Narazil jsem na další zajímavé video, které se mi hodí do rubriky sluchových testů.
První poslech v noci po náročném dni a navíc jen na repráčku z notebooku mě trochu vyděsil. Že bych už vážně takhle špatně slyšel?
Opakované spuštění videa druhý den na lepších reproduktorech už bylo o něco více uklidňující. Ale i tak 17.000Hz už neslyším. Dle videa bych neměl slyšet už ani 16kHz, protože třicet už mi bylo, takže uši mám ještě mladé :)
Zkuste si to také. Pro lepší přesnost měření si video pusťte v kvalitě 1080p na lepších reproduktorech nebo do kvalitnějších sluchátek a hned budete vědět, jak jste na tom:)
Štítek: gratis
Google toho umí víc, než si myslíte
Různé easter eggy poschovávané v mnoha službách Googlu
Velký bratr Google není jen vyhledávač, Android a shromaždiště citlivých údajů. Jeho vývojáři do různých částí služeb Google poschovávali nejrůznější legrácky a minihry a to se nebudeme bavit jen o Google Doodle. Na tak zvané Easter Eggy narazíte téměř ve všech produktech, které vznikly v laboratořích Googlu. Nejsou to ale vždy jen srandičky, ale mnohdy i velmi užitečné pomůcky a aplikace, které by byla škoda neznat. Dnes se tedy podíváme na některé nejoblíbenější a nejznámější skryté fičurky ze Silicon Valley.
-
Vyhledávání v Klingonštině
Pokud jste velký fanoušek série Star Trek, jistě vás poteší Klingon Search. Pokud ale neumíte Klingonsky, nemusíte být hned smutní. Google má svůj vlastní překladač i slovník, který vám s tím pomůže. -
Do a Barrel Roll
Zkuste si do vyhledávání v Googlu zadat „Do a Barrel Roll“. Spustí se vám HTML 5 efekt, který má odkazovat na hru Star Fox 64 z roku 1997 pro Nintendo. Ve hře to byl povel k provedení otočky, aby se hráč se svým letounem vyhnul laserům. Manévr se spouštěl dvojím stisknutím klávesy Z nebo R, takže zafunguje i výraz „Z or R twice“. -
Sledování letů
Zadejte do vyhledávače název letecké společnosti a číslo letu. Okamžitě se vám zobrazí přílety a odlety hledaného letu. Můžete tak sledovat aktuální informace o každém letu, aniž byste museli navštívit stránky letecké společnosti. -
Letadlo v Google Earth
Věděli jste, že si v aplikaci Google Earth stisknutím kláves Ctrl+Alt+A vyvoláte nabídku, ve které si vyberete letadlo, se kterým pak létáte nad krajinou? Aplikace podporuje i joystick, což určitě doporučuji, protože ovládání klávesnicí nebo myší je trochu obtížné. -
Použití Google jako proxy serveru
Pokud vám v práci nebo ve škole blokují přístup na některé internetové stránky, můžete toto omezení jednoduše obejít zadáním jednoduchého příkazu „cache: WEBSITENAME.com“ -
Kalkulačka nebo převodník měn
O použití vyhledávacího políčka jako kalkulačky ví poměrně dost uživatelů. Málokdo ale zná další vymoženosti, kterými Google disponuje. Například rychlý a jednoduchý převaděč měn. Stačí napsat částku v jedné měně a nechat si jí převést na jinou. Stejně tak dobře Google poslouží i k převodu SI jednotek. Napříkald zadáním dotazu „1 inch in cm“ vám Google zobrazí kolik centimetrů měří jeden palec a pod. -
Hra na YouTube
Otevřete si na You Tube libovolné video a při jeho přehrávání zadejte 1980. Automaticky se spustí obranná hra známá ze starých automatovek. Vaším úkolem bude ubránit video před zničením. Myší to jde přeci jen snadněji, než pomocí obrovského těžkého trackbalu na automatech před třiceti lety :)
Google denně najde odpovědi na více jak miliardu dotazů z celého světa. Těžko uvěřit, že při vší své vytíženosti s hledáním ještě zvládá řadu dalších funkcí.
Znáte nějaké další skryté vlastnosti Googlu? Podělte se o ně v komentářích.
Nástupce Google Glass
Napadlo vás někdy, že elektronika má svoje limity, zastarává, je poruchová, nespolehlivá a energeticky náročná? Co se takhle jednoho krásného dne vykašlat na elektroniku, jak ji známe dnes a ke konzumaci rozšířené reality využívat vlastní prostředky?
Moje sny bývají poslední dobou velmi kreativní a inspirativní plné technologických a futuristických vychytávek, že si vždycky ráno říkám, jestli bych s tím neměl zajít na patentový úřad:)
Onehdá jsem měl další zajímavý sen, který se ale jednoho dne může stát běžnou realitou. Sen byl natolik působivý a svojí podstatou v teoretické rovině velmi jednoduchý a uvěřitelný, že by mě vůbec nepřekvapilo, až se s tímhle jednoho dne skutečně setkám :)
Zajisté jse už všichni (nebo alespoň většina z vás) četli nebo slyšeli o pojmech augmented reality a Google Glass. Zatímco tyto technologie jsou stále ještě v plenkách, můj sen byl už daleko za technologií Google Glass a augmented reality byla běžnou součástí každodenního života. Rozšířenou realitu a „chytré“ brýle od Googlu tu máme hlavně díky pokroku v elektronice a její miniaturizaci, v mé vizi byla rozšířená realita a její vnímání prosta jakékoli elektroniky. Žádně brýle na nose, dokonce ani žádné implantované čipy nebo vylepšované oční bulvy, tato technologie je dostupná komukoli, zadarmo a není nijak energeticky náročná! Všechno vnímání rozšířené reality bylo na bázi jakéhosi šestého smyslu a probíhalo díky pokrokům v biotechnologii, chemii, neurologii a psychologii.
Ve svém snu jsem se ocitl v nedaleké budoucnosti a můj průvodce tímto světem mne zasvěcoval do vnímání rozšířené reality, až jsem se sám podivoval nad tím, jak je tento princip velmi jednoduchý a proč na to lidstvo nepřišlo už dříve…
V principu to fungovalo velmi podobně jako funguje dnešní rozšířená realita a koncepty Google Glass, jenže veškeré zobrazování dodatečných informací neprobíhalo pomocí displejů nebo projektorů na sítnici oka, ale odehrávalo se přímo v mozku. Vpodstatě všechny přidané informační, zvukové a obrazové vjemy byly jistou formou halucinací nebo reakcí na objekty, loga, zvuky a barvy různých vlnových délek.
K takovému vnímání nebyly potřeba žádné implantáty nebo modifikace. Vnímání rozšířené reality bylo v několika stupních a ty nejzákladnější se mohl „naučit“ prakticky kdokoli a zadarmo. Už si dost dobře nepamatuji, jak takové učení přesně probíhalo, ale vzpomínám si, že jsem si postupně osvojoval pokročilejší vize augmentované reality a dostal jsem se na level 3 :) Existovaly dva způsoby, jak se tyto schopnosti naučit, prvním způsobem bylo něco na způsob jednoduché meditace, tím druhým způsobem jste augmentaci získali díky tzv. chytrým drogám.
V tom prvním nejnižším stupni jste viděli pouze reklamy (které byly doslova všude – i na Měsíci), ve druhém (který se dal také ještě „naučit“) už byly do prostředí přidány také nějaké informace. Třetí úroveň se někteří obdařenější jedinci také dokázali naučit, ale nebylo jich mnoho a tak řešením pro ty méně nadané byly malé injekce (to mám asi z těch her typu Bioshock), které samozřejmě nebyly zadarmo a umožňovaly jistou formu interakce s objekty a informacemi v augmentované realitě. Čtvrtý level byl běžným způsobem nedosažitelný a umožňoval „napojení“ na jistou formu telepatického internetu a ještě více rozšiřoval interakci a dovoloval hrát sofistikované hry. Byla mi nabízena injekce s nanoboty (zdarma-přestože normálně stála ohromnou sumu peněz), kteří by mi receptory v mozku naformátovali na level 4, ale to už jsem z nějakého důvodu odmítl.
Vnímání informačních bublin a objektů v rozšířené realitě také nebylo jen tak, ale muselo mít základ v reálném světě (alespoň pro ty nižší úrovně). Prodávaly se různě odstupňované spreje a fólie, které po aplikaci třeba na zeď nebo přední sklo automobilu nebyly normálně vidět, ale pohled augmentovaným šestým smyslem už za neviditelnou vrstvu dosadil ty správné aplikace nebo informace, které se daly velmi dobře personifikovat. Takže například řidiči se v autě na předním skle zobrazuje navigace a informace o cestě, spolujezdec sleduje film nebo hraje hru.
Logicky, kdo byl na první úrovni nemohl vidět objekty nastříkané sprejem „dvojkou“ a vyšším, naopak kdo měl level 4, mohl vidět všechny vrstvy od jedničky do čtyřky a jednoduše si mezi nimi přepínat. Tím se daly snadno odfiltrovat reklamy na prvním levelu, kombinovat vrstvy a dívat se na svět hned několika pohledy…
Další rozšíření schopností jako je například fotografování, uchovávání dat nebo videohovory by už obstarávali nanoboti samozřejmě za nemalý příplatek.
V této budoucnosti byly šesté smysly obrovským hybatelem ekonomiky a zároveň se tím rozdělovala společnost do nižších a vyšších vrstev. Ti chudí, kteří si nemohli dovolit koupit upgrade svého šestého smyslu, žili v bídě obklopeni reklamami a neužitečnými informacemi, které v reálném světě vlastně neexistovaly, zatímco ti bohatí byli na nejvyšších úrovních a dosahovali ještě většího bohatství a úspěchu díky svým superschopnostem. Velká většina augmentovaného obsahu podléhala licencím a regulacím a trochu to připomínalo dnešní koncesionářské poplatky, kde vlastně platíte za to, že máte oči a uši, tak tady se platilo za to, že máte mozek.
Tento princip ať už by byl ve skutečnosti realizovatelný nebo ne, by znamenal totální překopání schopností i hodnot, které jsme dosud používali a znali. Nastala by ohromná změna v komunikaci, zábavě, navigaci, příjmu informací i vnímání světa. Byl by to obrovský pokrok v neurologii i psychologii a umožňovalo by to v jistém smyslu pochopení paranormálních nebo spirituálních jevů a úkazů. Ovšem nesprávné naložení a experimentování s takovým potenciálem by znamenalo u mnohých jedinců rozvoj schizofrenie a jiných duševních poruch. Problémů by jistě vznikalo mnohem více a uživatel by pro správné a bezpečné využití takových možností musel disponovat určitými psychologickými předpoklady…
A co vy? Pustili byste si do hlavy něco takového?
Mobilní revoluce
Dlouho to nešlo a najednou tu máme mobilní revoluci a všichni si můžou volat a esemeskovat neomezeně za nějakých 700Kč měsíčně. A cena pujde ještě níž, to mi věřte :) Zatímco neomezené volání, neomezené sms ve vlastní síti a 3GB internet v mobilu se ještě ve středu 10.4.2013 u O2 dalo pořídit i za 1300Kč […]
Dlouho to nešlo a najednou tu máme mobilní revoluci a všichni si můžou volat a esemeskovat neomezeně za nějakých 700Kč měsíčně. A cena pujde ještě níž, to mi věřte. Třeba ne hned, ale určitě se dočkáme :)
Zatímco neomezené volání, neomezené sms ve vlastní síti a 3GB internet v mobilu se ještě ve středu 10.4.2013 u O2 dalo pořídit i za 1300Kč měsíčně, ve čtvrtek přišlo mobilní zemětřesení a cenovka se u toho samého operátora za trochu upravené neomezené služby dostala na 749Kč.
Dalo se to očekávat, ovšem že to bude až taková revoluce neočekával nikdo ještě alespoň půl roku. Telefónice se to podařilo ututlat velmi dobře a první náznaky se objevily už v pondělí jen pro pár zasvěcených, v úterý se o tom začínalo opatrně mluvit, ve středu O2 na sociálních sítích dávalo nějaké náznaky a ve čtvrtek, respektive ještě ve středu v noci, už to bylo venku. Této mobilní revoluci předcházely úpravy podmínek u fixních služeb v první polovině minulého měsíce a takovýto „předvoj“ dával tušit, že se něco stane i u mobilů.
Co následovalo po uvedení nových tarifů, bylo pochopitelné. Ostatní operátoři museli reagovat okamžitě a tak na rychlo splácali svoje „neomezené“ tarify.
Vodafone se hned nechal slyšet, že pro své zákazníky chystá také revoluční balíčky a neomezený tarif s cenou pod 700Kč a že je představí na konci května. U prolhané společnosti se dá očekávat, že nedodrží slib a hned v pátek jste se na jeho stránkách mohli pobavit pohledem na dvě neomezené položky „Neomezené volání do všech sítí“ s 600MB IvM za 691Kč a „Fér tarif 3 299“ s 1,2GB IvM za krásných férových 3299Kč.
T-Mobile v reakci na čtvrteční krok Telefónicy prohlásil, že zlevňovat chtěl už dávno, ale čekal na tu správnou chvíli a ta správná chvíle zřejmě přišla v sobotu, kdy nabídl dokonale přesnou kopii neomezeného tarifu od O2.
Pochopitelně se vyrojily spekulace, co za tím odtrhnutím od kartelových dohod stojí a co bylo příčinou. Hovořilo se o politickém tlaku, znesnadnění nástupu čtvrtého operátora, nebo dle tiskového oddělení Telefónicy rozpohybování trhu. Ať je to jak chce, Telefónica si opět posílila svoji pozici jedničky na telekomunikačním trhu.
Může se to zdát jako oslavný článek pro O2, ale fakta jsou fakta a mluví za vše. Opičkování po O2 předvedli ostatní operátoři již několikrát. Například minulé Vánoce, kdy O2 snížilo cenu za minutu nad rámec volných minut na 3,50Kč a SMS za 1,50Kč, tak s tím po pár dnech najednou přišel T-mobile i Vodafone. Ostatní operátoři ale nikdy nedostihnou Telefónicu, která tu v oblasti mobilních služeb byla jako první (tehdy ještě Eurotel), tudíž má nejlepší pokrytí signálem a vlastní veškeré telefonní linky v zemi (tehdy patřily Telecomu). Jejich „volání do vlastní sítě“ se tak vztahuje jak na mobily O2, tak na všechny pevné linky a na čísla Bleskmobilu, které provozuje na infrastruktuře O2.
Navíc má Telefónica mnohem širší portfolio nabídek, které vzájemně zlevňují ostatní služby. Například pokud máte ADSL/VDSL internet nebo televizi od O2, který se pro nové zákazníky dá aktuálně pořídit za 505Kč, tak si z ceny všech Free tarifů odečtěte stovku. Pokud vám ještě nebylo 26let (nebo naopak jste starší 60ti let), odečtěte si dalších 50Kč. Kombinací těchto faktorů získáváme například u neomezeného tarifu cenu 599Kč a to už si myslím, že je celkem slušné :)
Ceny i nabídky se neustále mění, takže článek nemusí být po nějaké době aktuální!
Samozřejmě že se tato revoluční změna netýká jen „neomezených“ tarifů. Přehled i těch nižších se zredukoval a zjednodušil a zas tak výhodný už není speciálně pro zákazníky, kteří nepotřebují volat a esemeskovat neomezeně. Doba si to žádá a veřejnost už dlouho volá po pořádných mobilních datových službách. Bohužel ani jeden z operátorů touto nabídkou za rozumnou cenu nedisponuje. Neomezené volání využije jeden z deseti zákazníků, zatímco neomezený internet v mobilu si přeje 7 z deseti zákazníků. Velmi úsměvně působí u T-Mobilu nejnižší tarif „S námi 390“, kde je pouhých 20MB na internet v mobilu a který se na LTE síti dá vyčerpat za 4-5 sekund :)
Upřímně dost dobře tento požadavek na neomezený internet nechápu, protože osobně se mi podařilo překročit 150MB FUP snad jenom jednou a to používám internet v mobilu celkem aktivně. Samozřejmě že si na mobilu nepouštím videa z YouTube, jako většina puberťáků, ale při běžném používání (internet, foursquare, twitter, e-maily, dropbox, navigace) mi 150MB bohatě stačí. A když se náhodou stane, že překročím FUP, dostanu se na rychlost 200 kbps, což je stále ještě použitelné (3G mám na svém telefonu stejně vypnuté kvůli delší výdrži baterie), oproti Vodafonu a T-mobilu, kde se rychlost sníží na nepoužitelných 32 kbps.
Ať je to jak chce, i přes to, že se ceny u všech tří operátorů dostaly na relativně stejnou hladinu, O2 zůstává jedničkou, protože nám jako první ukázalo, že to jde. Retenční oddělení opět pojedou na plné obrátky a pokud se tam nic nezměnilo s příchodem nových revolučních neomezených tarifů, tak se zase budou vesele přisypávat jednotky, v tomto případě především data. Bohužel retence od uvedení těchto tarifů již nefungují. Retence u T-mobile jsou poněkud oříšek a často se tam dozvíte, že si vás milý T-mobile uvázal na další dva roky, aniž by vám o tom dal jakkoli vědět a tudíž máte smůlu. U Vodafonu už to je s retencemi o malinko lepší, ale kdo by chtěl setrvávat u operátora, který má nejhorší pokrytí, problémy se dovolat a pravidelně co tři měsíce nějaký větší výpadek sítě? Zbývá nám tu O2, které konečně přišlo s cenovou revolucí a udalo směr, kterým se bude český mobilní trh zase nějakou dobu ubírat.
Politika plánovaného zastarávání elektroniky a dopad na ekologii
Stává se mi čas od času, že mi někdo ze známých donese nějaký elektrický spotřebič se slovy „Rozbilo se to, na oprav to“.
Není na místě ptát se, jestli se to rozbilo „samo“, nebo tomu uživatel pomohl. Rozhodující je, jestli je spotřebič ještě v záruce. Pokud už výrobek používáte déle jak dva roky, je velmi pravděpodobné, že se v něm sepnulo tzv. kurvítko a přístroj se odebral do křemíkového nebe.
Kurvítko je velmi důležitá věc z pohledu trhu. Ekonomika se musí hýbat a správně načasované kurvítko se sepne ideálně hned druhý den, co vypršela záruka. Zákazníkovi tak nezbývá nic jiného, než nefunkční výrobek zahodit a koupit si nový. Kurvítko zajišťuje výrobci odbyt a koloběh peněz v našem konzumním světě.
O tomto tématu pojednává i dnešní dokument se slovenským dabingem. Nech sa páči :)
Online Dj aplikace
Stát se DJem vyžaduje nemalé množství odhodlání, finančních prostředků, úsilí, času i trochu toho štěstí.
Ne každý si ale může dovolit utratit deseti až statisíce za gramofony, playery, mixpult nebo konzoli, kabeláž, sluchátka, odposlechy, nějaký ten software a v neposlední řadě i samotnou muziku.
Moderní technologie zjednodušují život, šetří čas i peníze. Proč tedy utrácet za něco, co je na internetu online a zdarma (jako v případě mnoha dalších nástrojů nebo open source DVS)? Co se týče hudby, tak je v současnosti už všechno v cloudu, tak proč se obtěžovat s nějakým obracením desek nebo vyměňováním CD? Vlastně proč si vůbec pořizovat jakýkoli kus hudebního hardwaru nebo softwaru, když i to je přeci na internetu online a zdarma?
Dnes si ukážeme několik zajímavých online aplikací, se kterými si můžete sami zkusit, jaké to je míchat muziku. Jako DJ navyklý na staré dobré nepřekonatelné gramofony a klasický analogový mixák musím říci, že tohle virtuální online míchání je pěkná fuška (skoro až opruz) a výsledky rozhodně nepatří do klubů nebo diskoték. V pohodlí domova si tedy vyzkoušejte, jak vám pujde mixování a rozhodně nedoporučuji si s takovými nástroji troufat někde vystupovat nebo jakkoli publikovat.
Until AM
Dva vývojáři z Finska stojí za touto poměrně jednoduchou, ale docela zdařilou přehrávací konzolí, která je prozatím stále ve stádiu betaverze. Klasicky tu jsou dva decky, na které si můžete natáhnout tracky ze sdílecí služby Sound Cloud, nebo mp3 soubory z disku ve vašem počítači. Ovládání je vskutku jednoduché. Nastavujete zde pouze úroveň signálu, pitch a efektovou plošku (echo, chorus, filter, lo-fi a distorze). Mezitím je crossfader s hodně zaoblenou křivkou ořezu. Ekvalizér, synchronizaci nebo jen nastavení gain pro jednotlivé decky byste tu hledali marně. Otáčení decků lze ovládat i „manuálně“ myší, takže při dobré vůli lze docílit jakéhosi scratchování. Na plnohodnotné hraní nebo efektování se to ale příliš nehodí, protože je tu nepříjemná odezva, která může v některých případech (dle vytíženosti serveru a rychlosti vašeho připojení) přesahovat i jednu sekundu.
SoundCloud Dj
U tracků na Sound Cloud ještě chvíli zůstaneme, protože má tato služba i svoji vlastní mixovací konzoli, která se tedy příliš nevyvedla a vyžaduje spárování s vaším Sound Cloud účtem, ale i tak nám sem tematicky zapadá. Umí vpodstatě jen přehrávat a prolínat dva tracky pomocí virtuálního crossfaderu. Vše se ovládá klávesnicí a myší si při troše štěstí můžete vyfiltrovat a naklikat další tracky do playlistů v levém nebo pravém přehrávači. Bohužel uživatelské prostředí je natolik nevyvedené, že vás zaručeně odradí od jakéhokoli dalšího zkoušení této online aplikace…
PartyCloud FM
A do třetice asi to nejlepší. Party Cloud také těží z nejvetšího hudebního úložiště Sound Cloud, kde jsou uloženy miliony skladeb a tato šikovná aplikace vám je umožní prolnout v jeden mix. Základem jsou dva decky s hezky širokým rozsahem pitche, šavle na úroveň signálu, dvoupásmový ekvalizér, filtr, trojice efektů, možnosti zasmyčkování nebo automixu, rychlý posun v tracku, nesmí chybět crossfader a konečně i synchronizace.
Co se týče synchronizace, tak skvěle funguje u jednoduchých repetetivních stylů jako je např techno, house, trance atd. Zvládne sesynchronizovat i některé dnb tracky, jenomže synchronizace zde probíhá podle detekce nejvyšších signálových špiček, takže výsledky bývají všelijaké v závislosti na použitém tracku. U této aplikace už se při správném načasování a vhodné selekci dá hovořit o nějakém míchání a přechodech. Bohužel zvukový výstup se mi subjektivně nezdá zrovna nejkvalitnější. Na vině jsou samotné streamy a pravděpodobně i celková náročnost aplikace, takže jsou v přehrávané/mixované hudbě postřehnutelné drobná zaškobrtnutí nebo praskání.
Youtubemixer.net
A na závěr se podíváme i na mixování video souborů z YouTube. YouTube mixerů existuje na internetu celá řada, já jsem vybral Youtubemixer.net, který je ze všech dostupných asi nejsympatičtější a disponuje zajímavými funkcemi, přestože je zatím stále jen v beta verzi. Oceníte například smyčkování libovolných částí videa a nebo obrazový výstup v samostatném okně. S trochou nadsázky tak můžete být VJ na youtube diskotéce. Ovládání by nemělo nikomu činit potíže. Najdete zde i jakési pokusy o sync, což ale není nic jiného, než přeskočení na stejnou časovou stopu, jako hraje na vedlejším decku. Bohužel tu není crossfader, jak ho známe z audio mixáků, takže prolínačky budete muset obstarávat šipkami mezi jednotlivými decky nebo ručně šavlemi s několika pomocnými buttony. Prolínání výsledného celku na výstupu je v podobě postupného zmenšování dohrávaného videa a zvětšování vmixováného videa. Youtubemixer filtruje a přehrává videa z youtube tak jak jsou, takže pokud se chcete zbavit otravných reklam ve spodní části obrazu, stačí používat Ad Block a máte vystaráno.
Vidíte sami, že pokud to s mixováním skladeb myslíte vážně, nelze se spoléhat na free řešení v podobě online dj aplikací. Vůbec veškerá interakce hudebních souborů pomocí klávesnice a myši bez příposlechu ve sluchátkách je předem odsouzena k nezdaru.
Hodí se na ukrácení času nebo jen takové blbnutí. Pokud si potřebujete třeba vyzkoušet, jak by zněl mix dvou skladeb a zároveň si nechcete opotřebovávat nosiče nebo třeba jen zapínat techniku, tak tyto nástroje jsou určeny přímo pro vás. Nic jiného od toho nečekejte. Pokud máte vyšší ambice, musíte přestoupit na vyšší level…
Americký sen
200tisíc návštěv
Překonání dalšího statisícového mylníku v návštěvnosti tohoto blogu netrvalo tak dlouho, jako ta první stovka.
Na malé bezvýznamné jubileum nás upozorňuje počitadlo Toplistu, které tu je už od samého počátku a jak je známo, nemusí být naprosto přesné.
To ale ani tak moc nevadí.
Víc mi vadí to, že absolutně nemám čas publikovat a přidávat sem články.
O plánované změně designu také nemůže být ani řeč.
Prostě si musíme počkat na zimní období, kdy nebudu lítat všude možně po všech čertech a bude i nějaké to tvůrčí období. Nápady jsou, náměty také, teď už si jen vyšetřit čas :)
Další zkušenosti s Lenovo A789
Chytrý mobilní telefon na dvě SIM karty Lenovo A789 už používám téměř 2 týdny, takže nadešel čas podívat se na další zkušenosti a poznatky. Bude to nejspíše soubor těch nepovedených věcí a failů, protože pozitiva jsem vyčerpal hned v prvních dojmech.
Takže problémy se kterými jsem se doposud setkal:
Telefon se zasekl – Způsobila to aplikace In-počasí a její vestavěný browser, díky kterému se telefon natvrdo zaseknul a musel jsem ho vypnout a zase zapnout. Aplikaci jsem okamžitě odinstaloval a již se mi to víckrát nestalo.
Baterie – Poctivě zabíjím nepotřebné procesy na pozadí a pročištuji paměť od zbytečných aplikací, které by se na spotřebě mohly podílet. Stejně tak si hlídám datové přenosy, bezdrátové sítě a podsvětlení displeje. Přesto mi telefon i při šetrném a občasném používání nevydrží na baterku více jak jeden den.
Rozhasil jsem si systém – Trochu to souvisí s předchozím bodem, kdy jsem v přehnané snaze snížit spotřebu, zabil i aplikaci Xperia, která se stará o zobrazování a provoz widgetů a aplikací na plochách. To jsem tehdy ještě nevěděl. Při aktualizaci jednoho programu a současné instalaci jiné aplikace najednou vyskočila hláška, že Google Play přestal pracovat. No co, stane se, říkám si. Překvapením ovšem bylo, že přestala fungovat jakákoli jiná aplikace, kterou jsem chtěl spustit. Vypnutí a zapnutí telefonu by to mělo spravit. Po zapnutí telefonu, zadání PINů a odemykacího kódu na mě čekalo nemilé překvapení. Telefon byl v takovém stavu, jako když jsem ho zapínal poprvé. Všechny plochy prázdné, zůstal jen widget základního vyhledávacího políčka. Všechny widgety, aplikace a záložky jsou z plochy pryč. Naštěstí nainstalované aplikace a jejich nastavení a účty v telefonu zůstaly, takže je stačilo znovu natahat na plochy a znovu vytvořit složky a záložky.
Počitadlo využití dat se samo vymazalo – Jak graf mobilních dat, tak i graf wi-fi měří od minulého víkendu od nuly, přestože počitadla aplikací si svoje hodnoty zachovaly. Bylo to po jedné vcelku brutální prohibiční akci, kde si telefon pujčovalo hned několik lidí, že si potřebují zavolat (proč bych jim ho nepujčil, když mám volání zadarmo). Stejně mi není jasné, jak by se jim podařilo vymazat graf využití dat, když ani já sám nevím, jak a kde se taková věc dá vynulovat…
Fotoaparát – Trochu jsem vystřízlivěl z prvotního nadšení mechanické spouště a možnosti zoomování videa. Samotné fotografie i videa už tolik kvalitní nejsou. Stačí třeba jen fotit v místnosti s horšími světelnými podmínkami a pohybující předměty jsou rozmazané, neostré a snímky jsou plné šumu. Ani příliš nepomáhá, že si na obrazovce můžete dotykem určit, na co má čočka ostřit. Prostě se s tímhle mobilem musí fotit pouze za slunečných dnů a nečekat žádné zázraky…
Vyzváněcí profily – Naprosto zásadní a nepochopitelný fail je to, že si nemůžete nastavit vyzvánění pro skupiny kontaktů ani sms tóny k jednotlivým kontaktům! Dost krkolomě a neprakticky se dá akorát přiřadit vyzváněcí tón pro jednotlivé kontakty u kterých se vám ale nikde nezobrazí, jaký tón jste komu přiřadili. Nezbývá než čekat, až vám prostě zavolá. Ta nejdůležitější a nejzákladnější věc jako je přiřazení sms tónů pro různé kontakty a události zde chybí. Na starém telefonu jsem jen poslechem věděl, kdo píše, co se stalo a jestli je to důležité, nebo to počká. Takhle se musím do telefonu podívat, abych věděl, co se děje. Kdybych tento big fail byl býval věděl předem, tak si tento telefon nekupuji!
USB port na horní straně – je to jen taková designová prkotina, ale kdyby byl USB konektor na spodku telefonu, bylo by to o dost lepší. Protože jsou všechny USB kablíky sotva půl metru dlouhé, tak když vám někdo zavolá a máte telefon zrovna na nabíječce (což bývá dost často) a nechce se vám ho vypojovat, vypadáte u toho hovoru jako po obrně…
Je to pádlo – Nepochopím současný trend všech výrobců telefonů dělat takové obrovské krávy. Zlomený palec už mám sice vyléčený, ale i tak je přejíždění palcem po tak velkém dislpeji vyčerpávající a unavující. Ne že bych měl malé ruce, ale taková velikost je prostě nepraktická, zvlášť, když má telefon zamykací tlačítko až na horním boku. Designéři dnešních mobilních telefonů se vracejí o dvacet let zpátky, kdy se rozměry přibližují přístrojům z té doby, jen hmotnost se snižuje… Nejvíce mi velikost přístroje vadí asi při telefonování, kdy si připadám, jako kdybych si k uchu přikládal školní sešit nebo externí harddisk…
Tak to by byl výčet těch špatností, které mě doposud u Lenova nejvíce trápí. Teď dám dohromady odpovědi na otázky, na které jste se nejčastěji ptali:
Navigace – Chytání GPS signálu není žádná sláva, ale přesto se s tím dá navigovat, protože je přesný maximálně na pár metrů. Telefonu to trvá zhruba minutu, když popojdete trochu dál od budov a vyšších objektů, tak se chytne dříve. V telefonu je předinstalováno hned několik navigačních programů, ale jsou bohužel placené. Jediná slušně použitelná aplikace pro navigaci a která je zdarma je ta základní a tahá si mapy z Google maps, takže pozor na datové přenosy a FUP.
Displej – Má několik úrovní podsvětlení. Automatika rozlišuje akorát denní světlo potažmo sluneční svit, na vše ostatní (nebo alespoň většinu) reaguje snížením jasu na krajní minimum. Netvrdím, že na sluníčku je displej vyloženě nečitelný, ale moc pohodlné čtení to není. Už mám fólii na displeji celkem nehezky poškrábanou, takže i to na čitelnosti dost ubírá…
Hovory – Když voláte z jednoho čísla a někdo vám v ten okamžik zavolá na druhou SIM, tak ta SIM se v ten okamžik jeví jako nedostupná! Je to další fail a zatím jsem nepřišel na způsob, jak to v telefonu nastavit nebo nějak ošetřit. Popravdě pravděpodobnost, že by mě někdo naháněl na dvou číslech současně je malá a po ukončení hovoru vždy přijde sms informující o tom, že se mi ten a ten snažil tehdy a tehdy dovolat. Na opačnou stranu také přijde od operátora informační sms, že už jsem na tomto čísle dostupný. Obecně dual sim telefon má ještě jednu nevýhodu: když se vám telefon vybije (což není nic nemožného) jste nedostupní na obou číslech…
Dual sim Lenovo A789 v kapse
Čekání na konec září, kdy se mají na trhu objevit pořádné dual-sim mobily bylo velmi úmorné a během zjišťování všech možných informací a parametrů jsem narazil i na značku Lenovo.
Lenovo je jak známo bývalý IBM a většina uživatelů si Lenovo bude asociovat hlavně s osobními počítači nebo jejich periferiemi. Nevěděl jsem ještě do nedávna ani já, že má Lenovo docela pěkné portfolio dual-sim mobilních telefonů, které jsou svými parametry velice zajímavé.
Mám tedy ještě měsíc čekat na Samsung, který příliš nezapadá do mých požadavků a nebo si rovnou pořídit telefon Lenovo A789, který se až na pár maličkostí tváří jako ideální přístroj pro moje potřeby?
Volba byla poměrně jednoduchá. Po pročtení snad všech dostupných recenzí a zkušeností od uživatelů, důkladném porovnávání a vyhledávání informací bylo rozhodnuto. Trochu paradoxně ve dnech, kdy si celý svět připomíná výročí největšího inside jobu v historii lidstva, který pod zástěrkou „boje proti terorismu“ umožnil a legalizoval masivní šmírování a monitorování lidstva, si pořizuji krabičku, která vlastně k ničemu jinému ani neslouží…
Skeptický přístup k neověřeným značkám, modelům a malým hráčům na poli mobilních telefonů (viz šmejdy od Gigabyte) větší vahou přemáhaly pozitivní zkušenosti i jistota dvouleté záruky a klasické čtrnáctidenní lhůty vrácení zboží.
Telefon už mám několik dní a můžu říct, že jsem s ním relativně spokojen.
Na nějaké objektivnější zhodnocení je stále ještě brzo. Ještě nemám pořádně otestovány funkce, jako jsou například hudební přehrávač, navigaci, organizaci kontaktů a událostí, FM transmitter a další věci, ale prozatím mohu dát dokupy několik bodů, které se mi na telefonu líbí a které naopak ne.
Co se mi nelíbí:
Telefon nemá očko na připevnění poutka – Naprosto klíčová a nejdůležitější věc na jakémkoli telefonu! Mívám občas období, kdy mi všechno padá z rukou a kdybych neměl všechny dosavadní telefony uvázané na poutko, jejich spotřeba by značně vzrostla a zahýbala s mým rozpočtem. Nakonec jsem to vyřešil poměrně jednoduše, řešení tohoto problému se nabízelo s příslušenstvím (viz. níže)
Klávesnice na obrazovce – Je to asi jen věc zvyku. Na 10″ tabletu to je v pohodě, ale na 4″ pádlu je psaní na qwerty klávesnici problém i při svislém natočení. Ještě jsem nepřišel na to, jak na obrazovku dostat klasickou numerickou klávesnici se sadou písmenek pro každou číslici (jestli vůbec jde)
Výdrž baterie – Ačkoli se kapacita 2000mAh může zdát jako dostačující, telefon mi vydrží pouze jeden den. Zatím jsem sice stále ve fázi formátování baterie (tzn. několik prvních nabíjecích cyklů maximální vybití a nabití). Je to také způsobeno tím, že mám telefon krátce a neustále si s ním hraju. Přesto pár sms, cca hodina telefonování, datové přenosy a občas spuštěná GPS znamenají necelých 13hodin provozu.
Nekompletní lokalizace – Byl jsem podle recenzí připraven na to, že většina menu a nabídek je v češtině, avšak občas se najdou anglické texty a v případě výpisů hovorů se pod neznámými čísly objevují čínské klikyháky. To by ani tolik nevadilo, ale že výběr v nastavení datových přenosů bude metodou ententýky (viz. obrázek), dojem trochu kazí.
Podivný telefonát – Stalo se mi jednou u jednoho příchozího hovoru, že telefon normálně zvonil, ale na obrazovce se vůbec neukázalo, kdo volá (byla to kamarádka, která ale nemá skryté číslo), pouze kruh s možnostmi přijmout, odmítnout nebo poslat rychlou sms o nedostupnosti, nic dalšího. Je to trochu zvláštní, ale vícekrát se mi to nestalo…
Tento poslední a předposlední bod je práce FW, což je věc, která se dá napravit, takže to nebude snad tak bolestivý nedostatek…
Co se mi líbí.
Dual SIM – Ten hlavní důvod ke koupi. Správa a organizace dvou telefonních čísel v jednom telefonu je snadná a přehledná. Jednoduše si nastavíte co která simkarta může a nesmí, případně nechá na výběr před provedením činnosti. Momentálně mám vyplácanou FUP na hlavní simkartě, takže jsem do druhého slotu vrazil simku mobilního internetu, ze které se sice nedá telefonovat, ale má výrazně vyšší FUP. Nastavení je tedy v tomto případě jednoduché: Hovory a sms na hlavní simce, datové přenosy obstarává MBB simkarta :)
Fotoaparát – Prozatím jsem toho příliš nenafotil, ale potěšila HW spoušť foťáku a možnost zoomování během nahrávání videa(!). To, že foťák nemá přisvětlovací diodu není nic tragického. Stejně obyčejná suprasvítivá LEDka ve tmě scéně nepřidá absolutně na ničem a funkci lampičky jsem za posledních 5 let využil asi dvakrát…
Rádio i bez sluchátek – Pravděpodobně nikdy nevyužiji, ale velmi mě potěšilo, že držím v ruce telefon, který dokáže přehrávat rádiové stanice tak jak je. Tedy pro běh rádia nevyžaduje zapojená sluchátka, která plní funkci antény.
Rychlost – Rychlý procesor, svižný systém, na nic se nečeká, nic se nezasekává ani nepadá, odezvy na dotyk jsou plynulé a takřka okamžité. To jsou prostě věci, které používání telefonu zpříjemňují a oblíbíte si je víc a víc. Druhé jádro duálního procesoru je výkonná grafika, která si údajně poradí i s náročnými 3D hrami (zatím nemám vyzkoušeno)
Příslušenství – Zpracování telefonu působí dobrým a precizním dojmem. Všechno má ale svoji životnost a proto dodavatel k telefonu přibalil i plastikové pouzdro, které dostatečně ochrání telefon před poškozením nebo rozbitím. Do pouzdra jsem si udělal dírku a rázem mám očko na klíčenku. Když chci mít telefon bez houpajícího se provázku, jednoduše telefon z pouzdra vyndám, jak jednoduché a přitom praktické. Displej také nebude zrovna Gorilla Glass, ale nijak se neprohýbá a ani nevypadá lacině, přesto byla v krabičce i ochranná fólie, která životnost telefonu dále prodlužuje.
Hromada aplikací a služeb v Marketu dělají z chytrého telefonu velmi užitečného pomocníka a nástroj pro mnohoúčelové využití. Například jsem míval vždy problém si rozpomenout, kdy jsem kde byl naposled kvůli práci nebo povinostem a kdy se tam mám vrátit. Díky chytrému telefonu jsem si konečně zřídil foursquare a mám po problému. Dalších takových užitečností bude přibývat.
Primární funkce mobilního telefonu nijak nevybočují ze standardu. Telefonování (jak příchozí, tak i odchozí) se zdá v pořádku, doručenky od poslaných sms jsou příliš jednoduché, ale to se snad na Androidu dá nějak doladit a všechno ostatní donastavovat a přizpůsobit. Chce to jen čas se tím vším prokousat :)
Telefon je sice obrovské „pádlo“, které jsem zavrhoval, ale snad si na to zvyknu. V porovnáním s jeho předchůdcem je rozdíl markantní. Nyní působí můj starý Samsung hrozně titěrně, ačkoli má pro mě ideální rozměry, ale pomalu začínám přicházet na to, že větší je lepší (ale nic se nemá přehánět).
Tím bych první poznatky s novým telefonem asi zakončil. Až si ohmatám a pořádně vyzkouším všechny jeho funkce, tak napíšu další informace v příštím článku.