Něco se stane

Většina lidí se upíná k minulosti, prožívá přítomnost,ale neuvědomuje si, že směřujeme do budoucnosti. Tam je potřeba hledět a být připraven!

Začíná mě to bavit čím dál tím víc. Řeč bude opět o budoucnosti, protože mi připadá, že to mnoho lidí nejen že nechápe, ale i odmítá akceptovat.
Jsme cestovatelé časem. Časem se posouváme neustále vpřed. Cestovat zpátky v čase zatím podle současných vědeckých a fyzických možností nelze, pouze dopředu. Všichni bez rozdílu. Ať se vám to líbí nebo ne. Čas nejde zastavit, ani vrátit. Pro všechny živé i neživé věci a tvory čas na této planetě ubíhá všem stejně.

Hodina má 60 minut, to je známý fakt. Pokud ji budete trávit v práci nebo ve škole, bude se to zdát jako věčnost. Pokud budete trávit hodinu v klubu nebo v příjemné společnosti, uteče to, ani nevíte jak. Pokud budete mít na důležitou cestu hodinu i s přestupy na další spoje, leckdy nemusí hodina ani stačit.
A to je ta relativita. Čas každému ubíhá stejně, ale neznamená to, že ho všichni vnímají stejně.

Time-travelers

Jsou mezi námi tací, kteří nějak vnímají přítomnost, vzpomínají na minulost a nepřipouští si, že se nevědomky posouvají do budoucnosti. Co už bylo, nemůžeme nijak ovlivnit. To, co se děje teď, jistým způsobem ovlivňuje nás. Můžeme ovlivnit pouze to, co nás čeká (v určitých mantinelech) v budoucnosti. Jak se říká: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Původně mi měl tento článek sloužit jako odkladiště několika odkazů na užitečné služby, které v posledních měsících využívám nejčastěji a ke kterým chci mít přístup, i když zrovna nejsem u svého počítače. Tenhle úvod stejně asi někteří jedinci nepochopí, ale je zásadním vodítkem pro to, co se tu dneska budu snažit prezentovat. Jednoduše řečeno: Myslete na budoucnost! Dostihne vás ať chcete nebo ne!
TL&DR: Odkazy jsou na konci článku

Nechci tu rozvádět filozofické myšlenky, ale i já sám jsem se dost posunul v tom, jak vnímám čas. Je to důležitá jednotka, se kterou se musíme všichni naučit pracovat a využít ve svůj prospěch. Nelze ho natáhnout, ani smrštit (alespoň ne v našem vesmíru), ani přesně předpovědět události, které nám přinese. Všechny jeho veličiny se musíme naučit respektovat a přizpůsobit se jim, protože je nijak neovlivníme.

Vždycky jsem se snažil myslet dopředu. Doslova hltám každou zprávu nebo informaci o nějakém zásadním úspěchu, důležitém vynálezu, technologickém pokroku, nebo o vzniku nebo spolupráci firem a společností, které budou mít nějakým způsobem vliv na dění v budoucnosti. Rád nasávám informace, které nějak souvisí s tím, co nás čeká v blízké nebo vzdálenější budoucnosti. Miluji sci-fi. A velice rád se na to dívám retrospektivou.
Chtěl bych se tu zabývat pouze technologickými tématy, které nás mohou někam posunout a pomoci. Nechci rozebírat politiku, která nás naopak žene do záhuby, chudoby a otroctví. Ale i ta má svůj významný podíl na misce vah, přesto ji v tomto článku vynecháme.

Kdy jindy, když ne teď?

A dospěl jsem k tomu, že rok 2019 je a bude velmi důležitým rokem pro tu další cestu do budoucnosti. Je tu možná na dlouhou dobu jedinečná příležitost udělat něco, co bude (optikou následujících 5-10 let) ne nemožné, ale velmi obtížné a pro budoucí generace naprosto nepředstavitelné.

Asi jste už pochopili, že když píšu o budoucnosti, mám na mysli kryptoměny. A protože dost bedlivě sleduji veškeré zprávy a dění v této oblasti, troufám si publikovat tento článek s možná trochu netradičním úvodem.

Máme za sebou kryptoměnovou bublinu, kdy se na konci roku 2017 jeden bitcoin obchodoval za 20 000 dolarů a protože bitcoin byl a zatím stále je tím hlavním lídrem, jeho křivku věrně kopírují všechny ostatní altcoiny, z nichž některé vyrostly o tisíce procent díky přelévání kapitalizace.
Protože trh s kryptoměnami ovlivňuje a určuje několik velryb, normální uživatel nemá prakticky žádnou šanci ho ovlivnit. To ale není důvod odsuzovat nebo zatracovat kryptoměny.
Cenu a její vývoj normální člověk neovlivní. Může to ale začít respektovat a přizpůsobit se. Naučit se několik základních principů fungování trhu a přijmout, že všechno se opakuje. V případě kryptoměn to jsou čtyřleté cykly a s tím se naučit pracovat. Jako malý bezvýznamný uživatel nemohu mít na cokoli v této oblasti vliv, ale pokud se naučím respektovat určité zásady a nepsané zákony, můžu je využít ve svůj prospěch právě v té budoucnosti.

Dnes mnoho lidí vnímá kryptoměny jen jako číslo ve své peněžence, případně hodnotu na burze. V budoucnu budou kryptoměny a tokeny určovat vaše vlastnictví nemovitostí, vozidel, spotřebičů, audiovizuálních a umělěckých děl, dálniční známku, nebo třeba emisní povolenku na ně, či měnu nebo postavu ve vaší oblíbené počítačové hře…

Už dlouhou dobu jsem si tohle říkal a dlouhou dobu jsem si také říkal, že až bude ten správný čas a ceny na správných hladinách, budu diverzifikovat, zhodnotím a rozšířím své kryptoměnové portfolio. A tohle bych si vlastně mohl říkat neustále, protože vždycky je tu šance, že ceny půjdou ještě níž a nastane příležitost pořídit krypto za ceny, které budou za pár let nepředstavitelné.

A najednou přišel ten zlom. Řekl jsem si: „Kdy jindy, když ne teď? Třeba už lepší příležitost nikdy nebude“ Samozřejmě, že jsem i v minulosti diverzifikoval a z toho víceméně čerpám dodnes, ale letos se do toho chci obout pořádně. Pokrok se nedá zastavit, kryptoměny budou tím hybatelem a nejdůležitějším nástrojem budoucích událostí. Kdo se alespoň trochu zajímá, sleduje jaký neuvěřitelný pokrok a vývoj se v této oblasti odehrává, musí mít stejnou (nebo hodně podobnou) vizi budoucnosti, jakou mám já. Například ještě dneska přesně nevíme, co si představit pod termínem Web 3.0, s jistotou ale můžeme říct, že kryptoměny, tokeny a blockchain toho budou velice důležitou součástí.

Možná trochu děsivě může působit skutečnost, jak extrémně rychle se ten pokrok posouvá, ale nikde není nic vidět. Třeba jen za poslední 2 roky. Pro některé se to dost špatně představuje konkrétně třeba v oblasti kryptoměn, protože to je zrovna věc, která fyzicky neexistuje, nemůžete si na ni sáhnout, nemůžete ji vidět, nemůžete ji cítit ani ochutnat. Nikde není vidět ta ohromná spousta práce, kterou odvedli vývojáři, ten nepředstavitelný pokrok, který se udál ve vývoji a kryptografii jen za několik posledních let. Nejsou vidět ani ty startupy a akvizice firem zabývající se blockchainem. Nevidíte ani ty miliardové investice do dalšího vývoje, výzkumu, infrastruktury a zabezpečení. A přesto tu jsou.
Některé vlády i velké banky konečně začínají chápat, jaký obrovský význam bude mít blockchain na prakticky veškerou myslitelnou lidskou činnost a začínají investovat do vývoje a výzkumu právě v této oblasti. Troufám si tvrdit, že země nebo státy, které podcení důležitost blockchainu a jeho roli v budoucnosti, na tom budou do deseti let velice špatně (pokud budou v té době ještě existovat) a nebudou mít šanci dohnat to, co zaspali nebo ve své zaslepenosti nechtěli akceptovat.

Píšu tu o obrovském pokroku a miliardových investicích a při pohledu na graf s vývojem ceny libovolné kryptoměny (březen 2019) si můžete říct, že plácám nesmysly, všechny grafy padají dolů, krypto jde do záhuby. Kryptoměny jsou podvod! O pár řádků výše jsem psal o pravidelném čtyřletém cyklu i o tom, že nás ovlivňuje přítomnost. Ceny kryptoměn sice jsou z krátkodobého hlediska na historicky nejnižších hodnotách, ale vezměme v potaz strašení s blížící se další hospodářskou či ekonomickou krizí (zde se například opakuje desetiletý cyklus) a s tím obrovským vývojem a pokrokem v oblasti kryptoměn, který sice zatím není vidět, ale doceníme ho právě v té budoucnosti. Během tohoto medvědího trhu mají vývojáři klid na práci, krypto už zase není středem pozornosti a to jim umožňuje efektivněji pracovat.

Do roka a do dne

Abych se tedy konečně dostal k jádru tohoto článku a aby získali něco i moji čtenáři, chci tu dát k porovnání jednu takovou srandu, kterou jsem tu již jednou inzeroval a která bude pro potřeby tohoto článku nejlepší demonstrací toho, o čem tu tak dlouze píšu.

Eobot je ve svém principu jednoduchá, ale skutečně progresivní služba a umožňuje si i naprostým začátečníkům udělat přehled o fungování kryptosvěta a pochopení základů, které ve skutečnosti nejsou nijak složité, pouze tak vypadají v představách nováčků.
Eobot je cloud mining, který spolehlivě funguje od roku 2013 a ať už si o takových službách myslíte cokoli, v současném medvědím trendu je to ten nejlepší cloud mining v poměru cena/výkon. A hlavně stále spolehlivě funguje a vyplácí. A navíc s tím můžete začít i bez jakékoli investice.

EDIT 2021: Eobot již není co býval. Bohužel před dalším bull marketem byli nuceni zásadně zpřísnit podmínky a udělat několik nepopulárních kroků. Museli odebrat řadu nadějných coinů jen kvůli nejasné regulaci a neschopnosti úředních dinosaurů, kteří se nedokáží nebo nechtějí tak rychle adaptovat na technologický pokrok. Všechny prostředky jsem odtamtud již vybral. Následující návod již není aktuální!

Dlouhá léta jsem to měl spíš jen tak jako zábavu, měl jsem tam natěženo pár desítek korun a plánoval jsem, že bych na tom mohl trochu rozmělnit své portfolio. A právě 1. března tohoto roku jsem si řekl Kdy jindy, když ne teď?
Vzal jsem 10 000 dogecoinů, které se mi jen tak hromadí v trezoru i bez nějaké další akce. Těch 10 000 DOGE (v té době nějakých 450 Kč, EDIT: na jaře 2021 něco přes 100 000 Kč) jsem si poslal na Eobot a směnil je za ty kryptoměny, o které se zajímám a které tak běžně nejde sehnat, aniž bych se musel registrovat na některé burze a také přikoupil výpočetní výkon GHS 5.0. Za směnu si Eobot pochopitelně účtuje nějaký ten procentuální poplatek, ale nejde o nic hrozného.

eobot portfolio 1.3.2019

Proč se zbavit DOGE? Dogecoin je forknutý bitcoin z roku 2013 původně zamýšlený jako takový sranda coin bez nějakých větších ambicí. Přesto se uchytil, něco už zažil i dokázal, stále ho spousta lidí těží a setrvačností trhu si tak přežívá dodnes. Občas se ho nějaká velryba rozhodne pumpnout, ale aktuálně je DOGE mrtvá kryptoměna, protože už dlouhou dobu nemá žádného vývojáře, který by se o ni staral nebo ji někam posouval a inovoval a hlavně řešil bezpečnostní výzvy, které se mohou v budoucnu objevit. Proto jsem se rozhodl diverzifikovat dogecoiny za něco, o čem se aktuálně mluví, na čem probíhá ten výše zmiňovaný neviditelný vývoj a do čeho tečou ty obrovské investice. A takhle mi dogecoiny pravidelně přicházejí bez práce. Vlastně jsem si ve všech doge faucetech nastavil výplatní adresu tu, která slouží pro deposit v Eobot. Několikrát do měsce mi tam takhle přijde pár desítek dogecoinů a já se můžu rozhodovat, za co je směním tentokrát…

Pro představu. Takhle můj Eobot účet vypadal 1.3.2019
eobot portfolio 1.3.2019

A takhle vypadá dnes 20.3.2019. Od té doby tam přibyl i GRIN a hodnota mého portfolia hezky vzrostla. Cena bitcoinu určuje i cenu ostatních altcoinů, přestože ho konkrétně tady vůbec netěžím a cena za posledních 20 dní šla spíše do boku. Vybral jsem správně a třeba EOS, STEEM i XLM šly hezky nahoru navzdory celému trendu na trzích a nemusel jsem na to zhodnocení čekat ani tak dlouho. Protože se zajímám a čerpám informace, prostě jsem věděl, že bude dobrý nápad vsadit na tyto kryptoměny, protože teď půjdou nahoru…
eobot portfolio 20.3.2019

Chcete si taky zkusit vsadit si na některý coin a sledovat, kam se posune třeba za ten rok? Není potřeba žádná investice, ale s ní to pak jde rychleji. Potřebujete mít do začátku nějaký výpočetní výkon, se kterým budete pak těžit vybrané kryptoměny. Ten získáte tak, že hned po registraci si v úvodním přehledu vlevo nahoře z roletové nabídky Mining vyberete nabídku GHS 5.0. Tím se vám označí Cloud Mining jako aktivní. Teď už to jen stačí nastartovat faucetem. V horní nabídce kliknete na Products > Faucet (pokud používáte překladač, bude tu napsáno „Kohoutek“). Eobot totiž není jenom cloud mining, ale má tu i faucet, který dává 1x za 24 hodin to, co zrovna těží. Právě odsud se odrazíte. faucet vám přidá trochu výpočetního výkonu, kterým můžete těžit kryptoměny nebo i další výpočetní výkon. Nechte to pár dní běžet na Cloud Mining, pravidelně 1x denně vybírejte odměnu na faucetu, až budete mít třeba po týdnu nějakou uspokojivou hodnotu výpočetního výkonu. Můžete si vybrat k těžbě i další kryptoměny.
Opět si na přehledu vlevo nahoře rozkliknete nabídku Mining a tentokrát tu vyberete Diversify. Na následující stránce si zaškrtáte ty kryptoměny, které chcete těžit a nakonec to uložte dole tlačítkem Save. Pro inspiraci přikládám screenshot, jak to mám rozvrženo já. Těžení vybraných položek se náhodně střídá každou hodinu. Nezapomeňte si mezi kryptoměnami zaškrtnout i Cloud Mining úplně v pravo dole, aby se vám neustále zvyšoval výpočetní výkon. Čím více výpočetního výkonu budete mít, tím rychleji budete težit.
eobot portfolio diversify

Můžete spekulovat na budoucí nebo probíhající nárůst ceny, ale nenechte se unést jen vidinou peněz a zbohatnutí. Některé coiny prostě bude nutné v budoucnosti vlastnit čistě jen z praktických nebo materiálních i virtuálních důvodů. Všechno se bude tokenizovat. Jednoho dne je budou používat všichni, tak proč si neudělat náskok.

Pokud to chcete celé urychlit a rozhodnete se investovat, nezapomeňte, že všechno děláte na vlastní zodpovědnost. Do ničeho vás nenutím, nikdo nemůže zaručit, že zrovna zítra Eobot nescamne a přestane vyplácet. Funguje už 6 let, často přidává nové coiny, scam coiny (nadějně vypadající coiny, které z různých důvodů zanikají) selektuje a vyřazuje. Zrovna v březnu jedno takto uvolněné místo vyplnil GRIN. V současné situaci na trhu ani není dobrý nápad scamnout, protože by to případnému podvodníkovi nic nepřineslo. Prostě je velice nepravděpodobné, že by měl Eobot v nejbližší době zaniknout, ale stát se může cokoli… A i kdyby, nevrazil jsem do toho ani korunu ze svého :)

A teď ty odkazy

favicony všech odkazovaných webů

A kvůli tomuhle to celé píšu. Mám tu několik záložek, které pravidelně a rád navštěvuji a pečlivě studuji a chci je mít dostupné odkudkoli a samozřejmě mohou stejně dobře posloužit i ostatním:

A kdyby vám to bylo málo, tak těchto odkazů se za celou dobu nahromadilo tolik, že už si vysloužili vlastní rubriku.

  • Multicoincharts. Na tomto odkazu je současný přehled coinů, o které se momentálně nejvíce zajímám nebo se o ně nějakým způsobem alespoň otřel, i když některých mám třeba jen 0.000nic nebo je již ani nevlastním. Není v mých silách pojmout všechny existujcí coiny. Proto je to dost vyselektováno a odkaz se může v průběhu let měnit. Momentálně jich tam je už docela dost a proto si tato stránka ukrojí přes 0,5GB RAM!
  • Multicoincharts 1/2 + Multicoincharts 2/2 Kdyby měl někdo obzvlášť málo operační paměti, tak tady je předchozí link rozdělen na dva.
  • Coin306.io Asi není potřeba dlouze představovat báječné znázornění kapitálu všech coinů, nově i burz a směnáren. Několik možností zobrazení i řazení. Spodní lišta roluje nejaktuálnější dění ze světa financí. I zde je vidět pořádný kus vývoje a posunu do budoucna.
  • Coinmarketcap Další přehled, kde můžete podrobně studovat historické události na cenových grafech většiny coinů.
  • 30rates.com. Spíše jen tak pro zajímavost koukám i na matematický model předpovědi ceny bitcoinu na následující dny měsíce i roky. V denní předpovědi se už dlouho netrefil, v těch dlouhodobějších je podle mého názoru hodně nízko.
  • Cryptowat.ch Sledujte co nejvíc frčí a co se aktuálně nejvíce obchoduje na burzách.
  • Crypto Fear & Greed Index Sledujte nálady na krypto trzích.
  • blocktivity.info. Jaká kryptoměna má nejaktivnější blockchain?
  • Hashrate historical chart Graf výpočetního výkonu jednotlivých kryptoměn. Čím vyšší, tím je síť bezpečnější.
  • Kryptomagazin.cz Když chcete čerpat informace ze světa kryptoměn. Zpravodajství bez zbytečných odborných termínů, kterým porozumí i začátečník.
  • Kmcap.eu Nedávno spuštěný československý projekt od Kryptomagazínu, kde oceníte především chat a bude zajímavé sledovat, kam se to celé bude posouvat, protože podobnou tabulku si můžete zobrazit i na coin360.
  • Stock To Flow Graph Jak se halving projeví na ceně a zásobách bitcoinu.
  • tradeblock.com/bitcoin Přehled aktuálně těžených bloků BTC.
  • Volatilita bitcoinu Znázornění ceny a volatility BTC.
  • Bitcoin dominance Skvělý graf pro sledování, kdy se kapitál přelévá z bitcoinu do altcoinů.
  • bitcointradevolume.com Skutečná hodnota zobchodovaných bitcoinů.
  • mempool.observer Zadali jste nízký poplatek na transakci a chcete se podívat, kde vězí? Nově tu je i skvělá vizualizace aktuálních transakcí.
  • Tensorcharts.com Jednoduché a přehledné vyobrazení probíhajících obchodních nabídek a poptávek na vybraných burzách. Tady na tom grafu si můžeme demonstrovat to, o čem byl dnešní článek. Graf zobrazuje minulost a v jednom bodě přítomnost. Co bude dál a jak je to daleko neví nikdo. Dá se to ale poměrně dobře odhadovat na základě historických dat a připravit se na to. Hodně lidí si do toho maluje čáry a dělá podle nich analýzy a predikce. Já jsem si do 1D grafu taky jednu čáru nakreslil. A podle všeho to spoustě lidí taky tak vyšlo, protože se začíná hodně spekulovat o tom, že se právě teď má něco zásadního stát.

Bude to teď o úplňku? Co je schovaného tam v té nepopsané oblasti na grafu? Půjdeme ještě níž, nebo se konečně nastartuje býčí trh?
něco se stane

SPOILER ALERT: Kdo tohle čtete po roce 2021, tak odpověď na položenou otázku máte v náhledovém obrázku tohoto článku ;)

Sdílejte, než to smažou!

Ke sepsání tohoto příspěvku mě inspirovalo toto virální video Michala Orsavy z minulého týdne, které se svým geniálním zpracováním stalo okamžitě hitem a zároveň poslouží jako dobrá demonstrace toho, jakou pitomost si škůdci v evropském parlamentu zase vymysleli.

Jak asi správně tušíte, téma se točí okolo článku 13 nového právního předpisu EU o autorských právech. A ačkoli si tento nadpis mnozí asociujete s poplašnými fake news, které na sociálních sítích šíří zpravidla nevzdělaná a méně kapacitní většina naší společnosti (ještě mohl být napsán caps lockem), pro tento příspěvek byl vybrán účelově, protože je dle současného návrhu nejen toto video v ohrožení. Vlastně je v ohrožení naprostá většina videí na YouTube. A nejenom tam. Budoucnost všech platforem pro sdílení nebo publikování obsahu je ve vážném ohrožení, protože se evropští byrokrati rozhodli opět páchat dobro v zájmu vekých nahrávacích a mediálních společností a způsobit tím mnohem více škody, než užitku. Jak už jsme se v minulosti mohli mnohokrát přesvědčit, zákony a nařízení naší milé EU nikdy nepřinesly užitek, ale pouze problémy a šikanu obyčejných lidí.

Jde o to, že velmi nešťastně konstruovaný návrh zákona ukládá za povinnost tentokrát provozovatelům sdílecích a streamovacích služeb kontrolovat nahrávaný nebo vysílaný obsah a v případě, že by obsahoval autorsky chráněný obsah (video, obrázky, text), musí tento obsah zcenzurovat (prostě zablokovat). Problém je v tom, že spolehlivá technologie, která by dokázala kontrolovat nahrávaný nebo právě vysílaný obsah v reálném čase, jestli náhodou neobsahuje autorsky chráněný obsah, neexistuje.
YouTube má sice Content ID, ale ten nemusí fungovat spolehlivě ve všech případech (hlavně při živém vysílání), může se splést a potom tu jsou další služby nebo jen úložiště, pro které by koupení nebo vyvinutí vlastní technologie na rozpoznávání obsahu bylo doslova likvidační. Nemluvě o nákladech na případné soudní tahanice s vydavatelskými společnostmi…

Pokud by v lednu článek 13 prošel v nezměněné podobě, zanikla by spousta dobrých a nadějných služeb. Někde jsem četl, že by muselo zmizet 90% veškerého obsahu na internetu. Sbohem parodie Harryho Pottera, sbohem živé streamy, sbohem Fuck off ACTA, sbohem parodie a memes, sbohem předělávky, sbohem cover verze, sbohem karaoke, sbohem mashupy (poslední dobou neposlouchám nic jiného, než mashupy – a to by mě vážně nasralo)… Vítejte v kybernetické totalitě 21.století.
zakazou nam videa na youtube
Co se s tím dá ještě udělat? Moc času už nezbývá, ale můžete zkusit napsat našim drahým Europoslancům, co si o tomto jejich dalším nezdařeném paskvilu myslíte. Vymysleli a odhlasovali si jich už hodně, ale tohle už je vážně hodně přes čáru! Kontakty najdete například na konci tohoto článku. Vynechte zdvořilostní fráze, nebo podbízivé výhrůžky o nadcházejících volbách do Evropského Parlamentu, ale jděte na ně pěkně z ostra!

Tak si říkám, že vystoupení z EU je špatný nápad. Nejlepší by bylo ji zrušit a přísně potrestat všechny, kdo se na tom celém zrůdném cirkusu podíleli.

Nejlepší DAW zdarma

Nejlepší hudební a zvukový software, které pořídíte zdarma.

Říká se, že ty nejlepší věci jsou zadarmo. O tom jste se tu mohli sami přesvědčit v rubrice Grafické aplikace online. Tentokrát se ale nebudeme pohybovat v online prostředí, ba ani v grafických editorech, protože pokud chcete všechny dnes představené programy vyzkoušet, musíte je nejprve nainstalovat do svého počítače.
No a co že bude dnešním tématem? Co je to DAW? V tomto článku se budeme zabývat hudebními a audio editory, protože DAW je zkratka pro Digital Audio Workstation. Ale nebudou to ledajaké audio editory, ale ty nejlepší, které jsou k dispozici zdarma. S některými DAW programy jste se již určitě setkali, pravděpodobně i některé zde představené programy sami využíváte, třeba hned ten první a nejznámější:

Audacity

(Win, Mac, Linux)
Tohle je must have aplikace a najdete ji v počítači snad u každého hudebníka nebo zvukaře. Ačkoli to není plně profesionální DAW, nabízí obrovské množství nástrojů a pomůcek pro nahrávání a editaci zvukových souborů, že se těm placeným profesionálním DAW programům v mnoha oblastech vyrovnává. Díky své univerzálnosti a jednoduchosti je Audacity nejoblíbenějším a nejpoužívanějším zvukovým editorem vůbec, používá se například v radiu Beat a i všechny moje sety byly nahrány právě v Audacity.



Pyramix

(Win)
Tuhle aplikaci používají profesionální studia a hudebníci po celém světě na mastering a post-produkci televizních, filmových a hudebních pořadů hlavně pro svoji zvukovou preciznost. Je to velmi užitečná pomůcka pro současnou práci se zvukem i videem. Pyramix se skládá z mnoha užitečných modulů a vyniká také skvělou optimalizací pro více obrazovek, výpisem akcí s možností vrácení konkrétních úprav a řadou dalších drobností, které ocení nejeden zvukový mistr nebo producent. Bezplatné stažení vyžaduje jednoduchou registraci na stránkách Merging.

Qtractor

(Linux)
Čistě pro OS Linux tu máme Qtractor, který se chlubí vícestopým nahráváním a sekvenčním softwarem s podobným layoutem, který můžete vídat v komerčních profesionálních DAW. Široká škála možností a funkcionalit obsažená v překvapivě malém souboru optimalizovaném pro nepříliš rozšířený systém.

Studio One Prime

(Win, Mac)
Studio One Prime je free verze brilantního hudebního softwaru PreSonus. Nemá sice všechny featury, ale jistě uspokojí nejednoho hudebního producenta. Ačkoli jde o free verzi, nabídne neomezený počet audio a midi stop a také neomezený počet použitých efektů. Navíc jeho ovládání je jednoduché a intuitivní na principu drag-and-drop, takže je skutečně pro každého.

Ohm Studio

(Win, Mac)
Ohm Studio je další software pro tvorbu muziky, která má ale jednu unikátnost. Díky Ohm Studiu můžete přizvat ostatní hudebníky nebo členy vaší kapely k vytváření sklaby v reálném čase a nemusíte být fyzicky v jednom studiu. Spolupracovat na právě tvořeném tracku tak mohou členové kapely i když je každý na jiném konci světa. Připočtěte si k tomu širkokou nabídku instrumentů a efektů a přijemné UI.

MixPad

(Win, Mac)
Další profesionální DAW, který je zdarma a nabízí nahrávací a mixovací funkce v kompaktním balení. Mezi přednosti vyzdvihněme neomezený počet stop, schopnost nahrávat více zdrojů najednou, vybrané efekty zdarma, zvukovou knihovnu a podporu mnoha audio formátů.

BV8000Pro po roce používání

Blackview BV8000Pro mám již více jak rok a přináším zhodnocení používání telefonu za celou tu dobu. Vyplatí se koupit?

Nestává se tak často, že mi jeden telefon vydrží více než rok a navíc, že s ním budu spokojený.
Rok se s rokem sešel a od minulého srovnání odolných telefonů jsem obdržel hned několik dotazů na spokojenost používání telefonu Blackview BV8000 Pro a tak by bylo dobré se na tento telefon podívat s ročním odstupem. Prvotní nadšení mírně vyprchalo (jako asi u všeho) a ačkoli všechny pozitiva telefonu jsem vypsal v minulém článku, tak teď bych se rád soustředil na ty horší stránky přístroje, které potenciální kupce pochopitelně zajímají nejvíce.

Pojďme si tedy připomenout ty pozitiva, které nijak neomrzely, ani se vlastně za ten rok nijak nezměnily a trochu je doplnit nebo upřesnit i těmi negativy:

Na prvním místě musím znovu vyzdvihnout odolnost vůči vodě i prachu. Ať už se s telefonem koupete, sprchujete nebo ho jen oplachujete pod tekoucí vodou, stále se můžete spolehnout na to, že se voda do telefonu prostě nedostane. S koupáním a oplachováním telefonu souvisí první nešvar zmiňovaný i minule: Pokud máte hodně tvrdou vodu a proud nasměrujete přímo na vrchní hranu přístroje, může si telefon myslet, že jsou v něm zapojená sluchátka. Stává se to i po delším pobytu ve vaně, když máte hodně pěny, nebo jako když naschvál čekáte důležitý hovor a zrovna si telefon opláchnete u studny, tak se s volajícím prostě neuslyšíte. Musíte telefon vypnout, vysušit zdířku na sluchátka a znova zapnout. S vodou souvisí i citlivost displeje a čtečky otisků prstů. Pokud chcete fotit pod vodou, docela běžně se stává, že se vám to nepovede, protože hladina vody nejčastěji stáhne oznamovací panel dolů, přesouvá ikonky, zapíná Bluetooth nebo navigaci a prostě tak různě náhodně dělá brikule na displeji. To je ovšem problém u všech displejů u všech voděodolných telefonů. Telefon se prostě pod vodou ovládá velmi obtížně. On i takový déšť za vás dokáže napsat smsku nebo vám schovat nějakou ikonku na ploše :) Čtečka otisků prstů funguje pouze za sucha. Pokud máte na rukách nebo na čtečce vodu, je prakticky nemožné odemknout telefon. Koho by to zajímalo, tak čtečka otisků prstů sejme i kočičí tlapky :)

baterieAni po roce nepozoruji žádnou degradaci baterie. Udrží telefon v chodu klidně celý den intenzivního používání a při šetrném provozu stačí nabíjet jednou za 4 dny. V prvních dnech, kdy telefon ještě nedostal poslední aktualizaci, se docela rychle vybíjela baterie při zapnuté úspoře dat. V současné verzi ta spotřeba energie není tak výrazná, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se zapnutým spořičem dat ta baterie ubývá rychleji… Největší žrout baterie je roaming. Pokud máte obsazeny oba sim sloty, tak se vám baterie dokáže vybít I klidně za půl dne.

Volání, data, konektivita. Ani po roce se nic nezměnilo. Pokud je při telefonátu špatně slyšet druhá strana, většinou bývá problém právě tam nebo u operátora. Telefon si drží signál, hovory jsou krásně zřetelné a hlasité (pokud má protistrana kvalitní telefon nebo volá z pevné linky), hlasitý odposlech je slyšet na celou místnost, navigace je přesná bez výpadků, wi-fi chytá nejlépe ze všech dostupnýh přístrojů, co mám doma. Spárování s okolními BT zařízeními je bezproblémové. Kamarád si také koupil tento telefon a zaskočilo ho, že do něj nezapojí audio jack od reproduktorů. Někde se určitě dá pořídit redukce na delší jack, ale já mu rovnou doporučil BT modul k reprákům, alespoň nemusí tahat kabely a při poslechu může mít telefon pořád v kapse.

Konstrukční nedostatky se tu také najdou. Na odolnost si stěžovat nemohu. Telefon mi již mnohokrát spadnul displejem na beton nebo dlažbu z mnohem větších výšek, než z té, která byla pro BV5000 fatální. Na fólii na displeji je již mnoho nehezkých škrábanců a vrypů, nicméně sklo pod ní by mělo být netknuté. To ale nemohu potvrdit, ani vyvrátit, ta fólie tam je celý rok a zatím slouží jak má. Nešetrné zacházení a nespočet pádů je znát hlavně na hliníkových bočnicích a zadním krytu SIM karet.
Právě ty hliníkové bočnice jsou trochu nešťastně řešené. Protože telefonu chybí jakékoli očko nebo tvor, na který by se dalo zavěsit poutko, musel jsem si ve vnitřní straně levé bočnice vypilovat malou drážku, kterou vedu lanko obtočené kolem prvního šroubku. Vyzkoušel jsem mnoho materiálů od režné nitě až po vlasec na sumce. A ano několikrát obmotaný vlasec zatím vydržel nejdéle. Přesto se čas od času přetrhne nebo se rozláme plastové poutko na jeho konci a je potřeba ho vyměnit. To znamená rozšroubovat všechny 4 mini šroubky s hvězdicovou hlavou a navléknout nový vlasec za spodní šroubek. Konstruktéři tohoto telefonu ale nepočítali s tím, že budu ty bočnice co 4 měsíce rozdělávat, takže už hned po prvním rozdělání se hlavice šroubků trochu zdeformovaly a jeden se dokonce protáčí a to ani nebylo potřeba vyvinout žádnou extra sílu. Ovšem i běžný uživatel, který neplánuje žádný takový tuning by měl čas od času bočnice odmontovat a vyčistit to pod nimi. Pod těmi bočnicemi se totiž zaržuje ohromné množství špíny a prachu!

Musím také upozornit na hlasitý reproduktor. Pokud budete příliš dlouho poslouchat hudbu přes repráček na maximální hlasitost, tak ho můžete zničit! Můj repráček se asi po hodině a půl hlasité reprodukce dost znatelně opotřebil. Chrčí a od té doby přehrávané upozornění, vyzvánění nebo hudba není v takové kvalitě, než byla před touto diskotékou…

Začátkem tohoto léta dostal telefon další aktualizaci, která na první pohled žádné velké změny nepřinesla. Subjektivně prodloužil výdrž baterie a trochu usměrnil neposlušné widgety na ploše, které se ne vždy správně aktualizovaly po restartech telefonu. Jestliže se některé widgety před aktualizací nechtěly správně zobrazovat po sedmi z deseti restartů, tak nyní se to děje „jen“ ve třech z deseti restartů. Ono prve zmiňované „lupání“ při projíždění Twitteru nebo jiné aktivitě procesoru bylo odstraněno v některé z předchozích verzí a pokud si nyní chcete poslechnout šveholení elektroniky, tak musíte přiložit ucho k repráčku v naprostém tichu.

I navzdory extrémně horkému létu mi telefon nikdy nezobrazil hlášku o přehřívání. A že při rychlonabíjení nebo hraní náročnějších her zadní hliníkový kryt vážně hodně „topí“. Nicméně to nabíjení není vždy rychlé. Už několikrát se mi stalo, že se telefon originálním kabelem a originální nabíječkou nenabil za hodinu, ale trvalo mu to celou noc. Způsobují to nečistoty v konektoru nebo špatně zasunutý kabel. Stačí konektor profoukout stlačeným vzduchem nebo kompresorem a nabíjení zase frčí bleskovou rychlostí.

Nikdy se mi nestalo, že by telefon vytuhnul. Pouze u dřívějších verzích firmwaru bylo znát, že k tomu inklinuje, ale nikdy se nezaseknul, ale prostě se samovolně restartoval. Nikdy nebylo potřeba obnovovat telefon do továrního nastavení nebo řešit nějaký reset. 6GB RAM je dostatečně velká, přesto se občas stane, že při odemykání otiskem prstu telefon zavibruje okamžitě, ale trvá mu další třeba i 4 sekundy, než rozsvítí obrazovku. To je věc, která se výjimečně stane, pokud má telefon spuštěnou špatně optimalizovanou aplikaci a docela mi vadí. Vůbec poprvé a naposledy mi telefon zobrazil hlášku o vyplnění RAM z 91% v zahraničí při roamingu, zapnuté navigaci a několika náročných aplikací na pozadí. Jinak jsem varování na využití RAM nikdy nezaznamenal.

Automatické otáčení displeje mám v 90% času vypnuté, protože to nefungovalo úplně dokonale a plynule. Po nějakém čase jsem zjistil, že je totálně rozhasená kalibrace senzorů. A nejlíp se mi to podařilo zkalibrovat přes servisní menu *#87#, stejně tam je ale pořád odchylka asi 2°. Naštěstí nepoužívám aplikace vyžadující gyroskop, takže mi to tolik nevadí…

Co říci závěrem? Nic není dokonalé. Chyby a nedostatky se najdou na každém přístroji jakékoli značky. S BV8000 Pro jsem nadmíru pokojen i po roce používání. To, co se dá označit za problémy jsou jen maličkosti a na pohodlné a spolehlivé používání má takřka nulový vliv.

Bezpečné uchování seedu k Trezoru

Jak bezpečně uchovat obnovovací seed ke své krypto peněžence?

V tomto článku budu zase plkat o těch prokletých kryptoměnách, které ať se vám to líbí nebo ne, budeme jednou používat všichni.
Posledně jsem se tu pochlubil, že vlastním nový Trezor T a mám v něm bezpečně uschováno 95% svého portfolia. V době psaní předchozího článku se o bezpečnosti dalo hovořit tak napůl, protože jsem měl obnovovací seed zapsaný pouze tužkou na přiložené kartičce a taky jsem se těch několik slov naučil zpaměti. Jenže nikde nemám záruku toho, že si seed budu pamatovat pořád a také, že onen kousek papíru vydrží věčně.

Každá normální kryptoměnová peněženka vám při svém prvním založení zobrazí tzv. seed. Jedná se o kombinaci 12 nebo 24 slov, díky kterým svoji peněženku můžete kdykoli obnovit, pokud svoji peněženku (hardwarovou nebo v telefonu) rozbijete nebo ji ztratíte a vy tak nepřijdete o kryptoměny, ke kterým vám vaše ztracená peněženka umožňovala přístup. Fakticky je tak nejdůležitějším a klíčovým bezpečnostním prvkem ne samotná peněženka, ale právě tato posloupnost slov. Pokud znáte tyto obnovovací fráze, můžete krypto peněženek ztratit nebo zničit klidně stovky a přesto víte, že se ke svým kryptoměnám bezproblémů dostanete. Vážně je to takhle snadné. Díky těmto jednoduchým pravidlům může kdokoli vlastnit kryptoměny představující určité finanční obnosy i bez drahých a složitých bankovních molochů. Vlastnit peníze a přitom se vyhnout bankovním nástrahám tak díky kryptoměnám mohou i lidé z nejchudších částí světa, dokonce i bez přístupu k internetu. Pokud si i křovák z pralesa zapamatuje prostých 12 slov, může provádět klidně i milionové finanční transakce. Navíc jednodušeji, rychleji a levněji, než kdyby si musel otevírat účet v bance (který by takovému člověku žádná banka stejně nikdy nezřídila)!

Jak již bylo řečeno, obnovovací frázi může uživatel zapomenout a papírek se zapsaným seedem může shořet nebo se rozmočit společně s krypto peněženkou a takhle nejeden uživatel kryptoměn přišel o veškeré své prostředky. Jak tedy uchovat tu svoji super tajnou posloupnost slov pro případ živelných katastrof nebo nenechavých zlodějů?

Prakticky na každém diskuzním fóru zabývajícím se kryptoměnami se toto už řešilo. Nejspolehlivější a nejpraktičtější ze všech možností je vyrazit si svůj seed do odolného kousku oceli. Existují i specializované komerční řešení a o jejich spolehlivosti a odolnosti si můžete přečíst jeden zajímavý článek včetně zatěžkávacích crashtestů.

Takový Kryptosteel může být velice elegantním a nadčasovým dárkem třeba k vánocům. Prostě někomu dáte takovouhle ocelovou kartičku s obnovovacím seedem k peněžence, kam jste předtím poslali nějaké kryptoměny. Osobně se mi takový dárek velice zamlouvá!

Já na to šel způsobem DIY. Obvolal jsem svoje kamarády, kteří pracují se železem, jestli by na dílně nenašli nějaký odřezek a všichni shodně: „Není problém, někdy se stav, mám toho tady tuny, určitě něco vybereme, ale jsem teď na dovolený, tak musíš počkat“. A než se kamarádi stihli vrátit z dovolené, tak jsem takhle bloudil po jednom hobby marketu a hledal obkládací lištu k zrcadlu. A narazil jsem na krásný nerezový metr dlouhý pásek za 39Kč. Ten pochromovaný za 150Kč by k zrcadlu pasoval lépe, ovšem odřezek z tohoto levnějšího nerezového kousku bude milionová investice. Pak už jen stačilo pořídit za pár stovek razící znakovou sadu písmen (jehlou ty slova pixel po pixelu fakticky vyťukávat nebudu) a seed bude během pár minut navěky archivován. O odolnost nerezového pásku se nebojím. Vždyť jen uříznutí flexou byl docela problém, takže případný požár nebo jiný destrukční proces zajisté přečká bez úhony. S obtížemi se dá ohnout, čímž se trochu deformují vyražené znaky, ale i po narovnání se to dá normálně přečíst. Je to sice nerez, ale pro jistotu jsem to ještě celé přetřel silnou vrstvou barvy, která krásně schová vyražená písmenka a nikdo na první pohled vůbec nepozná, že tam něco je vyraženo.

Mezitím se oni výše zmiňovaní kamarádi vrátili z dovolených a i u nich jsem si vybral pár šikovných kousků ocelových slitin, které ani nevim z čeho přesně jsou, ale prý je nic a nikdo nedokáže zničit, že to opracovávají laserem a za jednu směnu odříznou jen pár centimetrů, jak je to odolný materiál. No i na tu raznici budu asi muset vzít větší kladivo :)

Každopádně stále držím v oblibě onu první nerezovou lištu, která sice není tak skladná, jako pár cm veliká tabulka ze super oceli, ale zase mě napadá hromada míst, kam bych ji mohl schovat tak, že ji nikdy žádný zloděj nenajde. Kdybyste byl bytový zloděj, napadlo by vás se podívat například do radiátoru, pod práh dveří, na zadní stěnu kraje skříně, nebo nakonec třeba na druhou stranu té lišty na zrcadle? Takových míst, kam se dá taková nenápadná zdánlivě bezcenná lišta 1x30cm schovat, jsou v bytě desítky a hlavně nikoho by nenapadlo, co všechno může ukrývat. Samozřejmě lze dobře schovat i tu malou tabulku ze super oceli, ale pro tu bude většina lidí vybírat samé konvenční úkryty od pancéřového trezoru ve zdi až třeba po zakopání na zahradě. Tahle lišta prostě vyhrává také díky tomu, že se dá snadněji rozdělit v případě  tzv. Shamir Backup a její části uchovávat odděleně. Když by se tam vloupal zloděj a bude mít hodně důvtipu, může ji i objevit, ale nikdy by ho asi nenapadlo, že na druhé straně pod vrstvou barvy najde zakonzervovanou část mnohem cennějšího lupu, než všechno vybavení v bytě dohromady. Rozhodně bude jednodušší si pamatovat, u koho jsem schoval ty další části seedu, než celou básničku :)

Tip na závěr: Pokud se také rozhodnete uchovávat svůj seed tímto způsobem, nejprve si na ten kousek železa napište vše lihovkou, ať si uděláte představu o tom, jak to bude vypadat a hlavně se vám bude lépe trefovat raznicí a nebudete muset brát do ruky jedno písmeno třeba 10x pro každé slovo zvlášť. Nechávejte si větší rozestupy v místech, kde chcete lištu rozdělit a nakonec vše zalijte hustou barvou. Zbývá jednotlivé díly šikovně schovat nejlépe několik km od sebe. Možností se nabízí nepřeberné množství.

Můžete si také založit jakousi fake peněženku, kde budete mít jen drobné a seed k ní vytvořit stejným způsobem. Tento seed může sloužit jen jako volavka nebo k odvedení pozornosti od toho hlavního. Nikdy nevíte, co vás může v budoucnu potkat. Nikdo by neměl vědět, kolik máte kryptoměn. Můžete se třeba stát obětí vydírání, kdy po vás agresor bude vyžadovat prozrazení seedu. Určitě mu nebudete chtít dávat seed k té hlavní peněžence. Vlk se tak nažere a koza zůstane celá… Život přináší všelijaké situace, je dobré být připraven na vše.

Kekel slaví 10 let

Je to skoro neuvěřitelné, ale tenhle můj blogísek funguje přesně 10 let. Doba velmi rychle pokročila, v internetovém prostředí je jedna dekáda skutečně mimořádně dlouhá doba, během které se odehraje obrovské množsví věcí, mnoho menších, ale i větších projektů nepřežije a ty začátky se z dnešního pohledu jeví jako středověk.

Někdo se zmůže na svůj vymazlený profilek na sociální síti, někdo si zmonetizuje blog.

Ještě před založením tohoto blogu jsem vytvořil a spravoval hned několik projektů, které ale nebyly tak úplně moje. Chybělo mi něco čistě vlastního, do čeho mi nikdo nebude kecat a budu si to moci tvořit a spravovat tak, jak chci já a jak uznám za vhodné.
S blogováním jsem začal ještě dříve na blogger.com. Nicméně blogovací systém od Googlu byl v mnoha ohledech značně limitující a já věděl, že potřebuji vlastní píseček, kde budu mít možnost pořádně roztáhnout křídla a důkladně vyzkoušet všechny ty lákadla a možnosti, které se nabízejí a umožňují dát volný prostor kreativitě. Hodně věcí jsem tak zkusil, objevil, naučil se a poznal.

V roce 2008 byl WordPress již nějakou dobu celosvětově oblíbeným a docela dobře použitelným redakčním systémem. Blogy na vlastní doméně něco znamenaly (a stále znamenají), Facebook tehdy ještě skoro nikdo neznal, místo něj frčel Myspace (resp. zažíval svůj úpadek), čeští uživatelé používali hlavně lide.cz, libimseti a xchat. Stále převažovalo nepsané pravidlo, že vystupovat na internetu pod svým skutečným jménem je nemyslitelné. Připojení přes drahý a pomalý Dial-up se stávalo raritou, přesto se na něj leckde ještě dalo narazit. Tou dobou již vyšel druhý iPhone, ale v našich kapsách převažovaly tlačítkové telefony, které nebyly větší než krabička od cigaret, postrádaly OS a na jedno nabití vydržely fungovat klidně i dva týdny. Twitter ještě skoro nikdo nepoužíval, Blockchain už nebyl jen sci-fi a internet byl celkově ještě pořád relativně svobodné médium a úředníci v EU o jeho fungování věděli zhruba asi tolik, co dnes, akorát u nich zatím nikdo nelobboval za regulace a nesmyslné zákony a nařízení.

Tehdy se ještě hrálo na Pagerank (jednou jsem tu měl i PR5!) a SEO byl obor, ve kterém jsem se docela dobře orientoval, bavilo mě sledovat statistiky, vylepšovat svoje strategie, naučil jsem se psát a používat klíčová slova tak, aby se to ve vyhledávačích objevovalo co možná nejvýše. A celkově jsem si to vážně užíval a zjišťoval, že to v té době byla vlastně hračka a i bez placených kampaní se podle tehdejších pravidel dalo dostat na první pozice docela jednoduše. To byly mety, které mě bavilo dobývat.
V nejlepším se má přestat a taky jsem byl jeden čas velmi vytížený, že mi už nezbývalo moc času ani energie na psaní dalších článků. A tak nějak to vlastně trvá do současnosti.

Rád bych publikoval častěji. Témata by byla, chybí čas. Pár lidí mi vyčítalo, že kvůli Twitteru nevydávám články tak často. Tak trochu na tom něco bude, ale Twitter není tím hlavním viníkem. V reálném světě teď řeším důležitější věci, během kterých se na některá témata nedostane, nebo mám hromadu rozepsaných článků, ale nejspíše se už nikdy nedostanu k jejich dokončení, protože určitá témata prostě přestanou být aktuální.
Míval jsem období, kdy se tu články objevovaly denně. Občas mi někdo známý třeba v hospodě nebo na akci sdělil svůj názor na ten nebo onen článek, já ale nikdy primárně nepsal pro lidi, kteří mě znají. Mým cílem bylo publikovat (třeba i kontroverzní) témata, která zajímají širokou veřejnost. Soustředil jsem se na uživatele, kteří se k mým textům dostali přes vyhledávač a ideálně mi kliknuli na reklamu nebo se prokliknuli někam dál přes monetizovaný link.

Mám tu několik žhavých uhlíků, které stále přivádí návštěvníky a generují zisk. Díky tomu si na sebe blog vydělá. Už mnohokrát jsem chtěl migrovat z drahého a nespolehlivého Station hostingu třeba k Wedos, který se spolehlivostí sice také pokulhává, ovšem je výrazně levnější a tak by mi z toho výdělku z reklam mohlo po zaplacení domény a hostingu i něco zbýt. Na to bych si ale musel udělat čas a důkladně vše prostudovat a naplánovat. Deset let je dost dlouhá doba, během které se nahromadí spousta bordelu a také se několik věcí metodou pokus-omyl nepovedlo a tak mi tu třeba ze stále nezjištěného důvodu nefunguje část galerie. Byly i nějaké pokusy o průniky a za ty léta se tu také snažilo mnoho komentářových spam botů zanechat své vzkazy, přesné číslo vám ale nedokáži říct. Budou to miliony, málokterý byl úspěšný a navíc v poslední době příliv spamů ustal. Některé věci mám povypínané a už si nepamatuji, jak je zase zapnout a u jiných se bojím, že když se v tom začnu vrtat, tak se to rozesere ještě víc.

No prostě by to chtělo začít znova úplně od začátku, provést migraci na levnější hosting, nastavit redirecty, obnovit zálohu a mít zase zpátky všechno funkční a jako nové. To ale vyžaduje laborování, studování a třídění, co se přesune a co se už může smazat. Mám tu několik neveřejných pokusných nebo pomocných projektů, redakčních systémů a databází, některé jsou sloučené a bojím se, abych tím nenadělal více škody než užitku. Nejvíce se asi obávám toho, že bych při přesouvání musel mít nějaký výpadek a než by se to všechno zase ustálilo, ztratil bych pozice ve vyhledávání.
Navíc celá tahle anabáze si vyžádá určitý čas, který si ale teď prostě nemůžu dovolit. Alespoň ne tento rok, takže dlouho odkládaná migrace se opět odkládá minimálně do příštího léta. Ale v té druhé dekádě to už vážně přesunu, blog bude dostupnější, na rychlejším hostingu. Bude méně výpadkú a více článků. Slibuji ;)

Grafické aplikace online #5

Další díl grafických online editorů vám přiblíží především nástroje pro vytváření kolekcí a infografik.

Po nějakém čase se opět podíváme, co nabízí internet v široké oblasti online grafických nástrojů a utilit, díky kterým nepotřebujete pokročilé znalosti složitých grafických programů, ani nemusíte nic instalovat do svého počítače, protože vše probíhá na serveru dané aplikace a vy tak potřebujete jen internetový prohlížeč a být připojeni k internetu.

Canva

Canva je velice šikovný a intuitivní nástroj pro vytváření působivých grafických koláží, infografik, grafiky pro www stránky nebo pro váš profil na sociální síti. K dispozici máte stovky šablon, štítků, nálepek nebo schémat. Vše velice jednoduše nastavíte a naklikáte principem drag-and-drop a výsledek bude srovnatelný s tím, co byste si mohli objednat v drahém grafickém studiu. Canva vám to umožní vytvořit zdarma a během pár minut :)

Fotojet

Fotojet od PearlMountain Technology je mocný nástroj pro vytváření koláží, pohlednic nebo letáčků. Vše vytvoříte velice rychle a jednoduše na několik kliknutí. Pro začátek máte na výběr z více jak 320ti schémat a šablon, samozřejmostí je i možnost nahrát si svoje vlastní obrázky a bezplatný export do JPG/PNG obrázků nebo přímé sdílení na Facebooku.

Imikimi

http://imikimi.com/
Trochu jednodušší, ale uživatelsky stále přívětivý a funkční nástroj pro přidávání rámečků a jednoduchých efektů k vašim fotografiím. Pod stejným názvem si můžete koupit i mobilní aplikaci pro váš telefon nebo tablet.

Sketch.io

Sketch.io na první pohled vypadá, jako další HTML5 kreslící nástroj, kterých jsou na internetu desítky nebo stovky. Má ovšem jednu zajímavou vlastnost, která ho povyšuje nad ostatní. Umí otevřít celou řadu nejrůznějších souborů. Mj. tam můžete exportovat i PDF dokumenty. Odpadá tak tisknutí pdf formulářů, ruční dopisování údajů a následné skenování a ukládání popsaného dokumentu. S trochou šikovnosti tohle všechno zvládnete na jedné obrazovce.

Moje první titulky

Pustil jsem se do překladu titulků pro sci-fi snímek Max Headroom. Moje vůbec první titulky, povedly se?

Poslední dobou na sobě pozoruji, že mě vážně baví sci-fi filmy z 80. let. Nejspíš mě na nich přitahují ty naivní a mnohdy fantasmagorické vize budoucnosti a předtuchy technologií, u kterých si dnes můžeme říci, že tohle nebo tamto scénáristé vážně neodhadli.
Prostě v té době zažívaly počítače svůj rozmach a autoři scénářů správně tušili, že to bude něco, co bude mít v budoucnu velký potenciál, ale jejich představy o fungování i vzhledu takových přístrojů budou na dnešního člověka působit úsměvně. Ať už jde o Návštěvníky, Vetřelce nebo Robocopa, krátce po jejich premiéře bylo jasné, že tyto filmové rekvizity se budou hodně lišit od těch skutečných, které si diváci zanedlouho mohli sami koupit.

Dalším poznávacím znamením mnohých sci-fi filmů minulého století jsou logické i příběhové díry a faily ve scénářích. Dialogy a postavy bývají napsané tak, aby něco řekli, a o pár scén později totálně popřeli to, co říkali před chvílí a udělali nebo řekli přesný opak…

No a když jsem se začátkem roku porozhlížel po nějakém takovém snímku, narazil jsem na legendární Max Headroom. Pilotní film, podle kterého byl natočen seriál. Pátrání po českých titulcích bylo neúspěšné a když se ukázalo, že časování u nepříliš kvalitních anglických titulků sedí na tu verzi filmu, která byla v té době na Youtube, bral jsem to jako výzvu. Po neustálém konzumování audiovizuálního obsahu, se tu otevírá možnost také něčím přispět a dát i ostatním divákům možnost podívat se na film, který má na čsfd 80%.

Právě jsem zjistil, že oněch 57minut má verze, kterou stáhnete zde.

Vždycky jsem si chtěl zkusit přeložit titulky k nějakému filmu. Jednou jsem se do toho málem pustil, ale už je to drahně let zpátky, že si už ani nepamatuji, co to bylo za snímek a proč jsem od toho tenkrát upustil. Už tehdy jsem si zjišťoval informace o překládání titulků, na co si dát pozor a jak správně překládat. V podstatě jsem nezjistil nic, co bych nevěděl a co mi bylo jasné i z pozice diváka, který na nějakém tom filmu v kině už byl a sám ví, že mnohdy se v originále mluví úplně jinak, než co pak český divák vyčte z titulků, které vlastně ani číst nemusí.

Max Headroom byla dobrá zkušenost, u které jsem narazil hned na několik výzev. A to ani nemusím počítat první dvě popsané v úvodu dnešního článku.
Ačkoli by se názvy neměly překládat, přišlo mi vhodnější v kontextu celého filmu a pozdější návaznosti přeložit Network 23 jako Stanice 23. Nejobtížnější asi bylo vymyslet, jak přeložit „blipverts“. Bude se tomu říkat „koncentrované reklamy“. Stopáž filmu necelou hodinu beru jako dobrý případ pro začátek. Technických a odborných termínů tu také mnoho nezazní. Nesmysly a protiřečení v dialozích se prostě opraví a přepíší tak, aby to dávalo smysl a celkově zapadlo do děje a nijak zásadně nenarušilo kontinuitu a vyprávění. Vím, že některé věty by se daly přeložit lépe, nebo je lze vyložit i jiným způsobem, ale pokud to nejsou stěžejní dialogy, tak mohou zůstat takhle…

Zdá se to jako jednoduchý úkol, ale dohromady mi to zabralo možná i 20hodin. Každou volnou chvilku jsem na tabletu s gumovou klávesničkou přepisoval řádek po řádku, místy přečasoval nebo kompletně měnil věty a dialogy, ale snažil se zachovat kontext. Jestli se mi to povedlo, můžete posoudit sami. Moje titulky jsou ke stažení zde.
A pochopitelně hned po nahrání jsem narazil na několik chybějících znaků vinou nekvalitní klávesnice. Samozřejmě že jsem to celé několikrát kontroloval, ale jak už to tak bývá, chyby se objeví, až když už s nimi nelze nic dělat. Snad mi to odpustíte…

Dalo by se i říct, že mě to docela bavilo i přesto, že to celkově zabralo tolik času. Není to ale tak monotónní práce, jak by se zdálo. Každá věta, každý řádek textu je nová výzva. Mám to přeložit doslovně, nebo jim dát do huby synonyma? Nemůžu tohle natahovat, nevejde se to na řádek a divák to nestihne přečíst. Tahle postava právě popřela to, co řekla před minutou, mám to opravit tady, nebo tam? Bude to dávat smysl? Ani v originále to nedává smysl. Nemůžu to takhle nechat…

Využil jsem volných chvílí u něčeho smysluplného, co umožní divákům neznalých angličtiny podívat se na jeden zásadní sci-fi snímek minulého století. Možná, že si zase někdy vytipuji nějaký film a přeložím ho. Překládání titulků má svoje kouzlo a asi mě to začalo bavit, i když za to nikdy nic nedostanu :)

Přeprojektorováno

Nebylo to plánované, ale za velmi krátkou dobu jsem vyzkoušel mnoho projektorů a byla to obohacující zkušenost. Pokud plánujete pořídit projektor, mám tu pro vás několik doporučení.

Asi nebude pro nikoho překvapením, že po DJování tak trochu fušuju i do VJování. Je to tvůrčí činnost, ve které se zatím dá stále kam posunout a učit se nové věci. A k tomu je potřeba projektor. Nejlépe s vysokou svítivostí a vzhledem k našemu technickému zázemí i VGA konektivitou.
Už dlouho jsem si plánoval, že by bylo záhodno zbavit se svého stařičkého 700lm projektoru Medion a pořídit si místo něj něco novějšího a hlavně výkonnějšího, s čím by se už dalo svítit na akci.
No a protože se tento podzim hodnota bitcoinu dostala přes magickou hodnotu 7000$, řekl jsem si, že tohle bude ten správný čas si za svoje lehce získané bitcoiny udělat trochu radosti. Primárně držím kryptoměny jako nejspolehlivější zajištění na důchod nebo dětem na školy, ale něco málo si z toho můžu dovolit pustit. A když letos Alza začala přijímat platby i v bitcoinech, cesta k novému projektoru nikdy nebyla jednodušší.

Abych to nějak shrnul, pokud se vám to nechce číst celé. Projektorů jsem za velmi krátkou dobu vyzkoušel hned několik a jsem bohatší o jednu zkušenost: Projektory Acer nebrat!

Acer P1385WB TCO

DLP, nat. WXGA (1280×800), max. FullHD (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, USB, RJ45, VGA, HDMI

První projektor jsem si vybral vlastně kvůli ohromnému množství vstupů, což je pro moje všestranné použití velmi praktické. Nativně zobrazuje 1280×800 a to uměl i můj starý Medion a hravě si poradil i se zobrazením Full HD obrazu. Nevim, co se mi zrovna honilo hlavou, když jsem sáhnul po projektoru, který není nativně FullHD. Asi jsem si bláhově myslel, že tedy i z tohodle Aceru dostanu FullHD, když ho podporuje. Sice ho papírově podporuje, ale zobrazuje v WXGA rastru. Navíc jsem podcenil projekční vzdálenost a vesele ho umístil na poličku, na které si dříve hověl Medion. Obraz na tu vzdálenost necelých 5 metrů byl neskutečně veliký i přes nejkrajnější nastavení optického zoomu nezoomu. Což by zase až tak nevadilo, můžu si konečně namapovat regál, dveře i kus stropu a stolu a pro sledování filmů si to prostě softwarově zmenším. No jo, jenomže když budu softwarově zmenšovat a zmenšovat a rastr se měnit nebude, tak mi pak na to samotné promítání už těch pixelů moc nezbude.
Obraz vyniká svou svítivostí, pro nenáročné uživatele by tento projektor mohl dobře sloužit se settopboxem třeba místo televize, nebo na prezentace, ale mně rozlišení nestačí. Ok, byla to vlastně jen taková zkouška, odnesu ho zpátky do Alzy a vyměním ho za nativní Full HD.

Acer H6517ABD

DLP, nat. Full HD 16:9 (1920×1080), max. WUXGA (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, ColorBoost 3D, VGA, HDMI

Druhý projektor vycházel cenově stejně, nemá sice tolik vstupů, ale má stejně mizerný rozsah optického zoomu (1,1x), takže i tento projektor udělá obrovský obraz přesahující přes limity zamýšlené promítací plochy. Ale je to ve Full HD a na to se už jinak kouká. Ovšem je tu jeden zádrhel.
Horní okraje bílých objektů na tmavém pozadí mají modrý stín. Je to vidět hned na úvodním logu při zapnutí a chyba přetrvává i po zahřátí lampy.

Dal jsem si další sadu koleček do Alzy. Bohužel výměna za jiný kus nepomohla. Naprosto stejná chyba doplněná občasným slabým poblikáváním bílé barvy.

Tak a jestli si připlatím a vezmu Acer A1500 a ten bude taky špatný, tak už si od Aceru nikdy nic nepořídím. Statečně jsem se celý život vyhýbal Acer notebookům a začnu se vyhýbat i jakékoli další technice této značky.
Když už tedy rozbaluji několikátý projektor, napadlo mě, natočit unboxing video. Něco mi říká, že nebude poslední…

Acer A1500

DLP, nat. Full HD (1920×1080), 3100 ANSI lm, kontrast 20 000:1, ColorBoost 3D, HDMI, VGA

Vyšší cena je pouze za funkcionality, které stejně nevyužívám, přesto se zdá, že se od svých brášků z jiných sérií tolik neliší. Naštěstí tu žádné viditelné problémy v obraze nejsou. Nicméně asi po pěti hodinách provozu se projektor zničehonic vypne a rozbliká se indikátor špatného napětí. Odpojení od elektřiny a opětovné nahození projektor přiměje k dalšímu fungování. Stane se to náhodně ještě několikrát a pokud se přímo sám nevypne, tak se náhodně restartuje. Prostě se na 3 sekundy ztratí obraz, ukáže se hlášení o zpracování signálu a pak zase začne ukazovat. Naštěstí se to nikdy nestalo uprostřed hry. Ale i tak to je chyba, se kterou se nedá dlouho žít. Příznaky ukazují na problém s HDMI kabelem, ale to by muselo dělat i u předchozích projektorů…



Tímto jsem skončil se značkou Acer a hledám kvalitu jinde. Projektory Acer si jsou hodně podobné jak designově, funkčně, tak i balením. Všechny projektory jsou dodávány s černou brašnou na přenášení, VGA a napájecím kabelem. Všechny Acery mají krytku čočky na provázku, což je na jednu stranu značně nepraktické, ovšem je to praktické místo, kam si lihovkou poznamenat nastavení lichoběžníku, když je projektor používán na několika různých místech. Ze tří balančních nožiček jsou vždy šroubovatelné dvě. Projektory Acer mají jednoduchou a přehlednou nabídku nastavení projektoru, dálkové ovladače v bílé barvě, takže jsou dobře k nalezení mezi ostatními i po tmě. Ovladač A1500 a P1385WB TCO v sobě mají i laserové ukazovátko. Pro někoho může být potěšující skutečnost, že LED indikátory na těle přístrojů nejsou příliš jasné a rušivé. Všechny Acer projektory se vyznačují nevýrazným, málo kontrastním, až skoro mdlým obrazem s tzv. duhovým efektem a problémy zaostřit v rozích obrazu. Viděl jsem už hodně DLP projektorů, a tyhle Acery se řadí k té horší skupině. Dlouhodobé sledování takového obrazu rychle unaví oči a když si na nich pustíte film s debilní roztřesenou kamerou (jako má například Hunger Games), tak se vám zaručeně udělá špatně.

Klíčové parametry jsou vysoká svítivost a VGA vstup. Chystám se zkusit značku Epson.

Epson EH-TW5350

3LCD, 3D, 16:9, Full HD (1920×1080), 2200 ANSI lm, kontrast 35000:1, 2x HDMI, USB, VGA, MHL, mini-jack, WiFi

V Alze už mě dobře znají a reklamace a výměny vyřizují bez zbytečných otázek. Mým požadovaným parametrům již moc projektorů neodpovídá a tak budu muset udělat kompromisy v nižší svítivosti, VGA připojení za žádnou cenu nesmí chybět. Tentokrát si za příplatek vybírám Epson EH-TW5350. Už samotný pohled na krabici dává tušit, že tenhle projektor nebude tak hezky zabalen, jako Acery, dokonce v krabici něco hrká. Je to ledabyle pohozený sáček s návodem a CDčkem. Společně s projektorem je v krabici ještě dálkový ovladač, baterie a napájecí kabel dlouhý 2,5m.
Tady ovšem nejde o balení a obsah krabice, ale o kvalitu obrazu, která převyšuje všechny Acery dohromady o několik tříd a rozdíl je patrný hned na první pohled. 3LCD obraz z projektoru Epson je tak kvalitní, ostrý, kontrastní a výrazný i v ECO modu, že samotná projekce dokonce odhaluje dosud nespatřené nedostatky na stěně, na kterou se promítá.

Tohle je vážně úplně jiné pokoukání a hned mi bylo jasné, že jsem si tu anabázi s nekvalitními Acery mohl odpustit a rovnou sáhnout po Epsonu. Ačkoli doposud ne z vlastních zkušeností, ale jen zprostředkovaně vím, že i Epsony dokážou zlobit a že ho hodně lidí reklamovalo. Nicméně jsem si z tak kvalitního obrazu doslova sednul na prdel. Menu sice není tak přehledné a intuitivní, jako u Acerů, ale zase umožňuje podrobnější nastavení. Bezdrátová konektivita funguje s BV8000 parádně. Promítaný obraz je dokonce hezčí, než na samotném telefonu. Hraní PC her je nyní úplně jiný zážitek, sledování filmů je jako v kině. Pokud na běžném monitoru hrajete nějakou hru, tak na tomto projektoru nejenže máte mnohonásobně větší uhlopříčku, ale začnete si všímat detailů, které na běžném monitoru nepostřehnete. Trochu mě mrzí, že při zapnutí režimu vylepšeného obrazu je sice obraz neuvěřitelně plynulý a živý a člověk má chuť shlédnout všechny doposud viděné filmy znova právě v tomto režimu, ale vypne se tím ECO mód a projektor se stane dost hlučný. Velice hlučná je bohužel i automatická clona pro regulaci jasu. Zní to, jako když v projektoru „hrabe pevný disk“, ale výrazně hlučněji.
Je tu také problém s projekční vzdáleností. Jestliže obraz z Acerů na poličce byl příliš veliký, tak obraz z Epsonu je ultra mega veliký. Má sice trochu širší rozsah optického zoomu, to ovšem nestačí, obraz je na tu vzdálenost stále příliš veliký a Epson nemá funkci digitálního zoomu. Když ho umístím na stůl doprostřed místnosti, tak je obraz zase moc malý a nevyužije se tím celá projekční plocha. Ideální umístění by bylo někde mezi, ale to je přesně v místě, kde se chodí. Vrtat do stropu ze sádrokartonu nepřichází v úvahu a pak také co s kabely…

Radost z kvalitního obrazu mi vydržela pouze jeden den. Druhý den se projektor odmítá zapnout. Po několika pokusech se ho nakonec podaří dostat do stavu kdy vteřinu svítí a vteřinu nesvítí a blikající LED vedle vypínače signalizuje vnitřní chybu.
Nakonec ty projektory Epson asi nebudou tak kvalitní, jak jsem si z počátku myslel. No ale dám Epsonu ještě jednu šanci.
Následuje další série cest do Alzy a tentokrát vybírám Epson EB-U32.

Epson EB-U32

3LCD, WUXGA (1920×1200), 16:10, 3200 ANSI lm, kontrast 15000:1, 2× HDMI, MHL, USB,VGA, LAN,


Rád bych už tento nekonečný seriál nějak zakončil a prozatím poslední projektor se zdá, že by mohl být konečně ten pravý. Každopádně stále mi běží 14ti denní lhůta na vrácení.
Epson EB-U32 sice nemá tak krásný kontrastní, plynulý a ostrý obraz, jako jeho předchůdce, můžu ho ale umístit na původní poličku, protože na vzdálenost necelých 5 metrů ten obraz s třímetrovou uhlopříčkou velice těsně zvládá. Sice s nejkrajnějším optickým zmenšením, trochu přesahuje, ale dá se říci, že se to na tu stěnu konečně vejde. Projektor disponuje i digitálním zoomem, bohužel jen zvětšuje, digitální zmenšení se tedy nekoná. Velice hlučná automatická závěrka je i zde, v projektoru to cvaká a chrastí, naštěstí to jde v nastavení vypnout a rozdíl v obraze není zase tak moc poznat.
Oproti všem ostatním projektorům má tento jednu výhodu. Zapnutí a vypnutí je signalizováno slabým pípnutím. Stejně jako Epson EH-TW5350, i tento model má posuvnou krytku čočky schovanou v těle projektoru. O něco slabší kontrast je trochu znát hlavně při sledování filmů, u hraní her to zase tak nevadí.
Acery měly v nastavení velice šikovnou možnost zvolit si barvu stěny. Pokud budu promítat letní kino na sousedovic oranžovou kůlnu, u Epsonu si ty barvy budu muset posunout jednotlivě v pokročilejším nastavení obrazu.
Nezkoušel jsem 3D. Nemám na to brýle, ani žádný 3D film na 1.4 kabelu.
Pokud se tentokrát nic nestane, asi si ho už konečně nechám. Už mě to dojíždění do Alzy nebaví.

Souboj odolných telefonů

Porovnání tří odolných telefonů. Blackview BV 5000 vs Evolveo StrongPhone Q8 LTE vs Blackview BV 8000 PRO. Který z nich je nejlepší?

Už je to nějaký čas, co jsem se tu chlubil telefonem Blackview BV5000. Nejenže měl kupu softwarových nedostatků, ale i konstrukčně to byl opravdový fail, což se potvrdilo zanedlouho, kdy mi jednou v koupelně vypadl z ruky a z cca 30cm výšky spadl displejem na dlaždičku.
Co udělá „odolný telefon“, který má vskutku imbecilně vystouplý displej a spadne z nepatrné výšky na keramickou dlaždičku? Ano hádáte správně, takovému telefonu při své hmotnosti křupne displej
Tím přichází o klíčovou vlastnost voděodolnosti, ačkoli dál funguje tak, jak fungoval před touto fatální nehodou.

Snažím se brát všechno s nadhledem a najít na každé tragédii i nějaké to pozitivum. A to pozitivum je, že z tohodle kripla můžu udělat další IP kameru a fotopast, která díky své fantastické baterii zvládne i bez přísunu elektřiny dohlížet na vybrané místo více jak dva dny. Jeho kamufláž ho přímo předurčuje k rafinovanému ukrytí a pokud si k tomu vyrobíte stojánek, který zabrání pronikání vlhkosti k prasklému displeji a k USB portu, lze ho v pohodě používat i k hlídání venkovních prostor. S neviditelným IR přisvícením i v noci funguje báječně :)

Jak jsem si už kdysi stanovil, že pokud si budu pořizovat Android telefon, tak nesmí mít méně než 2GB RAM, musí být na 2 SIM karty, nesmí to být lopata přes 5palců, měl by podporovat LTE a musí přežít ponoření do vody.

Uživatelé obyčejných telefonů ani netuší, jak je fantastický pocit si při mytí rukou umýt i telefon.
Přes den se leckdy i dost zašpim a často beru do ruky telefon a i když to na něm nemusí být na první pohled vidět, tak i na smartfounu ulpívá spousta špíny a bacilů. Jisté povídačky o tom, že na záchodovém prkénku je o miliony bakterií méně, než na klávesnici počítače nebo na displeji dotykového telefonu, nejsou nijak liché. Prostě jsem se naučil si svůj telefon umývat pod proudem tekoucí vody, v případě potřeby i vydrhnout kartáčkem nebo nanohoubičkou. Dělám to už téměř automaticky a trochu se obávám chvíle, kdy to udělám i s tabletem, který nedisponuje žádnou voděodolností…

Ale dost už povídání o hygienických návycích. Když se mi rozbil displej u Blackview BV5000, začal jsem hledat alternativu vyhovující mým požadavkům popsaným o odstavec výše.
Ve své době se jako jeden z mála takových kandidátů jevil telefon Evolveo StrongPhone Q8 LTE, který se mým požadavkům přibližoval nejvíce. Mám ho už asi 2 roky a konstrukčně i softwarově je o několik tříd lepší, než jeho předchůdce BV5000. Jen to trápení s baterií…

Pojďme si tedy stručně představit všechny tři telefony a vypíchnout si pro a proti:

BV5000 + Evolveo + BV8000PRO

Blackview BV5000

4×1 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, 5″ HD IPS křehký debilně vystouplý displej, 8 MPix s LED bleskem, baterie Li-Pol 4 700 mAh, Android 5.1

Jediná skvělá věc na tomto telefonu byla (a stále je) jeho obrovská baterie, která dokázala udržet přístroj v provozu i tři dny. Dnes je z něj IP kamera a s jeho pomocí se můžu kdykoli a odkudkoli podívat, co se děje na mé zahradě.
Tím výčet dobrých vlastností a funkcionalit skončil, následovat by mohl dlouhý seznam těch špatných a nepovedených vlastností, kterých je vážně hodně a byly popsány v samostatném článku.

Evolveo StrongPhone Q8 LTE

4×1.7 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, HD IPS Gorilla Glass 3 displej, 13.0 Mpix foto s LED bleskem, baterie 3 000 mAh, Android 4.4.4

Nástupcem za rozbitý Blackview se stal tento prazvláštně vypadající telefon, který se chlubí nejrůznějšími certifikacemi a údajně odolnějším displejem, který se mi doposud nepodařilo rozbít (jen trochu poškrábat nošením v kapse), ačkoli telefon již zažil několik pádů. Konstrukčně to je úplně něco jiného než jeho předchůdce. Gumovo-plastový rám chrání částečně zapuštěný displej tak, že případný pád telefonu obrazovkou dolů ochrání displej natolik, že se vůbec nedotkne podlahy. Naopak má vystouplou čočku zadního fotoaparátu (pořizující velice špatné fotografie s nazelenalým nádechem), který díky rámu sice nepřesahuje tělo samotného telefonu, ale na stole se kolíbe. Nikdy jsem nepochopil, proč jsou konstruktéři mobilních telefonů takoví kreténi a foťák nechávají trčet z telefonů. Samozřejmě že čočka zadního fóťáku již podle toho vypadá dost opotřebovaně, ale neštěstí nemám telefon na focení.
Skutečně mu nevadí prach nebo pobyt pod vodou (za předpokladu dobře uzavřené krytky). Každodenní umývání pod tekoucí vodou zvládá naprosto v pohodě. Během dvouletého funkčního období jsem ho musel pouze jednou resetovat do továrního nastavení a nebýt skutečně mizerné optimalizace zastaralého Androida, která způsobuje extrémně krátkou výdrž na jedno nabití baterie, tak by mi sloužil dodnes. Co se na tom telefonu vážně nepovedlo je baterie a její nabíjení. Nabíjecí/datový USB port je spolu s jack konektorem schovaný pod krytkou v horní části telefonu. Je dost zapuštěný, takže běžnými kabely tento telefon zpravidla nenabijete. Stejně tak můžete mít potíž zapojit sluchátka s klasickým jack konektorem. Prostě ty konektory jsou pod tou krytkou strašně hluboko a musíte si pro to pořídit speciální kabel s delším konektorem nebo si ho trochu seříznout.
Bohužel katastrofální optimalizace spotřeby je největší tragédie tohoto telefonu. Intenzivním používáním lze 3000mAh interní baterii vybít i během jednoho dopoledne. Teď si k tomu přidejte špatně dostupný USB port, který společně s nevyměnitelnou baterií začíná dosluhovat (kvůli častému připojování) a za celou noc na nabíječce se vám telefon nabije jen na 70%, což stačí jen na pár hodin provozu.
Q8 si ale musím ponechat kvůli jednomu unáhlenému pokusu, kdy jsem si do tohodle telefonu zkušebně nainstaloval ne zrovna kvalitní Litecoin peněženku, na jejíž adresu mi teď každý týden chodí částky Litecoinů, která zatím mají hodnotu několika desetikorun, ovšem zanedlouho budou mít tyto částky hodnoty několika tisícikorun. Adresa u odesílatele prozatím nelze změnit, peněženka nedisponuje podpisy ani jinými pokročilejšími funkcemi, takže prostě musím jednou za čas Evolveo zapnout a nashromážděné Litecoiny si přeposlat do normální peněženky.
Mám tedy další IP kameru, ale nejspíš jen do garáže nebo do altánu, protože se mi nechce vyrábět další pouzdro kryjící zapojený USB port.

Blackview BV 8000 PRO

4x 2.3GHz a 4x 1.6GHz, 6 GB RAM, 64 GB vnitřní paměť, 5” IGZO Full HD Gorilla Glass 3, 16 Mpix foto s LED bleskem, baterie 4180 mAh – rychlé nabíjení, Android 7.0

Byl to trochu risk, ale rozhodl jsem se, že dám značce Blackview ještě jednu šanci. Přeci jen ty špatné zkušenosti mám s prvním úvodním modelem a co jsem si tak zjišťoval informace, konstruktéři se poučili ze svých chyb a třeba takový BV7000 již vypadal celkem slušně. Já ale sáhnul po letošním nejnovějším modelu a prozatím to vypadá, že jsem neudělal chybu.
Samozřejmě i u tohoto telefonu se najdou drobnosti, které dojem z dobrého telefonu trochu sráží, ale oproti BV5000 to je jako srovnávat Trabanta a Mercedes.

Telefon není o moc větší, než jeho předchůdci, což je jedna z nejdůležitějších vlastností vůbec. Hmotnost mi taky vyhovuje; asi bych si už nedokázal zvyknout na ty směšně lehoučké telefony – kdybych ho někde zapomněl, pravděpodobně bych si toho ani nevšiml. Naopak absenci 243g člověk v kapse hned pozná.
BV8000 PRO Je velice elegantní, pohodlně se drží a konstrukčně se zdá, že se tu nebudou opakovat faily z předchozích modelů. Hned po vybalení a prvotním obtěžkání mě zarazily dvě věci:

1. Co to v něm hrká? Tlačítka na bocích přístroje jsou jen nepatrně menší, než je na ně vyfrézovaný otvor v hliníkových rámečcích, proto tam je malinká vůle a hliníková tlačítka ve svých dírkách chrastí. To mě opravdu natolik iritovalo, že jsem hned první den rámečky musel rozdělat a tlačítka k nim přilepit izolepou. Při té příležitosti jsem pod jeden rámeček dal provázek s klipem pro přichycení na poutko, protože tento telefon nemá žádné očko, na které by se mohla provléknout taková základní a důležitá věc.
2. Když je to vodotěsný telefon, proč nemá nijak zakrytý USB konektor a zdířku na sluchátka? Na videích není poznat, jestli mají ty zdířky něčím zacpané, když ten telefon máchají ve vodě a přejíždějí autem. Googlením jsem zjistil, že to Blackview udělal tak, že konektorům opravdu nevadí voda. Jen je potřeba mokré porty před připojením nabíječky důkladně vyfoukat fénem.
Vodotěsnost jsem si ověřil hned následující den opláchnutím pod tekoucí vodou. Máme doma asi příliš tvrdou vodu a po koupeli si telefon myslel, že jsou v něm zapojená sluchátka, což signalizoval v horním panelu a volající mě tak neslyšel. Vypnutí a zapnutí telefonu tento problém vyřešilo. Po dalším namáčení se tato anomálie již neprojevila. Nejspíš to vyřešila některá aktualizace systému, které vycházejí někdy i dvakrát do týdne. To je velmi příjemná změna oproti těm předchozím telefonům, které za celou dobu své působnosti neobdržely ani jednu aktualizaci.

Na tom je znát, že výrobce dbá na aktualizace a snaží se udržovat svůj poslední model v perfektním stavu a opravuje různé softwarové chyby, které se tu a tam objeví:

Některé widgety se občas nezobrazují správně. Prostě vytuhnou. Po poslední aktualizaci se tento problém ale objevuje jen výjimečně a pouze pokud má k dispozici jen mobilní data. Prostě je potřeba občas nejen restartovat telefon, ale aby všechno běhalo a ukazovalo se správně, tak i vypnout a zapnout!

Reproduktor je skutečně mimořádně hlasitý, ale bohužel nezapře se čínský výrobce a tím se stává trochu kontraproduktivní. Když je naprosté ticho a projíždím si třeba timelne na Twitteru, ozývá se z repráčku takové občasné slabounké praskání a lupání. Pokud přiložíte ucho k repráčku, který by zrovna neměl vydávat žádné zvuky, lze slyšet jak elektronika uvnitř pracuje. Přirovnal bych to asi k připojení citlivého zesilovače s reproduktory do sluchátkové zdířky notebooku nebo integrované zvukovky v počítači. Když reproduktory hodně zesílíte, uslyšíte ruchy a zvuky celé počítačové sestavy. Jak obvody chrčí, bzučí, procesor kmitá, disk pracuje a i třeba takový pohyb myší bývá na levnějších zvukovkách slyšet. Tak přesně tohle je slyšet i z repráčku u BV8000 PRO. Určitě existuje sofistikovaný špionážní systém, díky kterému se na podobném principu dá odposlouchávat takřka jakékoli zařízení se zvukovým výstupem.

Čtečka otisků prstů umí uložit jen 5 záznamů. Je to tak akorát na palec, ukazovák na druhé ruce a všechna gesta a hmaty, jakými nejčastěji beru telefon do rukou. Kdyby jich bylo víc, nezlobil bych se. Google už má moje e-maily, kalendář, propojené účty na další služby a teď i moje otisky prstů. Na klidu to moc nepřidá, ale je to rozhodně pohodlnější i bezpečnější než zadávání odemykacího gesta nebo PINu, které může kdokoli okoukat.

BV8000 PRO by byl dokonalý, kdyby měl bezdrátové nabíjení. To je věc, která mi u takového telefonu vážně chybí. Díky skvělé baterii nemusíte telefon nabíjet 2x denně, ale postačí jednou za dva nebo tři dny hodina na nabíječce, ale i tak je jen otázka času, kdy se USB-C konektor vyběhá a bude na tom stejně jako Evolveo.
A také by mě zajímalo, jestli by se vodotěsný telefon dal uvařit při bezdrátovém nabíjení ve vodě :)



I přes tyto drobnosti si nový telefon nemůžu vynachválit.
Wi-fi i GSM signál chytá bez problémů, možná nepatrně lépe, než předchozí telefony. GPS hledá o pár vteřin déle, ale nakonec vás taky najde. Fotky a hlavně video záznamy nejsou žádná sláva, ale pořizuje je o několik tříd kvalitněji, právě díky možnosti pokročilejšího nastavení a také potěší, že je čočka fotoaparátu přibližně milimetr zapuštěná v těle telefonu . Telefonování probíhá bez problémů, jak příchozí i odchozí hovory jsou krásně zřetelné a bez výpadků. Mimořádně výkonný reproduktor ani moc nechrčí při vysoké hlasitosti. Materiál a provedení, ze kterého je zadní strana telefonu, hodně připomíná rukojeti krátkých palných zbraní. Hliníkové části působí velice elegantně a celkově se telefon vážně dobře drží, potěžkává a je to opravdu radost brát něco takového do ruky. Otázkou je, jak příjemné budou až přijdou mrazy. Notifikační LED není tak jasná, jako má Evolveo, takže vás nebude v noci vyrušovat svým ostrým světlem. Na Android 7 a všechny jeho báječné funkce jsem si rychle zvykl. Intenzitu jasu i barevné podání displeje lze nastavovat hned v několika režimech. I na přímém slunci na displeji všechno krásně přečtete a v noci vám nevypálí oči.
Jen to chybějící poutko, atypický jack konektor pro sluchátka (normální sluchátka s běžným krátkým jack konektorem vám hrát nebudou) a velký nápis IP-68 pod obrazovkou si mohli konstruktéři odpustit.

Shodou okolností mi před několika dny přišel reklamní e-mail vybízející k předobjednávkám lopaty Samsung Galaxy Note8. Tak jsem porovnával, v čem že by to jako mělo být lepší. Tyto přístroje se od sebe nejvýrazněji liší jen ve čtyřech bodech: Samsung Galaxy Note8 je neprakticky obrovské pádlo, má menší kapacitu baterie, má bezdrátové nabíjení a stojí o 20 000 Kč víc. Možná bude mít i odladěnější systém bez bugů, které se v současnosti projevují u novinky BV8000 PRO, ale já věřím, že pravidelné aktualizace tohle všechno vyřeší :)

Obrázek pořízený s Blackview BV5000 Obrázek pořízený s Evolveo StrongPhone Q8 Obrázek pořízený s Blackview BV8000 PRO
fotka z BV5000 fotka z Evolveo Q8 fotka z BV8000 PRO