Tuhle jsme s několika DJs diskutovali o tom, jak dlouhý by měl být optimální Dj set.
Názory byly různé, ale kdyby se to tak zprůměrovalo, tak by to byla jedna až 2 a půl hodiny vinylového setu.
Všichni jsme se ale shodli na tom, že záleží na podmínkách, technice a obecenstvu. Pokud by bylo všechno ok, tak klidně tříhodinový set by nemusel být takový problém.
V té souvislosti jsem také pátral na internetu, jestli se nebude někde psát o vůbec nejdelším djském setu na světě.
Poslední rekord je z roku 2004. Pamatuju si, že se o tom tehdy mluvilo, a měl to být DJ Blue, který vydržel v klubu Lubina hrát bez přestání 81 hodin a 6 minut. Každých 8 hodin měl patnáctiminutovou přestávku, ale nikde se nepíše o tom, kolik musel vysmrkat perníku, že to vydržel takhle dlouho. Od té doby nejsou informace o tom, že by se někdo pokusil o překonání tohoto rekordu. Já se o to tedy rozhodně pokoušet nebudu :)
Pro mě je optimální doba na hraní hodina, hodina a půl. Když je hodně dobrá technika (odposlechy, mixák, gramce) a fajn lidi na parketu, tak to může být i déle.
Někdy je ta hodina nebo hodina a půl hodně, někdy zatraceně málo a když si najednou začne vedle chystat desky další natěšený dj a mě tak napadne, že jsem chtěl ještě pustit tuhle a tuhle skladbu…
Fakt už hraju takhle dlouho?
Naopak byly i chvíle, kdy se ten hrací čas neuvěřitelně vleče a výsledek taky nestojí za nic.
Nevim ani kolik je můj osobní rekord, ale určitě 3 a půl hodiny jsem v kuse hrál jeden večer na teknivalu v polsku a opravdu mi to stačilo! Ne že by mě to nebavilo, ale už mi došly desky, a to je pro mě nepřijatelná věc, že bych měl hrát stejné desky 2x za večer… Spíše už jsem toho měl fakt dost, pořádně vyduníno a nic jsem už neslyšel, protože se nedal stáhnout odposlech a taky už mě z toho bolely nohy a záda, prostě jsem si potřeboval sednout nebo lehnout prostě pryč z toho kraválu. Nejhorší na tom bylo, že mě nikdo nechtěl vystřídat, že prej at hraju, že se jim to líbí :)
Vzpomínám na svoje začátky, kdy mi uplně bohatě stačila půlhodina za mixpultem a měl jsem z toho hlavu jak meloun :) Postupem času jsem se dostával na delší etapy. 45 minut, pak už to dalo na hodinový setík, pak setík na celé CDčko (80minut) 2 hodinky, pohoda a to by mohlo stačit ne?
Každopádně hraní je vyčerpávající, ikdyž zábavná činnost. Je dokázáno, že hlučné prostředí je stresující a taky za tím mixákem bývá pěkné vedro od topících zesilovačů a od světel… Dnes už ale nezažívám takovou euforii, když je možnost hrát. Na hodně DJs pozoruji, že mají v očích takový lesk, když je někdo pustí zapojit si svoje sluchátka do mixáku a uvolní jeden talíř, aby mohli navázat svojí deskou… Ten lesk v očích jsem míval taky, ale zhruba první rok hraní. Postupem času se z toho stala jakási samozřejmost, nadšení opadlo a dneska se ani nezlobím, když je dostatek djs a já můžu hrát třeba hned ze začátku večera a nebo třeba vůbec. Ale když už tahám ty těžký desky, tak si taky zahraju aby to nebylo tak blbý a snad vždycky je v davu hrstka lidí, co by mi nedali pokoj a furt by se mě ptali, kdy že to budu konečně hrát…
Tento týden mi volal opět jeden kámoš, že pořádají „jen tak prostě mejdan“ na zahradě, prej že bych si mohl přijet zahrát. Dohodli jsme se na jindy. Odpověděl jsem mu asi nějak takhle:
Hele já tě chápu, že hraješ teprve pár měsíců a hrozně tě to baví a rád bys hrál snad porád, ale chápej taky ty mě. Mě to o víkendu fakt stačí a ty moje desky jsou už taky celkem slušně ohraný, tak nemá smysl si je brousit ještě víc, jen tak pro 5 lidí u vás na zahradě. A navíc musim ráno vstávat do práce. Víš já už nechodím do školy a nemám prázdniny jako ty ;)
Na čtyřdení dj maraton bych si netroufnul hned z několika důvodů. Nesmažim, nemám tolik desek a taky co z toho?
Za všechno může 
