Ke sepsání tohoto příspěvku mě inspirovalo toto virální video Michala Orsavy z minulého týdne, které se svým geniálním zpracováním stalo okamžitě hitem a zároveň poslouží jako dobrá demonstrace toho, jakou pitomost si škůdci v evropském parlamentu zase vymysleli.
Jak asi správně tušíte, téma se točí okolo článku 13 nového právního předpisu EU o autorských právech. A ačkoli si tento nadpis mnozí asociujete s poplašnými fake news, které na sociálních sítích šíří zpravidla nevzdělaná a méně kapacitní většina naší společnosti (ještě mohl být napsán caps lockem), pro tento příspěvek byl vybrán účelově, protože je dle současného návrhu nejen toto video v ohrožení. Vlastně je v ohrožení naprostá většina videí na YouTube. A nejenom tam. Budoucnost všech platforem pro sdílení nebo publikování obsahu je ve vážném ohrožení, protože se evropští byrokrati rozhodli opět páchat dobro v zájmu vekých nahrávacích a mediálních společností a způsobit tím mnohem více škody, než užitku. Jak už jsme se v minulosti mohli mnohokrát přesvědčit, zákony a nařízení naší milé EU nikdy nepřinesly užitek, ale pouze problémy a šikanu obyčejných lidí.
Jde o to, že velmi nešťastně konstruovaný návrh zákona ukládá za povinnost tentokrát provozovatelům sdílecích a streamovacích služeb kontrolovat nahrávaný nebo vysílaný obsah a v případě, že by obsahoval autorsky chráněný obsah (video, obrázky, text), musí tento obsah zcenzurovat (prostě zablokovat). Problém je v tom, že spolehlivá technologie, která by dokázala kontrolovat nahrávaný nebo právě vysílaný obsah v reálném čase, jestli náhodou neobsahuje autorsky chráněný obsah, neexistuje.
YouTube má sice Content ID, ale ten nemusí fungovat spolehlivě ve všech případech (hlavně při živém vysílání), může se splést a potom tu jsou další služby nebo jen úložiště, pro které by koupení nebo vyvinutí vlastní technologie na rozpoznávání obsahu bylo doslova likvidační. Nemluvě o nákladech na případné soudní tahanice s vydavatelskými společnostmi…
Pokud by v lednu článek 13 prošel v nezměněné podobě, zanikla by spousta dobrých a nadějných služeb. Někde jsem četl, že by muselo zmizet 90% veškerého obsahu na internetu. Sbohem parodie Harryho Pottera, sbohem živé streamy, sbohem Fuck off ACTA, sbohem parodie a memes, sbohem předělávky, sbohem cover verze, sbohem karaoke, sbohem mashupy (poslední dobou neposlouchám nic jiného, než mashupy – a to by mě vážně nasralo)… Vítejte v kybernetické totalitě 21.století.
Co se s tím dá ještě udělat? Moc času už nezbývá, ale můžete zkusit napsat našim drahým Europoslancům, co si o tomto jejich dalším nezdařeném paskvilu myslíte. Vymysleli a odhlasovali si jich už hodně, ale tohle už je vážně hodně přes čáru! Kontakty najdete například na konci tohoto článku. Vynechte zdvořilostní fráze, nebo podbízivé výhrůžky o nadcházejících volbách do Evropského Parlamentu, ale jděte na ně pěkně z ostra!
Tak si říkám, že vystoupení z EU je špatný nápad. Nejlepší by bylo ji zrušit a přísně potrestat všechny, kdo se na tom celém zrůdném cirkusu podíleli.
Blackview BV8000Pro mám již více jak rok a přináším zhodnocení používání telefonu za celou tu dobu. Vyplatí se koupit?
Nestává se tak často, že mi jeden telefon vydrží více než rok a navíc, že s ním budu spokojený.
Rok se s rokem sešel a od minulého srovnání odolných telefonů jsem obdržel hned několik dotazů na spokojenost používání telefonu Blackview BV8000 Pro a tak by bylo dobré se na tento telefon podívat s ročním odstupem. Prvotní nadšení mírně vyprchalo (jako asi u všeho) a ačkoli všechny pozitiva telefonu jsem vypsal v minulém článku, tak teď bych se rád soustředil na ty horší stránky přístroje, které potenciální kupce pochopitelně zajímají nejvíce.
Pojďme si tedy připomenout ty pozitiva, které nijak neomrzely, ani se vlastně za ten rok nijak nezměnily a trochu je doplnit nebo upřesnit i těmi negativy:
Na prvním místě musím znovu vyzdvihnout odolnost vůči vodě i prachu. Ať už se s telefonem koupete, sprchujete nebo ho jen oplachujete pod tekoucí vodou, stále se můžete spolehnout na to, že se voda do telefonu prostě nedostane. S koupáním a oplachováním telefonu souvisí první nešvar zmiňovaný i minule: Pokud máte hodně tvrdou vodu a proud nasměrujete přímo na vrchní hranu přístroje, může si telefon myslet, že jsou v něm zapojená sluchátka. Stává se to i po delším pobytu ve vaně, když máte hodně pěny, nebo jako když naschvál čekáte důležitý hovor a zrovna si telefon opláchnete u studny, tak se s volajícím prostě neuslyšíte. Musíte telefon vypnout, vysušit zdířku na sluchátka a znova zapnout. S vodou souvisí i citlivost displeje a čtečky otisků prstů. Pokud chcete fotit pod vodou, docela běžně se stává, že se vám to nepovede, protože hladina vody nejčastěji stáhne oznamovací panel dolů, přesouvá ikonky, zapíná Bluetooth nebo navigaci a prostě tak různě náhodně dělá brikule na displeji. To je ovšem problém u všech displejů u všech voděodolných telefonů. Telefon se prostě pod vodou ovládá velmi obtížně. On i takový déšť za vás dokáže napsat smsku nebo vám schovat nějakou ikonku na ploše :) Čtečka otisků prstů funguje pouze za sucha. Pokud máte na rukách nebo na čtečce vodu, je prakticky nemožné odemknout telefon. Koho by to zajímalo, tak čtečka otisků prstů sejme i kočičí tlapky :)
Ani po roce nepozoruji žádnou degradaci baterie. Udrží telefon v chodu klidně celý den intenzivního používání a při šetrném provozu stačí nabíjet jednou za 4 dny. V prvních dnech, kdy telefon ještě nedostal poslední aktualizaci, se docela rychle vybíjela baterie při zapnuté úspoře dat. V současné verzi ta spotřeba energie není tak výrazná, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se zapnutým spořičem dat ta baterie ubývá rychleji… Největší žrout baterie je roaming. Pokud máte obsazeny oba sim sloty, tak se vám baterie dokáže vybít I klidně za půl dne.
Volání, data, konektivita. Ani po roce se nic nezměnilo. Pokud je při telefonátu špatně slyšet druhá strana, většinou bývá problém právě tam nebo u operátora. Telefon si drží signál, hovory jsou krásně zřetelné a hlasité (pokud má protistrana kvalitní telefon nebo volá z pevné linky), hlasitý odposlech je slyšet na celou místnost, navigace je přesná bez výpadků, wi-fi chytá nejlépe ze všech dostupnýh přístrojů, co mám doma. Spárování s okolními BT zařízeními je bezproblémové. Kamarád si také koupil tento telefon a zaskočilo ho, že do něj nezapojí audio jack od reproduktorů. Někde se určitě dá pořídit redukce na delší jack, ale já mu rovnou doporučil BT modul k reprákům, alespoň nemusí tahat kabely a při poslechu může mít telefon pořád v kapse.
Konstrukční nedostatky se tu také najdou. Na odolnost si stěžovat nemohu. Telefon mi již mnohokrát spadnul displejem na beton nebo dlažbu z mnohem větších výšek, než z té, která byla pro BV5000 fatální. Na fólii na displeji je již mnoho nehezkých škrábanců a vrypů, nicméně sklo pod ní by mělo být netknuté. To ale nemohu potvrdit, ani vyvrátit, ta fólie tam je celý rok a zatím slouží jak má. Nešetrné zacházení a nespočet pádů je znát hlavně na hliníkových bočnicích a zadním krytu SIM karet.
Právě ty hliníkové bočnice jsou trochu nešťastně řešené. Protože telefonu chybí jakékoli očko nebo tvor, na který by se dalo zavěsit poutko, musel jsem si ve vnitřní straně levé bočnice vypilovat malou drážku, kterou vedu lanko obtočené kolem prvního šroubku. Vyzkoušel jsem mnoho materiálů od režné nitě až po vlasec na sumce. A ano několikrát obmotaný vlasec zatím vydržel nejdéle. Přesto se čas od času přetrhne nebo se rozláme plastové poutko na jeho konci a je potřeba ho vyměnit. To znamená rozšroubovat všechny 4 mini šroubky s hvězdicovou hlavou a navléknout nový vlasec za spodní šroubek. Konstruktéři tohoto telefonu ale nepočítali s tím, že budu ty bočnice co 4 měsíce rozdělávat, takže už hned po prvním rozdělání se hlavice šroubků trochu zdeformovaly a jeden se dokonce protáčí a to ani nebylo potřeba vyvinout žádnou extra sílu. Ovšem i běžný uživatel, který neplánuje žádný takový tuning by měl čas od času bočnice odmontovat a vyčistit to pod nimi. Pod těmi bočnicemi se totiž zaržuje ohromné množství špíny a prachu!
Musím také upozornit na hlasitý reproduktor. Pokud budete příliš dlouho poslouchat hudbu přes repráček na maximální hlasitost, tak ho můžete zničit! Můj repráček se asi po hodině a půl hlasité reprodukce dost znatelně opotřebil. Chrčí a od té doby přehrávané upozornění, vyzvánění nebo hudba není v takové kvalitě, než byla před touto diskotékou…
Začátkem tohoto léta dostal telefon další aktualizaci, která na první pohled žádné velké změny nepřinesla. Subjektivně prodloužil výdrž baterie a trochu usměrnil neposlušné widgety na ploše, které se ne vždy správně aktualizovaly po restartech telefonu. Jestliže se některé widgety před aktualizací nechtěly správně zobrazovat po sedmi z deseti restartů, tak nyní se to děje „jen“ ve třech z deseti restartů. Ono prve zmiňované „lupání“ při projíždění Twitteru nebo jiné aktivitě procesoru bylo odstraněno v některé z předchozích verzí a pokud si nyní chcete poslechnout šveholení elektroniky, tak musíte přiložit ucho k repráčku v naprostém tichu.
I navzdory extrémně horkému létu mi telefon nikdy nezobrazil hlášku o přehřívání. A že při rychlonabíjení nebo hraní náročnějších her zadní hliníkový kryt vážně hodně „topí“. Nicméně to nabíjení není vždy rychlé. Už několikrát se mi stalo, že se telefon originálním kabelem a originální nabíječkou nenabil za hodinu, ale trvalo mu to celou noc. Způsobují to nečistoty v konektoru nebo špatně zasunutý kabel. Stačí konektor profoukout stlačeným vzduchem nebo kompresorem a nabíjení zase frčí bleskovou rychlostí.
Nikdy se mi nestalo, že by telefon vytuhnul. Pouze u dřívějších verzích firmwaru bylo znát, že k tomu inklinuje, ale nikdy se nezaseknul, ale prostě se samovolně restartoval. Nikdy nebylo potřeba obnovovat telefon do továrního nastavení nebo řešit nějaký reset. 6GB RAM je dostatečně velká, přesto se občas stane, že při odemykání otiskem prstu telefon zavibruje okamžitě, ale trvá mu další třeba i 4 sekundy, než rozsvítí obrazovku. To je věc, která se výjimečně stane, pokud má telefon spuštěnou špatně optimalizovanou aplikaci a docela mi vadí. Vůbec poprvé a naposledy mi telefon zobrazil hlášku o vyplnění RAM z 91% v zahraničí při roamingu, zapnuté navigaci a několika náročných aplikací na pozadí. Jinak jsem varování na využití RAM nikdy nezaznamenal.
Automatické otáčení displeje mám v 90% času vypnuté, protože to nefungovalo úplně dokonale a plynule. Po nějakém čase jsem zjistil, že je totálně rozhasená kalibrace senzorů. A nejlíp se mi to podařilo zkalibrovat přes servisní menu *#87#, stejně tam je ale pořád odchylka asi 2°. Naštěstí nepoužívám aplikace vyžadující gyroskop, takže mi to tolik nevadí…
Co říci závěrem? Nic není dokonalé. Chyby a nedostatky se najdou na každém přístroji jakékoli značky. S BV8000 Pro jsem nadmíru pokojen i po roce používání. To, co se dá označit za problémy jsou jen maličkosti a na pohodlné a spolehlivé používání má takřka nulový vliv.
Jak bezpečně uchovat obnovovací seed ke své krypto peněžence?
V tomto článku budu zase plkat o těch prokletých kryptoměnách, které ať se vám to líbí nebo ne, budeme jednou používat všichni.
Posledně jsem se tu pochlubil, že vlastním nový Trezor T a mám v něm bezpečně uschováno 95% svého portfolia. V době psaní předchozího článku se o bezpečnosti dalo hovořit tak napůl, protože jsem měl obnovovací seed zapsaný pouze tužkou na přiložené kartičce a taky jsem se těch několik slov naučil zpaměti. Jenže nikde nemám záruku toho, že si seed budu pamatovat pořád a také, že onen kousek papíru vydrží věčně.
Každá normální kryptoměnová peněženka vám při svém prvním založení zobrazí tzv. seed. Jedná se o kombinaci 12 nebo 24 slov, díky kterým svoji peněženku můžete kdykoli obnovit, pokud svoji peněženku (hardwarovou nebo v telefonu) rozbijete nebo ji ztratíte a vy tak nepřijdete o kryptoměny, ke kterým vám vaše ztracená peněženka umožňovala přístup. Fakticky je tak nejdůležitějším a klíčovým bezpečnostním prvkem ne samotná peněženka, ale právě tato posloupnost slov. Pokud znáte tyto obnovovací fráze, můžete krypto peněženek ztratit nebo zničit klidně stovky a přesto víte, že se ke svým kryptoměnám bezproblémů dostanete. Vážně je to takhle snadné. Díky těmto jednoduchým pravidlům může kdokoli vlastnit kryptoměny představující určité finanční obnosy i bez drahých a složitých bankovních molochů. Vlastnit peníze a přitom se vyhnout bankovním nástrahám tak díky kryptoměnám mohou i lidé z nejchudších částí světa, dokonce i bez přístupu k internetu. Pokud si i křovák z pralesa zapamatuje prostých 12 slov, může provádět klidně i milionové finanční transakce. Navíc jednodušeji, rychleji a levněji, než kdyby si musel otevírat účet v bance (který by takovému člověku žádná banka stejně nikdy nezřídila)!
Jak již bylo řečeno, obnovovací frázi může uživatel zapomenout a papírek se zapsaným seedem může shořet nebo se rozmočit společně s krypto peněženkou a takhle nejeden uživatel kryptoměn přišel o veškeré své prostředky. Jak tedy uchovat tu svoji super tajnou posloupnost slov pro případ živelných katastrof nebo nenechavých zlodějů?
Prakticky na každém diskuzním fóru zabývajícím se kryptoměnami se toto už řešilo. Nejspolehlivější a nejpraktičtější ze všech možností je vyrazit si svůj seed do odolného kousku oceli. Existují i specializované komerční řešení a o jejich spolehlivosti a odolnosti si můžete přečíst jeden zajímavý článek včetně zatěžkávacích crashtestů.
Takový Kryptosteel může být velice elegantním a nadčasovým dárkem třeba k vánocům. Prostě někomu dáte takovouhle ocelovou kartičku s obnovovacím seedem k peněžence, kam jste předtím poslali nějaké kryptoměny. Osobně se mi takový dárek velice zamlouvá!
Já na to šel způsobem DIY. Obvolal jsem svoje kamarády, kteří pracují se železem, jestli by na dílně nenašli nějaký odřezek a všichni shodně: „Není problém, někdy se stav, mám toho tady tuny, určitě něco vybereme, ale jsem teď na dovolený, tak musíš počkat“. A než se kamarádi stihli vrátit z dovolené, tak jsem takhle bloudil po jednom hobby marketu a hledal obkládací lištu k zrcadlu. A narazil jsem na krásný nerezový metr dlouhý pásek za 39Kč. Ten pochromovaný za 150Kč by k zrcadlu pasoval lépe, ovšem odřezek z tohoto levnějšího nerezového kousku bude milionová investice. Pak už jen stačilo pořídit za pár stovek razící znakovou sadu písmen (jehlou ty slova pixel po pixelu fakticky vyťukávat nebudu) a seed bude během pár minut navěky archivován. O odolnost nerezového pásku se nebojím. Vždyť jen uříznutí flexou byl docela problém, takže případný požár nebo jiný destrukční proces zajisté přečká bez úhony. S obtížemi se dá ohnout, čímž se trochu deformují vyražené znaky, ale i po narovnání se to dá normálně přečíst. Je to sice nerez, ale pro jistotu jsem to ještě celé přetřel silnou vrstvou barvy, která krásně schová vyražená písmenka a nikdo na první pohled vůbec nepozná, že tam něco je vyraženo.
Mezitím se oni výše zmiňovaní kamarádi vrátili z dovolených a i u nich jsem si vybral pár šikovných kousků ocelových slitin, které ani nevim z čeho přesně jsou, ale prý je nic a nikdo nedokáže zničit, že to opracovávají laserem a za jednu směnu odříznou jen pár centimetrů, jak je to odolný materiál. No i na tu raznici budu asi muset vzít větší kladivo :)
Každopádně stále držím v oblibě onu první nerezovou lištu, která sice není tak skladná, jako pár cm veliká tabulka ze super oceli, ale zase mě napadá hromada míst, kam bych ji mohl schovat tak, že ji nikdy žádný zloděj nenajde. Kdybyste byl bytový zloděj, napadlo by vás se podívat například do radiátoru, pod práh dveří, na zadní stěnu kraje skříně, nebo nakonec třeba na druhou stranu té lišty na zrcadle? Takových míst, kam se dá taková nenápadná zdánlivě bezcenná lišta 1x30cm schovat, jsou v bytě desítky a hlavně nikoho by nenapadlo, co všechno může ukrývat. Samozřejmě lze dobře schovat i tu malou tabulku ze super oceli, ale pro tu bude většina lidí vybírat samé konvenční úkryty od pancéřového trezoru ve zdi až třeba po zakopání na zahradě. Tahle lišta prostě vyhrává také díky tomu, že se dá snadněji rozdělit v případě tzv. Shamir Backup a její části uchovávat odděleně. Když by se tam vloupal zloděj a bude mít hodně důvtipu, může ji i objevit, ale nikdy by ho asi nenapadlo, že na druhé straně pod vrstvou barvy najde zakonzervovanou část mnohem cennějšího lupu, než všechno vybavení v bytě dohromady. Rozhodně bude jednodušší si pamatovat, u koho jsem schoval ty další části seedu, než celou básničku :)
Tip na závěr: Pokud se také rozhodnete uchovávat svůj seed tímto způsobem, nejprve si na ten kousek železa napište vše lihovkou, ať si uděláte představu o tom, jak to bude vypadat a hlavně se vám bude lépe trefovat raznicí a nebudete muset brát do ruky jedno písmeno třeba 10x pro každé slovo zvlášť. Nechávejte si větší rozestupy v místech, kde chcete lištu rozdělit a nakonec vše zalijte hustou barvou. Zbývá jednotlivé díly šikovně schovat nejlépe několik km od sebe. Možností se nabízí nepřeberné množství.
Můžete si také založit jakousi fake peněženku, kde budete mít jen drobné a seed k ní vytvořit stejným způsobem. Tento seed může sloužit jen jako volavka nebo k odvedení pozornosti od toho hlavního. Nikdy nevíte, co vás může v budoucnu potkat. Nikdo by neměl vědět, kolik máte kryptoměn. Můžete se třeba stát obětí vydírání, kdy po vás agresor bude vyžadovat prozrazení seedu. Určitě mu nebudete chtít dávat seed k té hlavní peněžence. Vlk se tak nažere a koza zůstane celá… Život přináší všelijaké situace, je dobré být připraven na vše.
Je to skoro neuvěřitelné, ale tenhle můj blogísek funguje přesně 10 let. Doba velmi rychle pokročila, v internetovém prostředí je jedna dekáda skutečně mimořádně dlouhá doba, během které se odehraje obrovské množsví věcí, mnoho menších, ale i větších projektů nepřežije a ty začátky se z dnešního pohledu jeví jako středověk.
Někdo se zmůže na svůj vymazlený profilek na sociální síti, někdo si zmonetizuje blog.
Ještě před založením tohoto blogu jsem vytvořil a spravoval hned několik projektů, které ale nebyly tak úplně moje. Chybělo mi něco čistě vlastního, do čeho mi nikdo nebude kecat a budu si to moci tvořit a spravovat tak, jak chci já a jak uznám za vhodné.
S blogováním jsem začal ještě dříve na blogger.com. Nicméně blogovací systém od Googlu byl v mnoha ohledech značně limitující a já věděl, že potřebuji vlastní píseček, kde budu mít možnost pořádně roztáhnout křídla a důkladně vyzkoušet všechny ty lákadla a možnosti, které se nabízejí a umožňují dát volný prostor kreativitě. Hodně věcí jsem tak zkusil, objevil, naučil se a poznal.
V roce 2008 byl WordPress již nějakou dobu celosvětově oblíbeným a docela dobře použitelným redakčním systémem. Blogy na vlastní doméně něco znamenaly (a stále znamenají), Facebook tehdy ještě skoro nikdo neznal, místo něj frčel Myspace (resp. zažíval svůj úpadek), čeští uživatelé používali hlavně lide.cz, libimseti a xchat. Stále převažovalo nepsané pravidlo, že vystupovat na internetu pod svým skutečným jménem je nemyslitelné. Připojení přes drahý a pomalý Dial-up se stávalo raritou, přesto se na něj leckde ještě dalo narazit. Tou dobou již vyšel druhý iPhone, ale v našich kapsách převažovaly tlačítkové telefony, které nebyly větší než krabička od cigaret, postrádaly OS a na jedno nabití vydržely fungovat klidně i dva týdny. Twitter ještě skoro nikdo nepoužíval, Blockchain už nebyl jen sci-fi a internet byl celkově ještě pořád relativně svobodné médium a úředníci v EU o jeho fungování věděli zhruba asi tolik, co dnes, akorát u nich zatím nikdo nelobboval za regulace a nesmyslné zákony a nařízení.
Tehdy se ještě hrálo na Pagerank (jednou jsem tu měl i PR5!) a SEO byl obor, ve kterém jsem se docela dobře orientoval, bavilo mě sledovat statistiky, vylepšovat svoje strategie, naučil jsem se psát a používat klíčová slova tak, aby se to ve vyhledávačích objevovalo co možná nejvýše. A celkově jsem si to vážně užíval a zjišťoval, že to v té době byla vlastně hračka a i bez placených kampaní se podle tehdejších pravidel dalo dostat na první pozice docela jednoduše. To byly mety, které mě bavilo dobývat.
V nejlepším se má přestat a taky jsem byl jeden čas velmi vytížený, že mi už nezbývalo moc času ani energie na psaní dalších článků. A tak nějak to vlastně trvá do současnosti.
Rád bych publikoval častěji. Témata by byla, chybí čas. Pár lidí mi vyčítalo, že kvůli Twitteru nevydávám články tak často. Tak trochu na tom něco bude, ale Twitter není tím hlavním viníkem. V reálném světě teď řeším důležitější věci, během kterých se na některá témata nedostane, nebo mám hromadu rozepsaných článků, ale nejspíše se už nikdy nedostanu k jejich dokončení, protože určitá témata prostě přestanou být aktuální.
Míval jsem období, kdy se tu články objevovaly denně. Občas mi někdo známý třeba v hospodě nebo na akci sdělil svůj názor na ten nebo onen článek, já ale nikdy primárně nepsal pro lidi, kteří mě znají. Mým cílem bylo publikovat (třeba i kontroverzní) témata, která zajímají širokou veřejnost. Soustředil jsem se na uživatele, kteří se k mým textům dostali přes vyhledávač a ideálně mi kliknuli na reklamu nebo se prokliknuli někam dál přes monetizovaný link.
Mám tu několik žhavých uhlíků, které stále přivádí návštěvníky a generují zisk. Díky tomu si na sebe blog vydělá. Už mnohokrát jsem chtěl migrovat z drahého a nespolehlivého Station hostingu třeba k Wedos, který se spolehlivostí sice také pokulhává, ovšem je výrazně levnější a tak by mi z toho výdělku z reklam mohlo po zaplacení domény a hostingu i něco zbýt. Na to bych si ale musel udělat čas a důkladně vše prostudovat a naplánovat. Deset let je dost dlouhá doba, během které se nahromadí spousta bordelu a také se několik věcí metodou pokus-omyl nepovedlo a tak mi tu třeba ze stále nezjištěného důvodu nefunguje část galerie. Byly i nějaké pokusy o průniky a za ty léta se tu také snažilo mnoho komentářových spam botů zanechat své vzkazy, přesné číslo vám ale nedokáži říct. Budou to miliony, málokterý byl úspěšný a navíc v poslední době příliv spamů ustal. Některé věci mám povypínané a už si nepamatuji, jak je zase zapnout a u jiných se bojím, že když se v tom začnu vrtat, tak se to rozesere ještě víc.
No prostě by to chtělo začít znova úplně od začátku, provést migraci na levnější hosting, nastavit redirecty, obnovit zálohu a mít zase zpátky všechno funkční a jako nové. To ale vyžaduje laborování, studování a třídění, co se přesune a co se už může smazat. Mám tu několik neveřejných pokusných nebo pomocných projektů, redakčních systémů a databází, některé jsou sloučené a bojím se, abych tím nenadělal více škody než užitku. Nejvíce se asi obávám toho, že bych při přesouvání musel mít nějaký výpadek a než by se to všechno zase ustálilo, ztratil bych pozice ve vyhledávání.
Navíc celá tahle anabáze si vyžádá určitý čas, který si ale teď prostě nemůžu dovolit. Alespoň ne tento rok, takže dlouho odkládaná migrace se opět odkládá minimálně do příštího léta. Ale v té druhé dekádě to už vážně přesunu, blog bude dostupnější, na rychlejším hostingu. Bude méně výpadkú a více článků. Slibuji ;)
Tímto článkem bych rád navázal na původní článek Dogecoinmánie z roku 2014, následně aktualizovaný v divokém roce 2017, kdy se ceny kryptoměn vyšplhaly do závratných výšin. A zároveň opět trochu popíchnul a naštval těch několik nepřejících nocoinerů, kteří mi posílají katastrofické články o tom, jak je bitcoin (a kryptoměny obecně) bublina a jak to celé špatně dopadne. Nutno podotknout, že nocoineři (nocoiner = frustrovaný závistivec, který nestihl nakoupit kryptoměny za levno a tak je teď bude proklínat a usvědčovat se o tom, jak jsou špatné) nejčastěji přeposílají články na novinky.cz a obecně kryptoměnám rozumí asi tak stejně, jako diskutující na zmiňovaném zpravodajském webu.
No, pokud jste nocoineři, nemá smysl vám vyvracet vaši mantru. My, co máme informace i z jiných zdrojů, než z Novinek, se tomuhle hysterčení můžeme jenom smát, HODLovat a diverzifikovat své coiny, které se jen během toho loňského roku zhodnotily o tisíce procent.
Na druhou stranu zase jiný můj kamarád o kryptoměnách ještě nedávno nevěděl vůbec nic a před pár měsíci jim zcela propadl, je nadšený z technologie blockchainu (největšího vynálezu 21.století) i možností, které kryptoměny nabízejí, byť je ještě dnes mnoho lidí nedokáže pojmout, nebo jim chybí ten správný nadhled a informace. Sice začal na krypto burzách obchodovat až koncem roku, kdy se ta tzv. „bublina“ blížila vrcholu, ale přistupuje k tomu velmi zodpovědně, zjistil si informace, nastudoval whitepapery a dnes po několika měsících má větší přehled, než mám já po několika letech. A daří se mu. A i já mám radost z jeho nadšení a vždycky dobře pokecáme o tom, co je nového, jaké zprávy zahýbaly s trhem, co očekávat a na co vsadit. Tak to má být!
Ano, diverzifikoval jsem, investoval, re-investoval, riskoval, neprohloupil. Vsadil také na litecoin, ethereum, dash, zcash atd. Kdybych to neudělal, asi bych se proklínal a dnes bych měl víceméně to, co jsem měl i před tím rokem. Přesto i letos platí to, že největší zisky mi plynou z pasivního zhodnocování, virtuální těžby a HODLu. Dává mi to vážně moc pěkné vyhlídky na to, že hypotéku nebudu splácet 30let, ale celou ji splatim třeba už za 3 roky…
Asi mi to nebudete věřit, ale vážně mě potěšilo, že bitcoin začal zase klesat. Očekával jsem podobný vývoj, jako byl po roce 2014, kdy byl na grafu relativně klid a tři roky byl bitcoin mimo pozornost. Rád bych si vychytal ten vzácný okamžik, kdy bude cena bitcoinu na minimu a já si tak mohl levně přikoupit. Bohužel ceny pod 1000$ za jeden bitcoin se už pravděpodobně nikdy nedočkáme, takže teď nezbývá nic jiného, než sledovat grafy, informace ze světa kryptoměn, analýzy a porovnávat s minulým obdobím (protože historie se neopakuje, ale rýmuje), věřit předpovědím znalců v oboru a hlavně spoléhat se na svůj vlastní úsudek a ve správný okamžik ještě pár coinů přikoupit. Přikoupil jsem něco málo bitcoinů, když teď nedávno cena klesla k 6000 USD. Spíš jsem jen potřeboval vyzkoušet jednu platební metodu, abych byl připraven na větší nákup. Čekám teď ještě na další pokles pod 5000 USD, kdy plánuji přikoupit další coiny a pak očekávám otočení trendu a nepřekvapilo by mě, kdyby koncem roku bitcoin vyšplhal ke svému dosavadnímu ATH. A pokud ne, nic se neděje. Když kurz půjde do strany nebo bude dále klesat, budu spokojený, protože to budou další výhodné dokupy a samozřejmě také odměny na všech faucetech se rapidně zvýší. Jsem člověk, který hledí dopředu a právě minulý rok se moc hezky ověřilo, že získané výhry v halířových hodnotách budou jednoho dne mít stokorunové hodnoty :) Nicméně moc bych nesázel na paralelu s rokem 2011 a 2014 a na to, že takhle nízko ceny vydrží zase několik let. Kryptoměny obecně už urazily obrovský kus cesty, jen samotný bitcoin má za sebou několik technologických vylepšení, vývojáři výrazně zapracovali na technologii, přidali a stále přidávají spousty dalších funkcí, které dříve nebo později jeho cenu ještě mnohonásobně zvýší. Netvrdím, že bitcoin zůstane jedničkou a že ho z pomyslného trůnu nesesadí nějaká jiná kryptoměna, ale stále jsme ještě pořád na začátku něčeho revolučního a kdo si tento vlak nechá ujet, velice prohloupí!
A protože si finanční odborníci a poradci šuškají, že jejich „100% přesné analytické centrum“ spočítalo, že letos nebo nejpozději příští rok přijde další finanční krize, je právě teď ten nejvyšší čas rozvrhnout si své úspory i do kryptoměn. Ono je to vcelku i docela pochopitelné, protože ty finanční krize se cyklicky opakují a v reakci na tu poslední finanční krizi v roce 2009 vlastně vznikl bitcoin. A bitcoin je zásadní gamechanger, který tu nikdy v historii ještě nebyl. Čekejme krizi a s ní i revoluci ve světě financí. Neřeknu vám přesně kdy, ale určitě dlouho čekat nebudeme.
Už v létě 2017, kdy se při pohledu do softwarových krypto peněženek ukázalo, že podle aktuálních kurzů bude potřeba pořídit hardwarovou peněženku, a že mít v peněženkách v mobilu v kryptoměnách takové částky není příliš bezpečné a ty zbytky, které mám v papírových peněženkách, si chci sjednotit na jedno místo, do jednoho zařízení. Dlouho jsem čekal, až Satoshi Labs vydají druhý Trezor a nedávno jsem se konečně dočkal.
Takže nyní vlastním Trezor T a mám o něco klidnější spaní. Po několika odkladech se drtivá většina mého portfolia konečně ocitla v Trezoru (vlastně tam fyzicky jsou pouze privátní klíče) a v peněžence na mobilu jsem si nechal jen několik drobných pro příležitostné platby.
Trezor T mě překvapil svoji titěrností. Trochu jsem se obával, jak se budu strefovat na číslice a na tlačítka na tak malém dotykovém displeji, ale jde to bez problémů. Displej má trochu horší pozorovací úhly, ale u takového zařízení to je vlastně výhoda a je dostačující i na ofocení zobrazených QR kódů. Webová administrace je částečně i v češtině, jen pro posílání ETH a ETC se využívá stránky MyEtherWallet. Posílání a odesílání je dle očekávání snadné a přehledné. Netvrdím, že je úplně blbuvzdorné, ale dá se v tom zorientovat celkem rychle. Trochu jsem zklamaný z mobilní aplikace Trezor Manager, která prakticky nic neumí a prozatím se mi nepodařilo přesvěčit Mycelium, aby mi ukazoval všechny peněženky v Trezoru a jejich zůstatky. Budu se muset ještě začíst do odborných diskuzí, nebo prostě jen počkat na nový firmware, protože to je stále ještě novinka.
Nebylo to plánované, ale za velmi krátkou dobu jsem vyzkoušel mnoho projektorů a byla to obohacující zkušenost. Pokud plánujete pořídit projektor, mám tu pro vás několik doporučení.
Asi nebude pro nikoho překvapením, že po DJování tak trochu fušuju i do VJování. Je to tvůrčí činnost, ve které se zatím dá stále kam posunout a učit se nové věci. A k tomu je potřeba projektor. Nejlépe s vysokou svítivostí a vzhledem k našemu technickému zázemí i VGA konektivitou.
Už dlouho jsem si plánoval, že by bylo záhodno zbavit se svého stařičkého 700lm projektoru Medion a pořídit si místo něj něco novějšího a hlavně výkonnějšího, s čím by se už dalo svítit na akci.
No a protože se tento podzim hodnota bitcoinu dostala přes magickou hodnotu 7000$, řekl jsem si, že tohle bude ten správný čas si za svoje lehce získané bitcoiny udělat trochu radosti. Primárně držím kryptoměny jako nejspolehlivější zajištění na důchod nebo dětem na školy, ale něco málo si z toho můžu dovolit pustit. A když letos Alza začala přijímat platby i v bitcoinech, cesta k novému projektoru nikdy nebyla jednodušší.
Abych to nějak shrnul, pokud se vám to nechce číst celé. Projektorů jsem za velmi krátkou dobu vyzkoušel hned několik a jsem bohatší o jednu zkušenost: Projektory Acer nebrat!
První projektor jsem si vybral vlastně kvůli ohromnému množství vstupů, což je pro moje všestranné použití velmi praktické. Nativně zobrazuje 1280×800 a to uměl i můj starý Medion a hravě si poradil i se zobrazením Full HD obrazu. Nevim, co se mi zrovna honilo hlavou, když jsem sáhnul po projektoru, který není nativně FullHD. Asi jsem si bláhově myslel, že tedy i z tohodle Aceru dostanu FullHD, když ho podporuje. Sice ho papírově podporuje, ale zobrazuje v WXGA rastru. Navíc jsem podcenil projekční vzdálenost a vesele ho umístil na poličku, na které si dříve hověl Medion. Obraz na tu vzdálenost necelých 5 metrů byl neskutečně veliký i přes nejkrajnější nastavení optického zoomu nezoomu. Což by zase až tak nevadilo, můžu si konečně namapovat regál, dveře i kus stropu a stolu a pro sledování filmů si to prostě softwarově zmenším. No jo, jenomže když budu softwarově zmenšovat a zmenšovat a rastr se měnit nebude, tak mi pak na to samotné promítání už těch pixelů moc nezbude.
Obraz vyniká svou svítivostí, pro nenáročné uživatele by tento projektor mohl dobře sloužit se settopboxem třeba místo televize, nebo na prezentace, ale mně rozlišení nestačí. Ok, byla to vlastně jen taková zkouška, odnesu ho zpátky do Alzy a vyměním ho za nativní Full HD.
Acer H6517ABD
DLP, nat. Full HD 16:9 (1920×1080), max. WUXGA (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, ColorBoost 3D, VGA, HDMI
Druhý projektor vycházel cenově stejně, nemá sice tolik vstupů, ale má stejně mizerný rozsah optického zoomu (1,1x), takže i tento projektor udělá obrovský obraz přesahující přes limity zamýšlené promítací plochy. Ale je to ve Full HD a na to se už jinak kouká. Ovšem je tu jeden zádrhel.
Horní okraje bílých objektů na tmavém pozadí mají modrý stín. Je to vidět hned na úvodním logu při zapnutí a chyba přetrvává i po zahřátí lampy.
Dal jsem si další sadu koleček do Alzy. Bohužel výměna za jiný kus nepomohla. Naprosto stejná chyba doplněná občasným slabým poblikáváním bílé barvy.
Tak a jestli si připlatím a vezmu Acer A1500 a ten bude taky špatný, tak už si od Aceru nikdy nic nepořídím. Statečně jsem se celý život vyhýbal Acer notebookům a začnu se vyhýbat i jakékoli další technice této značky.
Když už tedy rozbaluji několikátý projektor, napadlo mě, natočit unboxing video. Něco mi říká, že nebude poslední…
Acer A1500
DLP, nat. Full HD (1920×1080), 3100 ANSI lm, kontrast 20 000:1, ColorBoost 3D, HDMI, VGA
Vyšší cena je pouze za funkcionality, které stejně nevyužívám, přesto se zdá, že se od svých brášků z jiných sérií tolik neliší. Naštěstí tu žádné viditelné problémy v obraze nejsou. Nicméně asi po pěti hodinách provozu se projektor zničehonic vypne a rozbliká se indikátor špatného napětí. Odpojení od elektřiny a opětovné nahození projektor přiměje k dalšímu fungování. Stane se to náhodně ještě několikrát a pokud se přímo sám nevypne, tak se náhodně restartuje. Prostě se na 3 sekundy ztratí obraz, ukáže se hlášení o zpracování signálu a pak zase začne ukazovat. Naštěstí se to nikdy nestalo uprostřed hry. Ale i tak to je chyba, se kterou se nedá dlouho žít. Příznaky ukazují na problém s HDMI kabelem, ale to by muselo dělat i u předchozích projektorů…
Tímto jsem skončil se značkou Acer a hledám kvalitu jinde. Projektory Acer si jsou hodně podobné jak designově, funkčně, tak i balením. Všechny projektory jsou dodávány s černou brašnou na přenášení, VGA a napájecím kabelem. Všechny Acery mají krytku čočky na provázku, což je na jednu stranu značně nepraktické, ovšem je to praktické místo, kam si lihovkou poznamenat nastavení lichoběžníku, když je projektor používán na několika různých místech. Ze tří balančních nožiček jsou vždy šroubovatelné dvě. Projektory Acer mají jednoduchou a přehlednou nabídku nastavení projektoru, dálkové ovladače v bílé barvě, takže jsou dobře k nalezení mezi ostatními i po tmě. Ovladač A1500 a P1385WB TCO v sobě mají i laserové ukazovátko. Pro někoho může být potěšující skutečnost, že LED indikátory na těle přístrojů nejsou příliš jasné a rušivé. Všechny Acer projektory se vyznačují nevýrazným, málo kontrastním, až skoro mdlým obrazem s tzv. duhovým efektem a problémy zaostřit v rozích obrazu. Viděl jsem už hodně DLP projektorů, a tyhle Acery se řadí k té horší skupině. Dlouhodobé sledování takového obrazu rychle unaví oči a když si na nich pustíte film s debilní roztřesenou kamerou (jako má například Hunger Games), tak se vám zaručeně udělá špatně.
Klíčové parametry jsou vysoká svítivost a VGA vstup. Chystám se zkusit značku Epson.
Epson EH-TW5350
3LCD, 3D, 16:9, Full HD (1920×1080), 2200 ANSI lm, kontrast 35000:1, 2x HDMI, USB, VGA, MHL, mini-jack, WiFi
V Alze už mě dobře znají a reklamace a výměny vyřizují bez zbytečných otázek. Mým požadovaným parametrům již moc projektorů neodpovídá a tak budu muset udělat kompromisy v nižší svítivosti, VGA připojení za žádnou cenu nesmí chybět. Tentokrát si za příplatek vybírám Epson EH-TW5350. Už samotný pohled na krabici dává tušit, že tenhle projektor nebude tak hezky zabalen, jako Acery, dokonce v krabici něco hrká. Je to ledabyle pohozený sáček s návodem a CDčkem. Společně s projektorem je v krabici ještě dálkový ovladač, baterie a napájecí kabel dlouhý 2,5m.
Tady ovšem nejde o balení a obsah krabice, ale o kvalitu obrazu, která převyšuje všechny Acery dohromady o několik tříd a rozdíl je patrný hned na první pohled. 3LCD obraz z projektoru Epson je tak kvalitní, ostrý, kontrastní a výrazný i v ECO modu, že samotná projekce dokonce odhaluje dosud nespatřené nedostatky na stěně, na kterou se promítá.
Tohle je vážně úplně jiné pokoukání a hned mi bylo jasné, že jsem si tu anabázi s nekvalitními Acery mohl odpustit a rovnou sáhnout po Epsonu. Ačkoli doposud ne z vlastních zkušeností, ale jen zprostředkovaně vím, že i Epsony dokážou zlobit a že ho hodně lidí reklamovalo. Nicméně jsem si z tak kvalitního obrazu doslova sednul na prdel. Menu sice není tak přehledné a intuitivní, jako u Acerů, ale zase umožňuje podrobnější nastavení. Bezdrátová konektivita funguje s BV8000 parádně. Promítaný obraz je dokonce hezčí, než na samotném telefonu. Hraní PC her je nyní úplně jiný zážitek, sledování filmů je jako v kině. Pokud na běžném monitoru hrajete nějakou hru, tak na tomto projektoru nejenže máte mnohonásobně větší uhlopříčku, ale začnete si všímat detailů, které na běžném monitoru nepostřehnete. Trochu mě mrzí, že při zapnutí režimu vylepšeného obrazu je sice obraz neuvěřitelně plynulý a živý a člověk má chuť shlédnout všechny doposud viděné filmy znova právě v tomto režimu, ale vypne se tím ECO mód a projektor se stane dost hlučný. Velice hlučná je bohužel i automatická clona pro regulaci jasu. Zní to, jako když v projektoru „hrabe pevný disk“, ale výrazně hlučněji.
Je tu také problém s projekční vzdáleností. Jestliže obraz z Acerů na poličce byl příliš veliký, tak obraz z Epsonu je ultra mega veliký. Má sice trochu širší rozsah optického zoomu, to ovšem nestačí, obraz je na tu vzdálenost stále příliš veliký a Epson nemá funkci digitálního zoomu. Když ho umístím na stůl doprostřed místnosti, tak je obraz zase moc malý a nevyužije se tím celá projekční plocha. Ideální umístění by bylo někde mezi, ale to je přesně v místě, kde se chodí. Vrtat do stropu ze sádrokartonu nepřichází v úvahu a pak také co s kabely…
Radost z kvalitního obrazu mi vydržela pouze jeden den. Druhý den se projektor odmítá zapnout. Po několika pokusech se ho nakonec podaří dostat do stavu kdy vteřinu svítí a vteřinu nesvítí a blikající LED vedle vypínače signalizuje vnitřní chybu.
Nakonec ty projektory Epson asi nebudou tak kvalitní, jak jsem si z počátku myslel. No ale dám Epsonu ještě jednu šanci.
Následuje další série cest do Alzy a tentokrát vybírám Epson EB-U32.
Rád bych už tento nekonečný seriál nějak zakončil a prozatím poslední projektor se zdá, že by mohl být konečně ten pravý. Každopádně stále mi běží 14ti denní lhůta na vrácení.
Epson EB-U32 sice nemá tak krásný kontrastní, plynulý a ostrý obraz, jako jeho předchůdce, můžu ho ale umístit na původní poličku, protože na vzdálenost necelých 5 metrů ten obraz s třímetrovou uhlopříčkou velice těsně zvládá. Sice s nejkrajnějším optickým zmenšením, trochu přesahuje, ale dá se říci, že se to na tu stěnu konečně vejde. Projektor disponuje i digitálním zoomem, bohužel jen zvětšuje, digitální zmenšení se tedy nekoná. Velice hlučná automatická závěrka je i zde, v projektoru to cvaká a chrastí, naštěstí to jde v nastavení vypnout a rozdíl v obraze není zase tak moc poznat.
Oproti všem ostatním projektorům má tento jednu výhodu. Zapnutí a vypnutí je signalizováno slabým pípnutím. Stejně jako Epson EH-TW5350, i tento model má posuvnou krytku čočky schovanou v těle projektoru. O něco slabší kontrast je trochu znát hlavně při sledování filmů, u hraní her to zase tak nevadí.
Acery měly v nastavení velice šikovnou možnost zvolit si barvu stěny. Pokud budu promítat letní kino na sousedovic oranžovou kůlnu, u Epsonu si ty barvy budu muset posunout jednotlivě v pokročilejším nastavení obrazu.
Nezkoušel jsem 3D. Nemám na to brýle, ani žádný 3D film na 1.4 kabelu.
Pokud se tentokrát nic nestane, asi si ho už konečně nechám. Už mě to dojíždění do Alzy nebaví.
Porovnání tří odolných telefonů. Blackview BV 5000 vs Evolveo StrongPhone Q8 LTE vs Blackview BV 8000 PRO. Který z nich je nejlepší?
Už je to nějaký čas, co jsem se tu chlubil telefonem Blackview BV5000. Nejenže měl kupu softwarových nedostatků, ale i konstrukčně to byl opravdový fail, což se potvrdilo zanedlouho, kdy mi jednou v koupelně vypadl z ruky a z cca 30cm výšky spadl displejem na dlaždičku.
Co udělá „odolný telefon“, který má vskutku imbecilně vystouplý displej a spadne z nepatrné výšky na keramickou dlaždičku? Ano hádáte správně, takovému telefonu při své hmotnosti křupne displej…
Tím přichází o klíčovou vlastnost voděodolnosti, ačkoli dál funguje tak, jak fungoval před touto fatální nehodou.
Snažím se brát všechno s nadhledem a najít na každé tragédii i nějaké to pozitivum. A to pozitivum je, že z tohodle kripla můžu udělat další IP kameru a fotopast, která díky své fantastické baterii zvládne i bez přísunu elektřiny dohlížet na vybrané místo více jak dva dny. Jeho kamufláž ho přímo předurčuje k rafinovanému ukrytí a pokud si k tomu vyrobíte stojánek, který zabrání pronikání vlhkosti k prasklému displeji a k USB portu, lze ho v pohodě používat i k hlídání venkovních prostor. S neviditelným IR přisvícením i v noci funguje báječně :)
Jak jsem si už kdysi stanovil, že pokud si budu pořizovat Android telefon, tak nesmí mít méně než 2GB RAM, musí být na 2 SIM karty, nesmí to být lopata přes 5palců, měl by podporovat LTE a musí přežít ponoření do vody.
Uživatelé obyčejných telefonů ani netuší, jak je fantastický pocit si při mytí rukou umýt i telefon.
Přes den se leckdy i dost zašpim a často beru do ruky telefon a i když to na něm nemusí být na první pohled vidět, tak i na smartfounu ulpívá spousta špíny a bacilů. Jisté povídačky o tom, že na záchodovém prkénku je o miliony bakterií méně, než na klávesnici počítače nebo na displeji dotykového telefonu, nejsou nijak liché. Prostě jsem se naučil si svůj telefon umývat pod proudem tekoucí vody, v případě potřeby i vydrhnout kartáčkem nebo nanohoubičkou. Dělám to už téměř automaticky a trochu se obávám chvíle, kdy to udělám i s tabletem, který nedisponuje žádnou voděodolností…
Ale dost už povídání o hygienických návycích. Když se mi rozbil displej u Blackview BV5000, začal jsem hledat alternativu vyhovující mým požadavkům popsaným o odstavec výše.
Ve své době se jako jeden z mála takových kandidátů jevil telefon Evolveo StrongPhone Q8 LTE, který se mým požadavkům přibližoval nejvíce. Mám ho už asi 2 roky a konstrukčně i softwarově je o několik tříd lepší, než jeho předchůdce BV5000. Jen to trápení s baterií…
Pojďme si tedy stručně představit všechny tři telefony a vypíchnout si pro a proti:
Blackview BV5000
4×1 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, 5″ HD IPS křehký debilně vystouplý displej, 8 MPix s LED bleskem, baterie Li-Pol 4 700 mAh, Android 5.1
Jediná skvělá věc na tomto telefonu byla (a stále je) jeho obrovská baterie, která dokázala udržet přístroj v provozu i tři dny. Dnes je z něj IP kamera a s jeho pomocí se můžu kdykoli a odkudkoli podívat, co se děje na mé zahradě.
Tím výčet dobrých vlastností a funkcionalit skončil, následovat by mohl dlouhý seznam těch špatných a nepovedených vlastností, kterých je vážně hodně a byly popsány v samostatném článku.
Evolveo StrongPhone Q8 LTE
4×1.7 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, HD IPS Gorilla Glass 3 displej, 13.0 Mpix foto s LED bleskem, baterie 3 000 mAh, Android 4.4.4
Nástupcem za rozbitý Blackview se stal tento prazvláštně vypadající telefon, který se chlubí nejrůznějšími certifikacemi a údajně odolnějším displejem, který se mi doposud nepodařilo rozbít (jen trochu poškrábat nošením v kapse), ačkoli telefon již zažil několik pádů. Konstrukčně to je úplně něco jiného než jeho předchůdce. Gumovo-plastový rám chrání částečně zapuštěný displej tak, že případný pád telefonu obrazovkou dolů ochrání displej natolik, že se vůbec nedotkne podlahy. Naopak má vystouplou čočku zadního fotoaparátu (pořizující velice špatné fotografie s nazelenalým nádechem), který díky rámu sice nepřesahuje tělo samotného telefonu, ale na stole se kolíbe. Nikdy jsem nepochopil, proč jsou konstruktéři mobilních telefonů takoví kreténi a foťák nechávají trčet z telefonů. Samozřejmě že čočka zadního fóťáku již podle toho vypadá dost opotřebovaně, ale neštěstí nemám telefon na focení.
Skutečně mu nevadí prach nebo pobyt pod vodou (za předpokladu dobře uzavřené krytky). Každodenní umývání pod tekoucí vodou zvládá naprosto v pohodě. Během dvouletého funkčního období jsem ho musel pouze jednou resetovat do továrního nastavení a nebýt skutečně mizerné optimalizace zastaralého Androida, která způsobuje extrémně krátkou výdrž na jedno nabití baterie, tak by mi sloužil dodnes. Co se na tom telefonu vážně nepovedlo je baterie a její nabíjení. Nabíjecí/datový USB port je spolu s jack konektorem schovaný pod krytkou v horní části telefonu. Je dost zapuštěný, takže běžnými kabely tento telefon zpravidla nenabijete. Stejně tak můžete mít potíž zapojit sluchátka s klasickým jack konektorem. Prostě ty konektory jsou pod tou krytkou strašně hluboko a musíte si pro to pořídit speciální kabel s delším konektorem nebo si ho trochu seříznout.
Bohužel katastrofální optimalizace spotřeby je největší tragédie tohoto telefonu. Intenzivním používáním lze 3000mAh interní baterii vybít i během jednoho dopoledne. Teď si k tomu přidejte špatně dostupný USB port, který společně s nevyměnitelnou baterií začíná dosluhovat (kvůli častému připojování) a za celou noc na nabíječce se vám telefon nabije jen na 70%, což stačí jen na pár hodin provozu.
Q8 si ale musím ponechat kvůli jednomu unáhlenému pokusu, kdy jsem si do tohodle telefonu zkušebně nainstaloval ne zrovna kvalitní Litecoin peněženku, na jejíž adresu mi teď každý týden chodí částky Litecoinů, která zatím mají hodnotu několika desetikorun, ovšem zanedlouho budou mít tyto částky hodnoty několika tisícikorun. Adresa u odesílatele prozatím nelze změnit, peněženka nedisponuje podpisy ani jinými pokročilejšími funkcemi, takže prostě musím jednou za čas Evolveo zapnout a nashromážděné Litecoiny si přeposlat do normální peněženky.
Mám tedy další IP kameru, ale nejspíš jen do garáže nebo do altánu, protože se mi nechce vyrábět další pouzdro kryjící zapojený USB port.
Blackview BV 8000 PRO
4x 2.3GHz a 4x 1.6GHz, 6 GB RAM, 64 GB vnitřní paměť, 5” IGZO Full HD Gorilla Glass 3, 16 Mpix foto s LED bleskem, baterie 4180 mAh – rychlé nabíjení, Android 7.0
Byl to trochu risk, ale rozhodl jsem se, že dám značce Blackview ještě jednu šanci. Přeci jen ty špatné zkušenosti mám s prvním úvodním modelem a co jsem si tak zjišťoval informace, konstruktéři se poučili ze svých chyb a třeba takový BV7000 již vypadal celkem slušně. Já ale sáhnul po letošním nejnovějším modelu a prozatím to vypadá, že jsem neudělal chybu.
Samozřejmě i u tohoto telefonu se najdou drobnosti, které dojem z dobrého telefonu trochu sráží, ale oproti BV5000 to je jako srovnávat Trabanta a Mercedes.
Telefon není o moc větší, než jeho předchůdci, což je jedna z nejdůležitějších vlastností vůbec. Hmotnost mi taky vyhovuje; asi bych si už nedokázal zvyknout na ty směšně lehoučké telefony – kdybych ho někde zapomněl, pravděpodobně bych si toho ani nevšiml. Naopak absenci 243g člověk v kapse hned pozná.
BV8000 PRO Je velice elegantní, pohodlně se drží a konstrukčně se zdá, že se tu nebudou opakovat faily z předchozích modelů. Hned po vybalení a prvotním obtěžkání mě zarazily dvě věci:
1. Co to v něm hrká? Tlačítka na bocích přístroje jsou jen nepatrně menší, než je na ně vyfrézovaný otvor v hliníkových rámečcích, proto tam je malinká vůle a hliníková tlačítka ve svých dírkách chrastí. To mě opravdu natolik iritovalo, že jsem hned první den rámečky musel rozdělat a tlačítka k nim přilepit izolepou. Při té příležitosti jsem pod jeden rámeček dal provázek s klipem pro přichycení na poutko, protože tento telefon nemá žádné očko, na které by se mohla provléknout taková základní a důležitá věc.
2. Když je to vodotěsný telefon, proč nemá nijak zakrytý USB konektor a zdířku na sluchátka? Na videích není poznat, jestli mají ty zdířky něčím zacpané, když ten telefon máchají ve vodě a přejíždějí autem. Googlením jsem zjistil, že to Blackview udělal tak, že konektorům opravdu nevadí voda. Jen je potřeba mokré porty před připojením nabíječky důkladně vyfoukat fénem.
Vodotěsnost jsem si ověřil hned následující den opláchnutím pod tekoucí vodou. Máme doma asi příliš tvrdou vodu a po koupeli si telefon myslel, že jsou v něm zapojená sluchátka, což signalizoval v horním panelu a volající mě tak neslyšel. Vypnutí a zapnutí telefonu tento problém vyřešilo. Po dalším namáčení se tato anomálie již neprojevila. Nejspíš to vyřešila některá aktualizace systému, které vycházejí někdy i dvakrát do týdne. To je velmi příjemná změna oproti těm předchozím telefonům, které za celou dobu své působnosti neobdržely ani jednu aktualizaci.
Na tom je znát, že výrobce dbá na aktualizace a snaží se udržovat svůj poslední model v perfektním stavu a opravuje různé softwarové chyby, které se tu a tam objeví:
Některé widgety se občas nezobrazují správně. Prostě vytuhnou. Po poslední aktualizaci se tento problém ale objevuje jen výjimečně a pouze pokud má k dispozici jen mobilní data. Prostě je potřeba občas nejen restartovat telefon, ale aby všechno běhalo a ukazovalo se správně, tak i vypnout a zapnout!
Reproduktor je skutečně mimořádně hlasitý, ale bohužel nezapře se čínský výrobce a tím se stává trochu kontraproduktivní. Když je naprosté ticho a projíždím si třeba timelne na Twitteru, ozývá se z repráčku takové občasné slabounké praskání a lupání. Pokud přiložíte ucho k repráčku, který by zrovna neměl vydávat žádné zvuky, lze slyšet jak elektronika uvnitř pracuje. Přirovnal bych to asi k připojení citlivého zesilovače s reproduktory do sluchátkové zdířky notebooku nebo integrované zvukovky v počítači. Když reproduktory hodně zesílíte, uslyšíte ruchy a zvuky celé počítačové sestavy. Jak obvody chrčí, bzučí, procesor kmitá, disk pracuje a i třeba takový pohyb myší bývá na levnějších zvukovkách slyšet. Tak přesně tohle je slyšet i z repráčku u BV8000 PRO. Určitě existuje sofistikovaný špionážní systém, díky kterému se na podobném principu dá odposlouchávat takřka jakékoli zařízení se zvukovým výstupem.
Čtečka otisků prstů umí uložit jen 5 záznamů. Je to tak akorát na palec, ukazovák na druhé ruce a všechna gesta a hmaty, jakými nejčastěji beru telefon do rukou. Kdyby jich bylo víc, nezlobil bych se. Google už má moje e-maily, kalendář, propojené účty na další služby a teď i moje otisky prstů. Na klidu to moc nepřidá, ale je to rozhodně pohodlnější i bezpečnější než zadávání odemykacího gesta nebo PINu, které může kdokoli okoukat.
BV8000 PRO by byl dokonalý, kdyby měl bezdrátové nabíjení. To je věc, která mi u takového telefonu vážně chybí. Díky skvělé baterii nemusíte telefon nabíjet 2x denně, ale postačí jednou za dva nebo tři dny hodina na nabíječce, ale i tak je jen otázka času, kdy se USB-C konektor vyběhá a bude na tom stejně jako Evolveo.
A také by mě zajímalo, jestli by se vodotěsný telefon dal uvařit při bezdrátovém nabíjení ve vodě :)
I přes tyto drobnosti si nový telefon nemůžu vynachválit.
Wi-fi i GSM signál chytá bez problémů, možná nepatrně lépe, než předchozí telefony. GPS hledá o pár vteřin déle, ale nakonec vás taky najde. Fotky a hlavně video záznamy nejsou žádná sláva, ale pořizuje je o několik tříd kvalitněji, právě díky možnosti pokročilejšího nastavení a také potěší, že je čočka fotoaparátu přibližně milimetr zapuštěná v těle telefonu . Telefonování probíhá bez problémů, jak příchozí i odchozí hovory jsou krásně zřetelné a bez výpadků. Mimořádně výkonný reproduktor ani moc nechrčí při vysoké hlasitosti. Materiál a provedení, ze kterého je zadní strana telefonu, hodně připomíná rukojeti krátkých palných zbraní. Hliníkové části působí velice elegantně a celkově se telefon vážně dobře drží, potěžkává a je to opravdu radost brát něco takového do ruky. Otázkou je, jak příjemné budou až přijdou mrazy. Notifikační LED není tak jasná, jako má Evolveo, takže vás nebude v noci vyrušovat svým ostrým světlem. Na Android 7 a všechny jeho báječné funkce jsem si rychle zvykl. Intenzitu jasu i barevné podání displeje lze nastavovat hned v několika režimech. I na přímém slunci na displeji všechno krásně přečtete a v noci vám nevypálí oči.
Jen to chybějící poutko, atypický jack konektor pro sluchátka (normální sluchátka s běžným krátkým jack konektorem vám hrát nebudou) a velký nápis IP-68 pod obrazovkou si mohli konstruktéři odpustit.
Shodou okolností mi před několika dny přišel reklamní e-mail vybízející k předobjednávkám lopaty Samsung Galaxy Note8. Tak jsem porovnával, v čem že by to jako mělo být lepší. Tyto přístroje se od sebe nejvýrazněji liší jen ve čtyřech bodech: Samsung Galaxy Note8 je neprakticky obrovské pádlo, má menší kapacitu baterie, má bezdrátové nabíjení a stojí o 20 000 Kč víc. Možná bude mít i odladěnější systém bez bugů, které se v současnosti projevují u novinky BV8000 PRO, ale já věřím, že pravidelné aktualizace tohle všechno vyřeší :)
Pojďme si povědět, co jsou kryptoměny, co je Bitcoin, Dogecoin a kde je získat i zadarmo
Tento článek z roku 2014 aktualizován začátkem roku 2021. A s jakým výsledkem?
Určitě nemohu litovat! Za kryptoměny takto získané zdarma se dá pořídit třeba telefon a další věci. Šetřím si na budoucnost, je to jistější a spolehlivější, než důchodové pojištění.
A to nejdůležitější: přísun kryptoměn neustal a vy je můžete mít taky :)
Pamatujete, jak koncem roku 2013 přesáhla hodnota jednoho Bitcoinu hranici 1000 dolarů?
No, protože statistiky návštěvnosti dokazují, že návštěvníci tohoto blogu jsou tupá, negramotná a úchylná hovada, tak začnu tedy od začátku a něco málo vám o kryptoměnách povím…
Kryptoměna? To je nějaká nadávka?
Tak tedy kryptoměny, tyto virtuální peníze, které můžete směnit za Eura nebo Koruny, nebo se kterými můžete zaplatit reálné zboží nebo služby, zažívají poslední dobu obrovský boom. Ukazuje se, že technologie blockchain je jeden z největších vynálezů 21. století!
Jde o decentralizované elektronické peníze. Kryptoměny (konkrétně pouze bitcoin) jsou navrženy tak, aby je nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. O tom, jak to chodí na vašem bankovním účtua jak se ty papírové bankovky nebo mince tisknou a razí z ničeho a jak kvůli inflaci ztrácejí na hodnotě, jsme si tu už také několikrát povídali.
Výhodou kryptoměn je také skutečnost, že jsou pseudoanonymní, decentralizované a nikdo je tedy nemůže kontrolovat nebo ovlivňovat. Jejich celkové množství je většinou pevně dané, uvolňují se tzv. těžením nebo stakováním a díky tomu jsou většinou chráněny před inflací. Bitcoin běží na blockchainu a tím je sám sobě jakousi účetní knihou, ve které se každá transakce ověří a zapíše do této knihy, na což je nutný výpočetní výkon. Právě poskytováním tohoto výpočetního výkonu se vytváří další bitcoiny. Podrobně o fungování bitcoinu se píše na jakfungujebitcoin.blogspot.cz. Bitcoinový účet vám nemůže nikdo zabavit nebo zrušit, nemůže vám na něj žádný exekutor, přestože jsou v něm všechny transakce veřejně přístupné. Když budete opatrní, banky ani berňák nemohou vědět, které z těch miliard účtů jsou vaše a ani vám je nemohou vykrádat nějakou daní. Kvůli tomu pořádají banky „hony na čarodějnice“ pod záminkou drog, zbraní nebo dětského porna. Jakoby se to neobchodovalo i s těmi bezcennými natisknutými papírky. O svůj bitcoinový účet můžete přijít pouze a jen svojí blbostí, když zapomenete heslo a ztratíte obnovovací klíč, nebo ho někomu vyzradíte.
Ačkoli sám Bitcoin není tak anonymní, jak se o něm všude říká, umírající starý bankovní systém dlouho neunese jeho progresivní prvek bořící stoleté shnilé struktury finančního otroctví.
Aby se stal Bitcoin nelegální, musel by na to být vydán zákon. Ale vláda, která by uzákonila nelegálnost bitcoinů by se se zlou potázala. Respektive bylo by velice obtížné zakazovat nebo špatně regulovat něco, co nejde vypnout a co tady už zůstane navždy. Zakázat můžou, zastavit ne. Díky tomu roste počet obchodů, směnáren a provozoven, kde akceptují bitcoiny. Mimochodem můžete se na ně podívat na https://coinmap.org.
Získat malé množství bitcoinů je totiž velice jednoduché a dostupné komukoli. Pokud jste trochu šikovní, můžete jich ale získat mnohem více bez větší námahy. Níže vám nechám pár tipů.
Co je to Bitcoin?
Bitcoin byl první kryptoměnou, která realizovala myšlenku nezfalšovatelné účetní knihy a právě díky vysoké oblibě Bitcoinu a jeho raketovému růstu na burzách, na sebe další nejrůznější kryptoměny nenechaly dlouho čekat. Dá se říci, že všechny další kryptoměny (altcoiny nebo shitcoiny chcete-li) jsou odvozeninou nebo přímou modifikací bitcoinu. Je to přeci jen něco jiného, nového a založeno na decentralizovaném systému, po kterém byla poptávka v mnoha oblastech.
Já se teď mlátím do hlavy, proč jsem se sběrem Bitcoinů nezačal už dříve, ještě v dobách, kdy se o tom moc nemluvilo, psalo se o nich jen v odborných IT článcích a byla to taková okrajová záležitost.
Bohužel s kryptoměnami jsem začal v roce 2014, kdy jsem vlastně jako slepý k houslím přišel k řadě nejrůznějších krpytoměn přes Qoinpro. Potom mě do několika faucetů (kohoutků, ze kterých kapou drobné. viz. níže) uvrtal jeden známý a já získával z těchto systémů po troškách v přepočtu několik desítek dolarů (edit 2021: dnes to jsou tisíce až desetitisíce dolarů, jen tak naokraj ;)).
Samozřejmě žádný začátek není jednoduchý, i já jsem ze začátku dostával pouze stovky až tisíce satoshi (nejnižší díl bitcoinu, 1 satoshi je 0.000 000 001 BTC), ale jakmile jsem na to nebyl sám, obklopil se schopnými a prozíravými lidmi, které ani nebylo nutné nijak dlouze přemlouvat a přesvědčovat o výhodách bitcoinů a dalších kryptoměn (když vám někde něco dávají zadarmo, tak na to každý slyší), začalo to být zajímavější.
Ano správně, dnes jsem vlastně chtěl něco málo napsat o Dogecoinech. Relativně nové kryptoměně, o které se dost mluví a která právě teď zažívá podobný růst a získává si nevídaný zájem, jako právě třeba Bitcoin. I když je Dogecoin v některých principech od Bitcoinu odlišný (vychází z Litecoinu), i tak se dá použít jako platidlo a jeho hodnota (nejen) díky rostoucímu zájmu veřejnosti pomalu stoupá. Bohužel ho existuje více jak 21 milionů, jako v případě bitcoinu, vlastně nemá stanovený max cap, tak cena dogecoinu nikdy nebude závratně vysoká. Přesto má všechny technologické parametry jako bitcoin a tudíž je na placení skvělou volbou. Zájemce o další informace odkáži na wikipedii.
Někteří lidi nevěří…
Dogecoin například umožnil jamajským bobistům účast na zimních olympijských hrách v Soči
Obliba Dogecoinu roste a prognózy naznačují, že růst bude. Důvodem je z velké části i fenomén doge meme, na jehož základě vlastně vznikl. A proto jsem se i já rozhodl naskočit do rozjíždějícího se vlaku a nepromarnit tu nejlepší příležitost, jako se mi stalo v případě Bitcoinu (jež je již dost rozjetý, občas přibržďuje, občas zrychlí)
Dogecoin na svůj boom teprve čeká a rád na tento fakt upozorním i své čtenáře, protože tak můžu získat další referraly :)
Dogecoin může mít potenciál, zájem o něj není malý, vedle desítek bezvýznamných a nehodnotných kryptoměn má miliony příznivců a něco, co jiné kryptoměny nemají: psa Shibu a memy s ním. Nejenom to, komunita DogeCoinu také podporuje a dotuje nejrůznější kulturní, sportovní i společenské akce, které jinak své sponzory hledají velmi obtížně. To vše je zárukou toho, že se o Dogecoinu bude mluvit ještě hodně dlouho a nemusí se obávat nezájmu…
Kde to získám? Nejlépe zdarma?
Pokud chcete také vlastnit, shromažďovat nebo obchodovat s kryptoměnami, není nic jednoduššího, než začít s některým níže vypsaným faucetem. Nic ale není zadarmo a aby na vašem účtu pravidelně přistálo několik drobných, musíte splnit nějaký úkol. Nejčastěji opsat Captchu, shlédnout reklamu, nebo srovnat obrázek. Vydělané kryptopeníze si pak necháváte posílat na svoji krypto peněženku.
Dogecoin má také několik svých peněženek. Já používám tu v Trezoru.
Tak peněženku už máte, teď si na ní nechat něco poslat. Ideálně bezplatně :)
UPDATE 2021: Hodnota jednoho Bitcoinu v roce 2017 dosáhla na 20 000USD a později rostla ještě výš! To mnoha lidem zcela změnilo pohled na kryptoměny, protože se ukázalo, že zvěsti o konci BTC jsou nejen zcestné, ale i neopodstatněné. Bitcoin nejde padělat, nejde zničit, nejde vypnout. Prostě tu bude s námi už napořád a vhledem k omezenému počtu kusů 21milionů bude jeho cena růst v cyklických bublinách. Přináším aktualizovaný seznam několika prověřených a platících faucetů (protože jsou financovány z reklam, musíte počítat, že sem tam na vás nějaká vyskočí). Musíte také počítat s tím, že čím dražší bude hodnota jednotlivých kryptoměn, tím nižší odměny tu získáte…
Všechny jsou pochopitelně anonymní a zadáváte zde pouze adresu svojí bitcoin peněženky.
Nejstarší a nejznámější faucet. To je Freebitco.in, kde každou hodinu opíšete Captcha kód a losujete číslo. Podle přiložené tabulky vylosované číslo odpovídá dané hodnotě, kterou obdržíte v Bitcoinech. Následně máte možnost svoji výhru znásobit v Multiply game, která spolehlivě funguje na principu ruletového systému (sázíte na vyšší nebo nižší číslo a v případě neúspěchu zdvojnásobujete sázku). Tímto způsobem se dá váš výdělek velmi jednoduše rozmnožit (ale také o všechno přijít). Za každou hru dostáváte několik Reward Point(RP) kterými si pak můžete navýšit svůj příjem z každé hry, nebo si za ně koupit elektroniku, nebo je prostě směnit za bitcoiny pro vaše konto. Pokud máte na účtu alespoň 30 000 satoshi a nepotřebujete je hned vybírat, můžete je tam nechat zhodnocovat naprosto bez práce. Earn BTC vám každý den připisuje procentuální zhodnocení stavu vašeho konta. Já to udělal tak, že jsem tam prostě poslal několik satoshi, tím pádem už nemusím každou hodinu vyplňovat Captcha a tato vychytávka mi každý den připisuje určité množství bitcoinů, které podle současného kurzu znamenají více jak 100Kč! Dnes to jsou 100Kč každý den zcela bez práce, až hodnota bitcoinu ještě povyroste, budou to tisíce nebo desetitisíce zdarma každý den! Ostatně, k této funkci je i přehledný kalkulátor s praktickou tabulkou, ověřit si tam můžete sami, kolik denně dostanete, pokud budete mít na účtu tolik a tolik ;) Dále je tu i loterie, ve které se losuje 10 výherců a hlavní cena vždy přesahuje 1BTC! Funguje zde referenční systém a já svým aktivním referralům dávám 50% refback! Takže pokud ještě neznáte tento nejznámější faucet, máte jedinečnou příležitost začít ;)
Anonymní kryptoměna Zcash okamžitě do vaší peněženky.Globalhive vám jednou denně umožní výběr malé částky ZEC, která se vám ale nestřádá na vašem herním účtu, nemusíte čekat na nahrání určité částky pro výplatu, ale ihned po výběru se odesílá na adresu vaší ZEC peněženky z Trezoru nebo třeba z Trust walletky.
Vydělávat kryptoměny můžete i telefonem s Androidem. Nenáročné, ale nejvýnosnější mobilní faucety jsou Free Litecoin a Free BitcoinCash, případně i TipNano pro kryptoměnu NANO. Pak existují i mobilní hry, které vám za hraní platí: CryptoPop, CryptoWord a PhotonPong.
Můžu vám také směle doporučit simulátor těžení RollerCoin, kde za hraní jednoduchých her dostáváte výpočetní výkon, kterým těžíte skutečné kryptoměny. Podrobně zde a jak se této nenáročné ale velmi výdělečné hříčce daří se dočtete zde.
Šikovný a spolehivý faucet, kde získáváte body (ACP), které pak můžete proměnit na BTC a další kryptoměny je Firefaucet.
Někteří z vás teď budou mít určitě správný dotaz, jak ze svých vydělaných virtuálních peněz udělám skutečné peníze. Není to jen nějaký hoax? Jak bitcoinem zaplatím složenky a nebo si je převedu na svůj korunový účet v bance a udělám z něj ničím nekryté fiat peníze? Jak směním něco, čeho je omezené množství a neustále roste na hodnotě za staré špatné fiat peníze, kterých je neomezené množství a tím pádem neustále ztrácejí svoji kupbní sílu?
Pro Bitcoin existuje spolehlivá a ověřená směnárna www.anycoin.cz, případně Coinmate.io, kterou vyvinuli a provozují čeští vývojáři a obchodují kryptoměny za nejvýhodnější ceny na internetu. Případně i samotná peněženka/burza Coinbase vám po ověření totožnosti směňuje kryptoměny na váš klasický bankovní účet. Pokud to ale s kryptem myslíte vážně, doporučím vám největší a nejspolehlivější krypto burzu Binance, kde při registraci přes tento odkaz dostanete 5% slevu na veškeré poplatky. Navíc na Binance máte možnosti dalšího zhodnocování přes staking, savings atd.
Za vyhrané DOGE nebo LTC (nebo i za klasické fiat peníze) si koupíte těžební výkon například na genesis-mining.com a pokud při objednávce zadáte promo kód scbj9e, dostanete slevu 3% na celou objednávku! Toto určitě stojí za vyzkoušení! Dlouhé roky tu mám pasivní příjem s automatickými výplatami přímo do Trezoru ;)
No a nesmím také zapomenout na nejstarší cloudové těžiště kryptoměn Eobot, kde můžete pohodlně těžit více jak 20 různých kryptoměn i zcela zdarma a bez jakékoli investice! Více informací v samostatném článku.
Většina faucetů má hodinovou periodu. Těžba běží neustále a je to váš pasivní příjem. Proto je nejlepší s ním začít co nejdříve. Pokud máte v práci přístup na internet a běžnou pracovní dobu, věřte mi, že to pak v práci utíká velice rychle, když si každou hodinu odklikáte a opíšete několik faucetů. Ráno tak například víte, že stačí osumkrát losovat čísla a pak se jde domů. Během toho pracovního dne si vedle pravidelné mzdy vyděláte z dnešního pohledu ne zrovna miliony (ovšem v delším časovém horizontu se k tomu snadno přiblížíte), ale třeba na svačinu určitě :)
Celly Clip and Click je sada tří přídavných univerzálních čoček rozšiřující fotografické možnosti vašeho telefonu nebo tabletu.
Nastal podzim, venku se to barví do mnoha odstínů a mnozí z vás tyto krásy podzimní přírody chtějí zaznamenat fotoaparátem ve svém telefonu. I já jsem se odhodlal tyto události fotit. Bohužel foťák bývá vždy tou nejslabší částí prakticky všech telefonů, které jsem kdy vlastnil a ani ten poslední telefon není vyjímkou.
Napadlo mě tedy, že bych nedostatečnou kvalitu fotoaparátu mohl zkusit dojebat některou z přídavných čoček, kterých je na trhu celkem slušné množství. Překvapivě v kamených obchodech specializovaných na mobilní telefony a jejich příslušenství se nic takového sehnat nedá, prodavači mnohdy nemají ani tušení, že něco takového vůbec existuje a tak se musí zákazník poohlédnout na internetu. Volba padla na set Celly Clip and Click, který za necelé 4 stovky nabízí sadu tří čoček umožňující zachytit makro, široký snímek a kulovitý výřez tzv. rybí oko. Popravdě šlo mi hlavně o to makro a další dvě čočky beru jako takový bonus, který stejnak nenalezne větší využití.
No a proč o tom vlastně píšu? Před koupí čehokoli si o produktu snažím zjistit co nejpodrobnější informace a nejlépe se čerpá z uživatelských recenzí. A protože uživatelských recenzí nebo videí na Youtube právě na tento produkt je žalostně málo, rozhodl jsem se o tom napsat také pár písmenek, aby se potenciální zájemci o Celly Clip and Click také dočetli informace, které se v oficiálním popisku od distributora nedozví. Přeci jen blíží se Vánoce, pro někoho by to mohl být zajímavý a originální dárek a leckdo by se chtěl o takovém zajímavém gadgetu dozvědět více :)
Celly Clip and click působí na první pohled pěkně a funkčně. Je to vlastně takový kolíček, do kterého se našroubuje jedna ze tří dodávaných čoček a celé se to nasadí na objektiv vašeho mobilního telefonu nebo tabletu. Kompatibilita s naprostou většinou telefonů a tabletů na trhu. Tahle maličkost z fotoaparátu vašeho telefonu udělá zdánlivě efektivní snímač, který na první pohled dělá obrázky, jaké můžete znát z (polo)profesionálních fotoaparátů s výměnnými objektivy. Výhodou je skutečnost, že nemusíte s sebou tahat vekou brašnu na foťák a výměnné objektivy, ale malý pytlíček (dodáván v balení) se zmiňovaným kolíčkem a třemi čočkami.
Fotky ovšem nevypadají nijak kouzelně. Jak jsem již v úvodu zmínil, kvalita fotoaparátu v telefonu je ten nejslabší článek a když se na něj nasadí ještě takovéto „kurvítko“, tak kvalita utrpí ještě více. Nicméně to, co se od čoček očekává, splňují.
Makro čočka nijak výrazně nezvětšuje, ale umožní pořídit snímek z opravdu těsné blízkosti. Drobné detaily si pak prohlédnete na pořízené fotografii přiblížením. Je to patrně nejlepší čočka ze všech tří. Umožní vám zachytit detaily, které byste se svým telefonem jinak neměli šanci vyfotografovat. Bohužel potřebujete k tomu mít dobré světlo a pevnou ruku, protože na takovéhle mikroskopické snímání jsou i drobné výkyvy a záchvěvy fatální. Foťák musí stále přeostřovat a při zmáčknutí spouště je velmi pravděpodobné, že s telefonem nechtěně malinko hnete a jeden snímek tak budete muset fotit několikrát. Makro čočka má určitou ohniskovou vzdálenost a tak dokáže zprostředkovat kvalitní zaostření jen v jednom bodě. Cokoli bude ohniskové vzdálenosti blíž nebo dál byť jen o pár milimetrů, bude rozmazané. Zakřivením čočky je způsobeno také mírné rozmazání okrajů snímku. To většinou ale nemusí vadit, pokud se vám podaří mít na středu fotky to, co jste chtěli vyfotit, máte vyhráno.
Rybí oko. Co k tomu napsat? Nenašel jsem pro něj seriózní využití a je spíše jen na efekt nebo pořizování specifických snímků. Pokud trpíte známou duševní poruchou nutící vás pořizovat selfie, určitě vás tato čočka bude bavit. Vaše škaredé držky budou teď ještě víc škaredější. Kulaté xichty s velkými frňáky vám budou závidět mnozí kamarádi. A pokud i oni také trpí nemocí, vyznačující se nutkáním pořizovat fotky svých xichtů, určitě se jimi obklopte, protože s touhle čočkou se vás na jeden snímek vejde více než obvykle. Jak již název napovídá, výsledná fotografie bude kulatá s mírně rozmazanými okraji. Je to také jediný nástavec z celého setu, který se dá rozšroubovat, vnitřní čočky vysypat a ztratit…
Široký záběr. Potenciál tahle čočka má, zprostředkuje stejně blbě vypadající pohled přes kukátko ve dveřích, jako rybí oko, ale nemá tak deformované okraje. Používá se společně s makro čočkou, bez ní telefon nedokáže zaostřit a s ní to je jen o malinko lepší. Skutečně rozšíří zorné pole o několik stupňů, ale tak dokonale rozhodí ohniskovou vzdálenost, že znemožní foťáku pořádně zaostřit bez komba s makro čočkou. Navíc stejně jako v případě rybího oka, i zde bude mít pořízená fotografie černý kulatý okraj a zase ještě více rozmázne okraje.
Co o tom říci závěrem? Pokud se vám nijak výrazně netřesou ruce, na focení makra to jako hračku určitě využijete. S rybím okem si můžete užít hodně legrace, ale focení širokých záběrů je prostě katastrofa. V dané cenové kategorii nejspíše nic univerzálnějšího nenaleznete. Pokud to nebudete brát profesionálně a nebudete od toho očekávat zázraky, jistě to bude zajímavé rozšíření fotografických možností vašeho telefonu nebo tabletu.
Akce Suchej únor (www.suchejunor.cz) již běží několikátý ročník a já ji vlastně poprvé pořádně zaznamenal až tento rok hlavně díky Twitteru a jakési mediální kampani.
Jde vpodstatě o to se hecnout a celý měsíc nevypít ani kapku alkoholu. To zní jako výzva, tak proč ji nezkusit. Ne že bych byl tak beznadějný případ a těžký alkoholik, v životě už jsem měl i mnohem delší abstinenční období (a teď nemyslím dětství), ale samotného mě zajímalo, jaký vliv bude mít hlídaná a kontrolovaná abstinence a jestli se to nějak projeví.
Ze začátku se zdálo, že to bude velice jednoduché a snadné, alkohol přeci není tou nejdůležitější součástí mého života a proto bude Suchej únor vlastně taková sranda. Pro mnohé zúčastněné je to lehčí tím, že únor je nejkratší měsíc (i v přestupném) roce. Já to bral jako takovou zkoušku a zajímavý pokus, který bude velice snadné úspěšně dokončit.
No, nalijme si čistého vína (i když to zní v souvislosti s touto akcí jakkoli divně) nebylo to zase až tak snadné a únor nebyl zrovna ten nejšťastnější měsíc v roce, jak jsem si původně představoval…
1.2.2016 vycházelo zrovna na pondělí. Já začal Suchej únor vpodstatě o dva dny dříve, protože poslední pivo jsem měl v pátek 29.1. večer, v sobotu se k tomu už nějak nedostal a v neděli před prací zpravidla nepiji a nepil jsem ani teď. A když jsem v pondělí 1.2. narazil znova na hashtag #suchejunor, tak jsem si říkal, že to taky zkusím. Nebude to přeci nic složitého.
To jsem ovšem ještě netušil, jaké klacky pod nohy mi osud bude házet…
5.týden roku 2016 se dodatečně oslavovaly hned několikery lednové narozeniny. Naštěstí jsem z toho vyvázl naprosto střízlivý. 5.týden byl ale také ve znamení zlomeného srdce, velikého emočního vypětí a depresivních stavů. Nešťastná láska a žal se zpravidla musí pořádně zapít. Zatnul jsem zuby a odhodlal se s tím nějak vypořádat i bez alkoholu. Srdce už mám roztrhané a rozlámané tolikrát, že by mě tohle nemělo nějak zvlášť vyvést z míry. Tenhle heartbreak byl ovšem o to víc bolestivější, že u ní jsem vlastně vůbec poprvé v mém životě poznal něco, co jsem u žádné jiné dosud nevycítil. O této slečně s jistotou vím, že je to ta, se kterou chci mít děti. Noční můry, smutek a deprese přetrvávající do teď. Ze začátku to bylo těžké, ale dokázal jsem se s tím nějak srovnat i bez alkoholu.
6.týden roku 2016 se zase hodně vyjednávalo a domlouvalo. Kde jinde než v hospodě. Má přítomnost se tedy v hospodách zkrátila na nejkratší nutnou dobu, kdy jsem u debatování vypil vždy jednu velkou Kofolu. Opodstatňoval jsem to také tím, že pak musím ještě do práce nebo řídit. I několik akcí jsem musel odříct a naplánovat místo nic něco jiného, protože jsem věděl, že bych tam střízlivý nevydržel…
7. a 8.týden roku 2016 probíhaly nějaké menší či větší oslavy a výročí (nedostaly mě), ale nejvíce je poznamenalo úmrtí v rodině. I tohle se obešlo bez mé interakce s alkoholem a na obřad jsem dělal řidiče, svážel a odvážel smuteční hosty, takže jsem pochopitelně nemohl pít. A bylo to asi nejtěžší období celého února. Ten poslední týden se na mě sesypaly prožité události posledních dní a celkem jasně jsem si uvědomil, že mě na tom světě vlastně vůbec nic netěší. Chuť stavit se v hospodě byla neuvěřitelně silná. Po čtyřech pivech by ten svět byl hned hezčí a veselejší. Ale nakonec jsem tomu pokušení nepodlehl. Když už jsem to vydržel tak dlouho, zbývá už jen necelý týden… Také jsem si uvědomil, že kdybych šel na 4 piva, dal bych si jich nakonec minimálně 7, po zbytek dne bych už nic neudělal a ráno by mi bylo akorát blbě.
Suchej únor mi nakonec v sobotu 27.2. neočekávaně ukončil soused, který naléhal, ať se stavím, že se mu rozbil notebook a jestli bych se na to nemohl přijít podívat. U sousedů probíhalo takové neformální setkání se vzdálenými příbuznými a než jsem stačil odklopit víko notebooku, bylo přede mnou pivo a panák Myslivce (fuj). No vysvětlujte sedmdesátiletému pánovi, co je to Suchej únor… Já jsem to v ten okamžik regulérně vzdal, neměl jsem už energii na nic. Pivo zachutnalo, Myslivec už tolik ne, ale ze slušnosti jsem ho do sebe vylil a hned dostal dalšího… Díky dvoudennímu náskoku jsem ale nakonec těch 29 dní vydržel.
Nebudu vám lhát, asi dvě hodiny poté jsem se posral, jako už dlouho ne. A co teď? Můžu si vlastně dát pivo, když už se to takhle neplánovaně ukončilo. Nakonec jsem si pivo nedal, ani žádný jiný alkohol od té doby. Místo toho jsem si sesumíroval, co mi ten měsíc střízlivosti dal a co vzal:
Zápory:
Hořkost těžkých životních situací si musím pěkně vychutnat plnými doušky a při všech smyslech. Alkohol není řešení, jen krátkodobé anestetikum.
Musel jsem odříct několik akcí a přehodnocovat svojí účast na nejrůznějších událostech, kde se pije alkohol. Ale ve své podstatě jsem zase o tolik nepřišel…
Klady:
Shodil jsem 4 kila. Když už teda má ten detox k něčemu být, snažil jsem se poctivě cvičit, udržovat se v kondici a trochu eliminovat OTP (okrasné tukové prstence) v břišní části. To se docela i povedlo, jeden měsíc je ale málo, nějaké očekávání by se mohlo naplnit až po druhém měsíci… Každopádně po fyzické stránce se cítím o deset let mladší :)
Střízlivost. Prostě je skvělý pocit vědět, že můžu kdykoli sednout za volant a nemusím si vzpomínat a počítat, kdy jsem naposledy něco pil.
Paměť. Nečekal jsem to, ale zjišťuji, že měsíční nepřetržitá střízlivost má hlavně v práci pozitivní vliv na to zapamatovat si, co se kdy a čím dělalo, nemusím pořád běhat sem a tam přečíst si několik čísel, protože si je zapamatuju. Také jsem měl dostatek času a energie na dělání dalších věcí.
Úspora peněz. Jestli jsem dříve chodíval jednou týdně do hospody, dal si tam v průměru deset dvanáctek, útrata byla 250Kč. Občas se i stalo, že také něco k jídlu. Moje měsíční útrata v restauračních zařízeních se tedy pohybovala okolo tisícovky. Měsíční abstinence mi podle této prosté formulky ušetřila zhruba tisícikorunu.
Další úspory do budoucna. Přibližně 2 roky zpátky jsem míval období, kdy jsem pil docela hodně a díky tomu si vypěstoval tzv. toleranci. Celou noc jsem na baru do sebe lil všechno možné, hýřil s děvčaty a ráno v 7hodin v pohodě nasednul na kolo a jel třeba 8km domů a ještě u toho bezproblémů psal smsky. Teď v sobotu máme opět takové nepravidelné posezení s muzikanty v hospodě a já vím, že tam tentokrát svých obvyklých 12 dvanáctek a několik panáků slivovice jen tak nevypiju, protože jsem se prostě dostal z formy (a pokud ano, tak nechci vidět, jak to dopadne)
Abych to nějak shrnul. Očekávání bylo trochu jiné, než krutá realita. Suchej únor byl chvílemi velká řehole a osud se rozhodl, že mi vítězství nedá zadarmo. Nicméně povedlo se mi celých 29 dní vydržet bez kapky alkoholu a s neplánovaným přerušením jedním pivem a dvěma Myslivci v tom dále pokračuji, alespoň do soboty.
Kdykoli bych to nejspíše dokázal zopakovat. Klidně zase příští rok v únoru, to snad budou lepší podmínky. Zkusíte to také?
Ani po roce nepozoruji žádnou degradaci baterie. Udrží telefon v chodu klidně celý den intenzivního používání a při šetrném provozu stačí nabíjet jednou za 4 dny. V prvních dnech, kdy telefon ještě nedostal poslední aktualizaci, se docela rychle vybíjela baterie při zapnuté úspoře dat. V současné verzi ta spotřeba energie není tak výrazná, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se zapnutým spořičem dat ta baterie ubývá rychleji… Největší žrout baterie je roaming. Pokud máte obsazeny oba sim sloty, tak se vám baterie dokáže vybít I klidně za půl dne.
Tak tedy kryptoměny, tyto virtuální peníze, které můžete směnit za Eura nebo Koruny, nebo se kterými můžete zaplatit reálné zboží nebo služby, zažívají poslední dobu obrovský boom. Ukazuje se, že technologie blockchain je jeden z největších vynálezů 21. století!
