Dnes dělo, zítra kalkulačka

Ačkoli jsou těžké časy a investovat do hardware se nevyplatí, již nějaký čas se mi postupně shromažďovaly jednotlivé PC komponenty. Tento týden mi dorazil poslední kousek do stavebnice a proto jsem se mohl pustit do stavby výkoného herního ULN počítače. Ne že bych nevěděl kam narvat peníze (někde se ten celý život neutrácení za cigarety musí projevit), ale tak nějak jsem měl nutkání zkusit si sám postavit počítač, protože když jsem naposledy skládal celý počítač, měl CPU ještě s pasivním chladičem. Takže jsem si vlastně potřeboval dokázat, že na to mám a také jsem si chtěl ověřit všude omílané tvrzení, že na skládání počítače vlastně dneska už nic není. Pryč jsou doby nastavování jumperů, volby voltáže a časování na desce, dnes stačí poskládat dohromady, zapojit a je to. Jednotlivé komponenty jsou tzv. „foolproof“, tedy že by člověk musel vyvinout hodně síly, aby některý konektor nacpal do nesprávné patice.

I přes pocit jednoduchosti jsem před samotnou montáží prošmejdil na internetu několik fór a článků, a na jednom italském blogu objevil užitečný článek o stavbě herního ULN počítače a několikrát se pousmál, když překladač od Googlu vypsal výrazy jako instalace vzpomínek nebo orientace fanoušků. No a další důvod je ten, že budu mít v únoru pár dní volna, tak abych si mohl ve Full HD na vysoké detaily s 5.1 zvukem zahrát Bioshock 2, který mi dle předpokladů zrovna ve středu dorazil :)

všechno ještě zabalené a v krabicích

Základem je skříň. Ne ledajaká, ale speciálně odhlučněná Cooler Master Sileo 500, ze které jsem vymontoval osazené větráčky a nahradil je párem ultratichých 120x120x25mm ventilátorů Noctua NF-S12-800 bulk. Do skříně přišel namontovat ještě zdroj Enermax PRO82+ II 525W Bronze, který by měl mít drobné rezervy pro případný budoucí hardwarový upgrade a tuning (a taky jsem s ním jednou vyhodil pojistky ;) Dále tu je pevný disk WD Caviar Black 3.5″ 640GB schovaný v zařízení Scythe Himuro, které plní funkci chladiče HDD a zároveň zvukového izolátoru (co by to bylo za ULN PC s neodhlučněným diskem), potom jsem do skříně osadil černou OEM optickou mechaniku Samsung SH-S223C a do volné 3,5″ pozice čtečku karet Apacer USB 2.0 AE700 Black.

z části vybavená skříň

Dostáváme se k tomu nejpodstatnějšímu a tím je platforma. Zvolit AMD nebo Intel? Původně jsem přemýšlel o Core i5, ale pak jsem byl několika znalými lidmi ujištěn, že pro herní PC je to zbytečnost a výkonově srovnatelných výsledků dosáhnu i s AMD za poměrně levnější peníz. Do základní desky Gigabyte GA-MA770T-UD3P (rev. 1.0) tedy přišel AMD Phenom II X4 955 Black Edition a na něj opět ultratichý chladič Noctua NH-C12P. Když jsem si to tak předtím na stole všechno porovnával a poměřoval, tak mě napadlo, si před instalací chladiče osadit paměti Zeppelin Gold 4GB, protože jakmile na procesor vrazim tu velkou mrchu, tak už tam moc místa pro operování s operační pamětí nezbyde.

základní deska s osazenými paměťmi, CPU a chladičem

Celou desku pěkně nasadit na distanční sloupky ve skříni a upevnit šroubky. Jeden šroubek jsem vynechal, protože k němu byl přístup jako k penězům, ale i bez něj deska drží parádně na svém místě.
Poslední a vlastně i nejdražší díl z celé sestavy je grafická karta Sapphire ATI Radeon HD 5850 1GB DDR5 se kterou jsem získal i kód na stažení hry Colin McRae: DiRT 2 jež oplývá DirectX11 efekty.

Ke konci se musím obrátit na manuály a brožury, protože přichází na řadu asi nenáročnější fáze celého sestavování – zapojování té spousty drátů a kabelů. Asi hodinka usilovného soustředění a všechny kabely byly pozapojované tam kde měly být a může se provést první testovací spuštění.

Připojuji potřebné kabely, přepínač na zdroji do polohy zapnuto, kontrolka na čtečce karet se rozsvítí, nádech a mačkám vypínač na předním panelu, který se zároveň s tím i rozsvítí. Něco je špatně, nějak málo to hučí, pomyslim si. Nic není špatně, všechny větráčky se točí, ozývá se pípnutí a než se stačí vzpamatovat monitor, proběhne POST a počítač se snaží bootovat, nejprve z pevného disku, potom z mechaniky. To už se mi i rozsvítí monitor, kde je vypsaná výzva o vložení startovacího disku. Strkám do mechaniky první Live CD, které mi padne do ruky. Je to Ubuntu 9.10 64bit. Zjišťuji, že v tomhle USB portu mi nějak zlobí klávesnice, ale v dalším už je všechno ok. Ubuntu se spustí, provedu základní otestování, všechno se zdá být ok. Restart a tentokrát se taky podívám do BIOSu a nastavím pár věcí. Napoprvé je všechno ok až na kontrolku signalizující činnost disku na předním panelu, asi jsem otočil kablík. To je maličkost, stejně to musím ještě vevnitř vyvázat a zadeklovat…

skoro hotovo, stačí už jenom vyvázat kabely a může se spouštět

Za jedno necelé odpoledne mám nový počítač, který je opravdu tak tichý, že ho můžu mít vedle sebe na stole a vůbec ho neslyším. Jediná nejhlučnější komponenta je grafická karta, kterou jsem slyšel akorát při běhu programu FurMark, kdy se při testu zahřívala na 85°C, jinak ani při hraní Crysis (nebo jakékoli jiné hry) tolik nehučí. Hlučnější je pouze jenom optická mechanika při instalaci programů, jinak dokonce i ten notebook nadělá větší kravál.

V budoucnu přibude SSD disk pro systém a výkonnější grafická karta. Rád bych se vrátil k nVidii, nejenom kvůli Phys-X, ale také kvůli tomu, že s touto značkou mám lepší zkušenosti než s ATI. Bohužel v současnosti jsou i přes řadu známých problémů grafické karty řady HD 5xxx bezkonkurenční, takže ukáže až čas s čím se nVidia brzo předvede.

Předpokládaná životnost a aktuálnost hardwaru je 3-5 let. To je doba, kdy by měl tento počítač stačit na nové herní tituly, které by byl schopen zobrazovat ve full HD rozlišení (na jednom monitoru) a na nějaké rozumné detaily. Do té doby ovšem jistě přijdou nové procesory a grafické karty na ještě promyšlenějších a rychlejších architekturách, případně bude uspokojivě vyřešena otázka zpětného využití a zužitkování odpadního tepla, které tyhle hračky vyprodukují při svém provozu…

cpu-z

dirt2

dirt2

Klíčová slova 2009

Přiblížil se konec roku a opět mi to nedá, abych nenahlédnul do statistik a nepodělil se o ty nejšílenější výrazy, které uživatelé skutečně zadávali do vyhledávačů a dostali se na tento blog. Vedle stále více oblíbenějšího dětského porna, onanující školačky, různých cracků a hacků do GTA 4 i jiných her (nic z toho tu ovšem není), nesmyslných dotazů s www. a podobných, se najdou zajímavé vyhledávací výrazy. Téměř 12000 různých klíčových slov a frází přivedlo návštěvníky až sem, pojďme si některé nejlepší představit:

čím vyšší bpm, tím větší -no schválně co? rychta?

10 snímků za vteřinu gta 4 – není moc (taky mi to občas kleslo :)

3d porno bryle -nedokážu si představit, jak na to…

big brother vyzváněcí melodie – jen to ne

dechová hudba mp3 -nejste tu správně

dj skřípání -jste tu správně

fullhd porno 3d download -nechcete toho zrovna málo

čištění uší ohněm -fireshow ušima? odvážný návštěvník :)

všetky gta iv na pc rapidshare – určitě tam budou, ale možná že by bylo jednodušší najít to 3D porno :)

vlády tají planetu x – já myslím, že toho ty bastardi tají víc :)

tekno na kazetě – před pár lety běžná věc

3d střilečka nizke požadavky – to by mohl být Doom

onanovala „v autobuse“ – a proč to máte v uvozovkách? v autobuse ne? :)

nesmrtelnost do wolfenstein – po dohrání hry se v menu zpřístupní cheaty a tam by to mělo jít zapnout

nejlepší díl futuramy -je zcela jistě 4×01.Roswell That Ends Well jak se Fry stal svým vlastním dědečkem

lysohlávka špiní -tak si ji umej

3gp.mariuhana -a jste si jisti, že jste to napsali správně?

ako vyčistím windows – formatováním disku a nainstalováním Ubuntu :)

american audio je smejd -jak u čeho, například model 4.5 HDT v mnohém předčí Technicsy

breakcore uz neni in – a co je podle vás in?

bílo žluté porno -raději nedomýšlet :)

co je to biomasa jacquesKateřiny se raději neptejte :)

dj pousti hudbu z youtube -to musí být odvážný dj, nebo si to pouští jenom doma na bedýnkách od počítače

download gramafon technic for dj -až bude doba replikátorů, kdy si budeme moci stáhnout cokoli…

hledat české kodi na 3 díl san andreas liberti citi stories -u některých dotazů člověk neví, jestli se má smát nebo brečet

hledat newim -se asi někdo nudil a na klávesnici mu nefungovala klávesa „V“

jak se naucit tancovat na diskotéky – nejlépe si sáhnout do elektrické zásuvky

jaka hudba ted je nej – pokud chcete být za mamlase, tak stačí sledovat televizní/rádiové hitparády

jitka ti volá zdarma – bohužel, nevolá

jsem technař – styď se!

mimozemská technologie microsoft – tak je to jasné, takový balast, co vyrábí Microsoft je donebevolající :)

vinyl jako priloha v casopise – chtěl bych vidět, jestli by alespoň jeden vinyl přežil expedici v tiskárně a následnou distribuci…

pri instalaci pocitac zcerna – to vypadá na hw chybu, uhaste plamen, otevřete okna, vyvětrejte kouř a jděte si koupit nový počítač

Měsíc s DELL Vostro 1220

Je to měsíc zpátky, co se naskytla příležitost získat notebook DELL Vostro 1220 za velmi výhodných podmínek. Protože svými parametry plně odpovídá mé představě o ideálním notebooku, Ježíšek letos naděloval o něco dřív :)

Výborně přenositelný notebook s optimálním výkonem, který i přes malou uhlopříčku (12″) má v základní výbavě DVD vypalovačku (kterou stejnak už dneska používá málokdo-snad tam místo ní půjde dát něco jiného). Rozměry notebooku se dají přirovnat nejlépe k telefonímu seznamu. Stejně velký, o malinko těžší. Vejde se do každé tašky nebo batohu. Napájecí adaptér je taktéž uzpůsoben na přenášení malými rozměry a nízkou hmotností doplněný stahovacím řemínkem na upevnění kabelů.

Konfigurace následující:DELL Vostro 1220

DELL Vostro V1220 T6670/3GB/250GB(7200ot)/DVDRW/W/BT/C/12″LED. Mohl být ještě výhodněji, bohužel jiná sestava než s předinstalovaným OS Windows Vista nebyla, tak mám i operační systém, který mi je k ničemu a v notebooku vydržel asi 3 minuty ;)

Proč se trápit se zmrveným, nebezpečným a nepoužitelným operačním systémem, když tyhle notebooky jsou skvěle uzpůsobeny alternativám?
Windows a záložní oddíly šly okamžitě pryč. Ani tu nebylo předinstalováno tolik zbytečného balastu, pouze jakási pomůcka pro pálení disků. Zbytečnost, já budu používat K3b nebo Brasero (jestli vůbec-cd mechaniku takřka vůbec nepoužívám :) Nainstaloval jsem si na to Ubuntu 8.10 z USB flashky (protože instalační cd 9.10 bylo asi na konci své životnosti-leželo několik let v šuplíku a na pálení jiného letitého cdčka jsem neměl odvahu) a měl tak možnost si projít dvě předchozí verze až jsem se dostal k Ubuntu 9.10. Po instalaci bylo zapotřebí jenom povolit nesvobodný ovladač pro wifi. Tři kliknutí a mám před sebou spolehlivý, plně funkční a vybavený operační systém, který si následně můžu snadno přizpůsobit svým potřebám. Ještě jsem se nesetkal s notebookem, na kterém by takhle parádně v Ubuntu všechno fungovalo.

Ovšem první týden jsem musel volat mechanika. Po několika zapnutí a vypnutí přepínače na bezdrátovou komunikaci přestalo fungovat Bluetooth. Prostě notebook byl bez BT, zapnula se jen wifina. Prošel jsem všechno možné nastavení a spustil všechny dostupné testy a nic. Bluetooth prostě přestalo existovat. Volám na infolinku a jsem ujištěn, že už je po 17 hodině, tak nemůžou zaručit servis do druhého dne. OK nevadí, přesto za méně než 24 hodin předemnou mechanik rozdělává notebook.
Takto jsem si mohl prohlédnout i vnitřek notebooku a zjistil několik faktů:

Klávesnice má ze spodu nataženou fólii, takže několik kapek nežádané tekutiny by nemuselo být fatální. Protože se jednalo o výměnu BT modulu, musel se mechanik prošroubovat úplně celým notebookem a celý ho rozebrat. Po odmontování posledního dílu se ukázal BT modul a také harddisk.
To znamená, že se celý notebook musí rozdělat i při výměně disku.

Mechanik si při rozdělávání a následném montování nebyl zcela jist, protože se jedná o nový typ a prý ho ještě nerozdělával. Takže se z mého jiného počítače přihlásil na servis site, kde si zobrazil asi třicetistránkový foto návod jak rozebrat a složit tento model.

Neuběhla ani půlhodinka a notebook byl zase v kupě tentokrát už se svítící kontrolkou signalizující chod Bluetooth, které od té doby funguje na jedničku včetně dálkového ovládání přes mobilní telefon nebo připojení k internetu.

Mechanicky je znát, že se DELL za těch 25 let ve výrobě počítačů někam dopracoval. Nikde nic nevrže ani se neprohýbá, panty drží, dotykový ovládací panel slouží jak má, touchpad mi také vyhovuje, na klávesnici se píše pohodlně, snad jen tmavě modrá funkčí klávesa a stejnou barvou malé příslušné znaky na ostatních klávesách si mohli odpustit. Stejně tak jako u mnoha jiných přístrojů, toto značení není ve tmě vidět.

Průměrná provozní teplota při mém běžném používání se pohybuje kolem 42-45˚C. Při zátěži se dostaneme i přes padesátku. CULV dvoujádro od Intelu tolik netopí, o grafice se nedá říct že by byla herní (ale efekty Compizu zvládá levou zadní – malinko jí dochází dech po připojení full HD monitoru a ze čtyř ploch je najednou osum z toho polovina má rozlišení 1920 X 1080) a disk je ve svojí oddělené komůrce v místech pod pravým Ctrl, takže větráček se zapíná při 43°C, vyfouká na 39°C a zase se vypne. Zajímavé je, že při používání venku (teplota lehce nad bodem mrazu) senzory uvnitř stále ukazují teploty kolem 40˚C. Na chladící podložce se to ale dá stáhnout i na 36˚C.

Nic není dokonalé a i u tohoto notebooku lze nalézt několik vad na kráse. Tou nejvýznamnější bude hlučný pevný disk, který při otáčkách 7200rpm dokáže rozdrnčet i pračku (nebo jinou dutou škatuli, na kterou si notebook položíte). Odezva webkamery i za dobrých podmínek je trhaná, to mě zase tolik nevadí, protože videohovory uskutečňuji sotva jednou za rok. Nešvar z předchozích verzí Ubuntu, kdy se zastrčí do zdířky pro sluchátka jack a reproduktory stále hrají, je i u tohoto produktu. Spíše je to mojí leností, ale myslím, že jsem na internetu řešení někde už viděl… Občas se stane, že se zblázní zvukový správce při zběsilém přetáčení filmu se zvukovou stopou na 128kbps. Nejrychlejší řešení je notebook uspat do paměti a zase vzbudit. A posledním nedostatkem je 12″ obrazovka. Je to daň za mobilitu. U takhle malé obrazovky se při rozlišení 1280×800 snadno unaví oči a střídavý pohled na 15″ notebook je pak jako na velkoplošnou obrazovku :) Větší konektorová výbava by také neuškodila, místo optické mechaniky mohli v DELLu přidat HDMI port, nebo USB navíc.

Pozitivní dojmy převládají, výdrž je taktéž dostačující. Neřeknu vám tu přesné časové údaje, ale v úsporném režimu při zapnuté wifi, vypnutém BT a zeslabeném jasu dokáže notebook s novou 62Wh baterkou pracovat více jak šest hodin. Při maximální hlasitosti integrovaného repráčku a BT dálkovým ovládáním na mobilu si v pohodě shlédnete dva celovečerní DVDRip filmy a ještě si stihnete vyřídit e-maily a podívat na statistiky :) Notebook uspaný do paměti spotřebuje přibližně 1% za hodinu a půl. To je ovšem také dost zavádějící, protože jednou jsem notebook vzbudil asi po šesti hodinách spánku v batohu a baterie ukazovala 98% a po připojení adaptéru se okamžitě dobila na 100%… Na výdrži se podepisuje hlavně CULV dvoujádrový procesor a LED podsvícení matné obrazovky, mít tak SSD disk, výdrž by byla ještě zajímavější :)

DELL Vostro 1220 mě zatím nevypekl (až na to BT) a okamžitě jsem si ho zamiloval díky mobilitě, výborné funkčnosti, výdrži, výkonu a užitnosti. Tento notebook se rozměrově přibližuje atomáckým kalkulačkám, ovšem výkonem a výbavou je srovnatelný s klasickým počítačem a přiznám se, že se mi stalo snad jenom jednou, že bych ho vytížil natolik, abyse zpomalila odezva (při kopírování z externího disku v Gnome commanderu, současně se přehrává video, na další ploše otevřen XLS soubor a na další ploše je několik Firefoxů, Pidgin a otevřená statistika napájení).

Malý, lehký, výkoný s dlouhou výdrží na baterii. Víc od notebooku nevyžaduji, proto jsem s DELL Vostro 1220 velmi spokojen a můžu jen doporučit :)

Holy Shit

Tak už vím, co si budu přát pod stromeček :)

Až letos budu psát Ježíškovi, tak musím napsat o konzoli Wii a k ní tuto suprovou akční hru.

http://www.doupe.cz/Doupecz/Na-Wii-se-chysta-virtualni-modlitebna-asi/sc-108-a-136225/default.aspx

Jsem si jist, že to, co je předváděno na tom videu, je pouze první level. Potom se ten kříž v ruce otočí a bude představovat motorovou pilu, se kterou se budou řezat monstra v pekle :)

V Doomu to přeci taky tak bylo :)

Ortofon Concorde Scratch po roce

Už je to více jak rok, co šmrdlám s přenoskama Concorde Scratch. Za tu dobu odehrály na desítku akcí a doma je taky nešetřim (když na to mám čas) a užijou si dost vylomenin.ortofon concorde scratch kekel

Za jeden rok používání se špička hrotu malinko zaoblila a výstup jistě také klesnul (neměřil jsem ani ze začátku, ani teď). To není nic zvláštního, protože ráno po akci je hrot docela slušně zaprasený (viz obrázek) a jehla si za ty večery odbrousila statisíce kilometrů v drážkách desek.

Překvapivě se viditelné opotřebení hrotu nijak vážně neprojevuje ve zvukových vlastnostech a rozdíl mezi novým a rok hraným hrotem je lidským uchem takřka nepostřehnutelný. Samozřejmě že vysoké kmitočty jsou malinko poznamenány menší špičatostí jehly, ale v běžné hudební nahrávce to nijak nelze poznat a při přehrávání lidské řeči se na to posluchač musí velmi soustředit, aby zaznamenal jemné zkreslení u sykavek.

I mechanické vlastnosti jsou stále ve výborné kondici, jehla v drážce porád dobře drží při stále stejném zatížení, nepřeskakuje ani při reversech (pouze výjimečně u některých vážně hodně ohraných desek) a tzv. měknutí hrotu jsem také nezaznamenal. Čas od času hroty vyčistím lihem a další údržba není potřeba.

Jak už u mne bývá zvykem, měl bych své tvrzení doložit nějakým záznamem.

Ten bohužel tentokrát nebude, protože z nepochopitelného důvodu jsem se i já odhodlal vyzkoušet nový operační systém od Mrdkosoftu a na svoji nahrávací stanici (která mi léta dobře sloužila) jsem ve slabé chvilce nainstaloval Windows 7. Kvůli počátečnímu tichu jsem musel pro svoji Sound Blaster Audigy 2 dodatečně nainstalovat ovladač z internetu.

Konečně se reproduktory rozezněly, ovšem kvalita přehrávaného zvuku nebyla taková jako předtím. Zpočátku jsem se radoval, že to zase hraje, ale po chvilce a několika pečlivých posleších jsem nebyl s reprodukcí tolik spokojen. Zvuk ze Sound Blaster Audigy 2 je pod WIN7 mírně zkreslený a v jistých situacích to zní jako v ocelové bedně (typický znak nevyladěnosti ovladačů).

Se záznamem jsem se taky pár dnů trápil, až jsem to nakonec vzdal. Po mnoha různých nastaveních, kombinacích a ladění je zaznamenávaný signál na velmi nízké úrovni i při vysokých hodnotách posuvníků v PC i na mixáku a v maximálních pozicích zvukovka nepříjemně ořezává (ikdyž není ani pořádně vybuzená). Popisované zkreslení je při pozorném poslechu zřetelné i v nahrávce (testováno na jiných přehrávačích a počítačích) a pokud mám doložit nějaký důkaz o kvalitách rok používaných přenosek, s tímhle ho neudělám…

Byla tu ještě možnost zkusit nainstalit ovladač z originálního cd od zvukovky. Když jsem si tuhle zvukovku kupoval, tak se ještě ani o Vistách nikomu ani nezdálo, tudíž to byl pitomý nápad už od počátku, ale řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám a po instalaci driverů a ostatního balastu se z repráčků ozývalo ticho…

A jako třešničku na dortu je fakt, že Win7 nepodporují grafickou kartu ASUS A9250. Před lety jsem na tom v pohodě dohrál Doom 3 a ten nový zmetek od Mrdkosoftu pro tenhle kus hardwaru nemá ovladač (respektive Aušus nemá pro tuhle řadu grafik odpovídající ovladač pro Win7)!

Windows Seven je jasně pro nové počítače a nové HW zařízení (SSD disky, dotykové obrazovky, USB 3.0, Blue-ray mechaniky a jánevímcoještě) a s pár let starým hardwarem si prostě neporadí. Až se s Windows 7 dostanu do takového stádia, že je rozvrtám až nebudou k používání (udělal jsem to tak se všemi verzemi Windows. W95 počínaje-ale vždy se mi je podařilo zachovat ve fungujícím stavu), tak se vrátím zpátky k Windows XP v dualbootu s nějakým linuxovým distrem a pořídím nějaký záznam :)

Left 4 Dead 2 trailer

Po prvotních nepříznivých ohlasech mnoha hráčů, které byly vyvolány ohlášením druhého dílu L4D, se vlna nevole a protestů pomalu rozplývá, protože druhý díl slibuje opravdu hodně nových a nevídaných prvků. Sice využívá stejný engine jako první díl, ale nabídne nové zbraně (střelné i na blízko), munici, částečně interaktivní a proměnlivé mapy v novém prostředí, drobné změny v invertáři (adrenalinové injekce, nebo extra munice, která zabere slot pro lékárnu). Noví budou i zombíci a ke starým známým special infected z prvního dílu přibudou i tři noví: Charger, Spitter a Jockey.

Změny se dočkaly i hlavní charaktery hry. Za přeživší bude bojovat středoškolský fotbalový trenér Coach, novinářka Rochelle, mechanik Ellis a zlodějíček a gambler Nick

Hra více hráčů nabídne klasické herní módy coop, versus, survive, nově scavange a má(mají) být ještě další.

Druhý díl vychází krátce po prvním pravděpodobně kvůli množství inovací, nových módů, přepracovaným AI i map directorem, které by do klasického DLC bylo těžké zakomponovat. Nicméně u většiny titulů je zvykem, že pokračování s sebou přináší nový engine a nové technologie a herní principy, nic takového se u Left4Dead2 nestalo, hru opět pohání Source engine a proto můžeme mít jistotu, že ji rozeběhnou hráči i na slabších strojích nebo noteboocích.

L4D2 vychází za tři týdny, ale já si stejnak zase počkám na recenze a poznatky hráčů a podle toho se budu rozhodovat, až se tento titul objeví ve slevě, nebo nějaké výhodné nabídce :)

1984

Pokud jste četli Nineteen Eighty Four od George Orwella, jistě si v nadcházejících časech jeho román nejednou vybavíte, protože brzy vás na vlastní kůži bude chtít někdo přesvědčit, že dvě a dvě je pět!

Všechno to do sebe zapadá až děsivě přesně. Jako pomůcka má být již všem velmi dobře známá prasečí chřipka, díky které i k vám do města brzy dorazí cirkus, jako v Kalifornii a to se potom začnou dít věci!

A aby dílo zkázy bylo dokonalé, plánují si na vás hezky posvítit a důkladně si vás poslechnout. Nevymyslel jsem si to, o takových plánech už dnes píší nejen na zvědavci, ale například i zpravodajství Sme.sk. Samozřejmě nic není zadarmo, takže si tohle všechno hezky zaplatíte a vytrpíte domnělý a neexistující pocit bezpečí. Já bych se do té Evropy zas tak nehrnul, ostatně říkalo se to už kdysi, že z nás EU udělá otroky zbavené suverenity bez práv a svobod a totálně podřízené moci a dnes se tyto zvěsti naplňují!

Každopádně naděje umírá poslední a tak pevně doufám, že se vždy najde několik dobrodějných odvážlivců, kteří nasadí kapucy, uvážou šátky přes obličej a pujdou do ulic demontovat a ničit všechny tyhle zařízení, aby ukázali, že si nepřejeme být pod policejním dohledem a ukládáni do databází… Zlo plodí jenom zlo a kamery na každém rohu nebudou od toho, aby udržovaly pořádek a klid, ale aby zaznamenávaly každý váš pohyb a každé vaše slovo! Když se vás někdo rozhodne na ulici okrást, tak tomu žádné šmírovací zařízení nedokáže zabránit, maximálně do té oblasti za deset minut přijede hlídka, jenže to už můžete dávno vykrvácet… Ani za pět let nebude technologie na takové úrovni, která by zaručovala 100% funkčnost a prokázala svoje opodstatnění!

Kdo bude rozhodovat o tom, jaké téma rozhovoru nebo chování je správné a jaké už je závadné nebo teroristické? 11. září bylo vykonstruováno kvůli ropě, současná opatření budou kvůli svobodnému uvažování a posledním zbytkům lidských práv a zdravého rozumu. Kamery a mikrofony na ulicích i ve vašich bytech, weboví roboti, kteří budou procházet, zaznamenávat a analyzovat vaše profily na sociálních sítích (kam mnoho lidí tak rádo sděluje různé podrobnosti), e-maily, diskuze, blogy, e-shopy, IM, nebo jenom navštívené stránky a telefonní hovory a zprávy. Prostě věškerá vaše aktivita (virtuální i reálná) bude monitorována a ukládána do databází a pokud ve vašem chování program zaznamená náznaky ideozločinu, nebo pokud zjistí, že nejste se současným zřízením šťastni, nenechali jste se očkovat, případně se jakkoli jinak odlišujete od nastavených standartů, vtrhne k vám banda zakuklenců a odvlečou vás na neznámé místo, kde vás budou bez obvinění a bez soudů mučit neomezeně dlouhou dobu!

Nastane doba, kdy i váš mobilní telefon vás napráská, že se dloubete v nose. Krásné vyhlídky že?

Wolfenstein

V těchto dnech, kdy drobné zranění zapříčinilo nemožnost plnohodnotně rozvíjet svůj um se ve volných chvílích po nocích oddávám nové střílečce, poslednímu Wolfensteinovi.wolfenstein 2009

Hra byla s velkou slávou avizovaná již mnoho měsíců před jejím vydáním a herní weby a magazíny servírovaly bezpočet screenů a obrázků. To bylo poprvé, co mě na tom něco trochu zarazilo. Screeny zveřejněné někdy začátkem tohoto roku vypadaly dost rozporuplně. Kdybych si nepřečetl, že se jedná o obrázky z připravované nové hry Wolfenstein, klidně bych si troufal tvrdit, že to jsou snímky z nějaké střílečky, která vyšla před 3-5lety. Statický obrázek zničeného města s několika vojáky a brčálovým nádechem. Nešlo přehlédnout low-res textury, znázornění ohňů, u kterých jste napočítali až 9 stejných plamínků, kostrbaté a málo polygonové postavy, nasvěcování, stíny a odlesky, které se v dnešních hrách už nepoužívají atd. Bylo jasné, že nový Wolfenstein musí přinést něco nového, něco revolučního, nějaké nové herní principy aby zaujal, protože už ze screenů bylo poznat, že na dnešní poměry bude z grafického hlediska značně podprůměrný.

Jestli se to povedlo, nedokážu posoudit, protože ve mě Wolfenstein opět evokuje vzpomínky na některé hry z dřívějších dob. Wolfenstein běží na id Tech 4 enginu, na kterém běhal před pěti lety DOOM3, ovšem pro dnešní potřeby značně modifikovaný a navíc s implementovaným fyzikálním modelem Havok.

První dojmy vyvolávaly pocit, že to je vlastně takový trochu vylepšený Return To Castle Wolfenstein a válečné prostředí a reálie mi připomínaly Call of Duty(že jsem ale všehovšudy CoD hrál slabou hodinu, takže si netroufám porovnávat).

Ale později se mi začal vybavovat taky Bioshock hlavně díky dobovým artefaktům a některým kulisám (polovina 20. století) a taky kvůli použitým filtrům a efektům odlesků některých předmětů. Vzpomínka na takové nemotorné a nepohodlné ovládání, jaké bylo právě v Bioshocku, mě přepadla i zde. Přílišná orientace pro konzolové ovládání je přeci jenom znát, od fps střílečky bych očekával větší pružnost a odezvu v ovládání a alespoň možnost naklánět se do stran, nicméně brzy se tento styl ovládání dostane pod kůži a po několika odehraných misích jsem na to ani nepomyslel.

Herecké výkony NPC postav a izolované interiéry od venkovních lokací (když se za vámi zavřou dveře a jste beze zbraně) mi připomínaly Far Cry 2. Nepřesvědčivé monology NPC postav jsou takové nutné zlo, které musíte odklikat a vyslechnout si povídání toho nebo tamtoho panďuláka, abyste se mohli hnout dál.

No a ve finále tak trochu přehnaný Havok zase připomíná Half Life 2. Přehnaný myslím z toho důvodu, že všechny bedny a sudy (ne všechny, ale většina) jsou prázdné a chovají se jako by byly z lepenky, stačí se vydat proti libovolné bedně(nejlépe hned několika na sobě) a skoro samy se vám uhnou nebo se odsunou za doprovodu velmi podivných zvuků. Jejich přítomnost v lokacích je až příliš okatá a každému po pár minutách dojde, že je tam designéři hry nastrčili jenom proto, aby je při případné explozi granátu mohl Havok efektivně roztrhat a rozmetat do okolí.

Další věc, která mě během hraní zarazila, je absence ukazatele zdraví, nebo alespoň nějaký systém léčení. Po absorbci celého zásobníku se stačí přikrčit někde na klidném místě a počkat, až se tlukot srdce zpomalí a všechno je zase ok. Někomu to může vyhovovat, ale já se s tímhle prostě nedokážu ztotožnit a raději bych opět sbíral misky se psím žrádlem (kde jsou ty psi?) jako v roce 1992, než se spoléhat na domnělou nesmrtelnost hlavního hrdiny. Totální lineárnost, jednoduchý design levelů, značné odbočování od historických faktů (zbraně) a příběhová jednoduchost jsou věci, které mě přinejmenším zarážejí… Taktéž potvrzovací dialog pro prvotní nahrávání hry si mohli autoři odpustit (já chci hrát a ne odklikávat otázku, jestli chci skutečně nahrát uloženou hru).

Konečně bych se mohl taky dostat k nějakým pozitivním prvkům a tím bych vyzdvihnul hardwarovou nenáročnost a bleskové loadingy. Další kladná věc je zabíjení nácků s malinko netradičními destrukčními prvky. U většiny her současnosti jsou nepřátelé nezdeformovatelné postavy, které sice zabijete několika ranami, ale na těle nemají ani škrábanec. Proto mě u Wolfensteina potěšily utrhané končetiny, nebo nácek držící se za prostřelenou krční tepnu (nehledejte za tím žádnou zvrhlost). Oproti jiným hrám může potěšit několik typů nepřátel a někteří bossové, kteří jsou ale díky dostupným futuristickým zbraním snadní soupeři.

Používání medailonu a využívání alternativní dimenze působí trochu všelijak, protože bez tohoto prvku hry by to byla další bezduchá a průměrná střílečka. Využívání jiné dimenze je jedním ze stěžejních artefaktů samotné hry, ale i tak mi nikdo nevymluví, že bullet time byl už v nejedné hře a i to ostatní vlastně není nic originálního. V pozdějších fázích hry ale člověku dojde, že ikdyž tohle všechno už v jiných hrách viděl, tak je to vlastně to, co ho na střílečkách baví a i já jsem si později (s přiměřenou gradací akce) přeci jen pochvaloval, že se nemusím učit nic nového a můžu se spoléhat na zažité principy a vlastnosti hry.

U této hry se ničeho nového nedočkáme, protože většinu z toho už nabídly jiné tituly a graficky jsou současné hry také o pár stupínků výše. Wolfenstein bych označil za takový mix různých her, který recykluje již jinde použité enginy, nápady a technologie a splácává je do této podoby. Celé to na mě působí, že se ta krize projevila i zde. Použily se staré licence, nebo vlastní enginy z minulosti a tomu celému se dala nálepka (v tomto případě název Wolfenstein), která čerpá ze slavných předchůdců a ze kterých ještě pujde vytřískat nějaký ten dukát.

Slabší vizuální dojem ale vykupuje dobrá optimalizace a hardwarová nenáročnost, proto na odreagování může někomu dobře posloužit i na notebooku. Neočekával jsem od této hry vůbec nic a to je možná dobře, protože by mě nejspíše asi zklamala a neubránil bych se pocitu, že tohle všechno už nabídly jiné hry mnohdy v lepším grafickém podání a v pestřejších mapách s nadanějšími NPC a promyšlenějším příběhem. Někteří historičtí puntičkáři mohou namítat pohrdání historickými fakty, ovšem mírné překroucení některých skutečností (jako třeba ve filmu Hanebný pancharti / Inglourious Basterds) pro lepší dojem na hráče/diváka, nemusí být tolik na škodu.

Zpočátku se mi nový Wolfenstein jevil jako nezáživná střílečka, jakých jsem už hrál desítky a ničím novým neoslní, ale s postupnou eskalací akce a vývinem událostí se mi začíná líbit čím dál tím víc (sic s drobným pocitem, že to stále ještě není ono) a rád si ho ve volných chvílích zahraji :)

Prototype – chaos ve městě

Už jsem se zcela dostal z prvotního šoku (v dobrém slova smyslu) ze hry Prototype.

Po první instalaci mě to opravdu chytlo a během 24hodin jsem jenom 10hodin strávil hraním Prototype – to byl ten šok, když jsem o půl čtvrté ráno zjistil, že už začíná svítat:) Alex Mercer má v této hře naprostou volnost pohybu, v boji spoustu možností a komb, hra je celkem obstojně optimalizovaná a na závažnější bugy jsem zatím nenarazil.
prototype

Když jsem prohlížel screenshoty a videa, tak mě jako první napadlo, jestli to neběží na enginu GTA4 a trochu jsem se obával hw nároků. Po instalaci a prvním spuštění naskočilo rozlišení na 640×480(!) Na mém notebooku jsem takové rozlišení měl snad poprvé a trochu jsem se zděsil, jak moc to bude náročné a pomalé, když už si sama hra nastavuje takhle malé rozlišení. Nicméně přepnout alespoň na 800×600 v menu nebyl problém, nechal jsem ostatní položky na medium a hned jsem vyzkoušel spustit hru. Překvapivě krátký loading a hned potom úvodní akční masakr tutorial, který se nijak nesekal ani neztrácel na plynulosti a že se tam toho dělo hodně…

Město a hlavně ulice (ty žluté taxíky) vypadají podobně jako v GTA4, dokonce tu i tak rychle utíká stín, jenomže vypadá mnohem lépe! Na ulicích jsou stovky lidí a aut (ne 8 lidí jako v GTA4) a přitom se to všechno hýbe velmi svižně a bez záseků. Nemůžu se zbavit pocitu, že ta grafika připomíná GTA4 – nevypadá sice nijak extra, ale oproti GTA4 je krásně svižná a plynulá. Při podrobnějším prozkoumávání okolí a detailů si lze všimnout, že v tomto enginu obyvatelé města nejsou nějak zvlášť inteligentní a ani nemají takový fyzikální model jako v GTA4. Některý chodec projde bezproblémů skrz jiného, jinde jsou hned 4 identické postavy dokonce stejně oblečené atd. Auta mají pár polygonů ani pokročilý destrukční model a taky jich tu je jenom několik druhů. Jsou to detaily, na které ovšem během hraní ani nepomyslíte, protože vás bude zaměstnávat mnoho jiných věcí, takže takové maličkosti vůbec nevadí…

Hra je navržena tak, aby za všech okolností byla plynulá a hraní nijak nenarušovalo trhání a pokles framerate. I při té nejzběsilejší akci mi počet snímků neklesal pod 20 a když se relativně nic neděje, tak se to pohybuje kolem krásných 45 fps. Je to způsobeno hlavně tím, že detaily se vykreslují pouze tam, kam se hráč dívá, ne tedy, že by se podle nastavení v prostoru kolem hráče vyskytovaly koruny stromů, rozvodné skříně a klimatizační jednotky, ale pouze v záběru, kam je natočená kamera. Může to trochu vadit při rychlém pohybu kamery, když doskakují objekty v dálce, ale zase je lze spatřit i na vzdálených střechách a v ulicích. Dokonce i ty auta v dálce působí mnohem lepším dojmem, než jakási vize posunujících se pásů z GTA4.

Nejdůležitější prvek hry je ovšem úplně jinde, než v optimalizované (ne)dohlednosti. Jedním slovem akce. Tento titul do žánru akčních her neodmyslitelně patří a kdykoliv si vzpomenete (nebo i nevzpomenete), tak vždy se bude něco dít a budete muset někoho nebo něco vraždit, ničit, sekat, likvidovat… Asi těžko tu budete hledat pouliční rozhovory NPC postav, nebo diskutování nad tím, kdo má na křižovatce přednost, na které můžete být z jiných her z městského prostředí zvyklí. Jednoduše na něco takového tu nezbývá čas.

Městem postupuje nákaza jakousi zvláštní nemocí a s vývojem hry můžete sledovat, jak se celý Manhattan a jeho obyvatelé mění do hrůzné podoby. To vše ve velmi rychlém tempu za účasti normálních i zmutovaných obyvatel města, vojáků, vojenské techniky a ostatních kreatůr. Nejčastěji se na vás hrnou všichni najednou, takže během několika vteřin zlikvidujete desítky protivníků. Aby toho nebylo málo občas zkonzumujete nějakého človíčka, abyste si z něj extrahovali jeho paměť, která s ostatními v jakési pavučině úryvků vzpomínek dává dohromady zamotaný příběh, odhalující proč zrovna náš hrdina má takové superschopnosti, proč celé město zešílelo a proč po něm všichni jdou. K tomu se váže i druhé synonymum této hry: chaos. Chaoticky můžou působit souboje s desítkami protivníků najednou, chaoticky může působit příběh, který se tu odkrývá, chaoticky působí město v pozdější fázi příběhu.

Nic podobného jsem ještě nehrál, tak proto mě to zezačátku tolik uchvátilo, ale postupně se dostaví stereotyp a druhý den jsem udělal asi 4 mise, třetí den možná 2 a pak jsem to asi týden už ani nezapnul… Nechám si to na později, až se budu chtít odreagovat a vyblbnout (to ovšem do té doby zapomenu všechny komba a to klávesové kung-fu)

Každopádně pro milovníky krvavé brutální akce, akrobatických kousků a superschopností je tahle hra ideální. Leckde je tato hra označována jako mix několika různých titulů, to ovšem nemůžu posoudit, protože z vyzdvihovaných Infamous, The Incredible Hulk, Crackdown, Spiderman, X-Men, Mirror’s Edge a The Darkness jsem hrál akorát Mirror’s Edge. Svých 70% dle různých recenzí si zaslouží, hru trochu shazuje nezvyklá přeplácanost a chaos, absence multiplayeru a české lokalizace, ale i tak je to jedno velké hřiště, na kterém si můžete dělat (rozuměj ničit) co chcete a nejste nijak omezeni.