The Art of David Dees

Obrázky nad nimiž zaplesá srdíčko každého konspirátora celkem zručně vytváří David Dees, jehož práci si můžete prohlédnout na videu níže, nebo na portfoliu deesillustration.com. Doporučuji také navštívit
The Art of David Dees, kde naleznete desítky dalších obrázků ve dvou galeriích a odkazy na ostatní tvorbu



While you were sleeping
They came and took it all away
The lanes and the meadows
The places where you used to play

It was an inside job
By the well-connected
Your little protest
Summarily rejected

It was an inside job
Like it always is
Chalk it up to business as usual

While we are dreaming
This little island disappears
While you are looking the other way
Theyll take your right to own your own ideas

And its an inside job
Favors collected
Your trusted servants
Have left you unprotected

It was an inside job
Like it always is
Just chalk it up
To business as usual

You think that youre so smart
But you dont have a fucking clue
What those men up in the towers
Are doing to me and you
And theyll keep doin it and doin it
And doin it and doin it
And doin it and doin it
And doin it and doin it
Until we all wake up
Wake up, wake up, wake up, wake up

I know what Ive done wrong
I am acquainted with the night
I know how hard it is
To always walk out in the light

And its an inside job
To learn about forgiving
Its an inside job
To hang on to the joy of living

They know the road by which you came
They know your mothers maiden name
And what you had for breakfast
And what youve hidden in the mattress

Insect politics
Indifferent universe
Bang your head against the wall
But apathy is worse

Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job
Yeh, yeah

Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job
Its an inside job

Its an inside job
Its an inside job

By mě zajímalo

Už včera jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé zjistit, jestli mají lidi raději klasický Dj set z vinylových desek, nebo Live set z mašinek. A jelikož mě to zajímá (a může zajímat i ostatní), tak jsem z toho udělal novou anketku na figuru.





…a při té příležitosti se mi vnuknul nápad to trochu rozšířit a rovnou i zjistit, jaká rychlost je pro posluchače ideální.





(BPM = Beats per minut – počet úderů za minutu)

Několik vět 2009

Přišlo mi mailem, původní článek zde

Vydáno 02. 08. 2009

Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali.

Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.

Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou.

Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických.

Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni.

Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.

Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.

Nepozastavujeme se nad tím, že narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho “oficiální“ roční plat.

Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem – akciemi na doručitele.

Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.

Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.

Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české.

V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál, za několik dní ho překryje ten další.

Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova. I když je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic.

Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překážkou lenost.

Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora.

Necháme se stříhat jak ovce.

Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor.

Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály.

Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým.

Náš národní cynismus se masochisticky vyžívá v tom, jak hrozné panují poměry a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic.

Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají.

Svou lenost pak omlouváme filozofií, že „jsou stejně všichni stejní“ případně „tihle budou ještě horší“.

Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu.

Korupce prodražuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu.

Ukrajuje šance našich dětí, na nichž v soukromí tak usilovně pracujeme.

Zadlužuje zemi, která bude jednou jejich.

Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, že stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat.

Myslí si, že stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé.

Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou.

Je přitom zřejmé, že i ostatní strany využívají své zaslepeně loajální „fanoušky“, ochotné jim odpustit úplně cokoli.

Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a že nám nezbude než zvolit jejich oranžovou či modrou košili bližší než toho druhého kabát.

Kolikrát jsme už slyšeli, že “není koho volit“, mnozí volit nechtějí a nepůjdou.

Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším zlem.

Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten “vyhozený“?

Jakou cenu má vůbec náš hlas, když ho dáváme se skřípěním zubů?

Nikdo z nás si nedělá iluze, že by malé politické strany byly lepší a čestnější než ty velké. Moc korumpuje vždy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně.

Šance podzimu 2009 nespočívá v konkrétní straně či programu, spočívá ve změně, v tom, že přemícháme již zdánlivě rozdané karty a dáme průchod naší nespokojenosti alespoň ve volbách, když už to neumíme na náměstích.

Nemylme se, dvě největší strany budou určovat osud země i v budoucnosti, ale pokud dnes jejich arogantní chování odměníme, odepřeme jim tím důvod ke změně a k obrodě. Přejeme-li si změnu jejich vedení, případně v nich chceme později najít místo pro vlastní pravé či levé ambice, cesta paradoxně vede přes jejich podzimní volební neúspěch.

Možná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: „A proč jste s tím tehdy něco neudělali?“ Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.

Nemusíte to podepisovat.
Můžete to poslat dál

DJing až do masa

Juggling nic není :)

Nasbíral jsem inspiraci ve dvou a půl hodinovém sestřihu ze soutěže DMC 2008 a zjistil, že vracet desky o půl nebo celou otočku vlastně nic není. Protože vše potřebné (tedy 2 stejné desky a přenosky pro scratch) pro tento sport už mám skoro rok a až nyní jsem se odhodlal se tomu začít plně věnovat a postoupit tak na pomyslný vyšší level v akrobacii točících se asfaltů.značka na desce

Když se člověk dívá na profesionály, tak to pak jde samo. Opravdu mi ten dokument z DMC 2008 dodal odvahu a to potřebné „know-how“. Postavil jsem se ke gramofonům, dal dvě stejné desky na talíř, přenosky na správné místo a zjistil, že to vlastně není nic složitého, jen je potřeba pamatovat si, jestli mi ta jedna deska uběhla o 1,2,3,4,nebo 5 otoček, abych je o ten samý počet zase vrátil zpátky, mezitím co mi bude stejný úryvek skladby hrát na desce druhé a to celé si správně načasovat.

Nejprve je ale potřeba si na deskách udělat značky odkud budu startovat, abych nemusel mít sluchátka, jako profesionálové z DVDčka:) Tahle činnost je z celého turntablismu snad to nejhorší! Malé samolepící kolečko z audiokazety, pinzetou nalepit před tu správnou drážku, kam chci pokládat jehlu a zaoblený tvar samolepky hrot sám navede do požadované drážky a zajištuje, že přitom nepřeskočí o jednu drážku zpět.

Trpělivost, přesnost a netřesoucí se ruce. To jsou věci, které potřebujete k přesnému nalepení značky na desku. Ty já bohužel nemám, takže správně polepit jednu desku mi zabralo zhruba deset minut a ještě jsem ji nalepil o dvě drážky dál, než jsem chtěl. Jde o setiny milimetru a tak s lupou a druhou nálepkou lepím ještě jednu nálepku na již nalepenou, tentokrát aby mi to vyšlo o ty 2 nanometry blíže ke středu a přitom se snažit pinzetou nepoškrábat desku.

Stejný postup, stejně třesoucí se ruce a opět dvě značky nalepené na sobě u druhé desky.

Konečně mám označené desky na stejných místech a můžu se pustit do šaškování s crossfaderem a talířema. Zezačátku obě desky vracím levou rukou, pravou ruku stále na crossfaderu. Je to jakýsi psychický blok nebo něco takového, ale pravou rukou prostě scratchovat neumím, takže zezačátku pohybuji s deskama jak jsem už roky zvyklý. Sice jednou rukou, ale i tak mi to jako začátečníkovi jde až překvapivě dobře a začínám tomu přicházet na chuť, protože mě to nejenže baví, ale úplnými a neúplnými vracečkami vznikají velmi zajímavé zvuky, smyčky a nezvyklé návaznosti opakujících se samplů!

Ani nevim jak dlouho jsem se na tom zaseknul, ale po chvíli pociťuji, že mě z toho ustavičného vracení desek začíná bolet prostředníček, konkrétně se mi na bříšku prostředníčku levé ruky udělal solidní mozol(který jsem si ještě ten večer strhnul)! Nečekal jsem, že z této disciplíny mohou vzniknout nějaké zranění, ale jak vidno, nějakou oběť přinést asi musím. Mozol mě donutil k tomu, abych se konečně naučil používat obě ruce tak, jak to dělají všichni ostatní, tedy levou rukou točit s levým talířem a pravou s pravým a následně aktuálně volnou rukou posouval crossfader.

Tento postup se mi dostal do krve velmi rychle a zjistil jsem, že takhle můžu dělat všechno mnohem rychleji a tedy stíhat vracet desky třeba i po 1/4otáčky a vytvářet tak nekonečně opakující se beat, vokál, nebo jakýkoli jiný zvuk :) Jediné co je potřeba je koncentrace a pamatovák na to, o kolik se mi ta deska otočila, abych ji o tolik vrátil zpátky.mozol z DJování

Hrál jsem si takhle ještě chvilku a protože jsem už více nechtěl namáhat namožený prst, vracel jsem tu levou desku ukazováčkem (nezvyk) a i ukazováček po chvilce začal pálit, což bylo znamení, že pokud nechci mít mozol i na dalším prstě, je čas s dnešním tréninkem skončit. Prsty na pravé ruce jsou v pohodě, to je zajímavé. Budu si asi muset na nějaký čas od takhle náročného sportu odpočinout a až budu schopen, vymyslím nějakou koncepci a udělám krátký záznam ;) Když tak o tom záznamu přemýšlím, tak přicházím na to, že ty značky budu asi muset odlepit a nalepit o pár milimetrů dál, aby to mělo nějakou hlavu a patu :/

Technicky vzato, scratching je náročnější než juggling. Obojí ale vyžaduje spoustu času na natrénování, zkoušení a pokusy. Je to ale parádička, která mě vážně chytla a je to něco, co mě po dlouhé době opět naplňuje pocitem, že dělám/se učím něco užitečného, něco co mě baví a že se mi to daří a vypadá to a dokonce to i zní, jako těm klaunům ze soutěže. V běžném setu tuto dovednost nejspíš těžko někdy aplikuji, ale i tak mě může hřát pocit, že umim něco, co ostatní djs ne :)

Největší vojeb tohoto léta

Když už jsme pořádali anti fest k SOL, tak jsem se pochopitelně i zajímal, jak to probíhalo tam v Hradci.

Kde jinde zjistit aktuální dojmy, poznatky a postřehy, než na oficiálním diskuzním fóru SUMMER OF LOVE a když jsem tam zavítal, tak jsem nechtěl věřit svým očím. Návštěvníci festivalu velmi často používají sprostá slova a pozitivní ohlas najdete možná jeden za dvě stránky příspěvků. Přesněji řečeno nenajdete vůbec, protože i ten vzácný chválivý příspěvek má dovětek a v něm je nějaké to ALE.

Sice jsem tam nebyl, neslyšel, nazažil, takže těžko můžu soudit, ale z toho nekončícího přívalu negativních příspěvků si obrázek dokážu udělat. Velmi často se tam objevují výrazy jako: Co to doprdele mělo bejt?; nebo Nuuuuda; Hrůza hrůz; Summer of hangar; Opravdu jste mě nasrali atd.

Na takové masové akce nejezdím už z principu že nechci nijak podporovat ani být součástí té zpropadené mašinérie, kdy se zneužíváním muziky dělá velký byznys (a taky kvůli smažkám a hudbě), to to tam bylo vážně tak špatné? Jedni si stěžují na totální stěr v podobě VIP vstupu (naslibované hory doly, které se nakonec nekonaly, přičemž rozdíl mezi normálním a VIP vstupem byla zřejmě jen dvojnásobná cena), další vzprudily pódia v hangárech (ani já bych na open airu nečekal dusnou smradlavou zavřenou kobku, kde se na sebe mačkají smradlavé upocené a ulepené smažky a zvuk se odráží od betonu a nedá se poslouchat), taky tam padla zmínka o půlhodinových frontách na barech a třech toitoikách pro jánevímkolik tisíc lidí (jste na fesťáku v ČR, tak co čekáte? půlhodinové čekání na teplou pěnu-pardon pívo-je přeci standart), dále předčasný konec a zrušení vystoupení některých djs, chybějící odpadkové koše, slibované dekorace, lasery a další drobnosti. Rozhořčení nad neinformovaností pořadatelů, (ne)hlídané parkoviště, šatna a další věci. No ale největší vlna nepochopení a nasranosti je cítit z příspěvků stěžující si na hudební produkci na hlavním pódiu (které bylo údajně jako jediné venku). Jedni to označují jako minimal, druzí to označují jako to pravé moderní techno. Ať už to je jakkoli, nudit tímhle lidi 7 hodin v kuse, chce asi opravdu notnou dávku odvahy. Bleha si pozval dje, kteří hráli to, co teď na západě „frčí“. Ovšem neuvědomil si fakt, že 80% lidí by chtělo poslouchat asi něco ostřejšího a rychlejšího a že s ukolébavkama žádné terno neudělá. Dost často ve fóru padl pojem uspávači hadů. Prohlédl jsem několik videí právě z téhle stage a stačilo mi to. Osobně bych u takhle utahaného, pomalého a neskutečně nudného stylu nevydržel ani chvíli (nemá náhodou hudba lidi bavit?)

Na tomto videu je vidět, jak se lidi na SOL „bavili“(a tohle tam jelo 7 hodin vážení!). Respektive, nebaví se tam nikdo, jen pár zmaštěnců poskakuje do rytmu, protože prostě musí(zřejmě dobrej matroš)



Pseudo underground špirit freetekno stage se prý také nekonala a všichni teď netrpělivě čekají na vyjádření pana Blehy-jestli si to teda už nehodil. Aleš Bleha ve všech svých rozhovorech a prohlášeních logicky vysvětluje a oddůvodňuje svoje stanoviska, kterými si ale neskutečně protiřečí a všechny akorát mate. Každopádně by se taková masáž dala přirovnat k předvolebním kampaním (např. Obamovy předvolební sliby) a když už všichni odvolili nebo zaplatili, otáčíme o 180˚ a všechno bude jinak. Zapomeňte na všechny sliby, je krize, musí se šetřit.

Proč tu ale o tom všem píšu? Asi by mě to mělo těšit a hřát, že smažkám se akce nepovedla a naše antiSOL byla více než vydařená (fotky jako vždy na stránkách). Netěší mě to, ani neuspokojuje. Tohle se přeci kurva nedělá! Ať už vůči lidem, tak i vůči muzice a scéně (která sice není dle mého vkusu, ale co). Kdo tady kurví scénu? Kdo tady rozjel byznys na něčem, na čem zřejmě dojel? Padly zmínky o tom, že příští rok SOL nebude. Když nebude, jistě se mnou bude mnoho nespokojených návštěvníků SOL souhlasit, že to nebude žádná škoda. Konec jednoho fesťáku, který vysával peníze z lidí, z muziky, a přiživoval se na scéně, kterou tím nadobro zkurvil. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
Hudba má sloužit hlavně pro pobavení a sblížení lidí a pro pocit, že jsme se sešli před bednama a společně si zaskákali. Ploty, securiťáci, tvrdé drogy a byznys, který za tím vším někteří vidí, zabíjí všechno dobré a pozitivní, co má hudba lidem dávat.

A když za rok SOL nebude, neznamená to, že nebude antiSOL, jen asi trochu jinak ;)

EDIT: Tak SOL byl letos opravdu naposled a z vyjádření Blehy vyznělo, že už v září 2008 věděl, že na další prostě nemá a přesto přesunul tenhle fesťák do Hradce a vymyslel program, kterým to totálně zabil. Prostě fesťák už umřel, ale jeho duch porád žije, tak z něj vyždímeme ještě naposledy co to dá a pak lidem nějak řekneme, že už to byl provar od začátku, naletěli jste… Určitě pro mnoho lidí byla tahle poslední openair-closehangar party tím nejhorším zakončením a mnoho z nich bude jistě zklamáno.

No jo, ale kde teď budou brát drogy? Doufám, že ne na našich akcích!

To už jsem slyšel

Pravidelně jako každý rok se i letos koná festival SOL. Tentokrát se ta celá šaškárna přesunula do Hradce Králové, ale to neznamená, že bysme letos neuspořádali antifest :)

Teprve před nějakým týdnem se mi dostal do ruky letáček na tenhle fesťáček, kde byly vypsané všechny „hvězdy“ vystupující na SOL. První co mě při pohledu na ten obsáhlý seznam interpretů napadlo bylo To už jsem slyšel. Každý ročník SOL má (nebo alespoň měl) nějaké motto, nějaké moudro. Minule to bylo největší mejdan od stvoření party nebo tak nějak, letos to bude we call it techno a já tomu dávám To už jsem slyšel.

Opravdu, všechny tyhle „umělce“ a „stars“ sem do čech Bleha (nebo některý jiný promotér) vozí prakticky každé tři měsíce a s nebývalou pravidelností je lineup každého ročníku SOL poskládán z těch samých jmen, co byly minule. Kupříkladu takový Chris Liebing tu už možná sedmým rokem (co já pamatuju) pravidelně hraje na tomto festivalu, či některé další klubové akci. Jak si tak prohlížím jejich stránky, tak zjištuji, že svoje ohrané desky vám budou opět pouštět Scan X nebo Afrika Islam. Nebyl by to Bleha, kdyby na jeho festivalu už po sté nevystoupili Space DJz atd.

Samozřejmě festival se snaží jít s dobou a tak se stále většího prostoru dostává i v současné době velmi oblíbenému drumnbassu v podání umělců, kteří v naší zemi zvané Kocourkov taktéž vystupovali už několikrát…

A aby toho nebylo málo, tak se možná i k vám doneslo, že ke čtyřem hlavním pódiím letos přibudou menší vybrané pódia poskládané ze soundsystémů, které vyslyšely výzvu zahrajte si na SOL. Aneb prolínání komerce s pseudo-undergroundem, aby smažky měly ještě více příležitostí ke spalování efedrinu a dramaturgie se snaží zachránit upadající festival doplněním stylů, které jsou teď v kurzu, když už to jejich techno moc lidí nebere. I mě napadlo, co takhle udělat antisamr přímo na samru? Smažkám pouštět terror a noise až by jim z toho shořely návleky a na svém smaho-party-kostýmku by si zezadu udělali hnědku :) Takový pocit musí být k nezaplacení, ale máme přeci taky nějaký charakter a vkus a do takových excesů se není radno pouštět!

I přes unavující repetetivnost a minimum inovací má tento festival spousty příznivců, kteří se za branami festivalu dobrovolně nechávají odírat o peníze, aby pak v diskuzi na stránkách vyjádřili svou lítost nad zlodějským žetonovým platebním systémem a nefunkčností(nebo nedorozuměním) některých principů a zákonitostí(vykupování kelímků)

Čert vem festival, kde z vás budou ždímat peníze při každé příležitosti a za jakéhokoliv počasí, je tu opět alternativa, která nabízí něco, co mega komerční fesák nemůže nabídnout!

Festival odtáhnul do vedlejšího města, my zůstáváme! Znamená to tedy, že v noci si budeme muset hlídat hladinu hluku, ale ten les to pohltí (léty ověřeno) a stejně jako loni připravte se na 2 pódia, haluzoprojekci, hospodu s lidovými cenami a kalbu až do… konce :) Opět se budeme snažit o rozmanitou hudební produkci a nemusíte se bát, že byste si na naší akci někdy řekli To už jsem slyšel. A jako vždycky: drogy u nás neseženete! Pro drogy musíte na SOL !

Prototype – chaos ve městě

Už jsem se zcela dostal z prvotního šoku (v dobrém slova smyslu) ze hry Prototype.

Po první instalaci mě to opravdu chytlo a během 24hodin jsem jenom 10hodin strávil hraním Prototype – to byl ten šok, když jsem o půl čtvrté ráno zjistil, že už začíná svítat:) Alex Mercer má v této hře naprostou volnost pohybu, v boji spoustu možností a komb, hra je celkem obstojně optimalizovaná a na závažnější bugy jsem zatím nenarazil.
prototype

Když jsem prohlížel screenshoty a videa, tak mě jako první napadlo, jestli to neběží na enginu GTA4 a trochu jsem se obával hw nároků. Po instalaci a prvním spuštění naskočilo rozlišení na 640×480(!) Na mém notebooku jsem takové rozlišení měl snad poprvé a trochu jsem se zděsil, jak moc to bude náročné a pomalé, když už si sama hra nastavuje takhle malé rozlišení. Nicméně přepnout alespoň na 800×600 v menu nebyl problém, nechal jsem ostatní položky na medium a hned jsem vyzkoušel spustit hru. Překvapivě krátký loading a hned potom úvodní akční masakr tutorial, který se nijak nesekal ani neztrácel na plynulosti a že se tam toho dělo hodně…

Město a hlavně ulice (ty žluté taxíky) vypadají podobně jako v GTA4, dokonce tu i tak rychle utíká stín, jenomže vypadá mnohem lépe! Na ulicích jsou stovky lidí a aut (ne 8 lidí jako v GTA4) a přitom se to všechno hýbe velmi svižně a bez záseků. Nemůžu se zbavit pocitu, že ta grafika připomíná GTA4 – nevypadá sice nijak extra, ale oproti GTA4 je krásně svižná a plynulá. Při podrobnějším prozkoumávání okolí a detailů si lze všimnout, že v tomto enginu obyvatelé města nejsou nějak zvlášť inteligentní a ani nemají takový fyzikální model jako v GTA4. Některý chodec projde bezproblémů skrz jiného, jinde jsou hned 4 identické postavy dokonce stejně oblečené atd. Auta mají pár polygonů ani pokročilý destrukční model a taky jich tu je jenom několik druhů. Jsou to detaily, na které ovšem během hraní ani nepomyslíte, protože vás bude zaměstnávat mnoho jiných věcí, takže takové maličkosti vůbec nevadí…

Hra je navržena tak, aby za všech okolností byla plynulá a hraní nijak nenarušovalo trhání a pokles framerate. I při té nejzběsilejší akci mi počet snímků neklesal pod 20 a když se relativně nic neděje, tak se to pohybuje kolem krásných 45 fps. Je to způsobeno hlavně tím, že detaily se vykreslují pouze tam, kam se hráč dívá, ne tedy, že by se podle nastavení v prostoru kolem hráče vyskytovaly koruny stromů, rozvodné skříně a klimatizační jednotky, ale pouze v záběru, kam je natočená kamera. Může to trochu vadit při rychlém pohybu kamery, když doskakují objekty v dálce, ale zase je lze spatřit i na vzdálených střechách a v ulicích. Dokonce i ty auta v dálce působí mnohem lepším dojmem, než jakási vize posunujících se pásů z GTA4.

Nejdůležitější prvek hry je ovšem úplně jinde, než v optimalizované (ne)dohlednosti. Jedním slovem akce. Tento titul do žánru akčních her neodmyslitelně patří a kdykoliv si vzpomenete (nebo i nevzpomenete), tak vždy se bude něco dít a budete muset někoho nebo něco vraždit, ničit, sekat, likvidovat… Asi těžko tu budete hledat pouliční rozhovory NPC postav, nebo diskutování nad tím, kdo má na křižovatce přednost, na které můžete být z jiných her z městského prostředí zvyklí. Jednoduše na něco takového tu nezbývá čas.

Městem postupuje nákaza jakousi zvláštní nemocí a s vývojem hry můžete sledovat, jak se celý Manhattan a jeho obyvatelé mění do hrůzné podoby. To vše ve velmi rychlém tempu za účasti normálních i zmutovaných obyvatel města, vojáků, vojenské techniky a ostatních kreatůr. Nejčastěji se na vás hrnou všichni najednou, takže během několika vteřin zlikvidujete desítky protivníků. Aby toho nebylo málo občas zkonzumujete nějakého človíčka, abyste si z něj extrahovali jeho paměť, která s ostatními v jakési pavučině úryvků vzpomínek dává dohromady zamotaný příběh, odhalující proč zrovna náš hrdina má takové superschopnosti, proč celé město zešílelo a proč po něm všichni jdou. K tomu se váže i druhé synonymum této hry: chaos. Chaoticky můžou působit souboje s desítkami protivníků najednou, chaoticky může působit příběh, který se tu odkrývá, chaoticky působí město v pozdější fázi příběhu.

Nic podobného jsem ještě nehrál, tak proto mě to zezačátku tolik uchvátilo, ale postupně se dostaví stereotyp a druhý den jsem udělal asi 4 mise, třetí den možná 2 a pak jsem to asi týden už ani nezapnul… Nechám si to na později, až se budu chtít odreagovat a vyblbnout (to ovšem do té doby zapomenu všechny komba a to klávesové kung-fu)

Každopádně pro milovníky krvavé brutální akce, akrobatických kousků a superschopností je tahle hra ideální. Leckde je tato hra označována jako mix několika různých titulů, to ovšem nemůžu posoudit, protože z vyzdvihovaných Infamous, The Incredible Hulk, Crackdown, Spiderman, X-Men, Mirror’s Edge a The Darkness jsem hrál akorát Mirror’s Edge. Svých 70% dle různých recenzí si zaslouží, hru trochu shazuje nezvyklá přeplácanost a chaos, absence multiplayeru a české lokalizace, ale i tak je to jedno velké hřiště, na kterém si můžete dělat (rozuměj ničit) co chcete a nejste nijak omezeni.

Moraviatek nebude

Pro někoho to může být smutné, ale já se musím jenom smát.

Směju se tomu cirkusu, který se v posledních dnech odehrává, směju se nekonečné lidské blbosti, směju se naivitě některých jedinců a taky se směju pokusům vzkřísit něco, co už je dávno po smrti.

Když jsem tu před nedávnem psal, proč nebyl a nebude Czechtek, ani v nejmenším jsem netušil, že se scénář bude opakovat a šílenství okolo jednoho největšího free festivalu tu bude letos znova.

Co se tedy stalo?

Vpodstatě to samé, co v roce 2007. Akce pod názvem Czechtek už neměla nikdy vzniknout, ovšem principielně se mělo tradičně pokračovat dál, akorát pod názvem Moraviatek. Bohužel (nebo bohudík) narůstající obliba tohoto free festivalu způsobila obrovské halo a nebývalý zájem tisíců lidí, kteří s touto scénou nemají nic společného, nezůstal bez povšimnutí. Toho se samozřejmě chytli novináři a senzace byla na světě. Celkový přehled dění a nafouklých mediálních bublin monitoruje czechtek.bloguje.

Může za to facebook, můžou za to sami (potenciální) účastníci festivalu, můžou za to novináři?

Kdo ví, každopádně ani já bych nebyl nijak odvázán z toho, že jedu na kalbu, ze které bude online přímý přenos vysílat televize nova…

Takhle se buduje underground.

Třikrát hurá posmrtné slávě Czechteku

Česká pirátská strana si vás získá

Jako reakce na velmi prazvláštní soudní procesy v zahraničí a neuvěřitelně dementní názory některých hlavounů vznikají v mnoha státech nové politické strany a hnutí. čps

Po vzoru švédské Piratpartiet, vznikla i u nás Česká pirátská strana, která má mnoho ušlechtilých cílů a závazků. Politická strana 21.století svojí sílící veřejnou oblibou dává jasně najevo, že staré a zkostnatělé principy, nařízení a zákony, které se snaží prosazovat a udržovat počítačově negramotní páprdové, nejsou v současné společnosti akceptovány a že je potřeba inovovat a aktualizovat některá opatření, které ty bastardi zavádějí.

Jistě, internet jako médium mnohým možná přerůstá přes hlavu a určitě se shodneme na tom, že i tady by měly existovat určitá pravidla a tzv morální kodexy, kterými by se měl řídit každý uživatel celosvětové informační sítě. Pod záminkou boje proti pedofilům a pirátům se na nás valí jedno omezení za druhým a naše soukromí a práva jsou stále více oklešťovány ve jménu bezpečnosti a mravnosti.
Jednoduše řečeno, ty starý páprdové si dělají co chtějí a schvalují takové zákony, které mají přínos a výhody akorát pro ně samotné a obyčejného uživatele jen omezují, obtěžují a okrádají. Zrušení ministerstva informatiky v roce 2007 bylo jasným důkazem toho, že naši zákonodárci nemají absolutně potuchy o tom, že v informačních technologiích je budoucnost a nelze tento fakt jednoduše přehlížet nebo ignorovat. Možná ze strachu z něčeho nového a (jim) neznámého, provedly ty idioti různé škrty a novely, které výrazně omezují a komplikují život nebo podnikání mnoha lidem. Tak je to ale se vším: čemu nerozumíme (nebo nechceme rozumět) nebo nechápeme, to se zruší nebo omezí a hotovo, mohlo by to poškodit naše vlastní zájmy, nebo zájmy našich vlivných lobbystů a sponzorů. Viz třeba legalizace marihuany a podobně…cenzura

A najednou se tu objeví nová politická strana, která slibuje, že tohle všechno dá do pořádku. Předně si je potřeba uvědomit, že politika jsou lži, špína, hnus, podvody, korupce, vydírání a vraždy. Do politiky vstupuje úplně nová strana s andělsky čistým štítem a ušlechtilými zájmy a myslí si, že všechno obrátí vzhůru nohama a odteď se bude hrát fair play. Co si budem povídat, někdo ten hnůj musí vykydat, ale jsou tohle ti správní lidé?
Jak se vůbec veřejnost postaví k tomu, že teď budou mít svůj podíl na tom všem zcela neznámí lidé a neokoukané tváře? Ovčané jsou přeci zvyklí na svoje známé kašpary z televize, k těm mají důvěru a bezmezně jim věří. Na odporného zamračeného tlouštíka s bradavicí si už všichni zvykli, někdo ho vídá rád, někdo jiný zase nerad, ale už několik let nám ho večer co večer servírují v televizním zpravodajství a tak nějak ho většina stáda přijala jako samozřejmost a někteří slabomyslní jedinci mu dokonce dají svůj hlas ve volbách. Jak přijmou Českou pirátskou stranu, kterou reprezentují dosud zcela neznámé osoby? Tohle není Kocáb se svojí Lejlou, o svou důvěru budou muset vést nelítostný boj.

Nová politická strana vstoupí do prohnilého, špinavého a zkorumpovaného systému a bude chtít dělat změny. Myslíte, že zabředne do toho všeho až po krk, nebo se neušpiní a bude dobře dělat svoji práci a nezklame své voliče? A myslíte, že ty známé xichty z televizní obrazovky si tohle nechají líbit? Roky u koryta, beztestně škodí, lžou a kradou a najednou se tu objeví nějaký Kamil Horký předseda nějaké nové politické straničky a bude jim tohle všechno odpírat, nebo alespoň nařizovat a poukazovat tohle jste udělali špatně, k tomuhle máme výhrady, chceme změny?

Nebuďte naivní. Ikdyž sliby zní kdovíjak krásně, je tu přeci stále zaběhnutý proradný systém a svinská mašinérie, která semele každého neposlušného človíčka, který jde proti proudu a jakkoli se neslučuje se zájmy strany.

Ochrana soukromí, svoboda získávání informací, svoboda slova a vyjadřování, nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu, transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru, boj proti zneužívání zákonů k omezování svobody, boj proti cenzuře, násilí, rasismu, strachu, nejistotě a pochybám ve společnosti a proti potlačování lidských práv.

To je stručný výčet programových cílů České pirátské strany. No není to krásné? Zní to jako populismus, ale kdyby to vyšlo, měli bysme se všichni mnohem lépe. Taky půjdete dát svůj hlas pro tyto sliby? Je tu vysoká pravděpodobnost, že právě ten váš hlas bude znásilněn, ukraden a překroucen pro osobní potřeby a zájmy úplně někoho jiného, než komu jste věřili a že se všechny tyhle sliby ve finále obrátí proti vám! Úspěch vůbec bude, když se situace a stav našich svobod a práv zachová alespoň v takové podobě, jak to máme dnes.

Jinou možnost ale nemáme a nic jiného nám ani nezbývá. Na defenestraci mají ve sněmovně příliš nízko okna a tak hlas ve volbách je jediný možný způsob (sic dost chatrný a netransparentní), jak bojovat proti zločincům a mafiánům, které si ze svých daní vydržujeme!

I já půjdu na podzim dát svůj hlas a budu doufat, že si můj hlas nekoupí nebo nevynutí někdo, kdo má páky na podplácení, zastrašování nebo vyhrožování lidem, kteří mají čestné úmysly….

Teknival v Německu

Kdyby to bylo alespoň trochu možné, hned bych vyrazil.

Nejedu ani na Easttek do Němec, ani na Pohodu na Slovensko. Shodou různých okolností nemůžu, bohužel…