50 tisíc a stupidní Nova

I přes upadající traffic na tyto stránky včera večer zavítal 50ooo. návštěvník. Ve stejné tichosti a zapomění, jaké se těší tyto stránky poslední dobou, se počítadlo Toplistu přehouplo přes magickou hodnotu 50k návštěv. Pravděpodobně to bylo právě v okamžiku, kdy zhruba 7tisíc lidí zvedlo ruce nad hlavu, protože Petr Sýkora vstřelil Vítkovicím druhou branku a pomohl tím pardubickému týmu ke třem bodům. Vůbec celé to včerejší utkání bylo zajímavé a napínavé a nebýt stanice Nova Sport, která odteď bude vybrané zápasy přenášet, byl by to zápas na jedničku. Kvůli Nově a jejím reklamám se muselo všechno protahovat. Čekalo se u vhazování, delší byly i přestávky mezi třetinami.

Nemusíte se bát, že bych následoval kroky mnoha ostatních bloggerů, ktěří svoji činnost přesunuli na některou sociální síť. Na žádné sociální síti nejsem, nechci být a pokud to budu mít v hlavě stále vpořádku, tak ani nikdy nebudu. O tom možná někdy příště… Včera jsem byl na Novasportu, nemusím být i na Fakebooku:)

Jo a abych nezapoměl. Jako asi všichni se v těchto dnech klepu na přepočet GTPR a čistě náhodou jsem zjistil, že seznam.cz má větší PR než google.cz :) Nevim jestli to tak bylo i v minulosti, já na to narazil až dnes a docela mě to překvapilo :)

Začal podzim

podzim
Nejkrásnější roční období nastalo přesně včera ve 23:18, a právě dnes jsou den i noc stejně dlouhé. Slunce zapadá již před 19.hodinou, ale teploty těchto dní se ještě pohybují u příjemných letních hodnot. Přes den kolem 25˚C, dnes krátce po půlnoci bylo dokonce krásných 15˚C. Podle teploměru to stále vypadá na léto, ale padající kaštany, žloutnoucí lisí na stromech a vzdalující se slunce vrhající delší stíny, naznačují, že tomu tak dlouho nebude.

Kdyby takovéhle počasí vydrželo až do března, vůbec bych se nezlobil. Přes den se dá chodit jen tak v tričku, holky nosí ještě minisukně a i ty romantické letní noci stále přetrvávají. Na noční obloze už ale lze spatřit souhvězdí Orion a to znamená, že zima pomalu ale jistě přebírá vládu nad severní polokoulí. Podle předpovědi by letní dny měly v následujících dnech skončit a podzimní počasí se projeví naplno. Vůbec mi to ale nevadí, tohle období mám rád! Ne pro všechny bude tenhle podzim příjemný a romantický. Nejde tak ani o předpověď počasí, ale o předpověď ekonomickou!

Klasický nástup chladných dnů se u mě projevil mírným nachlazením. Zasvinil jsem několik kapesníků, ale zase jsem si připravil imunitu na horší časy, třeskuté mrazy a zvýšil odolnost proti prasečí chřipce, kdy budu moci zůstat v klidu, až všichni kolem mě podlehnou mánii a budou jako šílení shánět vakcínu, tak já se budu jenom smát neuvěřitelné naivitě a blbosti.

Taky mi tento den konečně skončilo martyrium se zubem, kvůli kterému jsem od května nesčetněkrát navštívil zubní ordinaci. Asi šestkrát na čištění, pak provizorní plnění, pak už to pořádné plnění, pak mi bylo řečeno, že laborantka má dovolenou, takže jsem měl asi na měsíc klid, pak na broušení, na obtisk (u kterého jsem se málem poblil), pak na zkušební nasazení a dneska cementování. Celá tahle anabáze mě stála zhruba 4tisíce a přibližně 14 dní až měsíc bolesti.

20. série Simpsonů

Teprve až v neděli jsem se čirou náhodou dozvěděl, že od začátku září vysílá Česká televize už dvacátou sérii oblíbeného seriálu Simpsonovi. To je tím, že žádný kloudný ze „žlutých“ informačních portálů nemá RSS kanál, jinak by mi to neuniklo.simpsonovi

Naštěstí existují dobří lidé, kteří premiérové díly poctivě zaznamenávají (kdysi jsem k nim také patřil) a uploadují na internet (tak tohle už můj styl není, všechno jsem vypaloval na DVD). Díky nim tak můžu dodatečně shlédnout z 20. série odvysílaný první a druhý díl. Třetí již stíhám v televizi a musím konstatovat, že tahle dvacátá série pozdvihává upadající úroveň minulých řad.

Tohle jsou již ty správné vtípky a scénky, které k Simpsonovým patří a při kterých parodují, napodobují a zesměšňují různá filmová i literární díla, televizní zpravodajství i reklamy. Některé scénky jsou sice tak trochu suché a tak moc se snaží být vtipné, až to působí přehnaně, ne-li trapně, ale o tom Simpsonovi jsou především. Také je na dvacáté řadě znát vliv současné doby využívající moderní technologie nebo zajímavou vsuvku pro reklamy.

Seriál se přizpůsobuje době a současným poměrům, ale hlavní hrdinové jsou stále stejní. A proto Simpsonovi používají GPS navigaci, notebook a nebojí se používat výrazy jako třeba „penis“. Tedy věci o kterých v prvních sériích nikdo ani nesnil a přesto je Bartovi pořád deset, Líze 8 a Maggie stále ještě neumí mluvit (ale zase se naučila psát).

Zajímavé také je, že od desátého dílu XX. série jsou Simpsonovi v HD kvalitě (pro nás to ovšem většinou stejně nic neznamená-k celoplošnému digitálnímu TV vysílání daleko a na co pořizovat FullHD debiloskop, když programová nabídka všech TV stanic je ubohá, filmy na DVD nebo Blueray jsou akorát ztráta času a zastaralé a pomalé konzole X-Box360 / PS3 jsou už dneska přežitek)

Jedině na ty Simpsonovi se dá v televizi dívat a po navyknutí na specifický cz dabing, se dala sledovat i Futurama. Nechci nechat nic náhodě a proto už mám nastavené upozorňování a Česká televize mi vždy hodinu před začátkem pořadu pošle esemesku, abych již více nezmeškal nové díly simpsonů ;) Problém ovšem nastane, pokud budou pravdivé spekulace o tom, že se Simpsonovi stěhují na TV Prima, která od stanice FOX údajně nakoupila vysílací práva na další série. Přeplatila Českou televizi a vypadá to, že TV Prima chce u nás mít jakýsi monopol na seriály Futurama, Family Guy a Simpsonovi. A co je horší, TV prima nemá možnost zasílat sms upozornění na vysílané pořady!

New Balance MW955GT

Pořídil jsem si nové střevíce. Estrogen v tom asi nebude, ale při pohledu do přeplněného botníku jsem zjistil, že nemám žádné boty. Tedy bot mám jako sr@ček, ale do všech teče a většina z nich se tak trochu „sype“, nebo nejsou pohodlné na delší chození a s přicházejícím chladným obdobím by to chtělo přezout. A tak po dlouhých odkladech jsem se s novým školním rokem konečně rozhoupal a po návštěvě asi čtyřech obchodů s obuví jsem si vybral specializovaný obchod se sportovními potřebami.

Požadavky byly: pohodlná bota na celodenní nošení, s kvalitní podrážkou a membránou proti promoknutí. Jelikož byl prodej bot a sportovního sortimentu svého času mým denním chlebem, tak si ještě pamatuju, jak správně vybírat, na co koukat a čeho se vyvarovat a zbytečně u toho nezdržovat sebe ani prodavače.

Vzhledem k tomu, že léto je už nenávratně pryč a sezóna podzim/zima netrpělivě klepe na dveře, tak je výběr v mnoha obchodech docela tristní. Všude doprodávají letní křusky nebo plážovou obuv a na optání po pořádných trekových botách prodavači jen kroutí hlavou, nebo odpovídají „něco určitě přijde“.

Co je mi do toho, že před vánocema něco určitě přijde, já potřebuju boty teď (respektive nepotřebuju, ale když už jsem za tím účelem vyrazil do města, tak si chci něco koupit). V posledním navštíveném obchodě jsem se zaradoval. Všude vystavené boty značky New Balance, žádné předražené a nepraktické shity od Adidas, Nike, Puma. Před samotným nákupem jsem měl v podstatě jasno a chtěl jsem značku Merrell, protože vím moc dobře, že to je značka, která zaručuje vysokou kvalitu a nejpohodlnější a nejpraktičtější boty na trhu. Když jsem ale narazil na New Balance, vzpoměl jsem si na předváděné crash testy a pokusy s nepromokavostí membrány GORE-TEX a po Merrellkách jsem v tu chvíli ani nevzdechnul. Do oka mi padlo hned několik modelů a mezitím, co prodavač obsloužil zákazníka předemnou, měl jsem vybráno. Ale přesto jsem mu vysvětlil co, na co a s čím potřebuju a on mi ze skladu donesl ňůbalancku trochu plastovějšího vzhledu a větší tvrdosti, ale zato s Vibramovou podrážkou. Botka to byla fajn, ale nebyl jsem si jist, jestli bych ji vydržel mít na noze celý den, proto jsem ukázal na malinko dražší model MW955GT, nazul a okamžitě pocítil ten rozdíl! Na internetu se dá pořídit až o pětikilo levněji, ale tam si je nemůžu vyzkoušet a nejsem ten typ zákazníků, co si přijdou do kamenného obchodu prohlédnout, vyzkoušet a ohmatat nějakou věc a potom si jí koupí na internetu, protože tam je o pár stovek levnější. Je to taky určité gesto prodavači, který se mi věnoval a poradil a za to mu rád udělám kšeft…

New Balance MW955GT je kvalitní a pohodlná botka s nízkou hmotností s kvalitní podešví a velmi příjemným odpružením. Lehce se nazouvá i vyzouvá a ikdyž je krásně lehoučká, působí těžkým a robustním dojmem. Tento dojem je hlavně charakteristické „klapání“ těžkých bot na betonu, které mají na svědomí technologie N-durance™ a Rock Stop®. O pořádnou stabilitu, pohodlné chození a správný ohyb na požadovaných místech se stará Stability Web®. S fičurkami C-CAP® a Abzorb® (o kterých jsem se před lety učil z paměti dlouze vyprávět) na Vibram klidně zapomenu a membrána GORE-TEX® XCR tomu všemu dává korunu.

Hned první týden jsem jim dal parádní zátěžový test. S botama jsem byl na ledu (kdo z vás stavěl prvního září sněhuláka? já jo), ve vodě (i odčerpával sračky z jímky), utíkal jsem, jezdil autem, několikrát lezl po žebříku, skákal skoro z dvoumetrové výšky, chodil po skleněných střepech i jezdil na kole. Vše bylo naprosto přirozené a botky ani po celodením nošení netlačí, ani nepřekáží a ani se nespustí hlásič unikajícího plynu, když je po devíti hodinách vyzuji :)

By mě zajímalo

Už včera jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé zjistit, jestli mají lidi raději klasický Dj set z vinylových desek, nebo Live set z mašinek. A jelikož mě to zajímá (a může zajímat i ostatní), tak jsem z toho udělal novou anketku na figuru.





…a při té příležitosti se mi vnuknul nápad to trochu rozšířit a rovnou i zjistit, jaká rychlost je pro posluchače ideální.





(BPM = Beats per minut – počet úderů za minutu)

Mafia II presentace z GC

Po letošním Games Conu se na světlo světa dostaly tři videa demonstrující, co se všechno může hráči přihodit při jedné misi ve hře Mafia 2.

Tři videa pánové z mafia.czech-games.net sloučili do jednoho a přidali CZ titulky (ikdyž to víceméně není potřeba, ale ne všichni rozumí anglicky, a tak můžou české titulky přijít vhod)

Mafiánský příběh z poloviny 20. století je po prvním odkladu očekáván na jaře příštího roku a tak nezbývá než se těšit na pokračování legendární hry opět s českým dabingem a tentokrát s několika různými konci.

Rostou mi prsa

Vedlejší efekty vymýšlení různých názvů, hesel, klíčů, podob url adres nebo souborů jsou leckdy zábavné.
To jsem takhle zase jednou přemýšlel nad jedním názvem a z ničeho nic se mi v hlavě rojily samá zajímavá hesla, ale prakticky v širším smyslu těžko použitelná.

Jak je někdy těžké vymyslet chytlavý a úderný název, který musí vystihovat určitý produkt nebo věc a přitom musí být přístupný a bezbariérový, nesmí být s diakritikou, aby se dal použít celosvětově v libovolné znakové sadě a cizojazyčný čtenář si na tom nezlámal jazyk, případně aby se mu to vůbec zobrazilo.

Denní chleba každého spekulanta, ačkoli url adresy s háčky a čárkami jsou už k mání, o klasické url adresy je zájem mnohem větší v souvislosti s celosvětovým, multikulturním a multijazyčným využitím.
Mistr Jan Hus to myslel dobře, ale už ve čtrnáctém století byli proletáři, kteří věděli, že jednou příjde doba kompijůtrů a tenhle jeho vynález nejednomu programátorovi zkomplikuje život a proto ho upálili.

Rostou mi kozy, to bude akce, mrkni se, zvedni ruce, sundej triko, rozepni podprsenku, ochutnej, neboj se, nekousej, zadarmo, chytni, hrej si, neupejpej se, raduj se, pozvi bratra, fotografuj, zaznamenej porno, nic nevytahuj, jen se koukej :)

Popojedem, platit, dost bylo perverze ty dobytku, konec, nechci, nesahat, zapni mi to, odejdi, nashledanou, sbohem, vypadni prase…

Čeština je velmi bohatý a pestrý jazyk, ale i přesto je mnohdy velmi složité najít vhodná slova, která nebudou pro někoho cizího problém. Ikdyž jim třeba nebude rozumět, stále máte jistotu, že je vidí přesně tak, jak jste chtěli a že je ta mašina dokáže zpracovat a předat bezproblémů dál.

I já se snažím vždy vybírat názvy bez diakritiky a někdy je to opravdu oříšek. A když to nejde jinak, musí se zvolený název ořezat, znetvořit, znehodnotit, nedá se nic dělat. Vysvětlujte tohle ale lidem, kteří vám na FTP vesele nahrávají soubory s háčky a čárkami (a ideálně ještě s mezerami u víceslovných názvů a okrasnými znaky jako jsou otazníky ` ° $ đ € atd.) a pak se diví, že jim to nefunguje…

A prázdniny jsou v pr…

A prázdniny jsou v prosinci. Teda myslim ty další prázdniny :) Ikdyž pro většinu z nás pracujících to stejně nic neznamená, protože my si neužíváme prázdnin, maximálně tak čerpáme/odčerpáváme/vybíráme dovolenou. A to je zatraceně rozdíl.

Léto pomalu končí, škola začíná a tak by možná stálo za to ohlédnout se, co se všechno dělo.

Tak předně ještě před prázdninami jsem podal výpověď v bývalém zaměstnání a od srpna pracuji u jiného zaměstnavatele na jiné pozici. Chcete vědět kde a co dělám? O tom taky určitě někdy bude článek, můžu snad jen prozradit, že takovou práci by mi záviděl každý, kdo se zajímá o hokej. V práci zažívám všelijaké zajímavé chvíle a setkávám se s různými osobnostmi. Třeba týden před mým oficiálním nástupem se tam přijel podívat prezident republiky Václav Klau(n)s :) Téměř každý den potkávám brankáře Dominika Haška (dneska jsem si z něj utahoval a říkal jsem mu, že se mu nějak zmenšuje hřišťátko, když rolba upravovala led a on se na kousku starého ledu rozbrusloval) a až budou v televizi přenosy z extraligy z pardubického zimního stadionu, tak si na mě vzpomeňte ;)

O prázdninách se vzpomínalo na 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Nebo to bylo ve filmovém studiu? 40. výročí měl taky Woodstock.

Proběhlo pár akcí a hlavně v půlce prázdnin vypuklo znova to šílenství okolo jednoho největšího festivalu u nás, který se naštěstí nekonal. Místo toho si freetekno komunita parádně vystřelila z novinářů i ze všech přisírků a blbečků, co si od Czechteku 2009 hodně slibovali a těšili se na ten pořádnej „spirit“.

Pak tu bylo jedno malé bezvýznamné výročí, na které bych si skoro ani vůbec nevzpoměl, kdybych nesledoval statistiky.

Ještě se vrátíme k těm hudebním akcím a vymrdávkám, které slibovali ten „spirit“ a kterých letos hudební scéna zažila až nějak podezřele dost. Některé festivaly letos ani vůbec neproběhly. Krize je krize…

Naučil jsem se novou parádičku, ikdyž tím dost trpím. Když nemůžu používat jeden prst, dělám vracečky druhým, ale i na tom se mi po chvilce udělá mozol. V současnosti mám ještě 3 použitelné prsty, se kterými to jde sice dost blbě, ale rozhodně v tom hodlám pokračovat :)

Taky jsem plánoval nahrát nějaký ten nový setík. Mělo to být něco ve stylu Diskkosmash (který svého času slavil velký úspěch u posluchačů i kolegů djů), dokonce jsem si tak nějak už vybíral desky, co bych prolnul, ale nakonec z toho sešlo. Prostě nebyl čas a nálada…

Dneska jsem se dozvěděl velmi zajímavou a potěšující věc. Právě dnes skončil v mém bývalém zaměstnání ředitel, kvůli kterému jsem odtamtud odešel já a kterého jsem poslední tři měsíce slušně diplomaticky posílal doprdele :) Došlo na má slova, už konečně zjistil, že to není člověk na správném místě, že na to nemá a raději to zabalil sám :)

No každopádně už se tam nevrátím, jsem naprosto spokojen tam, kde dělám teď.

Tak mi přeci jenom to sprosté slovíčko v posledním odstavci ulítlo. Už podle nadpisu jste ale jistě museli čekat, že tu něco takového padne. Pokud vás to pohoršuje, zkuste si to vypípat, nebo vyhvězdičkovat a pro příště si lépe nakonfigurujte firewall, aby vás to na nevhodné stránky se sprostými slovy vůbec nepustilo :)

DJing až do masa

Juggling nic není :)

Nasbíral jsem inspiraci ve dvou a půl hodinovém sestřihu ze soutěže DMC 2008 a zjistil, že vracet desky o půl nebo celou otočku vlastně nic není. Protože vše potřebné (tedy 2 stejné desky a přenosky pro scratch) pro tento sport už mám skoro rok a až nyní jsem se odhodlal se tomu začít plně věnovat a postoupit tak na pomyslný vyšší level v akrobacii točících se asfaltů.značka na desce

Když se člověk dívá na profesionály, tak to pak jde samo. Opravdu mi ten dokument z DMC 2008 dodal odvahu a to potřebné „know-how“. Postavil jsem se ke gramofonům, dal dvě stejné desky na talíř, přenosky na správné místo a zjistil, že to vlastně není nic složitého, jen je potřeba pamatovat si, jestli mi ta jedna deska uběhla o 1,2,3,4,nebo 5 otoček, abych je o ten samý počet zase vrátil zpátky, mezitím co mi bude stejný úryvek skladby hrát na desce druhé a to celé si správně načasovat.

Nejprve je ale potřeba si na deskách udělat značky odkud budu startovat, abych nemusel mít sluchátka, jako profesionálové z DVDčka:) Tahle činnost je z celého turntablismu snad to nejhorší! Malé samolepící kolečko z audiokazety, pinzetou nalepit před tu správnou drážku, kam chci pokládat jehlu a zaoblený tvar samolepky hrot sám navede do požadované drážky a zajištuje, že přitom nepřeskočí o jednu drážku zpět.

Trpělivost, přesnost a netřesoucí se ruce. To jsou věci, které potřebujete k přesnému nalepení značky na desku. Ty já bohužel nemám, takže správně polepit jednu desku mi zabralo zhruba deset minut a ještě jsem ji nalepil o dvě drážky dál, než jsem chtěl. Jde o setiny milimetru a tak s lupou a druhou nálepkou lepím ještě jednu nálepku na již nalepenou, tentokrát aby mi to vyšlo o ty 2 nanometry blíže ke středu a přitom se snažit pinzetou nepoškrábat desku.

Stejný postup, stejně třesoucí se ruce a opět dvě značky nalepené na sobě u druhé desky.

Konečně mám označené desky na stejných místech a můžu se pustit do šaškování s crossfaderem a talířema. Zezačátku obě desky vracím levou rukou, pravou ruku stále na crossfaderu. Je to jakýsi psychický blok nebo něco takového, ale pravou rukou prostě scratchovat neumím, takže zezačátku pohybuji s deskama jak jsem už roky zvyklý. Sice jednou rukou, ale i tak mi to jako začátečníkovi jde až překvapivě dobře a začínám tomu přicházet na chuť, protože mě to nejenže baví, ale úplnými a neúplnými vracečkami vznikají velmi zajímavé zvuky, smyčky a nezvyklé návaznosti opakujících se samplů!

Ani nevim jak dlouho jsem se na tom zaseknul, ale po chvíli pociťuji, že mě z toho ustavičného vracení desek začíná bolet prostředníček, konkrétně se mi na bříšku prostředníčku levé ruky udělal solidní mozol(který jsem si ještě ten večer strhnul)! Nečekal jsem, že z této disciplíny mohou vzniknout nějaké zranění, ale jak vidno, nějakou oběť přinést asi musím. Mozol mě donutil k tomu, abych se konečně naučil používat obě ruce tak, jak to dělají všichni ostatní, tedy levou rukou točit s levým talířem a pravou s pravým a následně aktuálně volnou rukou posouval crossfader.

Tento postup se mi dostal do krve velmi rychle a zjistil jsem, že takhle můžu dělat všechno mnohem rychleji a tedy stíhat vracet desky třeba i po 1/4otáčky a vytvářet tak nekonečně opakující se beat, vokál, nebo jakýkoli jiný zvuk :) Jediné co je potřeba je koncentrace a pamatovák na to, o kolik se mi ta deska otočila, abych ji o tolik vrátil zpátky.mozol z DJování

Hrál jsem si takhle ještě chvilku a protože jsem už více nechtěl namáhat namožený prst, vracel jsem tu levou desku ukazováčkem (nezvyk) a i ukazováček po chvilce začal pálit, což bylo znamení, že pokud nechci mít mozol i na dalším prstě, je čas s dnešním tréninkem skončit. Prsty na pravé ruce jsou v pohodě, to je zajímavé. Budu si asi muset na nějaký čas od takhle náročného sportu odpočinout a až budu schopen, vymyslím nějakou koncepci a udělám krátký záznam ;) Když tak o tom záznamu přemýšlím, tak přicházím na to, že ty značky budu asi muset odlepit a nalepit o pár milimetrů dál, aby to mělo nějakou hlavu a patu :/

Technicky vzato, scratching je náročnější než juggling. Obojí ale vyžaduje spoustu času na natrénování, zkoušení a pokusy. Je to ale parádička, která mě vážně chytla a je to něco, co mě po dlouhé době opět naplňuje pocitem, že dělám/se učím něco užitečného, něco co mě baví a že se mi to daří a vypadá to a dokonce to i zní, jako těm klaunům ze soutěže. V běžném setu tuto dovednost nejspíš těžko někdy aplikuji, ale i tak mě může hřát pocit, že umim něco, co ostatní djs ne :)

Největší vojeb tohoto léta

Když už jsme pořádali anti fest k SOL, tak jsem se pochopitelně i zajímal, jak to probíhalo tam v Hradci.

Kde jinde zjistit aktuální dojmy, poznatky a postřehy, než na oficiálním diskuzním fóru SUMMER OF LOVE a když jsem tam zavítal, tak jsem nechtěl věřit svým očím. Návštěvníci festivalu velmi často používají sprostá slova a pozitivní ohlas najdete možná jeden za dvě stránky příspěvků. Přesněji řečeno nenajdete vůbec, protože i ten vzácný chválivý příspěvek má dovětek a v něm je nějaké to ALE.

Sice jsem tam nebyl, neslyšel, nazažil, takže těžko můžu soudit, ale z toho nekončícího přívalu negativních příspěvků si obrázek dokážu udělat. Velmi často se tam objevují výrazy jako: Co to doprdele mělo bejt?; nebo Nuuuuda; Hrůza hrůz; Summer of hangar; Opravdu jste mě nasrali atd.

Na takové masové akce nejezdím už z principu že nechci nijak podporovat ani být součástí té zpropadené mašinérie, kdy se zneužíváním muziky dělá velký byznys (a taky kvůli smažkám a hudbě), to to tam bylo vážně tak špatné? Jedni si stěžují na totální stěr v podobě VIP vstupu (naslibované hory doly, které se nakonec nekonaly, přičemž rozdíl mezi normálním a VIP vstupem byla zřejmě jen dvojnásobná cena), další vzprudily pódia v hangárech (ani já bych na open airu nečekal dusnou smradlavou zavřenou kobku, kde se na sebe mačkají smradlavé upocené a ulepené smažky a zvuk se odráží od betonu a nedá se poslouchat), taky tam padla zmínka o půlhodinových frontách na barech a třech toitoikách pro jánevímkolik tisíc lidí (jste na fesťáku v ČR, tak co čekáte? půlhodinové čekání na teplou pěnu-pardon pívo-je přeci standart), dále předčasný konec a zrušení vystoupení některých djs, chybějící odpadkové koše, slibované dekorace, lasery a další drobnosti. Rozhořčení nad neinformovaností pořadatelů, (ne)hlídané parkoviště, šatna a další věci. No ale největší vlna nepochopení a nasranosti je cítit z příspěvků stěžující si na hudební produkci na hlavním pódiu (které bylo údajně jako jediné venku). Jedni to označují jako minimal, druzí to označují jako to pravé moderní techno. Ať už to je jakkoli, nudit tímhle lidi 7 hodin v kuse, chce asi opravdu notnou dávku odvahy. Bleha si pozval dje, kteří hráli to, co teď na západě „frčí“. Ovšem neuvědomil si fakt, že 80% lidí by chtělo poslouchat asi něco ostřejšího a rychlejšího a že s ukolébavkama žádné terno neudělá. Dost často ve fóru padl pojem uspávači hadů. Prohlédl jsem několik videí právě z téhle stage a stačilo mi to. Osobně bych u takhle utahaného, pomalého a neskutečně nudného stylu nevydržel ani chvíli (nemá náhodou hudba lidi bavit?)

Na tomto videu je vidět, jak se lidi na SOL „bavili“(a tohle tam jelo 7 hodin vážení!). Respektive, nebaví se tam nikdo, jen pár zmaštěnců poskakuje do rytmu, protože prostě musí(zřejmě dobrej matroš)



Pseudo underground špirit freetekno stage se prý také nekonala a všichni teď netrpělivě čekají na vyjádření pana Blehy-jestli si to teda už nehodil. Aleš Bleha ve všech svých rozhovorech a prohlášeních logicky vysvětluje a oddůvodňuje svoje stanoviska, kterými si ale neskutečně protiřečí a všechny akorát mate. Každopádně by se taková masáž dala přirovnat k předvolebním kampaním (např. Obamovy předvolební sliby) a když už všichni odvolili nebo zaplatili, otáčíme o 180˚ a všechno bude jinak. Zapomeňte na všechny sliby, je krize, musí se šetřit.

Proč tu ale o tom všem píšu? Asi by mě to mělo těšit a hřát, že smažkám se akce nepovedla a naše antiSOL byla více než vydařená (fotky jako vždy na stránkách). Netěší mě to, ani neuspokojuje. Tohle se přeci kurva nedělá! Ať už vůči lidem, tak i vůči muzice a scéně (která sice není dle mého vkusu, ale co). Kdo tady kurví scénu? Kdo tady rozjel byznys na něčem, na čem zřejmě dojel? Padly zmínky o tom, že příští rok SOL nebude. Když nebude, jistě se mnou bude mnoho nespokojených návštěvníků SOL souhlasit, že to nebude žádná škoda. Konec jednoho fesťáku, který vysával peníze z lidí, z muziky, a přiživoval se na scéně, kterou tím nadobro zkurvil. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
Hudba má sloužit hlavně pro pobavení a sblížení lidí a pro pocit, že jsme se sešli před bednama a společně si zaskákali. Ploty, securiťáci, tvrdé drogy a byznys, který za tím vším někteří vidí, zabíjí všechno dobré a pozitivní, co má hudba lidem dávat.

A když za rok SOL nebude, neznamená to, že nebude antiSOL, jen asi trochu jinak ;)

EDIT: Tak SOL byl letos opravdu naposled a z vyjádření Blehy vyznělo, že už v září 2008 věděl, že na další prostě nemá a přesto přesunul tenhle fesťák do Hradce a vymyslel program, kterým to totálně zabil. Prostě fesťák už umřel, ale jeho duch porád žije, tak z něj vyždímeme ještě naposledy co to dá a pak lidem nějak řekneme, že už to byl provar od začátku, naletěli jste… Určitě pro mnoho lidí byla tahle poslední openair-closehangar party tím nejhorším zakončením a mnoho z nich bude jistě zklamáno.

No jo, ale kde teď budou brát drogy? Doufám, že ne na našich akcích!