A prázdniny jsou v pr…

A prázdniny jsou v prosinci. Teda myslim ty další prázdniny :) Ikdyž pro většinu z nás pracujících to stejně nic neznamená, protože my si neužíváme prázdnin, maximálně tak čerpáme/odčerpáváme/vybíráme dovolenou. A to je zatraceně rozdíl.

Léto pomalu končí, škola začíná a tak by možná stálo za to ohlédnout se, co se všechno dělo.

Tak předně ještě před prázdninami jsem podal výpověď v bývalém zaměstnání a od srpna pracuji u jiného zaměstnavatele na jiné pozici. Chcete vědět kde a co dělám? O tom taky určitě někdy bude článek, můžu snad jen prozradit, že takovou práci by mi záviděl každý, kdo se zajímá o hokej. V práci zažívám všelijaké zajímavé chvíle a setkávám se s různými osobnostmi. Třeba týden před mým oficiálním nástupem se tam přijel podívat prezident republiky Václav Klau(n)s :) Téměř každý den potkávám brankáře Dominika Haška (dneska jsem si z něj utahoval a říkal jsem mu, že se mu nějak zmenšuje hřišťátko, když rolba upravovala led a on se na kousku starého ledu rozbrusloval) a až budou v televizi přenosy z extraligy z pardubického zimního stadionu, tak si na mě vzpomeňte ;)

O prázdninách se vzpomínalo na 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Nebo to bylo ve filmovém studiu? 40. výročí měl taky Woodstock.

Proběhlo pár akcí a hlavně v půlce prázdnin vypuklo znova to šílenství okolo jednoho největšího festivalu u nás, který se naštěstí nekonal. Místo toho si freetekno komunita parádně vystřelila z novinářů i ze všech přisírků a blbečků, co si od Czechteku 2009 hodně slibovali a těšili se na ten pořádnej „spirit“.

Pak tu bylo jedno malé bezvýznamné výročí, na které bych si skoro ani vůbec nevzpoměl, kdybych nesledoval statistiky.

Ještě se vrátíme k těm hudebním akcím a vymrdávkám, které slibovali ten „spirit“ a kterých letos hudební scéna zažila až nějak podezřele dost. Některé festivaly letos ani vůbec neproběhly. Krize je krize…

Naučil jsem se novou parádičku, ikdyž tím dost trpím. Když nemůžu používat jeden prst, dělám vracečky druhým, ale i na tom se mi po chvilce udělá mozol. V současnosti mám ještě 3 použitelné prsty, se kterými to jde sice dost blbě, ale rozhodně v tom hodlám pokračovat :)

Taky jsem plánoval nahrát nějaký ten nový setík. Mělo to být něco ve stylu Diskkosmash (který svého času slavil velký úspěch u posluchačů i kolegů djů), dokonce jsem si tak nějak už vybíral desky, co bych prolnul, ale nakonec z toho sešlo. Prostě nebyl čas a nálada…

Dneska jsem se dozvěděl velmi zajímavou a potěšující věc. Právě dnes skončil v mém bývalém zaměstnání ředitel, kvůli kterému jsem odtamtud odešel já a kterého jsem poslední tři měsíce slušně diplomaticky posílal doprdele :) Došlo na má slova, už konečně zjistil, že to není člověk na správném místě, že na to nemá a raději to zabalil sám :)

No každopádně už se tam nevrátím, jsem naprosto spokojen tam, kde dělám teď.

Tak mi přeci jenom to sprosté slovíčko v posledním odstavci ulítlo. Už podle nadpisu jste ale jistě museli čekat, že tu něco takového padne. Pokud vás to pohoršuje, zkuste si to vypípat, nebo vyhvězdičkovat a pro příště si lépe nakonfigurujte firewall, aby vás to na nevhodné stránky se sprostými slovy vůbec nepustilo :)

Už je to rok

12. srpna by anglický panovník Jiří IV. oslavil 247 narozeniny a k tomuto datu se také váže ještě jedna nevýznamná událost. Už je to rok, co se tu scházíme na tomto blogu v této podobě.

K prvnímu výročí jsem chtěl nasadit nový vzhled, protože jsem dlouho nemohl narazit na kvalitní tmavý (tmavá je úsporná-nesvítí tolik pixelů,déle vydrží baterka) theme až nedávno mi padl do oka pěkný neotřelý a nenásilný kabátek. Ale to bych si taky musel pamatovat, kam jsem si ho zazáložkoval a musel bych si taky najít čas ho poupravit k obrazu svému a implementovat do něj dodatečné kódy a úpravy…

No nic snad příští rok;) Místo nového vzhledu si můžeme alespoň trochu přiblížit moje velmi oblíbené statistiky :)

Tak tedy: počítadlo Toplist za jeden rok fungování zaznamenalo krásných 44.520 přístupů (včetně mých-nelze tu nastavit vyjímky a je potřeba taky brát v úvahu, že Toplist měl v poslední době velmi často výpadky) a průměrná denní návštěvnost poskakuje okolo 120-170 přístupů.

Pagerank se změnil z počáteční dvojky na dlouhodobější nulu a až nyní tu svítí PR3.

Blog se v posledních měsících a týdnech stává známým především díky vybraným článkům, dokumentům a úvahám, které několik uživatelů postovalo do různých diskuzních fór (za poslední dny jmenujme třeba Podraz jménem Obama nebo úvahu o ČPS), některé blogy a weby přebíraly zdejší články a jako úspěch by se dalo považovat zveřejnění článku Czechtek nebude na czechtek.bloguje.cz

Pokud budu ve výčtu oblíbených článků pokračovat, tak mi dělá radost, že stále více lidí si vybírá tu správnou pilulku a snaží se procitnout z Matrixu k čemuž jim napomáhá i můj blog s dokumenty Endgame, Zeitgeist, nebo Zeitgeist:Addendum

Celkově tu je 286 příspěvků v devíti rubrikách a to celé doplňuje 343 komentářů.

Průměrný návštěvník je z Prahy, používá Windows XP, prohlížeč Firefox a jeho obrazovka má rozlišení 1280x1024px, prohlédne si 1,6 stránky, což mu zabere 3 minuty a 3 vteřiny. Odkazující zdroje se mění den ze dne, jak už jsem zmínil, jednou to jsou specializované diskuze, jindy přijde nejvíc návštěv z Nyxu, další den zase z fakebooku, nesmím zapomenout na linkuj.cz, ale největší podíl je stejně z vyhledávačů.

Další podrobnosti asi nemá cenu rozepisovat, protože to se od desetitisíce nijak výrazně nezměnilo.

Snad to vydrží i další rok :)

Někdo vás chce naočkovat!

Anita Peteková a její přednáška, která vám poskytne prostor pro otázku jestli očkování má nebo nemá smysl.

Pochopitelně že nemá! Očkování proti uměle vyrobené prasečí chřipce i jiným „nemocem“ je pouze lukrativní státní zakázka pro farmaceutické společnosti, která může mít fatální následky pro celé lidstvo plus mnoho dalších výhod (ale ne pro vás, bohužel)!
Nejde jen o prasečí chřipku. Ve videu se dozvíte, že každá vakcína proti jakékoli nemoci, představuje mnohem větší riziko, než samotná nemoc. Podívejte se sami a rozhodněte se, jestli chcete takhle riskovat na sobě i na svých dětech!

Změna zaměstnání

Mám za sebou vstupní prohlídku u lékaře, stačí už jenom podepsat smlouvu a od srpna nastupuji.

Všude propíraná krize a její následky se projevily i v současné práci, kde to jde od desíti k pěti a díky nepochopitelným krokům našeho vedení a dost mizerné situaci, jsem se rozhodl pro jediný rozumný krok, který už několik bývalých spolupracovníků udělalo a další se chystají také udělat: dávám výpověď!

Ačkoli to na pracovním vytížení příliš znát není, zaměstnanci jsou ujišťováni, že firma je v mínusu. Veškeré odměny a finanční ohodnocení byly odebrány a dokonce nám snížili i základ (na což ze zákona nemají právo). Řízení, fungování a plánování firmy je v rukou několika podivínů o jejichž skutečných úmyslech lze spekulovat. Přístup vedení se za ty roky nijak nezměnil: nikoho nic nezajímá, nikdo vpodstatě za nic nezodpovídá, tak nějak to prostě funguje a to je celé.

Pokus o zavedení nereálných praktik a postupů do stávajících podmínek byl zprvu hlavním cílem nového ředitele, ale jak se ukázalo, nic z toho se u nás realizovat nedá. I když jsem já osobně vyvíjel iniciativu, aby ten koktavý a šišlavý připosránek naštívil logopeda, protože mu není rozumět a v e-mailové komunikaci by si měl doplnit základní znalosti pravidel Českého pravopisu a věcně jsem argumentoval, že se takový člověk a jeho plány na takovou pozici nehodí, nic z toho nepomohlo.

Moje doporučení, návrhy a připomínky byly předloženy s velkým pozdvižením, ale nic dalšího se nedělo. Návrh byl sice přijat, ale jeho projednávání tak nějak vyšumělo a dnes se všichni tváří, jakoby se nic nestalo. V ředitelském křesle dál sedí člověk, který evidentně neví, jak to v takovém podniku chodí, nikdy v životě nepracoval, neví, co práce v takové firmě obnáší a jak s tím nakládat, neumí se srozumitelně vyjádřit, nedokáže dosáhnout vytyčených cílů, nepředstavuje žádnou motivaci ani autoritu, ačkoli já sám jsem podával zlepšovací návrh na změnu vedení a odstranění veškerých překážek, které si za ten půlrok prosadil, nic z toho se nezměnilo. Působí dojmem, že jeho Know-how má akorát ze školení a brožur, v praxi a v očích všech zaměstnanců ovšem selhal a spolupráce s takovým člověkem sice zvyšuje vlastní sebevědomí, ale reálně nepředstavuje žádné klady. Hiearchii a způsob dosazování lidí do vysokých funkcí jsem nikdy pořádně nepochopil a patrně už ani nepochopím.

Nač se rozčilovat, boj s větrnými mlýny nemá cenu, proto jako blesk z čistého nebe přišla nabídka nové práce jinde, za lepších a zajímavějších podmínek. Žádný kravál, smrad ani špína, žádná námaha ani stres. Pokaždé, když jsem tam přišel, mě překvapila neskutečně pohodová atmosféra mého budoucího kolektivu. Nikdo se nikam nežene, na všechno je dost času a nikdo si s ničím nedělá těžkou hlavu.

A kde že to bude? To vám neprozradím, i přesto že se na mou hlavu několikrát denně snáší dotazy, kam nastupuju a někteří spolupracovníci by očekávali, že se to dozví právě zde, když jim to nechci prozradit osobně :)

Každopádně díky novému zaměstnání budu pracovat skoro v centru města, budu mít určité řekněme společensko-kulturní výhody, privilegia, výsady a postavení a do budoucna se to bude stále více rozvíjet a pozitivně projevovat. Nemusím si dělat hlavu s nějakou krizí, poznám spousty nových a zajímavých lidí, něčemu novému se přiučím a budu mít jistotu, že o tuhle práci jen tak nepříjdu, nebo že by mělo docházet k nějakým zásadním změnám, či úsporným opatřením…

Existují zde i nevýhody: práce na směny a příležitostná práce o víkendech. Musel jsem kvůli tomu odmítnout několik nabídek na hraní, protože prozatím fakt netuším, jak to bude a na který víkedn mám naplánovanou směnu. Ale i to se dá skousnosut, neřkuli, že odpolední je pro mne v jistých situacích přijatelnější, než vstávat ráno před půl šestou.

Budu vás ještě chvíli napínat, ale stejně dříve nebo později se provalí, že mojí pracovní náplní bude… :)

Zloděj na akci

Poslední červnový víkend proběhl free open air fest Razzle-Dazzle na Mělicích.

Bohužel v neděli v podvečerních hodinách, při balení, bylo ukradeno několik věcí – telefon, foťák + notebook :(

Ukradl je tento člověk, který by měl být údajně z Prahy a jmenuje se Marek

Podrobnosti zde

Kdybyste mohli pomoci jakoukoliv informací, dejte vedět do guestbooku.
Díky všem všímavým lidem !

Když nemůžete pomoci, alespoň víte, na koho si dávat pozor, kdybyste ho někdy potkali!

Kde jsi se naučil tak hezky tancovat?

Na úvod musím začít jednou anekdotou, protože by pak většina nepochopila, o čem to celé je…

V ústavu pro postižené děti mají diskotéku. Součástí diskotéky je i soutěž o nejlepšího tanečníka.

Vyhraje to jeden hošík a když mu předávají medaili, tak se ho zeptají, kde se naučil tak hezky tancovat.

-Když já jsem si šel jenom pro čaj.

Vtip to je dost starý, možná ho znáte, možná ne. Nicméně ta slavná věta Kde jsi se naučil tak hezky tancovat? mi leze na jazyk poslední dobou stále častěji. Není to ze zlomyslnosti, jen si asi prostě více všímám. Zlomyslnost je věta Hezky papej na cikánského chlapečka přehrabujícího se v odpadkovém koši :)

Konkrétně třeba dnes ráno, jedu na kole a v dálce na konci ulice vidím jednoho tanečníka, jak si „paří“ cestu do školy. Potkávám ho od pondělí pravidelně každý den, ale dnes teda tancuje nějak procítěněji, než včera. A skutečně, když k němu dojedu blíže, zjištuji, že ho obklopuje jakási aura. Tou aurou je zvláštní druh hudby (RnB), který mu hraje z mobilu houpající se na šňůrce na krku.

Nevim, jestli to je těma skejťáckýma botama, ale co jsem tak vypozoroval, tak většina adolescentů, co poslouchá hiphop, má opravdu velmi zvláštní styl chůze. Nejúžasnější je sledovat, jak chodí ten tzv. „vůdce party“ a jak se podle něj přizpůsobí ostatní kamarádi. Jednou jsem tyhle hochy potkal, když šli na autobus a myslel jsem, že naklonovali Charlieho Chaplina.

Je to velmi komické a dost dobře nechápu, co vede tyhle rovnoxilťáky k takovým pohybovým kreacím, ze kterých by měl každý ortoped pot na čele. Možná že trénují na vyloupení banky a chtějí kriminalistům trochu znesnadnit práci…

O kus dál potkávám dalšího tanečníka, který je částečně ochrnutý a po operaci, to chápu, tomu se nemůžu smát, ale proč se ho snaží napodobovat zdánlivě zdravé děti?

A vůbec, jak jsem asi chodil já, když mi bylo 17?

5mW vs 50mW

Občas si připadám jako malý kluk, když musím mít kdejakou pitchovinu, zbytečnost nebo hračičku, která zjevně nemá praktické využití v běžném životě, ale je natolik cool, že se bez ní prostě neobejdu :)

Dnes se bude mluvit o laserovém ukazovátku a protože jich mám vícero, zaměřím se jen na porovnání dvou zdánlivě podobných, ale výkonově rozdílných zelených pointerů.

Obecně je známo, že lidské oko vnímá zelenou barvu nejlépe z celého světelného spektra. Tedy při vlnové délce 555 nm je citlivost oka největší. Takže pro jasný a dobře viditelný zelený bod postačí i malý výkon laseru. Tam, kde červený laser přestává být vidět, zelený laser stejného výkonu v pohodě dosvitne a jeho bodu si všimnete i za jasnějších podmínek.

Určitě je důležité zmínit, že i laserová ukazovátka s IR filtrem jsou nebezpečná a rozhodně nedoporučuji svítit s nimi do očí, nebo na reflexní materiály, od kterých se paprsek může snadno odrazit k vám, nebo k někomu jinému. Nemluvě o speciálních výkonných laserech, které dokážou zapálit sirku, nebo propalovat černé plasty. Taková hračka ale už přestává být hračkou a stává se nebezpečným nástrojem! V USA jsou laserové ukazovátka o výkonu vyšším než 5mW už pokládána za zbraň!

Podle amerických zákonů vlastním 50mW zbraň a další skoro-zbraně zelené a červené barvy nosím na klíčích. 50mW laser rozhodně není přívěšek ke klíčům, protože váží skoro tolik, co celý svazek klíčů :) Je to taková nezvykle velká a těžká mrcha, jejíž laserová dioda emituje světelný paprsek o vlnové délce 532nm. To celé pohání jedna 800mAh baterie a paprsek je opravdu intenzivní a jasný. V malé místnosti se člověk na bod na stěně dlouho dívat nevydrží a je jasné, že tahle věcička je hlavně outdoorového využití.

Bod je viditelný i za denního světla, samozřejmě nejlépe na bílých stěnách nebo plastech. Ale i na libovolně barevném podkladu je bod z 50mW ukazovátka stále viditelný. Slabšímu 5mW bráškovi denní světlo na kratší vzdálenosti taky nevadí, ale na přímém slunečním světle se nechytá, každopádně si vede mnohem lépe, než červený pointer, kterému se daří téměř jenom za šera nebo v noci. Když už jsme u toho šera, večer začíná být paprsek z 50mW ukazovátka vidět, když je úplná tma, tak je patrný paprsek i z 5mW zelenáče. Každopádně na ukazování souhvězdí na noční obloze se hodí až vyšší kalibr.

Zelený laser dosáhne v noci kilometry daleko a bezproblémů ozáří i objekty v dáli, které mají tmavou barvu (např stožáry vysokého napětí, střechy domů, lesy atd) a velmi efektivně působí, když zaměříte dopravní značky, SPZ automobilů, nebo reflexní billboardy- v tomto případě je jejich odraz vidět i na desítky kilometrů.

Vyblbnout se stím dá dosytosti a pro zdánlivě nepotřebný gadget jsem našel krásné využití: Účině plaší vrabce a straky, co se slítávají k misce se psím žrádlem! Ostatně dobře se stím také shazují lidi na zem, když před procházejícím člověkem v noci rozsvítíte lajnu :) Stejně jako na lidi, působí i na většinu živočichů s ploutvemi, křídly, tlapkami nebo kopyty :) Taky se mi s tím podařil spustit alarm u jednoho bezpečnostního čidla nebo senzoru. Nejsem si jist, jestli jsem to zapříčinil skutečně já, ale když jsem si takhle jednou krátce po půlnoci ukazoval na rozestavěné skladiště, tak se do temné a tiché noci v kilometrové dálce začalo ozývat poplašné houkání…

Největší slabinou většiny laserových ukazovátek jsou spínače. Ukazovátek jsem měl už několik a vždy jako první závada se projevilo zlobící tlačítko. Zelené lasery mám teprve krátce, takže žádné problémy jsem zatím nezaznamenal a sám jsem zvědav, jak budou 5mW zelenáčovi svědčit spolubydlící klíče, flash disk a svítilna.

Může mě těšit, že nejsem jediný takto ulítlý uživatel laserových ukazovátek. Na internetu je spousta stránek, kde naleznete různé návody na výrobu výkoných laserů z dvd vypalovaček nebo DIY laserových efektorů na party. za všechny můžu doporučit web ufonet.ic.cz, kde zájemci o tyto hračičky naleznou několik návodů včetně bezpečnostních upozornění.

Vajíčko pro Paroubka

Tak je to správné, tak to má být :)

Jsem toho názoru, že nejen ČSSD si zaslouží vajíčkem, lidi by měli dát najevo i ostatním politickým stranám, že je už jich bylo dost mnohem tvrdším způsobem!

Mimochodem, měl by někdo zájem o tričko s nápisem PAROUBEK MUSÍ ZEMŘÍT? Takový motiv jsem navrhoval už před lety, ale nějak se to zamluvilo. Pokud by byl reálný zájem, začneme vyrábět ve velkém různé barvy, různé velikosti ;)

Mechanik opravuje lanovku

Po zdařilé opravě traktoru Lakatoš se náš hrdina pouští do opravy lanovky.





Naše činnost v Rakóusku se skládá: déšť, déšť, oprava Lakatošů, déšť, déšť, oprava lanovky, déšť, déšť, déšť, oprava Lakatošů, déšť, oprava lanovky, déšť. Toto je naše činnost ve ZKURVENÝM RAKOUSKU PIČÓO! DOPIČÉ. Nevytáhnu prázdný vozík. Hotovo. Lana fpiči, –„–. Tpfuj. No to jedem dóm né to je konéc. To jedem dom, hotovo, neuděláme nic. Né nic. To nepomože podložít vholé. Topiča potahášdvadni asitam? Tovoletovynénevytahnu nic, nevytahnu nic typičo. To vy-la-nuješ ta kláda visí cela tu a z toho trčijó dva metry tam a já to NE-PO-PO-TA-HNU–PIČO! Aja zešílím ztohokurva. To nic nedrží, rukouhutlačím..pičo tadje osmička šezdmetru ji máž venku. NEE to vůbec to se ani to lano nenapne napnu lanač a to vůbecnic neudělapičo. Toje vpiči. Tojevole to možeš. Toje hotovole hotovo. Nó. Éhtakpičo když nedělaš tojó-tojo pokaď vole to maš dobře zaparkovane vg v garaži někde TÓ vydrží ale né pracovatpičostym toježivotvole je totam, je to tam ÉRR, toď sem byl zkusit říkam nhojó to je hotové to je hotové to nezabere . Dvakrat to podklouzne, vymačknejetotam. Hoši já už su normálně, normálně už je to pro mně smrtící, toto je smrtící…k rchchrrn chrr tfuj, tpfuj tpfuj tpfuj no taželetos zme skončili. Plán asi následujíci, já bych se vyspál, zitra to nalýl a přijedu sem s kamionem jasusenebudu montovat. Téncejít v pondělí dotorovi tencejít v patek dotorovi pojedem neskadysempřijedem. ho…