Největší internetový archiv má k poslechu i ke stažení více jak půl milionu starých LP desek v digitální podobě.
Internetový archiv achive.org se pravidelně rozrůstá o nové služby a obsah. Asi budete tuto stránku znát především pro zálohy podob www stránek a digitálního obsahu, který třeba už dávno není v provozu a je nedostupný. Internetové stránky vznikají a zanikají. Tak to prostě je a když hledáte články nebo informace, které se vyskytovaly v dobách (ne)dávno minulých na stránkách, které již dnes nejsou v provozu, případně v uplně jiné podobě, než byly ve svých začátcích, musíte se podívat do internetového archivu, jestli váš požadovaný obsah tento archivační gigant někdy zaindexoval a uložil.
A nejde jen o digitální archiv www stránek. Vedle knih, videí, obrázků a softwaru je zde uloženo i audio. Od roku 2005 začali archivovat staré LP desky (čímž je vlastně zdigitalizovali) převážně z let 1900 – 1960. Je to největší a nejrozsáhlejší knihovna starých 78RPM šelakových nebo už i vinylových gramodesek, které si pouštěli naši prapředci a na které mají někteří pamětníci krásné vzpomínky, případně je ještě mají někde schované na půdě.
Z více jak 15 milionů audio souborů je aktuálně k poslechu i ke stažení přes 439 000 desek, přičemž jen za poslední půlrok jich tu přibylo více než 50 000. V archivech a jednotlivých kolekcích je k nalezení dokonce více než půl milionu 78RPM desek! Mnohé z nich jsou v příšerné kvalitě odpovídající době a opotřebení samotného nosiče, některé tituly zde najdete i vícekrát, ale všechny jsou perfektně kategorizované a setříděné a je možné je poslouchat nebo i stáhnout zdarma v několika různých formátech.
Traktor Kontrol Z2 mám už rok a půl. Chcete vědět a slyšet, jak jsem se s tím naučil?
Ten čas strašně letí. Už je to rok a půl, co jsem si pořizoval Traktor Kontrol Z2 a mám teď o trochu více zkušeností a poznatků s tímhle mixákem, tak se na to pojďme podívat.
Používám ho pravidelně alespoň jednou týdně (občas i častěji) a stále se nemůžu považovat za zkušeného uživatele, který by znal všechny možné vychytávky a funkce tohodle mixu. Jednoduše proto, že si vystačím s tím základem, co Z2 nabízí a nemám potřebu ani čas se učit obsluhovat tu spoustu dalších šaškáren, které Native Instruments umožňují. Ostatně proč pokoušet softwarovou napodobeninu něčeho, co tam na stolech máme v hardwarové verzi? Já si vystačím se scratchováním a przněním samplů na control vinylu, ty další funkce pro mne nejsou zase tak klíčové…
Nejdůležitější věc na dj mixu – crossfader už bude mít pár desítek tisíc cyklů za sebou a stále jako nový. Žádné praskání, žádné přeslechy, ani vynechávání. Dokonce jsem si na něj zvykl docela rychle a samply se s ním řezají krásně snadno a přesně. Obavy z plastově působícího Innofaderu se ukázaly jako zbytečné. Crossfader se mi vžil pod kůži a nemám k němu jedinou výhradu.
S tímhle mixákem jsem dodrbal už dva páry přenosek a několik párů control vinylů. Momentálně jedu na poslední zbývající Concorde přenosku (ta druhá se ztratila už před mnoha lety) a jednu noname od Stantona. Pokud přepnu na audio vinyly, tak rozdíl ve zvuku je mezi nimi sakra znát. Pro kontrolní signál jakž takž ještě stačí, ale Traktoru se neustále nelíbí brum nebo kvalita kontrolního signálu. Plánuji v dohledné době pořídit nové přenosky i control vinyly.
V naší nevytápěné a neklimatizované zkušebně dostává Z2 pěkný záhul a zatím stále drží. V mojí nepřítomnosti do něj ostatní účastníci vyklepali nejedno cigáro a vím moc dobře, že se k němu nechovají zrovna slušně. Přesto to na něm není ani moc znát. Jen ty přepínače sample banků AC+BD se občas nechtějí přepnout po stlačení, je tam nějaká drobná mechanická závada v tlačítkách, něco tam jakoby drhne, ale krytem šasi to není, protože to blbne i bez něj. Blblo to od samého začátku, teď už se to nejspíš trochu ochodilo a přepínání je malinko lepší…
Ten notebook, ke kterému je Z2 připojen, byl naposledy připojen k internetu při instalaci Traktora a od té doby je jen v režimu letadla a ani ho nikdy neplánuji znova připojit k internetu. Přesto se tam samovolně odehrálo pár změn (nebo si prostě někdo hrál s nastavením, ale tomu moc nevěřím, protože sám nevím, kde by se něco takového dalo nastavit). Konkrétně jde o zapamatování parametrů u efektorů. Dřív si to pamatovalo nastavení z minulé session, teď jsou po každém novém startu všechny parametry efektů stažené na nulu a musím je vždycky vytahovat. Taky se mi občas u některých souborů smažou cue pointy. Jinak zasekávání nebo pomalejší odezva a se čas od času objeví, to není žádná novinka. Špatně upravené soubory praskají a lupají, ale to se taky nedá přesně určit, jestli to dělá zrovna Traktor, nebo něco jiného v našem setupu :)
A jak to bude s tím slibovaným záznamem? Zaznamenává se každý session jam, aktuálně máme něco přes 700 hodin záznamu. A teď prober se tím a najdi v tom alespoň půl hodinu, která by se mohla dát na Mixcloud, žejo… Na to už jsem dávno rezignoval. Místo toho jsme spustili stream, jak jste nejspíš už asi sami poznali z úvodního obrázku. Naše „hudba pro otrlé“ je vysílána živě pravidelně jednou týdně, tak jestli máte zájem, zkuste si nás najít ;)
Nastavení Linux DVS softwaru Xwax se zvukovou kartou Mixvibes U46 MK2 pro alsu.
Připadá mi to, jako bych článek Digital Djing v Linuxu psal v minulém století. A ono to bude jenom 10 let.
Dnes si tady chci vypsat všechno nastavení, které je potřeba udělat pro zprovoznění DVS softwaru Xwax se zvukovkou Mixvibes U46 MK2 pod alsou, protože jsem to za tu dobu řešil několikrát (minimálně 2x – naposledy po instalaci Ubuntu Studio na nový SSD disk) a vždy narážel na stejné problémy. No a jelikož mnohé www stránky, za kterých jsem čerpal informace již neexistují (nebo střídavě fungují-nefungují), využiji toho, že můj blog tu stále pořád je (a snad i dlouho bude) a pěkně si to tady všechno sesumíruji na jedno místo a podělím se i s ostatními, kdyby náhodou tohle někdo někdy taky řešil. Nejspíš ale dělám zbytečnou práci, protože ta zvukovka se už nikde nedá sehnat a na té mojí stávající začíná blbnout levý vstup… Nechci malovat čerta na zeď, ale asi po deseti letech nadešel čas se poohlédnout po něčem jiném. No alespoň si vyzkouším formátování textů v nové verzi WordPressu.
Takže jako první proběhne instalace. Tady asi není potřeba nic dlouze rozvádět. Zapojte zvukovku do USB portu a Xwax nainstalujte z repozitářů vašeho distra, nebo podle stránky http://xwax.org/download.html.
Známý a zdánlivě neřešitelný problém s přeslechem signálu ze vstupu na výstup zvukovky jde vyřešit několika po sobě jdoucími úkony. Za ty roky jsem si na to už našel postup:
Jako první je potřeba mít nainstalovanou nějakou grafickou nadstavbu alsamixeru, protože v té z příkazového řádku si to prostě nevymutujete, ale stejně bude potřeba v posledním kroku. V mém případě to je Gnome Alsa Mixer, který najdete v repozitářích a který by měl jít v pohodě spustit jak v prostředí Gnome, tak i Xfce. V desktopovém Cinnamonu to šlo také spustit, ale přes táhla nezobrazoval korektně zaškrtávátka, takže tady nám to je k ničemu. Každopádně jakmile to jednou nastavíte, už na to dál nepotřebujete sahat. Takže záložka naší zvukovky na Gnome Alsa Mixeru musí vypadat takhle:
Následně potřebujeme systému říct, jak má pracovat se vstupy a výstupy na připojené zvukovce. To se nastavuje skrytým souborem .asoundrc, který vytvoříte v domovském adresáři /root. Takže v terminálu se zadá:
Restartujte systém a poté zkuste položit přenosku na TC vinyl a roztočte gramofon. Píská? Přeslech vstupu na výstup na výstup se vypne následujícím příkazem:
sudo amixer -c U46DJ cset numid=5 off
Tím by se mělo docílit vypnutí přeslechů ze vstupu na výstup, ale je potřeba udělat ještě jednu věc. Do příkazového řádku napsat alsamixer stiskout F6, vybrat externí zvukovku a pohnout s jakoukoliv šavlí třeba jen o jeden jediný krok. jakmile to uděláte, zaktualizuje se výše vypsaný příkaz a pískání control vinylu už vám nepůjde výstupem ven, ale zůstane ve zvukovce.
Takže hurá. Zvukovku máme nastavenou, nepropouští nám signál z TC vinylů do výstupu a můžeme to zkusit spustit. Nejprve práva roota pro co nejrychlejší odezvu:
sudo su
Spuštění Xwaxu se provádí s následujícími parametry:
-33 Určuje jak rychle se otáčí deska, můžete zadat i -45
-m 16 Odezva v ms. Na slabších počítačích může nižší číslo způsobovat praskání ve zvuku, vyšší hodnota zase citelně znehodnocuje věrnost ovládání hudebních souborů vinylem.
-t Nastavuje typ použitého control vinylu.
-l A nakonec cesta k adresáři s hudebními soubory. Můžete si jich tam zadat kolik jen budete chtít :)
S novým designem blogu jsem si chtěl také udělat pořádek i v mých doposud nahraných setech. Původní stránka „Moje tvorba“ obsahovala hodně věcí od odkazů na www stránky, gif ikonky až po moje dj sety nahrané na nejrůznější hostingy.
Jak ale šel čas, mnoho projektů zaniklo a s nimi i hostingy, na kterých byly uložené zmiňované sety. Tak jsem se pokusil najít většinu setů z offline záloh (ale nejsou všechny) a uploadnul je na Mixcloud a následně to všechno pěkně vyskládal na stránku Nahrávky, kde jsou (u některých) klikací nadpisy, které vás nasměrují k dalšímu povídání o tom či onom setu.
Mimochodem pro tyto účely stále hledám cloud, ze kterého by se dalo normálně stahovat…
Tímto krokem bych tak nějak chtěl zakončit dosavadní čtrnáctiletou kariéru a vstoupit do patnáctého roku djování s úplně jiným přístupem. Protože jsem na jaře dostal nabídku zapojit svoje gramofony k ostatním přístrojům ve zkušebně a celé to rozhýbat v trochu jiném stylu. Ono vlastně nebylo o čem přemýšlet. Doma se mi na gramofony jen prášilo a neudělal jsem si na hraní čas třeba i několik měsíců. Takhle si prostě ten čas udělám alespoň jednou týdně a tím se dostanu i k jiným možnostem a celá ta sestava nás někam posouvá (i když v tom jsou zapojeny i dětské hračky).
Tlačítek a čudlíků je v té sestavě opravdu hodně, já se ale stále držím svého koutu s gramofony. Nejprve jsem starými přenoskami (ano, jsou to stále ty staré Audio Technica) brousil klasické vinyly. Až když byly některé pasáže na deskách šmrdláním ohrané tak, že původní záznam už na nich nebyl slyšet (stále přítlak 4g), bylo jasné, že bude záhodno celou sestavu rozšířit o DVS. Bohužel, původní notebook, na kterém jsem v počátcích provozoval Xwax, se už před lety odporoučel do křemíkového nebe.
Vážně jsem v tu dobu přemýšlel nad zakoupením licence Traktoru nebo Serata. Finanční situace mi ale dovolovala akorát tak vytáhnout ze starého mrtvého notebooku disk s Mintem, zkusit ho vrazit do ještě staršího záložního notebooku ze šuplíku a připojit zvukovku. A světe div se, Mint nastartoval (sice mu to trvá trochu déle, protože slabší procesor a málo RAM) a já měl před sebou kompletní audio aparát, jaký jsem měl před smrtí původního notebooku. Xwax se rozběhl s odezvou 16ms a já se zaradoval, že jsem ušetřil tisíce za licenci Windows a Serata. Od té doby šetřím originální vinylové desky a trápím jen Control vinyly a samozřejmě se mi tím výrazně rozšířily možnosti práce se zvukem.
Taky jsem si u toho uvědomil docela zásadní věc. Scratchování, juggling a samplování jsou v principu vlastně naprosto přirozené a jednoduché věci. Právě až ve zkušebně mi v hlavě secvaklo, co dělám blbě. Nesmím se soustředit na techniku provedení té či oné věci, ale na to, jak má ten výsledný zvuk, sampl, scratch znít. Zatímco dřív se mi lépe scratchovalo na levém gramofonu s pravou rukou na crossfaderu a hromadu věcí jsem na druhé straně nedokázal, teď už tohle prostě nemusím vůbec řešit. Je mi úplně jedno, jestli mám zvukový soubor na levém nebo pravém gramofonu, prostě k tomu přijdu a udělám přesně ten zvuk, jaký chci aby z toho vyšel. Když nebudu vynakládat energii na to, abych se soustředil, jak to provést, ale jen jak to má znít, tak to prostě ty ruce udělají už úplně automaticky. To je právě ta svoboda, kterou scratching skýtá. Nestresovat se s provedením, ale soustředit se jen na to, jak to má ve finále znít. Pak je třeba takový juggling ne o technice, ale o tom, jak rychle dokážu přehazovat z jedné desky na druhou a zpátky…
Takže abych se vrátil k původní myšlence tohoto příspěvku. Sety, které tam doposud jsou nahrané jsou minulost. Koncept obyčejného prolínání skladeb do setu jsem už překonal a v těch dalších letech bude má produkce vypadat trochu jinak. Ačkoli můj jukebox v hlavě má několik tracků, které bych si někdy rád zkusil prolnout do sebe, tak uvidíme (uslyšíme) co z toho bude a nebude :)
Je neuvěřitelné, jak ten čas letí a jak technologie pokročila. Hned v úvodu bych rád připomněl můj článek z roku 2010 Romantika na středních vlnách a volně na něj navázal v roce 2019.
Stále platí vše, co je v něm napsáno, avšak je zajímavé s odstupem času porovnat možnosti, které nám dnes technologie a aplikace umožňují a kam nás to posouvá. Ukážu vám tentokrát jen jednu aplikaci, která ten feeling z článku z roku 2010 přináší do dnešní doby do vašich internetových prohlížečů a na obrazovky vašich smartphonů.
Jedná se o službu Radio Gaden, která od roku 2016 nabízí k poslechu stovky radiových stanic z celého světa hezky geograficky vyznačené na glóbu. Stanice si vybíráte prostým kliknutím na mapu. A když jsem loni na podzim tuhle aplikaci objevil, byl jsem z toho úplně paf a vzpomněl jsem si na svůj starý článek, že k němu musím tohle doplnit, ať se to dostane i k dalším lidem. Asi nějak takhle jsem si to představoval v tom roce 2010 při večerním poslechu středních vln. Tohle se tomu hodně přibližuje i přesto, že tu jsou převážně lokální stanice vysílající v FM pásmu a zdaleka tu nejsou všechny. Nicméně i zde se dá najít pár šumících stanic, které svým rušeným a nekvalitním vysíláním evokují dávné časy a poslech AM pásma se sluchátky na uších, avšak bez sluchátek a klidně i za bílého dne.
Jedna stanice je jedna malá tečka na mapě. Ve větších městech, kde vysílá více stanic, jsou tečky větší a aplikace vám dole zobrazí seznamy i ostatních stanic, které tu vysílají a na které můžete jednoduše přeladit. Samozřejmostí je možnost osrdíčkoat si svoje oblíbené rádia, protože jich je na mapě vážně hodně a hledat mezi nimi zrovna tu, kterou jste poslouchali třeba včera, by bylo značně demotivující.
Výhody jsou jednoznačné, při poslechu nepotřebuji sluchátka, nalezená rádiová stanice mi po chvíli nikam nezmizí, vidím přesně co a kde poslouchám a ve většině případů mi to ukáže i www stránku daného rádia.
Poslechem rádií celého světa to ale nekončí. Vedle položky Live tu je také položka History, která nabízí neméně úžasný wow efekt. Ukrývají se zde různé dochované dobové záznamy nebo úryvky z vysílání, které byly v té době významné nebo unikátní z historického hlediska, nebo prostě jen dochovávají poselství třeba z 80 let starého rádiového vysílání…
No a nakonec položka Jingles mapuje hudební znělky různých rozhlasových pořadů. Samozřejmě celosvětově.
Tuto aplikaci naleznete na stránce http://radio.garden/ případně si do smartphonu nainstalujte z app storu stejnojmennou aplikaci.
Chcete si poslechnout rádiové stanice, které vám hrály z autorádia při vašich cestách po zahraničí? Máte známé nebo někoho z rodiny třeba za oceánem a zajímá vás, co by asi tak mohli právě teď poslouchat v místním rádiu? Přestěhovali jste se z jednoho konce republiky na druhý a stýská se vám po vašem oblíbeném rádiu, které na nové adrese nemůžete naladit? A nebo si prostě jen chcete užít ten těžko popsatelný pocit celého světa na dlani při procházení nabídky stovek rádiových stanic? Radio Garden vám to umožní.
Ke sepsání tohoto příspěvku mě inspirovalo toto virální video Michala Orsavy z minulého týdne, které se svým geniálním zpracováním stalo okamžitě hitem a zároveň poslouží jako dobrá demonstrace toho, jakou pitomost si škůdci v evropském parlamentu zase vymysleli.
Jak asi správně tušíte, téma se točí okolo článku 13 nového právního předpisu EU o autorských právech. A ačkoli si tento nadpis mnozí asociujete s poplašnými fake news, které na sociálních sítích šíří zpravidla nevzdělaná a méně kapacitní většina naší společnosti (ještě mohl být napsán caps lockem), pro tento příspěvek byl vybrán účelově, protože je dle současného návrhu nejen toto video v ohrožení. Vlastně je v ohrožení naprostá většina videí na YouTube. A nejenom tam. Budoucnost všech platforem pro sdílení nebo publikování obsahu je ve vážném ohrožení, protože se evropští byrokrati rozhodli opět páchat dobro v zájmu vekých nahrávacích a mediálních společností a způsobit tím mnohem více škody, než užitku. Jak už jsme se v minulosti mohli mnohokrát přesvědčit, zákony a nařízení naší milé EU nikdy nepřinesly užitek, ale pouze problémy a šikanu obyčejných lidí.
Jde o to, že velmi nešťastně konstruovaný návrh zákona ukládá za povinnost tentokrát provozovatelům sdílecích a streamovacích služeb kontrolovat nahrávaný nebo vysílaný obsah a v případě, že by obsahoval autorsky chráněný obsah (video, obrázky, text), musí tento obsah zcenzurovat (prostě zablokovat). Problém je v tom, že spolehlivá technologie, která by dokázala kontrolovat nahrávaný nebo právě vysílaný obsah v reálném čase, jestli náhodou neobsahuje autorsky chráněný obsah, neexistuje.
YouTube má sice Content ID, ale ten nemusí fungovat spolehlivě ve všech případech (hlavně při živém vysílání), může se splést a potom tu jsou další služby nebo jen úložiště, pro které by koupení nebo vyvinutí vlastní technologie na rozpoznávání obsahu bylo doslova likvidační. Nemluvě o nákladech na případné soudní tahanice s vydavatelskými společnostmi…
Pokud by v lednu článek 13 prošel v nezměněné podobě, zanikla by spousta dobrých a nadějných služeb. Někde jsem četl, že by muselo zmizet 90% veškerého obsahu na internetu. Sbohem parodie Harryho Pottera, sbohem živé streamy, sbohem Fuck off ACTA, sbohem parodie a memes, sbohem předělávky, sbohem cover verze, sbohem karaoke, sbohem mashupy (poslední dobou neposlouchám nic jiného, než mashupy – a to by mě vážně nasralo)… Vítejte v kybernetické totalitě 21.století.
Co se s tím dá ještě udělat? Moc času už nezbývá, ale můžete zkusit napsat našim drahým Europoslancům, co si o tomto jejich dalším nezdařeném paskvilu myslíte. Vymysleli a odhlasovali si jich už hodně, ale tohle už je vážně hodně přes čáru! Kontakty najdete například na konci tohoto článku. Vynechte zdvořilostní fráze, nebo podbízivé výhrůžky o nadcházejících volbách do Evropského Parlamentu, ale jděte na ně pěkně z ostra!
Tak si říkám, že vystoupení z EU je špatný nápad. Nejlepší by bylo ji zrušit a přísně potrestat všechny, kdo se na tom celém zrůdném cirkusu podíleli.
Nejlepší hudební a zvukový software, které pořídíte zdarma.
Říká se, že ty nejlepší věci jsou zadarmo. O tom jste se tu mohli sami přesvědčit v rubrice Grafické aplikace online. Tentokrát se ale nebudeme pohybovat v online prostředí, ba ani v grafických editorech, protože pokud chcete všechny dnes představené programy vyzkoušet, musíte je nejprve nainstalovat do svého počítače.
No a co že bude dnešním tématem? Co je to DAW? V tomto článku se budeme zabývat hudebními a audio editory, protože DAW je zkratka pro Digital Audio Workstation. Ale nebudou to ledajaké audio editory, ale ty nejlepší, které jsou k dispozici zdarma. S některými DAW programy jste se již určitě setkali, pravděpodobně i některé zde představené programy sami využíváte, třeba hned ten první a nejznámější:
(Win, Mac, Linux)
Tohle je must have aplikace a najdete ji v počítači snad u každého hudebníka nebo zvukaře. Ačkoli to není plně profesionální DAW, nabízí obrovské množství nástrojů a pomůcek pro nahrávání a editaci zvukových souborů, že se těm placeným profesionálním DAW programům v mnoha oblastech vyrovnává. Díky své univerzálnosti a jednoduchosti je Audacity nejoblíbenějším a nejpoužívanějším zvukovým editorem vůbec, používá se například v radiu Beat a i všechny moje sety byly nahrány právě v Audacity.
(Win)
Tuhle aplikaci používají profesionální studia a hudebníci po celém světě na mastering a post-produkci televizních, filmových a hudebních pořadů hlavně pro svoji zvukovou preciznost. Je to velmi užitečná pomůcka pro současnou práci se zvukem i videem. Pyramix se skládá z mnoha užitečných modulů a vyniká také skvělou optimalizací pro více obrazovek, výpisem akcí s možností vrácení konkrétních úprav a řadou dalších drobností, které ocení nejeden zvukový mistr nebo producent. Bezplatné stažení vyžaduje jednoduchou registraci na stránkách Merging.
(Linux)
Čistě pro OS Linux tu máme Qtractor, který se chlubí vícestopým nahráváním a sekvenčním softwarem s podobným layoutem, který můžete vídat v komerčních profesionálních DAW. Široká škála možností a funkcionalit obsažená v překvapivě malém souboru optimalizovaném pro nepříliš rozšířený systém.
(Win, Mac)
Studio One Prime je free verze brilantního hudebního softwaru PreSonus. Nemá sice všechny featury, ale jistě uspokojí nejednoho hudebního producenta. Ačkoli jde o free verzi, nabídne neomezený počet audio a midi stop a také neomezený počet použitých efektů. Navíc jeho ovládání je jednoduché a intuitivní na principu drag-and-drop, takže je skutečně pro každého.
(Win, Mac)
Ohm Studio je další software pro tvorbu muziky, která má ale jednu unikátnost. Díky Ohm Studiu můžete přizvat ostatní hudebníky nebo členy vaší kapely k vytváření sklaby v reálném čase a nemusíte být fyzicky v jednom studiu. Spolupracovat na právě tvořeném tracku tak mohou členové kapely i když je každý na jiném konci světa. Připočtěte si k tomu širkokou nabídku instrumentů a efektů a přijemné UI.
(Win, Mac)
Další profesionální DAW, který je zdarma a nabízí nahrávací a mixovací funkce v kompaktním balení. Mezi přednosti vyzdvihněme neomezený počet stop, schopnost nahrávat více zdrojů najednou, vybrané efekty zdarma, zvukovou knihovnu a podporu mnoha audio formátů.
Blackview BV8000Pro mám již více jak rok a přináším zhodnocení používání telefonu za celou tu dobu. Vyplatí se koupit?
Nestává se tak často, že mi jeden telefon vydrží více než rok a navíc, že s ním budu spokojený.
Rok se s rokem sešel a od minulého srovnání odolných telefonů jsem obdržel hned několik dotazů na spokojenost používání telefonu Blackview BV8000 Pro a tak by bylo dobré se na tento telefon podívat s ročním odstupem. Prvotní nadšení mírně vyprchalo (jako asi u všeho) a ačkoli všechny pozitiva telefonu jsem vypsal v minulém článku, tak teď bych se rád soustředil na ty horší stránky přístroje, které potenciální kupce pochopitelně zajímají nejvíce.
Pojďme si tedy připomenout ty pozitiva, které nijak neomrzely, ani se vlastně za ten rok nijak nezměnily a trochu je doplnit nebo upřesnit i těmi negativy:
Na prvním místě musím znovu vyzdvihnout odolnost vůči vodě i prachu. Ať už se s telefonem koupete, sprchujete nebo ho jen oplachujete pod tekoucí vodou, stále se můžete spolehnout na to, že se voda do telefonu prostě nedostane. S koupáním a oplachováním telefonu souvisí první nešvar zmiňovaný i minule: Pokud máte hodně tvrdou vodu a proud nasměrujete přímo na vrchní hranu přístroje, může si telefon myslet, že jsou v něm zapojená sluchátka. Stává se to i po delším pobytu ve vaně, když máte hodně pěny, nebo jako když naschvál čekáte důležitý hovor a zrovna si telefon opláchnete u studny, tak se s volajícím prostě neuslyšíte. Musíte telefon vypnout, vysušit zdířku na sluchátka a znova zapnout. S vodou souvisí i citlivost displeje a čtečky otisků prstů. Pokud chcete fotit pod vodou, docela běžně se stává, že se vám to nepovede, protože hladina vody nejčastěji stáhne oznamovací panel dolů, přesouvá ikonky, zapíná Bluetooth nebo navigaci a prostě tak různě náhodně dělá brikule na displeji. To je ovšem problém u všech displejů u všech voděodolných telefonů. Telefon se prostě pod vodou ovládá velmi obtížně. On i takový déšť za vás dokáže napsat smsku nebo vám schovat nějakou ikonku na ploše :) Čtečka otisků prstů funguje pouze za sucha. Pokud máte na rukách nebo na čtečce vodu, je prakticky nemožné odemknout telefon. Koho by to zajímalo, tak čtečka otisků prstů sejme i kočičí tlapky :)
Ani po roce nepozoruji žádnou degradaci baterie. Udrží telefon v chodu klidně celý den intenzivního používání a při šetrném provozu stačí nabíjet jednou za 4 dny. V prvních dnech, kdy telefon ještě nedostal poslední aktualizaci, se docela rychle vybíjela baterie při zapnuté úspoře dat. V současné verzi ta spotřeba energie není tak výrazná, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se zapnutým spořičem dat ta baterie ubývá rychleji… Největší žrout baterie je roaming. Pokud máte obsazeny oba sim sloty, tak se vám baterie dokáže vybít I klidně za půl dne.
Volání, data, konektivita. Ani po roce se nic nezměnilo. Pokud je při telefonátu špatně slyšet druhá strana, většinou bývá problém právě tam nebo u operátora. Telefon si drží signál, hovory jsou krásně zřetelné a hlasité (pokud má protistrana kvalitní telefon nebo volá z pevné linky), hlasitý odposlech je slyšet na celou místnost, navigace je přesná bez výpadků, wi-fi chytá nejlépe ze všech dostupnýh přístrojů, co mám doma. Spárování s okolními BT zařízeními je bezproblémové. Kamarád si také koupil tento telefon a zaskočilo ho, že do něj nezapojí audio jack od reproduktorů. Někde se určitě dá pořídit redukce na delší jack, ale já mu rovnou doporučil BT modul k reprákům, alespoň nemusí tahat kabely a při poslechu může mít telefon pořád v kapse.
Konstrukční nedostatky se tu také najdou. Na odolnost si stěžovat nemohu. Telefon mi již mnohokrát spadnul displejem na beton nebo dlažbu z mnohem větších výšek, než z té, která byla pro BV5000 fatální. Na fólii na displeji je již mnoho nehezkých škrábanců a vrypů, nicméně sklo pod ní by mělo být netknuté. To ale nemohu potvrdit, ani vyvrátit, ta fólie tam je celý rok a zatím slouží jak má. Nešetrné zacházení a nespočet pádů je znát hlavně na hliníkových bočnicích a zadním krytu SIM karet.
Právě ty hliníkové bočnice jsou trochu nešťastně řešené. Protože telefonu chybí jakékoli očko nebo tvor, na který by se dalo zavěsit poutko, musel jsem si ve vnitřní straně levé bočnice vypilovat malou drážku, kterou vedu lanko obtočené kolem prvního šroubku. Vyzkoušel jsem mnoho materiálů od režné nitě až po vlasec na sumce. A ano několikrát obmotaný vlasec zatím vydržel nejdéle. Přesto se čas od času přetrhne nebo se rozláme plastové poutko na jeho konci a je potřeba ho vyměnit. To znamená rozšroubovat všechny 4 mini šroubky s hvězdicovou hlavou a navléknout nový vlasec za spodní šroubek. Konstruktéři tohoto telefonu ale nepočítali s tím, že budu ty bočnice co 4 měsíce rozdělávat, takže už hned po prvním rozdělání se hlavice šroubků trochu zdeformovaly a jeden se dokonce protáčí a to ani nebylo potřeba vyvinout žádnou extra sílu. Ovšem i běžný uživatel, který neplánuje žádný takový tuning by měl čas od času bočnice odmontovat a vyčistit to pod nimi. Pod těmi bočnicemi se totiž zaržuje ohromné množství špíny a prachu!
Musím také upozornit na hlasitý reproduktor. Pokud budete příliš dlouho poslouchat hudbu přes repráček na maximální hlasitost, tak ho můžete zničit! Můj repráček se asi po hodině a půl hlasité reprodukce dost znatelně opotřebil. Chrčí a od té doby přehrávané upozornění, vyzvánění nebo hudba není v takové kvalitě, než byla před touto diskotékou…
Začátkem tohoto léta dostal telefon další aktualizaci, která na první pohled žádné velké změny nepřinesla. Subjektivně prodloužil výdrž baterie a trochu usměrnil neposlušné widgety na ploše, které se ne vždy správně aktualizovaly po restartech telefonu. Jestliže se některé widgety před aktualizací nechtěly správně zobrazovat po sedmi z deseti restartů, tak nyní se to děje „jen“ ve třech z deseti restartů. Ono prve zmiňované „lupání“ při projíždění Twitteru nebo jiné aktivitě procesoru bylo odstraněno v některé z předchozích verzí a pokud si nyní chcete poslechnout šveholení elektroniky, tak musíte přiložit ucho k repráčku v naprostém tichu.
I navzdory extrémně horkému létu mi telefon nikdy nezobrazil hlášku o přehřívání. A že při rychlonabíjení nebo hraní náročnějších her zadní hliníkový kryt vážně hodně „topí“. Nicméně to nabíjení není vždy rychlé. Už několikrát se mi stalo, že se telefon originálním kabelem a originální nabíječkou nenabil za hodinu, ale trvalo mu to celou noc. Způsobují to nečistoty v konektoru nebo špatně zasunutý kabel. Stačí konektor profoukout stlačeným vzduchem nebo kompresorem a nabíjení zase frčí bleskovou rychlostí.
Nikdy se mi nestalo, že by telefon vytuhnul. Pouze u dřívějších verzích firmwaru bylo znát, že k tomu inklinuje, ale nikdy se nezaseknul, ale prostě se samovolně restartoval. Nikdy nebylo potřeba obnovovat telefon do továrního nastavení nebo řešit nějaký reset. 6GB RAM je dostatečně velká, přesto se občas stane, že při odemykání otiskem prstu telefon zavibruje okamžitě, ale trvá mu další třeba i 4 sekundy, než rozsvítí obrazovku. To je věc, která se výjimečně stane, pokud má telefon spuštěnou špatně optimalizovanou aplikaci a docela mi vadí. Vůbec poprvé a naposledy mi telefon zobrazil hlášku o vyplnění RAM z 91% v zahraničí při roamingu, zapnuté navigaci a několika náročných aplikací na pozadí. Jinak jsem varování na využití RAM nikdy nezaznamenal.
Automatické otáčení displeje mám v 90% času vypnuté, protože to nefungovalo úplně dokonale a plynule. Po nějakém čase jsem zjistil, že je totálně rozhasená kalibrace senzorů. A nejlíp se mi to podařilo zkalibrovat přes servisní menu *#87#, stejně tam je ale pořád odchylka asi 2°. Naštěstí nepoužívám aplikace vyžadující gyroskop, takže mi to tolik nevadí…
Co říci závěrem? Nic není dokonalé. Chyby a nedostatky se najdou na každém přístroji jakékoli značky. S BV8000 Pro jsem nadmíru pokojen i po roce používání. To, co se dá označit za problémy jsou jen maličkosti a na pohodlné a spolehlivé používání má takřka nulový vliv.
Je to skoro neuvěřitelné, ale tenhle můj blogísek funguje přesně 10 let. Doba velmi rychle pokročila, v internetovém prostředí je jedna dekáda skutečně mimořádně dlouhá doba, během které se odehraje obrovské množsví věcí, mnoho menších, ale i větších projektů nepřežije a ty začátky se z dnešního pohledu jeví jako středověk.
Někdo se zmůže na svůj vymazlený profilek na sociální síti, někdo si zmonetizuje blog.
Ještě před založením tohoto blogu jsem vytvořil a spravoval hned několik projektů, které ale nebyly tak úplně moje. Chybělo mi něco čistě vlastního, do čeho mi nikdo nebude kecat a budu si to moci tvořit a spravovat tak, jak chci já a jak uznám za vhodné.
S blogováním jsem začal ještě dříve na blogger.com. Nicméně blogovací systém od Googlu byl v mnoha ohledech značně limitující a já věděl, že potřebuji vlastní píseček, kde budu mít možnost pořádně roztáhnout křídla a důkladně vyzkoušet všechny ty lákadla a možnosti, které se nabízejí a umožňují dát volný prostor kreativitě. Hodně věcí jsem tak zkusil, objevil, naučil se a poznal.
V roce 2008 byl WordPress již nějakou dobu celosvětově oblíbeným a docela dobře použitelným redakčním systémem. Blogy na vlastní doméně něco znamenaly (a stále znamenají), Facebook tehdy ještě skoro nikdo neznal, místo něj frčel Myspace (resp. zažíval svůj úpadek), čeští uživatelé používali hlavně lide.cz, libimseti a xchat. Stále převažovalo nepsané pravidlo, že vystupovat na internetu pod svým skutečným jménem je nemyslitelné. Připojení přes drahý a pomalý Dial-up se stávalo raritou, přesto se na něj leckde ještě dalo narazit. Tou dobou již vyšel druhý iPhone, ale v našich kapsách převažovaly tlačítkové telefony, které nebyly větší než krabička od cigaret, postrádaly OS a na jedno nabití vydržely fungovat klidně i dva týdny. Twitter ještě skoro nikdo nepoužíval, Blockchain už nebyl jen sci-fi a internet byl celkově ještě pořád relativně svobodné médium a úředníci v EU o jeho fungování věděli zhruba asi tolik, co dnes, akorát u nich zatím nikdo nelobboval za regulace a nesmyslné zákony a nařízení.
Tehdy se ještě hrálo na Pagerank (jednou jsem tu měl i PR5!) a SEO byl obor, ve kterém jsem se docela dobře orientoval, bavilo mě sledovat statistiky, vylepšovat svoje strategie, naučil jsem se psát a používat klíčová slova tak, aby se to ve vyhledávačích objevovalo co možná nejvýše. A celkově jsem si to vážně užíval a zjišťoval, že to v té době byla vlastně hračka a i bez placených kampaní se podle tehdejších pravidel dalo dostat na první pozice docela jednoduše. To byly mety, které mě bavilo dobývat.
V nejlepším se má přestat a taky jsem byl jeden čas velmi vytížený, že mi už nezbývalo moc času ani energie na psaní dalších článků. A tak nějak to vlastně trvá do současnosti.
Rád bych publikoval častěji. Témata by byla, chybí čas. Pár lidí mi vyčítalo, že kvůli Twitteru nevydávám články tak často. Tak trochu na tom něco bude, ale Twitter není tím hlavním viníkem. V reálném světě teď řeším důležitější věci, během kterých se na některá témata nedostane, nebo mám hromadu rozepsaných článků, ale nejspíše se už nikdy nedostanu k jejich dokončení, protože určitá témata prostě přestanou být aktuální.
Míval jsem období, kdy se tu články objevovaly denně. Občas mi někdo známý třeba v hospodě nebo na akci sdělil svůj názor na ten nebo onen článek, já ale nikdy primárně nepsal pro lidi, kteří mě znají. Mým cílem bylo publikovat (třeba i kontroverzní) témata, která zajímají širokou veřejnost. Soustředil jsem se na uživatele, kteří se k mým textům dostali přes vyhledávač a ideálně mi kliknuli na reklamu nebo se prokliknuli někam dál přes monetizovaný link.
Mám tu několik žhavých uhlíků, které stále přivádí návštěvníky a generují zisk. Díky tomu si na sebe blog vydělá. Už mnohokrát jsem chtěl migrovat z drahého a nespolehlivého Station hostingu třeba k Wedos, který se spolehlivostí sice také pokulhává, ovšem je výrazně levnější a tak by mi z toho výdělku z reklam mohlo po zaplacení domény a hostingu i něco zbýt. Na to bych si ale musel udělat čas a důkladně vše prostudovat a naplánovat. Deset let je dost dlouhá doba, během které se nahromadí spousta bordelu a také se několik věcí metodou pokus-omyl nepovedlo a tak mi tu třeba ze stále nezjištěného důvodu nefunguje část galerie. Byly i nějaké pokusy o průniky a za ty léta se tu také snažilo mnoho komentářových spam botů zanechat své vzkazy, přesné číslo vám ale nedokáži říct. Budou to miliony, málokterý byl úspěšný a navíc v poslední době příliv spamů ustal. Některé věci mám povypínané a už si nepamatuji, jak je zase zapnout a u jiných se bojím, že když se v tom začnu vrtat, tak se to rozesere ještě víc.
No prostě by to chtělo začít znova úplně od začátku, provést migraci na levnější hosting, nastavit redirecty, obnovit zálohu a mít zase zpátky všechno funkční a jako nové. To ale vyžaduje laborování, studování a třídění, co se přesune a co se už může smazat. Mám tu několik neveřejných pokusných nebo pomocných projektů, redakčních systémů a databází, některé jsou sloučené a bojím se, abych tím nenadělal více škody než užitku. Nejvíce se asi obávám toho, že bych při přesouvání musel mít nějaký výpadek a než by se to všechno zase ustálilo, ztratil bych pozice ve vyhledávání.
Navíc celá tahle anabáze si vyžádá určitý čas, který si ale teď prostě nemůžu dovolit. Alespoň ne tento rok, takže dlouho odkládaná migrace se opět odkládá minimálně do příštího léta. Ale v té druhé dekádě to už vážně přesunu, blog bude dostupnější, na rychlejším hostingu. Bude méně výpadkú a více článků. Slibuji ;)
Porovnání tří odolných telefonů. Blackview BV 5000 vs Evolveo StrongPhone Q8 LTE vs Blackview BV 8000 PRO. Který z nich je nejlepší?
Už je to nějaký čas, co jsem se tu chlubil telefonem Blackview BV5000. Nejenže měl kupu softwarových nedostatků, ale i konstrukčně to byl opravdový fail, což se potvrdilo zanedlouho, kdy mi jednou v koupelně vypadl z ruky a z cca 30cm výšky spadl displejem na dlaždičku.
Co udělá „odolný telefon“, který má vskutku imbecilně vystouplý displej a spadne z nepatrné výšky na keramickou dlaždičku? Ano hádáte správně, takovému telefonu při své hmotnosti křupne displej…
Tím přichází o klíčovou vlastnost voděodolnosti, ačkoli dál funguje tak, jak fungoval před touto fatální nehodou.
Snažím se brát všechno s nadhledem a najít na každé tragédii i nějaké to pozitivum. A to pozitivum je, že z tohodle kripla můžu udělat další IP kameru a fotopast, která díky své fantastické baterii zvládne i bez přísunu elektřiny dohlížet na vybrané místo více jak dva dny. Jeho kamufláž ho přímo předurčuje k rafinovanému ukrytí a pokud si k tomu vyrobíte stojánek, který zabrání pronikání vlhkosti k prasklému displeji a k USB portu, lze ho v pohodě používat i k hlídání venkovních prostor. S neviditelným IR přisvícením i v noci funguje báječně :)
Jak jsem si už kdysi stanovil, že pokud si budu pořizovat Android telefon, tak nesmí mít méně než 2GB RAM, musí být na 2 SIM karty, nesmí to být lopata přes 5palců, měl by podporovat LTE a musí přežít ponoření do vody.
Uživatelé obyčejných telefonů ani netuší, jak je fantastický pocit si při mytí rukou umýt i telefon.
Přes den se leckdy i dost zašpim a často beru do ruky telefon a i když to na něm nemusí být na první pohled vidět, tak i na smartfounu ulpívá spousta špíny a bacilů. Jisté povídačky o tom, že na záchodovém prkénku je o miliony bakterií méně, než na klávesnici počítače nebo na displeji dotykového telefonu, nejsou nijak liché. Prostě jsem se naučil si svůj telefon umývat pod proudem tekoucí vody, v případě potřeby i vydrhnout kartáčkem nebo nanohoubičkou. Dělám to už téměř automaticky a trochu se obávám chvíle, kdy to udělám i s tabletem, který nedisponuje žádnou voděodolností…
Ale dost už povídání o hygienických návycích. Když se mi rozbil displej u Blackview BV5000, začal jsem hledat alternativu vyhovující mým požadavkům popsaným o odstavec výše.
Ve své době se jako jeden z mála takových kandidátů jevil telefon Evolveo StrongPhone Q8 LTE, který se mým požadavkům přibližoval nejvíce. Mám ho už asi 2 roky a konstrukčně i softwarově je o několik tříd lepší, než jeho předchůdce BV5000. Jen to trápení s baterií…
Pojďme si tedy stručně představit všechny tři telefony a vypíchnout si pro a proti:
Blackview BV5000
4×1 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, 5″ HD IPS křehký debilně vystouplý displej, 8 MPix s LED bleskem, baterie Li-Pol 4 700 mAh, Android 5.1
Jediná skvělá věc na tomto telefonu byla (a stále je) jeho obrovská baterie, která dokázala udržet přístroj v provozu i tři dny. Dnes je z něj IP kamera a s jeho pomocí se můžu kdykoli a odkudkoli podívat, co se děje na mé zahradě.
Tím výčet dobrých vlastností a funkcionalit skončil, následovat by mohl dlouhý seznam těch špatných a nepovedených vlastností, kterých je vážně hodně a byly popsány v samostatném článku.
Evolveo StrongPhone Q8 LTE
4×1.7 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, HD IPS Gorilla Glass 3 displej, 13.0 Mpix foto s LED bleskem, baterie 3 000 mAh, Android 4.4.4
Nástupcem za rozbitý Blackview se stal tento prazvláštně vypadající telefon, který se chlubí nejrůznějšími certifikacemi a údajně odolnějším displejem, který se mi doposud nepodařilo rozbít (jen trochu poškrábat nošením v kapse), ačkoli telefon již zažil několik pádů. Konstrukčně to je úplně něco jiného než jeho předchůdce. Gumovo-plastový rám chrání částečně zapuštěný displej tak, že případný pád telefonu obrazovkou dolů ochrání displej natolik, že se vůbec nedotkne podlahy. Naopak má vystouplou čočku zadního fotoaparátu (pořizující velice špatné fotografie s nazelenalým nádechem), který díky rámu sice nepřesahuje tělo samotného telefonu, ale na stole se kolíbe. Nikdy jsem nepochopil, proč jsou konstruktéři mobilních telefonů takoví kreténi a foťák nechávají trčet z telefonů. Samozřejmě že čočka zadního fóťáku již podle toho vypadá dost opotřebovaně, ale neštěstí nemám telefon na focení.
Skutečně mu nevadí prach nebo pobyt pod vodou (za předpokladu dobře uzavřené krytky). Každodenní umývání pod tekoucí vodou zvládá naprosto v pohodě. Během dvouletého funkčního období jsem ho musel pouze jednou resetovat do továrního nastavení a nebýt skutečně mizerné optimalizace zastaralého Androida, která způsobuje extrémně krátkou výdrž na jedno nabití baterie, tak by mi sloužil dodnes. Co se na tom telefonu vážně nepovedlo je baterie a její nabíjení. Nabíjecí/datový USB port je spolu s jack konektorem schovaný pod krytkou v horní části telefonu. Je dost zapuštěný, takže běžnými kabely tento telefon zpravidla nenabijete. Stejně tak můžete mít potíž zapojit sluchátka s klasickým jack konektorem. Prostě ty konektory jsou pod tou krytkou strašně hluboko a musíte si pro to pořídit speciální kabel s delším konektorem nebo si ho trochu seříznout.
Bohužel katastrofální optimalizace spotřeby je největší tragédie tohoto telefonu. Intenzivním používáním lze 3000mAh interní baterii vybít i během jednoho dopoledne. Teď si k tomu přidejte špatně dostupný USB port, který společně s nevyměnitelnou baterií začíná dosluhovat (kvůli častému připojování) a za celou noc na nabíječce se vám telefon nabije jen na 70%, což stačí jen na pár hodin provozu.
Q8 si ale musím ponechat kvůli jednomu unáhlenému pokusu, kdy jsem si do tohodle telefonu zkušebně nainstaloval ne zrovna kvalitní Litecoin peněženku, na jejíž adresu mi teď každý týden chodí částky Litecoinů, která zatím mají hodnotu několika desetikorun, ovšem zanedlouho budou mít tyto částky hodnoty několika tisícikorun. Adresa u odesílatele prozatím nelze změnit, peněženka nedisponuje podpisy ani jinými pokročilejšími funkcemi, takže prostě musím jednou za čas Evolveo zapnout a nashromážděné Litecoiny si přeposlat do normální peněženky.
Mám tedy další IP kameru, ale nejspíš jen do garáže nebo do altánu, protože se mi nechce vyrábět další pouzdro kryjící zapojený USB port.
Blackview BV 8000 PRO
4x 2.3GHz a 4x 1.6GHz, 6 GB RAM, 64 GB vnitřní paměť, 5” IGZO Full HD Gorilla Glass 3, 16 Mpix foto s LED bleskem, baterie 4180 mAh – rychlé nabíjení, Android 7.0
Byl to trochu risk, ale rozhodl jsem se, že dám značce Blackview ještě jednu šanci. Přeci jen ty špatné zkušenosti mám s prvním úvodním modelem a co jsem si tak zjišťoval informace, konstruktéři se poučili ze svých chyb a třeba takový BV7000 již vypadal celkem slušně. Já ale sáhnul po letošním nejnovějším modelu a prozatím to vypadá, že jsem neudělal chybu.
Samozřejmě i u tohoto telefonu se najdou drobnosti, které dojem z dobrého telefonu trochu sráží, ale oproti BV5000 to je jako srovnávat Trabanta a Mercedes.
Telefon není o moc větší, než jeho předchůdci, což je jedna z nejdůležitějších vlastností vůbec. Hmotnost mi taky vyhovuje; asi bych si už nedokázal zvyknout na ty směšně lehoučké telefony – kdybych ho někde zapomněl, pravděpodobně bych si toho ani nevšiml. Naopak absenci 243g člověk v kapse hned pozná.
BV8000 PRO Je velice elegantní, pohodlně se drží a konstrukčně se zdá, že se tu nebudou opakovat faily z předchozích modelů. Hned po vybalení a prvotním obtěžkání mě zarazily dvě věci:
1. Co to v něm hrká? Tlačítka na bocích přístroje jsou jen nepatrně menší, než je na ně vyfrézovaný otvor v hliníkových rámečcích, proto tam je malinká vůle a hliníková tlačítka ve svých dírkách chrastí. To mě opravdu natolik iritovalo, že jsem hned první den rámečky musel rozdělat a tlačítka k nim přilepit izolepou. Při té příležitosti jsem pod jeden rámeček dal provázek s klipem pro přichycení na poutko, protože tento telefon nemá žádné očko, na které by se mohla provléknout taková základní a důležitá věc.
2. Když je to vodotěsný telefon, proč nemá nijak zakrytý USB konektor a zdířku na sluchátka? Na videích není poznat, jestli mají ty zdířky něčím zacpané, když ten telefon máchají ve vodě a přejíždějí autem. Googlením jsem zjistil, že to Blackview udělal tak, že konektorům opravdu nevadí voda. Jen je potřeba mokré porty před připojením nabíječky důkladně vyfoukat fénem.
Vodotěsnost jsem si ověřil hned následující den opláchnutím pod tekoucí vodou. Máme doma asi příliš tvrdou vodu a po koupeli si telefon myslel, že jsou v něm zapojená sluchátka, což signalizoval v horním panelu a volající mě tak neslyšel. Vypnutí a zapnutí telefonu tento problém vyřešilo. Po dalším namáčení se tato anomálie již neprojevila. Nejspíš to vyřešila některá aktualizace systému, které vycházejí někdy i dvakrát do týdne. To je velmi příjemná změna oproti těm předchozím telefonům, které za celou dobu své působnosti neobdržely ani jednu aktualizaci.
Na tom je znát, že výrobce dbá na aktualizace a snaží se udržovat svůj poslední model v perfektním stavu a opravuje různé softwarové chyby, které se tu a tam objeví:
Některé widgety se občas nezobrazují správně. Prostě vytuhnou. Po poslední aktualizaci se tento problém ale objevuje jen výjimečně a pouze pokud má k dispozici jen mobilní data. Prostě je potřeba občas nejen restartovat telefon, ale aby všechno běhalo a ukazovalo se správně, tak i vypnout a zapnout!
Reproduktor je skutečně mimořádně hlasitý, ale bohužel nezapře se čínský výrobce a tím se stává trochu kontraproduktivní. Když je naprosté ticho a projíždím si třeba timelne na Twitteru, ozývá se z repráčku takové občasné slabounké praskání a lupání. Pokud přiložíte ucho k repráčku, který by zrovna neměl vydávat žádné zvuky, lze slyšet jak elektronika uvnitř pracuje. Přirovnal bych to asi k připojení citlivého zesilovače s reproduktory do sluchátkové zdířky notebooku nebo integrované zvukovky v počítači. Když reproduktory hodně zesílíte, uslyšíte ruchy a zvuky celé počítačové sestavy. Jak obvody chrčí, bzučí, procesor kmitá, disk pracuje a i třeba takový pohyb myší bývá na levnějších zvukovkách slyšet. Tak přesně tohle je slyšet i z repráčku u BV8000 PRO. Určitě existuje sofistikovaný špionážní systém, díky kterému se na podobném principu dá odposlouchávat takřka jakékoli zařízení se zvukovým výstupem.
Čtečka otisků prstů umí uložit jen 5 záznamů. Je to tak akorát na palec, ukazovák na druhé ruce a všechna gesta a hmaty, jakými nejčastěji beru telefon do rukou. Kdyby jich bylo víc, nezlobil bych se. Google už má moje e-maily, kalendář, propojené účty na další služby a teď i moje otisky prstů. Na klidu to moc nepřidá, ale je to rozhodně pohodlnější i bezpečnější než zadávání odemykacího gesta nebo PINu, které může kdokoli okoukat.
BV8000 PRO by byl dokonalý, kdyby měl bezdrátové nabíjení. To je věc, která mi u takového telefonu vážně chybí. Díky skvělé baterii nemusíte telefon nabíjet 2x denně, ale postačí jednou za dva nebo tři dny hodina na nabíječce, ale i tak je jen otázka času, kdy se USB-C konektor vyběhá a bude na tom stejně jako Evolveo.
A také by mě zajímalo, jestli by se vodotěsný telefon dal uvařit při bezdrátovém nabíjení ve vodě :)
I přes tyto drobnosti si nový telefon nemůžu vynachválit.
Wi-fi i GSM signál chytá bez problémů, možná nepatrně lépe, než předchozí telefony. GPS hledá o pár vteřin déle, ale nakonec vás taky najde. Fotky a hlavně video záznamy nejsou žádná sláva, ale pořizuje je o několik tříd kvalitněji, právě díky možnosti pokročilejšího nastavení a také potěší, že je čočka fotoaparátu přibližně milimetr zapuštěná v těle telefonu . Telefonování probíhá bez problémů, jak příchozí i odchozí hovory jsou krásně zřetelné a bez výpadků. Mimořádně výkonný reproduktor ani moc nechrčí při vysoké hlasitosti. Materiál a provedení, ze kterého je zadní strana telefonu, hodně připomíná rukojeti krátkých palných zbraní. Hliníkové části působí velice elegantně a celkově se telefon vážně dobře drží, potěžkává a je to opravdu radost brát něco takového do ruky. Otázkou je, jak příjemné budou až přijdou mrazy. Notifikační LED není tak jasná, jako má Evolveo, takže vás nebude v noci vyrušovat svým ostrým světlem. Na Android 7 a všechny jeho báječné funkce jsem si rychle zvykl. Intenzitu jasu i barevné podání displeje lze nastavovat hned v několika režimech. I na přímém slunci na displeji všechno krásně přečtete a v noci vám nevypálí oči.
Jen to chybějící poutko, atypický jack konektor pro sluchátka (normální sluchátka s běžným krátkým jack konektorem vám hrát nebudou) a velký nápis IP-68 pod obrazovkou si mohli konstruktéři odpustit.
Shodou okolností mi před několika dny přišel reklamní e-mail vybízející k předobjednávkám lopaty Samsung Galaxy Note8. Tak jsem porovnával, v čem že by to jako mělo být lepší. Tyto přístroje se od sebe nejvýrazněji liší jen ve čtyřech bodech: Samsung Galaxy Note8 je neprakticky obrovské pádlo, má menší kapacitu baterie, má bezdrátové nabíjení a stojí o 20 000 Kč víc. Možná bude mít i odladěnější systém bez bugů, které se v současnosti projevují u novinky BV8000 PRO, ale já věřím, že pravidelné aktualizace tohle všechno vyřeší :)
Stále platí vše, co je v něm napsáno, avšak je zajímavé s odstupem času porovnat možnosti, které nám dnes technologie a aplikace umožňují a kam nás to posouvá. Ukážu vám tentokrát jen jednu aplikaci, která ten feeling z článku z roku 2010 přináší do dnešní doby do vašich internetových prohlížečů a na obrazovky vašich smartphonů.
Ani po roce nepozoruji žádnou degradaci baterie. Udrží telefon v chodu klidně celý den intenzivního používání a při šetrném provozu stačí nabíjet jednou za 4 dny. V prvních dnech, kdy telefon ještě nedostal poslední aktualizaci, se docela rychle vybíjela baterie při zapnuté úspoře dat. V současné verzi ta spotřeba energie není tak výrazná, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se zapnutým spořičem dat ta baterie ubývá rychleji… Největší žrout baterie je roaming. Pokud máte obsazeny oba sim sloty, tak se vám baterie dokáže vybít I klidně za půl dne.
