Jak fotí C702

Již dříve jsem slíbil, že se tu pochlubím s tím, jak mizerně tenhle cybershot (nebo spíše cybershit) fotí.

Tak tedy. Věřte mi, že jsem opravdu pečlivě vybíral ty nejzdařilejší fotky mezi hromadou ošklivých a nepovedených.

Každý obrázek má v title krátký koment o okolnostech vzniku fotky nebo o jejích úpravách. Všechny obrázky jsou přímo soubory z telefonu a případné úpravy a vylepšování snímku probíhalo na telefonu za pomocí aplikace Photo DJ nebo volby Upravit obrázek


































Jak vidíte, fotoaparát tohoto telefonu je stejně kvalitní asi jako celý přístroj samotný. Jakákoli scéna mu dělá problém a největší oříšek jsou pro něj málo osvětlené záběry. Hudební W810i fotí mnohem lépe! Pokud stále uvažujete nad koupí tohoto šmejdu, doufám, že vás tento článek přesvědčil o tom, že to není dobrá volba…

Tracklist nebude

Berte to jako takové promo do roku 2009.

Aneb jak se dá taky míchat na gramcích, co nedrží rychlost :)

Tentokrát žádné výrazné odbočování od tématu a útěky k ostatním stylům, jak mám v oblibě, ani žádná brutalita jako minule. Prostě čekejte hardcore rave od začátku do konce. Tentokrát ani jeden Psychik Genocide a podobně. Pravda, tam ke konci po padesáté minutě se to trochu zvrhlo v něco jiného, ale myslím, že to není na škodu :)

Nepočítal jsem to (ani nemám čím), ale ten začátek je teda pomalejší a nejspíš to nemá ani 200BPM, ale postupně se to malinko zrychluje. Vůbec celý ten setík je tak nějak zatraceně pomalejší, asi za to může ta vánoční atmosféra, rozežranst a lenost, tak se za to na mě prosím nezlobte :)

 

Dj Neznaboh – Vánoční

A přece jenom tu pro vás mám k vánocům malý dáreček :)

Tedy alespoň pro ty, co to ještě neznají.

Z ustavičného poslouchání vánočních koled někdy před čtyřmi roky mě napadlo to trochu zprznit.

První verze byla taková nic moc a hlavně jsem ji dělal 22.prosince(tzn. narychlo a spontánně, proto byla mizerné hodnoty), takže už ty další Vánoce vznikla další verze, se kterou jsem taky nebyl tak úplně spokojen, proto se to do následujících Vánoc dostalo do této podoby, kterou si můžete níže přehrát :)

Ani tohle není úplně ideální a jistě bych tam udělal mnoho úprav, ale už na to peču…

Z jistých důvodů to je v nižším datovém toku, ale i přes to se z toho dá vycítit kouzlo vánoc :)

Letos už žádnej dramenbejs prosím!

Během pár posledních týdnů jsem měl několik nabídek na hraní. Jsou to nabídky od známých, volali mi dokonce i lidi, které jsem viděl možná jednou v životě, že pořádají akci a jestli bych si nechtěl přijet zahrát.

Pokud už na ten termín něco nemám, tak se zeptám, co je to za akci a odpovědí mi je, že se jedná o dnb party.

Jako slepý k houslím jsem koncem listopadu přišel k hraní v poslední Hale v Týništi (skutečně poslední, Hala je teď zavřená a nikdo neví, co bude dál). Prostě jsem tak nějak odkejval že bych mohl zahrát a ani jsem si pořádně neuvědomil, co to bude za akci a pustil jsem to z hlavy. Až za pár dnů mi zvonil telefon „…tak je to všechno dohodnutý, ale je to dramová akce, tak žádný šílenosti hele. Poslouchal jsem ten tvůj poslední setík a takový desky nech radši doma :)

Dramenbejs? No jo, už jsem to slíbil, tak nemůžu cuknout.

Možná by mě mělo těšit, že je o moje vystoupení zájem a že mě stále někam zvou, ale zrovna na drumbácový akce… to moc radosti nemám.

Stále jsem přesvědčen o tom, že nehraju nijak zázračně a navíc nemám co hrát, ale ty, co mě chtějí na svoji party, jsou asi přesvědčeni jinak. Asi tuší, že v dramaturgii akce je dobré udělat nějakou změnu v programu, kterou spatřují právě ve mě.

Dvakrát do měsíce hraní bohatě stačí! Rozhodně ale ne na dnb party, kde se celý večer valí bezduché a monotónní odporné dnb tracky současnosti. Kdybych měl vypsat takovou hitparádu nejčastějších producentů a labelů na dnešních dnb akcích, tak tam rozhodně uslyšíte Noisii, Proketa nebo něco do Renegade Hardware. Prostě nudný a ničím zajímavý neurofunk a techstep, ze kterého se mi dělá špatně. A tohle mám poslouchat celý večer než se na mě dostane řada? Ještě navíc na výkonném zvuku? Děkuji za nabídku, ale musím ve vlastním zájmu odmítnout.

Už jsem přišel na to, proč mě po takových akcích bolí hlava. Není to chlastem nebo zahuleným klubem, je to právě tou odpornou muzikou, která je tak nahlas….

V Hale naposled jsem si to opět ověřil. Ačkoli jsem se díky upozornění vybavil drumnbassovými deskami, které jsem lehce kombinoval s ravem, teknem a ragga/breakcorem, byly to desky z dob, kdy se dnb dal ještě poslouchat a měl nějakou myšlenku a inteligenci. Celý večer ty ostatní djové valili právě ten odporný výše zmiňovaný typ drumnbassu a to mi vystačí na hodně dlouho a proto jsem si řekl, že letos už žádnej dramenbejs!

Bylo vás tu 10 000

Dnes navečer počitadlo Toplist ukazovalo 10 000 přístupů. Analytics od Google je o pár stovek lidí pozadu, protože tam jsou nastavené některé vyjímky a počítání provádí trochu jinak, ale i tam se brzo rozsvítí pět cifer .

TOPlist

Teprve před rokem jsem tak dumal, kam ta technologie a internetizace spěje a bylo mi jasné, že doba a pokrok se nedá zastavit a pokud už dnes existuje něco, co bude v budoucnu běžně používané, samozřejmé, nebo důležité a bude to přinášet jisté výhody, je dobré s tím začít už teď, aby měl člověk náskok.

Prostě je to tak nějak normální, že se u nás nové služby a technologie pohodlně zabydlují a my si na ně snadno zvykáme a za pár let si bez nich těžko někdo dokáže představit svůj život.

Co vy? Trápilo vás, když jste si před deseti lety zapoměli doma mobil nebo notebook? Pokud jste tedy něco takového vůbec měli… A co dnes? Když cestou do práce nebo do školy zjistíte, že nemáte mobil, kolik z vás se vrátí? Koho z vás třeba před pěti lety napadlo že pokud bude chtíl například letenku, zamluvit lístky do kina, nebo levně nakoupit, bez internetu to nepujde? Co třeba Twitter? Já se na to stále koukám trochu s odstupem, ale je mi jasné, že to bude brzo naprostou samozřejmostí, ne-li povinností.

Denně přibývají stovky/tisíce nových blogů. Některé slouží jen jako blogísek pro pubertální slečny k publikování vykopírovaných textů z cizích webů, jiné blogy slouží jako fotoalbum nebo nástěnka pro známé a kamarády, někdo jiný má potřebu sdělovat světu něco důležitého, někdo jiný má potřebu prostě jenom psát, protože je grafoman, někdo skutečně používá blog jako svůj deníček, někdo publikuje za jistým účelem.

I já jsem v lednu 2008 založil nejprve na blogger.com svůj blogísek, protože jsem začínal s www a chtěl mít nějakou svoji stránku, kde si můžu vyzkoušet různé SEO praktiky a sledovat výsledky.

Ze začátku to tedy nebylo příliš tak vůli SEO, ale protože jsem chtěl vyzkoušet něco nového a připadalo mi, že blog má každý a vlastně pořádně netušil co od toho očekávat. Jsem rád, že mě to nepustilo, protože díky blogu se snad naučím vyjadřovat srozumitelněji, snažím se psát bez pravopisných chyb a rozšiřuji přehled a znalosti o daném tématu. Jde o ten pocit, že něco tvořím a něco vzniká a rostoucí návštěvnost a komentáře jsou dobrou motivací.
Navíc dnes to není nutnost, ale jak jsem zmínil výše, brzo bude mít velký význam a hodnotu, když bude mít člověk svůj webový prostor, prostě svoje hřišťátko, kterým se bude ve virtuálnu prezentovat a bude to mít informační hodnotu i pro ostatní…

Ještě v březnu 2008 blog neplnil účel tak jak by měl. Pár článků, většinou jen pozvánky na akce a nebylo to nic moc. V tu dobu jsem si prohlížel statistiky a udivilo mě, že i přes tak mizerný obsah je několik přístupů z vyhledávačů na některá hesla.

Už tenkrát jsem dobře věděl, že web bez návštěvnosti je zbytečný web a tak bylo na čase s tím něco dělat.

Jednoduše občas vypustit několik písmenek do internetu, roboti je zaindexují a zařadí do výsledků vyhledávání. Jak prostý a přitom mocný princip.

A od té doby vznikaly články za konkrétním účelem.Samozřejmě existují vyjímky, ale i ty se nakonec počítají. Věděl jsem, co mají roboti rádi a co se jim naopak nelíbí. Snažil jsem pravidelně publikovat články. Kvality různé, ale důležité je, že mají nějaký obsah. A co je nejdůležitější, všechny zápisky jsou moje vlastní, což je vpodstatě jediná možná cesta zalíbit se robotům, co nemají rádi kopírování cizích textů.

Stále mě baví poznávat další možnosti optimalizace a mnozí čtenáři již určitě zaregistrovali, že každý další článek je psán tak, aby obsahoval důležitá klíčová slova, nebo aby článek konkrétního zaměření měl dost odboček od tématu, kam se dá nasázet spousta dalších hesel :) Důležitým prvkem je před každým novým článkem si vygooglovat, jestli náhodou už podobný text někdo nenapsal, nebo jestli někde nejsou lepší informace, než ty, které se chystám zapsat, nebo jestli někdo jiný lépe optimalizoval na konkrétní hesla.

V létě se blogování dostalo na Kekel, protože pod blogger.com jsem měl omezené možnosti a pokročilejší optimalizace a další fungování robotů, které jsem chtěl poznat, tam prostě nebylo možné aplikovat.

10 000 přístupů za necelých 130 dní znamená, že jsem se něco málo naučil. Není to tak dávno, co jsem slavil stovku a předpovídal, že 10 000 návštěv pokoříme ještě letos :)
Průměrná denní návštěvnost nespadla už více jak 2 měsíce pod stovku a to už má trochu smysl začít experimentovat s reklamou, ale není to žádná sláva. Budu se muset ještě hodně snažit, abych na výdělcích z reklam zbohatnul. Ale o to mi tak ani nejde. Největší bohatství jsou zkušenosti nasbírané za ten skoro rok co jsem blogger .

Jsou v tom i další věci. Vědomí, že můžu oslovit tisíc lidí týdně. Můžu jim předhodit to, co budu chtít já, můžu jim připravit takové prostředí, kde si snimi můžu pohrát a budu vědět, že jsem to nehodil jen tak do prázdna. Ať už to je plakát na akci, nebo malá reklama pro známé, prostě to má potenciál a svou cenu. A samozřejmě platí, že každý další článek nebo komentář znamená další klíčová slova, která se v budoucnu můžou vyplácet zlatem.

No a vo tom to je :)

Blogování mě stále baví, ikdyž jsem poslední dobou trochu zlenivěl a blog se moc neaktualizuje a jede spíš ze setrvačnosti.

To ale neznamená, že na blog kašlu. Brzo chystám více user friendly podobu a přístupnost. Přidám několik pluginů a možná i nový vzhled (ikdyž tmavá mi vyhovuje nejvíce). A samozřejmě další články budou přibývat také :)

Díky všem, co se na té desetitisícovce podíleli. Díky všem, kterým se moje žvásty líbí a odebírají RSS. Díky všem, co zanechají komentář, přidají odkaz, nebo zalinkují. Díky ;)

Tekno nebo Tekkno ?

Kdybych měl začít tím, který výraz se používá častěji, podle vlastních zkušeností můžu směle prohlásit, že je to TEKNO s jedním K.
Tuto doměnku bohužel těžko dokážu, protože googlefight.com v době psaní článku pojem tekno ani tekkno nezná a výsledku se nějak nemůže dopracovat.
Pak tedy nezbývá nic jiného, než se podívat do společnosti, kde se takové výrazy používají.
Z pořvávání lidí před bednama „dej tam ňáký tekno“ těžko poznám kolik KKKK má na jazyku, takže zase zůstaneme ve virtuálnu.

Při návštěvě některých diskuzí nebo chatů lze jednoduše zjistit, že psaní více KK ve slově zdržuje, protahuje celý text a je zbytečné, protože se předpokládá, že každý pochopí význam slova i bez nějakého přikrášlování.
Není těžké odhadnout, že oblibu více K ale i jINýcH KrAWiN má převážně puberta. Psaní takovým stylem trvá docela dlouho a ještě déle jim trvá něco pochopit… Právě zde má tekno muzika nejvíce příznivců, mladou krev a osvícení dosáhne každý, kdo zná alespoň několik významů symbolu 23 a na rychtě se nemálo vyndá :)

Ví ale alespoň jeden z deseti, kteří píšou „teKKno“, proč se to tak píše a jestli je vlastně mezi Tekno a Tekkno nějaký rozdíl?

Na začátku devadesátých let bylo v Evropě dost rušno a trochu to vypadalo jako když na náměstí přijedou houpačky, protože zejména v Anglii se od každého kolotoče, každé střelnice, každého stánku ozvývala jiná aoriginální hudba.
V roce 1991 měli The Prodigy venku 2 singly, The KLF už měli nějaký ten milion v kapse a ten rok se také dali do kupy 2Unlimited.
Hudební průmysl vydělával obrovské peníze a v kontrastu s tím pořádali Spiral Tribe první freeparty. Nově vznikajícímu hudebnímu stylu jungle by nikdo nehádal, že se zanedlouho zvrhne v drumandbass a vůbec celá světová hudební scéna se probouzela do počítačového věku.

A nemohlo tomu být jinak ani v Československu.
Miroslav Imrich má za sebou už poměrně pestrou hudební minulost. Působil/působí v kapelách Abraxas, Mentols, Variace, Galaxie a Atomový dudy, později koncertoval s metalovou skupinou Alarm. V tomto roce vzniká Imrich Tekkknofactory a přinášejí dosud u nás neslýchanou skladbu Who Is Mečiar?

Imrich Tekkknofactory – Who Is Mečiar? / Kdo Je Mečiar?






Ano, čtete správně je tam 3x K, protože už tenkrát bylo techno, tekno, a tekkno, přičemž platilo (a jistě tomu ani dnes není jinak), že čim víc K, tím tvrdší muzika.

Revoluční Who is Mečiar? bylo u nás vůbec první „techno cd“, které bylo možno koupit v Bontonlandu. Trochu to připomínalo funky, rave a techno, které jste tenkrát mohli slyšet od U96 nebo na věhlasných MayDay a právěže tím, že se Miroslav Imrich nebál používat neuvěřitelné množství různých samplů z jiných hudebních počinů a udělat z nich jinou novou a originální hudbu, se u nás zaryl pojem tekkkkno do podvědomí mnoha lidí na hodně dlouhou dobu.
Pravda je taková, že tenkrát byly škatulky nastaveny trochu jinak a spousta toho ještě nebylo objeveno, ale o tom třeba zase někdy příště :)

Dnes se nejen u nás, ale i ve světě s pojmem Tekkno setkáte jen zřídka, protože to přešlo tak nějak do jednoho významu a pro tvrdé tekno se lépe usadil pojem Hardtekno nebo Hardcore tekno, ale do toho bych se už nerad zamotával…

Každopádně tímto se pojem tekno výrazněji otřel o pozlátko hudebního byznysu a i dnes na nás doléhá lobby v podobě nechutných kompilací čágo belo tekno, které se skutečným teknem nemají vůbec nic společného.

Kalba na Mikuláše

Těšte se na pořádný hardcore rave náklep z mašin i z desek na Mikuláše!
Mikulhašská tancovačka, kterou jste už mnozí jistě zaregistrovali v tom blikacím černém rámečku v pravo dole ;)

více info na webu

I Like It

V neděli jsem se konečně dostal k tomu, abych nainstaloval a vyzkoušel poslední Ubuntu 8.10 „Intrepid Ibex“ (což se ukázalo jako velká chyba) a než se to všechno stáhlo a nainstalovalo, tak jsem měl volnou chvilku a konečně se dostal taky k nějakému záznamu na nových přenoskách.

Právě kvůli porovnání kvality zvuku je záznam uložen se 192kbps bitrate a proto má tato zhruba půlhodina 47MB.

Alternativa a originalita, to jsou podstatné věci, kterých se držím :)

Setík je sice krátký, ale ono to bohatě stačí :) Relaxační nebo meditativní hudba, která je vhodná jako hudební terapie při bolestech hlavy, nespavosti, nebo schizofrenii.

Možná, že bude někdo zklamaný, někdo překvapený, někdo šokovaný. Ale o tom to přeci je, hudba má vzbuzovat emoce a pokud na posluchače nezapůsobí, tak je něco špatně. Například mě vždy výborně pobaví a rozesmějí ty tracky, co jedou od sedmé minuty.

Chápejte, že nebudu hned nahrávat nové desky, které ještě ani nemám pořádně otestované na lidech. Proto to je tentokrát něco, co bych si na akci nedovolil pustit…

APIN – I LIKE IT