Ostatně proč pokoušet softwarovou napodobeninu něčeho, co tam na stolech máme v hardwarové verzi? Já si vystačím se scratchováním a przněním samplů na control vinylu, ty další funkce pro mne nejsou zase tak klíčové…
Nejdůležitější věc na dj mixu – crossfader už bude mít pár desítek tisíc cyklů za sebou a stále jako nový. Žádné praskání, žádné přeslechy, ani vynechávání. Dokonce jsem si na něj zvykl docela rychle a samply se s ním řezají krásně snadno a přesně. Obavy z plastově působícího Innofaderu se ukázaly jako zbytečné. Crossfader se mi vžil pod kůži a nemám k němu jedinou výhradu.
S tímhle mixákem jsem dodrbal už dva páry přenosek a několik párů control vinylů. Momentálně jedu na poslední zbývající Concorde přenosku (ta druhá se ztratila už před mnoha lety) a jednu noname od Stantona. Pokud přepnu na audio vinyly, tak rozdíl ve zvuku je mezi nimi sakra znát. Pro kontrolní signál jakž takž ještě stačí, ale Traktoru se neustále nelíbí brum nebo kvalita kontrolního signálu. Plánuji v dohledné době pořídit nové přenosky i control vinyly.
V naší nevytápěné a neklimatizované zkušebně dostává Z2 pěkný záhul a zatím stále drží. V mojí nepřítomnosti do něj ostatní účastníci vyklepali nejedno cigáro a vím moc dobře, že se k němu nechovají zrovna slušně. Přesto to na něm není ani moc znát. Jen ty přepínače sample banků AC+BD se občas nechtějí přepnout po stlačení, je tam nějaká drobná mechanická závada v tlačítkách, něco tam jakoby drhne, ale krytem šasi to není, protože to blbne i bez něj. Blblo to od samého začátku, teď už se to nejspíš trochu ochodilo a přepínání je malinko lepší…
Ten notebook, ke kterému je Z2 připojen, byl naposledy připojen k internetu při instalaci Traktora a od té doby je jen v režimu letadla a ani ho nikdy neplánuji znova připojit k internetu. Přesto se tam samovolně odehrálo pár změn (nebo si prostě někdo hrál s nastavením, ale tomu moc nevěřím, protože sám nevím, kde by se něco takového dalo nastavit). Konkrétně jde o zapamatování parametrů u efektorů. Dřív si to pamatovalo nastavení z minulé session, teď jsou po každém novém startu všechny parametry efektů stažené na nulu a musím je vždycky vytahovat. Taky se mi občas u některých souborů smažou cue pointy. Jinak zasekávání nebo pomalejší odezva a se čas od času objeví, to není žádná novinka. Špatně upravené soubory praskají a lupají, ale to se taky nedá přesně určit, jestli to dělá zrovna Traktor, nebo něco jiného v našem setupu :)
A jak to bude s tím slibovaným záznamem? Zaznamenává se každý session jam, aktuálně máme něco přes 700 hodin záznamu. A teď prober se tím a najdi v tom alespoň půl hodinu, která by se mohla dát na Mixcloud, žejo… Na to už jsem dávno rezignoval. Místo toho jsme spustili stream, jak jste nejspíš už asi sami poznali z úvodního obrázku. Naše „hudba pro otrlé“ je vysílána živě pravidelně jednou týdně, tak jestli máte zájem, zkuste si nás najít ;)
Mám novou zvukovku kombinovanou s mixákem Traktor Kontrol Z2. Jaké jsou první dojmy?
Ok, řeknu vám to úplně otevřeně. Mé obavy se naplnily a ten předchozí článek o nastavení Xwaxu jsem skutečně psal zbytečně. Na dobu nařízené karantény jsem si gramofonový ansábl dotáhl domů, udělat si v tom pořádek, vyčistit od nánosů špíny a zkusit nějaký update. Vše už bylo hotovo. Xwax v Ubuntu Studio na novém SSD byl připraven k ostrému použití, avšak dosluhující (odpálený) vstup levého kanálu zvukovky byl strašákem toho, že tohle si vyžádá nějakou investici…
A když už teda mám kupovat nový vstup ke zvukovce, co takhle celou novou, modernější zvukovku? A co takhle přihlédnout k mým potřebám, které se za ty roky tak nějak vytříbily? Na to mi už Xwax přestává stačit, potřebuji přejít na ten vyšší level :)
Ty samply jsou u nás ve zkušebně vždycky problematické, takže po krátkém rozvažování padla volba na Traktor Kontrol Z2.
Samply jsou teď stále problematické, ale naštěstí už ne tolik a jsem si jist, že s tímhle zařízením si je jednoho dne úplně ochočím :) Každý kanál tu má 4 cue pointy+další 4 v sekundárním režimu. Není to sice moc, ale je to pořád víc, než dva samply, na každém gramofonu jeden, kde si musíte pořád zavírat crossfader, vracet desku zpátky, otevírat crossfader, pouštět desku atd. Neříkám, že to není zábava, ale při provádění takového manévru už nezbývá moc času na další činnosti. Z2 tohle všechno strašně ulehčuje, přesto se občas přistihnu, jak celou proceduru provádím manuálně, i když to celé můžu udělat stisknutím jednoho tlačítka. To je síla zvyku za ty roky, co jsem tyhle úkony musel dělat rukama :)
Takže tu máme 4+4 cue pointy pro kanály A+B+C+D. S tím už se dá docela dobře vyblbnout. Další výhodou je, že když si všechno dobře nastavím, mám všechno potřebné pod rukama a vůbec nepotřebuji sahat na počítač nebo myš. Všechny důležité prvky mám před sebou na mixáku, kde si i jednoduše přepnu na klasickou vinylovou desku a hned zpátky můžu zase hrát z Traktoru. Z2 je totiž hybrid zvukovky a mixáku. Díky tomu mi z celého hw zapojení ubydou dva kabely. Navíc slouží jako USB hub, pro připojení dalších Traktor hraček nebo jiného zařízení.
Pak tu jsou i věci, ze kterých mám trochu smíšené pocity. Když na tom budu hrát z klasických vinylů, nebude mi zase tolik chybět nastavení záběrů kanálových faderů (naopak filtr na korekcích potěší), ale na ten crossfader si budu asi chvíli zvykat. Roky jsem byl zvyklý na Penny&Giles crossfadery – první crossfader, který se mi dosud nepodařilo zničit. Krásně volný, na koncích hliníkový jezdec hezky cvakal o kraje štěrbiny, jednoduše nastavitelný průběh, prostě paráda. Z2 má Innofader šavle i crossfader. Nejsou tak volné, jako Penny&Giles, připadají mi měkčí, možná až „plastově“. To nastavení průběhu ořezu mi v úplně krajní pozici připadá, že tam ještě kousek chybí, že nezabírá hned na kraji, ale až kousek dál. Prostě to je tím, že jsem byl zvyklý na jinou značku, budu se s tímhle plasťákem muset nějak naučit žít. Nikde jsem se nedočetl o reálné životnosti Innofaderů, ale když ho vydávají za profesionální, tak předpokládám, že snad něco vydrží.
Pak je tu stabilita a vyladění samotného programu Traktor (je jedno jaká verze), která celou tuhle hračku degraduje na zařízení na doma nebo na soukromou party. Občas se mi stane, že se Traktor prostě zasekne. Při přehrávání se najednou na 2-3 vteřiny zacyklí a udělá „bzzzzz“ a pak hraje zase dál. i7 s 8GB RAM a fungl novou instalací Windows 10 i Core2Duo s 2 GB RAM se starou pirátskou verzí Windows 7 tohle prostě občas udělají. Dokonce se mi už jednou stalo, že se Traktor permanentně zaseknul a svoje „bzzzz“ prováděl až do ukončení ve správci aplikací. I na řadě akcích jsem byl tohoto jevu několikrát svědkem, včetně krásného crashe uprostřed setu. Nebozí DJové, kteří z Traktoru hrají na akcích pro lidi, musí s tímto občasným jevem počítat. Xwax se mi za 10 let nezasekl nebo necrashnul ani jednou. U Traktoru jsem to za poslední měsíc zaznamenal asi 7x…
Taky mi malinko vadí to, že se mu furt něco nelíbí. Traktor nabízí hodně funkcí a zvládá docela dost věcí, ale aby mi furt připomínal, ať si pořídím nový control vinyl (ačkoli jsem ho před chvíli vybalil s mixákem z krabice) nebo přenosky, tak to si může odpustit.
Dále Funkce Snap a Quant jsou mimo jakoukoli logiku a rytmus, který si jedeme ve zkušebně, ačkoli papírově by měly dělat přesný opak. Zapnutí této funkce způsobí rozhození nejen začátku ořezu samplů na cue-pointech, ale celou kompozici si posadí na jakýsi svůj rytmus a totálně nám rozhodí kmitočet. Takže díky za tyhle funkce, ale jejich využití nechápu a vždy je nutné to mít vypnuté…
No a nakonec Sync. Musím se přiznat, že jsem v tomhle mixáku ještě neměl zapíchnutá sluchátka. Ani vlastně nejsou potřeba. Zkusil jsem si jen tak cvičně prolínat několik tracků do sebe. Stačí zmáčknout Sync a DJem se může stát i negramotná opice. Všechnu práci rukou a uší teď nahradí jedno blbé tlačítko. Píšeme novou éru. Všechny moje dosavadní sety byly poctivě ručně srovnány na gramofonech se sluchátky na jednom uchu. Odteď, jestli nějaký další set vůbec někdy nahraji, to bude ta nejjednodušší věc na celé nahrávce. Vlastně ani ještě nevím, jestli bych chtěl takto automaticky srovnanou kompozici vůbec zveřejňovat… Každopádně ještě jsem na tom nezkoušel jungle, ani breakcore, ani podobné libůstky, a tam trochu tuším, že Sync se moc chytat nebude. Dejme tomu čas, určitě to taky někdy otestuji.
Traktor Kontrol Z2 ulehčí, zpřesní a urychlí spoustu práce, kterou jsem doteď musel s control vinyly provádět manuálně. Už si pomaličku nacházím svůj styl, nastavuji cue-pointy na svých souborech a možná že i brzy vypustím nějaký záznam :)
Nastavení Linux DVS softwaru Xwax se zvukovou kartou Mixvibes U46 MK2 pro alsu.
Připadá mi to, jako bych článek Digital Djing v Linuxu psal v minulém století. A ono to bude jenom 10 let.
Dnes si tady chci vypsat všechno nastavení, které je potřeba udělat pro zprovoznění DVS softwaru Xwax se zvukovkou Mixvibes U46 MK2 pod alsou, protože jsem to za tu dobu řešil několikrát (minimálně 2x – naposledy po instalaci Ubuntu Studio na nový SSD disk) a vždy narážel na stejné problémy. No a jelikož mnohé www stránky, za kterých jsem čerpal informace již neexistují (nebo střídavě fungují-nefungují), využiji toho, že můj blog tu stále pořád je (a snad i dlouho bude) a pěkně si to tady všechno sesumíruji na jedno místo a podělím se i s ostatními, kdyby náhodou tohle někdo někdy taky řešil. Nejspíš ale dělám zbytečnou práci, protože ta zvukovka se už nikde nedá sehnat a na té mojí stávající začíná blbnout levý vstup… Nechci malovat čerta na zeď, ale asi po deseti letech nadešel čas se poohlédnout po něčem jiném. No alespoň si vyzkouším formátování textů v nové verzi WordPressu.
Takže jako první proběhne instalace. Tady asi není potřeba nic dlouze rozvádět. Zapojte zvukovku do USB portu a Xwax nainstalujte z repozitářů vašeho distra, nebo podle stránky http://xwax.org/download.html.
Známý a zdánlivě neřešitelný problém s přeslechem signálu ze vstupu na výstup zvukovky jde vyřešit několika po sobě jdoucími úkony. Za ty roky jsem si na to už našel postup:
Jako první je potřeba mít nainstalovanou nějakou grafickou nadstavbu alsamixeru, protože v té z příkazového řádku si to prostě nevymutujete, ale stejně bude potřeba v posledním kroku. V mém případě to je Gnome Alsa Mixer, který najdete v repozitářích a který by měl jít v pohodě spustit jak v prostředí Gnome, tak i Xfce. V desktopovém Cinnamonu to šlo také spustit, ale přes táhla nezobrazoval korektně zaškrtávátka, takže tady nám to je k ničemu. Každopádně jakmile to jednou nastavíte, už na to dál nepotřebujete sahat. Takže záložka naší zvukovky na Gnome Alsa Mixeru musí vypadat takhle:
Následně potřebujeme systému říct, jak má pracovat se vstupy a výstupy na připojené zvukovce. To se nastavuje skrytým souborem .asoundrc, který vytvoříte v domovském adresáři /root. Takže v terminálu se zadá:
Restartujte systém a poté zkuste položit přenosku na TC vinyl a roztočte gramofon. Píská? Přeslech vstupu na výstup na výstup se vypne následujícím příkazem:
sudo amixer -c U46DJ cset numid=5 off
Tím by se mělo docílit vypnutí přeslechů ze vstupu na výstup, ale je potřeba udělat ještě jednu věc. Do příkazového řádku napsat alsamixer stiskout F6, vybrat externí zvukovku a pohnout s jakoukoliv šavlí třeba jen o jeden jediný krok. jakmile to uděláte, zaktualizuje se výše vypsaný příkaz a pískání control vinylu už vám nepůjde výstupem ven, ale zůstane ve zvukovce.
Takže hurá. Zvukovku máme nastavenou, nepropouští nám signál z TC vinylů do výstupu a můžeme to zkusit spustit. Nejprve práva roota pro co nejrychlejší odezvu:
sudo su
Spuštění Xwaxu se provádí s následujícími parametry:
-33 Určuje jak rychle se otáčí deska, můžete zadat i -45
-m 16 Odezva v ms. Na slabších počítačích může nižší číslo způsobovat praskání ve zvuku, vyšší hodnota zase citelně znehodnocuje věrnost ovládání hudebních souborů vinylem.
-t Nastavuje typ použitého control vinylu.
-l A nakonec cesta k adresáři s hudebními soubory. Můžete si jich tam zadat kolik jen budete chtít :)
S novým designem blogu jsem si chtěl také udělat pořádek i v mých doposud nahraných setech. Původní stránka „Moje tvorba“ obsahovala hodně věcí od odkazů na www stránky, gif ikonky až po moje dj sety nahrané na nejrůznější hostingy.
Jak ale šel čas, mnoho projektů zaniklo a s nimi i hostingy, na kterých byly uložené zmiňované sety. Tak jsem se pokusil najít většinu setů z offline záloh (ale nejsou všechny) a uploadnul je na Mixcloud a následně to všechno pěkně vyskládal na stránku Nahrávky, kde jsou (u některých) klikací nadpisy, které vás nasměrují k dalšímu povídání o tom či onom setu.
Mimochodem pro tyto účely stále hledám cloud, ze kterého by se dalo normálně stahovat…
Tímto krokem bych tak nějak chtěl zakončit dosavadní čtrnáctiletou kariéru a vstoupit do patnáctého roku djování s úplně jiným přístupem. Protože jsem na jaře dostal nabídku zapojit svoje gramofony k ostatním přístrojům ve zkušebně a celé to rozhýbat v trochu jiném stylu. Ono vlastně nebylo o čem přemýšlet. Doma se mi na gramofony jen prášilo a neudělal jsem si na hraní čas třeba i několik měsíců. Takhle si prostě ten čas udělám alespoň jednou týdně a tím se dostanu i k jiným možnostem a celá ta sestava nás někam posouvá (i když v tom jsou zapojeny i dětské hračky).
Tlačítek a čudlíků je v té sestavě opravdu hodně, já se ale stále držím svého koutu s gramofony. Nejprve jsem starými přenoskami (ano, jsou to stále ty staré Audio Technica) brousil klasické vinyly. Až když byly některé pasáže na deskách šmrdláním ohrané tak, že původní záznam už na nich nebyl slyšet (stále přítlak 4g), bylo jasné, že bude záhodno celou sestavu rozšířit o DVS. Bohužel, původní notebook, na kterém jsem v počátcích provozoval Xwax, se už před lety odporoučel do křemíkového nebe.
Vážně jsem v tu dobu přemýšlel nad zakoupením licence Traktoru nebo Serata. Finanční situace mi ale dovolovala akorát tak vytáhnout ze starého mrtvého notebooku disk s Mintem, zkusit ho vrazit do ještě staršího záložního notebooku ze šuplíku a připojit zvukovku. A světe div se, Mint nastartoval (sice mu to trvá trochu déle, protože slabší procesor a málo RAM) a já měl před sebou kompletní audio aparát, jaký jsem měl před smrtí původního notebooku. Xwax se rozběhl s odezvou 16ms a já se zaradoval, že jsem ušetřil tisíce za licenci Windows a Serata. Od té doby šetřím originální vinylové desky a trápím jen Control vinyly a samozřejmě se mi tím výrazně rozšířily možnosti práce se zvukem.
Taky jsem si u toho uvědomil docela zásadní věc. Scratchování, juggling a samplování jsou v principu vlastně naprosto přirozené a jednoduché věci. Právě až ve zkušebně mi v hlavě secvaklo, co dělám blbě. Nesmím se soustředit na techniku provedení té či oné věci, ale na to, jak má ten výsledný zvuk, sampl, scratch znít. Zatímco dřív se mi lépe scratchovalo na levém gramofonu s pravou rukou na crossfaderu a hromadu věcí jsem na druhé straně nedokázal, teď už tohle prostě nemusím vůbec řešit. Je mi úplně jedno, jestli mám zvukový soubor na levém nebo pravém gramofonu, prostě k tomu přijdu a udělám přesně ten zvuk, jaký chci aby z toho vyšel. Když nebudu vynakládat energii na to, abych se soustředil, jak to provést, ale jen jak to má znít, tak to prostě ty ruce udělají už úplně automaticky. To je právě ta svoboda, kterou scratching skýtá. Nestresovat se s provedením, ale soustředit se jen na to, jak to má ve finále znít. Pak je třeba takový juggling ne o technice, ale o tom, jak rychle dokážu přehazovat z jedné desky na druhou a zpátky…
Takže abych se vrátil k původní myšlence tohoto příspěvku. Sety, které tam doposud jsou nahrané jsou minulost. Koncept obyčejného prolínání skladeb do setu jsem už překonal a v těch dalších letech bude má produkce vypadat trochu jinak. Ačkoli můj jukebox v hlavě má několik tracků, které bych si někdy rád zkusil prolnout do sebe, tak uvidíme (uslyšíme) co z toho bude a nebude :)
Je neuvěřitelné, jak ten čas letí a jak technologie pokročila. Hned v úvodu bych rád připomněl můj článek z roku 2010 Romantika na středních vlnách a volně na něj navázal v roce 2019.
Stále platí vše, co je v něm napsáno, avšak je zajímavé s odstupem času porovnat možnosti, které nám dnes technologie a aplikace umožňují a kam nás to posouvá. Ukážu vám tentokrát jen jednu aplikaci, která ten feeling z článku z roku 2010 přináší do dnešní doby do vašich internetových prohlížečů a na obrazovky vašich smartphonů.
Jedná se o službu Radio Gaden, která od roku 2016 nabízí k poslechu stovky radiových stanic z celého světa hezky geograficky vyznačené na glóbu. Stanice si vybíráte prostým kliknutím na mapu. A když jsem loni na podzim tuhle aplikaci objevil, byl jsem z toho úplně paf a vzpomněl jsem si na svůj starý článek, že k němu musím tohle doplnit, ať se to dostane i k dalším lidem. Asi nějak takhle jsem si to představoval v tom roce 2010 při večerním poslechu středních vln. Tohle se tomu hodně přibližuje i přesto, že tu jsou převážně lokální stanice vysílající v FM pásmu a zdaleka tu nejsou všechny. Nicméně i zde se dá najít pár šumících stanic, které svým rušeným a nekvalitním vysíláním evokují dávné časy a poslech AM pásma se sluchátky na uších, avšak bez sluchátek a klidně i za bílého dne.
Jedna stanice je jedna malá tečka na mapě. Ve větších městech, kde vysílá více stanic, jsou tečky větší a aplikace vám dole zobrazí seznamy i ostatních stanic, které tu vysílají a na které můžete jednoduše přeladit. Samozřejmostí je možnost osrdíčkoat si svoje oblíbené rádia, protože jich je na mapě vážně hodně a hledat mezi nimi zrovna tu, kterou jste poslouchali třeba včera, by bylo značně demotivující.
Výhody jsou jednoznačné, při poslechu nepotřebuji sluchátka, nalezená rádiová stanice mi po chvíli nikam nezmizí, vidím přesně co a kde poslouchám a ve většině případů mi to ukáže i www stránku daného rádia.
Poslechem rádií celého světa to ale nekončí. Vedle položky Live tu je také položka History, která nabízí neméně úžasný wow efekt. Ukrývají se zde různé dochované dobové záznamy nebo úryvky z vysílání, které byly v té době významné nebo unikátní z historického hlediska, nebo prostě jen dochovávají poselství třeba z 80 let starého rádiového vysílání…
No a nakonec položka Jingles mapuje hudební znělky různých rozhlasových pořadů. Samozřejmě celosvětově.
Tuto aplikaci naleznete na stránce http://radio.garden/ případně si do smartphonu nainstalujte z app storu stejnojmennou aplikaci.
Chcete si poslechnout rádiové stanice, které vám hrály z autorádia při vašich cestách po zahraničí? Máte známé nebo někoho z rodiny třeba za oceánem a zajímá vás, co by asi tak mohli právě teď poslouchat v místním rádiu? Přestěhovali jste se z jednoho konce republiky na druhý a stýská se vám po vašem oblíbeném rádiu, které na nové adrese nemůžete naladit? A nebo si prostě jen chcete užít ten těžko popsatelný pocit celého světa na dlani při procházení nabídky stovek rádiových stanic? Radio Garden vám to umožní.
Nejlepší hudební a zvukový software, které pořídíte zdarma.
Říká se, že ty nejlepší věci jsou zadarmo. O tom jste se tu mohli sami přesvědčit v rubrice Grafické aplikace online. Tentokrát se ale nebudeme pohybovat v online prostředí, ba ani v grafických editorech, protože pokud chcete všechny dnes představené programy vyzkoušet, musíte je nejprve nainstalovat do svého počítače.
No a co že bude dnešním tématem? Co je to DAW? V tomto článku se budeme zabývat hudebními a audio editory, protože DAW je zkratka pro Digital Audio Workstation. Ale nebudou to ledajaké audio editory, ale ty nejlepší, které jsou k dispozici zdarma. S některými DAW programy jste se již určitě setkali, pravděpodobně i některé zde představené programy sami využíváte, třeba hned ten první a nejznámější:
(Win, Mac, Linux)
Tohle je must have aplikace a najdete ji v počítači snad u každého hudebníka nebo zvukaře. Ačkoli to není plně profesionální DAW, nabízí obrovské množství nástrojů a pomůcek pro nahrávání a editaci zvukových souborů, že se těm placeným profesionálním DAW programům v mnoha oblastech vyrovnává. Díky své univerzálnosti a jednoduchosti je Audacity nejoblíbenějším a nejpoužívanějším zvukovým editorem vůbec, používá se například v radiu Beat a i všechny moje sety byly nahrány právě v Audacity.
(Win)
Tuhle aplikaci používají profesionální studia a hudebníci po celém světě na mastering a post-produkci televizních, filmových a hudebních pořadů hlavně pro svoji zvukovou preciznost. Je to velmi užitečná pomůcka pro současnou práci se zvukem i videem. Pyramix se skládá z mnoha užitečných modulů a vyniká také skvělou optimalizací pro více obrazovek, výpisem akcí s možností vrácení konkrétních úprav a řadou dalších drobností, které ocení nejeden zvukový mistr nebo producent. Bezplatné stažení vyžaduje jednoduchou registraci na stránkách Merging.
(Linux)
Čistě pro OS Linux tu máme Qtractor, který se chlubí vícestopým nahráváním a sekvenčním softwarem s podobným layoutem, který můžete vídat v komerčních profesionálních DAW. Široká škála možností a funkcionalit obsažená v překvapivě malém souboru optimalizovaném pro nepříliš rozšířený systém.
(Win, Mac)
Studio One Prime je free verze brilantního hudebního softwaru PreSonus. Nemá sice všechny featury, ale jistě uspokojí nejednoho hudebního producenta. Ačkoli jde o free verzi, nabídne neomezený počet audio a midi stop a také neomezený počet použitých efektů. Navíc jeho ovládání je jednoduché a intuitivní na principu drag-and-drop, takže je skutečně pro každého.
(Win, Mac)
Ohm Studio je další software pro tvorbu muziky, která má ale jednu unikátnost. Díky Ohm Studiu můžete přizvat ostatní hudebníky nebo členy vaší kapely k vytváření sklaby v reálném čase a nemusíte být fyzicky v jednom studiu. Spolupracovat na právě tvořeném tracku tak mohou členové kapely i když je každý na jiném konci světa. Připočtěte si k tomu širkokou nabídku instrumentů a efektů a přijemné UI.
(Win, Mac)
Další profesionální DAW, který je zdarma a nabízí nahrávací a mixovací funkce v kompaktním balení. Mezi přednosti vyzdvihněme neomezený počet stop, schopnost nahrávat více zdrojů najednou, vybrané efekty zdarma, zvukovou knihovnu a podporu mnoha audio formátů.
Dneska se podíváme do hodně vzdálené historie.
Tím, že nemám čas, ani moc podnětů pro publikování nových článků, přišlo docela vhod, když jsem při jednom velkém letním úklidu našel toto hudební CD s tímto mým prvním promo setem, v jehož existenci jsem již dávno nedoufal.
Ano byly i takové sety, které jsem nikdy na internet nenahrával a byly určeny jen a pouze jako dárek pro návštěvníky akcí před těmi dvanácti lety.
Je to opravdu kus historie, možná ještě nahrávaný na řemínkových gramofonech. V roce 2005 vyšla spousta zajímavých desek a mnohé jako pre-releasy na whitelabelech, které ještě v tu dobu ani nebyly na discogs, takže jsem u některých vinylů ani nevěděl, co vlastně vůbec míchám :)
Nyní máte jedinečnou příležitost si poslechnout něco, co ve své době slyšelo jen pár vyvolených, ke kterým se tyhle sety dostaly na CD…
Když máte kamarády, co umí akorát chlastat a hulit a vyměníte je za jiné, kteří umí to samé, ale navíc u toho hrají na hudební nástroje, zanechá to ve vás následky a budete se snažit zapadnout.
Ačkoli tohle nebyl ten pravý impuls k tomu, abych si pořídil ukulele, něco pravdy na tom bude. Již dlouho jsem uvažoval nad tím, že pokud nechci v muzice stagnovat nebo spíše upadat, je na čase se od gramců posunout někam jinam, naučit se něco nového, přijmout výzvu, dokázat si, že když to zvládli jiní, tak to dokážu i já.
A konečně jsem se odhodlal. Na co jsem vlastně čekal? Proč jsem to neudělal dřív? To jsou otázky, které si teď často pokládám.
Jeden z těch důležitých impulsů byla jedna deštivá noc v kempu na břehu Vltavy, kde jsme se v altánu schovávali před bouřkou spolu s ostatními vodáky. Naše výprava klasicky s kytarou a tamburínou a ve skupince dalších jeden kytarista, který když viděl, že máme taky kytaru (a spoustu piva), tak se zvedl, odešel do stanu, za chvíli se vrátil a v ruce držel… ukulele. Uměl zahrát hromadu skvělých písniček, ale tu jednu jedinou v repertoáru neměl. Ano, mám na mysli legendární Somewhere Over the Rainbow od Israel Kamakawiwo’ole. To jsem vážně nečekal, nečekal to vlastně nikdo a právě tady se zrodil ten nápad, že když to neumí, tak se to naučím sám. To je totiž tak skvělá písnička, že bych ji chtěl zahrát i na pohřbu.
Dalšími těmi impulsy pro pořízení ukulele je skutečnost, že když takhle sedíte v hospodě s ostatními muzikanty a máte v ruce nějaký hudební nástroj, tak na něj ani nemusíte hrát a přesto v něm cítíte ty vibrace, tu pozitivní složku, ten rytmus, ten spirit, kterým rezonuje každý strunový, perkusový nebo dechový nástroj u stolu. Ačkoli zvuk maličkého ukulele naprosto zanikne v tom kraválu vedle několika kytar, houslí, flétny (která mimochodem také není moc slyšet), heligonky, harmoniky, bubínků, cajonu atd., dá se vždycky otočit vzhůru nohama a použít jako další bubínek :) Ukulele je spíše solo nástroj, nebo doprovod maximálně tak pro jednu kytaru, harmoniku nebo třeba kazoo (které mám také), jinak ho více nástrojů snadno přehluší.
Ukulele mám teprve pár týdnů a přes počáteční rozpaky jsem již přišel na to, že to nebude příliš složité. Pár písniček již víceméně umím zahrát zpaměti. Začínat písničkou Somewhere over the Rainbow nebyl úplně nejlepší nápad, ačkoli tahle píseň sama o sobě není příliš obtížná a existuje několik způsobů, jak ji hrát. Brzy jsem zjistil, že na stovky skladeb a písniček postačí jen 3 akordy, začal si dělat zpěvník z písniček, které se nejčastěji hrají v hospodě a přišel na jednu šokující věc.
Když jsem si hledal ukulele akordy k jednotlivým skladbám a pouštěl si originální písničky na Youtube, u většiny skladeb jsem shledal fakt, že tyhle muzikanti tuhle nebo tamtu písničku umí zahrát mnohem lépe, než původní autor :) Jsou tak dobří, že to platí u více jak 90 % všech písniček, co mají ve zpěvnících! To je docela dobrá motivace. Tomuhle se chci také přiblížit! I když tuším, že ukulele bude jen vstupní drogou a po čase přejdu na šest (nebo dvanáct?) strun nebo klávesy. Ale nejvíc mě teď láká cajón. Ten si plánuji pořídit v nejbližších dnech.
Chtělo by to více času na učení, zkoušení a trénování. Nejvíce jsem se toho zatím naučil v práci, kam si ukulele nosím na delší směny. Jinde prostě času moc nemám. Potřeboval bych ho ale mnohem více, abych se zvládl naučit všechny důležité riffy a rychle přehmatávat z akordu na akord. Také ještě potřebuji napilovat hraní a současně do toho zpívat, což mi u složitějších skladeb dělá neskutečné problémy. Stále si zatím troufám jen na ty jednodušší písně a bez náhledu do zpěvníku se občas ztratím. Nicméně mě naplňuje fakt, že toho mám před sebou ještě hodně a neztrácím tak motivaci učit se nové a složitější písničky.
Nebudu zastírat fakt, že ukulele mám také kvůli jedné slečně a učím se její oblíbené písničky. A samozřejmě narozeninová mělodie Happy Birthday byla jedna z prvních, kterou jsem se naučil :)
S djingem je to nesrovnatelné. Míchat desky vždy bylo a je až směšně triviální. Nevýhoda je u djingu ve finanční i prostorové náročnosti, dále v závislosti na elektřině a taky je velmi pravděpodobné, že se kolem budou motat smažky a jiní zmrdi. Na pořízení nejlevnějšího ukulele vám bude stačit necelá tisícovka, můžete na něj hrát i v nejodlehlejších koutech přírody, skoro nic neváží a vejde se vám do středně velké brašny. Abyste na gramofonech odehráli třeba dvě hodiny, váš recordbag vinyly ztěžkne o několik kilogramů. Na ukulele postačí pár listů ze zpěvníku (a někteří nepotřebují ani to).
Až se vás někdo zeptá, co jste dělali o prázdninách, co mu odpovíte? Marnil jsem čas na mobilu u x-té varianty Clash of Shits nebo chytal debilní Pokémony?
Já měl na mobilu otevřený zpěvník a učil se písničky.
Kdo bude mít větší společenský kredit?
To se mi někdy minulý týden podařilo po hodně dlouhé době zase něco nahrát. Měl to spíš být takový test těch nových základních přenosek Audio Technica a tak to zvukově není žádná top kvalita, ale poslouchat by se to mohlo nechat.
On by ten rozdíl mezi těmito přenoskami a alespoň o jednu úroveň lepšími, asi nebyl tolik poznat ve zvuku. Možná v životnosti hrotů, opotřebení desek a hlavně v peněžence by to bylo znát o 2 tisíce za jednu… A jak asi už podle názvu tušíte, na tyhle nejlevnější přenosky je potřeba přítlak 4 gramy, aby to neskákalo při běžném djském používání.
Za celý minulý rok jsem vlastně nic nenahrál, protože prostě nebyly jehly a z DVS, na což by stačily ty staré ohrané jehly, to nemá žádnou hodnotu. Prostě vinyl je nesmrtelný a nepřekonatelný zvukový nosič (pokud tedy máte vybavení) a i to hraní z něj je úplně o něčem jiném. Namapovat si mptrojku na control vinyl (nebo ještě hůř na jog na konzoli nebo na CD) zvládne každej jouda. No a taky aby bylo jasno, kdo že tu má Leftfieldy na vinylu :)
Dávám vám tu tedy k poslechu klidnější breakovou padesátiminutovku s občasnými odbočkami i k jiným stylům (však mě znáte). Je to vlastně snad nejpomalejší set, co jsem kdy nahrával. I ten předešlý breakový setík měl o dost širší rychlostní přesahy. Tohle je víceméně všechno jedno tempo bez výraznějších zásahů do rychlosti. Bylo to myšleno na poslech třeba do auta na dlouhé cesty. Jestli se mi to povedlo, musíte posoudit sami. Já mám pochybnosti vždy, hlavně u toho závěru :)
A teď navážu na předchozí článek, protože tu je stále nevyřešený problém s úložištěm. Začal jsem experimentovat i s Mixcloudem. Jako služba to vypadá i funguje parádně, bohužel se nahraný set dá jen poslouchat, ale už ne stáhnout (tedy ne běžným způsobem). Takže aby si případní zájemci mohli tento set stáhnout (a poslouchat třeba v tom autě), vyšetřil jsem ještě trochu místa na Dropboxu, odkud si ho můžete jednoduše stáhnout.
Stále platí vše, co je v něm napsáno, avšak je zajímavé s odstupem času porovnat možnosti, které nám dnes technologie a aplikace umožňují a kam nás to posouvá. Ukážu vám tentokrát jen jednu aplikaci, která ten feeling z článku z roku 2010 přináší do dnešní doby do vašich internetových prohlížečů a na obrazovky vašich smartphonů.