Trocha statistik

Dnes to bude stručné, ale zato vydatné.

Máte rádi hejbací číslíčka?

Veřejný dluh

Světová statistika v reálném čase

A teď nehejbací:

Denní statistiky dopravních nehod

Statistiky k požívání alkoholu a alkoholismu

Jak to je s tím symbolem 23?

Takže pod článkem Pojďme hledat význam symbolu 23 se hezky hromadí názory a protože počet komentářů přesáhl hodnoty 23, slíbil jsem, že uvedu na pravou míru, jak to vlastně s tou třiadvacítkou je. Svého času to možná bylo zahaleno tajemstvím, ale dnes už na tom stejně nesejde a chci také udělat přítrž všem těm bludům a nesmyslům, co se s číslem 23 vozí…

Na tomto blogu bude již třetí odkaz na výborný článek Tajemství čísla 23 a vytáhneme si z něj několik důležitých údajů a zároveň je porovnáme s příspěvky pod článkem.

Takže jak již bylo řečeno i v komentářích, první významná zmínka o číslu 23 je v trilogii Illuminatus, kde Robert Shea a Robert Anton Wilson číslem 23 symbolizují boha chaosu.

The KLF na počátku 90. let poblázní hudební průmysl takovým způsobem, že dlouho okupují první příčky hitparád. 23.8.1994 (1+9+9+4=23) se seberou a odjedou do Skotska, aby tam v krbu spálili milion liber, které jim jejich hudební tvorba vydělala, tam také podepíší dokument, ve kterém prohlašují, že o tom 23 let nepromluví.

Tak a teď se dostáváme k tomu, na co jistě všichni čekají:




Spiral tribe měli mystický symbol 23 jako posvátné číslo symbolizující spirálu.
Spiral Tribe měli údajně 23 zakládajících členů.

Traduje se také, že v době vzniku Spiral tribe bylo jejím členům průměrně 23 let.

O silnici M23 v komentářích zmínka také padla.

No a pak se také dostáváme k hypotézám, které jsem slyšel od některých expertů, že například aparatura Spiral Tribe měla výkon 23KW (to musel být ale kravál ;)) a nebo že každá SPZ na jejich autě měla, nebo součtem číslic dávala dohormady 23, za hodinu dj zahrál 23 desek a další fantasmagorické výmysly, které dokazují, jak moc bujná je fantazie některých efedrinových mozků…

Každopádně číslo 23 má své kouzlo, přitažlivost a výjimečnost, ze které Spiral Tribe udělali tak trochu víc. Jako svůj symbol si ho vybrali kvůli symbolice chaosu (ona ta hudba před 15. lety z tehdejšího pohledu byla něco nového, něco, co nikdo předtím neslyšel a tak trochu chaoticky i na svou dobu působila). S vědomím, že číslo 23 je ukryto snad ve všem a chaos je protiváhou pořádku, Spiral Tribe přijeli na celý víkend na vybraný pozemek a spontáně tam vznikla party bez nějaké složité organizace a pořadatelského zařizování, a přesto to všechno fungovalo náramně dobře. Krásný důkaz toho, jak může něco samo od sebe vzniknout a fungovat v chaosu a řídit se podle nepsaných pravidel, býval k vidění pravidelně na Czechtekku.

Ať se vám to líbí, nebo ne, na číslo 23 narazíte prakticky všude a při každé příležitosti, přímo nebo v souvislosti různých kombinací a počtů…
Na závěr přidám ještě jedno video, které pod číslem 23 odhaluje mnoho dalších faktů a náhod, mimo jiné odhaluje symbol 666 (v komentářích zmiňovaný), nebo říká, že 23.12.2012 má být konec světa

A vítězem vyhlášené soutěže se stává Mr-Bungle se svým povedeným komentářem:

Vznik pozází z mýtických příběhů o takzvaných 11 šroubcích a 12 matičkách.V zá­věru vždy dojde k náhlému přebytí 1 matičky což má vyjadřovat centrální smysl paradoxu našich životů

Gratuluji, ozvi se ;)

Demonstrace proti brutálnímu zásahu na Miladě

SOBOTA 4.7. 14 DEMO PALACKÉHO NÁM

30. června 2009, kolem osmé hodiny ranní vtrhla na squat Milada bezpečnostní agentura. Překonala zamčený hlavní vchod do domu i všechny bariéry v domě a začala dům vyklízet. Agentura byla najata Ústavem pro informace ve vzdělávání, který je správcem pozemku (vlastníkem je stát) a počínaje 30.6. spravuje patrně i vilu Milada, která měla být k tomuto dni zapsána do katastru nemovitostí, takže byl odstraněn stav, kdy právně neexistovala.
Zásahu bezpečnostní agentury byla přítomna ředitelka Ústavu pro informace ve vzdělávání paní Zieleniecová, a starosta Prahy 8 pan Nosek. I přes jejich přítomnost zaměstnanci bezpečnostní agentury, kteří svým vzhledem (oblečení značky Thor Steinar) i vyjadřování silně evokovali neonacisty, od začátku svévolně ničili zařízení domu, rozbíjeli okna i interiéry domu i majetek squaterů. Ničení komentovali slovy, že účelem je učinit objekt neobyvatelným.

Jakmile zásah bezpečnostní agentury začal, sedm obyvatel vylezlo na střechu, s úmyslem zabránit úplnému vyklizení domu. Jeden ze zaměstnanců security se je pokoušel pokropit slzným plynem.

Kolem půl jedenácté se začali před Miladou scházet první sympatizanti squatu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s vyklízením. To už byly na místě první policejní jednotky, jejichž příslušníci začali prostor pod vysokoškolskými kolejemi, sousedícími s Miladou, ohrazovat páskou a vytlačovat shromážděné na přilehlé parkoviště. Došlo k několika strkanicím, několika zraněním na straně protestujících a jednomu zadržení, při kterém zadržovaného bili policisté teleskopickými obušky.
Kolem dvanácté hodiny byl také zatčen jeden ze dvou zatím obviněných.
Securitka se mezitím pokusila squatery ze střechy „vykouřit“ tím, že zapálila v několika kamnech v domě.
Při vyklízení squatu byla policií napadena obyvatelka obytného autobusu, který parkoval v blízkosti Milady, a to tak, že musela být odvezena na neurologické oddělení nemocnice Na Bulovce kvůli podezření na epileptický záchvat. Je cizinka a jejímu příteli nebyl umožněn přístup do autobusu pro její doklady. Z autobusu se během jejich nepřítomnosti ztratilo několik jejich věcí.
Situace se potom na pár hodin ustálila: přivázaní na střeše, protestující opodál na louce v prostoru vymezeném policií. Začalo se vyjednávat o vstupu do objektu s kamerou kvůli monitorování škod napáchaných bezpečnostní agenturou, a také kvůli zajištění osobních věcí cizinců, kteří byli v té době na Miladě na návštěvě. Jednání bylo ale zdržováno a vstup nebyl umožněn.
Obyvatelé Milady, kteří zůstali venku a měli strach o své věci, včetně peněz, fotoaparátů, dokladů atd. se snažili dosáhnout možnosti vstupu, po jednom a s doprovodem, aby mohli zachránit, co se dá, což jim také nebylo umožněno.
Jejich obavy se naplnili, když začali zaměstnanci security vyhazovat z oken vily nábytek a skříně plné osobních věcí.
Ničení Milady pokračovalo totální likvidací střechy. Securitka začala shazovat tašky ze střechy, aby se dostala k lidem na komíně. Čtyři z nich reagovali na možnost zachránit alespoň některé své věci a rozhodli se střechu opustit. Podle jejich vyjádření musela policie po cestě ze střechy bránit tomu, aby je zaměstnanci security fyzicky nenapadali.
Na střeše zůstali tři lidé. Security pokračovala v rozebíraní střechy a když se dostala na dosah k squaterům, začali jednoho z nich násilím a proti jeho vůli stahovat dolů, přičemž ho ohrozili smýkáním po komíně, kdy nebyl k ničemu přivázán. Security ho po té předala policii.
Poslední dva squatery se securitce sundat nepodařilo, a to ani za pomoci slzného spreje, který byl na ně opět stříkán. V tento moment vstoupil do věci ministr pro lidská práva Michael Kocáb a pražský policejní ředitel a začalo vyjednávání, které trvalo 3 hodiny. V rámci něho byla zaručena beztrestnost obyvatelům squatu a slib jednání o novém prostoru jako náhrada za zničenou Miladu. Po vyjednání těchto podmínek slezli poslední dva squtteři ze střechy.

zdroj:squat.net

Mario Bros. music

Před nedávnem oslavil Tetris 25. výročí a je jedna o rok starší hra, která taktéž zaznamenala obrovský úspěch a v herním světě má také své vydobyté místo v síni slávy.

Ano, je to Super Mario Bros.. Legendární plošinovka od Nintenda, ve které se Mario a Luigi prohopsávají kanalizacemi New Yorku a bojují proti rozličným nepřátelům, sbírají mince a požírají houbičky, které vylepšují jejich vlastnosti. Jistě tuto hru znáte, jistě ji každý alespoń jednou hrál a kdo říká že ne, ten ji hraje dodnes :)

Fenomén Super Mario Bros. ovlivnil obrovský počet lidí a byl inspirací pro mnoho umělců, výtvarníků a skladatelů.

Originální hudební motiv od Kojiho Konda musí poznat bezpečně každý. V jednoduchosti je krása a nejednoho hudebníka napadlo tuhle nezapomenutelnou melodii zremixovat, či úplně překomponovat.

Původně osmi-bitová verze této skladby byla jako předzvěst začínající éry elektronické hudby a pronikání herních melodií do běžného umělecko hudebního světa. Nemusí to ale být čistě elektronická muzika, aby to byl stále Mario :)

Super Mario Brothers – Eminence Orchestra

 super mario bros orchestra

Super Mario Beatbox

beatboxing flute super mario brothers theme

Zack Kim – Super Mario Theme

Super Mario Bros. Music – Main Theme & Overworld



A na závěr přihodím něco z mého recorbagu. Je to skladba Capt Lou Albano Is An Acting Genius od J-Chot, která vyšla na albu The Kamikaze Club 04. Škoda, že je tak krátká, jinak bych ji na akcích hrával častěji…


Přivítejte prázdniny

Začátek letních prázdnin je třeba stylově oslavit.

Nejen pro tuto příležitost se chystá akce s názvem Razzle – Dazzle

Party jaxe patří od pátku až do neděle na pláži v Mělicích u Přelouče. Uslyšíte spousty Djs a live projektů mnoha hudebních stylů. Slíbeno je několik zpestření jako třeba malování na tělo, fireshow, fotbálky, ohňostroj, grilovací koutek atd.

Pokud se za gramofony ve správný čas dostanu i já, tak čekejte (nad)standartní terapii a případný dopoledně odpolední experimantální kill-out, kdy bych si rád vytáhnul ty desky, které se o půlnoci nehodí pouštět pro rozjančený dav lidí (víte jak to je)

Jo a taky při té příležitosti tam oslavím narozeniny ;)

Více informací po kliknutí na obrázek…

Technologie budoucnosti

Technologie budoucnosti – jak to vidím já
Na letošní výstavě E3 byl představen revoluční systém ovládání konzole Xbox360 nazvaný Project Natal. Pozdvižení, které před lety vyvolala konzole Wii svým bezdrátovým ovladačem se dá srovnávat s touto novinkou, jenomže tady už nepotřebujete ovladač ani žádné tlačítka, vše ovládáte pohyby svého těla.



Project Natal představuje technologii, která tu už měla hezky dlouho být, ale až současný technologický pokrok, výkonost a dostupnost hardwaru umožňuje tyto futuristické vize realizovat v reálném životě.
A u toho bych se rád zastavil, protože toto je zřejmě první krok k nové generaci zařízení a strojů, nebo alespoň k jejich vyspělejší umělé inteligenci.

Doposud byly přístroje a zařízení jen obyčenými hloupými kusy obvodů a drátů, které vykonávaly pouze ty funkce, ke kterým byly sestrojeny a které se občas porouchají. Pokud třeba zapomenete dovřít ledinici, tak žárovička bude stále svítit a po čase se spálí motor od toho, jak se bude snažit vyrovnávat teplotu, která je nastavena na termostatu. Pokud třeba musíte narychlo někam odejít a zapomenete vypnout televizi, tak ta televize bude hrát prostě pořád.

Jsou to jen hloupé stroje, které akorát dělají to, k čemu byly sestrojeny. Ta televize neví, že se na ní nikdo nekouká, nebo že jste u ní právě usnuli. Ta lednice má rozepnutý spínač ve dvířkách a spuštěné osvětlení a neví, že jste už dávno na party v sousedním městě atd atd…

Zapomeňte na počítače jak je znáte dnes, zapomeňte na ty velké desktopy, monitory, klávesnice a myši. Počítač budoucnosti bude velký jako mobilní telefon, který máte v kapse. Nebude potřebovat žádné dráty, protože veškerá komunikace a dokonce i občasné dobíjení baterií (bude energeticky velmi nenáročný) bude probíhat vzduchem. Takové zařízení stačí jen položit na své místo, kde bude mít dostatek prostoru pro projekci holografické obrazovky a pokud to bude nutné, tak vám další projektor na stůl vykreslí i klávesnici. Zařízení bude sledovat pohyb očí a tak bude přesně vědět, kam se na obrazovce zrovna díváte a podle toho bude ovládat kurzor myši, kliknutí a ostatní funkce už pak budou jen otázkou gesta obličeje.

Pro delší pracovní nasazení bude asi značně nepohodlné se celou pracovní dobu šklebit místo klikání a proto přicházejí na řadu sluchátka, které vám budou do uší hrát vaši oblíbenou muziku a zároveň budou snímat vaši mozkovou aktivitu, takže na otevření doručené pošty stačí jenom pomyslet a hned se před vámi zobrazí nový e-mail. S odpovědí na e-mail se taky nebudete muset nijak namáhat, stačí nadiktovat znění zprávy a systém ji napíše za vás.

Futuristické počítače a moderní technologie nebudou dominovat jenom v obývacích pokojích a v pracovnách, své uplatnění najdou například v kuchyni i ostatních částech bytu. Již dnes existují prototypy ledniček, které mají v sobě zabudované kamery a čtečky laserových kódů na obalech potravin a každá přihrádka má svoji vlastní váhu, aby lednice věděla, kolik jste si odkrojili salámu, nebo vypili mléka. Obsah lednice se zobrazuje na LCD obrazovce na dvířkách, kde jednoduše zjistíte kolik druhů jídla se z uchovávaných potravin dá připravit, doporučí nejlepší recepty, kontroluje dobu trvanlivosti vašich jogurtů a když zjistí, že docházejí vajíčka, automaticky objednává na internetu v e-shopu další.

Přístroje mezi sebou budou komunikovat, takže třeba taková cesta do práce elektromobilem bude bezpečná a pohodlná, protože auta v silničním provozu si budou mezi sebou i s vozovkou vyměňovat informace o rychlosti, odstupech jednotlivých vozidel i překážkách na trati.

Stačí jenom nastoupit a automobil vás sám doveze na místo určení. Přesto bude spousta lidí, co mají raději kontrolu nad řízením ve svých rukách, takže jakmile se dotknete volantu, senzory na něm zjistí váš zdravotní stav a kondici jestli jste připraveni na cestu. Už jenom to, že usednete za volant, spustí spousty automatických měření a vyhodnocování mnoha faktorů a palubní počítač vás upozorní na zbytkový alkohol v krvi po včerejším mejdanu, nebo že jste si zapoměli vzít léky. Sedačka zjistí, že jste přibrali na váze a pošle informaci lednici, aby přestala objednávat slaninu a místo ní objednala zeleninu a nastaví od určité hodiny zámek, abyste nechodili na noční výpravy do lednice

Automobil rozezná jestli řídíte vy nebo někdo jiný z rodiny a stane se takovým plnohodnotným nástrojem, ke kterému si vytvoříme trochu jiný vztah, než k automobilům, které máme dnes. Palubní počítač bude mít dokonalý přehled o posádce, obsahu kufru i stavu a situaci na vozovce a předem vám oznámí, že v cíli právě vydatně prší a doporučí vám, abyste se ještě vrátili domů pro deštník.

Pokud by se nějaký zloděj pokusil takové auto ukrást, bezpečnostní systém to pozná, zloděje pevně upne do bezpečnostních pásů, aby se nemohl hýbat a zavolá policii, případně auto pachatele samo doveze před policejní služebnu :)

Tohle všechno zní moc hezky, ale bude potřeba věnovat hodně úsilí pro zabezpečení, zachování bezpečnosti a soukromí. Přístroje budou mít o svých uživatelích spousty informací a dokonalý přehled o jejich zdravotním stavu, rozhovorech, chutích, náladách, nebo zlozvycích. Dokonce i ta televize bude znát vaši oblíbenou barvu a přesně evidovat, kolik jste během filmu snědl sušenek nebo kolikrát jste se poškrábal na zadku… Takové peoplemetry budou požehnáním pro ředitele televizních stanic, které budou vlastnit (ony je už vlastní) nadnárodní korporace, které mají velmi rády citlivé informace o svých ovčanech, protože je tak budou mnohem snáze manipulovat a budou moci ještě efektivněji vnucovat podprahová sdělení a cílené reklamy.

Dříve nebo později vzniknou nové formy umělé inteligence, které se budou rychle učit čemukoli, takže pro takový software nebude problém vygenerovat virus, který bude třeba ve vašem krásném a chytrém autě spouštět na plno topení za horkého letního dne, nebo naopak v třeskutých mrazech klimatizovat interiér. Autorádio bude hrát pouze jednu stanici (ještě navíc vaši neoblíbenou), nebo majitele auta vyhodnotí jako zloděje a přepne se do stolen modu zmiňovaného výše. Lednice vám bude objednávat potraviny, které vám nechutnají a televize bude tvrdit, že pro sledování kanálu s pohádkami pro děti vám musí být minimálně 18 let…

Také práce na počítači bude mít svá pravidla a s gesty místo klikání se bude muset pracovat opatrně, než jak se ze začátku zdálo. Program by si mohl myslet, že chcete klikat, zrovna když s někým telefonujete přes Skype, nebo když si třeba jenom kýchnete. Pokud bude uživatelů před obrazovkou více, nebo budete mít na stěně za sebou něčí portrét, může to některé aplikace mást. A nikde není zaručeno, že vás kamera dokáže snímat při každé příležitosti a za všech podmínek (viz třeba zase ten Project Natal a jeho problémy) Určitě se najde spousta lidí, co mají webkameru přelepenou neprůhlednou samolepkou jako já, jak si stím dokáže software poradit? S novým způsobem ovládání videoher se musí počítat i se zvýšeným rizikem poškození obrazovek v zápalu hry (to bude radosti každý půlrok kupovat novou plasmu, protože ji váš synek nakopnul)

Každopádně technologie budoucnosti bude do našich životů stále více zasahovat ať se vám to líbí nebo ne. Pro někoho budou užitečným pomocníkem, pro někoho budou samozřejmost, pro někoho budou nutné zlo (mluvím z vlastní zkušenosti – v současnosti dávám lekce počítačových kurzů jedné paní, která v životě s počítačem nepracovala, ale kvůli zaměstnání se to prostě musí naučit). Případné příští generace si bez vymožeností jako je třeba Sixth Sense v běžném životě nedokážou poradit.


Vemte si, že takový gadget bude běžnou součástí vašeho oděvu, jakmile někoho potkáte na ulici, systém si na facebooku najde jeho profil a hned vám zobrazí informace o tom, co má rád, nebo jaké máte společné přátele…

Všechny dnes zmiňované technologické fičurky již existují, sice pouze jako prototypy nebo koncepty v plenkách a jejich čas teprve příjde. S příchodem nanotechnologií dostanou tyto vize konkrétnější podoby a k jejich realizaci bude stačit opravdu málo.

Vítejte v 21. století

Kde jsi se naučil tak hezky tancovat?

Na úvod musím začít jednou anekdotou, protože by pak většina nepochopila, o čem to celé je…

V ústavu pro postižené děti mají diskotéku. Součástí diskotéky je i soutěž o nejlepšího tanečníka.

Vyhraje to jeden hošík a když mu předávají medaili, tak se ho zeptají, kde se naučil tak hezky tancovat.

-Když já jsem si šel jenom pro čaj.

Vtip to je dost starý, možná ho znáte, možná ne. Nicméně ta slavná věta Kde jsi se naučil tak hezky tancovat? mi leze na jazyk poslední dobou stále častěji. Není to ze zlomyslnosti, jen si asi prostě více všímám. Zlomyslnost je věta Hezky papej na cikánského chlapečka přehrabujícího se v odpadkovém koši :)

Konkrétně třeba dnes ráno, jedu na kole a v dálce na konci ulice vidím jednoho tanečníka, jak si „paří“ cestu do školy. Potkávám ho od pondělí pravidelně každý den, ale dnes teda tancuje nějak procítěněji, než včera. A skutečně, když k němu dojedu blíže, zjištuji, že ho obklopuje jakási aura. Tou aurou je zvláštní druh hudby (RnB), který mu hraje z mobilu houpající se na šňůrce na krku.

Nevim, jestli to je těma skejťáckýma botama, ale co jsem tak vypozoroval, tak většina adolescentů, co poslouchá hiphop, má opravdu velmi zvláštní styl chůze. Nejúžasnější je sledovat, jak chodí ten tzv. „vůdce party“ a jak se podle něj přizpůsobí ostatní kamarádi. Jednou jsem tyhle hochy potkal, když šli na autobus a myslel jsem, že naklonovali Charlieho Chaplina.

Je to velmi komické a dost dobře nechápu, co vede tyhle rovnoxilťáky k takovým pohybovým kreacím, ze kterých by měl každý ortoped pot na čele. Možná že trénují na vyloupení banky a chtějí kriminalistům trochu znesnadnit práci…

O kus dál potkávám dalšího tanečníka, který je částečně ochrnutý a po operaci, to chápu, tomu se nemůžu smát, ale proč se ho snaží napodobovat zdánlivě zdravé děti?

A vůbec, jak jsem asi chodil já, když mi bylo 17?

10GB na humyo.cz

Nedělní článek na idnes o online datových úschovnách mě docela navnadil si zkusit založit svoji schránku, kam bych mohl nahrávat svoje výtvory. Sice na placených hostingách ještě místo je, nechci tam ale ládovat uplně všechno, protože já vyprodukuju spousty odpadu, který by tam většinu času jenom akorát ležel a zabíral místo potřebnějším souborům. Volba padla na službu Humyo a prozatím můžu konstatovat, že to byla dobrá volba!

5GB na multimédia, 5GB na ostatní soubory to je celkem dobrá nabídka. Vše probíhá přes šikovné rozhraní v okně prohlížeče, systém dokonce nabízí stáhnout klienta, který usnadní synchronizaci souborů a složek.

Takže hned ze začátku zkouším uploadnout jeden můj zatím nejzdařilejší a mezi posluchači nejoblíbenější setík, který je dobré archivovat na více míst :) Stačilo několik minut a těch 50MB se tam snadno nahrálo, hned se to zařadilo mezi multimédia a zobrazilo informace o souboru (rok 1970? asi překlep u mě, mělo to být 2007). Všechno funguje krásně bez bugů, administrační prostředí je přehledné a rychlé, pro vložení přehrávače na stránky si můžete dokonce zvolit barvy a chování.

Jediné co mi u free verze chybí jsou statistiky o počtu přehrání nebo stáhnutí, ale i bez toho se dá žít :)

Takže vychutnejte si jeden můj starší setík, se kterým jsem chtěl prorazit na diskotéky a kinderparty, ale ještě že jsem to neudělal :)

Mimochodem tak nějak se mi za letošek nakupily další výtečné předělávky popových a rádiových odrhovaček, takže není vyloučen Diskkosmash vol.2 !

Právě do humyo láduju několik sestříhaných videí z GTA 4. Dohromady to má 491.8MB, začal jsem před malou chvílí a už tam je 57MB, takže brzy se s vámi podělím o své herní zážitky ;)

EDIT:Nachvíli jsem si odskočil a klípky už tam jsou všechny, jenže zjišťuji nepříjemnou věc: Integrovaný přehrávač multimédií si neumí poradit s videem ve formátu WMV :(

Czechtekk nebude

Nebyl před rokem, nebude ani letos, nebude už nikdy!?

Co způsobilo konec jednoho největšího free festivalu u nás? Příčin bylo (a je) hned několik a chtěl bych se tu pokusit nastínit jejich vliv na celou situaci a zároveň vše podstatné objasnit těm, co se stále ptají „kde bude letos czechtek?

Hned v úvodu by možná bylo dobré podívat se 40 let zpět do New Yorku na festival Woodstock, který svoji myšlenkou a poselstvím znamenal jasné vyjádření nesouhlasu proti tehdejší politice a válce ve Vietnamu. Ačkoli je všeobecný náhled na takovou událost vnímán jako sešlost plná marihuany, LSD a nahatých špinavých hipíků, bylo tu něco velmi silného. To něco byl všeobecný pocit, že to, co se právě děje je špatně. Něco, co donutilo více jak 500 000 lidí spojit se a protestovat proti korupcí prohnilé politice, nesmyslným válkám a manipulacím. Protest proti tomu, že miliony lidí umírají ve válkách nebo hlady a přitom těm nahoře přetékají stoly a berou za to nepředstavitelné odměny. Toto hnutí bylo tak silné, že se původně plánovaný padesáti tisícový happening rozrostl do gigantických rozměrů, se kterým ani sami organizátoři nepočítali.
Woodstock měl ducha, ze kterého současná free kultura vychází a mohly by se srovnávat, ačkoli Woodstock byl festival rockové a psychedelické hudby, Czechtek je spjat s elektronickou dunivou hudbou konce 20. a počátku 21. století. Společné poselství míru, přátelství, svobody a nesouhlasu se současnou situací a konzumním způsobem života si ale zachovávají. Není proto divu, že se politické síly snažily a snaží takovéto události a sešlosti vždy překazit ať už infiltrací tajných policistů v civilu, provokatérů, nebo rovnou nezákonným násilným rozehnáním akce.

Czechtek byl vždy kontrastem ke komerčním akcím, které byly a jsou jenom proto, aby z návštěvníků vyždímali co nejvíce peněz ať už přemršťenou cenou za vstupenku, odkázáním na bary a stánky, které neskutečně natahují ceny za občerstvení atd atd. To vše pod záminkou vystoupení některých světových hudebních „star“, které na tom pódiu přes záplavu reklam ani nejsou pořádně vidět.

Takový obrázek letních festivalů není jenom u nás. I v ostatních státech Evropy vznikaly počátkem devadesátých let skupiny lidí a soundsystémy, které byli přesvědčeni, že hudba a zábava by měla být zdarma pro všechny, ať jsi chudý nebo bohatý, černoch, nebo asiat a své přesvědčení vesele praktikovali každý víkend na jiné louce. Často se tak dostávaly do konfliktu se zákony a to se samozřejmě nelíbilo místním politikům a zákonodárcům, kteří se postarali o změny zákona a svobodní umělci tak byli házeni do stejného pytle jako vrazi a zloději. Tak začali soundsystémy kočovat po Evropě a od roku 1994 se každé léto zastavili i v Čechách, kde každým dalším rokem učarovali většímu a většímu počtu lidí. Z počátku nenápadné týdenní akce s několika stovkami účastníků, se rozrůstaly v tisícové sešlosti, kterých si pomalu začaly všímat média.

Co se ale stane, když v okurkové sezóně každý reportér skočí po sebemenší senzaci jako slepice po flusu? Samozřejmě vyplodí reportáž, ze které by se normálnímu inteligentnímu člověku chtělo blít, ale protože natočí v blátě povalující se postavy, případně si na místě sežene nějakou tu drogu, natočí rozhovor s vyděšenou senilní starousedlicí z vedlejší vsi, tak je z toho skandál jako hrom a to samozřejmě vyvolá zájem na jedné straně a pohoršení na druhé.

Jedni chtějí vzdorovat druhým, je to o svobodě a proto na příští Czechtek pojedu taky! Tak se rozhodlo mnoho lidí, kteří se o czechteku dozvěděli z televize jako o události, kde probíhají naspoutané orgie a zvěrstva, LSD teče proudem, duní hlasitá hudba a zákony jsou pošlapávány jako ta tráva na louce. Jako největší spouštěcí faktor by se dal označit čin, kdy se kripl Gross rozhodl v roce 2004 rozehnat již končící festival. Znemožnil tak úklid pozemku a v očích voličů se blýsknul jako ochránce pořádku a zájmu obyvatel přilehlé obce a zároveň spustil nevídaný mediální zájem.

Korunu tomu ovšem nasadil Paroubek a vůbec všichni ostatní bastardi o rok později, aby dokázali, že ČR je policejní stát a totalitní praktiky prosazování zlovůle a moci fungují i 16 let po revoluci.

Co se dělo, si snad všichni dobře pamatujete.

Již několik týdnů před samotným vypuknutím festivalu policejní složky a politické špičky dělali všechno pro to, aby se Czechtek2005 neuskutečnil. Jedině díky tomu, že se v komunitě místo konání pečlivě tajilo až do poslední chvíle, se nemohla policie chytit žádné informace ani žádného náznaku, kde se bude Czechtek konat. Jedinou indícií byla skutečnost, že se větší množství cizinců s dodávkami a náklaďáky kumuluje v západních čechách a s tím přitvrdily kontroly na hranicích. Zároveň se v médiích spouští dezinformační kampaň plná různých spekulací a hlavní zpravodajské relace se předhánějí v tom, kdo ve své reportáži dokáže na festival Czechtek hodit co nejvíce špíny. Policie kontaktuje majitele větších pozemků, aby se připravili na možné nájezdy na jejich pozemky a vyzívá je, aby učinili opatření, ačkoliv sami ještě nevědí, kde bude Czechtek probíhat. Někteří zemědělci skutečně ze strachu postřikují své louky fekáliemi a hnojí, aby případným technařům z novy co nejvíce znepříjemnili jejich taneček.

A v pátek 29.července 2005 to začíná. Pozemek je řádně pronajatý se souhlasem majitele, cisterny s vodou a mobilní toalety jsou zajištěny a míří na místo konání(bohužel nedorazí). Začínající festival nelze nijak právně postihnout a do Mlýnce na Tachovsku přijíždějí časně ráno první stovky lidí a s nimi i příslušníci pomáhat si a chránit se, kteří obkličují pronajatý pozemek a budují zátarasy. Spouští se další vlna dezinformací a lží, která hlásá, že majitelé okolních pozemků nedali souhlas ke vstupu na jejich louku, přes kterou se přesouvá kolona lidí a aut a že celá akce je nezákoná. Skutečnost, že přístup k pronajatému pozemku vede přes veřejně použitelnou účelovou komunikaci je dlouho zamlčována a v médiích nepublikována.

Kdyby účastníci festivalu místo poslechu hudby hailovali, nemuselo by se jim vůbec nic stát, za hailování se totiž u nás ještě nikdy nikomu nic nestalo! Bohužel o osudu festivalu bylo již rozhodnuto dlouho dopředu a tak byl protiprávně násilně rozehnán. Celá ta šaškárna nás stála 31 miliónů, měla za následek desítky/stovky zranění na obou stranách, kilometrové kolony na zbytečně zavřené dálnici v parném letním dnu, pošpinění freetekno komunity a ještě větší pošpinění už takhle dost prohnilé a prolhané politické moci (možná si tím šplhli u několika nepříliš kapacitních ubožáků, kteří účastníky Czechteku označují za smažky a fetky bez budoucnosti). Kdyby existovala spravedlnost, tak by zločinci, kteří to celé způsobili, už dávno viseli! Bohužel ještě dnes jsou stále ve vysoké politice, kde beztrestně lžou, kradou a škodí!

Musim se přiznat, že jsem už byl na mnoha akcích, ale jen na několika málo z nich se mi stalo, že mě hudba a spirit pohltil takovým způsobem, že jsem nachvíli úplně zapomenul kde jsem a kdo jsem. Ten vzácný povznášející mystický pocit svobody, radosti a sounáležitosti s ostatními účastníky festivalu, že společně tvoříme neopakovatelnou atmosféru a komunitu, která se baví i bez securiťáků, bez superstar, předražených cen na barech a hlídaných plotů. Ten pocit jsem zažíval před lety pravidelně na Czechteku, naposled v roce 2004. Od té doby jsem ten pocit, kdy se proberu z extáze a řeknu si „kde to jsem?“, zažil snad jenom jednou na jedné naší klubové akcičce začátkem tohoto roku. V ten okamžik není důležité kdo hraje, ale jak a jakou vytváří atmosféru! Obávám se toho, že takové pocity budou čím dál tim více vzácnější…

Přišel rok 2006 a sním otočka o 180˚ a najednou měli všichni vysoce postavení politici a mediálně známé držky zájem o hladký průběh festivalu Czechtek, všichni se chtěli angažovat a dokonce nabídli organizátorům k dispozici vojenský prostor.

Tímto politickým gestem (ať už si za tím dosadíte jakýkoli úmysl) Czechtek definitivně zemřel! O místě konání se vědělo dlouho dopředu, média o všem pohotově informovala a tímpádem na sebe Czechtek pod státní organizací s policejním dohledem poutal neúměrnou pozornost a vytratilo se všechno to, kvůli čemu se každý rok tisíce lidí scházeli na největším svobodném festivalu ve střední Evropě.

Freetekno komunity se dohodly, že už nikdy akci pod názvem Czechtek neuskuteční. Byly zhnuseni tím, kam se celá scéna dostala a čeho byly v roce 2006 svědky. Ani já jsem neskákal radostí, když se mě dva čtrnáctiletí kluci zeptali, jestli nemám „nějaký čtverce“ a na parkovišti si Pepa z přilehlé obce otevřel stánek s klobásama.

Po této zkušenosti se freetekno komunity nijak nevzdávaly myšlenky a úsilí o svobodný hudební festival a měl vzniknout Moraviatek. Bohužel vyvolaný zájem z předchozích let o Czechtek a freetekno kulturu zapříčinil to, že zpráva o chystaném Moraviateku nezůstala bez povšimnutí a roznesla se informace, že Moraviatek bude vlastně Czechtek, ale pod jiným názvem. Stačilo si vybrat libovolné diskuzní fórum o hudbě a sledovat příspěvky od nezletilých přispěvovatelů, jak se na Moraviatek hrozně těší a jak se tam zmastí, jaká to bude rychta a tak podobně…
Moraviatek skončil ještě dříve než začal právě kvůli tomu, kvůli čemu zanikl Czechtek.

Namísto dalšího svátku svobodně smýšlejících lidí, který měl sjednocovat a spojovat, se uprostřed prázdnin soundsystémy rozprostřely na menší a privátnější open airy po celé republice. Ukázalo se, že v dnešní době je velmi obtížné pořádat svobodnou a nezávislou zábavu podle sebe a svých pravidel pro svoje přátele a lidi svobodného smýšlení. Pod hlavičkou Czechtek™ si spousta přisírků, vyčůránků, vyžírků a parazitů představilo desetitisíce lidí, které lze podbízivostí ukořistit ve volbách, nebo padesáti korunami za zelenou klobásku ve svém stánku.

Možná je dobře, že se scéna rozhodla ukončit něco, co směřuje do ještě větší žumpy, než je teď, nelámat to přes koleno a ne mermomocí uspořádat monstrózní festival, který by postrádal to nejdůležitější. Možná taky lidem, kteří se ve freetekno scéně pohybují od samého začátku docházejí síly, možná na pořádání akcí už nemají čas, mají svoje rodiny a jiné starosti. Možná nebylo komu předat pomyslné žezlo freetekno akcí, protože současná nastupující generace bere tohle všecno tak nějak jako samozřejmost, bezohledně a bezstarostně. Přijet si užít na freeparty, kterou někdo cizí na svoje náklady uspořádal, zajistil a zabezpečil, udělat tam bordel, pořádně se zrychtovat a při první příležitosti někoho okrást. Netvrdím, že to tak dělají dneska všichni mladí, ale z toho, co jsem dosud viděl a zažil si jiný obrázek ani nedokážu udělat…

Ukázkový příklad něčeho takového byl před deseti lety, kdy se organizátoři snažili o reinkarnaci festivalu Woodstock. Woodstock1999 původní originální festival z léta roku 1969 připomínal akorát svým názvem. Po třiceti letech se mírumilovný festival vystupující proti válce, establishmentu a kapitalistickému fungování společnosti proměnil doslova v hořící a smradlavou bojovou zónu chaosu a zmatku, kde láhev obyčejné vody stála 4dolary!

Nenechali jsme do takové podoby dospět Czechtek a to je jenom dobře. Letos se bude ke čtyřicátému výročí opět konat Woodstock, několik přátel na tuhle událost jede do Berlína osobně a jsem zvědav na jejich zážitky po návratu. O samotném Woodstocku a jeho čtyřicátém výročí doporučuji článek Marcela Bystroně. Uvidíme, jestli se organizátoři poučili a jestli nalezli způsob, jak takové akci vrátit její původní poselství a kouzlo. Možná si z toho freekultura něco také vezme.

Jak již bylo řečeno, pořádání masových akcí typu Czechtek pozbylo smysl, prostor i naději díky zlovůli a fašistickým praktikám našich politiků, nabalováním špatných lidí a organizací, přílišnou medializací, komercializací, infiltrací elementů, které s myšlenkou free kultury nemají vůbec nic společného a v neposlední řadě kvůli přerodu scény v něco, proti čemu sama ve svých počátcích vystupovala.

Každopádně komunita nezanikla, zdravé jádro stále žije a nic nevzdává !

http://cs.wikipedia.org/wiki/Czechtek_2005