Lidi nejsou stroje. I když někteří šéfové a zaměstnavatelé s tím nesouhlasí, je to tak. Byl by zázrak, kdyby neexistoval člověk, který by někdy nepotřeboval servisní zásah (lékařský zákrok) po tom všem práškování z letadel, manipulací (počasí, média), stresu a každodenního shonu, kterému je intenzivně vystavován. Všechny tyhle vlivy něco stojí a tak si nemyslete, že to pro vás dělají zadarmo. Na jejich nemoci si musíte kupovat jejich léky, čím jste starší, tím víc vás to bude stát…

I já jsem koncem května začal pociťovat v hrudním koši, že něco není v pořádku. Příčina jistě bude výsledek voleb a to samo neodezní, tak jsem se tedy vydal do obrovského tunelu aka české zdravotnictví obdarovat doktorku třiceti korunami. Jaké prý mám potíže. Pokud jste se někdy topili a vytáhli vás z vody na poslední chvíli, tak jistě ten tlak na bránici budete taky znát, k tomu si přidejte občasné pálení žáhy a záhada je na světě. Nebude to nic vážného, žádné další příznaky nejsou, jen to trvalo už skoro týden. Doktorka mi předepsala Helicid a poslala ať se objednám na gastroskopii, že prý to tam jde rychle a že by mě měli vyšetřit maximálně do tří dnů.

Ze tří dnů se vyklubaly dva týdny, kdy konečně nadešel den D a nalačno přicházím na polikliniku, kde překročím několik mrtvol válejících se po chodbách a beru za kliku, jež zde stojí třicet káčé. Překvapivě čas objednání a čas přijetí od sebe dělí pouhých 10 minut, což je ještě dobré skóre.

Jak někteří jistě víte, mám rád lehce sadistické, bolestivé a jinak nepříjemné zážitky. Ať už se jedná o dentální,akustické, nebo jakékoli jiné zákroky, tak jsem už dopředu věděl, že to bude jedno nevšední zpříjemnění dopoledne, přestože mi všichni tvrdili opak :) Pěkná sestřička s příjemným doktorem působící už při prvním kontaktu jako profesionál dávají tušit, že u zubaře člověk často prožívá horší věci.

A ono to tak skutečně je. Prohlídka trubek zevnitř trvá přibližně stejně dlouho jako důkladná prohlídka chrupu. Pokud zůstane jen u prohlídky, vyhrává zubař. Pokud by tam byl kaz nebo něco horšího a měl se v zubech vrtat, vyhrává sonda. Protože jsem odpoledne řídil a taky jsem si to chtěl užít, dali mi anestetikum ve spreji na znecitlivění krku. Pak položili na bok, dali náhubek a tu příjemnou svítící trubičku mi strčili do krku a ještě hlouběji a chvíli tam s tím kvedlali. Na obrazovce se jim zobrazoval krásně růžový vnitřek mého žaludku, tedy alespoň ze začátku, pak už jsem na to neviděl, protože mi vyhrkly slzy do očí. Ne z toho že by to bolelo, ale z toho jak se mi zvedal kufr. Pak už jenom slyším „to krkání je normální, my vám tam tlačíme vzduch, vydržte už to bude, sestři vezmeme vzorek“ a prostrčili sondou brzdové lanko z kola, ucítil jsem slaboučké pošťouchnutí v břiše a bylo hotovo. Vytáhli to ven, já otřel slzy a zeptal se doktora co zjistil.

Doktor začal u sebe na stole propiskou ukazovat na obrázek trávící soustavy a zakroužkoval přechod mezi žaludkem a dvanáctníkem, že je tam jenom zánět a že se na to neumírá. Pravděpodobně to bude nejčastější diagnoza u většiny pacientů, kterým tento obrázek ukazuje, protože byl už pěkně počmáraný a svěrač mezi žaludkem a střevem byl nejvíc modrý od propisky. Předepsal mi Helicid a doporučil pořádný polštář nebo podhlavník, pravidelně a pomalu jíst, omezit kofein a bublinkové nápoje (kafe ani colu stejně nepiju), zvýšit konzumaci mléčných výrobků, nepít alkohol nalačno, vysoký pracovní stůl a omezit cvičení nebo námahu břišních svalů (co teď budu dělat s tím kolečkem?). Za půl roku mu mám donést dalších 30 korun a povědět jak se mi daří.

Na rektoskopii jsem ještě nebyl, přesto si myslím, že i při tom by se mi chtělo blít:) Komu by se u doktora taky nechtělo, když na počítači sepíše zprávu, vytiskne ji, podá vám ji a řekne ať to donesete vaší doktorce místo toho, aby tu zprávu rovnou mojí doktorce odeslal jedním kliknutím myši. Jen pěkně všichni dělejte doktorům poslíčky a plaťte poplatky, ať si může moje doktorka koupit počítač…Přesto si myslím, že těch 30Kč jde někomu do kapsy a ne na nový počítač pro doktorku…