New Balance MW955GT

Pořídil jsem si nové střevíce. Estrogen v tom asi nebude, ale při pohledu do přeplněného botníku jsem zjistil, že nemám žádné boty. Tedy bot mám jako sr@ček, ale do všech teče a většina z nich se tak trochu „sype“, nebo nejsou pohodlné na delší chození a s přicházejícím chladným obdobím by to chtělo přezout. A tak po dlouhých odkladech jsem se s novým školním rokem konečně rozhoupal a po návštěvě asi čtyřech obchodů s obuví jsem si vybral specializovaný obchod se sportovními potřebami.

Požadavky byly: pohodlná bota na celodenní nošení, s kvalitní podrážkou a membránou proti promoknutí. Jelikož byl prodej bot a sportovního sortimentu svého času mým denním chlebem, tak si ještě pamatuju, jak správně vybírat, na co koukat a čeho se vyvarovat a zbytečně u toho nezdržovat sebe ani prodavače.

Vzhledem k tomu, že léto je už nenávratně pryč a sezóna podzim/zima netrpělivě klepe na dveře, tak je výběr v mnoha obchodech docela tristní. Všude doprodávají letní křusky nebo plážovou obuv a na optání po pořádných trekových botách prodavači jen kroutí hlavou, nebo odpovídají „něco určitě přijde“.

Co je mi do toho, že před vánocema něco určitě přijde, já potřebuju boty teď (respektive nepotřebuju, ale když už jsem za tím účelem vyrazil do města, tak si chci něco koupit). V posledním navštíveném obchodě jsem se zaradoval. Všude vystavené boty značky New Balance, žádné předražené a nepraktické shity od Adidas, Nike, Puma. Před samotným nákupem jsem měl v podstatě jasno a chtěl jsem značku Merrell, protože vím moc dobře, že to je značka, která zaručuje vysokou kvalitu a nejpohodlnější a nejpraktičtější boty na trhu. Když jsem ale narazil na New Balance, vzpoměl jsem si na předváděné crash testy a pokusy s nepromokavostí membrány GORE-TEX a po Merrellkách jsem v tu chvíli ani nevzdechnul. Do oka mi padlo hned několik modelů a mezitím, co prodavač obsloužil zákazníka předemnou, měl jsem vybráno. Ale přesto jsem mu vysvětlil co, na co a s čím potřebuju a on mi ze skladu donesl ňůbalancku trochu plastovějšího vzhledu a větší tvrdosti, ale zato s Vibramovou podrážkou. Botka to byla fajn, ale nebyl jsem si jist, jestli bych ji vydržel mít na noze celý den, proto jsem ukázal na malinko dražší model MW955GT, nazul a okamžitě pocítil ten rozdíl! Na internetu se dá pořídit až o pětikilo levněji, ale tam si je nemůžu vyzkoušet a nejsem ten typ zákazníků, co si přijdou do kamenného obchodu prohlédnout, vyzkoušet a ohmatat nějakou věc a potom si jí koupí na internetu, protože tam je o pár stovek levnější. Je to taky určité gesto prodavači, který se mi věnoval a poradil a za to mu rád udělám kšeft…

New Balance MW955GT je kvalitní a pohodlná botka s nízkou hmotností s kvalitní podešví a velmi příjemným odpružením. Lehce se nazouvá i vyzouvá a ikdyž je krásně lehoučká, působí těžkým a robustním dojmem. Tento dojem je hlavně charakteristické „klapání“ těžkých bot na betonu, které mají na svědomí technologie N-durance™ a Rock Stop®. O pořádnou stabilitu, pohodlné chození a správný ohyb na požadovaných místech se stará Stability Web®. S fičurkami C-CAP® a Abzorb® (o kterých jsem se před lety učil z paměti dlouze vyprávět) na Vibram klidně zapomenu a membrána GORE-TEX® XCR tomu všemu dává korunu.

Hned první týden jsem jim dal parádní zátěžový test. S botama jsem byl na ledu (kdo z vás stavěl prvního září sněhuláka? já jo), ve vodě (i odčerpával sračky z jímky), utíkal jsem, jezdil autem, několikrát lezl po žebříku, skákal skoro z dvoumetrové výšky, chodil po skleněných střepech i jezdil na kole. Vše bylo naprosto přirozené a botky ani po celodením nošení netlačí, ani nepřekáží a ani se nespustí hlásič unikajícího plynu, když je po devíti hodinách vyzuji :)

Pravda o 11. září

Přiblížilo se opět výročí události, která byla dlouho dopředu plánovaná a která zapříčinila postupné omezování základních lidských práv a svobod a stála miliony životů.

Dnes už jen těžko najdete inteligentního člověka, který by mohl alespoň malinko uvěřit těm lžím a nesmyslům, které jsou pokládány za oficiální výsledek vyšetřování 11/9. I přesto, že o skutečných příčinách zřícení budov psali i na idnes, pohybuje se mezi námi pár jedinců, kteří ještě skutečně věří tomu, že to byli teroristi, kdo narazil letadly do dvojčat, které se pak následkem doutnání sesunuly za deset vteřin k zemi (minulý rok svoji existenci dokázali třeba právě u článku o 11/9) Takoví lidé buďto dostali dobře zaplacno, nebo to jsou totální idioti s vymytými mozky! Nezbývá nic jiného, než jim popřát ostrý obraz a čistý zvuk při sledování zpráv na TV Nova a žádné strkanice, až budou stát v tlačenici na implantování RFID čipů (nebo očkování, to máte jedno)…

Možná že se z této události jednou opravdu stane památný den a bude nám ji připomínat poznámka v kalendáři, některé dokumenty a svědění jizvy po implantování čipu.

A abych nezapoměl, dnes večer na ČT1 budete moci v poprvé v historii na televizní obrazovce u nás vidět dokument, který předkládá tyto události v jiném světle a přináší fakta, o kterých se svého času v televizi nemohlo mluvit!

By mě zajímalo

Už včera jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé zjistit, jestli mají lidi raději klasický Dj set z vinylových desek, nebo Live set z mašinek. A jelikož mě to zajímá (a může zajímat i ostatní), tak jsem z toho udělal novou anketku na figuru.





…a při té příležitosti se mi vnuknul nápad to trochu rozšířit a rovnou i zjistit, jaká rychlost je pro posluchače ideální.





(BPM = Beats per minut – počet úderů za minutu)

Rostou mi prsa

Vedlejší efekty vymýšlení různých názvů, hesel, klíčů, podob url adres nebo souborů jsou leckdy zábavné.
To jsem takhle zase jednou přemýšlel nad jedním názvem a z ničeho nic se mi v hlavě rojily samá zajímavá hesla, ale prakticky v širším smyslu těžko použitelná.

Jak je někdy těžké vymyslet chytlavý a úderný název, který musí vystihovat určitý produkt nebo věc a přitom musí být přístupný a bezbariérový, nesmí být s diakritikou, aby se dal použít celosvětově v libovolné znakové sadě a cizojazyčný čtenář si na tom nezlámal jazyk, případně aby se mu to vůbec zobrazilo.

Denní chleba každého spekulanta, ačkoli url adresy s háčky a čárkami jsou už k mání, o klasické url adresy je zájem mnohem větší v souvislosti s celosvětovým, multikulturním a multijazyčným využitím.
Mistr Jan Hus to myslel dobře, ale už ve čtrnáctém století byli proletáři, kteří věděli, že jednou příjde doba kompijůtrů a tenhle jeho vynález nejednomu programátorovi zkomplikuje život a proto ho upálili.

Rostou mi kozy, to bude akce, mrkni se, zvedni ruce, sundej triko, rozepni podprsenku, ochutnej, neboj se, nekousej, zadarmo, chytni, hrej si, neupejpej se, raduj se, pozvi bratra, fotografuj, zaznamenej porno, nic nevytahuj, jen se koukej :)

Popojedem, platit, dost bylo perverze ty dobytku, konec, nechci, nesahat, zapni mi to, odejdi, nashledanou, sbohem, vypadni prase…

Čeština je velmi bohatý a pestrý jazyk, ale i přesto je mnohdy velmi složité najít vhodná slova, která nebudou pro někoho cizího problém. Ikdyž jim třeba nebude rozumět, stále máte jistotu, že je vidí přesně tak, jak jste chtěli a že je ta mašina dokáže zpracovat a předat bezproblémů dál.

I já se snažím vždy vybírat názvy bez diakritiky a někdy je to opravdu oříšek. A když to nejde jinak, musí se zvolený název ořezat, znetvořit, znehodnotit, nedá se nic dělat. Vysvětlujte tohle ale lidem, kteří vám na FTP vesele nahrávají soubory s háčky a čárkami (a ideálně ještě s mezerami u víceslovných názvů a okrasnými znaky jako jsou otazníky ` ° $ đ € atd.) a pak se diví, že jim to nefunguje…

A prázdniny jsou v pr…

A prázdniny jsou v prosinci. Teda myslim ty další prázdniny :) Ikdyž pro většinu z nás pracujících to stejně nic neznamená, protože my si neužíváme prázdnin, maximálně tak čerpáme/odčerpáváme/vybíráme dovolenou. A to je zatraceně rozdíl.

Léto pomalu končí, škola začíná a tak by možná stálo za to ohlédnout se, co se všechno dělo.

Tak předně ještě před prázdninami jsem podal výpověď v bývalém zaměstnání a od srpna pracuji u jiného zaměstnavatele na jiné pozici. Chcete vědět kde a co dělám? O tom taky určitě někdy bude článek, můžu snad jen prozradit, že takovou práci by mi záviděl každý, kdo se zajímá o hokej. V práci zažívám všelijaké zajímavé chvíle a setkávám se s různými osobnostmi. Třeba týden před mým oficiálním nástupem se tam přijel podívat prezident republiky Václav Klau(n)s :) Téměř každý den potkávám brankáře Dominika Haška (dneska jsem si z něj utahoval a říkal jsem mu, že se mu nějak zmenšuje hřišťátko, když rolba upravovala led a on se na kousku starého ledu rozbrusloval) a až budou v televizi přenosy z extraligy z pardubického zimního stadionu, tak si na mě vzpomeňte ;)

O prázdninách se vzpomínalo na 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Nebo to bylo ve filmovém studiu? 40. výročí měl taky Woodstock.

Proběhlo pár akcí a hlavně v půlce prázdnin vypuklo znova to šílenství okolo jednoho největšího festivalu u nás, který se naštěstí nekonal. Místo toho si freetekno komunita parádně vystřelila z novinářů i ze všech přisírků a blbečků, co si od Czechteku 2009 hodně slibovali a těšili se na ten pořádnej „spirit“.

Pak tu bylo jedno malé bezvýznamné výročí, na které bych si skoro ani vůbec nevzpoměl, kdybych nesledoval statistiky.

Ještě se vrátíme k těm hudebním akcím a vymrdávkám, které slibovali ten „spirit“ a kterých letos hudební scéna zažila až nějak podezřele dost. Některé festivaly letos ani vůbec neproběhly. Krize je krize…

Naučil jsem se novou parádičku, ikdyž tím dost trpím. Když nemůžu používat jeden prst, dělám vracečky druhým, ale i na tom se mi po chvilce udělá mozol. V současnosti mám ještě 3 použitelné prsty, se kterými to jde sice dost blbě, ale rozhodně v tom hodlám pokračovat :)

Taky jsem plánoval nahrát nějaký ten nový setík. Mělo to být něco ve stylu Diskkosmash (který svého času slavil velký úspěch u posluchačů i kolegů djů), dokonce jsem si tak nějak už vybíral desky, co bych prolnul, ale nakonec z toho sešlo. Prostě nebyl čas a nálada…

Dneska jsem se dozvěděl velmi zajímavou a potěšující věc. Právě dnes skončil v mém bývalém zaměstnání ředitel, kvůli kterému jsem odtamtud odešel já a kterého jsem poslední tři měsíce slušně diplomaticky posílal doprdele :) Došlo na má slova, už konečně zjistil, že to není člověk na správném místě, že na to nemá a raději to zabalil sám :)

No každopádně už se tam nevrátím, jsem naprosto spokojen tam, kde dělám teď.

Tak mi přeci jenom to sprosté slovíčko v posledním odstavci ulítlo. Už podle nadpisu jste ale jistě museli čekat, že tu něco takového padne. Pokud vás to pohoršuje, zkuste si to vypípat, nebo vyhvězdičkovat a pro příště si lépe nakonfigurujte firewall, aby vás to na nevhodné stránky se sprostými slovy vůbec nepustilo :)

Několik vět 2009

Přišlo mi mailem, původní článek zde

Vydáno 02. 08. 2009

Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali.

Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.

Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou.

Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických.

Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni.

Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.

Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.

Nepozastavujeme se nad tím, že narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho “oficiální“ roční plat.

Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem – akciemi na doručitele.

Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.

Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.

Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české.

V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál, za několik dní ho překryje ten další.

Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova. I když je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic.

Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překážkou lenost.

Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora.

Necháme se stříhat jak ovce.

Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor.

Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály.

Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým.

Náš národní cynismus se masochisticky vyžívá v tom, jak hrozné panují poměry a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic.

Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají.

Svou lenost pak omlouváme filozofií, že „jsou stejně všichni stejní“ případně „tihle budou ještě horší“.

Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu.

Korupce prodražuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu.

Ukrajuje šance našich dětí, na nichž v soukromí tak usilovně pracujeme.

Zadlužuje zemi, která bude jednou jejich.

Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, že stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat.

Myslí si, že stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé.

Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou.

Je přitom zřejmé, že i ostatní strany využívají své zaslepeně loajální „fanoušky“, ochotné jim odpustit úplně cokoli.

Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a že nám nezbude než zvolit jejich oranžovou či modrou košili bližší než toho druhého kabát.

Kolikrát jsme už slyšeli, že “není koho volit“, mnozí volit nechtějí a nepůjdou.

Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším zlem.

Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten “vyhozený“?

Jakou cenu má vůbec náš hlas, když ho dáváme se skřípěním zubů?

Nikdo z nás si nedělá iluze, že by malé politické strany byly lepší a čestnější než ty velké. Moc korumpuje vždy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně.

Šance podzimu 2009 nespočívá v konkrétní straně či programu, spočívá ve změně, v tom, že přemícháme již zdánlivě rozdané karty a dáme průchod naší nespokojenosti alespoň ve volbách, když už to neumíme na náměstích.

Nemylme se, dvě největší strany budou určovat osud země i v budoucnosti, ale pokud dnes jejich arogantní chování odměníme, odepřeme jim tím důvod ke změně a k obrodě. Přejeme-li si změnu jejich vedení, případně v nich chceme později najít místo pro vlastní pravé či levé ambice, cesta paradoxně vede přes jejich podzimní volební neúspěch.

Možná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: „A proč jste s tím tehdy něco neudělali?“ Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.

Nemusíte to podepisovat.
Můžete to poslat dál

Architekti ovládání

Další zajímavý dokument pojednávající o našem Matrixu, ve kterém často padnou pojmy jako osud, ovládání mysli, vnímání reality, vliv médií a náboženství, manipulace vědomí, války, vraždy, smrt…

Na téma očkování ještě jednou

Dnes ráno na ČT1 probírali ve Studiu 6 velmi oblíbené téma: Očkování proti prasečí chřipce.

Ve studiu seděla jakási odbornice a na telefonu měli hlavního hygienika našeho fašistického státu. Samozřejmě byl jsem ještě takhle brzo ráno v práci rozespalý, takže jsem to nějak bděle nevnímal, ač jsem se snažil sebevíc.

Těch 15 minut plkali o již známých faktech, jakože na této státní zakázce se napakuje firma Novartis, že se čeká už na jeden podpis, že množství vakcín bude stačit zhruba pro třetinu národa a že jako první (netestovanou) vakcínu dostanou lékaři a zdravotníci, potom výrobci potravin atd. A když se moderátorka zeptala na vedlejší účinky, tak se ta paní začala hezky kroutit a povídala něco o zarudnutí nebo horečkách. O tom, že samotná vakcína obsahuje vir prasečí chřipky (a spoustu jiného sajrajtu) a že je velmi vysoká pravděpodobnost úmrtí na následky očkování se nezmínila (o tom se v televizi nesmí mluvit)

Jak všichni jistě dobře víte, média se nás snaží držet ve strachu, denně slýcháváme kolik nových onemocnění se vyskytlo a slůvko „očkování“ je v této souvislosti skloňováno velmi často. O uměle vytvořené hrozbě s názvem prasečí chřipka jistě slyšeli už všichni, všichni o ní byli z večerního zpravodajství dostatečně informováni a všichni jsou nyní bombardováni zprávami o tom, jak se nový virus šíří a kolik lidí mu už podlehlo. Teď se pomaličku přechází na druhou část plánu, tedy očkování.

A já jsem se tedy porozhlédnul po internetu a vybral pro vás několik zajímavých článků zabývajících se tímto tématem. Možná vám poodhalí, kdo si tuhle celou frašku vymyslel a kdo se na tom všem neskutečně napakuje. Říká se, že zdraví si za peníze nekoupíš, ale média nás přesvědčují o něčem úplně jiném. Oni pro vás tuto nemoc vyrobili, oni pro vás vyrobili vakcínu, kterou vás donutí si koupit! Na světě se najde spousta lidí, co tomuto vymývání mozků věří a ve strachu před nadmedializovanou hrozbou naženou celou svojí rodinu k doktorovi pro včeličku, ať to stojí co to stojí!

Tak tohle rád podpořím

Připojuji se k bojkotu dalšího paskvilu od Mrdkosoftu!

Lidi nepoužívejte IE6(nepoužívejte vůbec IE), riskujete viry, spyware a vaše surfování po internetu je dost nepohodlné a přiděláváte akorát starosti tvůrcům webů!

Bohužel dobrých 11% hazardérů (v případě tohoto blogu, na jiných webech je dokonce až 19% podíl) stále IE6 používá. Proto říkám: kdo má charakter a zdravý rozum, IE nepoužívá!

http://www.zive.cz/Clanky/Internet-Explorer-6-musi-zemrit-do-boje/sc-3-a-148239/default.aspx

http://www.free-the-web.com/