Rubrika: Hudba a Djing

Nejdelší DJ set

ApinLeave a comment

Tuhle jsme s několika DJs diskutovali o tom, jak dlouhý by měl být optimální Dj set.
Názory byly různé, ale kdyby se to tak zprůměrovalo, tak by to byla jedna až 2 a půl hodiny vinylového setu.
Všichni jsme se ale shodli na tom, že záleží na podmínkách, technice a obecenstvu. Pokud by bylo všechno ok, tak klidně tříhodinový set by nemusel být takový problém.

V té souvislosti jsem také pátral na internetu, jestli se nebude někde psát o vůbec nejdelším djském setu na světě.
Poslední rekord je z roku 2004. Pamatuju si, že se o tom tehdy mluvilo, a měl to být DJ Blue, který vydržel v klubu Lubina hrát bez přestání 81 hodin a 6 minut. Každých 8 hodin měl patnáctiminutovou přestávku, ale nikde se nepíše o tom, kolik musel vysmrkat perníku, že to vydržel takhle dlouho. Od té doby nejsou informace o tom, že by se někdo pokusil o překonání tohoto rekordu. Já se o to tedy rozhodně pokoušet nebudu :)

Pro mě je optimální doba na hraní hodina, hodina a půl. Když je hodně dobrá technika (odposlechy, mixák, gramce) a fajn lidi na parketu, tak to může být i déle.
Někdy je ta hodina nebo hodina a půl hodně, někdy zatraceně málo a když si najednou začne vedle chystat desky další natěšený dj a mě tak napadne, že jsem chtěl ještě pustit tuhle a tuhle skladbu…
Fakt už hraju takhle dlouho?
Naopak byly i chvíle, kdy se ten hrací čas neuvěřitelně vleče a výsledek taky nestojí za nic.

Nevim ani kolik je můj osobní rekord, ale určitě 3 a půl hodiny jsem v kuse hrál jeden večer na teknivalu v polsku a opravdu mi to stačilo! Ne že by mě to nebavilo, ale už mi došly desky, a to je pro mě nepřijatelná věc, že bych měl hrát stejné desky 2x za večer… Spíše už jsem toho měl fakt dost, pořádně vyduníno a nic jsem už neslyšel, protože se nedal stáhnout odposlech a taky už mě z toho bolely nohy a záda, prostě jsem si potřeboval sednout nebo lehnout prostě pryč z toho kraválu. Nejhorší na tom bylo, že mě nikdo nechtěl vystřídat, že prej at hraju, že se jim to líbí :)

Vzpomínám na svoje začátky, kdy mi uplně bohatě stačila půlhodina za mixpultem a měl jsem z toho hlavu jak meloun :) Postupem času jsem se dostával na delší etapy. 45 minut, pak už to dalo na hodinový setík, pak setík na celé CDčko (80minut) 2 hodinky, pohoda a to by mohlo stačit ne?

Každopádně hraní je vyčerpávající, ikdyž zábavná činnost. Je dokázáno, že hlučné prostředí je stresující a taky za tím mixákem bývá pěkné vedro od topících zesilovačů a od světel… Dnes už ale nezažívám takovou euforii, když je možnost hrát. Na hodně DJs pozoruji, že mají v očích takový lesk, když je někdo pustí zapojit si svoje sluchátka do mixáku a uvolní jeden talíř, aby mohli navázat svojí deskou… Ten lesk v očích jsem míval taky, ale zhruba první rok hraní. Postupem času se z toho stala jakási samozřejmost, nadšení opadlo a dneska se ani nezlobím, když je dostatek djs a já můžu hrát třeba hned ze začátku večera a nebo třeba vůbec. Ale když už tahám ty těžký desky, tak si taky zahraju aby to nebylo tak blbý a snad vždycky je v davu hrstka lidí, co by mi nedali pokoj a furt by se mě ptali, kdy že to budu konečně hrát…

Tento týden mi volal opět jeden kámoš, že pořádají „jen tak prostě mejdan“ na zahradě, prej že bych si mohl přijet zahrát. Dohodli jsme se na jindy. Odpověděl jsem mu asi nějak takhle:

Hele já tě chápu, že hraješ teprve pár měsíců a hrozně tě to baví a rád bys hrál snad porád, ale chápej taky ty mě. Mě to o víkendu fakt stačí a ty moje desky jsou už taky celkem slušně ohraný, tak nemá smysl si je brousit ještě víc, jen tak pro 5 lidí u vás na zahradě. A navíc musim ráno vstávat do práce. Víš já už nechodím do školy a nemám prázdniny jako ty ;)

Na čtyřdení dj maraton bych si netroufnul hned z několika důvodů. Nesmažim, nemám tolik desek a taky co z toho?

Ušní svíčky

ApinLeave a comment

Znáte tenhle výborný vynález?

K pravidelným hygienickým návykům moderního člověka patří samozřejmě i péče o uši. To platí nejen pro DJe. Tento týden si i já zase po nějakém čase dopřeji tento zajímavý očišťovací proces.
O ušních svíčkách mi kdysi dávno vyprávěl jeden můj známý a jeho slova byla oslavná a tak trochu neuvěřitelná.
Tehdy byla má ušní hygiena maximálně u šroubku 5×40, nebo vatových tyčinek, o kterých se traduje, že pro čištění uší nejsou zrovna to nejlepší, protože si jimi akorát zatlačujeme špínu hlouběji do ucha. Ušní svíčky mne přesvědčily, že na tom něco bude…

Ušní svíce se dají pořídit v každé lékárně přibližně za stokorunu a proto jsem se rozhodl, že je také vyzkouším, protože mi stále vrtalo hlavou, jak to vlastně může fungovat.

První aplikování před lety mi dalo odpověď na několik otázek z mládí. Například proč jsem tehdy nemohl dostavět stavebnici LEGO kvůli ztraceným kostičkám, nebo kam se poděly moje oblíbené angličáky ve třetí třídě…
No ale teď vážně. Výsledek mne opravdu překvapil. Ne že bych po procedůře nějak lépe slyšel (s tím naštěstí zatím problémy nemám), ale pocit to je zajímavý.

Při aplikaci ušní svíčky je vhodné mít po ruce někoho, kdo vám bude asistovat a zachovávat určitá bezpečnostní opatření, protože se přeci jenom manipuluje s ohněm. Při hoření člověk slyší jemné praskání a pociťuje těžko popsatelnou úlevu ve zvukovodu, kdy skutečně má pocit, že mu cosi uchem stoupá vzhůru.

Po několika minutách svíčka dohoří na limitní délku a pokud nemáte silný žaludek, tak moc nedoporučuji podrobněji zkoumat zbytek svíčky, protože to je fakt kekel :)

Co doporučuji, je rozhodně ušní svíčky vyzkoušet, můžou někomu dost pomoct. Určitě to stojí za to ;)

Festival Bažant Pohoda

ApinLeave a comment

pohodaPohoda se koná každý červenec a já se na ni vždycky těším snad nejvíc ze všech festivalů v roce.
Letos ale kvůli pracovním a domácím záležitostem nemůžu vyrazit na Slovensko. Hlavně také kvůli včerejšímu stěhování jsem docela fyzicky indisponován.

Je to škoda, i letošní program se mi docela zamlouvá a rozhodně třeba Fat Boy Slim, Richard Müller, Polemic, Puding pani Elvisovej, Mr. Oizo, Audio Bullys, Pražský výběr, nebo Janu Kirschner by stálo za to slyšet na živo.

Bažant Pohoda je snad jediný festival v Evropě, který má nejlepší atmosféru, nejlepší návštěvníky, dokonale zvládnutou organizaci, program a všechny věci okolo. Dokonce si vybavuji, že tam snad nikde loni neprodávaly cigarety a tvrdý alkohol by se taky těžko sháněl. Ovšem nikdo vám nebude bránit v tom, donést si s sebou vlastní (samozřejmě ne ve skle). Je to jediný festival, kde má návštěvník pocit, že je o něj dobře postaráno a že se z něj pořadatel nesnaží za každou cenu a při jakékoli příležitosti vytřískat co nejvíce peněz (dokonce mi z loňského ročníku zbylo ještě nekolik slovenských bankovek).

I počasí se zdá oproti minulým ročníkům snesitelnější a nemuselo by to letiště být tolik rozpálené od sluníčka a tímpádem by se dalo následující den dopoledne vydržet ve stanu a nabírat síly na odpoledne a večer. Doufejme, že nebude tolik pršet.

No nic, snad příští rok…

Nové desky červenec

ApinLeave a comment

Po velmi dlouhé době jsem zase zavítal k Merkurákům.
Několikahodinové přehrabování v nových deskách mne opět utvrdilo v tom, že v drumandbassu už dnes nevychází žádné normální poslouchatelné skladby!
Bohužel celá přihrádka s break deskama je obecně značena jako breakz. Rozlišuje se zde akorát breakbeat, hiphop nebo downtempo. Čas od času se v breakz deskách dá vyhrabat i nějaká ta junglovka nebo raggajunglovka, ovšem člověk musí hledat.

Stejně tak tomu bylo i dnes. Vybírám si hezky silný štousek desek jednotně označené jako breakz, které si chci poslechnout. Dalo by se říct, že tentokrát jdu na jisto. Vím, že tu někde je Try To Be Humble od Knowledge and Wisdom, sice v remixu, ale i tak ji chci, protože to je skladba mého mládí ;) Netrvá dlouho a v přihrádce s whitelabelama nacházím onu vytouženou KW004. Nejenom že tu je tato deska, ale od Knowledge&Wisdom tu jsou další 3! od KW001 až po KW004. No rád bych si je odnesl všechny, ale nemám tolik peněz a ani to nejsou moje srdcovky, jako právě Try To Be Humble.
V onom štousku desek byl zbytek dnb. A jak to tak poslouchám, tak mi přijde, jestli si některé desky omylem nepouštím dvakrát či třikrát? Ne, pohled na label mne ujištuje, že se jedná o jiný titul od jiného autora, než to, co mi hrálo do uší předtím, jenže těžko poznat nějaký rozdíl mezi nimi!
Všechno je to naprosto stejný prďácký drumnbass, s odpornou prdící basou nebo pískajícím synthem, jednoduchou smyčkou a stále se dokola opakujícími motivy. Jedna skladba jako druhá. Buďto jsem asi zvolil zrovna náhodným výběrem špatné desky, nebo už prostě dneska nevychází žádný zajímavý drumnbass, který by byl alespoň v něčem originální…
Tak takové desky tu nechám jiným. Přeci jenom ve většině případů hraju pro lidi a ne pro sebe a já svoje posluchače nechci nudit nějakým stále stejným dnb bez nějakých výraznějších obměn, o který by stejně nikdo nestál…

Samozřejmě nesmím zapomenout na ještěry a tak se přesouvám k přihrádce s deskama, které jsou jednotně označeny jako hardtekno. Nacházím 2 tituly, které tu jsou pouze po jednom kusu, což mi dává malou naději, že to nebude mít ve svém recordbagu každý tekno dj tohoto kraje.
Paráda zase je co poslouchat a zase je co hrát. Vždycky se totiž před nějakou akcí přistihnu, že se chovám jako ženská stěžující si, že nemá nic na sebe a přitom má plnou skříň hadrů. Tak podobný výjev je i u mě. Hrabu se v deskách a nemůžu si vybrat, kterou desku si s sebou vzít, vždyť jsem je hrál posledně a já nerad hraju to, co minulý víkend :)

Nové desky už jsou zaznamenány a zaevidovány do seznamu. Zjištuji, že mi kapacita úložného prostoru pro desky konkrétních stylů pomalu ale jistě přestává stačit. Ale stále nemám na akcích co hrát. Budu muset brzy provést drobnou reorganizaci mých necelých 300 vinylů…

Vypnuli Apina

ApinLeave a comment

V pátek proběhnul první ročník festivalu Drumska na letišti v Hradci.
Poměrně zajímavá událost s unikátním přístupem pořadatelů k organizaci, průběhu akce a širokým hudebním výběrem. Kluci z CBS dokázali, že umí uspořádat velký festival s příjemnou atmosférou v prostorách, kde se pravidelně koná Hip Hop Kemp.

Když jsme nějak po sedmé hodině dorazili na letiště k drumnbass hangáru, že se vybalí projektor a plátno, měl už hodinu hrát dj Mercur, jenže heleďme se kdopak to tady nezvučí? Naši známí z Koncertservis. Tak proto ten EAW sound system ještě nehraje :) Na tomto pódiu se nejspíš posouval lineup, protože měl v ten moment oficiálně začínat hrát Vaczech, ale místo toho pobíhal po areálu s vysílačkou a vypadal velmi zaměstnaně. Přeci jenom jsem ho na tom pódiu o něco později slyšel hrát s Vaantem a pak jsme se někdy v noci potkali v davu a to už vypadal spokojeně a ani ne tak ustaraně jako ještě za světla.

Fiky s Bedřichem instalují svoji projekci, já pujdu omrknout ostatní pódia a hlavně breakcore hangár, kde mám ráno hrát. Ve všech ostatních čtyřech hangárech bylo klasické pódium, ovšem v tom breakcore hangáru se hrálo z korby vojenského náklaďáku Praga V3S a zvuk tvářící se a znějící taky jako EAW, poskládaný na sebe a spáskovaný docela zajímavým způsobem, který vyvolával dojem, že se to musí během večera sesypat (ale nestalo se, naštěstí). Poměrně stylové a taky mi to přišlo originální, páč na korbě vejtřasky jsem ještě nehrál, takže to je další důvod těšit se na ranní hraní. Obhlídnul jsem situaci, pokecal s lidma od zvuku, zjistil, že přijeli z Lanškrouna, pochválil originální pódium a šel si dát pivo. Tak trochu mi vrtalo hlavou, jak se Aaron na to vejde se všemi svými krabičkami a bylo jasné, že tentokrát kytara asi nebude…

Netrvalo dlouho a do cesty se mi připletl Side9000. To by bylo vážně divné, kdybych ho v průběhu (jakéhokoli) festivalu nepotkal alespoň dvanáctkrát :) Měl namířeno do VIP pro catering. Suveréně si odtamtud za malou chvíli odnášel do dubstep backstage 2 flašky vodky, 2 flašky neperlivé vody, jednu dvoulitrovou kolu a půl platíčka semtexů :) Při té příležitosti jsem se konečně taky podíval do jejich Dubstep hangáru: Sedačky, fotbálky a zahlcující atmosférická hudba – bohužel na můj vkus pomalá, ale i tak má svoje kouzlo a zaslouží si pozornost.
Na Reggae/Ska pódiu právě zkoušela skupina Temperamentní hudební cirkus, sem se ještě během večera dostaneme..

Tak si říkám, že se konečně půjdu podívat do posledního hangáru na Wattox a Hybrid Mechanic sound system, ale začal mi zvonit telefon. Dorazil zbytek Figury a chtějí se dostat dovnitř. Zelené pásky pro účinkující už došly, ale nakonec se to nějak vyřešilo a pustili je dovnitř i s autem.
V tu dobu se na západě kupily černé bouřkové mraky a už byl ten čas, kdy podle lineupů začínaly hrát první djs a skupiny, co jsem si nechtěl nechat ujít, ikdyž se ze tří pódií se stále ještě ozýval drumnbass…

Ve SKA hangáru začínali Afrodisiak, pujdeme si poslechnout černochy z Afriky. Asi po třetí písničce mi došlo pivo a chtělo se mi na záchod. Při pohledu ven jsem se rozhodnul, že to ještě vydržím. Zrovna totiž přišla celkem brutální bouřka a ty lidi co byli venku, běhali docela rychle od stánku ke stánku, od hangáru k hangáru. Počasí se nedá nijak ovlivnit a nepotěší, když se zkazí zrovna při nějakém open airu, sice ve všech hangárech byly hezky rozvěšená různobarevná světla, ale pořádný stroboskop blikal tentokrát venku.
Po chvilce přestalo pršet a konečně se mi poprvé za večer podařilo dostat na tu tekno stage, jenom tak na kraj, možná do půlky hangáru. Z dálky vypadala hradba celkem slušně, docela to i slušně hrálo, ale bohužel během těch pěti minut mé přítomnosti zde zněla jakási směsice drumnbassu a tekna. Nejspíš hrál zrovna Keshu s Raddemem a do mikrofonu jim halekal Vaant ještě s jedním MC a vybavuju si, že Gabča předtím říkala něco o tom, že má někdy teď hrát, že si ho jde poslechnout, ale říkala mi to zrovna v tom největším kraválu před bednama, takže nebylo moc rozumět vesměs nikomu…
No a pak se šlo na Švihadlo. Kapela měla zezačátku trochu problém s odposlechy, takže začínali hrát později, ale hned první písnička rozhýbala všechny lidi v hangáru.

Cosi mi v hlavě signalizovalo, že bych se měl přesunout do breakcore hangáru, kde zrovna v tu dobu začínal Aaron Spectre. Úžasné vystoupení – od klidnějších skoro dubstepových a triphopových breaků, postupně k polámanějším a rychlejším amenovým prvkům, až po ten správný breakcorový bordel. Aaronův set měl prostě hlavu a patu, mělo to vývoj odněkud někam a Aaron nás všechny přesvědčil, že to je profesionální showman, který dokáže lidi bavit nejen svojí velmi abstraktní tvorbou a do svého vystoupení dává hodně. Používal celkem hodně samplů a hlášek z různých oldskoolových dubových a raggae tracků, známých také z junglu a raggajunglu. Tentokrát nekladl ani takový důraz na distorzi, spíše na zmiňované hlášky a jejich rozsekávání, opakování a deformování.

Dobrou polovinu jeho vystoupení za ním běžela projekce, která oznamovala, že zrovna hraje LIVE AARPN SPECTRE. Vůbec ten obsluhovatel Resolume byl asi hodně pod vlivem, protože po něm hrající Dj Skrat ze Slovenska byl na projekci napsaný jako DJ SRTAK nebo tak nějak. Trochu jsem se obával, jak tenhle VJ zkomolí APIN, ale nestihnul jsem se během hraní podívat…
Skončil Aaron a hangár se náhle vylidnil. Zůstalo asi deset lidí, z toho jich šest spalo :) No to nejsou moc dobré vyhlídky na hraní ke konci, ale čekalo mě to až za dvě hodiny, takže prozatím žádný stress :) Skrat si připravil klávesy a notebook a začal hrát ty samé desky, které jsem si s sebou vzal taky. Nejdříve to byla jedna skladba z alba Kamikaze Club 4, potom vytáhnul Red Red Blood od Cardopushera, potom Rotatora. Asi by mě mělo těšit, že máme stejný vkus, ale mě začínala trochu chytat schíza, protože on tu vyhraje všechny placky, co tu mám taky a já pak nebudu mít co hrát… No naštěstí pak začal valit věci, které nemám, tak jsem se zase trochu uklidnil, a ještě více mě uklidnilo, že i on má celkem problémy s gramofony a jejich nedostatečným pitchem.

Konečně se taky podívám na dnb stage, jak se daří našim VJům a co jim to tady hrajou za dramenbejz. Za Black Sun Empire tu byl jenom Micha a hrál z desek. Za ním se zrovna připravoval Audio. Ze všech hangárů bylo zrovna zde asi nejvíc posluchačů po celou dobu. Přeci jenom silné dnb vyznání organizátorů bylo znát během celého festivalu. Dlouho mě to tam nebavilo, takže jsem šel brzo vyhledat jiný hudební žánr a taky se pomalu přichystat na vystoupení na vejtřasce.
Bylo krátce po půl čtvrté, začínám si chystat desky a dávám si je na korbu toho náklaďáku, když se ke mě sehnul Skrat, že jestli bych nešel hrát skôr, že už nemá veľa platní. Říkám OK, stejně si pak chce po mě ještě zahrát Mates na mašinky, takže bude víc času pro všechny a já alespoň nebudu mít tolik vyduníno, když u toho nebudu muset stát 2 hodiny.

Tak tedy vylezu na tu korbu a dostanu první upozornění, že to příšerně vazbí. Skutečně příšerně! Hrát na V3S je zajímavý nápad, ale velmi nepraktický, jak se hned ukázalo. Jistou vinu na tom měly taky odposlechy umístěné hned vedle gramofonů a jeden přímo na stole… Hrálo se tu z gramofonů Technics SL-1200 (krize) s přenoskami Stanton HP680, které už taky měly několik večerů odehraných a mixák Pioneer DJM 600, u kterého chybělo několik čudlíků (to asi neudělal Aaron Spectre) na efektoru a u ukazatele vybuzení jednotlivých kanálů stále svítily alespoň 2 segmenty, ikdyž nebyla přenoska na desce a když se gramofon vypnul uplně, síla signálu svítila až do červených (to bude nejspíš tím ulomeným přepínačem line/phono). Ne že by mi to nějak vadilo, jsem zvyklý hrát na mnohem horší technice v horším technickém stavu a v horších podmínkách, ale přinejmenším mě to překvapilo právě u takovéhle akce.
Tak až zde mám konečně možnost vyzkoušet skladbu Movement, tak ji hned jako první pouštím. Reakci lidí (že jich tam bylo asi 9) jsem nějak nestihnul zaregistrovat, protože si tam zrovna Skrat odpojoval svoje klávesy a počítač a ještě do toho pustili mlhu a já byl trochu zmatený z toho vazbení, stahování odposlechů a nastavování antiskatingu, aby mi tolik neskákala jehla…
Jen co si Skrat odnesl poslední kabel, hned se vedle gramců začal chystat Mates. Hezky si vybalil mixák, Korga, Viruse a Yamahu a zapojil si to. Já tam vedle něj bojoval s tím mrzáckým gramofonem. Vytáhnu desku, zjistim, že je drasticky pomalejší než ta, která právě hraje a prolnout je by bylo nemožné, tak mi nezbylo nic jiného, než zatnout zuby, proklínat tyhle předpotopní gramofony a hrabat jinou desku, která by mi do toho sedla. Zase se opakuje ta samá scéna jako předtím, takže zase se musím sehnout a hledat jinou desku. Mezitím se ta hrající skladba blíží ke konci, takže já už můžu akorát tak další skladbu pouštět, mixovat se prostě nedá.
Nevim ani pořádně jak to znělo celkově, protože já nic pořádně neslyšel, ale vím, že se mi na talíř dostaly desky taky od Crystal Distortion, Detest a jednou ten slibovaný Eustachian. Nicméně té hrstce lidí přede mnou se to zřejmě líbilo a byli mi obrovskou podporou a za to jim patří veliký dík ;)

Bylo 4:40, zrovna se mi tam točila deska od Supermarket Zomby a řikám si: ještě tak jednu dvě desky a že může jít hrát Mates. Jenže najednou blik cvak ticho. Zvukaři už to zřejmě nevydrželi dál poslouchat, tak prostě sprostě vypnuli Apina. Ne aby mě upozornili, že se bude končit, nebo mi to postupně stahovali, takhle to neprofesionálně natvrdo přerušili a už to nezapnuli. Brzo se ukázalo, že se na všech pódiích končí dříve, protože v celém areálu nezbývalo už moc lidí a bylo by zbytečné pro těch pár desítek vytrvalců pálit další elektřinu. Jediný hangár, který regulérně duněl až do šesti byla ta system stage. Potřebných 300 až 400 lidí tu rozhodně nezbylo, takže akce se do dalšího dne neprotáhne…

Drumska byl zajímavě pojatý multikulturní festival. Určitě se v některých oblastech (počasí, návštěvnost, organizace, dj technika) dalo očekávat více, ale zase některé věci zaslouží pochvalu. např zvuk na jednotlivých pódiích- opravdu to všude hrálo čistě a nahlas. Snaha dodržovat lineup, nebo stánky s občerstvením – co stánek, to originální přístup k točení piva a žádné fronty.

Po delší době to byla zase jednou trochu jiná akce, než ty naše freeparty. Chybělo mi tu několik známých, které potkávám při našich hudebních příležitostech pravidelně, ale tohoto festivalu se kvůli docela vysokému vstupnému nezúčastnili. A kdyby byl stanoven jiný termín, určitě by byla návštěvnost vyšší – přeci jenom v ten datum bylo nemálo festivalů a akcí po celé republice.

Pár dní po akci se dozvídám cosi o neschopnosti konkrétních organizátorů, ale nakonec to přeci nějak dopadlo, tak snad nebylo tak zle…

Festival DRUMSKA

ApinLeave a comment

Několik lidí v souvislosti s festivalem Route 333 mělo poznámky typu: „tywe Apine ty ses dal na komerci„. Ikdyž u festivalu s free / dobrovolným vstupným pojem komerce není zrovna na místě (dokonce tam ani nebyly nikde plachty s reklamama), nyní si můžete zajásat a pořádně si rejpnout, protože si pro nás kluci z CBS na tento pátek přichystali festival Drumska!
Ptáte se, co že mne vedlo k účinkování na takovémhle festivalu? Těch impulsů bylo víc. Asi nejsilnějším je vystoupení Aaron Spectre. Přeci jenom osobně se setkat s Aaronem a zahrát si na stejném pódiu se mi už asi jen tak nepoštěstí.
Za druhé nechci zklamat Vaczecha, který za mnou s touhle nabídkou vlastně přišel a že prý shání někoho, kdo hraje breakcore, že tam bude bc stage a není moc djs, co by zrovna tohle hráli. Upřímně s nabídkou hraní breakcoru za mnou přišel už začátkem roku spoluorganizátor akce Meadow v Chocni, že jestli bych si nechtěl „zabreakcorowowat“. Odbyl jsem ho argumenty, že to nechci být zrovna já, kdo bude tahat bc na komerční akce a taky mi bylo jasné, že by tam o takovou muziku stejně nikdo nestál.
A tím se dostávám k dalšímu bodu, že konečně budu moct hrát (resp. pouštět, protože tam budou Technicsy) ty správné šílenosti jako například v tomhle setu a nikdo se proti tomu nebude moct ohradit.
Nelíbí se ti to? Jdi na jinou stage!
Rád bych to pojal ze široka od grindcore, hardcore přes ty tvrdší bc tracky až k těm jemnějším IDM melodiím a amenům a může se stát, že to chvílemi bude znít jako v Dubstep hangáru. No uvidíme, většinou to vždycky dopadá tak, že si s sebou vezmu štousek desek a mám jasno, co bych asi tak chtěl zahrát, ovšem na place je vždycky rozhodující publikum a atmosféra, takže moje plány přímo na místě vždy vezmou za své a hraju tak, aby lidi podemnou nebyli zklamaní a snažím se naplnit jejich očekávání (ne teky tentokrát odmemě opravdu nečekejte).
Prozatím nemám tolik informací, ale bude nás tam na bc pódiu opravdu málo vinylových dj, protože když jsem mluvil naposled s Vaczechem, tak říkal něco o tom, že si můžu vzít i nějaké cdčka (aha kde je mám vzít?)
Další potěšující fakt je ten, že se tahle akce může protáhnout až do neděle. Záleží kolik tam zůstane po pátku lidí. Minimum prý 300-400 lidí, aby mělo smysl, nechat alespoň jedno pódium hrát dál, takže očekávejte, že přijede Figura a vybalí mašinky ;) Je možné, že to je napsané na stránkách, ale já tam nic nevidím, páč jsou dost nešťastně udělané ve flashi a světle žlutý text na bílém pozadí se fakt nedá přečíst…
Bude to zajímavý boj s gramofony značky Technics a jejich nedostatečným pitchem. Každopádně Technicsy byly i na posledním SystemShocku a samotného mě překvapilo, jak mi to na nich šlo. Byl jsem tehdy fakt slušně „nachcípanej“. Bolelo mě v krku, kašel, nudle z nosu, za celý večer jsem vypil asi jenom 2 piva a ke všemu byl můj čas od pěti do šesti ráno-tedy konec akce. A tak mi přišlo, že těm lidem nebudu hrát to, co tady hrálo celý večer a dostaly se mi na talíř desky do producentů jako Dr. Bastardo, Sickboy, Cardopusher atd. Kupodivu všechny šly prolínat i bez nějakého drastického zpomalování hrající skladby a několik lidí před bednama to celkem nepobíralo, ale podle toho, kolik jich tam bylo a jak řvali, tak soudim, že se jim to líbilo. Potom po akci za mnou chodili lidi a „ty jseš ten týpek co má ty mrtě desky žejo„:) Slušně jsem se tam za tu hodinu vypotil. Ještě ten večer jsem si plánoval, že si dojdu hned v pondělí pro kontrolku a hodim se týden marod, ale po system shocku mi už vpodstatě nic nebylo, potřeboval jsem se jenom vypotit a to se mi tady povedlo.

První ročník festivalu Drumska je za dveřmi. Čekejte monstrózní akci s hromadou zajímavých vystoupení. Osobně jsem velmi zvědavý na Black Sun Empire, Švihadlo, Machine funck, Aaron Spectre a Side9000 (máš u mě ještě panáka Ondro;))

Route 333

Apin

Začaly prázdniny a pro mě to opět znamená, že nebudu mít snad jediný volný víkend.
Větší či menší akce, opravdu na každý víkend už je něco naplánované.

Začneme hned jednou velice slibně vypadající akcičkou, kterou pořádá Drtek a Figura v tom má taky trochu prsty a určitě jste už na tenhle plakát někde narazili:
route333Doufám, že mi okolnosti dovolí se tam vypravit už v pátek, ikdyž hrací čas pro Figuru je vyhrazen na sobotu, rád bych se tu pohyboval jako návštěvník a ne jako účinkující alespoň jeden den.

Jedná se o vůbec první akci tohoto typu a na tomto místě a s takovým programem a lineupem. Kluci z Drtka se toho opravdu nebojí a je to jenom dobře. Vůbec všechny akce v režii Drtek.cz jsou prostě ošéfované na výbornou, ať už to je vylepování plakátů (tentokrát jsou polepené snad celé Východní Čechy – a to vskutku důkladně), organizování, nebo průběh samotné akce.

Tato akce je příležitost konečně otestovat moji milovanou skladbu Movement, tak doufám, že bude někdy v sobotu odpoledne chvilka až nebude na place tolik lidí a já si tam několik takových zběsilostí jen tak pustim na letní pohodičku :)
No nebudu sem vypisovat, co se všechno chystá, protože toho je opravdu hodně, tak se na to raději podívejte sami a nezapomeňte v pátek dorazit do Starých Žďánic u Pardubic přivítat začátek prázdnin !

Tuning mixpultu Vestax PMC-280

Apin1 Comment

vestaxpmc280Pro často náročné hudební akce v mnohdy nepříznivých provozních podmínkách je potřeba kvalitní mixák s dobrým zvukem.

Takové parametry splňuje jenom málo mixpultů. Budeme li se pohybovat kolem ceny 15 000,- tak v úvahu by se dal brát Rodec BX-9, nad kterým jsem svého času velmi slintal, protože hrát na tomhle modelu je nezapomenutelný zážitek. Výborné zpracování, rozsah korekcí a záběr faderů, pověstná „nezničitelnost“, zvukové vlastnosti atd. Samozřejmě nic není dokonalé a i u tohoto ručně pájeného výrobku je pár nedostatků, které jsou povětšinou eliminovány až v modelech vyšších cenových kategorií. Konkrétně jde o to, že ačkoli to je čtyřkanál, zapojíte do něj pouze 2 klasické gramofony, protože má jen 2 phono vstupy, ukazatel síly signálu ukazuje jenom signál puštěný do sluchátek a hlavně největší kámen úrazu je crossfader.
Právěže crossfader je pro mě ta nejdůležitější věc na mixpultu a ona velmi zaoblená neregulovatelná křivka charakteristiky průběhu a ještě navíc s aretací uprostřed jsou nepřekonatelné překážky, kvůli kterým je pro moje potřeby a můj styl hraní tento výrobek nepoužitelný.

Bylo potřeba se poohlédnout po jiné variantě. Když ne Rodec, tak jedině Vestax. Sice na internetu narazíme na dva tábory uživatelů, jedni tuto značku velebí, druzí na ni nadávají. Nicméně značka Vestax se používá na mnoha prestižních djských soutěžích a sám mám s touto značkou a jejími výrobky jenom dobré zkušenosti. Volba tedy padla na Vestax PMC-280.

pmc 280 redTento myšpult se jeví jako robustní krabička s uspokojivým zvukem a parádním efektorem a nejvíce se přibližuje požadovaným parametrům. Svého času v ČR nedostatkové zboží. Bohužel i u tohoto pultu se po nějakém čase dostaví pocit, že některé věci mohli tokijští páni inženýři vymyslet o malinko lépe.

Ani zde nezapojíte víc jak 2 klasické gramofony. Pokud chcete použít dva mikrofony, budete se muset spokojit pouze s jedním gramofonem. Efektor (jinak velmi kvalitní) lze asociovat pouze podle crossfaderu (A-B) nebo prostě na všechno (MASTER). Poměrně veliký výstupní signál může být někdy dobrý, ovšem v případě hraní z gramofonů se musí zvolit správné přenosky a s tou velikou náloží zvuku zacházet opatrně.

Ideální jsou podle mých zkušeností přenosky Shure M44-7, naopak moje starší Stanton HP680 jsou pro domácí hraní tak akorát, ale na akci s výkonnějším aparátem to už je mooooc! Což je teoreticky neuvěřitelné, protože Shure má údajně výstupní napětí 9,5 mV, zatímco HP 680 má podle výrobce něco kolem 7mV !? Jistý vliv má i určitě samotný gramofon a použité kabely, protože Shure M44-7 jsme na tomhle mixáku měli možnost vyzkoušet pouze s gramofonem Reloop RP-6000 MK6, který je potřeba uzemnit (vida on to po technické stránce nebude zase tak výborný gramofn, jak všude všichni prohlašují). A zase HP 608 byly namontované na gramofonu Stanton T.120 a samotné připojení bylo kabely s pozlacenými konektory, gramofon netřeba uzemňovat. V kombinaci s tímto gramofonem nesmím zapomenout na přenosky Stanton 520.V3, které si také odehrály několik akcí a jejich nominální výstupní hodnota 6mV je svým způsobem tak akorát ovšem maličko horší charakteristika může být u některých nahrávek znát, ale ve výsledku to zase až takovou roli nehraje a navíc tento typ gramofonu není zrovna to nejlepší pro větší hudební akce.

pmc280 whiteDalší celkem nesmyslnou věcí je zvýraznění knobů červenou barvou, která je v kombinaci s černým provedením mixpultu v některých situacích prakticky neviditelná. Právě takový malý kontrast je v často temných klubech nebo na akcích, kde prostě není světlo (světlo je většinou ta předposlední věc, která se řeší, poslední je odposlech-bohužel), dost nepraktický a dj se může orientovat akorát podle aretace na středu každého kroutítka u korekcí a u gainů možná tak podle ucha nebo blikajících segmentů u každého kanálu… Nejsem žádná slečinka, která by si stěžovala na kdejakou drobnost, ostatně hraní na rozviklaném stole na dosluhujícím vazbícím low-end vybavení, po tmě, bez odposlechů, po šesti pivech a dvanácti kloboukách jsem si užil taky až až :) ale když je tu možnost pomoct si, aby to hraní po tmě bylo alespoň malinko přijatelnější, něco pro to udělat můžu.

V tomto případě slovo tuning nemá ani tak designový význam, spíš účelový. Postačí obyčejný bílý autolak (v ideálním případě fosforeskující barva pro větší efekt, ale není to nutnost), trocha lihu na odmaštění a nástroj na obtáhnutí linky. Lze použít prakticky cokoliv, co se vejde do té drážky (párátko, ořezaná tužka, jehla) Já jsem použil špičku stahovací pásky (respektive 2 pásky, protože se hodně zasírá barvou, která rychle schne a zhruba v polovině je potřeba vzít čistou) a za pár okamžiků čudlíky na mixéru pěkně svítí a hraní po tmě bude od teď alespoň o trochu lepší :)

Vůbec žádnej dramenbejz ;)

ApinLeave a comment

Dost lidí se mě ptá, co tahleta hláška vůbec přesně znamená, tak tedy dnes Vám to objasním a prozradím, jak vůbec vznikla:)
Přesuňme se v čase do léta 2007 a v prostoru zhruba 530km vzdušnou čarou na sever, konkrétně na teknival v Polsku u města Sopot. Zdejší klimatické podmínky tehdy vůbec nenasvědčovaly tomu, že byl začátek července-skoro porád pršelo a foukal silný vítr od nedalekého moře.
I navzdory tomu jsme rozbalili zvuk a hráli. Oficiálně tam mělo jet ještě několik českých soundsystémů, ale nakonec jediná česká hradba (a na tamnější poměry i největší) byla ta naše ;) Čtvrtek, pátek, sobota, neděle. Přes den bylo celkem fajn akorát pod mrakem a větrno, ale jakmile se setmělo, začalo pršet a pršelo celou noc. A takhle to bylo po celé ty tři dny a noci. Respektive když jsme ve čtvrtek přijeli a začali stavět „stage“, sem tam vykouklo sluníčko, ale večer prostě začalo chcát a chcalo i ty další večery. V neděli dopoledne, když jsme to všechno sklízeli do aut se jak naschvál mraky protrhaly a začalo svítit sluníčko…
Polákům déšť ale zřejmě vůbec nevadil, ve čtvrtek jsme byli jediný soundsystem na louce, takže ačkoli v noci vytrvale pršelo, Poláci vesele pařili :) Poláci jsou vůbec zvláštní lidi; místo toho, aby pařili před bednama, tak se jich většina tlačila před altánkem, kde jsme měli „stůl“ s mašinkama…

Bylo to asi v sobotu v noci, to už hráli i ostatní místní soundsystemy na louce, když přišli tři promočený Poláci a že prej by chtěli nějakej dramenbejz. Mates zrovna hrál z kompa a Máca mu do toho halekal do mikrofonu. Byla zrovna taková veselá nálada a do toho tyhle Poláci že by chtěli dnb. Tak tedy vytrhnul jsem Mácovi ten mikrofon z ruky a začal řvát: Vůbec žádnej dramenbejs! A od té doby se tahle hláška stala legendou, používají ji všichni a už máme s Fikym dokonce tričko s tímhle nápisem :)

Druhý den mi bylo jasné, proč ty Poláci chtěli dramnebejz. Když jsme to sklízeli, tak mi došlo, že za celé ty tři dny se z ani jedné hradby neozval ani tón dnb. Já měl převážně hardtek, tribe, jungle desky, Máca techno-tekno desky, prostě nikdo od nás ani z těch místních djs, co si chtěli zahrát na naší hradbě, neměli dnb desky. Poláci z toho menšího soundsystému hráli acid a breakcore, vedle na tom větším měli dokonce djky, co valily povětšinou jungle nebo raggajungle (proč u nás nejsou taky takové djky?)
Já neměl ani důvod tahat s sebou do polska dnb desky, páč drumnbassu je všude dost a hlavně na akcích tohoto typu nudí! Byl to vlastně velmi vydařený výlet bez drumnbassu ;)
Těším se letos v létě na další teknival a doufám, že i tam bude vůbec žádnej dramenbejz :)

DAM 12.010 + D$R 27

ApinLeave a comment

Nemůžu se nabažit dvou naprosto vynikajících vinylů od vynikajících umělců.
První je album od Krumbleho, jmenuje se Return Of The Amen Spamer a vyšlo letos v dubnu.
Klasický Krumbleho zvuk, kdy hned při prvním tónu člověku dojde, že distribuovat tyhle skladby ve formátu mp3 by bylo barbarství. Hutná dynamika a tradiční hodně široké zvukové spektrum je přímo pastva pro uši a jedině na vinylu to všechno vynikne. Na desce jsou pouze 2 tracky, ale i tak se prostě vyplatí si tenhle vinyl pořídit. Sice ve skladbě Hoarse Fire při pozorném poslechu můžete postřehnout několik samplů a vykrádaček, které byly třeba už na albu My Funny Dead Cat z roku 2005, ovšem u takhle zvukově pestré a energické skladby, která se prostě jen tak neoposlouchá, to není vůbec na škodu ;)
Druhý track Bleng SLeng 99′ se při prvním poslechu neznalému posluchači může zdát jako hodně podobný tomu na druhé straně, ale má úplně jinou koncepci a příběh, ten správný „bordel“ a zdistortovaný vokál ze začátku se v průběhu skladby trochu uklidní a dokonce lze dvakrát nebo třikrát postřehnout čtvrtsekundové „ticho“ mezi hardcorovými beaty ;) Ovšem skladba zase správně vygraduje v plno zvratů a dominantní sirénu berme jako třešničku na dortu…

Další vinyl, který patří mezi moje nynější favority je dvacátýsedmý výlisek labelu Death$ucker Records, na kterém jsou také pouze 2 tracky, ovšem jsou velmi návykové a dá se mluvit i o originalitě ;)
Poprvé mi jehla padla někam na prostředek nahrávky Movement od Johnnyho Clashe a hned mě napadlo, že to bude asi 33rpm. Jenže heleďme se, gramofon je na 33 otáčkách a že by to bylo skutečně takhle příjemně rychlé? Když se ozvaly hluboké protáhlé vokály Damiana Marleyho, které posluchač zná ze skladby Exodus, tak mi došlo, že ona to asi bude 45rpm :) No tak tohle je hezky rychlý breakcore ne-li speedcore, ikdyž nemá tak pronikavý repetetivní beat oproti tomu ostatnímu – vynikající, víc takových tracků ;)
Track Dustbinmen od Stivse na béčkové straně, bude něco mezi junglem a breakcorem. Brnkání na banjo a správný vyhulený ragga vokál ve změti polámaných amenů jsou zárukou zábavnosti. Škoda, že tenhle track má jenom 4 minuty…

Tak zase mám co hrát, ovšem nejsem si jistý, jestli tohle dokáže širší obecenstvo skousnout… Krumbleho jim pouštět můžu s klidným svědomím, to bez pochyby, ale nevim, jak budou reagovat na Johnnyho Clashe :)

EDIT: Amen Spamer i Movement otestovány. Když jsem pouštěl Krumbleho, lidi znejistěli :) Na jiné akci pár lidí trochu nechápalo Movement :)