Sníh, sníh a zase sníh

Rok 2010 začíná pořádnou sněhovou kalamitou. Takřka celá Evropa je pod sněhem, všechna zpravodajství se předhánějí v tom, kdo přinese nejkatastrofálnější zprávy a varování. A protože zprávy o počasí, dopravní situaci a dalším sněžení jsou v těchto dnech nejžádanější, jsou to právě novináři, kteří společně se silničáři, doktory a autoopravnami mají plné ruce práce. Týká se to vlastně každého, kdo má ruce a nohy a vyšla na něj lopata, fréza, rolba, traktor… Takže i já jsem vedle uklízení chodníku, silnice a parkoviště musel vylézt na střechu a odklidit 60 cm vysokou sněhovou nadílku, protože do toho začal v neděli večer padat další mokrý sníh. Probuzení druhého dne do nekonečných kup bílého zla bylo k neuvěření. Posledně to bylo ještě v pohodě, tentokrát to opravdu stálo za to. Snad jediná pistolka měla radost z bílých cílů kam jen oko dohlédne.

Ikdyž ve zprávách stále upozorňovali pokud nemusíte, nevyjíždějte, já jsem bohužel musel a vyjížděl. Od pátku do pondělí (tedy v tom nejhorším počasí a nejhorší silnici) jsem musel absolvovat cestu do práce a zpátky. Potýkal jsem se s klasickými zimními radovnánkami, jako jsou zasněžené klouzající cesty, rozježděná břečka (ze začátku stále sníh, protože se nesolilo ani neshrnovalo), dopravu blokující nepojizdné náklaďáky a autobusy, nebo kompletně zamrzlé auto, které nakonec vyústilo ve zničený zámek ve dveřích u spolujezdce. Potkal jsem i jednu dopravní nehodu (opravu jenom jednu) dva odvážné cyklisty (opravdu dva) a při čtyřicetikilometrové rychlosti ve třech vyjetých pruzích mě jeden šílenec předjížděl…global warming

Víte kdo je nejmenší na světě? Silničáři, napadnou tři centimetry sněhu a už je není vidět :)

Během těch tří dnů jsem potkal pouze dva vozy technických služeb. Oba pouze projížděli. Jeden nesypající sypač a druhý den to byl shrnovač se zvednutou radlicí…

S autem jsem uvíznul jenom třikrát. Dvakrát to nebylo tak beznadějné a byl bych se z toho býval dostal sám, naštěstí se ale vždy kolem našla dobrá duše, která zatlačila. Na prvního jsem přes zamrzlé a zapocené sklo ani neviděl (tímto patří neznámému dík) a jednou mi pomáhal řidič autobusu, kterému jsem dával přednost a pak už měl problém se hnout dál. Naposledy při nočním stoupání do křižovatky jsem už musel volat pomoc. Proto od té doby ke smetáčku, jakožto základní výbavě auta, přibyla i lopatka. Samozřejmě že jsem i sem tam šťouchnul do bezradných řidíčů marně spalující ten drahý benzín. Já už chci zase jezdit na kole!

Screnlet na ploše z weather.com mi aktuálně ukazuje mlha -10°C v Pardubicích. Naštěstí sněžení se předpokládá minimální. Kdy už tohle skončí? Nebudu sám, kdo si přeje, aby už byl tomu všemu konec, ovšem roztávání tolika sněhu nepotěší obyvatele žijící v blízkosti řek a vodních toků, vlastně ani obyvatele měst, na které budou padat tuny sněhu a rampouchy ze střech a parapetů.

Tak nějak si říkám, že ono je to opravdu za trest a to nadělení je uměle vyvolané s cílem ochromit dopravu, způsobit výpadky elektřiny a zpomalit internetové připojení. Někdo může namítat, že je zima, tak se nemůžu divit, ale on ten sníh je opravdu nějaký divný

Řekni mi co čteš…

S Novým rokem jsem se rozhodl protřídit RSS zdroje. Jak už to tak bývá, několik oblíbených blogů jsem přesunul do složky příznačně pojmenované dead, některé jsem zcela smazal, protože přestaly generovat RSS. Buďto expirovaly, nebo je skoupili spekulanti… Škoda tomu, protože na mnoha nadějných projektech bylo možné nalézt zajímavé postřehy, návody nebo prostě jenom informace, které by mi někdy docela přišly vhod a Archive.org o většinu z nich ani nezavadil…

Jak pomíjivá je ta virtuální existence a jak snadno lze někoho nebo něco ztratit, smazat, upadnout do zapomění. Jako se například stalo v těchto dnech se serverem mustwatch.cz

Naštěstí tu je stále spousta jiných zajímavých zdrojů a nové pozvolna objevuji, nebo nacházím zalíbení u těch méně navštěvovaných portálů a blogů, takže na nedostatek čtiva si nestěžuji:)

Proto jsem udělal další menší update i ve zdejším seznamu RSS.

Tento seznam už podruhé aktualizuji, protože z některých webů se staly MFA, případně se původní autoři přejmenovali, píší na jiné doméně a nebo prostě pozastavili virtuální činnost (jako třeba Jakub Šimeček) a dělají svým čtenářům takový nepořádek v seznamech.

„Blogová éra“ se nevytrácí, dle mého se pouze mění, vyvíjí, metamorfuje díky Twitteru nebo Facebooku a v budoucnu se bude stále někam ubírat především díky technologickému rozvoji a datové propustnosti komunikátorů zítřka. Je spousta lidí, kteří mají stále potřebu plodit písmenka, proto jich mnoho přešlo na Twitter, ale tradičních (a hlavně kvalitních) blogů bude stále dostatek. RSS člověku velmi usnadňuje život, protože nejenom blogy ho generují. O novinklách vám už dneska sama dá vědět každá moderní databáze (aukce, databanky fontů, návštěvní knihy, nebo třeba oblíbený fotograf na rajčeti), které z pochopitelných důvodů neuvádím, ale jsou jich také mraky.

Stále nepřicházím na chuť novým sociálním službám, protože tím se ten přísun povětšinou neužitečných informací nafukuje a znamená to dalšího žrouta času. Blogy zanikají a nové zase vyrůstají. Každý by měl dostat šanci, každý autor potřebuje motivaci a tou může být komentář, nebo alespoň přihlášení k odběru RSS. Někteří si kvůli blogování zvolili slušnou řeholi, tak jim držme palce, ať toho zajímavého čtení (nejen v roce 2010) je stále víc :)

Audio záznamy 2009

Mám tu další ohlédnutí za rokem 2009. Tentokrát to nebudou statistiky vyhledávání, ale zvukové záznamy, ke kterým jsem přišel přímo nebo nepřímo, úmyslně nebo náhodně, každopádně je mám uložené a mohl bych se o ně podělit.

Je tam schránka?

Aneb proč je dobré si na noc vypínat telefon.

Jednoho rána se vzbudím a nastartuju telefon, který hlásí, že si mám na jisté wap adrese vyzvednout novou mms zprávu od jednoho kontaktu z tel. seznamu. Přiznávám se, nemám v telefonu nastaveny mms zprávy a ani na tom nehodlám nic měnit, protože mms zprávičky považuji za zbytečnost a ani já, ani nikdo z mých kontaktů je nepoužívá a jednou za dva roky mi něco takového pošle akorát operátor… Navíc technické limity mms zpráv byly už v době svého vzniku nedostačující.

Každopádně tuto mms zprávu jsem si na určené adrese po zadání hesla vyzvednul a zjistil, že jejím obsahem je krátká zvuková stopa. Kamarádi se mi snažili dovolat o půl čtvrté ráno, když je vyhodili z hospody. Už se asi nedozvíme, co potřebovali takhle ráno nutně vyřešit, ale kdybych si ten telefon na noc nevypnul, asi bych neměl radost za takový budíček. A protože byl telefon vypnutý ten neodkladný rozhovor za mě vyřídila technika (o jejíž existenci jsem vlastně ani nevěděl a volající také ne :)

Nechrápej

Také pořízeno v noci k ránu, ovšem ne díky kouzlu nechtěného, ale zcela úmyslně a při smyslech :)

Usvědčující důkaz ve sporu, když někoho obviňujete, že kvůli němu nemůžete spát. Navíc ani ne tak hlasitý, jako spíše dobře zazpívaný :) Opravdu nezvykle znějící chrápání, bohužel větší vzdálenost spolunocležníka s nočním tichem (v telefonu šumem) dost degradují a znehodnocují celou nahrávku.




Tímto bych rád vyhlásil takovou malou hitparádu chrápání :) Pokud můžete, přidejte do komentářů odkaz na audio záznam nejotřesnějšího nebo nejzajímavějšího chrápání, kterým vaše okolí disponuje :) V některém z příštích článků udělám anketu ze všech obdržených záznamů chrápání a o nejlepším rozhodnou čtenáři :) Beru i mluvení ze spánku :) Vše zcela anonymně, protože vaše vlastní chrápání sami asi těžko zaznamenáte nebo rozeznáte, takže tou obětí a hvězdou zároveň může být kdokoli…

Můžu dnes jen litovat, že jsem neměl telefon schopný zaznamenat zvuk před osmi lety na vojně, kdy jsem spolu s dalšíma třema klukama musel několik dní a hlavně nocí snášet neobvykle hlasité chrápání vojína Holečka, který často budil celou letku a jeho chrápání bylo slyšet i v okolních budovách! Jeho spánek byl tak akusticky výrazný, že jednu noc upadly dvířka u skříňky poblíž jeho postele. Ikdyž druhý den se rozjela debata, jestli ty dvířka povolily kvůli chrápání, nebo kvůli tomu, že mu tak smrděly nohy :) Chudák vojín Tvrdík, který byl později se stotřicetikilovým Holečkem odvelen na odloučené stanoviště, kde spolu sdíleli jednu stavební buňku a druhou (plnou myší) měli jako kuchyň…

A to je vše

Jak tak procházím zvukové záznamy, tak zjištuji, že ty publikovatelné a ne tolik osobní jsem už vlastně vyčerpal a další bych musel zveřejnit se souhlasem hlavních aktérů, případně hodně zcenzurovat :)

Takže pro letošek přehled nočních záznamů končí a můžeme se těšit na ty v příštím roce. Posílejte svoje chrápání, zkusíme udělat soutěž. Uploadovat můžete třeba na edisk, nebo zkusit humyo, možností je fůra.
Při přidávání odkazu v komentářích se Váš příspěvek nezobrazí okamžitě, protože čeká na schválení -antispamové opatření

To je nadělení

Včera večer a během noci napadalo bílé zlo a to s sebou přináší několik změn oproti zaběhnutým zvyklostem.

Tak předně jsem včera v noci poprvé za tuto zimu spal při zcela zavřeném okně. Venkovní teplota -7°C je ještě v pohodě a to mívám okno alespoň trochu pootevřené (vertikálně vyklopené), ale -9°C už je trochu zima, tak jsem ho zabouchnul. S uzavřeným a nevětraným pokojem přicházejí bláznivé sny.

První sen byl o futuristických novinách ze svítícího papíru. Na první pohled klasické papírové noviny s tištěným textem, ale nadpisy svítily červeně (i ve tmě) a fotografie byly pohyblivé. Co v těch novinách psali si už nepamatuju, ale pamatuju si, že jsem přehýbáním poškodil svítící reklamu v levém dolním rohu, kde byl žlutou a hnědou barvou vyobrazen jakýsi prehistorický velociped a ulámal jsem mu několik drátů, takže svítila jenom půlka reklamy :) Takové interaktivní a svítící noviny budou za pár let běžnou věcí, dnes jenom sen…

Z druhého snu si pamatuju akorát, jak loupu pomeranč a když jsem ho celý oloupal a rozpůlil, tak bylo ve středu propiskou napsáno AHOJ :)

Po třech hodinách spánku nastal čas vstávat a při otevírání zcela zavřeného okna mi bylo jasné, že dneska si na kole asi nevyšlápnu. Asi ten předchozí sen s polámaným kolem v novinách, nebo tři centimetry sněhu byly dostatečným varováním, ať jedu dneska autobusem a xvačině si vezmu pomeranč.

Čekala mě lopata, shrnovák a asi 4 tuny sněhu a to nejen před barákem… Dnes zařval jeden padesátikilový pytel soli a docela dobře jsem si zamr*al… teda alespoň boty od sněhu a soli, když už ne jinak:)

No a tím dnešní kratičký článeček končí. Se sněhem na mě padla i taková ta vánoční nálada, tak jsem vám chtěl popřát klidné, veselé a bílé Vánoce. Ale nepopřeju, protože ono to do týdne stejnak zase všechno roztaje a vánoční svátky budou hektické, namáhavé a vůbec nebudou radostné ani veselé…

Now it´s a Gun

Konečně jsem se rozhodl realizovat jeden svůj nápad z dob dávno minulých a když jsem sehnal vše potřebné, pustil jsem se do díla.
Nejobtížnější bylo sehnat vhodnou maketu pistole. Když jsem totiž začátkem podzimu procházel různá hračkářství a sháněl normální pistole na vodu, tak je a) neměli (což se v záplavě sáněk a zimního zboží dalo tak trochu očekávat), nebo za b) měli pistole na vodu v podobě těch barevných futuristicky vypadajících stříkaček s velkými nádržemi v horní části. Sakra dneska se už snad nevyrábí ty klasicky vypadající vodní pistole věrně napodobující reálné předlohy se kterými jsem si jako malý kluk před dvaceti lety hrával…

Taková pistole na vodu má totiž vnitřek dokonale uzpůsobený mým potřebám, protože já tam místo vody chci nacpat baterie, spínač a laserový modul :)
laser gun by Apin

Nakonec v jednom malém zapadlém hračkářství kupuji asi za šedesát korun set malého detektiva obsahující plastová pouta, kompas s natištěnou střelkou, imitaci dalekohledu a to nejdůležitější: pistolku na kuličky s tím, že si vnitřek trochu doupravím. Pistolka s vrchním plněním na každý třetí stisk spouště uvolní jednu kuličku, která vypadne z hlavně a na každý pátý stisk jednu kuličku vystřelí asi 4 metry daleko. Nejdůležitější ovšem je, že je jedna z mála, která se nejvíce přibližuje mým představám a potřebám.

Já ovšem nechci střílet kuličky, takže vyšroubuji tři malinkaté šroubky držící obě poloviny pistole pohromadě a do ruky beru štípačky se kterými trochu upravuji vnitřek pistole. Vystříhat drážky a záhyby vnitřku pistole jde celkem snadno, protože samotná hračka je vyrobena z plastu, který se láme jen se na to člověk podívá, takže místy se „proštípu“ i skrz stěnu :)

Protože není vůbec jednoduché sehnat maketu pistole v originální velikosti, byl původní plán vtěsnat do vnitřku mikrotužkové baterie, když jsem ale sehnal „cvakací“ vypínač, který byl prostorově natolik úsporný, že by se vedle něj věšly i větší AA baterie, použil jsem box na tužkovky. Když jsem připájel vypínač, tak jsem zjistil že nefunguje (nevypíná-stále sepnuto). Nechtělo se mi ho už odpojovat, tak tam prostě zůstal. Vzal jsem jiný překlápěcí vypínač a připájel na druhou větev obvodu. Překlápěcí vypínač není ovšem dostatečně prostorově úsporný a byl jsem líný tam zpátky předělávat box na AAA baterie (a taky kvůli kapacitě větších baterií), takže trochu více vykukuje z těla pistole v místě spouště. Poslední díl je 30mW modul zeleného laseru za 11 dolarů z Dealextreme, u kterého jsem musel vyzkratovat spínač na elektronice. Z počátku jsem se rozhodoval, který modul koupit, protože v nabídce měli i 200mW dělo, se kterým bych si mohl vytvořit pomalu zapalovač a 5mW je zase moc slabý. Nakonec kompromis o výkonu 30mW, který má dosah na kilometry, v noci mimo město se s tím dá ukazovat na hvězdy nebo orientačně zjištovat jak vysoko je oblačnost, plašit hejna vran na stromech, nebo dráždit okolo poletující helikoptéry. Noční hra najdi dopravní značku v sousedním městě se stím dá taky hrát :)
DIY laser gun by Apin

Ve finále se ale ukázalo, že všechno je tak trochu větší, než jsem předpokládal a že budu muset vyštípat i dva ze tří sloupečků pro šroubky a celou pistolku tedy budou po kupě držet hlavně gumičky. Nakonec všechno zalít tavnou pistolí aby se to zpevnilo, vyztužily praskliny po předchozí úpravě vnitřku pistole a vše se pořádně přilepilo. U konečného lepení si je potřeba dát pozor na vycentrování laserového modulu v hlavni, aby paprsek nemířil křivě. Nepovedlo se mi to úplně dokonale a laserový paprsek jde malinko šejdrem, ale to na krátké vzdálenosti (cca 500m) nejde skoro poznat :)

DIY laserová pistolka se po asi tříminutovém neustálém svícení o několik °C zahřála v místech samotného modulu, ale není to nic strašného. I ten nejúspornější notebook hřeje víc. 30mW je dostačující ve tmě i za denního světla se sním dá ukazovat a v místnostech se tolik neunaví oči.
Stejně tak jako u každého kalibru i zde platí, že se stím nesmí mířit do očí nebo delší dobu pozorovat bod na krátké vzdálenosti!

Pardubice-centrum sportu a kultury

Říjen je na sportovní a kulturní události v Pardubicích nesmírně bohatý.

Jen vyhlídky na týden jsou celkem vyčerpávající. Dnes Zlatá přilba, potom extraligový zápas Pardubice vs Mladá Boleslav, za týden v sobotu Ruský ledový cirkus, v neděli Velká pardubická steeplechase, hned po skončení opět hokej, přijede Sparta z Prahy, takže to bude zajímavý souboj, ve středu se hraje basketball…

Výhledově na další období si z hlavy vybavím koncert Suzi Quatro, Tleskač, Horkýže Slíže, Tarja Turunen (tři koncerty v jeden den), No name a v listopadu Tatabojs, Ewa Farná a Bořek stavitel.

V prosinci budou na zimáku Mistři shaolinu a do toho všeho se samozřejmě bude mísit extraliga a basketbal a slyšel jsem i něco ještě o Pardubicích na bruslích a Městských slavnostech :)

Když si to tak prohlížím a uvědomuju si, že většiny z toho se zůčastním, tak mám o zábavu postaráno :)

50 tisíc a stupidní Nova

I přes upadající traffic na tyto stránky včera večer zavítal 50ooo. návštěvník. Ve stejné tichosti a zapomění, jaké se těší tyto stránky poslední dobou, se počítadlo Toplistu přehouplo přes magickou hodnotu 50k návštěv. Pravděpodobně to bylo právě v okamžiku, kdy zhruba 7tisíc lidí zvedlo ruce nad hlavu, protože Petr Sýkora vstřelil Vítkovicím druhou branku a pomohl tím pardubickému týmu ke třem bodům. Vůbec celé to včerejší utkání bylo zajímavé a napínavé a nebýt stanice Nova Sport, která odteď bude vybrané zápasy přenášet, byl by to zápas na jedničku. Kvůli Nově a jejím reklamám se muselo všechno protahovat. Čekalo se u vhazování, delší byly i přestávky mezi třetinami.

Nemusíte se bát, že bych následoval kroky mnoha ostatních bloggerů, ktěří svoji činnost přesunuli na některou sociální síť. Na žádné sociální síti nejsem, nechci být a pokud to budu mít v hlavě stále vpořádku, tak ani nikdy nebudu. O tom možná někdy příště… Včera jsem byl na Novasportu, nemusím být i na Fakebooku:)

Jo a abych nezapoměl. Jako asi všichni se v těchto dnech klepu na přepočet GTPR a čistě náhodou jsem zjistil, že seznam.cz má větší PR než google.cz :) Nevim jestli to tak bylo i v minulosti, já na to narazil až dnes a docela mě to překvapilo :)

Začal podzim

podzim
Nejkrásnější roční období nastalo přesně včera ve 23:18, a právě dnes jsou den i noc stejně dlouhé. Slunce zapadá již před 19.hodinou, ale teploty těchto dní se ještě pohybují u příjemných letních hodnot. Přes den kolem 25˚C, dnes krátce po půlnoci bylo dokonce krásných 15˚C. Podle teploměru to stále vypadá na léto, ale padající kaštany, žloutnoucí lisí na stromech a vzdalující se slunce vrhající delší stíny, naznačují, že tomu tak dlouho nebude.

Kdyby takovéhle počasí vydrželo až do března, vůbec bych se nezlobil. Přes den se dá chodit jen tak v tričku, holky nosí ještě minisukně a i ty romantické letní noci stále přetrvávají. Na noční obloze už ale lze spatřit souhvězdí Orion a to znamená, že zima pomalu ale jistě přebírá vládu nad severní polokoulí. Podle předpovědi by letní dny měly v následujících dnech skončit a podzimní počasí se projeví naplno. Vůbec mi to ale nevadí, tohle období mám rád! Ne pro všechny bude tenhle podzim příjemný a romantický. Nejde tak ani o předpověď počasí, ale o předpověď ekonomickou!

Klasický nástup chladných dnů se u mě projevil mírným nachlazením. Zasvinil jsem několik kapesníků, ale zase jsem si připravil imunitu na horší časy, třeskuté mrazy a zvýšil odolnost proti prasečí chřipce, kdy budu moci zůstat v klidu, až všichni kolem mě podlehnou mánii a budou jako šílení shánět vakcínu, tak já se budu jenom smát neuvěřitelné naivitě a blbosti.

Taky mi tento den konečně skončilo martyrium se zubem, kvůli kterému jsem od května nesčetněkrát navštívil zubní ordinaci. Asi šestkrát na čištění, pak provizorní plnění, pak už to pořádné plnění, pak mi bylo řečeno, že laborantka má dovolenou, takže jsem měl asi na měsíc klid, pak na broušení, na obtisk (u kterého jsem se málem poblil), pak na zkušební nasazení a dneska cementování. Celá tahle anabáze mě stála zhruba 4tisíce a přibližně 14 dní až měsíc bolesti.

The Art of David Dees

Obrázky nad nimiž zaplesá srdíčko každého konspirátora celkem zručně vytváří David Dees, jehož práci si můžete prohlédnout na videu níže, nebo na portfoliu deesillustration.com. Doporučuji také navštívit
The Art of David Dees, kde naleznete desítky dalších obrázků ve dvou galeriích a odkazy na ostatní tvorbu



While you were sleeping
They came and took it all away
The lanes and the meadows
The places where you used to play

It was an inside job
By the well-connected
Your little protest
Summarily rejected

It was an inside job
Like it always is
Chalk it up to business as usual

While we are dreaming
This little island disappears
While you are looking the other way
Theyll take your right to own your own ideas

And its an inside job
Favors collected
Your trusted servants
Have left you unprotected

It was an inside job
Like it always is
Just chalk it up
To business as usual

You think that youre so smart
But you dont have a fucking clue
What those men up in the towers
Are doing to me and you
And theyll keep doin it and doin it
And doin it and doin it
And doin it and doin it
And doin it and doin it
Until we all wake up
Wake up, wake up, wake up, wake up

I know what Ive done wrong
I am acquainted with the night
I know how hard it is
To always walk out in the light

And its an inside job
To learn about forgiving
Its an inside job
To hang on to the joy of living

They know the road by which you came
They know your mothers maiden name
And what you had for breakfast
And what youve hidden in the mattress

Insect politics
Indifferent universe
Bang your head against the wall
But apathy is worse

Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job
Yeh, yeah

Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job

Its an inside job
Its an inside job

New Balance MW955GT

Pořídil jsem si nové střevíce. Estrogen v tom asi nebude, ale při pohledu do přeplněného botníku jsem zjistil, že nemám žádné boty. Tedy bot mám jako sr@ček, ale do všech teče a většina z nich se tak trochu „sype“, nebo nejsou pohodlné na delší chození a s přicházejícím chladným obdobím by to chtělo přezout. A tak po dlouhých odkladech jsem se s novým školním rokem konečně rozhoupal a po návštěvě asi čtyřech obchodů s obuví jsem si vybral specializovaný obchod se sportovními potřebami.

Požadavky byly: pohodlná bota na celodenní nošení, s kvalitní podrážkou a membránou proti promoknutí. Jelikož byl prodej bot a sportovního sortimentu svého času mým denním chlebem, tak si ještě pamatuju, jak správně vybírat, na co koukat a čeho se vyvarovat a zbytečně u toho nezdržovat sebe ani prodavače.

Vzhledem k tomu, že léto je už nenávratně pryč a sezóna podzim/zima netrpělivě klepe na dveře, tak je výběr v mnoha obchodech docela tristní. Všude doprodávají letní křusky nebo plážovou obuv a na optání po pořádných trekových botách prodavači jen kroutí hlavou, nebo odpovídají „něco určitě přijde“.

Co je mi do toho, že před vánocema něco určitě přijde, já potřebuju boty teď (respektive nepotřebuju, ale když už jsem za tím účelem vyrazil do města, tak si chci něco koupit). V posledním navštíveném obchodě jsem se zaradoval. Všude vystavené boty značky New Balance, žádné předražené a nepraktické shity od Adidas, Nike, Puma. Před samotným nákupem jsem měl v podstatě jasno a chtěl jsem značku Merrell, protože vím moc dobře, že to je značka, která zaručuje vysokou kvalitu a nejpohodlnější a nejpraktičtější boty na trhu. Když jsem ale narazil na New Balance, vzpoměl jsem si na předváděné crash testy a pokusy s nepromokavostí membrány GORE-TEX a po Merrellkách jsem v tu chvíli ani nevzdechnul. Do oka mi padlo hned několik modelů a mezitím, co prodavač obsloužil zákazníka předemnou, měl jsem vybráno. Ale přesto jsem mu vysvětlil co, na co a s čím potřebuju a on mi ze skladu donesl ňůbalancku trochu plastovějšího vzhledu a větší tvrdosti, ale zato s Vibramovou podrážkou. Botka to byla fajn, ale nebyl jsem si jist, jestli bych ji vydržel mít na noze celý den, proto jsem ukázal na malinko dražší model MW955GT, nazul a okamžitě pocítil ten rozdíl! Na internetu se dá pořídit až o pětikilo levněji, ale tam si je nemůžu vyzkoušet a nejsem ten typ zákazníků, co si přijdou do kamenného obchodu prohlédnout, vyzkoušet a ohmatat nějakou věc a potom si jí koupí na internetu, protože tam je o pár stovek levnější. Je to taky určité gesto prodavači, který se mi věnoval a poradil a za to mu rád udělám kšeft…

New Balance MW955GT je kvalitní a pohodlná botka s nízkou hmotností s kvalitní podešví a velmi příjemným odpružením. Lehce se nazouvá i vyzouvá a ikdyž je krásně lehoučká, působí těžkým a robustním dojmem. Tento dojem je hlavně charakteristické „klapání“ těžkých bot na betonu, které mají na svědomí technologie N-durance™ a Rock Stop®. O pořádnou stabilitu, pohodlné chození a správný ohyb na požadovaných místech se stará Stability Web®. S fičurkami C-CAP® a Abzorb® (o kterých jsem se před lety učil z paměti dlouze vyprávět) na Vibram klidně zapomenu a membrána GORE-TEX® XCR tomu všemu dává korunu.

Hned první týden jsem jim dal parádní zátěžový test. S botama jsem byl na ledu (kdo z vás stavěl prvního září sněhuláka? já jo), ve vodě (i odčerpával sračky z jímky), utíkal jsem, jezdil autem, několikrát lezl po žebříku, skákal skoro z dvoumetrové výšky, chodil po skleněných střepech i jezdil na kole. Vše bylo naprosto přirozené a botky ani po celodením nošení netlačí, ani nepřekáží a ani se nespustí hlásič unikajícího plynu, když je po devíti hodinách vyzuji :)