Media uvádí veřejnost v paniku a udržují ji v neustálém strachu z nějakého abstraktního a neexistujícího nebezpečí. Hamba takovým médiím! Jak může seriózní novinář strašit a hrozit virtuální a dnes již téměř groteskní marionetou Usámi bin Ládina? Jak se může s čistým svědomím podílet na lžích a očerňování zemí, které jsou jako obětní beránek na mušce krvelačných vojensko průmyslových kartelů, naftařských konglomerátů, plynařských gigantů a těžařských korporací?
Dodnes trpí lidé v Iráku a bývalé Jugoslávii důsledky používání zbraní s ochuzeného uranu a bílého fosforu. Dodnes oplakávají rodiny v Gaze své mrtvé, pozabíjené pumami z rakovinotvorných těžkých kovů (DIME) ve zdí obehnaném vězení. Dodnes umírají civilisté při náletech v Afghánistánu a při útocích raket z bezpilotních letounů v Pákistánu, Jemenu a Somálsku. Dodnes umírají neviní lidé při teroristických útocích, které jsou páchány pod dohledem tajných služeb všude ve světě a nejnověji v Íránu a Súdánu. Dodnes si hojí své rány zranění, kteří se pokoušeli zmařit převraty v Hondurasu a Ekvátoru.
Dodnes jsou umlčováni míroví aktivisté, zatím co válečné bubny bijí stále hlasitěji.
Štítek: 23
Stahujte Ubuntu 10.10
V Canonicalu si řekli, že 10.10.2010 je příhodné datum pro vydání podzimního Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat. Dnešní popisek o nové verzi linuxové distribuce nebude nijak obsáhlý, na to jsou jiní specialisté, např Rionka.
Nejpoužívanější desktopová distribuce se v říjnové verzi dočká několika drobných změn, které vás překvapí už od samotného instalátoru s novým vzhledem umožňujíci přidat uzavřené kodeky hned při samotné instalaci vlastního systému.
V pracovním prostředí Gnome verze 2.32 se na první pohled oproti výchozímu 10.04 mírně zkrášlil vzhled, přítomen je nový bezpatkový font „Ubuntu font“ a systém má zase o něco rychlejší a spolehlivější provoz. Dle mnohých ohlasů jsme se dočkali lepší podpory starších grafických karet od ATI a Intelu (budu teprve testovat) a podpory dotykových obrazovek (nemám jak otestovat).
Z panelového ovládání hlasitosti se stala multimediální centrála pro Rhytmbox a Banshee a instalátor z repozitářů Software center také dočkal příjemných změn a měla by tu být možnost zakoupit první komerční aplikaci, hru Hello X Adventure. I zde jsou implementovány sociální hovadiny, které se naštěstí nijak nevtírají a nevnucují, ale i tak by neuškodilo mít na výběr jestli je tam chci, nebo jestli patřím mezi elitu bez stupidbooku.
Maverick Meerkat nainstaluji zcela jistě tam, kde jsou ještě starší verze a u kterých již končí podpora. Na testování a zkoušení si čas určitě najdu, ale jako hlavní pracovní systém ho na svůj notebook dávat nebudu, protože mi jarní Lucid Lynx spolehlivě a bezproblémově slouží k naprosté spokojenosti a byla by to taky blbost zbavovat se LTS. Pravděpodobně budu vážně uvažovat až u Natty Narwhal (Ubuntu 11.04), kde by mělo být hlavním tahounem nové GNOME 3.0
Nové Ubuntu stahujte z www.ubuntu.com, kde bude v těchto dnech poměrně nával, takže to asi nebude nejrychlejší stahování. A nebo můžete zkusit www.ubuntu.cz, kde se 10.10 ke stažení objevilo před malou chvilkou :)
John Lennon by oslavil 70
9.10.1940 se v Liverpoolu narodil John Lennon. Významný umělec, člen Beatles a bojovník za mír obrovského formátu, jaký by současný zkažený svět tolik potřeboval.
Na jeho památku proběhne v New Yorku velký benefiční koncert.
Jeho vrah, doživotně odsouzený Mark David Chapman už podal šestou žádost o milost. Neúspěšně. Navždy zůstane za mřížemi, aby nemohl mluvit.
A pokud jste náhodou zapomněli, památku na Johna Lennona vám připomene i Google :)
Takhle mě ještě neznáte
Ten set se jmenuje Break King. Je to převážně brekabeat.
Už je tomu hodně dávno, co jsem internet obohatil o nějaký ten svůj setíček.
A protože mám poslední dny nějaké zvláštní období, kdy se mi všechno daří, tak letos poprvé (k nevíře) jsem si našel čas a házím k poslechu opět něco netradičního.
Překvapeni budou moji příznivci i odpůrci, protože to je tentokrát něco úplně jiného, než co byste odemě normálně očekávali. Tentokrát jsem oprášil breakbeatové a dubstepové desky (zastoupené ve větší míře) a… ano i nějaké to vrzání, skřípání a prznění popových hitovek jsem si přeci nemohl odpustit :) Kdo má hudební přehled, jistě poznává vzácné oldskool výlisky s několika novinkami a remixy legendárních tanečních hitů (např. Prodigy nebo KLF) a taky trochu toho úchyného break-electra.
Kdysi mi někdo říkal, že se tyhle styly špatně prolínají, já vám chci dokázat, že když se chce, tak jde všechno :)
Někomu to může připadat chvíli hrozně pomalé, za chvíli zase pěkný mashup. Můžu vás ale ujistit, že je ta hodina a necelých 10 minut pořád na stejné rychlosti bez nějakých výraznějších výkyvů. To je jen zdání díky tomu, že se tam střídá hodně odlišných hudebních stylů.
Zároveň to je takový test record stále těch samých hrotů, jako před dvěma lety, kdy jsem nemohl udělat kloudný záznam. Soubor je proto ve 192kbps. Malinká „opotřebovanost“ tam je znát (taky jsem to nechtěl moc kotlit, aby to zase neprskalo), ale není to nic hrozného a myslím si, že ještě jeden rok šmrdlání snesou, pak porovnám kvalitu zvuku a možná vyměním hroty :)
Zapomenutá historie DJingu
Tuhle jsem si potřeboval ujasnit některá historická fakta z hudebně zábavní oblasti a vzpomněl si na jednu velmi povedenou webovou aplikaci, kterou britský Yahoo zveřejnil v roce 2006 ke stému výročí vzniku Djingu.
Ať jsem hledal jak chtěl, nikde nebyla k nalezení, resp. na původních odkazech si v lepším případě můžete koupit knihu, v horších jen hledat dál. Po krátkém googlení (a yahooování) mi došlo, že to bylo opravdu asi pouze ke stoletému jubileu (název 100 Years Of The DJ tomu odpovídá) a velmi brzy byla tato vynikající aplikace odstraněna, včemž mě utvrdil archive.org, kam jsem se v zoufalosti nakonec obrátil.
Takže dnešní tip na zajímavý web nebude přímý link, ale krkolomný odkaz na archiv, ze kterého si vyberte libovolné dostupné zaarchivované období (měly by být všechny stejné).
http://web.archive.org/web/*/http://uk.launch.yahoo.com/100-years-of-the-dj/index.html
Hodí vás to do roku 2006, kde je pak hezky roztříděný pohled na celou 100 (dnes už 104) letou historii živého pouštění hudby posluchačům. Pokud vás zajímá jednotlivé odvětví nebo hudební styl, můžete si ty ostatní odfiltrovat a získat tak ještě lepší přehled pouze o tom, co vás zajímá.
První gramofony se začaly masivně rozšiřovat už na konci 19. století. To sice s DJingem spojitost má, ale tou dobou to ještě nikdo nemohl tušit. Jako vůbec první disc-jockey je považován Reginald A Fessenden, který na Štědrý den roku 1906 poslal rádiovým signálem pozdrav lodím plujících Atlantikem. Hrál na housle, zpíval a četl z Bible. Následující rok už měli první rádiové vysílání v New Yorku a v roce 1922 začíná vysílat také první BBC. Roku 1937 začíná John Cage blbnout s gramofonem a asi přemýšlel nad něčím velikým :) V přehledu je ale zapomenuta poznámka o tom, že během druhé světové války na bitevních lodích působili armádní pouštěči, kteří měli za úkol bavit posádku v těžkých válečných časech. Pro armádu bylo rozhodně výhodnější poslat chlápka s kufry místo celé kapely. První zmínka o používání dvou gramofonů k plynulému přechodu skladeb bez mezer pochází ale z roku 1947, to dotáhl k dokonalosti až Bob Casey v roce 1955.
I tak se disc-jockeyové ještě poměrně dlouho vezli na rádiových vlnách, převážně díky množství pirátských rádiových stanic a volných frekvencích v éteru. Ta pravá hudební a technologické revoluce se začala odehrávat až v poválečných letech a trvá vlastně dodnes, jak můžete sami zjistit pohledem na časovou osu na již neexistující stránce Yahoo Music.
Kekel v novém kabátku
Původně se měl tento blogísek převléknout až při příležitosti 100.000 návštěvy, ale nějak mě to přepadlo o něco dříve, takže to bude k výročí blížící se 90.000 kdy se z temné, nudné a depresivní šedi převlékl do… ehm trochu jiného odstínu :) Na změnu vzhledu po více jak dvou letech můžete mít různé názory, určitě mi ale dáte za pravdu, že to nelze měnit jako spodní prádlo. Trenky musí ještě alespoň rok vydržet a tenhle theme už pomalu začínal svědit a návštěv poslední dobou ubývalo možná právě kvůli zápachu. Proto je potřeba dát nový papír, protože tahle rulička toaleťáku se už hezky dlouho protáčela na prázdno :)
Podotýkám, že nejsem (a nikdy jsem nebyl a asi ani nikdy nebudu) grafik, takže mi s tvorbu hlavičky bleskově pomohl zkušený grafik Seeker, čímž mu patří obrovský dík následovaný doporučením na všechny strany :)
Navymýšlel jsem si hromadu blbostí a pořádnou roztříštěnost (prostě kekel) čímž jsem mu práci nijak neusnadnil, ale Seeker si s tím poradil na výbornou v rekordně krátkém čase.
Ani za nic se nevzdám tmavé, protože tmavá je úsporná, nesvítí tolik pixelů a déle vydrží baterka. Takže se toho vlastně tak moc nezměnilo, akorát trochu přibylo a kdybyste někde narazili na nějaký problém, neprodleně jej hlaste v komentářích. Textura na pozadí je z http://www.brusheezy.com/Patterns/1427-Skull-Patterns chtěl jsem něco příhodného na téma Kekel a tohle vypadalo ze všech možných sice nejlépe, ale celkem morbidně, tak jsem to ještě trochu doupravil, potahal hejblátkama, aby to tak nerušilo a s největší pravděpodobnost ji později vyměním, až bude příležitost ukrást tu správnou…
Když jsem před dávnými časy volil struktury a layouty pro jiné weby, strašně mě iritovaly návrhy s obrovským záhlavím, giantickým (naprosto zbytečným a zpomalujícím) obrázkem a nevyužitou plochou v horní části, kdy se samotný obsah a text zobrazil až po odrolování kolečkem myši. A opravdu rostu z toho, když na takovou stránku někde narazím, proto stále všem říkám: „pamatujte, že dneska dostane každej blbeček k sekačce netbook a hádejte jakou bude mít obrazovku?“ Statistiky mluví jasně, největší podíl návštěvníků vlastní notebook nebo něco ještě menšího, majitelé větších uhlopříček nepředstavují ani 25%, proto se musí vzhled přizpůsobit většině.
Samozřejmě že se do konečné grafiky nedostaly všechny moje nápady ani sám jsem nechtěl tolik morbidní téma (max pár kapek krve), ale takový ten ušlechtilý kekel bordel nakonec vypadá taky hezky :)
Nepodařilo se mi to uspokojivě počeštit a defaultní CZ WordPress tomu moc nepřidá. Kdesi jsem četl chytrou poučku „Buďto pořádně přeložený theme, nebo vůbec“, takže může to s vámi občas komunikovat jako Mekky Žbirka, protože to zůstalo raději celé tak jak to přišlo a snad později to ještě doladím, protože musím svůj čas taky někdy marnit farmaření na stupidbooku žeano :)
Nech sa páči
PS: Jo a komentáře podporují Gravatary ;)
Konečně pořádnej matroš
Dnes se budu opět rozplývat nad jednou černou plackou a tlouct hlavou o stěnu, proč jsem si nekoupil dvě.
Celý desetikilový štousek battlovek stojí zahanben v koutě, protože ho nahradila jedna jediná deska, se kterou si v posledních dnech dokonale vystačím.
Je to tak, řeč je o desce Monkey Scratch jakožto druhého počinu labelu Like Dat Records, která je doslova nabitá tím nejužitečnějším a nejkvalitnějším materiálem, že jsem jeho komplexnost, obsáhlost a užitnost ani ještě pořádně nedokázal ocenit, pojmout a zpracovat a to už ji nějaký ten měsíc vlastním.
Strana A stylově pojatá do Dancehallu a Reggae (některé úryvky právě z této strany používám jako SMS tóny) a strana B zaměřena na hip-hop a funk. O to více je unikátní, protože drtivá většina battle vinylů je určena pro hiphopery, sem tam na těchto deskách narazíte na nějaký minimalistický funk nebo breakbeat. S ragga materiálem jsem se na battlovce v takovém rozsahu ještě nesetkal.
Monkey Scratch toho ale obsahuje překvapivě mnohem víc, než jakýkoli jiný battle vinyl v mojí sbírce a ani nemá „SkipProof“ pasáže a tím se dostává místo pro mnohem více zvukového materiálu. Tahle deska zádné SkipProof opakovačky vlastně ani nepotřebuje, protože je tak poctivě vylisována, že jehla v drážce za zběsilého šmrdlání prostě drží i při přítlaku 2,8g a dobře zvoleném antiskatingu.
Kouzlo a dynamika vinylu se pochopitelně projeví i na tomto vzácném výlisku, protože tu nejsou jenom scratchovací samply, ale příjemné výborně namasterované skladby s precizními beaty a melodie s vynikajícími akustickými prvky z obou zmiňovaných hudebních stylů, které velmi mile překvapí a výborně se hodí jako podkres pro scratchovací freestyle, ale také se samozřejmě příjemně poslouchají samostatně.
A pokud bych se měl rozepsat o samplech a jednotlivých (pa)zvucích, tak na hiphop side nesmí chybět nejrůznější nadávky, popěvky, vzdechy, sexistické narážky, výkřiky a povzbuzující hlášky příhodně se hodící pro battle scratching a u některých se prostě musíte pousmát. Závěr A strany je zakončen ukázkami nejrůznějších hudebních nástrojů od strunových přes dechové a perkuse až po nejtemnější hardcore elektronické bassline, přefiltrované a vyechované zvuky a sirény, části a úryvky mnoha vokálů a kytarových riffů, smyček a amenů z nejrůznějších písniček a skladeb…
B strana má podobný koncept, jenomže reggae je úplně jiná liga, to je úplně jiný sport, takže vedle několika příjemných houpavých dancehallových melodií tu nesmí chybět vlivné přivítání na Jamaice, nespočet rastamanských hlášek, jejichž zlomek možná máte v mobilu následované zvuky sirén, klaksonů, efektů, raket, přebíjení brokovnice, ding-dongů, činelů, bublajících elektronických ruchů, sci-fi motivů, šveholení, reversů, bláznivých hvizdů, alarmů a dalších a dalších. To celé podtrhují nejroztodivnější breaky, ameny a beaty zakončené klasickou industriální sirénou.
Nejlepší na tom všem je, že když se vám něco takového dostane na talíř, tak si s tímhle vším dokážete vyhrát, vyblbnout a jen tak to neomrzí. Pokud ovšem nemáte čímsi prolitý a zatuhlý crossfader, jako já v pátek, tak se zmůžete maximálně na cutting a opakované smyčky.
Nedá mi to a tuhle desku musím mít ještě jednou. Proč? Protože to je ideální deska pro juggling :)
Další test vašich uší
Nedám si s tím prostě pokoj. Všichni by měli znát kondici svého sluchového aparátu a po testu hudebního sluchu a jiného podobného testu, je tu ještě jedno velmi jednoduché a pokud nezačnete hned od horních 0dB, tak i bezbolestné klikátko, díky kterému si otestujete svou fyziologickou poslechovou křivku.
Na australské The University of New South Wales funguje fakulta Music Science, která se zabývá akustickými a hudebními nástroji, fungování uší a hlasu, psychologického vlivu melodií, zvuků a ruchů, čmáráním grafů, vzorečků a podobných věcí. Dali taky dohromady tento test:
www.phys.unsw.edu.au/jw/hearing.html
Může být trochu sporná kvalita zvukových ukázek i kvalita samotné zvukové karty v počítači, ekvalizérů (pokud máte, doporučuji vypnout) a vlastně i sluchátek, ale buďme rádi alespoň za to. Na stránkách se doporučuje začínat ve spodní části sloupce 1kHz (taky se vám k tomuto zvuku asociuje monoskop?) pokud možno v naprosto tiché místnosti. To nebývá zpravidla možné a pokud test spouštíte někdy v noci, tak vás pravděpodobně bude rušit už jen větráček počítače. Kupříkladu při mém testování mi za okny troubilo auto na frekvenci přesně 375Hz, což mě nejprve trochu zmátlo, ale pak potěšilo, protože jsem si zvuk toho klaksonu mohl najít na stupnici :)
Postup testu je takový, že si nastavíte na 1kHz referenční hlastitost „tak akorát“ a podle této zvolené hlasitosti si vlastně naladíte ostatní frekvence aby vám pocitově všechny hrály stejně nahlas.
Dostanete tak charakteristiku slyšení vašich uší.
Na obrázku je moje poslechová křivka, referenční úroveň jsem zvolil -45dB a jistě bude zajímavé si tento test udělat po koncertu ATR a příští týden po další páteční akci:)
Za pravdu o 11.září
Můj příští notebook
Přestože je moje stávající Vostro 1220 po všech stránkách naprosto vyhovující a doposud jsem na něm nenašel jedinný závažnější nedostatek, už nyní mám jasno v tom, jak by měl vypadat počítač, který si chci pořídit, až Dell nebude.
Bleskovka na zive.cz o 25nm SSD discích s kapacitou 600GB je krásnou hudbou budoucnosti a ta jednoho dne bude určitě rozeznívat (tichem) můj počítač.
S 12″ notebookem jsem se naprosto dokonale skamarádil a rozměrově vyhovuje v každé příležitosti a proto budu při příštím výběru preferovat tuto velikost, případně 13″ alternativu (ale ta už se mi asi nevejde na knihu formátu A4 do postele a vůbec, kdo by si chtěl tahat do postele třináctku když dvanáctky jsou lepší?:))))
Rozhodně chci zůstat u konceptu notebooku, pilule… tedy tablety jsou poněkud nepraktické a když už by nebylo zbytí, tak tedy notebook s otočnou obrazovkou s využitím přístroje jako tablet. Ale to není podmínkou, důležité je, aby to mělo HW klávesnici a nevážilo víc jak 1,5kg.
Kritéria v konektivitě budou 3 nebo více USB 3.0 portů nezbytné, neuškodil by ani FW port nebo eSATA a dobrý přístup k tomu 600GB SSDčku abych ho kdyžtak mohl vyměnit za 3TB a samozřejmostí jsou čtečka paměťových karet a bezdrátové technologie WiFi, BT3.0 nebo jejich nástupci…
Vzhledem k velikosti přístroje bude nutnost připojení externího monitoru pomocí HDMI nebo jiné budoucí technologie, případně naprostá wireless komunikace se zobrazovací jednotkou. Na stávajícím Vostru je pouze VGA konektor a to je jediné drobné mínus celého stroje. VGA měla i moje první 486ka a to už je dobrých 15 let. Každopádně je vidět, že je to stále dobré a použitelné rozhraní, když se sice už moc nepoužívá, ale vydrželo dodnes. Uvidíme, jestli současné HDMI vydrží alespoň tak dlouho, co VGA :)
Když už jsem nakousnul zobrazovací jednotky, tak se musím zmínit i o grafické kartě a vykreslovacích schopnostech. Když přes to VGA připojím FullHD monitor ke svému Vostru, tak už některé efekty Compiz Fusion grafika neumí plynule(minimalizace okna, přepnutí na jinou dvoj-plochu…), tady bych se do budoucna ničeho neobával. Rozhodně nebudu notebook používat na hry, na druhou stranu s 3D technologií se koketuje stále častěji a v blízké budoucnosti bude naprostou samozřejmostí, proto to bude pro grafickou kartu celkem cvrkot, aby dokázala zpracovávat a generovat minimálních 60+60Hz obrazové informace pro levé a pravé oko (bez brýlí pochopitelně-snímač nad displejem hlídá polohu obou očí a podle toho obrazovka vykresluje obraz pro každé oko zvlášť).
3D technologie v současné době vyžaduje také přítomnost BlueRay mechaniky. Tady bych asi trochu váhal, jestli je to skutečně nutnost, protože DVD mechaniku jsem za ten necelý rok na Vostru použil celkem 3x. Poprvé, když jsem instaloval Ubuntu 10.04 a dvakrát jsem pro někoho vypaloval fotky na CD. V budoucnu se určitě 3D filmy budou distribuovat jinak, než na nepraktických optických discích, které se snadno poškrábou nebo ztratí… Ale říkám, že 3D není podmínkou, spokojím se s matným 2D displejem s úsporným LED podsvícením (tedy to co mám teď) a pokud se do té doby prosadí ještě úspornější zobrazovací technologie, tak se nebudu vůbec zlobit.
Po HW stránce to bude pravděpodobně 4-6 jádro úsporných CPU (ne že by mi dvoujádro nestačilo, ale prostě se už nebudou vyrábět) nebo naprosto jiná nová architektura, která udrží ntb v provozu na baterii minimálně 12 hodin. Alespoň 4 GB RAM (to samé jako v případě procesoru – menší jak 1GB by se tou dobou už neměly vyrábět) no a celé to bude pohánět některá svižná linuxová distribuce, případně nějaká Androidí varianta na dualbootu. Nedokážu si totiž představit, že by můj OS vypadal stejně uniformovaně, jako miliony dalších po celém světě a že bych se měl trápit s některou příští (nebo současnou?) verzí drahých, nespolehlivých a nebezpečných mrdkosoftích Windoors (stačí, že se stím balastem musím trápit v práci). Používat dobrovolně Win jako jediný a primární OS je stejné, jako si 1000x přečíst podmínky používání Facebooku a následně si tam založit osobní profil :)[tohle mě napadlo dneska hned po probuzení, tak to číslo berte s rezervou]
Stejně tak nezměním svůj názor na sdílení a ukládání čehokoliv kamkoli mimo vlastní fyzické médium. Tedy v cloudu nebo prostě na cizích serverech chci mít maximálně to, co mám teď. Rozhodně neplánuji věnovat Velkému Bratrovi veškeré svoje dokumenty a data…
U nového notebooku by potěšily takové maličkosti jako např. čtečka otisků prstů (ne že by mi přihlašování na klávesnici vadilo, ale když by tu byla možnost podpisu nebo gesta přímo na displeji…), alespoň nějaký surround zvuk a kvalitní odolné šasi s vlhkuodolnou (ne-li přímo vodotěsnou) úpravou.
Pokud se s cenou vejde do 20 tisíc Kč a bude mít stejné záruční podminky jako Dell (3 roky NBD), bude to důstojný nástupce důstojného notebooku :)
A jak jste na tom vy? Máte nebo plánujete pořídit svůj notebook snů? Nebo raději používáte tablet, mobil, nebo dokonce desktop?