Každý den úspěšný

ApinLeave a comment

Ten loňský rok byl naprosto nahovno. Plácal jsem se od ničeho k ničemu, potýkal se s akutním nedostatkem peněz a celkově byly ty časté bídné a nouzové situace vážně stresující a vyčerpávající. Proto jsem si na konci roku 2014 řekl, že ten další rok 2015 bude lepší a úspěšnější než tenhle zkurvenej posranej rok.

Nevěděl jsem sice, jak toho dosáhnout, ale prostě jsem věděl, že už nechci zažít to, s čím jsem se potýkal v roce 2014. Věděl jsem z předchozích let a předchozích zaměstnání, že nejrůznější motivační videa a poučky od rádoby úspěšných kravaťákú jsou naprosto k hovnu. Nic to člověku nedá, nikam ho to neposune, v ničem ho to nezdokonalí, jenom mu to zabere čas a zpravidla ho to akorát nasere, když se mu nebude dařit. Vždyť už i Homer Simpson říkal, že pokus je prvním krokem k neúspěchu :)

Ale přeci jen nejsou všechny ty tipy na úspěch tak nesmyslné a zbytečné. Jeden z mnoha tipů mi přišel jako dobrý nápad a proto ho již půl roku praktikuji: Každý den si poznamenat, co se mi ten den povedlo, co jsem udělal dobře, v čem jsem uspěl. Opravdu si každý den zapíšu něco, co se mi podařilo, co nového jsem se naučil, získal cenný kontakt nebo zkušenost, nebo udělal něco, co bude mít v budoucnu pozitivní efekt nebo vydělá nějakou tu kačku. Když se mi ten den povede víc věcí (že se to stává často), poznamenám si jen tu nejdůležitější událost, případně všechny, které spolu nějak souvisí. Je to sice jen takový placebo efekt, ale skutečně mi to umožňuje zpětně nahlédnout, kolik práce už jsem udělal, co jsem získal, nebo komu pomohl…

V minulosti se mi sem tam také něco zadařilo, nějaký úspěch se občas také dostavil, ale když si to člověk nezapíše, tak na to rychle zapomene a nemůže si pak vybavit a prohlédnout, co se podařilo. Takhle máte před sebou jen ty pozitiva z každého dne a nutí vás to hledat a dělat další! Na negativa nezbývá místo. Nevynechal jsem zatím ani jeden den. Nedokážu prostě celý den jen tak nečinně ležet, je toho pořeba udělat ještě hodně a vždy se najde něco, co se dá zapsat jako úspěch :) Skutečně raději místo sledování filmu (promarněná hodina a půl) píšu texty, ořezávám a upravuji obrázky, nebo dělám tabulky. Vždyť i u sledování toho hokeje jsem dodělával jeden PR článek a vydělával bitcoiny (ale faucety si do seznamu nepíšu, to beru jako automatickou činnost).

A zatím se v tomto roce daří. Nebude to sice tím, že si každý den zapisuji kdejaký úspěch, ale jistý efekt to má. Ono se vlastně muselo dříve nebo později začít dařit, i kdybych si nic nezapisoval. Tahle alespoň mám přehled o tom, jaké kroky vedly k tomu nebo onomu zdařilému konci, vím, co je ještě potřeba udělat a dokážu si udělat bližší představu o tom, kdy to bude hotové, nebo jaké výsledky očekávat.
V plánu mám ještě hodně věcí. Prakticky každý den vytvářím, upravuji, překládám, píšu nebo edituji pro jeden z několika projektů, na kterých v současnosti dělám. A bude toho ještě hodně :)

10 let na vinylu

ApinLeave a comment

Na Velikonoce 2005 jsme si s Ježourem jeli do Slavkova u Brna pro naše první gramofony a od té doby se roztočil kolotoč (nebo spíše deska) pozoruhodných událostí, že by se o tom dal napsat blog :) Tak nějak jsem cítil, že už mi nestačí si jen skládat muziku na počítači, což nikam nevedlo. Potřeboval jsem vyšší level, někam se posunout, pustit se do toho ve velkém, zkusit něco pořádného. Techniky jsme za tu dobu vystřídali několik typů i značek, poznali řadu zajímavých lidí i projeli „kus světa“ :) Začali jsme hrát s FDC a zatímco Ježour s FDC zůstal, já v tichosti přesídlil k Figuře, protože mi nestačí pouze jeden hudební styl a taky mi je bližší free scéna.

Jenomže nic není takové, jaké si to člověk ze začátku maluje. Před deseti lety plný ideálů a nadějí, dnes skoro znechucen tím, kam se celá scéna dostala, respektive co se z ní stalo…
Už před deseti lety byly všechny hudební žánry vyčerpané, nic nového se dodnes pořádně neobjevilo a stále se vlastně jen remixuje a opakuje to, co už bylo dávno vynalezeno a vymyšleno. Co na tom, že už tehdy byla hudba slepá ulička a stroj na peníze, já měl gramce a chtěl si to všechno zkusit sehnat na vinylu a namíchat. Některé staré klasiky se prostě neoposlouchají a pro mě to byl nový svět :)

Vinyl forever

Kdo si to nikdy nezkusil, nikdy nepochopí. To je prostě něco úplně jiného, než si pouštět kazety, cédéčka nebo mptrojky. Pokud hudba vychází na vinylu, je tím povýšena na něco mnohem víc, než jen souzvuk tonů a rytmů. Pokládání přenosky na gramofonovou desku je takový malý magický rituál, který i po těch letech neztratil nic ze svého kouzla.
Není to jen ta nepřekonatelná dynamika zvuku, nenahraditelná kvalita a hutnost nahrávky, jakou poskytují gramofonové desky. Je v tom i cosi materiálního. Pořádná sbírka vinylů váží víc než její majitel! I to vás donutí do toho nacpat statisíce.
Ano, za těch deset let mi celá tahle sranda vytahala z kapes víc jak čtvrt míče. Když něco máte rádi, peněz vám není líto. To něco málo, co jsem dostával za hraní, nepokrylo náklady ani z tisíciny…
A pak nastalo období, kdy jsem si nové desky prostě nemohl dovolit. Ono to období vlastně trvá dodnes. Nemluvím tu ale jen o deskách. Taková slušná přenoska, nejmenší a jedna z nejdůležitějších komponent kvalitní sestavy, může vyjít i na více jak 3 tisíce! Navíc na dva gramce potřebujete přenosky dvě, potom samozřejmě také mixák, kabely, sluchátka, repráky, kufry nebo tašky na desky i techniku… Vystřídáte několik typů techniky za desetitisíce, než zjstíte, co vlastně chcete a očekáváte. A pak ze začátku také spoustu času a trpělivosti si to všechno naposlouchat a naučit se s tím…

Mp3 vs analog

Nejen finanční tíseň, ale i trend a zvědavost byli tím hybatelem, kvůli kterému se mi jednoho podzimního dne podařilo rozchodit DVS. Proč si kupovat drahý licencovaný software, když to jde i zadarmo? Navíc to chci jen vyzkoušet a dokázat si, že to dokážu a třeba mě to může někam posunout, nebo alespoň rozšířit obzory i působnost a odbourat omezení vyplývající z hudby, která vychází jen na vinylu :)
Když už si nějakou tu desku pořídím, zpravidla to není žánr, který by se dal pouštět na takových akcích, kde jsem dříve hrával.
Aby si člověk neohrál originály, tak na domácí pouštění nebo soukromé party DVS bohatě postačuje. Důvod, proč už roky nehraju na žádných akcích, nejsou jen potíže s ušima, nebo že nemám žádné nové desky…

Nechci hrát pro zfetované opice!

Člověka děsně motivuje fakt, že se díky této muzice pohybuje ve společnosti, kde se krade, fetuje i umírá :( Ačkoli na debila narazíš všude…

Kde bych mohl dneska být, kdybych si místo gramců koupil třeba kytaru? Ale já už od mládí inklinoval k elektronické muzice, která zatím ze všech hudebních stylů došla nejdále a ze které je stále cítit taková výzva a radost zároveň. Přesto musím říct, že čím jsem starší, tím více mě to táhne spíše k posezení v nekuřácké společnosti s kytarami a houslemi, než někam k uřvanému reproduktoru do zahuleného klubu a již několikrát jsem uvažoval, že by bylo skvělé svůj talent projevovat i jinak :) Kdybych teď začal s kytarou nebo s klávesami, dopadlo by to ale stejně jako s deskami – nezbyl by na to čas.

Ano, čas je v současnosti ta nejdražší komodita, kterou je tomu potřeba věnovat. Ne že bych zapomínal jak se mixuje, ale spíše to je o objevování nových skládeb a také trénink je pořeba, aby člověk při náhlém hraní nebyl za největšího sypače brambor večera… Poslech, zkoušení a blbnutí. Bohužel na to je stále méně času, protože bych chtěl dělat taky milion dalších věcí. A to jsem se kdysi dávno pokoušel i o turntablismus a uvažoval o mašince. To by ale skutečně vyžadovalo pravidelný trénink několik hodin denně…

Měl jsem od toho jiné očekávání

Máte svoje oblíbené skladby? Tak si je zkuste pustit hlasitostí 90bB a k tomu další do sluchátek tak, abyste ji slyšeli. A teď je srovnejte do sebe :) Pro mnoho lidí neskutečný blázinec.
Vždyť ono to tak vlastně je. Jde o to, ten blázinec urovnat a potěšit ucho posluchačovo.
Zkuste si jako nekuřák tenhle kravál užít celou noc v zahuleným klubu. Navíc, když je to takhle nahlas, tak stejně nic neslyšíte, respektive slyšíte jenom kravál, ze kterého stejně nelze rozeznat ty detaily, které slyšíte doma při poklidném poslechu a už vůbec vám takhle uřvaná muzika nedělá takové potěšení…

Když takovou akci pořádáte, musíte všechno zařídit, domluvit a sehnat. Zpravidla kvůli jedné akci řešíte, domlouváte, zařizujete a lítáte mnoho dní.
V den D musíte dorazit na místo s mnohahodinovým předstihem, aby se všechno nanosilo, poskládalo, pověsilo, zapojilo. Pak aby se zjistilo, že něco chybí nebo nefunguje, nebo že někdo nedorazí a začít zase lítat a shánět, teď již v mnohem vetším pressu, protože party má za chvíli začít a ještě to nehraje a situace ani nenasvěčuje tomu, že to hrát bude… Pak se modlíte, aby přišlo dost lidí, aby se alespoň vydělalo na pronájem klubu nebo na benzín do centrály… A během akce dohlížejte na průběh, jestli vám někde lidi nedělaj bordel, jestli nepřijeli policajti kvůli hluku, jestli nedochází něco na baru nebo benzín v centrále, jestli se třeba někdo neutopil v jezeře, nebo se vám někdo neoběsil na zpětném zrcátku na dodávce…
Pro běžného návštěvníka to s vypnutím muziky končí, pro organizátory tímto okamžikem začíná další fáze, kdy se to musí sbalit, uklidit, odvézt. Nebývá vyjímkou, že na vás ráno majitel klubu nebo pozemku tlačí, ať to je co nejdřív, protože nastupují uklízečky a za chvíli tu jsou organizátoři další party, nebo vám končí nájemní smlouva na pozemek a zavolá na vás policajty…
Takové akce pořádají dva typy lidí. Jedni to dělají pro komunitu, pro tu radost udělat party a pobavit se s kámošema a pak tu jsou taky zmrdi, kteří na tom chtějí vyvařit co nejvíc peněz, které ale nedávají na amortizaci nebo rozvoj sound systému, ale do svojí kapsy a djům naserou. S oběma typy pořadatelů mám bohaté zkušenosti a bohužel ten první typ, až na pár vyjímek, už zcela vymizel…

Samozřejmě že I s vystupováním na akcích přišla menší popularita. Lidi mě najednou poznávali a nebylo mi to ani nějak moc příjemné, přestože jsem měl díky svému hraní spoustu dveří otevřených, tak jsem toho nikdy moc nevyužíval. Přes léto 2007 jsem měl prakticky každý víkend nějaké hraní, až jsem si najednou řekl:

“Kurva co z toho vůbec mám? Kam jsem se to vlastně dostal? Baví mě to takhle? Proč mám táhnout ten těžkej bágl s deskama někam 120km na nějakej fesťák, abych tam za pivo a pár stovek, hodinu a půl hrál?”

Mohl bych se tu teď chlubit na jakých tisícových akcích jsem všude hrál a s jakými světovými hvězdami jsem vystupoval na jednom pódiu… Tak jak si to nejeden diskotékový pouštěč rád napíše do svého medailonku na idj nebo na svých stránkách. Já o popularitu nestojím a stejně už si ani nepamatuju kde a s kým jsem všude hrál. Já se chci na akci bavit, a ne bejt za “hvězdu”, kterou vždycky nejvíc nasere otázka “kdy budeš hrát?”, kterou během večera uslyší asi tak 60x…

Ale nekončím

Ale i přes to všechno to stálo a vlastně pořád stojí za to :) Jen se nic nesmí přehánět, přeci jen už nám není dvacet, už nám není ani třicet… Nemůžu mluvit za ostatní, ale já tak nějak cítím, a současná situace tomu tak i nasvědčuje, že je možná na čase to přenechat mladším, pokud tedy vůbec bude někdo, kdo by se do toho hrnul… Rád se takových akcí zúčastním jen jako host a už ani nemám potřebu (vlastně jsem nikdy neměl) být jeden z organizátorů.

Když to tak po sobě čtu, tak to vypadá, jak kdyby to psal vysloužilý veterán :) Závidím třeba Merkurákům, kteří podobné akce pořádají mnohem déle a právě od nich jsem nedávno ve 4 hodiny ráno, když přestali hrát, slyšel tu bájnou větu „Už nám není dvacet…“ Shodou okolností jsme se na této party sešli s několika bývalými spolužáky a cestou zpátky na vlak to rozebírali a já si najednou uvědomil, jak mě všechno bolí… Stejnak na dobré párty se vydržím bavit klidně do dopoledních hodin, případně několik dní. Nemám to ale nastavené tak (ani jsem nikdy neměl), že bych musel vymetat každý víkend nějakou akci. I přes víkend mám práci a povinnosti, takže to fakt nemůžu přehánět, i kdybych sám chtěl.

Uvidí se za dalších deset let :)

Sirius – utajovaná pravda

ApinLeave a comment

Všichni víme moc dobře, že dokumenty s výrazem „Pravda“ ve svém názvu, jsou dosti zavádějící. Nemusí to být ale vždy a opět tu je jeden z těch zajímavějších dokumentů, jehož existence na internetu je nežádoucí, takže je možné, že toto vložené video po nějakém čase nebude fungovat.
Během týdne, kdy jsem se chystal tento příspěvek publikovat (protože má tento dokument skoro 2 hodiny, z časových důvodů pro mě nebylo možné ho shlédnout najednou), „zmizely“ hned dva zdroje na video. Našel jsem tedy ještě tento a ten snad nějakou dobu vydrží…
A kdyby náhodou ne, lze to stáhnout zde http://ulozto.cz/xbv965xC/sirius-2013-utajovana-pravda-cz-titulky-steven-greer-mp4

Sirius je celovečerní dokument, který vznik díky Dr. Stevenovi Greerovi – lékaři, který se stal hledačem pravdy ohledně UFO. Dokument se snaží odhalit přísně tajné informace o utajovaných zdrojích energie a pohoných technikách. Dále dokument odhaluje, že Země byla navštěvována návštěvníky z mimozemských civilizací, kteří se mohou šířit v prostoru prostřednictvím jiných dimenzích rychleji, než rychlost světla. Používají energetické systémy pohonu, které nás mohou přivést do nové éry. Lidé také vyvinuli tyto systémy, ale ty jsou v moci lidí, kteří si přejí aby nás udržely na milost a nemilost fosilních paliv. Výzkumný projekt snaží zveřejnit fakta o UFO, mimozemské inteligenci, a utajovaných pokročilích zdrojích energie.

Sirius 2013- UTAJOVANÁ PRAVDA /CZ Titulky/ Steven Greer

Můj nový telefon Huawei Honor 3C

Apin1 Comment

Doba pokročila a to, co se před lety zdálo jako dostačující a vyhovující, je dnes nepoužitelné a k vzteku. Řeč je o dual sim mobilním telefonu. Jestli si vzpomínáte, tak před lety jsem sháněl chytrý telefon na dvě simky. V té době prakticky neřešitelný problém a z toho mála, co bylo tehdy na výběr, to vyhrálo Lenovo A789.
Připadám si trochu jako vizionář, protože se již mnohokrát stalo, že když si na něco postěžuji a navrhnu jednoduché řešení, tak se jako zázrakem dají věci do pohybu. V tomto případě hned potom, co jsem si pořídil dual sim telefon (na svou dobu velice exotický a u nás téměř nesehnatelný artikl), začali výrobci zaplavovat trh nejrůznějšími variantami dual sim mobilů. A netýká se to jen vyloženě asijských značek. Dokonce i velcí a renomovaní výrobci konečně pochopili, že zákazníci nechtějí nosit po kapsách dvě zařízení, které dělají totéž, a sice pozdě, ale přeci, začali nabízet dual sim varianty svých oblíbených a úspěšných modelů… Dnes je situace taková, že je na trhu převaha dual sim telefonů nad těmi single sim. Od hloupých, odolných nebo seniorských telefonů, takřka v každém segmentu naleznete variantu na dvě simky. Najednou to jde, když to člověk potřeboval před lety, byl to neskutečný problém…

Takže co mě tedy vedlo k tomu, abych vyměnil Lenovo (LeHovno) za jiný model? Byl to samotný Lenovo telefon s malou pamětí, velice slabou výdrží na baterii, vysoce nekvalitní ROM, která se podepisovala na mizerné správě napájení, rozbitým uživatelským prostředím (mizející a znovu se objevující aplikace, chybějicí nebo nepřeložené dialogy a nastavení), žádná podpora nebo updaty od Lenova, prakticky nepoužitelná GPS a také skutečnost, že když všechno dopadne jak má, tak tento rok budu zase trochu více telefonovat a smskovat. Takže potřebuji telefon, ktery se nevybije hned po několika hodinách od odpojení z nabíječky a udrží mě na příjmu ideálně celý den…

A789 má ale i několik dobrých vlastností: 4″ displej, FM vysílačku a root. Dnes ale už je na výběr z takového množství dual sim telefonů, že pohár trpělivosti se značkou Lenovo a jejím nepovedeným telefonem dávno přetekl a nejraději bych s ním udělal crash test o chodník. Budu na něm ale jestě chvíli testovat nejrůznější ROMky a pokavaď ho tím dočista nedokurvím, tak pak půjde do bazaru.

Jak už asi z názvu článku tušíte, nástupce Lenova se po složitém vybírání a vyhodnocování stal Huawei Honor 3C. Po nepříliš dobrých zkušenostech s Lenovem jsem byl malinko na vážkách, zda-li opět pořídit čínského výrobce, ale samé pozitivní recenze (přečetl jsem jich fakt hodně) na tento telefon mě stále více utvrzovaly v tom, že nic lepšího v této kategorii v současnosti není. Takže jednoho podvečera, kdy jsem se trochu posilněn několika pivy motal po obchodním centru, že si koupím něco k večeři, jsem zabloudil i do obchodu s telefony. A protože tam nebyla fronta a slečna za pultem měla docela veliký výstřih a já měl náhodou z prodeje drog a hraní automatů (no dobře, byly to novoroční prémie z práce) přebytečné čtyři tisíce, tak jsem si ten telefon prostě spontánně koupil.
Ano, čtete správně, Honor 3C má cenovku pod čtyři tisíce, přestože má parametry srovnatelné s telefony, které stojí okolo 6-8tisíc: 2GB RAM, čtyřjádrový procesor 1,3GHz, 8MPx zadní foťák s přisvětlením, 5MPx přední foťák, notifikační dioda(!), 2300mAh baterie, 5″ HD displej, Android 4.2 bez zbytečného balastu a možností cokoli z předinstalovaných aplikací smazat (ano, hádáte správně, jako první šla aplikace pro idioty)

huawei honor 3c s krabičkou

Pozitivní recenze nelhaly. Honor 3C je skutečně nádherně rychlý a svižný. Nestalo se mi, že bych někdy zaplnil paměť a telefon se nějak zpomalil nebo se začal sekat. Baterie o velikosti 2300mAh udrží telefon v provozu více jak dva dny (neustále online přes wi-fi nebo mobilní internet, asi 6 krátých hovorů a 10 smsek, chvilku zapnutá GPS a vyfoceno několik fotek), při šetrnějším používání určitě přežije i přes tři nebo čtyři dny! GPS se chytne okamžitě i bez přímého výhledu na oblohu, wi-fi anténka má dostačující citlivost, připojí se i přes několik zdí a signál dvou mobilních operátorů je všude dostatečný (kolega má nějaký typ Lenova a v práci nemá signál, zatímco ostatní telefony mají plný signál).
Uživatelské prostředí eye candy je velice povedené a zatím jsem se u žádného jného zařízení nesetkal s takhle vymazleným a použitelným UI, jako má tenhle Huawei.
Oceňuji nejen vekou paměť, ale i (v dnešní době nevídanou) notifikační diodu, slušnou kvalitu hovorů a přítomnost různých praktických nástrojů přímo v systému, které se jinde musí doinstalovávat, jako je například volba aplikací, které se spouští se startem telefonu, co má a nemá běžet na pozadí při zamčené obrazovce, která aplikace může přistupovat na internet přes mobilní data nebo přes wi-fi atd.
Asi jedinou výtku bych měl k budíku, respektive k jeho znázornění někde v liště nebo ve widgetu. Pokud máte zapnutý budík, můžete si sice zobrazit ikonku v horním panelu, nikde ale již nezjistíte, kdy ten budík bude vlastně zvonit. To je asi jediná věc, na kterou je potřeba stáhnout alternativu z obchodu Play. Vše ostatní je perfektní…
Fotí to… No, rozhodně lépe, než LeHovno. Už třeba také díky tomu, že má přisvětlovací diodu, o které si A789 mohl nechat zdát. Opravdu jsem s tím toho zatím moc nevyfotil, takže o kvalitě fotek zatím nemůžu nic moc napsat, ale zatím z toho mála, co jsem vyfotil je kvalita více než ucházející i za šera a bez blesku. Foťák má takové ty klasické funkce jako je panorma, HDR, portrét atd. Video také nevypadá nejhůř a také lze při záznamu zoomovat :) Určitě sem někdy v budoucnu doplním galerii fotek pořízených tímto telefonem. Můžu vás ujistit, že Honor 3C fotí minimálně o 300% lépe, než „fotomobil“ Sony Ericsson C702, který pořizoval mimořádně hnusné fotky…
Někteří si v recenzích stěžovali i na lacině vyhlížející lesklý zadní kryt, který je lapačem otisků prstů. To je vážně docela kontrastní neduh s jinak celkem obstojně zpracovaným provedením. Nicméně k dispozici je skutečně široký výběr nejrůznějších krytů a obalů i konkrétně pro tento model, díky čemuž lze lacině vypadající zadní kryt schovat za méně než dvě stovky. I já jsem si jeden takový obal společně s ochranou folií na displej pořídil (Gorilla Glass to fakt nemá) a telefon díky tomu vypadá vážně epesně. Celý líbivý vzhled ještě umocňuje fakt, že na přední straně není žádný nápis nebo logo okolo dipleje, jako to mají třeba Samsungy nebo LeHovna. Tento telefon se tak tedy stává předmětem diskuzí, když se ostatní ptají, co že to je za značku a nechtějí uvěřit, že takto nadupaný přístroj nestojí ani 4 tisíce…

Musím si samozřejmě i postěžovat, protože nic není dokonalé a jsou věci, které nelze odpustit ani tak skvělému přístroji, jako je Honor 3C.

První a největší fail (doslova) je jeho velikost (ostatně to je nepochopitelný fail u drtivé většiny současných telefonů). Už se 4palcovým Lenovem jsem měl problém s velikostí. Během té doby, co se mi do ruky dostalo i pár tabletů o velikostech 7-10palců, tak jsem na 4″ uhlopříčku trochu změnil názor. Pokud vám rukama projde pár větších obrazovek, tak i ta velká 4″ obrazovka se pak na koukáni zdá taková nějaká malá a nedostačující, ale nakonec jste za ní vlastně rádi. Přesto je 5″ telefon velice nepraktický nejenom do kapsy, ale i na používání jednou rukou. Používat se sice dá, má i v nastavení volbu ovládání jednou rukou, což jednoduše znamená to, že vám posune ke straně klávesnici nebo ovládací prvky, abyste nemuseli tolik natahovat palec, ale není to nic příjemného a telefon nelze pořádně bezpečně udržet v ruce. Pokud nemáte nějak mimořádně veliké dlaně a chcete telefon používat s pocitem, že vám nevypadne z ruky, musíte používat obě ruce… Za tu dobu jsem si na 4″ telefon docela zvykl a tak nějak mi padnul do ruky a do kapsy se vždy vešel, tohle pádlo už to bude mít o mnoho těžší. Ještě bych asi snesl uhlopříčku 4,5″, možná i 4,7″ ale pět palců je už opravdu moc a za to má odemě bodíky dolů. Nevejde se do kapsy, když už ho tam nacpete, překáží, blbě se z kapsy vytahuje i drží v ruce…
Další fail tak trochu navazuje i na tu velikost. Samotný Honor 3C také nelze nijak přivázat nebo přichytit na sponku nebo klíčenku. To jsem stejne jako u Lenova musel vyřešit přes pouzdro. Kdy už konečně výrobci pochopí, že když vyrábějí tak obrovské nepraktické krávy, které se tak strašně špatně ovládají jednou rukou, mají na nich udělat dírku pro provlečení očka, aby se telefon dal přichytit na klíčenku nebo nějaky kus špagátu. Telefon, ktery nejde pořádně udržet v ruce, by měl mít možnost nějakého přichycení na očko!
Mikro SIM je zdánlivě nepodstatný fail, ale také dokáže pěkně nasrat, speciálně když používáte SIMku ve více telefonech. Když už se ty nabíječky podařilo sjednotit na mikro USB, tak proč to kurva nejde i se SIM kartama?
Další negativa často zmiňovaná v uživatelských recenzích jsou nepodsvícená ovládací tlačítka. Taky mi to trochu vadí, speciálně ve tmě, když člověk neví, kam se má trefovat a pokud ovládá telefon pravou rukou, tak neviditelné tlačítko zpět je kvůli nepraktické velikosti telefonu velmi špatně dosažitelné a opět hrozí vypadnutí telefonu z ruky…
Chybějící LTE nebo NFC mě možná budou trápit za pár let. Dnes jim ještě nepřikládám takový význam. Dalo by se říct, že právě tyto dvě technologie konkrétně pro mě mají dnes nulový význam, hlavně kvůli rozšíření a limitům…
Co mi v tomto telefonu ještě chybí je gyroskop. Chtěl jsem vyzkoušet Google Cardboard VR, ale to zase není taková tragédie, vždyť jde jen o takovou kravinku :)
honro 3c a jeho lesklý zadní kryt
Telefon má ale převahu pozitivních vlasností. Drobnosti jako je odemykání poklepem na obrazovku, snadno dostupné zamykací/odemykací tlačítko pod ovládáním hlasitosti, notifikační dioda, minimálně vystouplá čočka fotoaparátu (s použitím krytu není vystouplá vůbec), skvělá baterie atd.





Po posledních několika mizerných telefonech, které byly akorát k vzteku a sám sebe obdivuji, jakou jsem s nimi měl svatou trpělivost, jsem snad konečně narazil na přístroj, se kterým budu spokojený, na velikost si doufám zvyknu a bude mi sloužit hodně dlouho, nebo alespoň do té doby než ho rozbiju nebo utopím, a věřte mi, že by případné poškození nebo ztráta mnohem dražšího telefonu o to více zamrzela…
Pokud o Huawei Honor 3C také uvažujete, rozhodně dlouho neváhejte, dokavaď jsou kurzy Koruny tam kde jsou. Vzhledem k současné situaci bych zlevňování neočekával, spíše naopak.
Máte-li nějaký dotaz na tento telefon, ptejte se v komentářích, pokud budu vědět, rád odpovím :)

Vy ještě nesvítíte LED žárovkami?

Apin1 Comment

Jestlipak uhádnete, čím jsem letos (loni) udělal všem na Vánoce radost? Nemusel jsem si ani moc lámat hlavu nad tím, co komu nadělit pod stromeček, volba byla jasná, všichni dostali to samé.
Vy, kteří sledujete i můj Twitter asi víte, že moje vánoční dárečky byly praktického a v mnoha ohledech velice užitečného charakteru. Přál bych vám vidět ty rozzářená očička, když obdarovaní nalezli v krabici sadu LED žárovek.
No, pravdou je, že ono to nebylo nebylo ani tak velké tajemství a doma jsem tyto LED žárovky namontoval už dávno před Vánocemi, takže prázdné krabičky zabalené do vánočního papíru sloužily jen jako dekorace. Ten, kdo to ale nevěděl, měl z LED žárovek opravdovou radost.

Taková výhodnost LED žárovek je zřejmá a pro ty, kteří o nejúspornějším svícení LED žárovkami ještě neslyšeli, níže vypíchnu ty hlavní přednosti.
Pokud bych chtěl vypsat nevýhody svícením LED žárovkami, tak budu muset hodně přemýšlet – žádné skutečné nevýhody LED žárovky nemají. Nejčastějším proti-argumentem může být vyšší cena. To platilo před lety, kdy byly LED žárovky novinkou a byly pochopitelně i o dost dražší, než jsou dnes. V současné době jsou cenové rozdíly LED žárovek oproti klasickým nebo „úsporným“ žárovkám v řádech desetikorun, v případě luxusnějších modelů s prodlouženou zárukou maximálně stokorun.
Návratnost takové investice je ovšem (podle toho, jak a kde svítíte) do několika týdnů, maximálně měsíců, protože úspora za „prosvícenou“ elektřinu je 80-90%! Šetříte tak i životní prostředí, neodebíráte tolik energie a elektrárny díky tomu vyprodukují méně CO2. Každý inteligentní člověk už sice dneska ví, že žádné globální oteplování neexistuje a je to jen další uměle vytvořený strašák, který má vytáhnout z vaších peněženek další peníze (daň za dýchání) a okleštit vaše práva. Přesto ten pocit z toho, že při stejném (ba i lepším) světle propálíte desetinu toho, co byste propálili běžnými „tepelnými koulemi“, stojí za to :)

Superúsporný zdroj světla

Chtěl jsem tento článek doplnit i nějakými čísly o uspořených penězích, jenže vyúčtování nám chodí jednou za rok a vzhledem k tomu, že LEDky máme teprve pár měsíců, tak zatím nemůžu nic doložit a můžeme se těšit na vrácení přeplatků za elekřinu :)




Kdo dosud nesvítí LED žárovkami, dělá obrovskou chybu. Například v bytovkách a panelákách, když si rozsvítíte na chodbě, rozsvítí se také ve všech ostatních patrech. Na každém patře jsou třeba tři 60W žárovky, z toho se mi vždycky zatočí hlava, když si představím, jaký by to byl rozdíl, kdyby tam měli LED žárovky…

Představte si modelovou situaci:
1kWh stojí 4Kč
Když budete s jednou 80W vakuovou žárovkou svítit průměrně 4 hodiny denně, spotřebuje toho dne 0,32kWh, za rok to bude 117 kWh, to znamená 468Kč za rok. LED žárovka se stejným světelným výkonem, ale desetinovou spotřebou vám tedy z vaší peněženky vysvítí 47Kč za rok. A teď si tyhle čísla vynásobte počtem žárovek ve vaší domácnosti… A přestože pravděpodobně nebudete mít všude 80W žárovky, ani nemusíte svítit 4 hodiny denně, taky se vám z toho zatočila hlava?

Důležité parametry LED žárovek

světelné spektrum u LED žárovek

LED žárovky mají také další skvělou vlastnost. Můžete si vybrat barvu světla. Tato hodnota se označuje teplou nebo studenou variantou bílé a hodnota se udává v Kelvinech (K). Na výběr máte od „teplé bílé“ (2700-2800 K) tedy naoranžovělých nebo žlutých odstínů známých z klasických vakuových žárovek, až po „studené bílé“ – čistě bílých a jasných a čirých bílých odstínů podobných dennímu světlu.
Obecně platí, že „teplá bílá“ by se měla používat v místnostech, kde se relaxuje a odpočívá – obýváky, ložnice, společenské místnosti atd.
„Studená bílá“ zase udržuje pozornost a koncentraci, je tedy vhodná v pracovnách a učebnách. Také se mi osvědčila studená bílá v koupelně, kde (podle typu obkladů a sanity) je vše jakoby více rozzářené, jasnější, fleky od vodního kamene a zašlost spárovačky se v bílém denním světle ztrácí a celá koupelna působí lépe, luxusněji i čistěji.
Rozdíl ze světla klasické a LED žárovky pravděpodobně na první, druhý ani desátý pohled nepoznáte. Rozdíly byste mohli zaznamenat pouze pokud budete mít tyto dvě žárovky rozsvícené vedle sebe. Přesto u některých typů LED žárovek může vynikat za mimořádných situací jistá odlišnost, viz tweet Tomáše Tintěry

Tomáš ale neuvádí, jaký typ LEDky a jaká barva jsou na obrázku použity. Jistě existují LED žárovky, které lze bez problémů použít i pro fotografování, to vám ale ani nepotvrdím, ani nevyvrátím, protože prostě nemám na ověření podmínky ani techniku…

Další důležitou vlastností každé LED žárovky je svítivost udávaná v lumenech (lm). Každá žárovka má tuto hodnotu na sobě uvedenou. Čím více lumenů, tím více to bude svítit.
Souvislost se svítivostí má i výše elektrického příkonu. Na ten ale není potřeba tolik koukat, protože spotřeba LED žárovek je v jednotkách Wattů a čím modernější žárovka, tím více vám vyzáří lumenů i při nízkém příkonu. Obecně platí, že čím více lm/W LED žárovka má, tím je lepší a efektivnější. Například sedmiwattová LED žárovka se svítivostí 570lm je ekvivalent 50W klasické vakuové žárovky. Každý lepší obchod toto přirovnání u svých produktů uvádí…

Jak vybírat LED žárovky

Pokud chcete také ušetřit značnou sumu za elektřinu a nahradit vaše stávající wolframové nebo „úsporné“ halogenové žárovky LED technologií, koukejte při výběru na dva výše uvedené parametry, tedy barvu světla a intenzitu jasu. Úhel vyzařování bývá u všech LEDek více jak 180° a vyrovná se tedy klasické žárovce. Pokud potřebujete nasvítit jen určitou výseč (například ve výloze) i pro vás jistě existují LED žárovky s užším vyzařovacím úhlem, dokonce i s možností přepínání až 16 barev (jednu takovou na dálkové ovládání mám a je to velice šikovná žárovka). Patice se vyrábějí ve všech myslitelných variantách, takže LED žárovku bez problémů našroubujete nebo nasadíte do stávající objímky.

Dávejte si pozor na neznačkové laciné LED žárovky z Číny. Jsou také úsporné, svítí pravděpodobně úplně stejně jako ty značkové, parametrově stejné a dražší, ale jejich provedení bývá tristní. Může se vám u čínských LED žárovek snadno stát, že vám při vyšroubovávání zůstane patice v objímce, vyšroubujete pouze tělo žárovky a vytáhnete „střeva“. Taková žárovka se pak stává životu nebezpečnou!
Pokud lacinou LED žárovku zapojíte do okruhu se schodišťovým vypínáním, tak vám může ve vypnutém stavu problikávat. Je to způsobeno tím, že u „schodišťáků“ nebo celkově zfušovaných elektroinstalací jsou v drátech a obvodech naindukované malé hodnoty proudu a protože LED žárovkám pro inicializaci stačí opravdu málo, tak si takhle problikávají. Kvalitní značkové LED žárovky v sobě mají kondenzátor, který zamezuje problikávání a zhasnutá žárovka je skutečně zhasnutá.
Vnitřní obvody čínských LED žárovek jsou z nejlevnějších materiálů, takže ani ta životnost nemusí být tak vysoká, jak se u LED žárovek běžně udává a taky vám mohou více „topit“.



Výhody a nevýhody LED žárovek

    Výhody LED žárovek:

  • Okamžitý start i zhasínání – plného jasu dosahují po stisknutí vypínače během několika milisekund.
  • Neobsahují žádné toxické látky – LED žárovky jsou plně recyklovatelné.
  • Minimální odpadní teplo – LED žárovku, která svítila třeba celý den, bezproblémů vyšroubujete a nepopálíte se o ni.
  • Životnost – udávané hodnoty životnosti LED žárovek jsou desítky tisíc hodin nepřetržitého svícení, pravděpodobně vás přežijí.
  • Příkon – desetina spotřeby elektrické energie oproti klasikým žárovkám.
  • Nevadí časté rozsvěcení a zhasínání – v klasické žárovce by vám při intenzivním blikání brzy prasklo vlákno.
  • Vysoká odolnost vůči otřesům, vibracím, poškození i vůči chladu – pokud vám upadne klasická žárovka na zem, už ji nelze použít. Upuštěné LED žárovce můžou prasknout plastové součásti, ale velmi pravděpodovbně bude dál svítit.
  • Široký výběr barev světla – od studených až po teplé zabarvení bílé i různé barvy celého spektra a také žádné ultrafialové nebo infračervené záření

    Nevýhody LED žárovek:

  • Nemusí vyhovovat ve fotoateliérech a studiích.
  • Vyšší pořizovací cena (návratnost je ovšem během několika dnů až týdnů).
  • Nekteré typy se nehodí do svítidel s nastavitelnou regulací jasu.
  • Informace o životnosti jsou relativní (tato technologie tu zatím není tak dlouho, aby se prokázala jejich trvanlivost desítky let)
  • Ty laciné čínské modely nejsou příliš kvalitní (ostatně jako všechno)

To by bylo asi tak všechno, co jsem vám chtěl o LED žárovkách povědět. Neexistuje důvod, proč byste nemohli LED žárovky používat i vy. Pocítíte to hlavně ve vaší peněžence při příštím vyúčtování za elektřinu :)
Další informace: http://www.digilidi.cz/test-led-zarovek-usporne-i-vyhodne

Online grafické editory #4 zaměřeno na GIFy

Apin1 Comment

Jsou zdarma dostupné na internetu pro každého. S jejich pomocí vytvoříte animované gify snadno a rychle.

V rubrice Online grafické nástroje již najdete docela pěknou sbírku nejrůznějších bezplatných online grafických editorů bez potřeby cokoli instalovat do vašeho počítače.
Dnes budeme pokračovat a zaměříme se na úpravu pohyblivých GIF obrázků online. Opět půjde o grafické online nástroje zdarma, na které potřebujete akorát internetový prohlížeč.

 

ezgif.com

Začnu mým nejoblíbenějším editorem. Ezgif vám pravděpodobně postačí na většinu činností, které kdy budete s gify chtít dělat, hlavně také kvůli tomu, že má příjemně vysoké limity pro maximální velikosti obrázků nebo videa (50MB). Jsou tu všechny důležité nástroje. Od základního načtení obrázků nebo převod videa z Youtube, z URL adresy nebo z vašeho počátače, po ořezání, změnu velikosti, barev nebo rychlosti a pořadí obrázků. A protože pohyblivé gify bývají celkem nenažrané objemné soubory, je tu i několik možností, jak výsledný soubor zoptimalizovat a výrazně tak snížit jeho datovou velikost. Zpracovaný výsledek se vám hned ukáže a můžete s ním dále pracovat nebo si ho rovnou bez omezení stáhnout.




 

Online Image Editor.com

Jedná se o podobný grafický editor, jakých jsme si v předchozích dílech představili spousty. I zde vytvoříte jednoduché gify s různými přechody, přesto bych tuto aplikaci doporučil spíše pro úpravu jen jednoduchých nebo již hotových animovaných gifů, protože zde je jednoduchá možnost takových úprav, jako je změna trvání jednotlivých rámců nebo pořadí. Bohužel počet rámců na jeden nově vytvořený GIF je omezen. I přes některé zjevné nedostatky se Online Image Editor vyznačuje jednoduchým ovládáním a přehlednou nabídkou nástrojů.

 

Gifpal.com

Gifpal.com si oblíbí všichni, kteří trpí velmi rozšířeným a těžko pochopitelným duševním onemocněním, které nutí postižené nebožáky vytvářet „selfie“. Můžete samozřejmě také uploadovat svoje obrázky a fotografie, které následně skládáte do rámců, ale kdo by to dělal, když hlavní doménou této online aplikace je záznam z webkamery, kterému sekunduje spousta efektů. Vyblbnout se s tím dá opravdu dostatečně.

 

memecenter.com/gifmaker

Gifmaker vám také umožní nahrát video přímo z vaší webkamery, případně vybrat si video nebo obrázky z vašeho počítače a dostatečně si s ním vyhrát. Pracuje se s ním podobně jako s klasickým video editorem, jen s tím rozdílem, že tady z toho dostanete animovaný gif. No a nebyl by to Memecenter, kdyby neměl v zásobě nepřeberné množství memů, kterými si můžete svůj výtvor vylepšovat. Na výsledném obrázku ale budete mít drobným písmem podepsanou aplikaci. Je to malá daň za tolik možností, které nabízí…

Kunda sem, kunda tam

ApinLeave a comment

Bylo zařízeno, aby se ze všech prezidentských kandidátů dostaly do finále pouze ty dva, kteří jsou jistotou pro destabilizaci, zesměšnění a úpadek naší země. Úkolem prezidenta bylo rozhádat, nikoli sjednotit náš lid. V konečném výběru kandidátů tak ne náhodou skončili ty dva nejhorší a nejzkázonosnější kandidáti ze všech možných. Češi si pak už měli sami svou volbou vybrat svůj osud a volbou jednoho ze dvou zel připravit ornou půdu pro mezinárodní zásahy, restruktualizace a regulace z vyšších míst.
Buďme rádi, že ty prezidentské volby tenkrát nevyhrál ten šišlavej vlastizrádnej kripl. Kdyby je byl býval vyhrál, destabilizace naší země by probíhala mnohem rychleji a dnes by v zájmu cizích států žádná Česká Republika již neexistovala. Nebo alespoň neexistovala v takové podobě a struktuře, jako byla známá do nedávné doby. Volbou Zemana jsme náš nezvratný fatální osud neodvrátili, pouze na nějakou dobu oddálili…

Těžko předvídat, co by ospalý dementní stařík na hradě vyváděl, kdyby ve volbách porazil Zemana, určitě by nám ale nebylo do smíchu a jistě bychom se dnes tak skvěle nebavili na účet pana prezidenta.

Asi nemá cenu tu připomínat médii dobře propírané faux pas, které prezident Miloš Zeman ztropil za poslední dny. Reakce na tyto události byly takřka bleskové a kreativní internetová komunita se dala do díla :)

Zapomeňte na opraváře traktoru Luboše, řadu jeho předělávek a výtažků do nejrůznějších aplikací.

Naše těžce zkoušená a rozkradená vlast už toho zažila hodně a ještě toho hodně snese. Naše politické špičky nám ukazují, že lze jít ještě níž, než by si kdo vůbec pomyslel. Tyto materiály tak nikoho nemohou pohoršovat. A pokud ano, je mi vás líto, zkuste se nad tím povznést a pobavit se, pro tento účel to vzniklo…
Já vím, je to rouhání, ale zvolili jsme v prezidentských volbách to menší zlo :)

Čmárací univerza online

ApinLeave a comment

Celé to začalo tím, že před lety existovalo několik na svou dobu unikátních web 2.0 online kreslících aplikací a jednu z nich jsem nedávno dlouho a neúspěšně hledal.
Tentokrát to není další sbírka grafických online editorů a utilitek, ale skutečně interaktivních čmáracích aplikací. Navíc tato online malování jsou zajímavá v tom, že do nich malujete s ostatními uživateli v reálném čase. Díky milionům uživatelů, kteří v některých z nich zanechali alespoň čárku, se můžete ponořit do nekonečných univerz lidské (a někdy i robotí) kreativity. Všechny uživatelské výtvory na jednom místě na obrovské kreslící ploše. Kdokoliv, kdo má zrovna otevřenou tuto stránku, zde může něco namalovat. I vy máte tu možnost. Cenzura zde by už z principu neměla moc šanci, proto můžete narazit na výtvory, které mohou někoho pohoršovat nebo znechucovat. My ostatní se nad tím můžeme povznést a podivit, jak některé výtvory musely zabrat obrovské množství času i více lidem pracujících na projektu současně.

Při hledání té jedné jediné aplikace nacházím další velmi zajímavé projekty a ještě zajímavější díla v nich:

doodletoo.com


Doodletoo je nejznámější a pravděpodobně i nejstarší online kreslící aplikací. Svého času hojně využívaná českými uživateli, protože se odkaz tehdy masově šířil na „libku“ a v oblibě nám tu zůstal hodně dlouho, což mělo za následek to, že se zde objevovaly převážně česky psané vzkazy..
Jako neregistrovaný návštěvník máte jen omezené množství inkoustu, které můžete na této stránce použít a další přibývá pomalu. Sdílených místností je několik, vaše výtvory tu ale po chvíli samy mizí. Každopádně na vyblbnutí skvěle postačuje…

superfreedraw.com


Toto už je gigantická tabule, kde uživatelské malůvky zůstávají natrvalo. Kdybychom chtěli být důslední, tak prozkoumáváním této kreslící plochy strávíme vážně hodně času. Že je velmi oblíbená dokazují místy neuvěřitelné kresby a také rychlá odezva celé aplikace.

direnduvar.com

direnduvar náhled
Další obrovská zeď nářků, vznikla na popud nedávných nepokojů v Turecku, které doprovázela i cenzura internetu. Další dobrý způsob, jak se vyjádřit v cenzurovaném kyberprostoru. Celé UI na vás mluví turecky a pokud zde chcete zanechat nějaký vzkaz, musíte povolit přihlášení přes Twitter nebo Facebook účet.

globaldoodle.com


Globaldoodle chce být největším komunálním kreslícím nástrojem na světě. K tomu má sloužit kreslící plocha o velikosti 16 km². Aplikace disponuje několika šikovnými kreslícími nástroji a doplňky pro snadnou a rychlou orientaci na tak velké ploše.

Stále mi tu ale chybí ještě jedna aplikace, která se společně s Doodletoo objevila na internetu přibližně před deseti lety. Na její název si ale bohužel již nevzpomenu. Celý kreslící prostor byl v obrovském kruhu, na který bylo možno zoomovat stejně tak jako v případě dnes představených kreslících aplikací. Vyznačoval se velkou barevností a možností zamykání určitých ploch, chronologickou galerií nejlepších výtvorů a skutečnými náhledy právě vznikajících kreseb v reálném čase. Nevíte někdo? Nemáte tuto aplikaci náhodou v záložkách? Je dost možné, že tato aplikace již neexistuje. Opravdu ji nemohu najít ať se snažím sebevíc…

Předpověděl tohle Nostradamus?

ApinLeave a comment

Dnes opět na konspirační notičku.
Začalo to tím, že se mi dostal do ruky časopis Enigma. Některé články v tomto časopise jsou hodně přitažené za vlasy, ale zaujala mě stránka pojednávající o Nostradamových proroctvích.
Nostradamus, proslulý věštec, předpověděl spousty významných událostí našich dějin. Jeho proroctví je děsivé hlavně v tom, že se ve svých předpovědích docela trefoval (Napoleon, Hitler, smrt Jindřicha II, smrt princezny Diany, 11. září a další) a ještě tu je jedno proroctví o antikristovi nazývaném Mobus, který má stát za prolitím spousty krve, žízní a zkázou mnoha lidí i zvířat.
Asi bych to jen tak přešel, ale protože z rádia zrovna hlásili zprávy, téma bylo zrovna o novém strašáku Ebola, tak mi to s tímhle časopisem otevřeným na stránce o Nostradamovi nějak zapadlo do sebe. Onen v časopise zmiňovaný Mobus je vylučovací metodou určen právě Obama.

‚Mabus‘ then will soon die, there will come
Of people and beasts a horrible rout:
Then suddenly one will see vengeance,
Hundred, hand, thirst, hunger when the comet will run.

Přichází zima, depresivní období. Nevyšlo to s nejrůznějšími modifikacemi chřipky, tak co takhle krvácivou chřipku ebolu? Války ve světě jsou jen lokálního charakteru a Rusko je nyní vážnou hrozbou. Ebola 1.3 by mohla pokračovat tam, kde nejrůznější chřipky 0.x skončily. Může způsobit, že umírání a smrt se začne šířit po celém světe a bude se tak týkat všech, tedy i nás, co dosud nejsme zasaženi válkou ani nemocemi a vymírání u nás zatím neprobíhá takovou rychlostí, jakou by si mocní představovali…
Poznámka na http://christwire.org/2014/08/obama-is-infecting-christians-with-ebola-to-destroy-jesus-and-start-a-new-age-of-liberal-darkness/ že slovo eBOla v sobě nese iniciály Barrack Obama, který má veškeré léky na Ebolu. Teď si k tomu ještě dosaďte mOBus…

Yes we can Obamacare.

Přeživším se při povinném „očkování“ píchne i RFID čip, aby konečně byl zbytek lidstva pod kontrolou.
Výhodu to pro uživatele bude mít tu, že na každý upgrade nebudete muset čekat fronty u doktora, ale bude ji provádět plošně HAARP.

No jo, ale co když bude vakcínu chtít i Rusko?

Nejsou ty povídačky o Nostradamovi jen výmysly?

Výlet do Karlsruhe

ApinLeave a comment

Pokud sledujete web orcs-must-die.cz, jistě vám neunikla soutěž Heroes on tour, ve které se soutěžilo o cestu do Německa do evropské divize Gameforge. Jako správný fanda série Orcs Must Die jsem hned v prvních vteřinách začátku soutěže posílal e-mail… a vyhrál, což mě těšilo o to víc, protože to vyšlo zrovna na moje narozeniny :)
Zorganizované to bylo naprosto perfektně a precizně. Všechny informace a cestovní dokumenty všichni vítězové dostali s dostatečným předstihem a mohli jsme se těšit na nezapomenutelný víkend.
heroes on tour

Trnitá cesta po Německu

Asi každý má před velkým cestováním tak trochu obavy co se kde vytelí, na co se zapomene a podobně. Samozřejmě i mně se komplikace nevyhnuly. Poprvé to byl můj fail, kdy jsem si den před odletem dal na balkón vyvětrat boty a jaksi na ně zapomněl. Po několika hodinách se navečer zčista jasna přihnal mrak a dokonale mi je prochcal. Než jsem se stačil vzpamatovat, bylo pozdě. Boty byly durch. V jiných bych nevydržel a sandály (s ponožkami) jsem si chtěl obout až v Německu :) Takže promočené boty vycpat novinami a doufat, že to do rána za těch necelých 7 hodin alespoň trošku uschne.
Ráno budíček ve 4:00, boty stále ještě trochu mokré. No nevadí, ve vlaku a v letadle si je zuji a snad to doschne.
Ačkoli jsem během mapování a plánování cesty dospěl k tomu, že nejhorší to asi bude v ČR s přestupními a dobíhacími časy, dopadlo to všechno až podezřele hladce i přestože riziko zmeškání letu bylo docela vysoké…
vítejte ve vídni

Vítejte ve Vídni, problémy začínají

První problém nastal ve Vídni, kde mi paní za přepážkou sdělila, že moje navazující letadlo do Frankfurtu má problémy a budu muset letět jiným o hodinu později. Tím pádem nestihnu vlak – přímý dálkový spoj do Karlsruhe. Ok, nevadí, keep smiling, takové věci se prostě stávají a nakonec vlaky jezdí skoro každou hodinu i v sobotu.

Batoh má zpoždění

Přiletěl jsem tedy do Frankfurtu o více jak hodinu později a nastal další problém. Pás nevyblil moji krosnu. Někde se ve Vídni zpozdila a že mi ji tedy pošlou do hotelu, případně domů, kdyby to nestihli do neděle do devíti ráno, kdy se opouští pokoje. Anabáze trasování mého zavazadla zabrala další hodinu, takže zase opět nestíhám vlak, musím hledat další spoj.
Nezbylo nic jiného, než se tomu smát. Dostal jsem tedy jako kompenzaci overnight set, pracovně jsem ho nazval „survival kit“ a vlastně jsem byl za zpoždění zavazadla rád, protože jsem si vzpomněl, že jsem doma zapomněl kartáček s pastou a „survival kit“ toto mimo jiné obsahoval.
Takže vybaven příruční taštičkou přes rameno a toaletní taštičkou „survival kit“ v ruce se vysmátý vydávám na poslední etapu cesty.
Kdybych se nezeptal průvodčího, tak by to mohlo být ještě zajímavější a já možná bloudil po Německu ještě teď, protože jsem vůbec netušil, že ještě musím v Mannhaimu přestoupit na další vlak. Navíc vlak z Frankfurtu měl zpoždění a na přestup mi tak zbývala necelá minuta.

Konečně v Karlsruhe

Nakonec ale všechno dobře dopadlo a s více jak tříhodinovým zpožděním přijíždím na nádraží v Karlsruhe, kde mě čeká komunitní manažerka FaTeReLLa a odváží mě přímo do centrály Gameforge, kde už jsou ostatní účastníci této akce, kteří zrovna shlédli prezentaci novinek. I přestože jsem přijel pozdě a to nejdůležitější zmeškal, tak nějak jsem se v průběhu večera vše podstatné dozvěděl, ale podepsal jsem prohlášení o mlčenlivosti, takže stejně nemůžu prozradit víc. Snad jen to, že se máte na co těšit, novinky jsou vážně zajímavé ;)
Byl jsem občerstven, podarován tričkem, komixem, odznáčky a dalšími drobnostmi, o které se bude někdy soutěžit na webu orcs-must-die.cz.
tričko, odznáčky a komix

tričko, odznáčky a komix

Prohlédli jsme si kanceláře Gameforge, zahráli si několik matchů a nakonec ještě dostali parádní brašnu s poznámkovým blokem a propiskou. Poté se vydali do Stadtu podívat se do obchodů, protože Daeforce si chtěl koupit grafickou kartu, aby ušetřil za poštovné. Pár obchodů jsme prolezli, ale než se rozhoupal, tak už měli všude zavřeno. To se také dalo v sobotu v 8 hodin večer čekat a v neděli mají kromě kaváren a hospod zavřeno úplně všude. Ve 20:30 byl naplánován sraz před hotelem, tak jsem se alespoň rychle ubytoval, oznámil, že by mi měl dorazit batoh a honem rychle na tramvaj, která nás odvezla na večeři do restaurace s extrémně pomalou a zapomětlivou obsluhou. Zde se potkáváme s dalšími manažery z Gameforge. Obdiv zaměstnancům Gameforge patří také za to, že se o své práci dokáží bavit i v sobotu večer u piva.
Řešili jsme, jestli zůstat a ožrat se a nebo vyrazit na festival Mittelalterlich Phantasie Spectaculum, který byl mimochodem také na programu našeho výletu. Ožrat se v této hospodě dost dobře nelze, nejenom proto, že německé pivo nestojí za nic, ale Daeforce se třeba vůbec nedočkal objednané a dvakrát urgované whisky…

Mittelalterlich Phantasie Spectaculum 2014

Karlsruhe v mnohém připomíná Pardubice a přesto je tak odlišné. Taky je rozkopané a je tu spousta cyklistů. Ovšem vše asi tak stonásobně. Pardubice jsou rozkopané permanentně, zatímco v Karlsruhe to je jen dočasně a dopravní omezení kvůli stavebním pracím je minimální. Cyklisti tu jsou na každém kroku. Všude, ale naprosto úplně všude po celém městě jsou zamčená i nezamčená jízdní kola.
Noční Karlsruhe je zase trochu podobné Praze. Spousty ožralých cizinců a šrumec až do rána.
Něco podobného, jako byl festival Mittelalterlich Phantasie Spectaculum v zámeckém parku, byste u nás těžko hledali. Pro představu: https://www.youtube.com/watch?v=nNZHBqTLl8Y https://www.youtube.com/watch?v=GMDPL6RuX8E https://www.youtube.com/watch?v=l_sdAhn-T2M. Naštěstí v noci nebyla nijak extra velká zima ani nepršelo, protože jsem měl na sobě jen to, v čem jsem přijel: tričko a tříčtvrťáky. Mikina nebo bunda byly nejspíš ještě ve Frankfurtu na letišti…
tričko, odznáčky a komix

festival v zámeckém parku

Nejvíce mě na tomto festivalu udivil pořádek a celková organizace, větší zápal pro věc, než by tomu bylo v Čechách. Spousta návštěvníků totiž přišla ve středověkých a tematických kostýmech. V celém areálu jsem objevil jen dva odpadkové koše, nikoho jsem neviděl uklízet a přesto bylo v celém parku takřka vzorně uklizeno. V Českých podmínkách by při takové účasti, odhadem 2000 lidí, bylo bordelu po kolena, účast policie a kupa reklam. Tady nebyli žádní security s nevraživým pohledem ani žádné rušivé reklamy, byl to vážně takový středověký jarmark. Vstup kontroloval akorát jeden člověk a vedle u pokladny jste si mohli zakoupit festivalové platidla. Nejednalo se o nějaké obyčejné ohmatané žetony, ale velmi povedené mince, ražené speciálně pro tento festival, takže pokud jste nestihli utratit všechny mince, nemuselo vás to mrzet, protože taková povedená mince je krásnou památkou na skvělý festival.
Jak už jsem zmiňoval, vše zde bylo ve středověkém duchu. Jedinými moderními vymoženostmi bylo technické zázemí na třech pódiích, elektrické světlo u vstupu, možná i nějaké ty lednice na barech a několik volně přístupných sprch (!) rozmístěných různě po parku. Osvětlení zajišťovaly kahany a louče všude u barů a u dekorací. Určitě jsem si nestihl projít a prohlédnout vše, byla už tma, spousta lidí, zážitků a převážně jsem se zdržoval u hlavní stage, protože vrcholem sobotního večera byl koncert Saltatio Mortis (http://www.saltatio-mortis.com/) a vystoupení FeuerSchwanz (http://www.feuerschwanz.de/) následované grandiózní fireshow a ohnivou performancí, jaká se jen tak nevidí.
Před jednou hodinou ráno sobotní program festivalu skončil a odebrali jsme se tedy spát. Možná že bych ještě šel trochu popít a užít si trochu exotiky, ale se šesti eury v kapse se toho moc vypít a zažít nedá. Možná tak maximálně nějaký průser…
Recepční v hotelu byl zrovna na cigáru, tak jsem se ho ani neptal, jestli náhodou nedorazila moje krosna. Sice by se mi čisté prádlo hodilo, ale nejsem přeci nějaká slečinka, vlka snad nechytnu, na našich akcích bývají mnohem horší hygienické podmínky, takže přenocování ve dvouhvězdičkovém hotelu byl velký luxus a měl jsem přeci „survival kit“, to mi stačilo :)

Neděle

Do devíti hodin se měly opustit pokoje. Já si tedy buzení naplánoval tak, abych to hezky stihl. Na chodbě už poskakoval Daeforce vyhlížející ostatní a jelikož po nich nebylo ani vidu ani slechu, tak jsme šli na snídani. Předtím jsem se na recepci ještě optal na můj batoh a světe div se, batoh dorazil :) Takže jsem si vyměnil alespoň ponožky, protože to po úvodním nedokonalém vysušení byla celkem síla :)

Kolem desáté se objevil Artimunor s ustaraným výrazem, protože nemohl najít peněženku. Ztratit peněženku v cizí zemi je celkem problém, ale nakonec zjistil, že jí má zapadlou v tom složeném tričku, které jsme dostávali v Gameforge…
Takže všechno bylo ok, FaTeReLLa si nás po desáté hodině vyzvedla před hotelem a šli jsme se podívat do liduprázdného nedělního Karlsruhe. Přidala se k nám krásná SiS a odebrali se opět k zámku do botanické zahrady, kde jsme si před obědem zazevlovali v parku z druhé klidnější strany, kde nebyl festival a objevili jsme krásné místo na killbox :)
Celý výlet jsme zakončili výtečným obědem v restauraci Vapiano a já, ačkoli v sobotu přijel jako poslední, musel v neděli odjíždět jako první, protože mi jel vlak. Tentokrát přímé spojení do Frankfurtu bez přestupu a tam nasedat na letadlo, také přímý let do Prahy.
Návštěva botanické zahrady v zámeckém parku

botanická zahrada v zámeckém parku

Cesta zpátky už byla naštěstí bez větších komplikací, žádné problémy na nádražích a letištích i odbavovací a čekací časy byly tak akorát. Oproti sobotě se to podělalo zase v Čechách, protože vlak z Prahy musel jet objížďkou kvůli překážce na trati.

Konečně v Čechách

Ani nevíte, jak jsem rád zase slyšel češtinu. Německy jsem se sice učil čtyři roky, ale neumím německy kváknout ani fň. Možná pár základních frází a nebo několik sprostých slov. Každopádně za celý víkend jsem nemusel ani jednou použít připravenou větu „Es tut mir leid. Ich verstehe Scheiße, sprechen Sie Englisch?“, protože anglicky se dá docela dobře domluvit po celém Německu :)
Nebýt toho odporného místního jazyka, asi bych neměl problém žít v Německu. Je tam sice oproti minulosti znát úpadek a degradace všeho kvůli Euru, ale zase na druhou stranu se mi nestalo, že bych tam potkal vyloženě ošklivou Němku. To v Čechách často narazíte na nebezpečně ošklivé škatule, ale v Německu byste museli hodně hledat (nebo tam prostě ty ošklivky nevycházejí ven).
Vadila mi tam ale jedna věc. A to bylo připojení k internetu přes T-mobile. Takřka všude, na nádražích, na letištích, ve vlaku i v hotelu, bylo připojení k internetu zajištěno přes u nás druhého nejhoršího operátora. Prvních 30 minut zdarma, další si už musíte zaplatit. Samozřejmě že jsem si svoji třicetiminutovku vyplácal hned ve Vídni a celý víkend tak byl offline. To pak člověk přijede domů a zjistí, že na MoonBitcoin má 5 nových referralů, hromadu nepřečtených e-mailů a na vyřízení spoustu dalších věcí…

Velké díky Gameforge za takovou akci. Líbilo se moc! Pokud bude někdy v budoucnu další podobná soutěž, velice rád se zase zůčastním ;)