Rubrika: Moje muzika

Veškerá hudební témata, se kterými mám něco společného, případně hudba, která ovlivnila mě, nebo já ji. Čekejte převážně sety, které mám na svědomí, nebo informace o mých oblíbených deskách, albech, remixech…

Všechny sety pohromadě

ApinLeave a comment

S novým designem blogu jsem si chtěl také udělat pořádek i v mých doposud nahraných setech. Původní stránka „Moje tvorba“ obsahovala hodně věcí od odkazů na www stránky, gif ikonky až po moje dj sety nahrané na nejrůznější hostingy.

Jak ale šel čas, mnoho projektů zaniklo a s nimi i hostingy, na kterých byly uložené zmiňované sety. Tak jsem se pokusil najít většinu setů z offline záloh (ale nejsou všechny) a uploadnul je na Mixcloud a následně to všechno pěkně vyskládal na stránku Nahrávky, kde jsou (u některých) klikací nadpisy, které vás nasměrují k dalšímu povídání o tom či onom setu.

Mimochodem pro tyto účely stále hledám cloud, ze kterého by se dalo normálně stahovat…

Tímto krokem bych tak nějak chtěl zakončit dosavadní čtrnáctiletou kariéru a vstoupit do patnáctého roku djování s úplně jiným přístupem. Protože jsem na jaře dostal nabídku zapojit svoje gramofony k ostatním přístrojům ve zkušebně a celé to rozhýbat v trochu jiném stylu. Ono vlastně nebylo o čem přemýšlet. Doma se mi na gramofony jen prášilo a neudělal jsem si na hraní čas třeba i několik měsíců. Takhle si prostě ten čas udělám alespoň jednou týdně a tím se dostanu i k jiným možnostem a celá ta sestava nás někam posouvá (i když v tom jsou zapojeny i dětské hračky).

Tlačítek a čudlíků je v té sestavě opravdu hodně, já se ale stále držím svého koutu s gramofony. Nejprve jsem starými přenoskami (ano, jsou to stále ty staré Audio Technica) brousil klasické vinyly. Až když byly některé pasáže na deskách šmrdláním ohrané tak, že původní záznam už na nich nebyl slyšet (stále přítlak 4g), bylo jasné, že bude záhodno celou sestavu rozšířit o DVS. Bohužel, původní notebook, na kterém jsem v počátcích provozoval Xwax, se už před lety odporoučel do křemíkového nebe.

Vážně jsem v tu dobu přemýšlel nad zakoupením licence Traktoru nebo Serata. Finanční situace mi ale dovolovala akorát tak vytáhnout ze starého mrtvého notebooku disk s Mintem, zkusit ho vrazit do ještě staršího záložního notebooku ze šuplíku a připojit zvukovku. A světe div se, Mint nastartoval (sice mu to trvá trochu déle, protože slabší procesor a málo RAM) a já měl před sebou kompletní audio aparát, jaký jsem měl před smrtí původního notebooku. Xwax se rozběhl s odezvou 16ms a já se zaradoval, že jsem ušetřil tisíce za licenci Windows a Serata. Od té doby šetřím originální vinylové desky a trápím jen Control vinyly a samozřejmě se mi tím výrazně rozšířily možnosti práce se zvukem.

Taky jsem si u toho uvědomil docela zásadní věc. Scratchování, juggling a samplování jsou v principu vlastně naprosto přirozené a jednoduché věci. Právě až ve zkušebně mi v hlavě secvaklo, co dělám blbě. Nesmím se soustředit na techniku provedení té či oné věci, ale na to, jak má ten výsledný zvuk, sampl, scratch znít. Zatímco dřív se mi lépe scratchovalo na levém gramofonu s pravou rukou na crossfaderu a hromadu věcí jsem na druhé straně nedokázal, teď už tohle prostě nemusím vůbec řešit. Je mi úplně jedno, jestli mám zvukový soubor na levém nebo pravém gramofonu, prostě k tomu přijdu a udělám přesně ten zvuk, jaký chci aby z toho vyšel. Když nebudu vynakládat energii na to, abych se soustředil, jak to provést, ale jen jak to má znít, tak to prostě ty ruce udělají už úplně automaticky. To je právě ta svoboda, kterou scratching skýtá. Nestresovat se s provedením, ale soustředit se jen na to, jak to má ve finále znít. Pak je třeba takový juggling ne o technice, ale o tom, jak rychle dokážu přehazovat z jedné desky na druhou a zpátky…

Takže abych se vrátil k původní myšlence tohoto příspěvku. Sety, které tam doposud jsou nahrané jsou minulost. Koncept obyčejného prolínání skladeb do setu jsem už překonal a v těch dalších letech bude má produkce vypadat trochu jinak. Ačkoli můj jukebox v hlavě má několik tracků, které bych si někdy rád zkusil prolnout do sebe, tak uvidíme (uslyšíme) co z toho bude a nebude :)

Up In Beats Vol.1

ApinLeave a comment

Dneska se podíváme do hodně vzdálené historie.
Tím, že nemám čas, ani moc podnětů pro publikování nových článků, přišlo docela vhod, když jsem při jednom velkém letním úklidu našel toto hudební CD s tímto mým prvním promo setem, v jehož existenci jsem již dávno nedoufal.
Ano byly i takové sety, které jsem nikdy na internet nenahrával a byly určeny jen a pouze jako dárek pro návštěvníky akcí před těmi dvanácti lety.

Je to opravdu kus historie, možná ještě nahrávaný na řemínkových gramofonech. V roce 2005 vyšla spousta zajímavých desek a mnohé jako pre-releasy na whitelabelech, které ještě v tu dobu ani nebyly na discogs, takže jsem u některých vinylů ani nevěděl, co vlastně vůbec míchám :)
Nyní máte jedinečnou příležitost si poslechnout něco, co ve své době slyšelo jen pár vyvolených, ke kterým se tyhle sety dostaly na CD…

4G

ApinLeave a comment

To se mi někdy minulý týden podařilo po hodně dlouhé době zase něco nahrát. Měl to spíš být takový test těch nových základních přenosek Audio Technica a tak to zvukově není žádná top kvalita, ale poslouchat by se to mohlo nechat.
On by ten rozdíl mezi těmito přenoskami a alespoň o jednu úroveň lepšími, asi nebyl tolik poznat ve zvuku. Možná v životnosti hrotů, opotřebení desek a hlavně v peněžence by to bylo znát o 2 tisíce za jednu… A jak asi už podle názvu tušíte, na tyhle nejlevnější přenosky je potřeba přítlak 4 gramy, aby to neskákalo při běžném djském používání.

Za celý minulý rok jsem vlastně nic nenahrál, protože prostě nebyly jehly a z DVS, na což by stačily ty staré ohrané jehly, to nemá žádnou hodnotu. Prostě vinyl je nesmrtelný a nepřekonatelný zvukový nosič (pokud tedy máte vybavení) a i to hraní z něj je úplně o něčem jiném. Namapovat si mptrojku na control vinyl (nebo ještě hůř na jog na konzoli nebo na CD) zvládne každej jouda. No a taky aby bylo jasno, kdo že tu má Leftfieldy na vinylu :)

Dávám vám tu tedy k poslechu klidnější breakovou padesátiminutovku s občasnými odbočkami i k jiným stylům (však mě znáte). Je to vlastně snad nejpomalejší set, co jsem kdy nahrával. I ten předešlý breakový setík měl o dost širší rychlostní přesahy. Tohle je víceméně všechno jedno tempo bez výraznějších zásahů do rychlosti. Bylo to myšleno na poslech třeba do auta na dlouhé cesty. Jestli se mi to povedlo, musíte posoudit sami. Já mám pochybnosti vždy, hlavně u toho závěru :)

A teď navážu na předchozí článek, protože tu je stále nevyřešený problém s úložištěm. Začal jsem experimentovat i s Mixcloudem. Jako služba to vypadá i funguje parádně, bohužel se nahraný set dá jen poslouchat, ale už ne stáhnout (tedy ne běžným způsobem). Takže aby si případní zájemci mohli tento set stáhnout (a poslouchat třeba v tom autě), vyšetřil jsem ještě trochu místa na Dropboxu, odkud si ho můžete jednoduše stáhnout.

Tak tedy můj poslední setík poslouchejte na Mixcloudu no a samozřejmě lajkujte a komentujte :)

Hledá se Cloud. Zn. zdarma

ApinLeave a comment

Už to bude nějaký ten pátek, kdy jsem nahrával nějaký záznam. Dlouhá odmlka a absence alespoň jednoho dj setu v loňském roce byla způsobena technickými nedostatky. Konečně jsem si koupil alespoň ty nejzákladnější nejlevnější přenosky, zvuk nic moc, ale poslouchat se to dá, když se jim dá trochu větší přítlak, tak ani moc neskáčou a rád bych tedy prolnul do setu těch několik desek, co se v mé sbírce za ty roky objevilo.

Mimo jiné začali jsme s pár muzikanty jamovat a není to zase tak špatné, jen nám chybí ještě pár kousků pořádného hardwaru.
Přenosky by tedy už byly, teď zbývají už jen nějaké ty kabely, trochu slušnější elektrické housle a taky mi přestal hrát jeden reprák u odposlechu (na tohle bude stačit snad jen kus cínu a páječka). Ačkoli toto hudební uskupení nejspíše navždy zůstane jen v podobě konceptu a jen takového občasného blbnutí, nějaký ten záznam by mohl někdy vzniknout.

Pokud se podaří vyřešit hardwarové nedostatky, bude tu ještě jeden větší problém. Kam uploadnout pořízenou nahrávku? Na Dropboxu už moc místa nezbývá a jak plyne čas, tak postupně expirují a upadají nejrůznější úložiště a hostingy, na kterých jsem měl uloženy své staré záznamy a nahrávky setů.
mráčky cloud
Momentálně jsou mé hudební záznamy roztříštěné tak různě na různých FTP serverech, Dropboxech, všelijakých úložištích, případně už vůbec neexistují online a rád bych je měl všechny pohromadě na jednom místě v jednom úložišti s veřejným přístupem a pokud možno natrvalo. Se znovuzprovozněním webu sety.cz jsem zjistil, že některé moje sety jsou uploadnuté kdesi na všelijakých FTP serverech, což potěší, ale nejsou tam všechny a nemám možnost je jakkoli ovlivňovat nebo tam nahrávat další.

Pohrával jsem si s myšlenkou založit si Soundcloud, což jsem v jedné slabé chvilce skutečně udělal. Soundcloud je v tomhle ohledu fajn služba, jenže tu má jeden takový nehezký ojeb. Veřejně ukazuje jen dva soubory. Pokud jich tam nahrajete víc, ty starší schová a chce měsíční poplatky… Chápu, že tyto služby musí být z něčeho financovány, tohle je ale z mého pohledu velice nešťastné řešení. Určitě bych strpěl reklamu nebo jednorázový poplatek, ale když tam chci dvakrát do roka uploadnout nějaký záznam, tak určitě nechci platit 5 Euro měsíčně…

U jiných podobných služeb nemám moc důvěru v to, že tu budou třeba ještě za 10 let, nebudou najednou také vyžadovat platby, nebo se prostě pro ukládání-přehrávání-stahování hodinových setů nehodí.

Stačilo by mi cloudové ůložiště zdarma s prostorem o několika GB, které se nebude chtít párovat s nějakou soc. sítí nebo operačním systémem, umožní přehrávání i přímé stahování mp3 souborů i o velikosti přes 100MB a má přehledné webové rozhraní (není podmínkou, v tom případě ale musí mít klienta pro linux nebo Android) a nebude vyžadovat pravidelné přihlašování. Nemám ani nijak přehnané nároky na traffic, ale to se u hudebních souborů opravdu špatně odhaduje…

Existuje něco takového? Poradí mi moji čtenáři?

10 let na vinylu

ApinLeave a comment

Na Velikonoce 2005 jsme si s Ježourem jeli do Slavkova u Brna pro naše první gramofony a od té doby se roztočil kolotoč (nebo spíše deska) pozoruhodných událostí, že by se o tom dal napsat blog :) Tak nějak jsem cítil, že už mi nestačí si jen skládat muziku na počítači, což nikam nevedlo. Potřeboval jsem vyšší level, někam se posunout, pustit se do toho ve velkém, zkusit něco pořádného. Techniky jsme za tu dobu vystřídali několik typů i značek, poznali řadu zajímavých lidí i projeli „kus světa“ :) Začali jsme hrát s FDC a zatímco Ježour s FDC zůstal, já v tichosti přesídlil k Figuře, protože mi nestačí pouze jeden hudební styl a taky mi je bližší free scéna.

Jenomže nic není takové, jaké si to člověk ze začátku maluje. Před deseti lety plný ideálů a nadějí, dnes skoro znechucen tím, kam se celá scéna dostala, respektive co se z ní stalo…
Už před deseti lety byly všechny hudební žánry vyčerpané, nic nového se dodnes pořádně neobjevilo a stále se vlastně jen remixuje a opakuje to, co už bylo dávno vynalezeno a vymyšleno. Co na tom, že už tehdy byla hudba slepá ulička a stroj na peníze, já měl gramce a chtěl si to všechno zkusit sehnat na vinylu a namíchat. Některé staré klasiky se prostě neoposlouchají a pro mě to byl nový svět :)

Vinyl forever

Kdo si to nikdy nezkusil, nikdy nepochopí. To je prostě něco úplně jiného, než si pouštět kazety, cédéčka nebo mptrojky. Pokud hudba vychází na vinylu, je tím povýšena na něco mnohem víc, než jen souzvuk tonů a rytmů. Pokládání přenosky na gramofonovou desku je takový malý magický rituál, který i po těch letech neztratil nic ze svého kouzla.
Není to jen ta nepřekonatelná dynamika zvuku, nenahraditelná kvalita a hutnost nahrávky, jakou poskytují gramofonové desky. Je v tom i cosi materiálního. Pořádná sbírka vinylů váží víc než její majitel! I to vás donutí do toho nacpat statisíce.
Ano, za těch deset let mi celá tahle sranda vytahala z kapes víc jak čtvrt míče. Když něco máte rádi, peněz vám není líto. To něco málo, co jsem dostával za hraní, nepokrylo náklady ani z tisíciny…
A pak nastalo období, kdy jsem si nové desky prostě nemohl dovolit. Ono to období vlastně trvá dodnes. Nemluvím tu ale jen o deskách. Taková slušná přenoska, nejmenší a jedna z nejdůležitějších komponent kvalitní sestavy, může vyjít i na více jak 3 tisíce! Navíc na dva gramce potřebujete přenosky dvě, potom samozřejmě také mixák, kabely, sluchátka, repráky, kufry nebo tašky na desky i techniku… Vystřídáte několik typů techniky za desetitisíce, než zjstíte, co vlastně chcete a očekáváte. A pak ze začátku také spoustu času a trpělivosti si to všechno naposlouchat a naučit se s tím…

Mp3 vs analog

Nejen finanční tíseň, ale i trend a zvědavost byli tím hybatelem, kvůli kterému se mi jednoho podzimního dne podařilo rozchodit DVS. Proč si kupovat drahý licencovaný software, když to jde i zadarmo? Navíc to chci jen vyzkoušet a dokázat si, že to dokážu a třeba mě to může někam posunout, nebo alespoň rozšířit obzory i působnost a odbourat omezení vyplývající z hudby, která vychází jen na vinylu :)
Když už si nějakou tu desku pořídím, zpravidla to není žánr, který by se dal pouštět na takových akcích, kde jsem dříve hrával.
Aby si člověk neohrál originály, tak na domácí pouštění nebo soukromé party DVS bohatě postačuje. Důvod, proč už roky nehraju na žádných akcích, nejsou jen potíže s ušima, nebo že nemám žádné nové desky…

Nechci hrát pro zfetované opice!

Člověka děsně motivuje fakt, že se díky této muzice pohybuje ve společnosti, kde se krade, fetuje i umírá :( Ačkoli na debila narazíš všude…

Kde bych mohl dneska být, kdybych si místo gramců koupil třeba kytaru? Ale já už od mládí inklinoval k elektronické muzice, která zatím ze všech hudebních stylů došla nejdále a ze které je stále cítit taková výzva a radost zároveň. Přesto musím říct, že čím jsem starší, tím více mě to táhne spíše k posezení v nekuřácké společnosti s kytarami a houslemi, než někam k uřvanému reproduktoru do zahuleného klubu a již několikrát jsem uvažoval, že by bylo skvělé svůj talent projevovat i jinak :) Kdybych teď začal s kytarou nebo s klávesami, dopadlo by to ale stejně jako s deskami – nezbyl by na to čas.

Ano, čas je v současnosti ta nejdražší komodita, kterou je tomu potřeba věnovat. Ne že bych zapomínal jak se mixuje, ale spíše to je o objevování nových skládeb a také trénink je pořeba, aby člověk při náhlém hraní nebyl za největšího sypače brambor večera… Poslech, zkoušení a blbnutí. Bohužel na to je stále méně času, protože bych chtěl dělat taky milion dalších věcí. A to jsem se kdysi dávno pokoušel i o turntablismus a uvažoval o mašince. To by ale skutečně vyžadovalo pravidelný trénink několik hodin denně…

Měl jsem od toho jiné očekávání

Máte svoje oblíbené skladby? Tak si je zkuste pustit hlasitostí 90bB a k tomu další do sluchátek tak, abyste ji slyšeli. A teď je srovnejte do sebe :) Pro mnoho lidí neskutečný blázinec.
Vždyť ono to tak vlastně je. Jde o to, ten blázinec urovnat a potěšit ucho posluchačovo.
Zkuste si jako nekuřák tenhle kravál užít celou noc v zahuleným klubu. Navíc, když je to takhle nahlas, tak stejně nic neslyšíte, respektive slyšíte jenom kravál, ze kterého stejně nelze rozeznat ty detaily, které slyšíte doma při poklidném poslechu a už vůbec vám takhle uřvaná muzika nedělá takové potěšení…

Když takovou akci pořádáte, musíte všechno zařídit, domluvit a sehnat. Zpravidla kvůli jedné akci řešíte, domlouváte, zařizujete a lítáte mnoho dní.
V den D musíte dorazit na místo s mnohahodinovým předstihem, aby se všechno nanosilo, poskládalo, pověsilo, zapojilo. Pak aby se zjistilo, že něco chybí nebo nefunguje, nebo že někdo nedorazí a začít zase lítat a shánět, teď již v mnohem vetším pressu, protože party má za chvíli začít a ještě to nehraje a situace ani nenasvěčuje tomu, že to hrát bude… Pak se modlíte, aby přišlo dost lidí, aby se alespoň vydělalo na pronájem klubu nebo na benzín do centrály… A během akce dohlížejte na průběh, jestli vám někde lidi nedělaj bordel, jestli nepřijeli policajti kvůli hluku, jestli nedochází něco na baru nebo benzín v centrále, jestli se třeba někdo neutopil v jezeře, nebo se vám někdo neoběsil na zpětném zrcátku na dodávce…
Pro běžného návštěvníka to s vypnutím muziky končí, pro organizátory tímto okamžikem začíná další fáze, kdy se to musí sbalit, uklidit, odvézt. Nebývá vyjímkou, že na vás ráno majitel klubu nebo pozemku tlačí, ať to je co nejdřív, protože nastupují uklízečky a za chvíli tu jsou organizátoři další party, nebo vám končí nájemní smlouva na pozemek a zavolá na vás policajty…
Takové akce pořádají dva typy lidí. Jedni to dělají pro komunitu, pro tu radost udělat party a pobavit se s kámošema a pak tu jsou taky zmrdi, kteří na tom chtějí vyvařit co nejvíc peněz, které ale nedávají na amortizaci nebo rozvoj sound systému, ale do svojí kapsy a djům naserou. S oběma typy pořadatelů mám bohaté zkušenosti a bohužel ten první typ, až na pár vyjímek, už zcela vymizel…

Samozřejmě že I s vystupováním na akcích přišla menší popularita. Lidi mě najednou poznávali a nebylo mi to ani nějak moc příjemné, přestože jsem měl díky svému hraní spoustu dveří otevřených, tak jsem toho nikdy moc nevyužíval. Přes léto 2007 jsem měl prakticky každý víkend nějaké hraní, až jsem si najednou řekl:

“Kurva co z toho vůbec mám? Kam jsem se to vlastně dostal? Baví mě to takhle? Proč mám táhnout ten těžkej bágl s deskama někam 120km na nějakej fesťák, abych tam za pivo a pár stovek, hodinu a půl hrál?”

Mohl bych se tu teď chlubit na jakých tisícových akcích jsem všude hrál a s jakými světovými hvězdami jsem vystupoval na jednom pódiu… Tak jak si to nejeden diskotékový pouštěč rád napíše do svého medailonku na idj nebo na svých stránkách. Já o popularitu nestojím a stejně už si ani nepamatuju kde a s kým jsem všude hrál. Já se chci na akci bavit, a ne bejt za “hvězdu”, kterou vždycky nejvíc nasere otázka “kdy budeš hrát?”, kterou během večera uslyší asi tak 60x…

Ale nekončím

Ale i přes to všechno to stálo a vlastně pořád stojí za to :) Jen se nic nesmí přehánět, přeci jen už nám není dvacet, už nám není ani třicet… Nemůžu mluvit za ostatní, ale já tak nějak cítím, a současná situace tomu tak i nasvědčuje, že je možná na čase to přenechat mladším, pokud tedy vůbec bude někdo, kdo by se do toho hrnul… Rád se takových akcí zúčastním jen jako host a už ani nemám potřebu (vlastně jsem nikdy neměl) být jeden z organizátorů.

Když to tak po sobě čtu, tak to vypadá, jak kdyby to psal vysloužilý veterán :) Závidím třeba Merkurákům, kteří podobné akce pořádají mnohem déle a právě od nich jsem nedávno ve 4 hodiny ráno, když přestali hrát, slyšel tu bájnou větu „Už nám není dvacet…“ Shodou okolností jsme se na této party sešli s několika bývalými spolužáky a cestou zpátky na vlak to rozebírali a já si najednou uvědomil, jak mě všechno bolí… Stejnak na dobré párty se vydržím bavit klidně do dopoledních hodin, případně několik dní. Nemám to ale nastavené tak (ani jsem nikdy neměl), že bych musel vymetat každý víkend nějakou akci. I přes víkend mám práci a povinnosti, takže to fakt nemůžu přehánět, i kdybych sám chtěl.

Uvidí se za dalších deset let :)

Only one in 2014

Apin1 Comment

První a pravděpodobně můj jediný set roku 2014, takže si ho užijte!

Už několik lidí se mě ptalo, jestli jsem nenahrál něco nového.
Máte pravdu, nenahrál, nějak není čas.
Ale protože už je červen, tak by to na tento rok možná nějaký ten mix chtělo…
Alespoň jeden. Jeden jediný v tomto roce. Opravdu bude asi jediný, protože výhledově to s časem zatím nijak růžově nevypadá…

Rýmička mě uvrhla v pracovní neschopnost, tak si při tom najdu chvíli a něco v Xwaxu smíchám. Dal jsem tedy dokupy skladby a písničky, které mi za poslední dobu tak nějak často přicházejí na mysl a znějí v hlavě z nějakých neznámých příčin (hlavně Paper Planes už několik měsíců nemůžu dostat z hlavy, tak je tam originál i v remixu;)).

Kdo mě znáte a znáte můj hudební vývoj za poslední dobu, tak jistě tušíte, že vás nebudu nudit jedním jediným hudebním stylem. Prakticky tu za sebou nejsou dvě skladby, které by žánrově byly stejné. A přesto jsem se snažil, aby to (alespoň rytmicky) nějak navazovalo. Takže je tu zastoupeno opravdu hodně hudebních stylů, od reggeatonu až třeba po rock :) Nicméně, jako u drtivé většiny mých setů, tracklist nedodávám.

Měla by to být taková pohodička třeba do auta, žádné zběsilosti, jaké se mi občas povedou. Samozřejmě, že si ameny nemůžu odpustit ani zde, když to tam pasuje, tak si tím prostě musim udělat radost ;) Od 17. minuty začíná regulérní československá (tedy hlavně česká) diskotéková dvacetiminutovka :) Všechno vesměs oldskůlovky 10 i více let staré.

Omluvte kvalitu záznamu, všichni stárneme, i technika…
Takže poslouchejte zde:

Doufám, že se vám výběr skladeb bude líbit, je to pravděpodobně můj jediný set roku 2014, takže si ho užijte!

Fuck Off ACTA

Apin3 Comments

Chcete problém? Nahrajte si tuto mp3 do mobilu nebo do notebooku a vycestujte za hranice :)

Asi nikomu neuniklo, že naše podrazácká hrabivá vláda potají podepsala lobbystickou dohodu ACTA, která pod zástěrkou ochrany intelektuálního vlastnictví umožňuje cenzurovat internet a šikanovat jeho uživatele takovým způsobem, o kterém se ani Orwellovi nezdálo.
Nechci tu rozebírat tuto prasárnu, to už udělalo mnoho jiných pisatelů předemnou (za všechny rozhodně doporučuji článek Michala Rybky na PCtuning).
Chci si tak trochu popíchnout do vosího hnízda a sledovat, co se bude dít.

Spáchal jsem totiž hrozný zločin, za který mi vyměří několik stovek let žaláře a pořádně tučnou pokutu!

To, co bylo ještě nedávno neškodná zábava se ve světle současných okolností jeví jako hrdelní zločin. Vlastně můžete poděkovat korporátnímu vlivu nahrávacích společností na naše (doslova) drahé politiky, kteří se zasloužili o můj nový setík nahraný natruc všemu tomu svinstvu, co se poslední dny děje…

Protože kopírování je zločin, bude to tentokrát pořádný mashup ;)

Přiznám se bez mučení k tomu, že všechno co uslyšíte jsem nelegálně stáhnul z internetu, jako předmět doličný použil program Xwax (který se dá přirovnat k noži nebo pistoli, jenže v mém případě jde o mnohem závažnější zločin) a zaznamenal programem Audacity (který je vlastně také nelegální) a výsledek skrze GNOME Commander nahrál na FTP (…)
Celý zločin proběhl v neděli 5.2.2012 ve večerních hodinách a trval nějakou hodinku.
Pokusím se dokonce i z historie příkazového řádku vydolovat tracklist, aby ta výměra trestu nebyla tak obtížná:

  • Mashup-Germany – Without black or white
  • The Incredible Bongo Band vs. Mousse T. – Horny Rock [MadMixMustang]
  • DJ Tripp – Dynamite Pressure
  • Mashup-Germany – Revolution Jump
  • DJ C – Perogatives Change
  • DJ Topcat – Folsom Prison Gangstaz
  • Girl Talk – This Is the Remix
  • Girl Talk – Jump on Stage
  • Mashup-Germany – I’m gonna make you sweat
  • Mashup-Germany vs. Faroff – Everybody & Ray Speak No Americano
  • Marc Johnce vs. Party Ben – Flex Gym Beat Sauce
  • Rednex vs. Lady Gaga – Cotton Eye Gaga [Jarod Ripley]
  • DJ Le Clown vs. Ludachrist – Pon De Billie Foley
  • The Kleptones – Daft Purple
  • Jay-Z & The Prodigy vs. Kevin Rudolf feat. Lil Wayne vs. Evanescence vs. Limp Bizkit – Dirty Rockk [Robin Skouteris]
  • The Kleptones – Closer To The Boxer
  • Girl Talk – Every Day

Předem se omlouvám za drobné technické nedostatky. Xwax jsem měl letos puštěný vlastně poprvé a v afektu nasranosti jsou některé přechody tak trochu nevyvedené…

Článek jsem chtěl ještě doplnit nějakým pěkným obrázkem spoutaných rukou v klepetech potahující šavli na mixáku, ale ani po usilovném tříminutovém hledání jsem žádný vhodný nenašel, tak snad příště…

Chcete něco namíchat?

ApinLeave a comment

challenge acceptedDíky Xwaxu se mi značně rozšiřují možnosti a tak se mohu pustit do nejrůznějších výzev.
Tento týden jsem pokusně míchal pro jednoho člověka taneční dance set (jestli se tohle hraje na diskotékách, tak doufám, že se všichni diskanti budou smažit v pekle), který nebyl nijak náročný, protože všechny dance hitovky jsou okolo 120-140BPM stejného konceptu, nezáživné beaty ze stejných bank, vesměs identické syntetizátory, jednoduché přiteplené melodie, primitivní refrény, prakticky žádný nápad nebo kreativita. Prostě prvoplánové komerční tucky, které navíc ani neudržují klasický cyklus 4×4, ale 4×2 nebo 4×3. To byla asi jediná nezvyklost, kterou musí DJ přijmout, jinak se tenhle styl míchá skoro sám.
Něco takového jsem si zkusil poprvé a doufám, že i naposled. Jako je to zajímavá zkušenost, ale opakovat ji nemusím :)

A tak si u toho říkám, co takhle zkusit něco jiného? Zkusím u svých čtenářů, jestli by neměli něco zajímavějšího. Máte svoje oblíbené songy a chtěli byste je namixovat do setu?
Nabízím své služby, protože to je pro mě dobrá výzva a možná že si i rozšířím svůj hudební rozhled :)

Podmínkou je, aby vaše skladby měly alespoň několik vteřin pravidelného (nejlépe strojového, protože živí hudebníci nikdy nejsou přesní) motivu nebo rytmu, aby tak bylo možno navázat na další track.
Taky by ty tracky měly být žánrově nebo rytmicky blízké. To znamená aby to do sebe v normálním rozsahu pitche pasovalo. Tedy nelze skloubit breakbeat a dnb při dodržení rozumných rychlostí a tónin, jestli mi rozumíte…
Já vím že si teď trochu protiřečím, že pak už to není taková výzva a některé breakbeaty s dnb do sebe pasují, ovšem to jsou vyjímky potvrzující pravidlo a pokud je máte, tak to můžu zkusit.

Jak bych si to asi představoval:
Někam uploadněte archiv se svými tracky (minimálně 3, maximálně 15 skladeb) a napište mi, odkud si to můžu stáhnout a jak si představujete pořadí skladeb a další podrobnosti.
Když mi váš výběr příjde zajímavý, zkusím vám ho namíchat.
Pokud vyrukujete s nějakým neurofunkem, trancem, technem nebo něčím podobným popsaným výše, tak pravděpodobně moc šancí nemáte, protože setů takových stylů je všude nechutné množství a není to žádná výzva ani umění…

Představoval bych si za to nějaký odkaz sem na blog nebo jinou protislužbu, vše je věcí dohody :)

A pak samozřejmě budete muset výsledný set smazat od 24hodin od poslechnutí, abysme nedráždili protipirátské mafie a jiné spolky podobných sráčů :)

Tak co, jde do toho někdo?

Velký Xwax test

Apin1 Comment

Konečně jsme otestovali Xwax v polních podmínkách na silnějším zvuku a protože mnozí z vás chcete nějaký nový setík na léto, tak tím snad zabiju dvě mouchy jednou ranou :)

V sobotu proběhla taková menší soukromá zkouška, kterou přerušil slejvák v ranních hodinách a jsem z toho bohatší hned o několik zajímavých postřehů a překvapení:

Překvapení č.1 bylo, když jsem otevřel víko notebooku a prohlásil, že už to hraje a může se tedy nastavit zesilovač. Tohle nejsou Windows, tady se nemusí čekat dlouhé minuty, než nabootuje systém.

Překvapení č.2 Hrát se dá jak z klasických desek, tak i z TC vinylu na počítači současně. Všechno je záležitostí správně vytahaných šavlí v alsamixeru. Gramofny jsou permanentně zapojené do zvukovky a zvukovka do jednotlivých kanálů na mixáku, takže se v podstatě celý večer hraje přes počítač a nikdo to ani nemusí poznat. Počítal jsem s tím, že by to teoreticky takto mohlo fungovat, nepočítal jsem s tím, že to bude fungovat tak dobře.

Překvapení č.3 Odrbané a děsivě poškrábané A strany Serato vinylů zatím vůbec nepřeskakují i za použití hodně ohraných přenosek se sporadickým hrotem. Zpětná vazba tady neexistuje, ikdyž na kontrolním signálu bylo jasně patrné, že vibracemi z desek jde do zvukovky všechno možné, přesto bylo ovládání skladby TC vinylem bezproblémové a dokonce to hraje, i když je na desce i pár dešťových kapek a poblíž vykalenci…

Překvapení č.4 Když se v noci hodně rozpršelo, tak při hektickém balení veškeré techniky zavírám Xwax a objevuji na pozadí zapomenuté Audacity, které už 5 hodin nahrává druhý výstup z mixáku :) Budu mít co poslouchat, uspávám Ubuntu do paměti, doma si to pak uložím…

Překvapení č.5 Jak ze záznamu vyplynulo, v závěru večera jsem hrál jen já tak trochu písničky na přání více jak dvě a půl hodiny. Snad vůbec poprvé se nedostavil ten skličující pocit, že mi došly desky a že už nemám co hrát a kdyby nezačalo pršet, tak bych to vydržel asi až do rána :)

Překvapení č.6 Ten záznam je hrozný, ačkoli to zase tak překvapující není :) Hlavně úrovně, které se na silnějším zvuku tolik neprojevují, ale v záznamu jsou slyšet zřetelné výkyvy v hlasitosti. Taky jsem se snažil respektovat noční klid a že si u protějšího stolu stěžovali, že se nemůžou bavit, protože se neslyší… Ze začátku si také určitě všimnete mírně slyšitelného kontrolního signálu z TC vinylu, který propouští zvukovka. To bylo tím, že jsem navazoval na kolegu, který hrál z klasických desek, takže jsem propustnost signálu skrz zvukovku nemohl hned zcela vypnout.

Překvapení č.7 Čekal jsem že se něco podělá, nebo že to nebude hrát tak jak by mělo. Voda v ntb a zvukovce není příliš prospěšná, ale všechno proběhlo, fungovalo a hrálo až podezřele perfektně bez jediného zádrhelu :)

No a konečně se dostáváme k tomu, o co někteří z vás tak často žadoní. Z toho pětihodinového záznamu vykrajuji necelou hodinovou pasáž a uploaduji na svůj Dropbox, tak stahujte, dokud to tam je :)

play

Asi tím někoho zklamu, někoho překvapím, ale určitě víte, že rád střídám hudební styly, takže když je tu možnost zahrát si funky (občas se to zvrhává v celkem solidní disko:)), tak proč toho nevyužít :)
Čistá improvizace bez nějaké předchozí přípravy. K ostatním cinkavým a bordelizačním stylům jsem se už nedostal, protože mě ke konci záznamu obtěžoval a pak i vypudil kolega s mašinama (a přitom by stačilo mu stáhnout jeho kanál). V krvi mi už taky něco kolovalo, tak omluvte případné nedostatky (jsou tam)…
Pokud některé z těch songů znáte, taky tam můžete postřehnout zvuky a ruchy, které do té skladby nepatří. To bylo způsobeno volně loženými mašinami vedle na stole, ke kterým měl přístup kdokoli, kdo šel zrovna kolem a napadlo ho si zmáčknout nějaké tlačítko :) Občas si taky někdo přišel, aby si vyzkoušel, že ten vinyl control opravdu funguje a hrábnul mi na právě hrající skladbu…

Žádný jiný set prozatím nemám a ani zatím neplánuji nic nahrávat, tak snad na chvíli dáte pokoj s dotazy na další můj set, přestože tohle není zrovna to, co byste asi očekávali :)

DiskkoSmash vol.2

ApinLeave a comment

Prvního dubna mě nevypekl žádný šprýmař, ale počítač. Konkrétně jeden neudržovaný systém z dual(triple)bootu, následkem čehož mi místo 20 GB volného místa na jednom oddílu disku najednou zbývalo 35MB. Protože na tom NTFS oddílu byla většina hudebních souborů pro program Xwax, kvůli častému přesouvání, přejmenovávání a odmazávání nehudebních souborů se plnil koš a míra fragmentace rostla a já to tak nějak házel za hlavu. I stalo se, že toho osudového aprílového dne se při kopírování složky z jednoho počítače do druhého objevilo upozornění, že na disku není dostatek místa. Jak to? Vždyť včera to ještě ukazovalo volných 20 GB.
Apríl? Asi ano, protože při pokusu uvolnit nějaké místo třeba jen prostým vysypáním koše se nautilus zasekne a některé prostředky jsou nedostupné. Nepomohly ani oblíbené utilitky jako je Ubuntu Tweak ani BleachBit.
Nakonec jsem se rozhodl, že bude rychlejší a účelnější všechno smazat a nainstalovat znova místo bezvýsledného laborování a googlování, jak problém vyřešit. Navíc byl disk rozdroben na několik menších a prakticky nevyužívaných oddílů na kterých byly jiné systémy a data, které už na nic nepotřebuji a sloučím tak alespoň kapacitu. Naštěstí šlo všechno důležité zazálohovat, takže odebrání oddílů a instalace novějšího Ubuntu 10.10 se vším všudy byla otázka pár minut.

Měl jsem před sebou nainstalovaný funkční systém okamžitě připravený k práci, chystal jsem se tedy instalovat Xwax. Nic jiného vlastně používat nebudu. Přidal jsem si novější zdroje a nainstaloval Xwax verze 0.8.
Říkal jsem si, jak to bude jednoduché a primitivní, když mi 0.7 na Ubuntu 9.10 šlapala naprosto bezproblémů a bez nějakých složitějších nastavování. Při pokusu o spuštění mi vyskakovaly chybové hlášky
ALSA hw_params_set_buffer_time_max: Invalid argument
Buffer of 8ms may be too small for this hardware.
Failed to open device for capture. ať jsem do paramtetru -m dával jakoukoliv hodnotu, tak to vždycky vypsalo tohle. Chvíli jsem zkoušel nejrůznější kouzla, dokonce jsem i zkusil downgradovat na verzi 0.7, ale bezvýsledně.
V zoufalosti jsem tedy zkontaktoval C.N.B, kterého Xwax zaujal a jednou jsme spolu konzultovali zprovoznění Xwaxu na jeho notebooku a on pak napsal takový pěkný návod a nakonec jsme přišli na to, že první spuštění programu musím mít jako root. Konečně se Xwax spustil s nejnižším nastaveným bufferem 16ms a já mohl obnovit zběžnou všeobecnou zálohu mých hudebních souborů.
V té záloze mám mj. tisíce zvukových wav samplů kicků, hihatek, snarů, nejrůznějších synthů, padů a smyček z dob mé producentské činnosti, které většinou nemají ani jednu vteřinu, takže počet souborů se tak vyšplhal na krásných 23 023. Ve skutečnosti jich bude trochu méně, protože tam bylo hodně duplicit a nepřesností, které se později doupravily.
Už se zdálo, že zdárnému spuštění a otestování nového Xwaxu na novém systému nebude nic bránit, ale při spouštění si Xwax skenuje podstrčené složky (nic nového, to dělala i 0.7) a jakmile narazí na soubor, který nenese zvukovou informaci (Xwax zvládá prakticky veškeré myslitelné multimediální soubory), tak vyhodí chybovou hlášku a spouštění se ukončí. Znovu jsem zauvažoval o downgradu zpátky na 0.7, protože tomu náhledy alb nebo txt soubory nijak nevadily, ale nakonec se mi několik tisíc nehudebních souborů podařilo odfiltrovat. Xwax se stále ještě odmítal spustit, protože se mu ještě nelíbilo několik hodně starých MP3 souborů a asi dva FLAC soubory. Nechtělo se mi další půlhodinu zkoumat, co je na nich špatného, že je Xwax nebere, tak jednoduše putovaly do koše a konečně Xwax začal dělat to co má.xwax 0.8 Diskkosmash vol.2

A tím se pomalu dostávám k dnešnímu tématu. Nedělní večer jsem prováděl zatěžkávací zkoušku a důkladné testování nového Xwaxu. Xwax 0.8 má údajně lepší zvuk, což ale nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože momentálně nemám odpovídající technické vybavení ani kabeláž. Každopádně zmizel otravný nízko nastavený clipping, takže hlasité soubory již nepraskají a nelupají, jako v 0.7. Xwax 0.8 je o malinko náročnější na paměť (ale ne o moc) a také je po spuštění pozorovatelné zpoždění grafického znázornění směru otáčení desky. To je ale pouze vizuální neduh postřehnutelný cca první vteřinu, pak se vše uklidní.
Při testování se mi kopírovaly soubory ze sítě, instaloval jsem nějaké další programy z repozitářů, připojoval disky a přetahoval okna z plochy na plochu. Kromě drobného chvilkového zaškubnutí vizuálního znázornění souboru bylo všechno vpořádku. Přehrávání bylo bezproblémové a bez slyšitelných nedostatků nebo záseků.
První hodinu jsem si tak šmrdlal, loopingoval a blbnul a tu druhou polovinu jsem si říkal, že by to chtělo taky nějaký set, ať to otestuju pořádně. Přeci jenom na rok 2011 ještě nemám žádný promo set a teď je konečně příležitost, než definitivně dodrbu i A stranu Serato vinylu.
Takže z dvouhodinového testovacího záznamu odříznu první hodinu experimentování, která by stejnak nikoho nezaujala a ze zbytku vznikne seriózní Diskkosmash #2.
Téma je jasné. Když jsem před nějakými třemi-čtyřmi roky (tehdy ještě z klasických gramofonových desek) nahrál DiskkoSmash, několik lidí mi říkalo, že je nadčasový, neslýchaný a originální a také se hned na to několik DJs vybavilo BC deskama a neúspěšně se pokoušeli o jejich míchání (podobně, jako když jsem začal hrát raggajungle, tak bylo úsměvné pozorovat, jak většina místních Djů začala papouškovat a nakoupila Dubwize placky, které jsou ovšem úplně něco jiného :)) Brzy ovšem zjistili, že na BC nemají buňky ani cit a proto se zase v klidu vrátili ke svému jednoduchému drumnbassu :)

Tímto záznamem pravděpodobně nepřekonám revolučnost prvního DiskkoSmashe (některé hitovky jsou hezky staré), ale snad uspokojím těch několik posluchačů, kteří volali po pokračování. Oproti prvnímu dílu tomuto setu chybí ta „šťáva“ a dynamika, kterou v sobě mají vinylové desky a nic je dosud nepřekonalo. Každopádně digitální podoba hudby výrazně rozšiřuje možnosti a schopnosti, takže se jedná o (alespoň trochu) důstojné pokračování smíchané převážně z komerčních hitovek, jinglů a znělek předělaných do přijatelné a poslouchatelné podoby.
Co vás tedy čeká? Ze začátku to převážně bouchá, ale po nějakých 20ti minutách si příjdou na své i milovníci rozlámaných amenů, pomalejšího speedcoru (já vím, je zhovadilost do setu použít tracky z mixovaného CD, ale stejnak to většina z vás nepostřehne) a když jsem musel o dost zrychlovat hrající song, abych na ní mohl navázat pomalejší skladbou(!), tak jsem si říkal, že by bylo na čase to ukončit. Snad mi odpustíte závěr, přeci jenom je to také předělávka diskotékové hitovky, která před nějakými 17ti lety okupovala první příčky hitparád. Paradoxní ovšem je, že se i tahle předělávka dostala v hitparádě poměrně vysoko. Ale co už, alespoň jsou na tom krásně vidět(slyšet) ty nekonečné možnosti, které Xwax nabízí :)

DiskkoSmash #2 stahujte na Sety.cz
nebo na stránkách Figury