Čištění SMX 501

Stanton SMX 501 byl bezkonkurenční tříkanálový mixák své doby a zároveň nejvyšší model řady SMX. Uživatelsky velmi přívětivý mixér, umožňující snadné přizpůsobení stylu hraní každého DJe. Je v podstatě úplně jedno, jak jste zvyklí hrát, protože výborný rozsah korekcí, nastavitelný tříkrokový záběr jednotlivých šavlí s možností reversu a jemné nastavení křivky crossfaderu Penny&Giles plně uspokojí začátečníka i profesionála.
Vstup pro dva mikrofony s třípásmovou korekcí, celkem 4 výstupy, send/return smyčka s přiřazením k jednotlivým kanálům nebo mikrofonnímu bloku a hlavně nastavitelný značkový crossfader byly před pěti lety pádné důvody ke koupi.
A protože za ty roky už má něco za sebou, bylo celkem překvapující, že se první drobné problémy začaly projevovat až v poslední době. Jako první závažnější problém by se dalo považovat občasné vynechávání při stisku mikrospínače Cue Select. To není zase tak hrozné, když se LEDka nerozsvítí při prvním stisku, tak se zmáčkne ještě jednou. Úplnou náhodou jsem přišel na to, že tlačítko Mute pro sluchátka nereagovalo na stisk (což je hodně zvláštní, protože jsem ho ani já, ani nikdo jiný za celou dobu prakticky vůbec nepoužíval a ani nepoužívá, takže mi to bylo šumák). No a posledním problémem se ukázal jemný šelest v korekci středního pásma u levého kanálu.
A to už je docela závažný problém, který by se neměl nechat jen tak a taky se ten mixák za celou dobu používání nikdy nečistil, vzal jsem tedy šroubovák a podíval se mu na zoubek. Zkušenost mě naučila si před každou pitvou čehokoli nakreslit schémátko nebo pořizovat fotografie, abych to pak dokázal dát zase dohromady, takže pokračování článku bude doplněno obrázky.

Předpokládal jsem, že jako většina mixáků bude i tento konstruován způsobem krytu vrchního dílu. Takže nejprve odpojit všechny kabely, vytahat všechny hmatníky, které by bránily odejmutí krytu a vyšroubovat viditelné šroubky. Trochu jsem znejistěl u otočných knobů, které jsou napevno a přes ně vrchní panel rozhodně sundat nepujde. Pravda se ukáže až po povolení dalších šroubků.
první šroubky

Po sejmutí prvního plechu se objevily další čtyři šroubky, které jak se později ukázalo, není nutné povolovat. Zároveň se zpřístupnily všechny výměnné součásti, které na mixech dostávají největší záhul a nejrychleji se opotřebovávají.
další šroubky

Vrchní šrouby jsou pryč, ale do mixu se stále nedá dostat, na řadu tedy přijdou všechny postranní, otočit mix vzhůru nohama a zbývající dva ve spodku.
všechny šroubky

Po odebrání kastle mám přístup ke spodní části mixu. Co je mi to platné, když ty potenciometry jsou teď dole? Také jsem čekal mnohem více prachu a špíny, protože mnozí kolegové do něj vyklepali alespoň karton cigaret.
obnažený spodek SMX 501

Crossfader je ta nejdůležitější věc na DJ mixu. Penny&Giles jsou po dlouhém hledání první crossfadery, které v mých rukou neodcházejí hned po pár týdnech nebo měsících. Tenhle už 5 let úspěšně odolává častým obdobím mnoha tisícových cyklů.
crossfader Penny&Giles

Pravda se ukázala být celkem krutá. Jestli se chci dostat k potenciometrům, budu muset všechno rozpojit a rozšroubovat. Na to se ale opravdu necítím, naštěstí trubička od plechovky se stlačeným vzduchem se vejde i do těch nejmenších štěrbinek, to musí stačit.
Musím to celé rozmontovat?

Společně s vypínačem ON/OFF je HP MUTE jediným mechanickým přepínačem na celém mixu. Nepochopim, jak mohl přestat fungovat, když se prakticky vůbec nepoužívá. Trocha stlačeného vzduchu a kapka WD40 mu snad domluví, a jestli ne, tak se nic neděje, stejně ho na nic nepotřebuji.
HP MUTE

Vážně nebudu rozebírat celý mixák a budu doufat, že profouknutí stlačeným vzduchem je dostatečné, jako tomu bývá u jiných mixáků.
nechci to celé rozebírat

A už to zase hraje. Žádný šroubek nezbyl a problémy jsou minulostí
a už to zase hraje

Zeitgeist: Moving Forward trailer

Na začátku roku 2011 spatří světlo světa třetí díl ze série dokumentů Zeitgeist s podtitulem Moving Forward, který bude s odstupem času ještě více rozpitvávat problematiku lží a finančního otroctví, které nakousnul první Zeitgeist a pak také druhý díl Zeitgeist: Addendum.
Zeitgeist patří mezi nejoblíbenější a nejsledovanější dokumenty na internetu (kdyby se nemanipulovalo s počitadly, dalo by se to i doložit), na který rádi negativně reagují především hlupáci (někteří jsou zaplacení, někteří jsou skutečně blbci – i o nich bude v dokumentu zmínka) a budou nadávat a tvrdit jaká je to pitomost, protože tyto dokumenty pro ně přinášejí natolik zdrcující informace, že je prostě odmítnou pobrat a přijmout a pak budou obohacovat komentáře svými znaleckými příspěvky o nesmyslnosti a překroucenosti celého dokumentu.. Bohužel to je tak vše, čeho se od oveček dočkáme, protože umí jen nadávat a chabě bránit svůj „dokonalý“ systém, nějakou rozumnou argumentaci a důkazy toho, že v těchto dokumentech jsou nesmysly, nelze od takových existencí očekávat…
A přitom tyto dokumenty jsou právě pro ně…

www.zeitgeistmovement.cz

GTA IV The Salesman Ultimatum

Jeden z nespočtu klípků vytvořených v RAGE enginu, tedy v tom zabugovaném a špatně optimalizovaném enginu, na kterém běží hra GTA IV.
Všechny chyby a doskakující textury a objekty jsou zde prominuty, protože tu nejde o hraní, ale o šílený příběh utahující si z mnoha akčních snímků i počítačových her (např. Mafia 1/2), který zaručeně pobaví

Vondro a Schwarzenbergu odstupte!

Media uvádí veřejnost v paniku a udržují ji v neustálém strachu z nějakého abstraktního a neexistujícího nebezpečí. Hamba takovým médiím! Jak může seriózní novinář strašit a hrozit virtuální a dnes již téměř groteskní marionetou Usámi bin Ládina? Jak se může s čistým svědomím podílet na lžích a očerňování zemí, které jsou jako obětní beránek na mušce krvelačných vojensko průmyslových kartelů, naftařských konglomerátů, plynařských gigantů a těžařských korporací?

Dodnes trpí lidé v Iráku a bývalé Jugoslávii důsledky používání zbraní s ochuzeného uranu a bílého fosforu. Dodnes oplakávají rodiny v Gaze své mrtvé, pozabíjené pumami z rakovinotvorných těžkých kovů (DIME) ve zdí obehnaném vězení. Dodnes umírají civilisté při náletech v Afghánistánu a při útocích raket z bezpilotních letounů v Pákistánu, Jemenu a Somálsku. Dodnes umírají neviní lidé při teroristických útocích, které jsou páchány pod dohledem tajných služeb všude ve světě a nejnověji v Íránu a Súdánu. Dodnes si hojí své rány zranění, kteří se pokoušeli zmařit převraty v Hondurasu a Ekvátoru.

Dodnes jsou umlčováni míroví aktivisté, zatím co válečné bubny bijí stále hlasitěji.

Celý projev Daniela Solise z demonstrace 9.10.2010 na CFP

John Lennon by oslavil 70

9.10.1940 se v Liverpoolu narodil John Lennon. Významný umělec, člen Beatles a bojovník za mír obrovského formátu, jaký by současný zkažený svět tolik potřeboval.
Na jeho památku proběhne v New Yorku velký benefiční koncert.
Jeho vrah, doživotně odsouzený Mark David Chapman už podal šestou žádost o milost. Neúspěšně. Navždy zůstane za mřížemi, aby nemohl mluvit.

A pokud jste náhodou zapomněli, památku na Johna Lennona vám připomene i Google :)

Zapomenutá historie DJingu

Tuhle jsem si potřeboval ujasnit některá historická fakta z hudebně zábavní oblasti a vzpomněl si na jednu velmi povedenou webovou aplikaci, kterou britský Yahoo zveřejnil v roce 2006 ke stému výročí vzniku Djingu.
Ať jsem hledal jak chtěl, nikde nebyla k nalezení, resp. na původních odkazech si v lepším případě můžete koupit knihu, v horších jen hledat dál. Po krátkém googlení (a yahooování) mi došlo, že to bylo opravdu asi pouze ke stoletému jubileu (název 100 Years Of The DJ tomu odpovídá) a velmi brzy byla tato vynikající aplikace odstraněna, včemž mě utvrdil archive.org, kam jsem se v zoufalosti nakonec obrátil.

Takže dnešní tip na zajímavý web nebude přímý link, ale krkolomný odkaz na archiv, ze kterého si vyberte libovolné dostupné zaarchivované období (měly by být všechny stejné).

http://web.archive.org/web/*/http://uk.launch.yahoo.com/100-years-of-the-dj/index.html

Hodí vás to do roku 2006, kde je pak hezky roztříděný pohled na celou 100 (dnes už 104) letou historii živého pouštění hudby posluchačům. Pokud vás zajímá jednotlivé odvětví nebo hudební styl, můžete si ty ostatní odfiltrovat a získat tak ještě lepší přehled pouze o tom, co vás zajímá.

První gramofony se začaly masivně rozšiřovat už na konci 19. století. To sice s DJingem spojitost má, ale tou dobou to ještě nikdo nemohl tušit. Jako vůbec první disc-jockey je považován Reginald A Fessenden, který na Štědrý den roku 1906 poslal rádiovým signálem pozdrav lodím plujících Atlantikem. Hrál na housle, zpíval a četl z Bible. Následující rok už měli první rádiové vysílání v New Yorku a v roce 1922 začíná vysílat také první BBC. Roku 1937 začíná John Cage blbnout s gramofonem a asi přemýšlel nad něčím velikým :) V přehledu je ale zapomenuta poznámka o tom, že během druhé světové války na bitevních lodích působili armádní pouštěči, kteří měli za úkol bavit posádku v těžkých válečných časech. Pro armádu bylo rozhodně výhodnější poslat chlápka s kufry místo celé kapely. První zmínka o používání dvou gramofonů k plynulému přechodu skladeb bez mezer pochází ale z roku 1947, to dotáhl k dokonalosti až Bob Casey v roce 1955.
I tak se disc-jockeyové ještě poměrně dlouho vezli na rádiových vlnách, převážně díky množství pirátských rádiových stanic a volných frekvencích v éteru. Ta pravá hudební a technologické revoluce se začala odehrávat až v poválečných letech a trvá vlastně dodnes, jak můžete sami zjistit pohledem na časovou osu na již neexistující stránce Yahoo Music.

100 years of dj (1906-2006)

Kekel v novém kabátku

Původně se měl tento blogísek převléknout až při příležitosti 100.000 návštěvy, ale nějak mě to přepadlo o něco dříve, takže to bude k výročí blížící se 90.000 kdy se z temné, nudné a depresivní šedi převlékl do… ehm trochu jiného odstínu :) Na změnu vzhledu po více jak dvou letech můžete mít různé názory, určitě mi ale dáte za pravdu, že to nelze měnit jako spodní prádlo. Trenky musí ještě alespoň rok vydržet a tenhle theme už pomalu začínal svědit a návštěv poslední dobou ubývalo možná právě kvůli zápachu. Proto je potřeba dát nový papír, protože tahle rulička toaleťáku se už hezky dlouho protáčela na prázdno :)starej kekel

Podotýkám, že nejsem (a nikdy jsem nebyl a asi ani nikdy nebudu) grafik, takže mi s tvorbu hlavičky bleskově pomohl zkušený grafik Seeker, čímž mu patří obrovský dík následovaný doporučením na všechny strany :)
Navymýšlel jsem si hromadu blbostí a pořádnou roztříštěnost (prostě kekel) čímž jsem mu práci nijak neusnadnil, ale Seeker si s tím poradil na výbornou v rekordně krátkém čase.
Ani za nic se nevzdám tmavé, protože tmavá je úsporná, nesvítí tolik pixelů a déle vydrží baterka. Takže se toho vlastně tak moc nezměnilo, akorát trochu přibylo a kdybyste někde narazili na nějaký problém, neprodleně jej hlaste v komentářích. Textura na pozadí je z http://www.brusheezy.com/Patterns/1427-Skull-Patterns chtěl jsem něco příhodného na téma Kekel a tohle vypadalo ze všech možných sice nejlépe, ale celkem morbidně, tak jsem to ještě trochu doupravil, potahal hejblátkama, aby to tak nerušilo a s největší pravděpodobnost ji později vyměním, až bude příležitost ukrást tu správnou…

Když jsem před dávnými časy volil struktury a layouty pro jiné weby, strašně mě iritovaly návrhy s obrovským záhlavím, giantickým (naprosto zbytečným a zpomalujícím) obrázkem a nevyužitou plochou v horní části, kdy se samotný obsah a text zobrazil až po odrolování kolečkem myši. A opravdu rostu z toho, když na takovou stránku někde narazím, proto stále všem říkám: „pamatujte, že dneska dostane každej blbeček k sekačce netbook a hádejte jakou bude mít obrazovku?“ Statistiky mluví jasně, největší podíl návštěvníků vlastní notebook nebo něco ještě menšího, majitelé větších uhlopříček nepředstavují ani 25%, proto se musí vzhled přizpůsobit většině.
Samozřejmě že se do konečné grafiky nedostaly všechny moje nápady ani sám jsem nechtěl tolik morbidní téma (max pár kapek krve), ale takový ten ušlechtilý kekel bordel nakonec vypadá taky hezky :)

Nepodařilo se mi to uspokojivě počeštit a defaultní CZ WordPress tomu moc nepřidá. Kdesi jsem četl chytrou poučku „Buďto pořádně přeložený theme, nebo vůbec“, takže může to s vámi občas komunikovat jako Mekky Žbirka, protože to zůstalo raději celé tak jak to přišlo a snad později to ještě doladím, protože musím svůj čas taky někdy marnit farmaření na stupidbooku žeano :)

Nech sa páči

PS: Jo a komentáře podporují Gravatary ;)

Jesse Ventura – 11. září CZ titulky

Jesse Ventura jako bývalý profesionální wrestler, veterán Navy Seals a americký guvernér se opět pokouší dostat na televizní obrazovky, k čemuž mu napomáhá miliardář Donald Trump prostřednictvím své televize TruTV.
Prozatím sedmidílný seriál Conspiracy theory z konce roku 2009 se v každém díle zabývá závažnými a utajovanými skutečnostmi, které jste se nikdy neměli dozvědět. První díl se zabývá systémem HAARP na Aljašce, druhý(tento) díl je o 11. září, třetí díl o Globálním oteplování, další díly pojednávají o skupině Bilderberg a tajných projektech americké vlády na ovládnutí lidské mysli a jakým způsobem vláda v USA sleduje své občany a usiluje o globální policejní stát.

Protože to je vlastně seriál, měl jsem trochu problémy překousnout, jakou formou jsou tyto dokumenty natočeny, nicméně v tomto díle byla „vyšetřovacím týmem“ odhalena všechna podstatná fakta dokazující nesmyslnost a překroucenost oficiální vyšetřovací zprávy během necelých 45minut a ne dvou hodin, jak by bylo zvykem u podobných dokumentů… Ostatně seriálová kriminálka má také nějaký scénář, podle kterého se natáčí a útoky 11. září byly také podle amerického scénáře, o čemž se tento díl snaží přesvědčit.
Natočit takový dokument plný závažných faktů tímto stylem má přesto své výhody, protože je tak lépe stravitelný pro idiotské tupé ovečky, které stále věří lžím z televizního (nebo rádiového) zpravodajství a efekt se bezpochyby dostavil, protože první díl seriálu Conspiracy theory sledovalo 1,6 miliónů diváků.

Další test vašich uší

Nedám si s tím prostě pokoj. Všichni by měli znát kondici svého sluchového aparátu a po testu hudebního sluchu a jiného podobného testu, je tu ještě jedno velmi jednoduché a pokud nezačnete hned od horních 0dB, tak i bezbolestné klikátko, díky kterému si otestujete svou fyziologickou poslechovou křivku.

Na australské The University of New South Wales funguje fakulta Music Science, která se zabývá akustickými a hudebními nástroji, fungování uší a hlasu, psychologického vlivu melodií, zvuků a ruchů, čmáráním grafů, vzorečků a podobných věcí. Dali taky dohromady tento test:
www.phys.unsw.edu.au/jw/hearing.html




Může být trochu sporná kvalita zvukových ukázek i kvalita samotné zvukové karty v počítači, ekvalizérů (pokud máte, doporučuji vypnout) a vlastně i sluchátek, ale buďme rádi alespoň za to. Na stránkách se doporučuje začínat ve spodní části sloupce 1kHz (taky se vám k tomuto zvuku asociuje monoskop?) pokud možno v naprosto tiché místnosti. To nebývá zpravidla možné a pokud test spouštíte někdy v noci, tak vás pravděpodobně bude rušit už jen větráček počítače. Kupříkladu při mém testování mi za okny troubilo auto na frekvenci přesně 375Hz, což mě nejprve trochu zmátlo, ale pak potěšilo, protože jsem si zvuk toho klaksonu mohl najít na stupnici :)

Postup testu je takový, že si nastavíte na 1kHz referenční hlastitost „tak akorát“ a podle této zvolené hlasitosti si vlastně naladíte ostatní frekvence aby vám pocitově všechny hrály stejně nahlas.
Dostanete tak charakteristiku slyšení vašich uší.
Na obrázku je moje poslechová křivka, referenční úroveň jsem zvolil -45dB a jistě bude zajímavé si tento test udělat po koncertu ATR a příští týden po další páteční akci:)
sound test