Dvě hodiny s TV NOVA

Snažil jsem se pojmout a vstřebat nálož pitomostí v TV HOVNA a málem jsem to nepřežil.

Už dlouho jsem nepokoušel své sebemrskačské sklony a včerejší dvouhodinovkou u obrazovky debiloskopu jsem si to vynahradil více než dostatečně.
tv wc
Původně jsem plánoval udělat takovou odvážnou studii působení televize na ovčana v hlavním vysílacím čase, ale v obavách o svoje duševní zdraví jsem experiment musel ukončit zhruba po třetině terapie. Někteří možná víte, že tento riskantní pokus jsem ve zkrácené verzi už jednou podstoupil a tentokrát jsem plánoval to vydržet mnohem déle.
S myšlenkou, že „inteligentní člověk se na televizi nedívá“ házím tyto starosti za hlavu a žhavím tuner, připraven dělat si poznámky a čárky kolikrát kterou reklamu uvidím a tudíž budu přesvědčen, že ten inzerovaný produkt je nejlepší a musím si ho koupit.
Síla mimosmyslových sdělení a podprahových signálů byla nakonec tak mohutná, že na poznámky nebo počítání reklam nezbyla energie.

Krátce po 18.hodině ladím TV NOVA a očekávám kriminálku nebo něco na ten způsob, kde je spáchán nějaký zločin a hlavní hrdina vše svým důvtipem vyřeší, pachatele odhalí a dopadne. Tuto koncepci má dobrých 90% všech seriálů v televizi, takže bych nemusel být tak daleko od pravdy.
Co čert nechtěl, mýlil jsem se docela zásadně, protože EPG hlásí, že jsem zrovna zastihnul Šeherezádu ve své polovině jednoho z tisíce dílů.
Experiment začíná docela zajímavě. Když byl otec v nemocnici, tak tam měl tohle každý den a říkal, že se to nedá, že tam pořád piští ty turecké nány a hubu nezavřou.
Co si tak pamatuju, tak se tam ječelo jen jednou a krátce a jinak jediný největší dojem zanechal hloupý kameraman, který si ani neumí nastavit snímací frekvenci, aby mu neblikal monitor počítače a hrozná nuda. Občas dobrou 1/3obrazovky překryl šot lákající na jiný pořad. To musí hromadu diváků potěšit i u jiných pořadů. Je jasné, že staré babky zrovna u televize dohromady vyprodukují litry tekutin. Ať už to jsou slzy, sliny nebo moč, já absolutně nemám šajn o zápletce, ani těch přehnaně naškrobených postavách. I tak vím, že řada senilních a sklerotických stařenek toho o tomhle seriálu neví o moc víc než já, přestože ho sledují každý den :)
Tisíc a jedna noc naštěstí brzo končí a já se můžu těšit na další intelektuální stravu.
Reklamy mají jedno společné. Záběry na živé herce bez prostřihu netrvají více jak 3 vteřiny. Vyjímkou je reklama s M.Donutilem na nějakou mast. Přesto musí mít epileptici z těchto šotů ohromnou radost.

Po reklamní dávce následuje další nekonečný seriál Ulice. Na celém čtvrtečním díle (skutečně dílo) bylo znát, že to je seriózní nekonečný seriál a scenáristky prostě jen tak lacině natahují příběh jako vařenou nudli, aby mohli naservírovat další žblept další den a pak znova a znova. Do nekonečna, do zblbnutí.
Chvíli si tam vykají, chvíli tykají, brzo následuje reklama ze které mě začíná bolet hlava a vše umocňují Rychlé televizní noviny.životy v tv
Za patnáct minut další reklama utne v půlce slova rodinný dialog. Další reklamu už ale nevydržím a přepínám na zprávy na TV PRIMA, abych se taky něco dozvěděl. Zachvíli ale zase přepnu zpět, abych dokoukal můj oblíbený seriál, ze kterého si dnešní zápletku už stejně nepamatuju, protože jsem ji nějak přestával vnímat a krátce jsem si odběhl od obrazovky.

Připravuji se na vrchol čtvrtečního večera a na to, že získám všechny podstatné a úplné informace o kašpárcích ze současné reality show #1 v televizních novinách.
Nejspíš už i sami reportéři z Novy jsou příliš unaveni politickými aférami, takže to ani tak nerozmazávali. Přesto se v prvních deseti minutách v jádru zabývali lidskou blbostí. No a když byl v záběru nějaký politik, tak se ozývaly lži. Klasika. Vesměs byly zprávy o hovadinách podané ale takovým způsobem, že mě z toho zase rozbolela hlava.
Nesmí chybět roztomiloučké zvířátko na konec, aby byla alespoň jedna pozitivní zpráva, které ovšem vnímám pouze z hypnotického stavu, ze kterého mě vytrhne další reklama.
Při sportovních novinách se mi dost přitíží a u počasí pociťuji nepříjemné tlaky v břiše. Jakmile tam dali další reklamní znělku, musel jsem to vypnout a pospíchat na onu místnost, jinak bych měl hnědé křeslo.

Na další nálož pitomostí v podobě Ordinace z růžové zahrady už vážně nemám sílu, proto experiment po dvou hodinách končím, zdraví mám jenom jedno.

Pokud většina z vás denně dobrovolně podstupuje tuto terapii, tak už mě stav české společnosti i dění v našem Kocourkově vůbec neudivuje. Budu muset článek ukončit, protože mi došla zásoba slušných výrazů a zbývají jen ty neslušné…

DiskkoSmash vol.2

Prvního dubna mě nevypekl žádný šprýmař, ale počítač. Konkrétně jeden neudržovaný systém z dual(triple)bootu, následkem čehož mi místo 20 GB volného místa na jednom oddílu disku najednou zbývalo 35MB. Protože na tom NTFS oddílu byla většina hudebních souborů pro program Xwax, kvůli častému přesouvání, přejmenovávání a odmazávání nehudebních souborů se plnil koš a míra fragmentace rostla a já to tak nějak házel za hlavu. I stalo se, že toho osudového aprílového dne se při kopírování složky z jednoho počítače do druhého objevilo upozornění, že na disku není dostatek místa. Jak to? Vždyť včera to ještě ukazovalo volných 20 GB.
Apríl? Asi ano, protože při pokusu uvolnit nějaké místo třeba jen prostým vysypáním koše se nautilus zasekne a některé prostředky jsou nedostupné. Nepomohly ani oblíbené utilitky jako je Ubuntu Tweak ani BleachBit.
Nakonec jsem se rozhodl, že bude rychlejší a účelnější všechno smazat a nainstalovat znova místo bezvýsledného laborování a googlování, jak problém vyřešit. Navíc byl disk rozdroben na několik menších a prakticky nevyužívaných oddílů na kterých byly jiné systémy a data, které už na nic nepotřebuji a sloučím tak alespoň kapacitu. Naštěstí šlo všechno důležité zazálohovat, takže odebrání oddílů a instalace novějšího Ubuntu 10.10 se vším všudy byla otázka pár minut.

Měl jsem před sebou nainstalovaný funkční systém okamžitě připravený k práci, chystal jsem se tedy instalovat Xwax. Nic jiného vlastně používat nebudu. Přidal jsem si novější zdroje a nainstaloval Xwax verze 0.8.
Říkal jsem si, jak to bude jednoduché a primitivní, když mi 0.7 na Ubuntu 9.10 šlapala naprosto bezproblémů a bez nějakých složitějších nastavování. Při pokusu o spuštění mi vyskakovaly chybové hlášky
ALSA hw_params_set_buffer_time_max: Invalid argument
Buffer of 8ms may be too small for this hardware.
Failed to open device for capture.
ať jsem do paramtetru -m dával jakoukoliv hodnotu, tak to vždycky vypsalo tohle. Chvíli jsem zkoušel nejrůznější kouzla, dokonce jsem i zkusil downgradovat na verzi 0.7, ale bezvýsledně.
V zoufalosti jsem tedy zkontaktoval C.N.B, kterého Xwax zaujal a jednou jsme spolu konzultovali zprovoznění Xwaxu na jeho notebooku a on pak napsal takový pěkný návod a nakonec jsme přišli na to, že první spuštění programu musím mít jako root. Konečně se Xwax spustil s nejnižším nastaveným bufferem 16ms a já mohl obnovit zběžnou všeobecnou zálohu mých hudebních souborů.
V té záloze mám mj. tisíce zvukových wav samplů kicků, hihatek, snarů, nejrůznějších synthů, padů a smyček z dob mé producentské činnosti, které většinou nemají ani jednu vteřinu, takže počet souborů se tak vyšplhal na krásných 23 023. Ve skutečnosti jich bude trochu méně, protože tam bylo hodně duplicit a nepřesností, které se později doupravily.
Už se zdálo, že zdárnému spuštění a otestování nového Xwaxu na novém systému nebude nic bránit, ale při spouštění si Xwax skenuje podstrčené složky (nic nového, to dělala i 0.7) a jakmile narazí na soubor, který nenese zvukovou informaci (Xwax zvládá prakticky veškeré myslitelné multimediální soubory), tak vyhodí chybovou hlášku a spouštění se ukončí. Znovu jsem zauvažoval o downgradu zpátky na 0.7, protože tomu náhledy alb nebo txt soubory nijak nevadily, ale nakonec se mi několik tisíc nehudebních souborů podařilo odfiltrovat. Xwax se stále ještě odmítal spustit, protože se mu ještě nelíbilo několik hodně starých MP3 souborů a asi dva FLAC soubory. Nechtělo se mi další půlhodinu zkoumat, co je na nich špatného, že je Xwax nebere, tak jednoduše putovaly do koše a konečně Xwax začal dělat to co má.xwax 0.8 Diskkosmash vol.2

A tím se pomalu dostávám k dnešnímu tématu. Nedělní večer jsem prováděl zatěžkávací zkoušku a důkladné testování nového Xwaxu. Xwax 0.8 má údajně lepší zvuk, což ale nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože momentálně nemám odpovídající technické vybavení ani kabeláž. Každopádně zmizel otravný nízko nastavený clipping, takže hlasité soubory již nepraskají a nelupají, jako v 0.7. Xwax 0.8 je o malinko náročnější na paměť (ale ne o moc) a také je po spuštění pozorovatelné zpoždění grafického znázornění směru otáčení desky. To je ale pouze vizuální neduh postřehnutelný cca první vteřinu, pak se vše uklidní.
Při testování se mi kopírovaly soubory ze sítě, instaloval jsem nějaké další programy z repozitářů, připojoval disky a přetahoval okna z plochy na plochu. Kromě drobného chvilkového zaškubnutí vizuálního znázornění souboru bylo všechno vpořádku. Přehrávání bylo bezproblémové a bez slyšitelných nedostatků nebo záseků.
První hodinu jsem si tak šmrdlal, loopingoval a blbnul a tu druhou polovinu jsem si říkal, že by to chtělo taky nějaký set, ať to otestuju pořádně. Přeci jenom na rok 2011 ještě nemám žádný promo set a teď je konečně příležitost, než definitivně dodrbu i A stranu Serato vinylu.
Takže z dvouhodinového testovacího záznamu odříznu první hodinu experimentování, která by stejnak nikoho nezaujala a ze zbytku vznikne seriózní Diskkosmash #2.
Téma je jasné. Když jsem před nějakými třemi-čtyřmi roky (tehdy ještě z klasických gramofonových desek) nahrál DiskkoSmash, několik lidí mi říkalo, že je nadčasový, neslýchaný a originální a také se hned na to několik DJs vybavilo BC deskama a neúspěšně se pokoušeli o jejich míchání (podobně, jako když jsem začal hrát raggajungle, tak bylo úsměvné pozorovat, jak většina místních Djů začala papouškovat a nakoupila Dubwize placky, které jsou ovšem úplně něco jiného :)) Brzy ovšem zjistili, že na BC nemají buňky ani cit a proto se zase v klidu vrátili ke svému jednoduchému drumnbassu :)

Tímto záznamem pravděpodobně nepřekonám revolučnost prvního DiskkoSmashe (některé hitovky jsou hezky staré), ale snad uspokojím těch několik posluchačů, kteří volali po pokračování. Oproti prvnímu dílu tomuto setu chybí ta „šťáva“ a dynamika, kterou v sobě mají vinylové desky a nic je dosud nepřekonalo. Každopádně digitální podoba hudby výrazně rozšiřuje možnosti a schopnosti, takže se jedná o (alespoň trochu) důstojné pokračování smíchané převážně z komerčních hitovek, jinglů a znělek předělaných do přijatelné a poslouchatelné podoby.
Co vás tedy čeká? Ze začátku to převážně bouchá, ale po nějakých 20ti minutách si příjdou na své i milovníci rozlámaných amenů, pomalejšího speedcoru (já vím, je zhovadilost do setu použít tracky z mixovaného CD, ale stejnak to většina z vás nepostřehne) a když jsem musel o dost zrychlovat hrající song, abych na ní mohl navázat pomalejší skladbou(!), tak jsem si říkal, že by bylo na čase to ukončit. Snad mi odpustíte závěr, přeci jenom je to také předělávka diskotékové hitovky, která před nějakými 17ti lety okupovala první příčky hitparád. Paradoxní ovšem je, že se i tahle předělávka dostala v hitparádě poměrně vysoko. Ale co už, alespoň jsou na tom krásně vidět(slyšet) ty nekonečné možnosti, které Xwax nabízí :)

DiskkoSmash #2 stahujte na Sety.cz
nebo na stránkách Figury

Proč nebude Crysis 2 Hra roku?

Stále ještě nevím, co si o Crysis2 mám myslet. Po řadě zklamání a nenaplněných očekávání u jiných titulů, jsem si žádné ideály neplánoval. A udělal jsem dobře, protože kdybych si od Crysis 2 sliboval něco víc, byl bych opět zklamán.

Už hezkou řádku let nevyšla akční hra, která by byla perfektně vybalancovaná, s výbornou hratelností, slušnou grafikou, bez zbytečných bugů nebo nasrávacích momentů. Crysis 2 se z nejrůznějších preview tvářil, že by toto prokletí současných stříleček mohl překonat. Bohužel, na vysvobození si budeme muset ještě počkat.

První Crysis byl přesně ten typ střílečky, který mám rád, vyhovuje mi a baví nejen mě, ale miliony dalších hráčů, kteří marně vkládali naděje do druhého dílu, aby následně procitli z rozčarování a dokázali si přebrat ty smíšené pocity, které dle diskuzí Crysis2 v mnoha hráčích zanechal.
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Nastavení od nejvyšších detailů po nejnižší. Nebo to je obráceně?

Crysis 2 měl potenciál být skvělou střílečkou. Zase budu nadávat na konzole, protože ikdyž Crytek sliboval, že kvůli konzolím nebude dělat žádné kompromisy, ve skutečnosti jich tam nasekal nechutně moc a slibovaný krok kupředu, který měl udělat Cryengine3, je nakonec dlouhá procházka směrem dozadu!

Celkově se z trochu většího koridoru na pláži s několika možnostmi taktizování stal hodně zúžený koridor v rozbořeném New Yorku s omezenými taktickými možnostmi.
Přikláním se k těm hráčům, kterým Alcatraz v nanoobleku připomínal mlčenlivého Gordona Freemana v HEV suit z Half Life ještě navíc bez baterky (opravdu velká škoda, že si zde nelze na zbraň připnout světlo). To je první krůček dozadu. Hlavní hrdina nemluví (kromě dvou slov na konci), proto se s ním hráč nemůže sžít jako v Crysis a Crysis Warhead.
Nakonec jsem alespoň rád za to, že tu není nic jako Gravity gun, což je v současných hrách téměř samozřejmá (a nepochopitelná) věc.
Ikdyby Crytek s nějaký silovým paprskem přišel, musel by si místo jednoho krůčku dozadu couvnout hned o několik dlouhých kroků kvůli tragické fyzice. V některých částech hry je tak špatně udělaná fyzika, že odhozený předmět se několikrát zasekne ve vzduchu a nekontrolovatelně se řítí někam úplně jinam, než kde jste ho původně chtěli mít. Když v některých mapách narazíte na hodně špatnou fyziku, tak se vám budou alieni zasekávat v rohu, některé zbraně nelze sebrat, nebo se prostě jenom nedostanete na některá místa na mapě.
To je jeden krůček dozadu. Pokud se vám v jedničce také tak líbila volnost a možnost se pohybovat kdekoli po mapě, tak si couvněte o další krůček, protože Cryengine3 vás na některá místa prostě nepustí. Ne že by vás to po chvilce zabilo, ale prostě narazíte do neviditelné stěny a dál ani krok. Na neviditelné stěny budete narážet ve hře docela často nejenom na okrajích mapy, ale i takový mírný kopeček ze sutin může být vážným problémem. Prostě nanosuit by měl hráči umožnit řadu možností, ale konzolový engine vás o ně připraví svými bugy… To ani nechci mluvit o tom, že nemůžete zalehnout a ani útok z blízka nefunguje po větší část herní doby.
U fyziky ještě chvíli zůstaneme. Pokud se vám v prvním Crysis líbilo ničení a kosení okolního prostředí, tak ze dvojky budete skutečně zklamáni. Kulisy ve většině případů nelze zničit, ani výbuchy granátů nezanechávají očouzené stopy na texturách a na pokácené palmy nebo prostřílené stěny od nepřátelských zbraní rovnou zapomeňte. Pokud narazíte například na zničitelný stůl a podaří se vám ho rozbít, tak předměty, které na tom stole byly položené si budou dál spokojeně viset ve vzduchu. Toto byl ojedinělý jev i v prvním díle, je vidět, že na tom v Cryteku zapracovali a v Crysis2 jsou levitující lahve samozřejmostí. Když už se vám podaří nějaké třísky třeba z dřevěné podlahy vystřílet, tak budou zajímavě nasvícené a v ten moment si řeknete, že tohle si mohli Cryteci odpustit. Také se často stává že nepřátelé po smrti zůstanou nehybně trčet a nepohne s nimi nic (na Youtube jsou nejčastější videa právě s tímto bugem).
S nepovedenou fyzikou úzce souvisí i inteligence NPC postav. Crysis 2 je střílečka a kdyby útok z blízka fungoval tak jak má, tak by to ani střílečka být nemusela, protože většinu nepřátel lze bezproblémů pozabíjet pažbou pušky. Na střílení dojde až u těch silnějších protivníků, nebo když se hra rozhodne, že útok na blízko nebude fungovat. AI se v některých lokacích chová celkem zajímavě (vojáci ví přesně, kde se schováváte za stěnou, nebo vás vidí i v naprosté tmě), někde je umělá inteligence potlačena špatnou fyzikou, přesto ji musím ještě vyzkoušet na nejtěžší obtížnost, ale ani tak nečekám žádné zázraky…
Možná že tu revoluční a nevídanou AI mají umocňovat naprosto nesmyslné a nepochopitelné respawny nepřátel, špatně umístěné triggery a savepointy. Byla by to skvělá střílečka, kdyby tu byl quicksave, protože nejeden hráč se i u jiných her oprávněně vzteká nad debilně umístěnými save pointy, kterých si užijete i zde…

Pochvalu zaslouží arzenál zbraní, který se rozrostl o několik nových kousků, ovšem hráče omezuje maximálně 5 ručních granátů a slabé možnosti modifikace a alternativních režimů, než měly zbraně v jedničce. Už nemusíte shánět různé druhy munice pro každou zbraň zvlášť, náboje pro běžné typy zbraní naleznete pohromadě v bednách rozházených po celé mapě.

Dalším krokem zpátky (a snad už posledním) je grafika. CryEngine3 je krásně optimalizovaný a i na nejvyšší nastavení (ze tří možných!) mi to běhá okolo 45fps. Úchvatné screenshoty z rozbořeného New Yorku vypadají docela pěkně. Statické obrázky jsou místy opravdu povedené, ale celá pohádka ztrácí kouzlo, když se dá kamera do pohybu.
To se najednou před vámi začne překreslovat stín, na deset metrů od vás se třikrát překreslí textura na sutinách, vegetace a rostliny v parku jsou jedna jako druhá a když k nim přijdete blíže, tak naskočí jiný model, ještě jeden krok a znova se překreslí na další detailnější, blížíte se ke stolu a všímáte si, jak se na něm objevují lahve, nad grilem se vznášejí hot dogy, v květináčích naskakují kytky atd. Na toto všechno jsem ale byl připraven už z dema, kdy nevíte jestli proti vám běží maskovaný hráč, nebo se nepřekresluje stín…
Dohlednost a doskakování detailů mě irituje ale ve všech hrách, nejenom v Crysis2. I v prvním díle jsem střílel jak blbec do vojáčka, abych následně zjistil, že je schovaný za bednou, která se ale objeví, až když jste od ní pár metrů…
První Crysis na mě působil mnohem lepší a svěžejší grafikou s detailnějšími texturami a lepším vymodelováním objektů. Druhý Crysis na statických snímcích sice taky vypadá dobře, ale zatím jsme měli možnost vidět jen DX9, které připomíná svou hranatostí a podivným nasvícením spíše nějakou další odrůdu Unreal enginu a ne důstojného a po všech stránkách lepšího nástupce Cryenginu2. Dalším citelným ústupkem konzolím jsou odrazy ve vodě. V jedné z prvních misí jsem zabloudil do potemnělé koupelny s napuštěnou vodou ve vaně, kde se odrážela modrá obloha a stromy! Na mokrých silnicích se odráží úplně něco jiného, než co máte před sebou a to už vůbec nechci rozebírat to, co je vidět na hladině moře…
Celkově vzato, zapomeňte na obrovské volné prostranství z prvního dílu, místo toho se musíte spokojit s malinkými a krátkými koridory, podivně rozplizlými texturami, tragickou fyzikou, nepřesvědčivou AI, absencí vyhlazování a nemožností cokoli si nastavit v menu. Ani to nastavení grafiky na první pohled nejspíše nerozeznáte. Musel jsem si udělat pár testovacích screenshotů, abych následně zjistil, že se trochu změní listí na stromech a přibude několik polygonů a stínů… Neoficiální utilitka pro detailnější nastavení grafiky sice umožní hráčům nějaká kouzla provádět, ale rozhodně tím nevytrhne trn z paty, který tam musí být kvůli pomalým a zastaralým konzolím…
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Poznáte, který obrázek je maximální a který minimální nastavení?

Příběh a herní doba. Co na to říct?
Herní dobu jsem nějak zásadně neodměřoval, ale tipoval bych to na těch avizovaných 10-12 hodin svižné akce.
Finále mě skutečně zklamalo! Konec hry přišel náhle a trochu nečekaně (předpokládal jsem, že to ještě není definitivní konec, že se ještě něco semele a taky jsem měl spousty nevyužitých nanokatalizátorů), protože jsem očekával plnohodnotné pokračování jedničky a ke konci nějaké monstrózní obludy a pořádně tuhé bosse, kvůli kterým budu závěr několikrát opakovat. Místo toho tohle a hned napoprvé?

Celou tragickou bilanci nakonec zachraňuje multiplayer, který už v demu nabízel slušnou akci na zajímavých mapách. V plné hře jsou v multiplayeru odemknuty vyšší úrovně a doplňky, takže když se vypracujete na zajímavé pozice, hraní nabírá zase trochu jiných rozměrů.

Když se to tak vezme, tak ničeho zásadního ani revolučního jsme se v Crysis2 nedočkali. Doskakující detaily pár metrů před hráčem nakonec nejsou takové zlo, protože se kolem vás stále něco děje a v tom pohybu a akci (která by byla na jedničku, nebýt částečně zmršeného enginu i ovládání) se to lehce přehlédne.
Už při instalaci hry se mi stáhnul malý opravný balíček, který upravoval pouze maličkosti. Ve hře je toho potřeba opravit ještě mnoho a to všichni čekáme na ten slibovaný patch, který ve hře zpřístupní DX11 grafiku.
Jako u všech ostatních titulů, tak i v Crysis2 jsou platící hráči vlastně platící betatesteři a recenze z předních herních magazínů jsou podplacené, lživé a schválně nezmiňují věci, které normálního hráče přivádějí k šílenství…

Zase převlečený Kekel

Počítadlo Toplist se pomalu přetáčí o další desetitisícovku a jak už tomu poslední dobou každých 10tisíc přístupů bývá, nastává změna.
Původně jsem chtěl doladit ne zcela hotový předchozí návrh a po troškách se to postupně vyvíjelo. Ale pak mi najednou zčistajasna něco přeletělo přes nos, řeknu si, že tohleto teda né a několikaměsíční práce byla během vteřiny smazaná. Naštěstí mě v tu dobu přepadl jiný nápad, který byl svou jednoduchostí prostě geniální a já si říkal proč ne, vždyť nic jiného ani nemám.
Stačilo zagooglit a vyzkoušet, který obrázek zaktivuje moje receptory, které mi říkají, co by bylo dobré a co by mi padlo do oka. Nakonec mi ani Google nedokázal dát uspokojující odpověď a tak mi nezbývalo nic jiného, než sáhnout do svých zásob v původní složce předchozího návrhu a nakonec i do skříňky pro staré desky.
Analog opět zvítězil nad digitálem.

Takže během několika hodin jsem za pomocí Inkscape a Gimpu připravil několik návrhů, ze kterých vyšel obrázek, který vás bude provázet těmito stránkami, dokud vás zase nebude dalších 10K. Mám tedy zase přibližně tři měsíce času na vymýšlení a inspiraci. Jisté je, že se opět bude jednat o neprofesionální grafické dílko vyznačující se tmavou šedou a zelenkavou barvou.
Jak už jsem jednou naznačil, chtěl bych se zlepšovat a učit se nové věci, takže se může stát, že během mého zdokonalování vzniknou úchylné a šílené úlety, kterými si budu zkrášlovat blog a pokud na ně během svého surfování internetem náhodou narazíte, řiďte se doporučením v headeru :)
kekel březen

Čím to ten svět práškují?

Dokument What in the World are they spraying s českými titulky (Co to na svět sprejují?) pojednává o vládami popíraném fenoménu Chemtrails. Tento snímek vám objasní, jaký byznys a čí zájmy máte hledat za postřikováním jedovatými látkami z letadel.

Pánové Michael J. Murphy, Paul Whittenberger a G. Edward Griffin natočili nízkorozpočtový dokument, který pojednává o další velmi důležité části instalace NWO.
Chemtrails je téma, o kterém lidé po celém světě čile diskutují, ale vlády se stále tváří, že neví o co jde.
V tomto dokumentu autoři upozorňují na alarmující koncentrace hliníku a baria ve vodě i půdě na mnoha místech světa, které slouží vyšším zájmům a jsou dokonce patentované. Předkládají rizika spojená s těmito toxickými látkami z letadel a částečně objasňují, pro jaký byznys má toto sprejování sloužit. Snímek zmiňuje hlavně obchod s geneticky modifikovanými potravinami odolnými toxickému prostředí, ale profituje z toho také zdravotnický průmysl a farmaceutické společnosti, které mají o přísun pacientů postaráno. Pochopitelně i geoinženýrské projekty jako jsou oficiálně neexistující (ale každodenně probíhající) modifikace počasí a HAARP jsou dalšími argumenty, proč se toto děje. Atmosféra nasycená kovem má také lepší vodivost a výkon HAARPu se lépe odráží od ionosféry. Asi jste už také v souvislosti s Japonskem zaznamenali toto video. Bohužel v Japonsku jsou zemětřesení běžná a pokud to nebyla sama příroda (na což by si v 21. století vsadil málokdo), tak jistě stačil jen slabý impuls (pravda, jelo to docela naplno) a následky v takové oblasti byly ohromné.

Naštěstí je po celém světě stále více lidí, kteří nevěří politikům, ale vlastním očím při pohledu na oblohu. Tak jako tomu bylo například u 11. září nebo Globálního oteplování, byli tito lidé označováni za blázny do té doby, než se ukázalo, že konspirační teorie jsou konspiračními fakty. Dnes už si málokterý všeználek troufne posmívat se lidem hledající pravdu, protože buď sám bojuje s některou nemocí, nebo onemocněly jeho děti. Opravdu bych moc rád viděl dítě v předškolním věku, které by bylo naprosto zdravé nebo nemělo nějakou speciální dietu a někoho, kdo by tvrdil, že ta alergie, hyperaktivita nebo alzheimer naší babičky je přeci úplně normální…
Začíná jaro, jestlipak už máte připravenou sadbu na zahrádku? Jakou jste měli loni úrodu a jaká si myslíte že bude letos? Na naší zahradě je to rok od roku horší a letos vím už dopředu, jak to dopadne…
V tomto dokumentu mj. zazní zajímavá myšlenka: Můžete si vybrat co budete jíst, můžete si vybrat co budete pít, můžete si zvolit co budete číst nebo na co se budete dívat v televizi, ale někdo za vás rozhodl o tom, co budete dýchat…. Dalším zmiňovaným faktem je, že ti, kteří řídí politiky, potřebují hloupé, nemocné a sterilní ovčany, protože chytří a zdraví lidé, kteří by se mohli rozmnožovat, pro ně nepředstavují zisky, ale naopak hrozbu. Jak se tak dívám kolem sebe, v tomto směru už odvedli pořádný kus práce a nejen pomocí letadel…

Samozřejmě že je kolem práškování hliníkem ještě mnoho otázek. Jak se třeba může dostat barium a hliník do leteckého paliva? Asi stejným způsobem, jakým se dostal nanotermit do věží obchodního centra… Zatímco trhaviny v budovách WTC nebyly až do poslední chvíle vidět, tohle vidět je, proto zvedněte hlavu, podívejte se na oblohu a zkuste se zeptat sami sebe jestli to tam patří?!
Zabývali jste se třeba někdy před spaním tím, co se v noci děje 11 kilometrů nad vašimi hlavami? A když nevyrábí počasí zrovna nad Německem, tak je tu některé večery celkem rušno, že?

Video můžete stáhnout například z uloz.to.

What in the World are they spraying? CZ titulky

98 minut, v anglickém znění s českými titulky


Čím dál lepší statistiky

Ačkoli poslední inventura byla teprve na konci roku a měl by tak být na nějakou dobu klid, opak je pravdou. Mezi mořem dotazů na nejrůznější varianty porna, cracků nebo vyzvánění do mobilu nacházím opravdové perly.
Podivuhodné je, že většina těchto dotazů je z posledních dní a je to docela slušný kalibr. Někteří jste si možná všimli drobných změn, rozšíření a většího interního prolinkování blogu, což bude mít za následek další růst návštěvnosti a lepší pozice ve vyhledávačích. A to roboti ještě ani nestihli zaindexovat včerejší článek, kde je nasekáno taky pár hodnotných pojmů a slovních spojení, takže bude stále veselo.
Nechápu co se v posledních dnech stalo, asi zapracoval facebook a z lidí se skutečně stávají idioti a já se alespoň můžu bavit pohledem na přístupy na tento blog.
Podívejte se také…


www.haarp ice ventura
-tak hlavně že si rozumíme :D
ubundu -na koment jednoho jednoduššího človíčka bylo v tomto případě hned několik záseků
hloupá otázka, jestly bych udělal znovu to co jsem udělal -to je opravdu hloupá otázka
mechanik opravuje mp3 -i oprava souborů se musí řešit v klidu
jaký koupit snare pro drum base -těžko cokoli pořizovat pro něco, co ani neumíš správně pojmenovat
vylecil me marihuanaDr. Marihuana vyléčí všechno
..ještě že už zítra nová kalkulačka -bude mít o 24GB více RAM než ta dnešní
co se dvd do bublifuku aby bylo bubbling silněší -smíchy brečím, ale absolutně nevím co to znamená
divoke kekely -ty byly tak divoké, že to bylo i na stropě :)
esi maya44 bsodto mi naštěstí nehrozí :)
fejsbuk lide nahe -vážně? že bych se k nim přeci jenom přidal?
fofrpísek -opravdu nemůžu sloužit
getejacko -nepíše se to geteiacko?
gramofonové desky se vyrábí z -z vinylu? a pamatujete ty papírové pohlednice na 20 přehrání?
hudební přehrávač zmrzne -tak mu trochu zatopte
jak ziskat sirsi objem penisu -napadá mě akorát ta říkanka se včelím úlem
kdo založil tekno -základní kámen položil rychtář, to je jasné:)
kolik času denně stráví český uživatel na facebooku -čím nižší IQ, tím více času
které energy drinky zvětšují penis -podle názvu by to mohl být Semtex :)
letadla vypousteji globalni oteplovani -jak se žije s takovým zjištěním?
mafia 2 co zlepsit -by úplně stačilo tu hru dodělat
mam mamu na facebooku -to musí být hrozné
marihuana pvogl -zkuste mu to někdo podstrčit :)
máte hudební sluch? -jestli jo, tak si ho nechte vyoperovat
nejlepsi porno stranka nas vete -to je bezdiskuze vlada.cz -samá kurva
používání marihuany po ozařování -zajímavý recept, ale vynechal bych to ozařování
tahaj filmi zdarma -tak hyjé, něco si vytáhnem
vlády tají konec světa -no a až to příjde, tak se o tom ani nedozvíte
wolfenstein 2009 nejde se mi dostat přes modrou -obrazovku? to je totiž poslední level a je strašně obtížný

Je na čase otočit na druhou stranu

Podrobnější povídání o Timecode vinylech, nějaké osvědčené triky a postupy pro co nejpohodlnější a nejefektivnější hraní a nakonec také pár slov o tom nejdůležitějším, o samotném programu Xwax.

Někdy začátkem roku mi začala B-strana Serato Timecode vinylu při zběsilejších kejklích přeskakovat, ale ještě to nebylo tak hrozné a stále se to při opatrnějším zacházení chovalo jak má.
Pravidelní čtenáři ví, že ke hraní nyní používám program Xwax, který ve studiových podmínkách přináší mnohé výhody i útrapy.
Po několikaměsíčním hoblování B strany nastal čas odfouknout špony okolo gramofonů a otočit na stranu A, protože to nemám jen na běžné přehrávání skladeb nebo tvorbu přechodů (u čehož by opotřebování desek ani tolik nevadilo) jako většina tuctových djs, ale na experimentování, scratchování, juggling a cutting. A když si přetočíte desku o jednu otočku a ona přeskočí o dvě, tak s tím už se nedá dost dobře pracovat a je to akorát k vzteku.

Za těch několik měsíců jsem bohatší o mnohé poznatky, triky a zkušenosti, které bych tu rád sesumíroval.

V první řadě si povíme něco o samotném TC vinylu:

Serato Scratch Vinyl

U Serato vinylů má Strana A při 33 otáčkách za minutu nějakých 10 minut kontrolního signálu (no dobrá, použitelných je skoro 11 minut, na konci stopy se cyklí), což odpovídá datovým patternům od 0ms (v ideálním případě – ne vždy se podaří vylisovat deska, která by začínala na nule) až po přibližně 706.000ms.
Strana B by také měla začínat nulou, ale fyzicky je první pattern až někde na 400ms a konec přibližně 911.000ms, to znamená 15 minut a nějakou tu vteřinku k tomu při 33RPM.
Drážky jsou viditelně děleny po minutách, přičemž každá pátá minuta je výraznější, umožňuje to tak jednodušší a rychlejší zorientování a přesnější pokládání jehly na požadovaný čas.

Ještě než se začne projevovat opotřebování drážek a škrábance, bude opotřebovaná střední dírka v desce, která je z celého vinylu nejvíce namáhána (v případě scratchování), protože se používáním pomalinku vybrušuje, vzniká tak malá vůle a deska při scratchování nebo reversu nepatrně (ale citelně) kmitá ze strany na stranu, což se projeví nechtěným přeskočením jehly. Jedinou obranou je zmenšení středových dírek v desce a na to jsem spotřeboval kilogramy nastříhaných proužků samolepek, protože vylepení obyčejnou samolepkou je dočasné a brzy se sedře a začne zase „čvachtat“. To je dost častý problém i u klasických battlovek, nejenom TC vinylů.
Se samolepkami uprostřed desek je občas spojeno nepříjemné vrzání při rychlém protáčení desky. Deska ani nemusí být vylepená proužky samolepek, stačí jen těsná středová dírka, nerovnosti nebo nečistoty a deska při rotaci zpět začne kmitat vůči dopředu točícímu se talíři a hlavně středovému kolíku. Takové vibrace způsobující vrzání dokáží znepříjemnit hraní, v tom horším případě způsobí přeskočení jehly a speciálně u TC vinylů dochází ke zkreslení snímaného signálu a chvilkovým výpadkům.
A když někde něco vrže, tak to namažeme a je po problému. I v přírodě je to tak zařízeno, aby kolíček nedrhnul a dobře odváděl svoji práci, musí být dírka dobře promazaná :) Opravdu stačí na dírku v desce aplikovat trochu lubrikantu, úplně postačí třeba dětský olejíček, ale moc to nepřehnat, aby nebylo všechno promaštěné a kluzké.
vinyl matrix code
Vinyly samy o sobě vydrží dost, ale když už se nějaké poškození objeví, je bohužel trvalé a nezvratné. Zvolit správný úhel a zdroj světla při fotografování není nic jednoduchého, tak alespoň jsem se o to pokusil a na přiložených fotografiích můžete vidět, že nejvíce odrbaná část desky je první minuta. Tedy části, kde skladby začínají, jejich nájezdy a první beaty. Obecně i nejrůznější volně stažitelné DJ Tools a scratch banky nemají více jak minutu, takže i toto je důvod největšího ohoblování začátku desky.

Improve Skillz

Samotný styl hraní jsem si také osvojil tak, abych se nesedřel a dokázal si s tím hrát co nejdéle. V březnu jsem musel TC vinyly otočit na druhou stranu a to jsem na nich ještě nic pořádného nenahrál (Drumskotéka se nepočítá mezi pořádné záznamy). Obyčejné přehrávání by se na původní straně ještě provozovat dalo, ale něco odvážnějšího už ne…
Už dlouho plánuji udělat alespoň krátký několikaminutový záznam mých skillz, ale stále nemám tu správnou představu o koncepci takového záznamu. Pravděpodobně si pro tento záznam vytvořím speciální MP3 soubor na míru, ve kterém budou přesně ty smyčky a zvuky, které pro svoji krátkou ukázku použiji. Problém je v tom, že když mám představu o skladbě nebo samplu, kterou bych mohl použít, vždycky pak najdu další, která se mi zdá ještě lepší, ale nepasovala by mi do zamýšleného rytmu a k ostatním smyčkám. Z takového tracku zpravidla využiji jen několik vteřin, se kterými si vydržím blbnout i celé hodiny, což pro posluchače nemusí být nijak zajímavé.
Ohmataná deska a odrbaná první a pátá minuta na Serato vinylu

Xwax In The Mix

No a za tu dobu jsem si také pořádně ohmatal Xwax, který si nemůžu vynachválit. Opět se potvrzuje, že ty nejlepší věci jsou zadarmo, ani jednou mě nezradil, neočekávaně nespadl nebo nepříjemně nevypekl. Zvukově nakonec není tak hrozný, jak se zdálo ze začátku, stačí mít kvalitní značkový počítač (žádné MSI nebo Aušusy), kvalitní a dobře odstíněné kabely, povypínané zbytečné spotřebiče v síti a trochu si pohrát s alsamixerem, případně si dobře nakonfigurovat JACK (ale dá se to i bez toho).
Pochopitelně nic není dokonalé a i u tohoto mixovacího softu lze narazit na maličkosti, které mohou narušit pohodu. Nejde ale o nic tragického a vzhledem k tomu, že se stále jedná o verzi 0.X, tak je jasné, že se do budoucna můžeme těšit na řadu vylepšení a novinek.

Tak tedy co přesně není úplně dokonalé na tomto dokonalém programu?
Hudební soubory se filtrují podle toho, co vyťukáte na klávesnici. Doposud jsem ale nepřišel na to, jak zadávat i číslice. Tedy pokud máte nějaký soubor pojmenovaný jen v číslech (např. 23.mp3) nepodaří se vám ho vyfiltrovat, protože číslice prostě nelze zadat. Řešením může být přejmenování souboru, nebo jeho přesunutí do speciální složky, kterou si při spouštění programu parametrem -l připojíte zvlášť a následně se do ní přepnete. Nebudou se vám tak v seznamu plést ostatní soubory a tento nevyfiltrovatelný soubor si jednoduše vyberete ze seznamu (za předpokladu, že v té složce nemáte stovky dalších souborů).
Dalším problémem pro Xwax jsou příliš kvalitní soubory. Abyste mi rozuměli, nejde tak ani o kvalitu, ale o úroveň signálu, protože když je nahrávka příliš hlasitá, tak se při přehrávání nic tak hrozného neděje, ovšem když se v záznamu vyskytne opravdu hlasitá pasáž, výrazný beat, nebo se dotknete přehrávané desky, uslyšíte ve špičkách praskání. Xwax má zřejmě nízko nastavený clipping a to je právě důsledek tohoto praskání. Tato nevýhoda se dá ale velice jednoduše odstranit mírným zeslabením souboru. Tady lze využít další vynikající vlastnost Xwaxu, a tou je spuštění např. Audacity, provést v souboru úpravu hlasitosti a uložení. Během toho není nutné Xwax vypínat, aby se uvolnila zvukovka, Audacity lze používat na pozadí současně s Xwaxem, jen nebude hrát a to nám nevadí. Upravený soubor pak jednoduše znova načtete v Xwaxu a hraje se dál.
Takto lze operativně upravovat příliš hlasité soubory i v polních podmínkách během živého vystoupení…
Ano, ačkoli jsem původně nepředpokládal ani nedoporučoval použití Xwaxu na akcích a k veřejné produkci, za určitých okolností a při odpovídajícím technickém vybavení se jistě dá použít i takto a ušetřit tak tisíce za drahý komerční program. Sám jsem to na akci ještě nepoužíval, ale možná při nějaké příležitosti k tomu jednou dojde, spíše asi jen na nějaké zkoušce nebo neveřejné události, protože raději zůstanu u kvalitního zdroje zvuku, tedy u nesmrtelných klasických desek.


Kdybyste mi chtěli udělat radost, můžete mi koupit jeden pár TC vinylů, protože nyní namáhaná strana A začíná také přeskakovat a navíc je blbě vylisovaná, takže na ní přenoska „plave“ a je jen otázkou času, kdy mě to přestane bavit zajdu si pro nové TC placky :)

Někdo vás chce sečíst

Nevyhnutelně se blíží okamžik, kdy budeme muset všichni bez rozdílu vyplnit sčítací formulář a kamsi do neznáma poslat své osobní údaje, které už o nás stát beztak má!
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 je pokračování pravidelné dekády a jakési upřesnění a ověření databáze, která sice někde je a obsahuje nějaká data, ale všichni moc dobře víme, že stát s ní neumí adekvátně nakládat (na všech úřadech a v ordinacích se stejně tak jako tak budete muset prokazovat, dokazovat, dokládat, platit a v ideálním případě je musíte kvůli vyřízení jedné maličkosti navštívit minimálně 3x a pokaždé s jiným papírem) a na místě mohou být i obavy o bezpečnost.
Tato událost je pochopitelně v současném IT světě velmi sledovaná a obávaná, protože dnes jsou rizika ukradení a zneužití dat mnohem vyšší, než tomu bylo kdykoli předtím. Ani při posledním sčítání, kdy začínaly mobilní telefony a DVDčka, kdy počítače byly z dnešního pohledu pomalé kalkulačky a internet nebyl v každé domácnosti, nebyla hrozba odcizení a zneužití tak vysoká jako v současnosti.

Na druhou stranu může být na ochranu osobních údajů při tomto sčítání nahlíženo poněkud zkresleně, protože dnešním trendem je veškeré informace, fotografie a videa nejen o sobě, ale i o své rodině a majetku ochotně a bezstarostně vyplňovat do těch nejhorších a nezrůdnějších databází, o kterých uživatel neví zhola nic a neví, co se s těmito informacemi dále děje a že jsou přístupné prakticky komukoli, kdo umí klikat myší… Paradoxní je, že se tito ovčané, kteří o sobě kamsi na internet uvedli naprosto vše, nyní nejvíce ozývají proti chystanému dotazníku.

Nechci filosofovat na téma přínosu nebo rizika takového sčítání, spíše bych rád dal dohromady odkazy na nejrůznější názory a komentáře k této události, na které jsem na internetu narazil…
Pokud ale chcete znát můj názor, tak musím upřímně říci, že sám nevím, jak se k tomu postavit, ačkoli sám mám rád statistiky a jejich vyhodnocování (ale jen v GA). Na jednu stranu je všude spousta řečí o prospěšnosti takového sčítání, jak to lidem pomůže najít práci, zlepšit jízdní řády autobusů a vlaků, jak se zjednoduší očkování atd. ale na druhou stranu vím, že se nasbíraná data nedostanou do zodpovědných rukou a nemám žádnou jistotu, že budou v bezpečí, protože práce našich zákonodárců silně připomíná večerníčkového Pata a Mata. Tzn. jejich práce se ve finále nějakým způsobem alespoň trochu přibližuje zamýšlenému výsledku a pro někoho to účel splní, ale ve snaze si to zjednodušit, případně neodborností napáchají obrovské škody a stojí to příliš mnoho peněz!

Asi se nepohybuji v té správné společnosti, ale zatím jsem nenarazil na poslušného člověka, který by byl ochoten správně a poctivě vyplnit dotazník. Jedni říkají, že v dotazníku zakřížkují úplně všechny rámečky nehledě na možnost, že lze zakřížkovat pouze jeden, jiní jsou připraveni dotazník roztrhat a spálit okamžitě po obdržení, někdo si v době předání dotazníků bere dovolenou a utíká do zahraničí, další plánují vyplnit dotazník on-line a spoléhají se na to, že bude služba přetížená a nedostupná (na to bych si také vsadil) a budou tedy z obliga…
Ať to dopadne jak chce, už nyní je jisté, že se vzrůstající nevolí a neochotou ovčanů budou získaná data silně zkreslená a absolutně nepoužitelná (co je komu do toho, kolik máme doma počítačů? vyplníme to jako posledně) a v žádném případě nebudou informovat o skutečném stavu = zbytečně vyhozené 2,5 miliardy, které jsou tolik potřeba jinde.

Někteří svoje formuláře již dostali, někteří na ně ještě čekají, každopádně na rozmýšlení ještě nějakou tu chvilku máme, tak nyní tedy k těm slibovaným odkazům:

Na jedné misce vah by rozhodně měl být odkaz na ČSÚ:
www.czso.cz
www.scitani.cz
A na druhé misce:
scitani-lidu.wz.cz
www.nechcisecist.cz
kinderporno.cz/d/node/485
bilymuz.wordpress.com/2011/02/12/scitani-ovci-2k11
www.abclinuxu.cz/blog/mavater/2011/1/scitani-lidu-a-bezpecnost
frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/179160/Scitani-lidu-se-nezucastnim-Videa-CSU-a-argumenty-pro-a-proti.html
www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011022006
www.novadoba.estranky.cz/clanky/lide-probudte-se_/se-mnou-nepocitejte-.html
www.svobodni.cz/media/clanky/1124-zvara-otevreny-dopis-ceskemu-statistickemu-uradu
pallotto.blog.idnes.cz/c/179655/Svejkovani-kolem-scitani-je-nedustojne-Odmitnu-otevrene.html
cover72.net/blag/viewpost.php?blag=30
www.outsidermedia.cz/Proc-se-nenecham-secist-1.aspx

Koncentrovaná blbost

Procházím Facebook prohlížím si profily a fotografie známých i neznámých lidí a utvrzuji se v tom, že je skutečně nereálné narazit na minimální náznak inteligence, nebo alespoň na promile rozumného uvažování.
Dnešním článkem bych rád dále rozvinul znepokojující téma nakousnuté v článku Hloupá aplikace pro hloupé uživatele. Zatímco se v článku probíraly děti, které dosud nemají svůj Facebook účet a přesto jsou veškeré jejich citlivé osobní údaje majetkem cizích lidí, tak nyní se budeme zabývat dětmi, kterým účet vytvořili nezodpovědní rodiče a prakticky tak zničili jejich život, sebrali jim možnost volby a vystavili své děti obrovskému nebezpečí, což je ještě větší zrůdnost.

Pomineme-li fakt, že dle těžko pochopitelných a protiřečících si pravidel facebooku, musí být uživateli alespoň 13 let, tak lze s minimem úsilí narazit na řady profilů malých dětí, které si svůj účet zákonitě nemohly založit samy a už vůbec ne vědomě a dobrovolně.

Příkladem může být jedna ne příliš kapacitní maminka tří dětí, která sama sebe na facebooku presentuje fotografií podivné bytosti v koženém kostýmku s bičíkem. Její dvě starší děti v pubertálním věku svůj profil mají, v těchto jalových letech to je pochopitelné a i částečně omluvitelné, ovšem aby měl osobní profil i nejmladší čtyřletý hyperaktivní synek, který je evidentně po mamince a sám by si založit profil nedokázal ani v deseti, je už trochu silné kafe.
Takových dětí(obětí) jsou (sta)tisíce a není vyjímkou, že rodiče dětem zakládají profil ještě v prenatálním stádiu. Tedy dítě ještě není ani na světě, a nějaká cizí společnost už vlastní obrázky dítěte z ultrazvuku.

Co vede rodiče k tomu, aby svým dětem založili profil na té nejhorší a nejmonstróznější sociální síti 21. století? Aby si je mohli přidat mezi své přátele a označit je jako svoje potomky? Opravdu je tohle ten důvod?
Co tím získají?
Krom uspokojení svého exhibicionismu nic!
A co tím riskují?

V diskuzi na antifacebook.net jsem před časem filozofoval, jak se jednoho dne mezi sebou budou děti bavit a hlavně podle čeho se budou hádat, porovnávat a povyšovat se (jsou to pořád jenom děti), když budou všechny něčím majetkem v obrovské databázi, všichni budou mít stejné hnusné modré profily a budou si tak víceméně rovni:

-„Moje osobní data byla víckrát prodána na černém trhu, než ty tvoje, heč!“
-„To nic není, nad mýma fotkama se udělalo mnohem víc pedofilů, než nad tvejma, jsi lůzr!“
-„My jsme elita, nás už třikrát vykradli a dvakrát mi unesli sestřičku!“
-„Všichni jste nuly, pod mým jménem bylo odesláno 26 milionů spamů a to číslo každou minutu narůstá o stovky nových!“
-„Na nás nemáte, nám každý týden chodí z celého světa nejrůznější balíky a faktury, které jsme si neobjednali“
-„Já jsem nejlepší, moje fotografie posloužily k vytvoření stovek fake profilů a jsou v každém druhém katalogu s dětskou pornografií“
-„Podívejte se na moji vyrážku, doktorka říkala, že je to z té oplatky, která tomu klukovi v reklamě tak chutnala“

Trochu drsné? Nikoliv, pouze důsledek nezodpovědného chování jejich rodičů.
A když dojde k něčemu špatnému, provinilý rodič bude hledat chybu v aplikaci a nedokáže si připustit, že tou chybou je on sám.
Bohužel lidé jsou nuceni okolím i médii k používání aplikace, která v kombinaci s nízkým intelektem působí škodlivě. Je velmi obtížné se tomu vyhnout, ať jdete kamkoli, všude se řeší Facebook. Je to dnešní dobou a zdegenerovanou společností hloupých bytostí, až se oprávněně obávám, co nás ještě čeká.
Uvítal bych žaloby na veřejnoprávní ČT a další subjekty, které ke komunikaci s diváky prosazují soukromou společnost (reklama zdarma) a její aplikaci, která je prokazatelně návyková, škodlivá a dělá z lidí e-zombie, které se tak svou hloupostí a vychytrale nastavenými pravidly (které odsouhlasili, aniž by je četli) stávají největším rizikem nejen pro sebe samotné, ale hlavně pro svoje děti!
ha ha

Zakázat to nelze. Jedinou možností je masové prosazení rovnice facebook=idioti. Zabrání se tak dalšímu růstu kartotéky hloupých oveček, začne jejich odliv a FB zůstane pubertálním dětem, protože nikdo nebude chtít mít nic společného se spolkem idiotů (což FB bezpochyby je) a začne se zase od nuly, protože tak vznikne příležitost pro nějakou jinou sociální síť. Mnozí to již udělali, někteří o tom teprve přemýšlí a byl bych velmi rád, kdyby o tom začali přemýšlet všichni, odznačili se ze všech fotografií a hromadně zrušili svůj cejch idiota.
Proto pěkně prosím všechny zbývající rozumné lidi: Dávejte všude viditelně a slyšitelně najevo, že účast v takové sociální síti, jakou je FB, je něco, za co by se měl člověk stydět, alarmujícím způsobem shazuje jeho důstojnost, krade soukromí a vypovídá o jeho nízkém intelektu, neskutečné hlouposti a řadí ho na úrovneň pubertálních blbečků.
Facebook je zlo a koncentrovaná blbost a pokud se nám podaří tuto myšlenku prosadit nad domnělé pseudo-pozitiva, kterými se mnozí dokola ohánějí, věci se dají do pohybu. Proto linkujte na tento článek, diskutujte a přesvědčujte své okolí, že účet na facebooku je obrovská životní chyba s nedozírnými následky nejen pro vás samotné, ale i pro vaši rodinu a vaše blízké!
Tuhle zvláštní lidskou potřebu být něčím majetkem v něčí databázi dost dobře nechápu a i kdyby se podařilo FB sesadit z trůnu, vznikne jiná sociální síť, kam se všichni přesunou exhibovat. Naštěstí opět bez mé účasti, protože já narozdíl od ostatních touto podivnou úchylkou netrpím. Máme pouze naději, že vznikne jiná sociální síť, která může být lepší, nebo podobná té současné (horší už to být nemůže), protože doba si to žádá.

Články na téma facebook jsou spolehlivým zajištěním příjmu několika nespokojených e-mailů, ve kterých pisatelé nemají odvahu napsat veřejně svůj (často směšný) názor, vyžadují omluvu, vyhrožují, nebo prozrazují způsob, jak přišli ke svému FB účtu a trapně omílají již mnohokrát vyvrácené argumenty a typicky pokládají otázky, které byly v článku již zodpovězeny. Zezačátku jsem na tyto e-maily reagoval, ale asi po třetí zprávě jsem je začal ignorovat. Pokud tedy máte potřebu se vyjádřit k tématu, použijte diskuzi pod článkem, ať se také ostatní pobaví, na e-maily odpovídat nebudu. Děkuji za pochopení.

Už mám taky Twitter


Jak jistě všichni víte, nemám příliš v oblibě sociální sítě.
Abych to upřesnil: Nemám rád sociální sítě, které shromažďují citlivé údaje o svých ovečkách, jejich přátelích, zálibách a činnostech, aby s nimi mohly vesele obchodovat. Nemám rád sociální sítě, které jsou synonymem pro hloupost, demenci a prazvláštní úroveň vyjadřování a členství v takovém stádu rozhodně není nic, co by někoho mohlo povyšovat, obohacovat nebo nadřazovat nad ostatní.
Ve skutečnosti je to přesně naopak. Soudný a inteligentní člověk by nikdy nesouhlasil s tím, že bude něčí majetek a že bude ochotně sdělovat veškeré nejen své citlivé osobní údaje a zajišťovat obrovské zisky někomu, o kom neví vůbec nic.
Soudný a inteligentní člověk by si nikdy neshazoval svoji důstojnost, čest i charakter výměnou za virtuální stvrzenku o tom, že patří mezi největší hlupáky 21.století, kterých je v tuto chvíli po celém světě téměř 600 milionů.

Dost bylo výlevů o lidské hlouposti (jestli se ty existence ještě vůbec dají nazvat lidmi), na toto téma plánuji další článek, protože mě nově zjištěné skutečnosti dost znepokojily a rád bych, aby se nad nimi zkusilo zamyslet i více lidí….

A nyní přejdu k věci. Několik lidí mi v minulosti psalo, jestli nemám Twitter, že by o moje moudra měli zájem nejen na tomto blogu :)
Moje odpověď byla: Nemám a zatím nemám potřebu mít, možná někdy v budoucnu…
Počínaje dnešním dnem mám pro všechny dobrou zprávu. Nezvítězila potřeba mít, ale spíše zvědavost a nuda. Takže se mám na čem plavit a snad to bude i přínosné jak mě, tak i vám. Zároveň vím, že se na této sociální síti nebude kšeftovat s mými osobními údaji, nebude mi chodit nevyžádaná pošta, nikdo mě nebude označovat na fotkách, budu ušetřen podobných zhovadilostí Velkého Bratra a nebudu patřit mezi podřadnou lůzu, která zabíjí svůj čas nesmyslným farmařením a získáváním bezcenných trofejí.

Asi chvíli potrvá, než si všechno ohmatám, vyzkouším a naleznu toho správného desktopového klienta (Gwibber se zdá ok, ale po probuzení počítače ze spánku se musí killnout, povypínat přidružené knihovny a znova spustit), taky budu sledovat dopady na statistiky, získám nové zdroje a podněty pro další činnost…

Jo a abych nezapoměl, můj Twitter je na adrese http://twitter.com/dj_apin
Tak mě hezky přivítejte, objevil jsem Ameriku :)