Štítek: drogy

Jesse Ventura – Únik ropy v Mexickém zálivu

ApinLeave a comment

Vzpomínáte si ještě, jak média před rokem stavěla celý svět před hotovou věc? V Mexickém zálivu unikají z poškozeného vrtu miliony barelů ropy a nejde s tím nic udělat. Pečlivě vybrané televizní záběry, neobjektivní reportáže, znalecké komentáře přísedících hostů ve studiu, zatajované skutečnosti a fakta jakoby odnesl čas a dnes si ve světě už málokdo vzpomene na největší ekologickou katastrofu v historii planety.
Už v té době vycházely články, které se ovšem velmi snadno ztratí v záplavě informací ze „seriózních“ mediálních zdrojů.

Jesse Ventura si pro svůj další díl Conspiracy Theory vybal právě toto téma a tak nějak sesumíroval vše, o čem psaly a před čím varovaly investigativní články své doby.
Opět se jedná o lehce imbecilní seriálovou formu, pravděpodobně aby ji dokázal sledovat i průměrný imbecilní seriálový konzument, čímž se téma zamoření Mexického zálivu a hlavě všechny podstatné informace, které vám v televizi zatajili, mohou dostat k širší veřejnosti.

Nebudu vás napínat. Informace a rozuzlení těch 45-ti minut by se při normálním konceptu dalo smrsknout do slabé půlhodinky. Takhle si to musí divák vytrpět i s natahováním, opakovanými záběry a znělkami a prostřihy pro reklamu.

Ve stručnosti se dokument zabývá podezřelým prodejem akcií na burze a spolčením několika velkých hráčů před samotnou katastrofou. Pak vytvořili problém a nabídli jeho řešení, čímž se mohl roztočit kolotoč s miliardovými částkami. Samotná ropná katastrofa by na přírodu neměla ani tak zničující dopad, jako její sanace a odstraňování pomocí jedů a smrtících chemikálií. Tím se nepřímo naznačuje fakt, že v těch místech jsou ještě obrovská ložiska ropy a její těžbě teď nebudou stát v cestě žádní rybáři nebo místní obyvatelé a že plánky elektromobilů nebo alternativních energií zůstanou ještě hezky dlouho u ledu.

V dokumentu zazní ještě několik dalších zajímavých informací, se kterými vás seznámí například Alex Jones nebo Alfred Webre. Ač jsou sebevíc šokující a děsivá, zločincům v drahých oblecích to prochází, ba co víc, vydělávají na tom větší a větší sumy peněz…

Dvě hodiny s TV NOVA

Apin5 Comments

Snažil jsem se pojmout a vstřebat nálož pitomostí v TV HOVNA a málem jsem to nepřežil.

Už dlouho jsem nepokoušel své sebemrskačské sklony a včerejší dvouhodinovkou u obrazovky debiloskopu jsem si to vynahradil více než dostatečně.
tv wc
Původně jsem plánoval udělat takovou odvážnou studii působení televize na ovčana v hlavním vysílacím čase, ale v obavách o svoje duševní zdraví jsem experiment musel ukončit zhruba po třetině terapie. Někteří možná víte, že tento riskantní pokus jsem ve zkrácené verzi už jednou podstoupil a tentokrát jsem plánoval to vydržet mnohem déle.
S myšlenkou, že „inteligentní člověk se na televizi nedívá“ házím tyto starosti za hlavu a žhavím tuner, připraven dělat si poznámky a čárky kolikrát kterou reklamu uvidím a tudíž budu přesvědčen, že ten inzerovaný produkt je nejlepší a musím si ho koupit.
Síla mimosmyslových sdělení a podprahových signálů byla nakonec tak mohutná, že na poznámky nebo počítání reklam nezbyla energie.

Krátce po 18.hodině ladím TV NOVA a očekávám kriminálku nebo něco na ten způsob, kde je spáchán nějaký zločin a hlavní hrdina vše svým důvtipem vyřeší, pachatele odhalí a dopadne. Tuto koncepci má dobrých 90% všech seriálů v televizi, takže bych nemusel být tak daleko od pravdy.
Co čert nechtěl, mýlil jsem se docela zásadně, protože EPG hlásí, že jsem zrovna zastihnul Šeherezádu ve své polovině jednoho z tisíce dílů.
Experiment začíná docela zajímavě. Když byl otec v nemocnici, tak tam měl tohle každý den a říkal, že se to nedá, že tam pořád piští ty turecké nány a hubu nezavřou.
Co si tak pamatuju, tak se tam ječelo jen jednou a krátce a jinak jediný největší dojem zanechal hloupý kameraman, který si ani neumí nastavit snímací frekvenci, aby mu neblikal monitor počítače a hrozná nuda. Občas dobrou 1/3obrazovky překryl šot lákající na jiný pořad. To musí hromadu diváků potěšit i u jiných pořadů. Je jasné, že staré babky zrovna u televize dohromady vyprodukují litry tekutin. Ať už to jsou slzy, sliny nebo moč, já absolutně nemám šajn o zápletce, ani těch přehnaně naškrobených postavách. I tak vím, že řada senilních a sklerotických stařenek toho o tomhle seriálu neví o moc víc než já, přestože ho sledují každý den :)
Tisíc a jedna noc naštěstí brzo končí a já se můžu těšit na další intelektuální stravu.
Reklamy mají jedno společné. Záběry na živé herce bez prostřihu netrvají více jak 3 vteřiny. Vyjímkou je reklama s M.Donutilem na nějakou mast. Přesto musí mít epileptici z těchto šotů ohromnou radost.

Po reklamní dávce následuje další nekonečný seriál Ulice. Na celém čtvrtečním díle (skutečně dílo) bylo znát, že to je seriózní nekonečný seriál a scenáristky prostě jen tak lacině natahují příběh jako vařenou nudli, aby mohli naservírovat další žblept další den a pak znova a znova. Do nekonečna, do zblbnutí.
Chvíli si tam vykají, chvíli tykají, brzo následuje reklama ze které mě začíná bolet hlava a vše umocňují Rychlé televizní noviny.životy v tv
Za patnáct minut další reklama utne v půlce slova rodinný dialog. Další reklamu už ale nevydržím a přepínám na zprávy na TV PRIMA, abych se taky něco dozvěděl. Zachvíli ale zase přepnu zpět, abych dokoukal můj oblíbený seriál, ze kterého si dnešní zápletku už stejně nepamatuju, protože jsem ji nějak přestával vnímat a krátce jsem si odběhl od obrazovky.

Připravuji se na vrchol čtvrtečního večera a na to, že získám všechny podstatné a úplné informace o kašpárcích ze současné reality show #1 v televizních novinách.
Nejspíš už i sami reportéři z Novy jsou příliš unaveni politickými aférami, takže to ani tak nerozmazávali. Přesto se v prvních deseti minutách v jádru zabývali lidskou blbostí. No a když byl v záběru nějaký politik, tak se ozývaly lži. Klasika. Vesměs byly zprávy o hovadinách podané ale takovým způsobem, že mě z toho zase rozbolela hlava.
Nesmí chybět roztomiloučké zvířátko na konec, aby byla alespoň jedna pozitivní zpráva, které ovšem vnímám pouze z hypnotického stavu, ze kterého mě vytrhne další reklama.
Při sportovních novinách se mi dost přitíží a u počasí pociťuji nepříjemné tlaky v břiše. Jakmile tam dali další reklamní znělku, musel jsem to vypnout a pospíchat na onu místnost, jinak bych měl hnědé křeslo.

Na další nálož pitomostí v podobě Ordinace z růžové zahrady už vážně nemám sílu, proto experiment po dvou hodinách končím, zdraví mám jenom jedno.

Pokud většina z vás denně dobrovolně podstupuje tuto terapii, tak už mě stav české společnosti i dění v našem Kocourkově vůbec neudivuje. Budu muset článek ukončit, protože mi došla zásoba slušných výrazů a zbývají jen ty neslušné…

DiskkoSmash vol.2

ApinLeave a comment

Prvního dubna mě nevypekl žádný šprýmař, ale počítač. Konkrétně jeden neudržovaný systém z dual(triple)bootu, následkem čehož mi místo 20 GB volného místa na jednom oddílu disku najednou zbývalo 35MB. Protože na tom NTFS oddílu byla většina hudebních souborů pro program Xwax, kvůli častému přesouvání, přejmenovávání a odmazávání nehudebních souborů se plnil koš a míra fragmentace rostla a já to tak nějak házel za hlavu. I stalo se, že toho osudového aprílového dne se při kopírování složky z jednoho počítače do druhého objevilo upozornění, že na disku není dostatek místa. Jak to? Vždyť včera to ještě ukazovalo volných 20 GB.
Apríl? Asi ano, protože při pokusu uvolnit nějaké místo třeba jen prostým vysypáním koše se nautilus zasekne a některé prostředky jsou nedostupné. Nepomohly ani oblíbené utilitky jako je Ubuntu Tweak ani BleachBit.
Nakonec jsem se rozhodl, že bude rychlejší a účelnější všechno smazat a nainstalovat znova místo bezvýsledného laborování a googlování, jak problém vyřešit. Navíc byl disk rozdroben na několik menších a prakticky nevyužívaných oddílů na kterých byly jiné systémy a data, které už na nic nepotřebuji a sloučím tak alespoň kapacitu. Naštěstí šlo všechno důležité zazálohovat, takže odebrání oddílů a instalace novějšího Ubuntu 10.10 se vším všudy byla otázka pár minut.

Měl jsem před sebou nainstalovaný funkční systém okamžitě připravený k práci, chystal jsem se tedy instalovat Xwax. Nic jiného vlastně používat nebudu. Přidal jsem si novější zdroje a nainstaloval Xwax verze 0.8.
Říkal jsem si, jak to bude jednoduché a primitivní, když mi 0.7 na Ubuntu 9.10 šlapala naprosto bezproblémů a bez nějakých složitějších nastavování. Při pokusu o spuštění mi vyskakovaly chybové hlášky
ALSA hw_params_set_buffer_time_max: Invalid argument
Buffer of 8ms may be too small for this hardware.
Failed to open device for capture. ať jsem do paramtetru -m dával jakoukoliv hodnotu, tak to vždycky vypsalo tohle. Chvíli jsem zkoušel nejrůznější kouzla, dokonce jsem i zkusil downgradovat na verzi 0.7, ale bezvýsledně.
V zoufalosti jsem tedy zkontaktoval C.N.B, kterého Xwax zaujal a jednou jsme spolu konzultovali zprovoznění Xwaxu na jeho notebooku a on pak napsal takový pěkný návod a nakonec jsme přišli na to, že první spuštění programu musím mít jako root. Konečně se Xwax spustil s nejnižším nastaveným bufferem 16ms a já mohl obnovit zběžnou všeobecnou zálohu mých hudebních souborů.
V té záloze mám mj. tisíce zvukových wav samplů kicků, hihatek, snarů, nejrůznějších synthů, padů a smyček z dob mé producentské činnosti, které většinou nemají ani jednu vteřinu, takže počet souborů se tak vyšplhal na krásných 23 023. Ve skutečnosti jich bude trochu méně, protože tam bylo hodně duplicit a nepřesností, které se později doupravily.
Už se zdálo, že zdárnému spuštění a otestování nového Xwaxu na novém systému nebude nic bránit, ale při spouštění si Xwax skenuje podstrčené složky (nic nového, to dělala i 0.7) a jakmile narazí na soubor, který nenese zvukovou informaci (Xwax zvládá prakticky veškeré myslitelné multimediální soubory), tak vyhodí chybovou hlášku a spouštění se ukončí. Znovu jsem zauvažoval o downgradu zpátky na 0.7, protože tomu náhledy alb nebo txt soubory nijak nevadily, ale nakonec se mi několik tisíc nehudebních souborů podařilo odfiltrovat. Xwax se stále ještě odmítal spustit, protože se mu ještě nelíbilo několik hodně starých MP3 souborů a asi dva FLAC soubory. Nechtělo se mi další půlhodinu zkoumat, co je na nich špatného, že je Xwax nebere, tak jednoduše putovaly do koše a konečně Xwax začal dělat to co má.xwax 0.8 Diskkosmash vol.2

A tím se pomalu dostávám k dnešnímu tématu. Nedělní večer jsem prováděl zatěžkávací zkoušku a důkladné testování nového Xwaxu. Xwax 0.8 má údajně lepší zvuk, což ale nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože momentálně nemám odpovídající technické vybavení ani kabeláž. Každopádně zmizel otravný nízko nastavený clipping, takže hlasité soubory již nepraskají a nelupají, jako v 0.7. Xwax 0.8 je o malinko náročnější na paměť (ale ne o moc) a také je po spuštění pozorovatelné zpoždění grafického znázornění směru otáčení desky. To je ale pouze vizuální neduh postřehnutelný cca první vteřinu, pak se vše uklidní.
Při testování se mi kopírovaly soubory ze sítě, instaloval jsem nějaké další programy z repozitářů, připojoval disky a přetahoval okna z plochy na plochu. Kromě drobného chvilkového zaškubnutí vizuálního znázornění souboru bylo všechno vpořádku. Přehrávání bylo bezproblémové a bez slyšitelných nedostatků nebo záseků.
První hodinu jsem si tak šmrdlal, loopingoval a blbnul a tu druhou polovinu jsem si říkal, že by to chtělo taky nějaký set, ať to otestuju pořádně. Přeci jenom na rok 2011 ještě nemám žádný promo set a teď je konečně příležitost, než definitivně dodrbu i A stranu Serato vinylu.
Takže z dvouhodinového testovacího záznamu odříznu první hodinu experimentování, která by stejnak nikoho nezaujala a ze zbytku vznikne seriózní Diskkosmash #2.
Téma je jasné. Když jsem před nějakými třemi-čtyřmi roky (tehdy ještě z klasických gramofonových desek) nahrál DiskkoSmash, několik lidí mi říkalo, že je nadčasový, neslýchaný a originální a také se hned na to několik DJs vybavilo BC deskama a neúspěšně se pokoušeli o jejich míchání (podobně, jako když jsem začal hrát raggajungle, tak bylo úsměvné pozorovat, jak většina místních Djů začala papouškovat a nakoupila Dubwize placky, které jsou ovšem úplně něco jiného :)) Brzy ovšem zjistili, že na BC nemají buňky ani cit a proto se zase v klidu vrátili ke svému jednoduchému drumnbassu :)

Tímto záznamem pravděpodobně nepřekonám revolučnost prvního DiskkoSmashe (některé hitovky jsou hezky staré), ale snad uspokojím těch několik posluchačů, kteří volali po pokračování. Oproti prvnímu dílu tomuto setu chybí ta „šťáva“ a dynamika, kterou v sobě mají vinylové desky a nic je dosud nepřekonalo. Každopádně digitální podoba hudby výrazně rozšiřuje možnosti a schopnosti, takže se jedná o (alespoň trochu) důstojné pokračování smíchané převážně z komerčních hitovek, jinglů a znělek předělaných do přijatelné a poslouchatelné podoby.
Co vás tedy čeká? Ze začátku to převážně bouchá, ale po nějakých 20ti minutách si příjdou na své i milovníci rozlámaných amenů, pomalejšího speedcoru (já vím, je zhovadilost do setu použít tracky z mixovaného CD, ale stejnak to většina z vás nepostřehne) a když jsem musel o dost zrychlovat hrající song, abych na ní mohl navázat pomalejší skladbou(!), tak jsem si říkal, že by bylo na čase to ukončit. Snad mi odpustíte závěr, přeci jenom je to také předělávka diskotékové hitovky, která před nějakými 17ti lety okupovala první příčky hitparád. Paradoxní ovšem je, že se i tahle předělávka dostala v hitparádě poměrně vysoko. Ale co už, alespoň jsou na tom krásně vidět(slyšet) ty nekonečné možnosti, které Xwax nabízí :)

DiskkoSmash #2 stahujte na Sety.cz
nebo na stránkách Figury

Proč nebude Crysis 2 Hra roku?

Apin7 Comments

Stále ještě nevím, co si o Crysis2 mám myslet. Po řadě zklamání a nenaplněných očekávání u jiných titulů, jsem si žádné ideály neplánoval. A udělal jsem dobře, protože kdybych si od Crysis 2 sliboval něco víc, byl bych opět zklamán.

Už hezkou řádku let nevyšla akční hra, která by byla perfektně vybalancovaná, s výbornou hratelností, slušnou grafikou, bez zbytečných bugů nebo nasrávacích momentů. Crysis 2 se z nejrůznějších preview tvářil, že by toto prokletí současných stříleček mohl překonat. Bohužel, na vysvobození si budeme muset ještě počkat.

První Crysis byl přesně ten typ střílečky, který mám rád, vyhovuje mi a baví nejen mě, ale miliony dalších hráčů, kteří marně vkládali naděje do druhého dílu, aby následně procitli z rozčarování a dokázali si přebrat ty smíšené pocity, které dle diskuzí Crysis2 v mnoha hráčích zanechal.
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Nastavení od nejvyšších detailů po nejnižší. Nebo to je obráceně?

Crysis 2 měl potenciál být skvělou střílečkou. Zase budu nadávat na konzole, protože ikdyž Crytek sliboval, že kvůli konzolím nebude dělat žádné kompromisy, ve skutečnosti jich tam nasekal nechutně moc a slibovaný krok kupředu, který měl udělat Cryengine3, je nakonec dlouhá procházka směrem dozadu!

Celkově se z trochu většího koridoru na pláži s několika možnostmi taktizování stal hodně zúžený koridor v rozbořeném New Yorku s omezenými taktickými možnostmi.
Přikláním se k těm hráčům, kterým Alcatraz v nanoobleku připomínal mlčenlivého Gordona Freemana v HEV suit z Half Life ještě navíc bez baterky (opravdu velká škoda, že si zde nelze na zbraň připnout světlo). To je první krůček dozadu. Hlavní hrdina nemluví (kromě dvou slov na konci), proto se s ním hráč nemůže sžít jako v Crysis a Crysis Warhead.
Nakonec jsem alespoň rád za to, že tu není nic jako Gravity gun, což je v současných hrách téměř samozřejmá (a nepochopitelná) věc.
Ikdyby Crytek s nějaký silovým paprskem přišel, musel by si místo jednoho krůčku dozadu couvnout hned o několik dlouhých kroků kvůli tragické fyzice. V některých částech hry je tak špatně udělaná fyzika, že odhozený předmět se několikrát zasekne ve vzduchu a nekontrolovatelně se řítí někam úplně jinam, než kde jste ho původně chtěli mít. Když v některých mapách narazíte na hodně špatnou fyziku, tak se vám budou alieni zasekávat v rohu, některé zbraně nelze sebrat, nebo se prostě jenom nedostanete na některá místa na mapě.
To je jeden krůček dozadu. Pokud se vám v jedničce také tak líbila volnost a možnost se pohybovat kdekoli po mapě, tak si couvněte o další krůček, protože Cryengine3 vás na některá místa prostě nepustí. Ne že by vás to po chvilce zabilo, ale prostě narazíte do neviditelné stěny a dál ani krok. Na neviditelné stěny budete narážet ve hře docela často nejenom na okrajích mapy, ale i takový mírný kopeček ze sutin může být vážným problémem. Prostě nanosuit by měl hráči umožnit řadu možností, ale konzolový engine vás o ně připraví svými bugy… To ani nechci mluvit o tom, že nemůžete zalehnout a ani útok z blízka nefunguje po větší část herní doby.
U fyziky ještě chvíli zůstaneme. Pokud se vám v prvním Crysis líbilo ničení a kosení okolního prostředí, tak ze dvojky budete skutečně zklamáni. Kulisy ve většině případů nelze zničit, ani výbuchy granátů nezanechávají očouzené stopy na texturách a na pokácené palmy nebo prostřílené stěny od nepřátelských zbraní rovnou zapomeňte. Pokud narazíte například na zničitelný stůl a podaří se vám ho rozbít, tak předměty, které na tom stole byly položené si budou dál spokojeně viset ve vzduchu. Toto byl ojedinělý jev i v prvním díle, je vidět, že na tom v Cryteku zapracovali a v Crysis2 jsou levitující lahve samozřejmostí. Když už se vám podaří nějaké třísky třeba z dřevěné podlahy vystřílet, tak budou zajímavě nasvícené a v ten moment si řeknete, že tohle si mohli Cryteci odpustit. Také se často stává že nepřátelé po smrti zůstanou nehybně trčet a nepohne s nimi nic (na Youtube jsou nejčastější videa právě s tímto bugem).
S nepovedenou fyzikou úzce souvisí i inteligence NPC postav. Crysis 2 je střílečka a kdyby útok z blízka fungoval tak jak má, tak by to ani střílečka být nemusela, protože většinu nepřátel lze bezproblémů pozabíjet pažbou pušky. Na střílení dojde až u těch silnějších protivníků, nebo když se hra rozhodne, že útok na blízko nebude fungovat. AI se v některých lokacích chová celkem zajímavě (vojáci ví přesně, kde se schováváte za stěnou, nebo vás vidí i v naprosté tmě), někde je umělá inteligence potlačena špatnou fyzikou, přesto ji musím ještě vyzkoušet na nejtěžší obtížnost, ale ani tak nečekám žádné zázraky…
Možná že tu revoluční a nevídanou AI mají umocňovat naprosto nesmyslné a nepochopitelné respawny nepřátel, špatně umístěné triggery a savepointy. Byla by to skvělá střílečka, kdyby tu byl quicksave, protože nejeden hráč se i u jiných her oprávněně vzteká nad debilně umístěnými save pointy, kterých si užijete i zde…

Pochvalu zaslouží arzenál zbraní, který se rozrostl o několik nových kousků, ovšem hráče omezuje maximálně 5 ručních granátů a slabé možnosti modifikace a alternativních režimů, než měly zbraně v jedničce. Už nemusíte shánět různé druhy munice pro každou zbraň zvlášť, náboje pro běžné typy zbraní naleznete pohromadě v bednách rozházených po celé mapě.

Dalším krokem zpátky (a snad už posledním) je grafika. CryEngine3 je krásně optimalizovaný a i na nejvyšší nastavení (ze tří možných!) mi to běhá okolo 45fps. Úchvatné screenshoty z rozbořeného New Yorku vypadají docela pěkně. Statické obrázky jsou místy opravdu povedené, ale celá pohádka ztrácí kouzlo, když se dá kamera do pohybu.
To se najednou před vámi začne překreslovat stín, na deset metrů od vás se třikrát překreslí textura na sutinách, vegetace a rostliny v parku jsou jedna jako druhá a když k nim přijdete blíže, tak naskočí jiný model, ještě jeden krok a znova se překreslí na další detailnější, blížíte se ke stolu a všímáte si, jak se na něm objevují lahve, nad grilem se vznášejí hot dogy, v květináčích naskakují kytky atd. Na toto všechno jsem ale byl připraven už z dema, kdy nevíte jestli proti vám běží maskovaný hráč, nebo se nepřekresluje stín…
Dohlednost a doskakování detailů mě irituje ale ve všech hrách, nejenom v Crysis2. I v prvním díle jsem střílel jak blbec do vojáčka, abych následně zjistil, že je schovaný za bednou, která se ale objeví, až když jste od ní pár metrů…
První Crysis na mě působil mnohem lepší a svěžejší grafikou s detailnějšími texturami a lepším vymodelováním objektů. Druhý Crysis na statických snímcích sice taky vypadá dobře, ale zatím jsme měli možnost vidět jen DX9, které připomíná svou hranatostí a podivným nasvícením spíše nějakou další odrůdu Unreal enginu a ne důstojného a po všech stránkách lepšího nástupce Cryenginu2. Dalším citelným ústupkem konzolím jsou odrazy ve vodě. V jedné z prvních misí jsem zabloudil do potemnělé koupelny s napuštěnou vodou ve vaně, kde se odrážela modrá obloha a stromy! Na mokrých silnicích se odráží úplně něco jiného, než co máte před sebou a to už vůbec nechci rozebírat to, co je vidět na hladině moře…
Celkově vzato, zapomeňte na obrovské volné prostranství z prvního dílu, místo toho se musíte spokojit s malinkými a krátkými koridory, podivně rozplizlými texturami, tragickou fyzikou, nepřesvědčivou AI, absencí vyhlazování a nemožností cokoli si nastavit v menu. Ani to nastavení grafiky na první pohled nejspíše nerozeznáte. Musel jsem si udělat pár testovacích screenshotů, abych následně zjistil, že se trochu změní listí na stromech a přibude několik polygonů a stínů… Neoficiální utilitka pro detailnější nastavení grafiky sice umožní hráčům nějaká kouzla provádět, ale rozhodně tím nevytrhne trn z paty, který tam musí být kvůli pomalým a zastaralým konzolím…
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Poznáte, který obrázek je maximální a který minimální nastavení?

Příběh a herní doba. Co na to říct?
Herní dobu jsem nějak zásadně neodměřoval, ale tipoval bych to na těch avizovaných 10-12 hodin svižné akce.
Finále mě skutečně zklamalo! Konec hry přišel náhle a trochu nečekaně (předpokládal jsem, že to ještě není definitivní konec, že se ještě něco semele a taky jsem měl spousty nevyužitých nanokatalizátorů), protože jsem očekával plnohodnotné pokračování jedničky a ke konci nějaké monstrózní obludy a pořádně tuhé bosse, kvůli kterým budu závěr několikrát opakovat. Místo toho tohle a hned napoprvé?

Celou tragickou bilanci nakonec zachraňuje multiplayer, který už v demu nabízel slušnou akci na zajímavých mapách. V plné hře jsou v multiplayeru odemknuty vyšší úrovně a doplňky, takže když se vypracujete na zajímavé pozice, hraní nabírá zase trochu jiných rozměrů.

Když se to tak vezme, tak ničeho zásadního ani revolučního jsme se v Crysis2 nedočkali. Doskakující detaily pár metrů před hráčem nakonec nejsou takové zlo, protože se kolem vás stále něco děje a v tom pohybu a akci (která by byla na jedničku, nebýt částečně zmršeného enginu i ovládání) se to lehce přehlédne.
Už při instalaci hry se mi stáhnul malý opravný balíček, který upravoval pouze maličkosti. Ve hře je toho potřeba opravit ještě mnoho a to všichni čekáme na ten slibovaný patch, který ve hře zpřístupní DX11 grafiku.
Jako u všech ostatních titulů, tak i v Crysis2 jsou platící hráči vlastně platící betatesteři a recenze z předních herních magazínů jsou podplacené, lživé a schválně nezmiňují věci, které normálního hráče přivádějí k šílenství…

Zase převlečený Kekel

Apin2 Comments

Počítadlo Toplist se pomalu přetáčí o další desetitisícovku a jak už tomu poslední dobou každých 10tisíc přístupů bývá, nastává změna.
Původně jsem chtěl doladit ne zcela hotový předchozí návrh a po troškách se to postupně vyvíjelo. Ale pak mi najednou zčistajasna něco přeletělo přes nos, řeknu si, že tohleto teda né a několikaměsíční práce byla během vteřiny smazaná. Naštěstí mě v tu dobu přepadl jiný nápad, který byl svou jednoduchostí prostě geniální a já si říkal proč ne, vždyť nic jiného ani nemám.
Stačilo zagooglit a vyzkoušet, který obrázek zaktivuje moje receptory, které mi říkají, co by bylo dobré a co by mi padlo do oka. Nakonec mi ani Google nedokázal dát uspokojující odpověď a tak mi nezbývalo nic jiného, než sáhnout do svých zásob v původní složce předchozího návrhu a nakonec i do skříňky pro staré desky.
Analog opět zvítězil nad digitálem.

Takže během několika hodin jsem za pomocí Inkscape a Gimpu připravil několik návrhů, ze kterých vyšel obrázek, který vás bude provázet těmito stránkami, dokud vás zase nebude dalších 10K. Mám tedy zase přibližně tři měsíce času na vymýšlení a inspiraci. Jisté je, že se opět bude jednat o neprofesionální grafické dílko vyznačující se tmavou šedou a zelenkavou barvou.
Jak už jsem jednou naznačil, chtěl bych se zlepšovat a učit se nové věci, takže se může stát, že během mého zdokonalování vzniknou úchylné a šílené úlety, kterými si budu zkrášlovat blog a pokud na ně během svého surfování internetem náhodou narazíte, řiďte se doporučením v headeru :)
kekel březen

Čím to ten svět práškují?

ApinLeave a comment

Dokument What in the World are they spraying s českými titulky (Co to na svět sprejují?) pojednává o vládami popíraném fenoménu Chemtrails. Tento snímek vám objasní, jaký byznys a čí zájmy máte hledat za postřikováním jedovatými látkami z letadel.

Pánové Michael J. Murphy, Paul Whittenberger a G. Edward Griffin natočili nízkorozpočtový dokument, který pojednává o další velmi důležité části instalace NWO.
Chemtrails je téma, o kterém lidé po celém světě čile diskutují, ale vlády se stále tváří, že neví o co jde.
V tomto dokumentu autoři upozorňují na alarmující koncentrace hliníku a baria ve vodě i půdě na mnoha místech světa, které slouží vyšším zájmům a jsou dokonce patentované. Předkládají rizika spojená s těmito toxickými látkami z letadel a částečně objasňují, pro jaký byznys má toto sprejování sloužit. Snímek zmiňuje hlavně obchod s geneticky modifikovanými potravinami odolnými toxickému prostředí, ale profituje z toho také zdravotnický průmysl a farmaceutické společnosti, které mají o přísun pacientů postaráno. Pochopitelně i geoinženýrské projekty jako jsou oficiálně neexistující (ale každodenně probíhající) modifikace počasí a HAARP jsou dalšími argumenty, proč se toto děje. Atmosféra nasycená kovem má také lepší vodivost a výkon HAARPu se lépe odráží od ionosféry. Asi jste už také v souvislosti s Japonskem zaznamenali toto video. Bohužel v Japonsku jsou zemětřesení běžná a pokud to nebyla sama příroda (na což by si v 21. století vsadil málokdo), tak jistě stačil jen slabý impuls (pravda, jelo to docela naplno) a následky v takové oblasti byly ohromné.

Naštěstí je po celém světě stále více lidí, kteří nevěří politikům, ale vlastním očím při pohledu na oblohu. Tak jako tomu bylo například u 11. září nebo Globálního oteplování, byli tito lidé označováni za blázny do té doby, než se ukázalo, že konspirační teorie jsou konspiračními fakty. Dnes už si málokterý všeználek troufne posmívat se lidem hledající pravdu, protože buď sám bojuje s některou nemocí, nebo onemocněly jeho děti. Opravdu bych moc rád viděl dítě v předškolním věku, které by bylo naprosto zdravé nebo nemělo nějakou speciální dietu a někoho, kdo by tvrdil, že ta alergie, hyperaktivita nebo alzheimer naší babičky je přeci úplně normální…
Začíná jaro, jestlipak už máte připravenou sadbu na zahrádku? Jakou jste měli loni úrodu a jaká si myslíte že bude letos? Na naší zahradě je to rok od roku horší a letos vím už dopředu, jak to dopadne…
V tomto dokumentu mj. zazní zajímavá myšlenka: Můžete si vybrat co budete jíst, můžete si vybrat co budete pít, můžete si zvolit co budete číst nebo na co se budete dívat v televizi, ale někdo za vás rozhodl o tom, co budete dýchat…. Dalším zmiňovaným faktem je, že ti, kteří řídí politiky, potřebují hloupé, nemocné a sterilní ovčany, protože chytří a zdraví lidé, kteří by se mohli rozmnožovat, pro ně nepředstavují zisky, ale naopak hrozbu. Jak se tak dívám kolem sebe, v tomto směru už odvedli pořádný kus práce a nejen pomocí letadel…

Samozřejmě že je kolem práškování hliníkem ještě mnoho otázek. Jak se třeba může dostat barium a hliník do leteckého paliva? Asi stejným způsobem, jakým se dostal nanotermit do věží obchodního centra… Zatímco trhaviny v budovách WTC nebyly až do poslední chvíle vidět, tohle vidět je, proto zvedněte hlavu, podívejte se na oblohu a zkuste se zeptat sami sebe jestli to tam patří?!
Zabývali jste se třeba někdy před spaním tím, co se v noci děje 11 kilometrů nad vašimi hlavami? A když nevyrábí počasí zrovna nad Německem, tak je tu některé večery celkem rušno, že?

Video můžete stáhnout například z uloz.to.

What in the World are they spraying? CZ titulky

98 minut, v anglickém znění s českými titulky


Čím dál lepší statistiky

Apin5 Comments

Ačkoli poslední inventura byla teprve na konci roku a měl by tak být na nějakou dobu klid, opak je pravdou. Mezi mořem dotazů na nejrůznější varianty porna, cracků nebo vyzvánění do mobilu nacházím opravdové perly.
Podivuhodné je, že většina těchto dotazů je z posledních dní a je to docela slušný kalibr. Někteří jste si možná všimli drobných změn, rozšíření a většího interního prolinkování blogu, což bude mít za následek další růst návštěvnosti a lepší pozice ve vyhledávačích. A to roboti ještě ani nestihli zaindexovat včerejší článek, kde je nasekáno taky pár hodnotných pojmů a slovních spojení, takže bude stále veselo.
Nechápu co se v posledních dnech stalo, asi zapracoval facebook a z lidí se skutečně stávají idioti a já se alespoň můžu bavit pohledem na přístupy na tento blog.
Podívejte se také…


www.haarp ice ventura -tak hlavně že si rozumíme :D
ubundu -na koment jednoho jednoduššího človíčka bylo v tomto případě hned několik záseků
hloupá otázka, jestly bych udělal znovu to co jsem udělal -to je opravdu hloupá otázka
mechanik opravuje mp3 -i oprava souborů se musí řešit v klidu
jaký koupit snare pro drum base -těžko cokoli pořizovat pro něco, co ani neumíš správně pojmenovat
vylecil me marihuana –Dr. Marihuana vyléčí všechno
..ještě že už zítra nová kalkulačka -bude mít o 24GB více RAM než ta dnešní
co se dvd do bublifuku aby bylo bubbling silněší -smíchy brečím, ale absolutně nevím co to znamená
divoke kekely -ty byly tak divoké, že to bylo i na stropě :)
esi maya44 bsod –to mi naštěstí nehrozí :)
fejsbuk lide nahe -vážně? že bych se k nim přeci jenom přidal?
fofrpísek -opravdu nemůžu sloužit
getejacko -nepíše se to geteiacko?
gramofonové desky se vyrábí z -z vinylu? a pamatujete ty papírové pohlednice na 20 přehrání?
hudební přehrávač zmrzne -tak mu trochu zatopte
jak ziskat sirsi objem penisu -napadá mě akorát ta říkanka se včelím úlem
kdo založil tekno -základní kámen položil rychtář, to je jasné:)
kolik času denně stráví český uživatel na facebooku -čím nižší IQ, tím více času
které energy drinky zvětšují penis -podle názvu by to mohl být Semtex :)
letadla vypousteji globalni oteplovani -jak se žije s takovým zjištěním?
mafia 2 co zlepsit -by úplně stačilo tu hru dodělat
mam mamu na facebooku -to musí být hrozné
marihuana pvogl -zkuste mu to někdo podstrčit :)
máte hudební sluch? -jestli jo, tak si ho nechte vyoperovat
nejlepsi porno stranka nas vete -to je bezdiskuze vlada.cz -samá kurva
používání marihuany po ozařování -zajímavý recept, ale vynechal bych to ozařování
tahaj filmi zdarma -tak hyjé, něco si vytáhnem
vlády tají konec světa -no a až to příjde, tak se o tom ani nedozvíte
wolfenstein 2009 nejde se mi dostat přes modrou -obrazovku? to je totiž poslední level a je strašně obtížný

Někdo vás chce sečíst

Apin2 Comments

Nevyhnutelně se blíží okamžik, kdy budeme muset všichni bez rozdílu vyplnit sčítací formulář a kamsi do neznáma poslat své osobní údaje, které už o nás stát beztak má!
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 je pokračování pravidelné dekády a jakési upřesnění a ověření databáze, která sice někde je a obsahuje nějaká data, ale všichni moc dobře víme, že stát s ní neumí adekvátně nakládat (na všech úřadech a v ordinacích se stejně tak jako tak budete muset prokazovat, dokazovat, dokládat, platit a v ideálním případě je musíte kvůli vyřízení jedné maličkosti navštívit minimálně 3x a pokaždé s jiným papírem) a na místě mohou být i obavy o bezpečnost.
Tato událost je pochopitelně v současném IT světě velmi sledovaná a obávaná, protože dnes jsou rizika ukradení a zneužití dat mnohem vyšší, než tomu bylo kdykoli předtím. Ani při posledním sčítání, kdy začínaly mobilní telefony a DVDčka, kdy počítače byly z dnešního pohledu pomalé kalkulačky a internet nebyl v každé domácnosti, nebyla hrozba odcizení a zneužití tak vysoká jako v současnosti.

Na druhou stranu může být na ochranu osobních údajů při tomto sčítání nahlíženo poněkud zkresleně, protože dnešním trendem je veškeré informace, fotografie a videa nejen o sobě, ale i o své rodině a majetku ochotně a bezstarostně vyplňovat do těch nejhorších a nezrůdnějších databází, o kterých uživatel neví zhola nic a neví, co se s těmito informacemi dále děje a že jsou přístupné prakticky komukoli, kdo umí klikat myší… Paradoxní je, že se tito ovčané, kteří o sobě kamsi na internet uvedli naprosto vše, nyní nejvíce ozývají proti chystanému dotazníku.

Nechci filosofovat na téma přínosu nebo rizika takového sčítání, spíše bych rád dal dohromady odkazy na nejrůznější názory a komentáře k této události, na které jsem na internetu narazil…
Pokud ale chcete znát můj názor, tak musím upřímně říci, že sám nevím, jak se k tomu postavit, ačkoli sám mám rád statistiky a jejich vyhodnocování (ale jen v GA). Na jednu stranu je všude spousta řečí o prospěšnosti takového sčítání, jak to lidem pomůže najít práci, zlepšit jízdní řády autobusů a vlaků, jak se zjednoduší očkování atd. ale na druhou stranu vím, že se nasbíraná data nedostanou do zodpovědných rukou a nemám žádnou jistotu, že budou v bezpečí, protože práce našich zákonodárců silně připomíná večerníčkového Pata a Mata. Tzn. jejich práce se ve finále nějakým způsobem alespoň trochu přibližuje zamýšlenému výsledku a pro někoho to účel splní, ale ve snaze si to zjednodušit, případně neodborností napáchají obrovské škody a stojí to příliš mnoho peněz!

Asi se nepohybuji v té správné společnosti, ale zatím jsem nenarazil na poslušného člověka, který by byl ochoten správně a poctivě vyplnit dotazník. Jedni říkají, že v dotazníku zakřížkují úplně všechny rámečky nehledě na možnost, že lze zakřížkovat pouze jeden, jiní jsou připraveni dotazník roztrhat a spálit okamžitě po obdržení, někdo si v době předání dotazníků bere dovolenou a utíká do zahraničí, další plánují vyplnit dotazník on-line a spoléhají se na to, že bude služba přetížená a nedostupná (na to bych si také vsadil) a budou tedy z obliga…
Ať to dopadne jak chce, už nyní je jisté, že se vzrůstající nevolí a neochotou ovčanů budou získaná data silně zkreslená a absolutně nepoužitelná (co je komu do toho, kolik máme doma počítačů? vyplníme to jako posledně) a v žádném případě nebudou informovat o skutečném stavu = zbytečně vyhozené 2,5 miliardy, které jsou tolik potřeba jinde.

Někteří svoje formuláře již dostali, někteří na ně ještě čekají, každopádně na rozmýšlení ještě nějakou tu chvilku máme, tak nyní tedy k těm slibovaným odkazům:

Na jedné misce vah by rozhodně měl být odkaz na ČSÚ:
www.czso.cz
www.scitani.cz
A na druhé misce:
scitani-lidu.wz.cz
www.nechcisecist.cz
kinderporno.cz/d/node/485
bilymuz.wordpress.com/2011/02/12/scitani-ovci-2k11
www.abclinuxu.cz/blog/mavater/2011/1/scitani-lidu-a-bezpecnost
frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/179160/Scitani-lidu-se-nezucastnim-Videa-CSU-a-argumenty-pro-a-proti.html
www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011022006
www.novadoba.estranky.cz/clanky/lide-probudte-se_/se-mnou-nepocitejte-.html
www.svobodni.cz/media/clanky/1124-zvara-otevreny-dopis-ceskemu-statistickemu-uradu
pallotto.blog.idnes.cz/c/179655/Svejkovani-kolem-scitani-je-nedustojne-Odmitnu-otevrene.html
cover72.net/blag/viewpost.php?blag=30
www.outsidermedia.cz/Proc-se-nenecham-secist-1.aspx
…

Koncentrovaná blbost

Apin25 Comments

Procházím Facebook prohlížím si profily a fotografie známých i neznámých lidí a utvrzuji se v tom, že je skutečně nereálné narazit na minimální náznak inteligence, nebo alespoň na promile rozumného uvažování.
Dnešním článkem bych rád dále rozvinul znepokojující téma nakousnuté v článku Hloupá aplikace pro hloupé uživatele. Zatímco se v článku probíraly děti, které dosud nemají svůj Facebook účet a přesto jsou veškeré jejich citlivé osobní údaje majetkem cizích lidí, tak nyní se budeme zabývat dětmi, kterým účet vytvořili nezodpovědní rodiče a prakticky tak zničili jejich život, sebrali jim možnost volby a vystavili své děti obrovskému nebezpečí, což je ještě větší zrůdnost.

Pomineme-li fakt, že dle těžko pochopitelných a protiřečících si pravidel facebooku, musí být uživateli alespoň 13 let, tak lze s minimem úsilí narazit na řady profilů malých dětí, které si svůj účet zákonitě nemohly založit samy a už vůbec ne vědomě a dobrovolně.

Příkladem může být jedna ne příliš kapacitní maminka tří dětí, která sama sebe na facebooku presentuje fotografií podivné bytosti v koženém kostýmku s bičíkem. Její dvě starší děti v pubertálním věku svůj profil mají, v těchto jalových letech to je pochopitelné a i částečně omluvitelné, ovšem aby měl osobní profil i nejmladší čtyřletý hyperaktivní synek, který je evidentně po mamince a sám by si založit profil nedokázal ani v deseti, je už trochu silné kafe.
Takových dětí(obětí) jsou (sta)tisíce a není vyjímkou, že rodiče dětem zakládají profil ještě v prenatálním stádiu. Tedy dítě ještě není ani na světě, a nějaká cizí společnost už vlastní obrázky dítěte z ultrazvuku.

Co vede rodiče k tomu, aby svým dětem založili profil na té nejhorší a nejmonstróznější sociální síti 21. století? Aby si je mohli přidat mezi své přátele a označit je jako svoje potomky? Opravdu je tohle ten důvod?
Co tím získají?
Krom uspokojení svého exhibicionismu nic!
A co tím riskují?

V diskuzi na antifacebook.net jsem před časem filozofoval, jak se jednoho dne mezi sebou budou děti bavit a hlavně podle čeho se budou hádat, porovnávat a povyšovat se (jsou to pořád jenom děti), když budou všechny něčím majetkem v obrovské databázi, všichni budou mít stejné hnusné modré profily a budou si tak víceméně rovni:

-„Moje osobní data byla víckrát prodána na černém trhu, než ty tvoje, heč!“
-„To nic není, nad mýma fotkama se udělalo mnohem víc pedofilů, než nad tvejma, jsi lůzr!“
-„My jsme elita, nás už třikrát vykradli a dvakrát mi unesli sestřičku!“
-„Všichni jste nuly, pod mým jménem bylo odesláno 26 milionů spamů a to číslo každou minutu narůstá o stovky nových!“
-„Na nás nemáte, nám každý týden chodí z celého světa nejrůznější balíky a faktury, které jsme si neobjednali“
-„Já jsem nejlepší, moje fotografie posloužily k vytvoření stovek fake profilů a jsou v každém druhém katalogu s dětskou pornografií“
-„Podívejte se na moji vyrážku, doktorka říkala, že je to z té oplatky, která tomu klukovi v reklamě tak chutnala“
…

Trochu drsné? Nikoliv, pouze důsledek nezodpovědného chování jejich rodičů.
A když dojde k něčemu špatnému, provinilý rodič bude hledat chybu v aplikaci a nedokáže si připustit, že tou chybou je on sám.
Bohužel lidé jsou nuceni okolím i médii k používání aplikace, která v kombinaci s nízkým intelektem působí škodlivě. Je velmi obtížné se tomu vyhnout, ať jdete kamkoli, všude se řeší Facebook. Je to dnešní dobou a zdegenerovanou společností hloupých bytostí, až se oprávněně obávám, co nás ještě čeká.
Uvítal bych žaloby na veřejnoprávní ČT a další subjekty, které ke komunikaci s diváky prosazují soukromou společnost (reklama zdarma) a její aplikaci, která je prokazatelně návyková, škodlivá a dělá z lidí e-zombie, které se tak svou hloupostí a vychytrale nastavenými pravidly (které odsouhlasili, aniž by je četli) stávají největším rizikem nejen pro sebe samotné, ale hlavně pro svoje děti!
ha ha

Zakázat to nelze. Jedinou možností je masové prosazení rovnice facebook=idioti. Zabrání se tak dalšímu růstu kartotéky hloupých oveček, začne jejich odliv a FB zůstane pubertálním dětem, protože nikdo nebude chtít mít nic společného se spolkem idiotů (což FB bezpochyby je) a začne se zase od nuly, protože tak vznikne příležitost pro nějakou jinou sociální síť. Mnozí to již udělali, někteří o tom teprve přemýšlí a byl bych velmi rád, kdyby o tom začali přemýšlet všichni, odznačili se ze všech fotografií a hromadně zrušili svůj cejch idiota.
Proto pěkně prosím všechny zbývající rozumné lidi: Dávejte všude viditelně a slyšitelně najevo, že účast v takové sociální síti, jakou je FB, je něco, za co by se měl člověk stydět, alarmujícím způsobem shazuje jeho důstojnost, krade soukromí a vypovídá o jeho nízkém intelektu, neskutečné hlouposti a řadí ho na úrovneň pubertálních blbečků.
Facebook je zlo a koncentrovaná blbost a pokud se nám podaří tuto myšlenku prosadit nad domnělé pseudo-pozitiva, kterými se mnozí dokola ohánějí, věci se dají do pohybu. Proto linkujte na tento článek, diskutujte a přesvědčujte své okolí, že účet na facebooku je obrovská životní chyba s nedozírnými následky nejen pro vás samotné, ale i pro vaši rodinu a vaše blízké!
Tuhle zvláštní lidskou potřebu být něčím majetkem v něčí databázi dost dobře nechápu a i kdyby se podařilo FB sesadit z trůnu, vznikne jiná sociální síť, kam se všichni přesunou exhibovat. Naštěstí opět bez mé účasti, protože já narozdíl od ostatních touto podivnou úchylkou netrpím. Máme pouze naději, že vznikne jiná sociální síť, která může být lepší, nebo podobná té současné (horší už to být nemůže), protože doba si to žádá.

Články na téma facebook jsou spolehlivým zajištěním příjmu několika nespokojených e-mailů, ve kterých pisatelé nemají odvahu napsat veřejně svůj (často směšný) názor, vyžadují omluvu, vyhrožují, nebo prozrazují způsob, jak přišli ke svému FB účtu a trapně omílají již mnohokrát vyvrácené argumenty a typicky pokládají otázky, které byly v článku již zodpovězeny. Zezačátku jsem na tyto e-maily reagoval, ale asi po třetí zprávě jsem je začal ignorovat. Pokud tedy máte potřebu se vyjádřit k tématu, použijte diskuzi pod článkem, ať se také ostatní pobaví, na e-maily odpovídat nebudu. Děkuji za pochopení.

Jak zjistit název písničky?

Apin1 Comment

Jak poznám, co je to za skladbu? Slyšíte pěknou písničku nebo nějakou melodii, ale nemůžete si vůbec vzpomenout, co je to za skladbu a od jakého interpreta? Dnešní článek vám ukáže, jak lze snadno najít název skladby, interpreta i album za několik sekund.

Určitě jste to také zažili. Slyšíte někde zajímavou povědomou muziku, ale vůbec netušíte odkud ji znáte, kdo ji nazpíval, ani jak se ta skladba jmenuje. Pokud je to na Youtube a autor videa hudební doprovod neuvedl, tak se občas vyplatí projít komentáře, zda-li někdo nepokládal otázku, kterou se právě trápíte.
Jestli tu skladbu slýcháváte v rádiu, pomůže vám Songster
Co je to za neznámou skladbu? Od koho je ta písnička a dá se to někde sehnat? Určitě se vám to už také někdy stalo a znám pár lidí, kterým se to stává velmi často a občas mezi ně patřím i já sám.
Vyberte si jakékoli diskuzní fórum libovolného zaměření a vždy v něm narazíte alespoň na jedno off-topic vlákno s názvem Co je to za písničku? nebo Poznáte název skladby?
Můžu vás uklidnit. S jistými předpoklady se v dnešní době můžete překvapivě snadno dopracovat správné odpovědi na vaši hudební otázku.




Vytáhněte mobily

Pokud vlastníte mobilní telefon s aplikací TrackID™, stačí kousek písničky nahrát do telefonu, odeslat ukázku k porovnání a za několik vteřin vám přijde zpráva s názvem songu, interpretem a možností zakoupení skladby online.
TrackID je hlavně v oblasti komerčních zahraničních skladeb a písniček ve většině případů přesný. Dokonce i správně pozná, zda se jedná o remix nebo o radio verzi atd.
Alternativou TrackID může být také Shazam nebo SoundHound (aka Midomi).
Když nebudete nahrávat hudební ukázku zrovna u řvoucího reproduktoru nebo v příliš hlučném prostředí, tak je pravděpodobnost správného tipu vysoká. TrackID najdete například v posledních telefonech Sony Ericsson řady Walkman, kde je skvělou součástí integrovaného FM rádia, protože se vyzná hlavně v této oblasti.

Jestli máte datovou komunikaci ve svém telefonu nějak nadměrně zpoplatněnou, váš telefon TrackID nebo Shazam neumí, nebo prostě nemáte mobil, můžete zkusit některé online aplikace na internetu.

Midomi.com

www.midomi.com

Midomi je nejznámější hudební identifikátor a vyhledávač poslední doby. Pro jeho použití potřebujete pouze funkční mikrofon, kterým nahrajete kousek skladby z přehrávače. Pokud nemáte kousek neznáme skladby nikde zaznamenaný, určitě si ho alespoň pamatujete a Midomi je na toto připraven. Stačí zazpívat, zahvízdat nebo jen zabroukat tu neznámou melodii a nechat server chvíli pracovat, aby vám nabídl všechny možné položky ze své databáze, které by mohly odpovídat tomu, co jste mu před chvílí poslali.
midomi
O správné rozpoznání hudebních ukázek se stará MARS (multimodal Adaptive Recognition System), který automaticky vyhodnocuje poslanou ukázku a propočítává pravděpodobnou shodu s tím, co má ve své obrovské databázi. Nahrávání vaší ukázky probíhá pomocí Flash plug-inu na stránce a pro jeho správný chod bude potřeba povolit ve Flashi mikrofon a mrknout na stránku s nastavením.
Bezplatnou registrací získáte přístup k širším možnostem celé aplikace a užijete také legraci, když budete poslouchat nahrávky vaší skladby tak, jak ji zpívali nebo pískali ostatní uživatelé, kteří ji hledali před vámi. Třeba i z vás se stane hvězda Midomi hitparády…
Midomi umí hledat nejenom podle zvukových ukázek. Hledat skladbu můžete také podle nejrůznějších kritérií a parametrů od země původu až po hudební žánr.
Midomi existuje také jako malá aplikace pro mobilní telefony, která umožňuje identifikaci tracků podle ukázky na vašem iPhone nebo Androidu.



Melodycatcher.com

www.melodycatcher.com

Neumíte zpívat nebo prostě nemáte k počítači připojen mikrofon, ale tu vlezlou neznámou melodii nemůžete dostat z hlavy? Zkuste její notový zápis v online aplikaci Melodycatcher.
Melodycatcher
Ačkoli Melodykačer není úplně dokonale odladěná aplikace a pravděpodobně si budete muset do počítače doinstalovat dodatečné JRE balíčky pro správnou interpretaci MIDI syntézy, tak zápis not a jejich úprava je v jednoduchém editoru snadná a rychlá. Pokud vlastníte externí MIDI klávesy, máte hledání ještě více zjednodušené, protože i tyto lze v aplikaci použít.
Melodycatcher vyniká především v oblasti znělek a melodií z nejrůznějších filmů, seriálů, počítačových her, ale i vážné hudby a nejběžnějších veřejných hudebních bank.

Musipedia

www.musipedia.org

V tomto výpisu rozpoznávacích aplikací nesmím zapomenout také na stránku Musipedia, která se tváří, že umí to, co Midomi a Melodycatcher a ještě něco navíc.
musipedia
Pianovou klaviaturu máte k dispozici hned v několika provedeních, hledat můžete i podle rytmu a také máte možnost tu neznámou melodii zahvízdat do mikrofonu. Bohužel, ne všechny featury jsou plně funkční a navíc je Musipedia orientovaná spíše na instrumentální tvorbu, takže na rádiovky se moc nechytá. I přesto je to docela dobrý pomocník pro všechny hudebníky, byť databázi nemá nijak zázračně velikou…

WhoSampled.com

www.whosampled.com

Tato aplikace, jak už její název sám napovídá, vám zase dobře odhalí, kdo od koho se nechal inspirovat a ve kterém díle to použil.
whosampled
Současný hudební vývoj se dostal do stádia, kdy už roky nikdo nepřišel s něčím novým, nevymyslel žádný inovativní hudební styl ani postup tvorby nové a originální muziky. Jednoduše proto, že už všechno bylo vymyšleno, vyzkoušeno a zaškatulkováno a v rámci fyzikálních vlastností lidského ucha už není možné jít dál. Současná muzika jenom recykluje již použité a zavedené formy a postupy a využívá samply již někde jinde použité. WhoSampled tyto „vykrádačky“ mapuje a dává pěkný přehled kdo, kdy, od koho a kde použil ten nebo onen zvukový sampl, notový zápis, remix, nebo vytvořil cover. Whosampled ve své databázi obsahuje přes 83 tisíc skladeb od 33 tisíců hudebních interpretů. Nakolik se tyto čísla zdají být zázračné, tak tam toho ještě dost chybí, protože databáze tohoto projektu se snaží pokrýt všechny populární hudební žánry od hip-hopu a R&B přes elektronickou muziku k rocku, popu, funku, soulu, jazzu atd.
Samozřejmostí jsou opět propracované možnosti vyhledávání podle nejrůznějších kritérií i možnost se zaregistrovat a obohacovat databázi o své zkušenosti a znalosti.

… a další

Většině těmto dnes uvedeným aplikacím se daří poměrně přesně identifikovat nejen současný mainstream, ale také filmové a divadelní melodie, některé národní lidové písně, znělky, jingly atd. Dokáží si poradit i s některými známějšími českými skladbami, i když ta přesnost nebude více jak 80%, každopádně své databáze neustále rozšiřují, takže vše je jen otázkou času a jednoho dne budou rozpoznávat i neznámé garážové kapelky :)
V principu to vypadá jako v seriálové kriminálce, kdy hlavní postava něco vyťuká do klávesnice a na obrazovce počítače se začnou porovnávat dva vlnové vzorky zvuku jako když se porovnávají otisky prstů.

Pak samozřejmě existují ještě další utilitky pro rozpoznávání a organizaci vašich neznámých skladeb, v krátkosti si představíme některé z nich:

Jeden freeware prográmek pro identifikaci hudebních děl je Tunatic (www.wildbits.com/tunatic) – bohužel nemám vyzkoušeno, protože je pouze pro MAC a Win.
Jestli máte neznámá alba od neznámých autorů uložené třeba jako Track01.mp3 nebo Unknown Artist, může dobře posloužit TuneUp media, bohužel tato aplikace je pouze pro Mac OS, využívá databázi iTunes a free verze je omezená počtem souborů.
TasteKid (www.tastekid.com) vám zase doporučí podobné skladby, autory, videa nebo knížky podle zadaných dat.
No a když konečně nejdete to, co jste hledali, tak si to budete chtít také poslechnout. K tomu můžete využít známé Last.FM, Grooveshark nebo Jango.
Mnohé hudební díla budou mít také svoje videa. Jestli se chcete na slušnou sbírku videoklipů podívat, tak kam jinam zamířit než na www.cleepr.com?
No a na závěr také musím potěšit ty, kteří si rádi zpívají ve sprše. Obrovskou databázi textů k písním naleznete na známé stránce www.lyrics.com, případně na www.lyricsmode.com, ale to předpokládám všichni znáte, protože jenom lyrics.com funguje už více jak jedno desetiletí :)





Máme tu dobré svědectví, že v dnešním světě kompyjůtrů je nalezení těch správných informací o neznámé skladbě rychlé a jednoduché. Někomu z toho může vyplývat, že je pro tyto účely nejrychlejší a nejpraktičtější použít smartphone. Volbu už ale nechám na vás. Znáte ještě další podobné aplikace pro vyhledávání a rozpoznávání hudby? Podělte se o ně v komentářích ;)