The Art of David Dees

Obrázky nad nimiž zaplesá srdíčko každého konspirátora celkem zručně vytváří David Dees, jehož práci si můžete prohlédnout na videu níže, nebo na portfoliu deesillustration.com. Doporučuji také navštívit
The Art of David Dees, kde naleznete desítky dalších obrázků ve dvou galeriích a odkazy na ostatní tvorbu



While you were sleeping
They came and took it all away
The lanes and the meadows
The places where you used to play

It was an inside job
By the well-connected
Your little protest
Summarily rejected

It was an inside job
Like it always is
Chalk it up to business as usual

While we are dreaming
This little island disappears
While you are looking the other way
Theyll take your right to own your own ideas

And its an inside job
Favors collected
Your trusted servants
Have left you unprotected

It was an inside job
Like it always is
Just chalk it up
To business as usual

You think that youre so smart
But you dont have a fucking clue
What those men up in the towers
Are doing to me and you
And theyll keep doin it and doin it
And doin it and doin it
And doin it and doin it
And doin it and doin it
Until we all wake up
Wake up, wake up, wake up, wake up

I know what Ive done wrong
I am acquainted with the night
I know how hard it is
To always walk out in the light

And its an inside job
To learn about forgiving
Its an inside job
To hang on to the joy of living

They know the road by which you came
They know your mothers maiden name
And what you had for breakfast
And what youve hidden in the mattress

Insect politics
Indifferent universe
Bang your head against the wall
But apathy is worse

Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job
Yeh, yeah

Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job

Its an inside job
Its an inside job

Pravda o 11. září

Přiblížilo se opět výročí události, která byla dlouho dopředu plánovaná a která zapříčinila postupné omezování základních lidských práv a svobod a stála miliony životů.

Dnes už jen těžko najdete inteligentního člověka, který by mohl alespoň malinko uvěřit těm lžím a nesmyslům, které jsou pokládány za oficiální výsledek vyšetřování 11/9. I přesto, že o skutečných příčinách zřícení budov psali i na idnes, pohybuje se mezi námi pár jedinců, kteří ještě skutečně věří tomu, že to byli teroristi, kdo narazil letadly do dvojčat, které se pak následkem doutnání sesunuly za deset vteřin k zemi (minulý rok svoji existenci dokázali třeba právě u článku o 11/9) Takoví lidé buďto dostali dobře zaplacno, nebo to jsou totální idioti s vymytými mozky! Nezbývá nic jiného, než jim popřát ostrý obraz a čistý zvuk při sledování zpráv na TV Nova a žádné strkanice, až budou stát v tlačenici na implantování RFID čipů (nebo očkování, to máte jedno)…

Možná že se z této události jednou opravdu stane památný den a bude nám ji připomínat poznámka v kalendáři, některé dokumenty a svědění jizvy po implantování čipu.

A abych nezapoměl, dnes večer na ČT1 budete moci v poprvé v historii na televizní obrazovce u nás vidět dokument, který předkládá tyto události v jiném světle a přináší fakta, o kterých se svého času v televizi nemohlo mluvit!

By mě zajímalo

Už včera jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé zjistit, jestli mají lidi raději klasický Dj set z vinylových desek, nebo Live set z mašinek. A jelikož mě to zajímá (a může zajímat i ostatní), tak jsem z toho udělal novou anketku na figuru.





…a při té příležitosti se mi vnuknul nápad to trochu rozšířit a rovnou i zjistit, jaká rychlost je pro posluchače ideální.





(BPM = Beats per minut – počet úderů za minutu)

Mafia II presentace z GC

Po letošním Games Conu se na světlo světa dostaly tři videa demonstrující, co se všechno může hráči přihodit při jedné misi ve hře Mafia 2.

Tři videa pánové z mafia.czech-games.net sloučili do jednoho a přidali CZ titulky (ikdyž to víceméně není potřeba, ale ne všichni rozumí anglicky, a tak můžou české titulky přijít vhod)

Mafiánský příběh z poloviny 20. století je po prvním odkladu očekáván na jaře příštího roku a tak nezbývá než se těšit na pokračování legendární hry opět s českým dabingem a tentokrát s několika různými konci.

Rostou mi prsa

Vedlejší efekty vymýšlení různých názvů, hesel, klíčů, podob url adres nebo souborů jsou leckdy zábavné.
To jsem takhle zase jednou přemýšlel nad jedním názvem a z ničeho nic se mi v hlavě rojily samá zajímavá hesla, ale prakticky v širším smyslu těžko použitelná.

Jak je někdy těžké vymyslet chytlavý a úderný název, který musí vystihovat určitý produkt nebo věc a přitom musí být přístupný a bezbariérový, nesmí být s diakritikou, aby se dal použít celosvětově v libovolné znakové sadě a cizojazyčný čtenář si na tom nezlámal jazyk, případně aby se mu to vůbec zobrazilo.

Denní chleba každého spekulanta, ačkoli url adresy s háčky a čárkami jsou už k mání, o klasické url adresy je zájem mnohem větší v souvislosti s celosvětovým, multikulturním a multijazyčným využitím.
Mistr Jan Hus to myslel dobře, ale už ve čtrnáctém století byli proletáři, kteří věděli, že jednou příjde doba kompijůtrů a tenhle jeho vynález nejednomu programátorovi zkomplikuje život a proto ho upálili.

Rostou mi kozy, to bude akce, mrkni se, zvedni ruce, sundej triko, rozepni podprsenku, ochutnej, neboj se, nekousej, zadarmo, chytni, hrej si, neupejpej se, raduj se, pozvi bratra, fotografuj, zaznamenej porno, nic nevytahuj, jen se koukej :)

Popojedem, platit, dost bylo perverze ty dobytku, konec, nechci, nesahat, zapni mi to, odejdi, nashledanou, sbohem, vypadni prase…

Čeština je velmi bohatý a pestrý jazyk, ale i přesto je mnohdy velmi složité najít vhodná slova, která nebudou pro někoho cizího problém. Ikdyž jim třeba nebude rozumět, stále máte jistotu, že je vidí přesně tak, jak jste chtěli a že je ta mašina dokáže zpracovat a předat bezproblémů dál.

I já se snažím vždy vybírat názvy bez diakritiky a někdy je to opravdu oříšek. A když to nejde jinak, musí se zvolený název ořezat, znetvořit, znehodnotit, nedá se nic dělat. Vysvětlujte tohle ale lidem, kteří vám na FTP vesele nahrávají soubory s háčky a čárkami (a ideálně ještě s mezerami u víceslovných názvů a okrasnými znaky jako jsou otazníky ` ° $ đ € atd.) a pak se diví, že jim to nefunguje…

Několik vět 2009

Přišlo mi mailem, původní článek zde

Vydáno 02. 08. 2009

Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali.

Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.

Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou.

Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických.

Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni.

Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.

Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.

Nepozastavujeme se nad tím, že narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho “oficiální“ roční plat.

Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem – akciemi na doručitele.

Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.

Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.

Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české.

V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál, za několik dní ho překryje ten další.

Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova. I když je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic.

Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překážkou lenost.

Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora.

Necháme se stříhat jak ovce.

Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor.

Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály.

Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým.

Náš národní cynismus se masochisticky vyžívá v tom, jak hrozné panují poměry a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic.

Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají.

Svou lenost pak omlouváme filozofií, že „jsou stejně všichni stejní“ případně „tihle budou ještě horší“.

Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu.

Korupce prodražuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu.

Ukrajuje šance našich dětí, na nichž v soukromí tak usilovně pracujeme.

Zadlužuje zemi, která bude jednou jejich.

Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, že stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat.

Myslí si, že stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé.

Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou.

Je přitom zřejmé, že i ostatní strany využívají své zaslepeně loajální „fanoušky“, ochotné jim odpustit úplně cokoli.

Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a že nám nezbude než zvolit jejich oranžovou či modrou košili bližší než toho druhého kabát.

Kolikrát jsme už slyšeli, že “není koho volit“, mnozí volit nechtějí a nepůjdou.

Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším zlem.

Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten “vyhozený“?

Jakou cenu má vůbec náš hlas, když ho dáváme se skřípěním zubů?

Nikdo z nás si nedělá iluze, že by malé politické strany byly lepší a čestnější než ty velké. Moc korumpuje vždy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně.

Šance podzimu 2009 nespočívá v konkrétní straně či programu, spočívá ve změně, v tom, že přemícháme již zdánlivě rozdané karty a dáme průchod naší nespokojenosti alespoň ve volbách, když už to neumíme na náměstích.

Nemylme se, dvě největší strany budou určovat osud země i v budoucnosti, ale pokud dnes jejich arogantní chování odměníme, odepřeme jim tím důvod ke změně a k obrodě. Přejeme-li si změnu jejich vedení, případně v nich chceme později najít místo pro vlastní pravé či levé ambice, cesta paradoxně vede přes jejich podzimní volební neúspěch.

Možná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: „A proč jste s tím tehdy něco neudělali?“ Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.

Nemusíte to podepisovat.
Můžete to poslat dál

Architekti ovládání

Další zajímavý dokument pojednávající o našem Matrixu, ve kterém často padnou pojmy jako osud, ovládání mysli, vnímání reality, vliv médií a náboženství, manipulace vědomí, války, vraždy, smrt…

Největší vojeb tohoto léta

Když už jsme pořádali anti fest k SOL, tak jsem se pochopitelně i zajímal, jak to probíhalo tam v Hradci.

Kde jinde zjistit aktuální dojmy, poznatky a postřehy, než na oficiálním diskuzním fóru SUMMER OF LOVE a když jsem tam zavítal, tak jsem nechtěl věřit svým očím. Návštěvníci festivalu velmi často používají sprostá slova a pozitivní ohlas najdete možná jeden za dvě stránky příspěvků. Přesněji řečeno nenajdete vůbec, protože i ten vzácný chválivý příspěvek má dovětek a v něm je nějaké to ALE.

Sice jsem tam nebyl, neslyšel, nazažil, takže těžko můžu soudit, ale z toho nekončícího přívalu negativních příspěvků si obrázek dokážu udělat. Velmi často se tam objevují výrazy jako: Co to doprdele mělo bejt?; nebo Nuuuuda; Hrůza hrůz; Summer of hangar; Opravdu jste mě nasrali atd.

Na takové masové akce nejezdím už z principu že nechci nijak podporovat ani být součástí té zpropadené mašinérie, kdy se zneužíváním muziky dělá velký byznys (a taky kvůli smažkám a hudbě), to to tam bylo vážně tak špatné? Jedni si stěžují na totální stěr v podobě VIP vstupu (naslibované hory doly, které se nakonec nekonaly, přičemž rozdíl mezi normálním a VIP vstupem byla zřejmě jen dvojnásobná cena), další vzprudily pódia v hangárech (ani já bych na open airu nečekal dusnou smradlavou zavřenou kobku, kde se na sebe mačkají smradlavé upocené a ulepené smažky a zvuk se odráží od betonu a nedá se poslouchat), taky tam padla zmínka o půlhodinových frontách na barech a třech toitoikách pro jánevímkolik tisíc lidí (jste na fesťáku v ČR, tak co čekáte? půlhodinové čekání na teplou pěnu-pardon pívo-je přeci standart), dále předčasný konec a zrušení vystoupení některých djs, chybějící odpadkové koše, slibované dekorace, lasery a další drobnosti. Rozhořčení nad neinformovaností pořadatelů, (ne)hlídané parkoviště, šatna a další věci. No ale největší vlna nepochopení a nasranosti je cítit z příspěvků stěžující si na hudební produkci na hlavním pódiu (které bylo údajně jako jediné venku). Jedni to označují jako minimal, druzí to označují jako to pravé moderní techno. Ať už to je jakkoli, nudit tímhle lidi 7 hodin v kuse, chce asi opravdu notnou dávku odvahy. Bleha si pozval dje, kteří hráli to, co teď na západě „frčí“. Ovšem neuvědomil si fakt, že 80% lidí by chtělo poslouchat asi něco ostřejšího a rychlejšího a že s ukolébavkama žádné terno neudělá. Dost často ve fóru padl pojem uspávači hadů. Prohlédl jsem několik videí právě z téhle stage a stačilo mi to. Osobně bych u takhle utahaného, pomalého a neskutečně nudného stylu nevydržel ani chvíli (nemá náhodou hudba lidi bavit?)

Na tomto videu je vidět, jak se lidi na SOL „bavili“(a tohle tam jelo 7 hodin vážení!). Respektive, nebaví se tam nikdo, jen pár zmaštěnců poskakuje do rytmu, protože prostě musí(zřejmě dobrej matroš)



Pseudo underground špirit freetekno stage se prý také nekonala a všichni teď netrpělivě čekají na vyjádření pana Blehy-jestli si to teda už nehodil. Aleš Bleha ve všech svých rozhovorech a prohlášeních logicky vysvětluje a oddůvodňuje svoje stanoviska, kterými si ale neskutečně protiřečí a všechny akorát mate. Každopádně by se taková masáž dala přirovnat k předvolebním kampaním (např. Obamovy předvolební sliby) a když už všichni odvolili nebo zaplatili, otáčíme o 180˚ a všechno bude jinak. Zapomeňte na všechny sliby, je krize, musí se šetřit.

Proč tu ale o tom všem píšu? Asi by mě to mělo těšit a hřát, že smažkám se akce nepovedla a naše antiSOL byla více než vydařená (fotky jako vždy na stránkách). Netěší mě to, ani neuspokojuje. Tohle se přeci kurva nedělá! Ať už vůči lidem, tak i vůči muzice a scéně (která sice není dle mého vkusu, ale co). Kdo tady kurví scénu? Kdo tady rozjel byznys na něčem, na čem zřejmě dojel? Padly zmínky o tom, že příští rok SOL nebude. Když nebude, jistě se mnou bude mnoho nespokojených návštěvníků SOL souhlasit, že to nebude žádná škoda. Konec jednoho fesťáku, který vysával peníze z lidí, z muziky, a přiživoval se na scéně, kterou tím nadobro zkurvil. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
Hudba má sloužit hlavně pro pobavení a sblížení lidí a pro pocit, že jsme se sešli před bednama a společně si zaskákali. Ploty, securiťáci, tvrdé drogy a byznys, který za tím vším někteří vidí, zabíjí všechno dobré a pozitivní, co má hudba lidem dávat.

A když za rok SOL nebude, neznamená to, že nebude antiSOL, jen asi trochu jinak ;)

EDIT: Tak SOL byl letos opravdu naposled a z vyjádření Blehy vyznělo, že už v září 2008 věděl, že na další prostě nemá a přesto přesunul tenhle fesťák do Hradce a vymyslel program, kterým to totálně zabil. Prostě fesťák už umřel, ale jeho duch porád žije, tak z něj vyždímeme ještě naposledy co to dá a pak lidem nějak řekneme, že už to byl provar od začátku, naletěli jste… Určitě pro mnoho lidí byla tahle poslední openair-closehangar party tím nejhorším zakončením a mnoho z nich bude jistě zklamáno.

No jo, ale kde teď budou brát drogy? Doufám, že ne na našich akcích!

Už je to rok

12. srpna by anglický panovník Jiří IV. oslavil 247 narozeniny a k tomuto datu se také váže ještě jedna nevýznamná událost. Už je to rok, co se tu scházíme na tomto blogu v této podobě.

K prvnímu výročí jsem chtěl nasadit nový vzhled, protože jsem dlouho nemohl narazit na kvalitní tmavý (tmavá je úsporná-nesvítí tolik pixelů,déle vydrží baterka) theme až nedávno mi padl do oka pěkný neotřelý a nenásilný kabátek. Ale to bych si taky musel pamatovat, kam jsem si ho zazáložkoval a musel bych si taky najít čas ho poupravit k obrazu svému a implementovat do něj dodatečné kódy a úpravy…

No nic snad příští rok;) Místo nového vzhledu si můžeme alespoň trochu přiblížit moje velmi oblíbené statistiky :)

Tak tedy: počítadlo Toplist za jeden rok fungování zaznamenalo krásných 44.520 přístupů (včetně mých-nelze tu nastavit vyjímky a je potřeba taky brát v úvahu, že Toplist měl v poslední době velmi často výpadky) a průměrná denní návštěvnost poskakuje okolo 120-170 přístupů.

Pagerank se změnil z počáteční dvojky na dlouhodobější nulu a až nyní tu svítí PR3.

Blog se v posledních měsících a týdnech stává známým především díky vybraným článkům, dokumentům a úvahám, které několik uživatelů postovalo do různých diskuzních fór (za poslední dny jmenujme třeba Podraz jménem Obama nebo úvahu o ČPS), některé blogy a weby přebíraly zdejší články a jako úspěch by se dalo považovat zveřejnění článku Czechtek nebude na czechtek.bloguje.cz

Pokud budu ve výčtu oblíbených článků pokračovat, tak mi dělá radost, že stále více lidí si vybírá tu správnou pilulku a snaží se procitnout z Matrixu k čemuž jim napomáhá i můj blog s dokumenty Endgame, Zeitgeist, nebo Zeitgeist:Addendum

Celkově tu je 286 příspěvků v devíti rubrikách a to celé doplňuje 343 komentářů.

Průměrný návštěvník je z Prahy, používá Windows XP, prohlížeč Firefox a jeho obrazovka má rozlišení 1280x1024px, prohlédne si 1,6 stránky, což mu zabere 3 minuty a 3 vteřiny. Odkazující zdroje se mění den ze dne, jak už jsem zmínil, jednou to jsou specializované diskuze, jindy přijde nejvíc návštěv z Nyxu, další den zase z fakebooku, nesmím zapomenout na linkuj.cz, ale největší podíl je stejně z vyhledávačů.

Další podrobnosti asi nemá cenu rozepisovat, protože to se od desetitisíce nijak výrazně nezměnilo.

Snad to vydrží i další rok :)