Trápení s Creative X-Fi USB

Před nějakým časem jsem si pořídil novou zvukovku, abych mohl konečně zase začít zaznamenávat, protože moji nahrávací stanici jsem zbavil Window 7, nainstaloval poslední Ubuntu a věnoval jsem ji jinému uživateli pro pohodlné a bezpečné surfování na internetu.

Měl jsem několik kritérií, které bych od nové zvukové karty očekával: připojení přes USB (kvůli přenositelnosti mezi notebooky), 5.1 zvukový výstup pro příležitostné hry a filmy, line-in vstup pro již zmiňované nahrávání z mixpultu.

Procházel a porovnával jsem mnoho produktů, které by splňovaly moje požadavky a nakonec po dlouhém zvažování padla volba na americkou značku Creative Labs a jejich produkt X-Fi Surround 5.1 USB. S předchozí zvukovou kartou Sound Blaster Audigy 2 v PCI slotu jsem byl víceměně spokojen a na domácí nenáročné využití a občasné nahrávání dostačovala. Avšak její morální zastaralost a špatná podpora ovladačů v nových Windows ji odsoudili s celým počítačem k tomu, abych se zbavil dalšího zbytečného krámu.

X-Fi Surround 5.1 USB může být pro mnoho uživatelů dobrá volba, já jsem se o tom zatím ještě zcela nepřesvědčil. Creative Labs je značka známá převážně svými cenově dostupnými produkty střední třídy. Kdo chce opravdu kvalitu, musí si připravit větší finanční obnos a hledat u jiných výrobců. Jak jistě víte, na věci související s audiem jsem tak trochu vysazený, ale zase nemám uši netopýra abych musel bazírovat na detailech a navíc pro použití s reprosoustavou Genius Home Theater 5.1 by bylo zbytečné pořizovat drahou zvukovku. Protože s Creative Labs jsem měl předtím převážně dobré zkušenosti, tak nebyl důvod investovat do jiného výrobce.creative X-Fi USB 5.1

Zvukovku po připojení k USB bezproblémů detekuje Windows i Linux s jádrem 2.6.31-17, ačkoli u toho linuxu není zvuková kvalita nijak omračující (dá se říct neposlouchatelná) a výrobce dodává oficiální ovladače pouze pro Windows. Nedá se svítit, tahle zvukovka najde své využití hlavně ve Windows při hraní.

Po nainstalování ovladačů a hromady zbytečného balastu (pokud si ho při instalaci nevyberete, bude vás to nepravidelně upozorňovat na aktualizace a doinstalace mnohdy naprosto zbytečných aplikací a featurek) se z reproduktorů ozývá poměrně slušně znějící a dobře čitelná hudba (záleží na zvolené nahrávce). Požitek z hudby se dá údajně ještě umocnit zapnutím technologie X-Fi Crystalize (odtud název této zvukové karty), což je taková berlička, která ze komprimovaných zvukových souborů (MP3 nebo DivX) dokáže vymáčknout detaily a nahrávku jakoby oživit. Bohužel asi nemám ty správné nahrávky, protože rozdíl se zapnutým nebo vypnutým X-FI Crystalize prostě nijak nepoznám. Stejně tak i X-Fi CMSS-3D se nijak neprojeví, ikdyž by měla údajně rozšiřovat prostorové vnímání. Alespoň že na zatížení CPU má tato věc minimální vliv.

Podíváme-li se na udávané parametry, tak zjistíme, že přehrávat i nahrávat Stereo umí až do 24 bit/96 kHz, prostorově pak hraje 16 bit/48 kHz. Klasickými stereojacky připojíte zadní pár reproduktorů a subwoofer/center. Pro přední reproduktory jsou pozlacené cinche, které si můžete upravit na stereojack přiloženou redukcí. Samozřejmostí je i optický SPIDF výstup (který jsem dosud neměl možnost vyzkoušet). Na boku najdete výstup pro sluchátka, linkový a mikrofonní vstup. Součástí zvukovky je instalační CD a IR dálkový ovladač, se kterým uživatel něco málo zvládne zapnout, vypnout, přepnout, nejlépe však ovládat hlasitost, ale komfortní a uživatelsky přívětivé to rozhodně není. Celé to působí neomaleně a nepřehledně. Regulace hlasitosti je moc skoková (možná že pujde přenastavit na jemnější někde v registrech) a na obrazovce zabírá zbytečně mnoho místa. Navíc regulační kolečko na těle zvukovky je malino nakřivo a při otáčení „plave“. Je to detail, ale jediný ovládací prvek na zvukovce v Creative Labs vycentrovat mohli… Nejlépe si dálkový ovladač bude rozumět s aplikací Entertainment Center, která je ve flashi a navíc kvůli zbytečným grafickým efektům je příšerně pomalá a prakticky nic neumí. Součástí instalace je i možnost si zdarma stáhnout aplikaci CyberLink PowerDVD 9.

Popravdě řečeno, těmito věcmi jsem se zase až tak do podrobna nezabýval, protože kvůli nim jsem jedenáct stovek za zvukovku nedával. Šlo mi hlavně o 5.1 zvuk ve hrách a u filmů, který je pro moji skromnost dostačující a příležitostně něco zaznamenat přes line-in.

Zvukovka přes line-in nahrává, což je fajn, ale ne tak, jak bych si představoval. Zaznamenávaný signál je přijatelné kvality, ovšem je tam něco navíc. Amplitudové špičky a maxima (které nejsou zase tak na maximu) způsobují v nahrávce nepříjemné praskání a lupání!

Laboroval jsem několik dní jak to odstranit. Na internetu jsou pouze PR články, nebo vychvalující popisky v e-shopech, ale informace o tomto problému nikde nejsou, což se dalo očekávat, protože většina uživatelů s touto zvukovkou nahrávat skrze line-in asi nebude…
Zkoušel jsem všemožné nastavení a různé kombinace formátu i rychlosti vzorkování jak v Audacity (který ve verzi 1.2.6 ve Win 7 samovolně občas padá), tak i v ovládacím panelu zvukovky. Praskání se objevuje i v nahrávce pořízené balastem Creative Wave Studio, takže softwarem to není. Odstíněný kabel, přes který jsem nahrával poslední set zapojený do jednoho ze dvou master výstupů je taky v pořádku, pro jistotu ho vyměním za jiný, zkouším i nahrávat přes vlastní kabel, který jsem si kdysi dávno sbastlil sám… Zkoušel jsem odpojit veškeré ostatní USB zařízení s tím, že by mohlo něco kolidovat se zvukovkou-taktéž bez úspěchu.

Pomohlo pouze snížení vstupní úrovně v ovládacím panelu na takovou mez, kdy se zvukovka příliš nepřebudí. Každý pořádný dj si úroveň na masteru hlídá, aby nezacházel do červených segmentů. Tak to mám i já-nechávám oranžové jen problikávat, většinou se úrovní zvuku pohybuji v bezpečných zelených oblastech a proto jsem si zvukovku tak trochu zkalibroval (možná na přehnaně málo), takže praskání by se teď mělo objevovat už jenom při enormním zatížení. Musel jsem zvolit takový kompromis, aby mi toho do zvukovky nešlo moc a zároveň úroveň signálu byla na dostatečné hodnotě aby nahrávka nebyla příliš potichu.

Teď už si jenom najít čas a náladu a pustit se do záznamů :)

Přehrávání hudby, sledování filmů a hraní her je na X-Fi Surround 5.1 USB v pořádku, problém nastává při snaze něco zaznamenat – na to si musí člověk dát opravdu pozor a zkalibrovat si line-in vstup. Budu ještě nějaký čas testovat, zkoušet a hrát si s nastavením, každopádně tato zkušenost mě utvrdila v tom, že pokud chci ušetřit čas a nervy, mám se produktům od Creative Labs obloukem vyhnout a místo toho pořídit kvalitnější a spolehlivější značky, třeba M-AUDIO.

Sběratelská edice Bioshock 2

Tak je to pravda, skutečně jsem si včera předobjednal BioShock 2 Collector’s Edition a uvědomil si to až nyní :)
Nedalo se odolat, protože úvodní popis balení mě nadobro rozbil:

Sběratelská edice obsahuje: Vinylové LP desky s orchestrální hudbou z Bioshocku, audio CD s orchestrální hudbou z Bioshocku 2, 3 zimní plakáty s reklamou na velkolepý svět Rapture Bioshock 2, uměleckou knihu o 164 stránkách ve tvrdých deskách a samotnou hru Bioshock 2

Právě ten úžasný hudební doprovod a songy, které se mi tolik líbily v prvním Bioshocku, navíc na gramofonových deskách jsou dostatečná motivace připlatit. Za vinyly jsem za ty roky už utratil přes sto tisíc, takže tyhle tři (nebo dvě?) desky jsou porád za super cenu. Ve hře se mi často stávalo, že jsem se zastavoval a jenom poslouchal tu geniálně vybranou hudbu pro danou část mapy. Nečekám pouze orchestrální záznamy, ale i odhrovačky z barových jukeboxů a podobně :) Doufám, že to nebude nějaká whitelabelová kvalita a ty desky něco vydrží, protože do mixu se některé skladby náramně hodí ;) Přesněji řečeno o to ostatní mi ani tak nejde, samozřejmě o hru se zajímám, ale neplánoval jsem ji v nejbližší době pořizovat. Ale co už, snad se najde i čas na její hraní.
Líbí se mi používání plasmidů a zbraní současně. Přeju si, aby si hra zachovala mistrovsky dávkovanou atmosféru, zůstaly hw nároky a kdyby ve hře bylo trochu doladěno ovládání, budu spokojen. Přeci jenom při hraní s myší se člověk neubránil pocitu neohrabaného konzolového vlivu.

2K by mohli s něčím podobným přijít i u hry Mafia 2. Teď už jenom počkat do 10. února, kdy by teoreticky balíček měl dorazit. 10. 02. 2010 je docela zajímavé datum, nemyslíte?

Řekni mi co čteš…

S Novým rokem jsem se rozhodl protřídit RSS zdroje. Jak už to tak bývá, několik oblíbených blogů jsem přesunul do složky příznačně pojmenované dead, některé jsem zcela smazal, protože přestaly generovat RSS. Buďto expirovaly, nebo je skoupili spekulanti… Škoda tomu, protože na mnoha nadějných projektech bylo možné nalézt zajímavé postřehy, návody nebo prostě jenom informace, které by mi někdy docela přišly vhod a Archive.org o většinu z nich ani nezavadil…

Jak pomíjivá je ta virtuální existence a jak snadno lze někoho nebo něco ztratit, smazat, upadnout do zapomění. Jako se například stalo v těchto dnech se serverem mustwatch.cz

Naštěstí tu je stále spousta jiných zajímavých zdrojů a nové pozvolna objevuji, nebo nacházím zalíbení u těch méně navštěvovaných portálů a blogů, takže na nedostatek čtiva si nestěžuji:)

Proto jsem udělal další menší update i ve zdejším seznamu RSS.

Tento seznam už podruhé aktualizuji, protože z některých webů se staly MFA, případně se původní autoři přejmenovali, píší na jiné doméně a nebo prostě pozastavili virtuální činnost (jako třeba Jakub Šimeček) a dělají svým čtenářům takový nepořádek v seznamech.

„Blogová éra“ se nevytrácí, dle mého se pouze mění, vyvíjí, metamorfuje díky Twitteru nebo Facebooku a v budoucnu se bude stále někam ubírat především díky technologickému rozvoji a datové propustnosti komunikátorů zítřka. Je spousta lidí, kteří mají stále potřebu plodit písmenka, proto jich mnoho přešlo na Twitter, ale tradičních (a hlavně kvalitních) blogů bude stále dostatek. RSS člověku velmi usnadňuje život, protože nejenom blogy ho generují. O novinklách vám už dneska sama dá vědět každá moderní databáze (aukce, databanky fontů, návštěvní knihy, nebo třeba oblíbený fotograf na rajčeti), které z pochopitelných důvodů neuvádím, ale jsou jich také mraky.

Stále nepřicházím na chuť novým sociálním službám, protože tím se ten přísun povětšinou neužitečných informací nafukuje a znamená to dalšího žrouta času. Blogy zanikají a nové zase vyrůstají. Každý by měl dostat šanci, každý autor potřebuje motivaci a tou může být komentář, nebo alespoň přihlášení k odběru RSS. Někteří si kvůli blogování zvolili slušnou řeholi, tak jim držme palce, ať toho zajímavého čtení (nejen v roce 2010) je stále víc :)

Audio záznamy 2009

Mám tu další ohlédnutí za rokem 2009. Tentokrát to nebudou statistiky vyhledávání, ale zvukové záznamy, ke kterým jsem přišel přímo nebo nepřímo, úmyslně nebo náhodně, každopádně je mám uložené a mohl bych se o ně podělit.

Je tam schránka?

Aneb proč je dobré si na noc vypínat telefon.

Jednoho rána se vzbudím a nastartuju telefon, který hlásí, že si mám na jisté wap adrese vyzvednout novou mms zprávu od jednoho kontaktu z tel. seznamu. Přiznávám se, nemám v telefonu nastaveny mms zprávy a ani na tom nehodlám nic měnit, protože mms zprávičky považuji za zbytečnost a ani já, ani nikdo z mých kontaktů je nepoužívá a jednou za dva roky mi něco takového pošle akorát operátor… Navíc technické limity mms zpráv byly už v době svého vzniku nedostačující.

Každopádně tuto mms zprávu jsem si na určené adrese po zadání hesla vyzvednul a zjistil, že jejím obsahem je krátká zvuková stopa. Kamarádi se mi snažili dovolat o půl čtvrté ráno, když je vyhodili z hospody. Už se asi nedozvíme, co potřebovali takhle ráno nutně vyřešit, ale kdybych si ten telefon na noc nevypnul, asi bych neměl radost za takový budíček. A protože byl telefon vypnutý ten neodkladný rozhovor za mě vyřídila technika (o jejíž existenci jsem vlastně ani nevěděl a volající také ne :)

Nechrápej

Také pořízeno v noci k ránu, ovšem ne díky kouzlu nechtěného, ale zcela úmyslně a při smyslech :)

Usvědčující důkaz ve sporu, když někoho obviňujete, že kvůli němu nemůžete spát. Navíc ani ne tak hlasitý, jako spíše dobře zazpívaný :) Opravdu nezvykle znějící chrápání, bohužel větší vzdálenost spolunocležníka s nočním tichem (v telefonu šumem) dost degradují a znehodnocují celou nahrávku.




Tímto bych rád vyhlásil takovou malou hitparádu chrápání :) Pokud můžete, přidejte do komentářů odkaz na audio záznam nejotřesnějšího nebo nejzajímavějšího chrápání, kterým vaše okolí disponuje :) V některém z příštích článků udělám anketu ze všech obdržených záznamů chrápání a o nejlepším rozhodnou čtenáři :) Beru i mluvení ze spánku :) Vše zcela anonymně, protože vaše vlastní chrápání sami asi těžko zaznamenáte nebo rozeznáte, takže tou obětí a hvězdou zároveň může být kdokoli…

Můžu dnes jen litovat, že jsem neměl telefon schopný zaznamenat zvuk před osmi lety na vojně, kdy jsem spolu s dalšíma třema klukama musel několik dní a hlavně nocí snášet neobvykle hlasité chrápání vojína Holečka, který často budil celou letku a jeho chrápání bylo slyšet i v okolních budovách! Jeho spánek byl tak akusticky výrazný, že jednu noc upadly dvířka u skříňky poblíž jeho postele. Ikdyž druhý den se rozjela debata, jestli ty dvířka povolily kvůli chrápání, nebo kvůli tomu, že mu tak smrděly nohy :) Chudák vojín Tvrdík, který byl později se stotřicetikilovým Holečkem odvelen na odloučené stanoviště, kde spolu sdíleli jednu stavební buňku a druhou (plnou myší) měli jako kuchyň…

A to je vše

Jak tak procházím zvukové záznamy, tak zjištuji, že ty publikovatelné a ne tolik osobní jsem už vlastně vyčerpal a další bych musel zveřejnit se souhlasem hlavních aktérů, případně hodně zcenzurovat :)

Takže pro letošek přehled nočních záznamů končí a můžeme se těšit na ty v příštím roce. Posílejte svoje chrápání, zkusíme udělat soutěž. Uploadovat můžete třeba na edisk, nebo zkusit humyo, možností je fůra.
Při přidávání odkazu v komentářích se Váš příspěvek nezobrazí okamžitě, protože čeká na schválení -antispamové opatření

Klíčová slova 2009

Přiblížil se konec roku a opět mi to nedá, abych nenahlédnul do statistik a nepodělil se o ty nejšílenější výrazy, které uživatelé skutečně zadávali do vyhledávačů a dostali se na tento blog. Vedle stále více oblíbenějšího dětského porna, onanující školačky, různých cracků a hacků do GTA 4 i jiných her (nic z toho tu ovšem není), nesmyslných dotazů s www. a podobných, se najdou zajímavé vyhledávací výrazy. Téměř 12000 různých klíčových slov a frází přivedlo návštěvníky až sem, pojďme si některé nejlepší představit:

čím vyšší bpm, tím větší -no schválně co? rychta?

10 snímků za vteřinu gta 4 – není moc (taky mi to občas kleslo :)

3d porno bryle -nedokážu si představit, jak na to…

big brother vyzváněcí melodie – jen to ne

dechová hudba mp3 -nejste tu správně

dj skřípání -jste tu správně

fullhd porno 3d download -nechcete toho zrovna málo

čištění uší ohněm -fireshow ušima? odvážný návštěvník :)

všetky gta iv na pc rapidshare – určitě tam budou, ale možná že by bylo jednodušší najít to 3D porno :)

vlády tají planetu x – já myslím, že toho ty bastardi tají víc :)

tekno na kazetě – před pár lety běžná věc

3d střilečka nizke požadavky – to by mohl být Doom

onanovala „v autobuse“ – a proč to máte v uvozovkách? v autobuse ne? :)

nesmrtelnost do wolfenstein – po dohrání hry se v menu zpřístupní cheaty a tam by to mělo jít zapnout

nejlepší díl futuramy -je zcela jistě 4×01.Roswell That Ends Well jak se Fry stal svým vlastním dědečkem

lysohlávka špiní -tak si ji umej

3gp.mariuhana -a jste si jisti, že jste to napsali správně?

ako vyčistím windows – formatováním disku a nainstalováním Ubuntu :)

american audio je smejd -jak u čeho, například model 4.5 HDT v mnohém předčí Technicsy

breakcore uz neni in – a co je podle vás in?

bílo žluté porno -raději nedomýšlet :)

co je to biomasa jacquesKateřiny se raději neptejte :)

dj pousti hudbu z youtube -to musí být odvážný dj, nebo si to pouští jenom doma na bedýnkách od počítače

download gramafon technic for dj -až bude doba replikátorů, kdy si budeme moci stáhnout cokoli…

hledat české kodi na 3 díl san andreas liberti citi stories -u některých dotazů člověk neví, jestli se má smát nebo brečet

hledat newim -se asi někdo nudil a na klávesnici mu nefungovala klávesa „V“

jak se naucit tancovat na diskotéky – nejlépe si sáhnout do elektrické zásuvky

jaka hudba ted je nej – pokud chcete být za mamlase, tak stačí sledovat televizní/rádiové hitparády

jitka ti volá zdarma – bohužel, nevolá

jsem technař – styď se!

mimozemská technologie microsoft – tak je to jasné, takový balast, co vyrábí Microsoft je donebevolající :)

vinyl jako priloha v casopise – chtěl bych vidět, jestli by alespoň jeden vinyl přežil expedici v tiskárně a následnou distribuci…

pri instalaci pocitac zcerna – to vypadá na hw chybu, uhaste plamen, otevřete okna, vyvětrejte kouř a jděte si koupit nový počítač

Měsíc s DELL Vostro 1220

Je to měsíc zpátky, co se naskytla příležitost získat notebook DELL Vostro 1220 za velmi výhodných podmínek. Protože svými parametry plně odpovídá mé představě o ideálním notebooku, Ježíšek letos naděloval o něco dřív :)

Výborně přenositelný notebook s optimálním výkonem, který i přes malou uhlopříčku (12″) má v základní výbavě DVD vypalovačku (kterou stejnak už dneska používá málokdo-snad tam místo ní půjde dát něco jiného). Rozměry notebooku se dají přirovnat nejlépe k telefonímu seznamu. Stejně velký, o malinko těžší. Vejde se do každé tašky nebo batohu. Napájecí adaptér je taktéž uzpůsoben na přenášení malými rozměry a nízkou hmotností doplněný stahovacím řemínkem na upevnění kabelů.

Konfigurace následující:DELL Vostro 1220

DELL Vostro V1220 T6670/3GB/250GB(7200ot)/DVDRW/W/BT/C/12″LED. Mohl být ještě výhodněji, bohužel jiná sestava než s předinstalovaným OS Windows Vista nebyla, tak mám i operační systém, který mi je k ničemu a v notebooku vydržel asi 3 minuty ;)

Proč se trápit se zmrveným, nebezpečným a nepoužitelným operačním systémem, když tyhle notebooky jsou skvěle uzpůsobeny alternativám?
Windows a záložní oddíly šly okamžitě pryč. Ani tu nebylo předinstalováno tolik zbytečného balastu, pouze jakási pomůcka pro pálení disků. Zbytečnost, já budu používat K3b nebo Brasero (jestli vůbec-cd mechaniku takřka vůbec nepoužívám :) Nainstaloval jsem si na to Ubuntu 8.10 z USB flashky (protože instalační cd 9.10 bylo asi na konci své životnosti-leželo několik let v šuplíku a na pálení jiného letitého cdčka jsem neměl odvahu) a měl tak možnost si projít dvě předchozí verze až jsem se dostal k Ubuntu 9.10. Po instalaci bylo zapotřebí jenom povolit nesvobodný ovladač pro wifi. Tři kliknutí a mám před sebou spolehlivý, plně funkční a vybavený operační systém, který si následně můžu snadno přizpůsobit svým potřebám. Ještě jsem se nesetkal s notebookem, na kterém by takhle parádně v Ubuntu všechno fungovalo.

Ovšem první týden jsem musel volat mechanika. Po několika zapnutí a vypnutí přepínače na bezdrátovou komunikaci přestalo fungovat Bluetooth. Prostě notebook byl bez BT, zapnula se jen wifina. Prošel jsem všechno možné nastavení a spustil všechny dostupné testy a nic. Bluetooth prostě přestalo existovat. Volám na infolinku a jsem ujištěn, že už je po 17 hodině, tak nemůžou zaručit servis do druhého dne. OK nevadí, přesto za méně než 24 hodin předemnou mechanik rozdělává notebook.
Takto jsem si mohl prohlédnout i vnitřek notebooku a zjistil několik faktů:

Klávesnice má ze spodu nataženou fólii, takže několik kapek nežádané tekutiny by nemuselo být fatální. Protože se jednalo o výměnu BT modulu, musel se mechanik prošroubovat úplně celým notebookem a celý ho rozebrat. Po odmontování posledního dílu se ukázal BT modul a také harddisk.
To znamená, že se celý notebook musí rozdělat i při výměně disku.

Mechanik si při rozdělávání a následném montování nebyl zcela jist, protože se jedná o nový typ a prý ho ještě nerozdělával. Takže se z mého jiného počítače přihlásil na servis site, kde si zobrazil asi třicetistránkový foto návod jak rozebrat a složit tento model.

Neuběhla ani půlhodinka a notebook byl zase v kupě tentokrát už se svítící kontrolkou signalizující chod Bluetooth, které od té doby funguje na jedničku včetně dálkového ovládání přes mobilní telefon nebo připojení k internetu.

Mechanicky je znát, že se DELL za těch 25 let ve výrobě počítačů někam dopracoval. Nikde nic nevrže ani se neprohýbá, panty drží, dotykový ovládací panel slouží jak má, touchpad mi také vyhovuje, na klávesnici se píše pohodlně, snad jen tmavě modrá funkčí klávesa a stejnou barvou malé příslušné znaky na ostatních klávesách si mohli odpustit. Stejně tak jako u mnoha jiných přístrojů, toto značení není ve tmě vidět.

Průměrná provozní teplota při mém běžném používání se pohybuje kolem 42-45˚C. Při zátěži se dostaneme i přes padesátku. CULV dvoujádro od Intelu tolik netopí, o grafice se nedá říct že by byla herní (ale efekty Compizu zvládá levou zadní – malinko jí dochází dech po připojení full HD monitoru a ze čtyř ploch je najednou osum z toho polovina má rozlišení 1920 X 1080) a disk je ve svojí oddělené komůrce v místech pod pravým Ctrl, takže větráček se zapíná při 43°C, vyfouká na 39°C a zase se vypne. Zajímavé je, že při používání venku (teplota lehce nad bodem mrazu) senzory uvnitř stále ukazují teploty kolem 40˚C. Na chladící podložce se to ale dá stáhnout i na 36˚C.

Nic není dokonalé a i u tohoto notebooku lze nalézt několik vad na kráse. Tou nejvýznamnější bude hlučný pevný disk, který při otáčkách 7200rpm dokáže rozdrnčet i pračku (nebo jinou dutou škatuli, na kterou si notebook položíte). Odezva webkamery i za dobrých podmínek je trhaná, to mě zase tolik nevadí, protože videohovory uskutečňuji sotva jednou za rok. Nešvar z předchozích verzí Ubuntu, kdy se zastrčí do zdířky pro sluchátka jack a reproduktory stále hrají, je i u tohoto produktu. Spíše je to mojí leností, ale myslím, že jsem na internetu řešení někde už viděl… Občas se stane, že se zblázní zvukový správce při zběsilém přetáčení filmu se zvukovou stopou na 128kbps. Nejrychlejší řešení je notebook uspat do paměti a zase vzbudit. A posledním nedostatkem je 12″ obrazovka. Je to daň za mobilitu. U takhle malé obrazovky se při rozlišení 1280×800 snadno unaví oči a střídavý pohled na 15″ notebook je pak jako na velkoplošnou obrazovku :) Větší konektorová výbava by také neuškodila, místo optické mechaniky mohli v DELLu přidat HDMI port, nebo USB navíc.

Pozitivní dojmy převládají, výdrž je taktéž dostačující. Neřeknu vám tu přesné časové údaje, ale v úsporném režimu při zapnuté wifi, vypnutém BT a zeslabeném jasu dokáže notebook s novou 62Wh baterkou pracovat více jak šest hodin. Při maximální hlasitosti integrovaného repráčku a BT dálkovým ovládáním na mobilu si v pohodě shlédnete dva celovečerní DVDRip filmy a ještě si stihnete vyřídit e-maily a podívat na statistiky :) Notebook uspaný do paměti spotřebuje přibližně 1% za hodinu a půl. To je ovšem také dost zavádějící, protože jednou jsem notebook vzbudil asi po šesti hodinách spánku v batohu a baterie ukazovala 98% a po připojení adaptéru se okamžitě dobila na 100%… Na výdrži se podepisuje hlavně CULV dvoujádrový procesor a LED podsvícení matné obrazovky, mít tak SSD disk, výdrž by byla ještě zajímavější :)

DELL Vostro 1220 mě zatím nevypekl (až na to BT) a okamžitě jsem si ho zamiloval díky mobilitě, výborné funkčnosti, výdrži, výkonu a užitnosti. Tento notebook se rozměrově přibližuje atomáckým kalkulačkám, ovšem výkonem a výbavou je srovnatelný s klasickým počítačem a přiznám se, že se mi stalo snad jenom jednou, že bych ho vytížil natolik, abyse zpomalila odezva (při kopírování z externího disku v Gnome commanderu, současně se přehrává video, na další ploše otevřen XLS soubor a na další ploše je několik Firefoxů, Pidgin a otevřená statistika napájení).

Malý, lehký, výkoný s dlouhou výdrží na baterii. Víc od notebooku nevyžaduji, proto jsem s DELL Vostro 1220 velmi spokojen a můžu jen doporučit :)

Pozvánka Harvitek

Při příležitosti kulatých narozenin mého kamaráda se v sobotu 12.12.2009 chystá mejdánek v klubu Sépie v Týništi nad Orlicí.

Vedle klasického livesetu a šmrdlání z desek na této akci vystoupí také punk/hardcore skupina Caximba, která bude mít svůj prime time ze začátku a po koncertu to začne bouchat :)

Protože jsme to chtěli nějak ozvláštnit a zjistit, jak kreativní posluchače máme, vymyslelo se takové zpestření.

Vybarvěte a vystříhněte skládanku ještěra z plakátu. Pokud donesete ještěra s sebou, máte zvýhodněný vstup na tuto akci a automaticky postupujete do soutěže o tričko.
Nejlepší výtvor bude vyhlášen během večera a autor nejoriginálnějšího ještěra získá tričko!

Na kvalitu zpracování samotného plakátu příliš nekoukejte, učil jsem se zacházet s programem Inkscape a je to můj vůbec první oficiální plakát na akci. Plakát pro tisk můžete stáhnout na stránkách Figury

Budíček

Pravidelný čtenář by čekal další nášup vrzání, pípání, skřípání a záplavu všemožných rychlých zvuků.
Dnes tomu bude trochu jinak, protože prozradím, co mám momentálně nastavené jako zvuk budíku.

Je to skladba Hush little baby z alba Hush, které má na svědomí nikdo jiný než geniální Bobby Mc Ferrin a Yo-Yo Ma. Tuto naprosto dokonalou skladbu už několik týdnů nemůžu dostat z hlavy, stále si pískám ten veselý podmanivý motiv a nedávno to došlo tak daleko, že jsem si to dal jako budíček. S takovou funky písničkou se ráno hned vstává radostněji :)

Mimochodem 22. dubna 2010 zavítá mistr tisíce hlasů do Prahy, aby společně se speciálním pěveckým sborem představil svůj nový koncept vokálního umění VOCAbuLarieS.

Bobby Mc Ferrin je hudebník, který zpravidla nepoužívá žádné hudební nástroje a vystačí si se svým tělem po celý koncert. V asociaci na Bobbyho mc Ferrina si jistě vybavíte jeho nejznámější písničku Don´t worry, be happy z alba Simple Pleasures, která koncem 80.let obsadila přední místa všech hitparád a v rádiích se hraje dodnes.

Hush little baby don’t say a word

papa’s gonna buy you a mockingbird

and if that mockingbird won’t sing

papa’s gonna buy you a diamond ring

and if that diamond ring is brass

papa gonna buy you a looking glass

and if that looking glass will break

papa gonna buy you a chocolate cake.

When the chocolate cake you eat

papa’s gonna buy you a puppy sweet

and if that puppy, puppy won’t bark

papa gonna buy you a horse and cart

and if that horse and cart break down

papa’s gonna buy you a big toy clown

Hush little baby, don’t you cry

Mama’s gonna sing you a lullaby.

Ortofon Concorde Scratch po roce

Už je to více jak rok, co šmrdlám s přenoskama Concorde Scratch. Za tu dobu odehrály na desítku akcí a doma je taky nešetřim (když na to mám čas) a užijou si dost vylomenin.ortofon concorde scratch kekel

Za jeden rok používání se špička hrotu malinko zaoblila a výstup jistě také klesnul (neměřil jsem ani ze začátku, ani teď). To není nic zvláštního, protože ráno po akci je hrot docela slušně zaprasený (viz obrázek) a jehla si za ty večery odbrousila statisíce kilometrů v drážkách desek.

Překvapivě se viditelné opotřebení hrotu nijak vážně neprojevuje ve zvukových vlastnostech a rozdíl mezi novým a rok hraným hrotem je lidským uchem takřka nepostřehnutelný. Samozřejmě že vysoké kmitočty jsou malinko poznamenány menší špičatostí jehly, ale v běžné hudební nahrávce to nijak nelze poznat a při přehrávání lidské řeči se na to posluchač musí velmi soustředit, aby zaznamenal jemné zkreslení u sykavek.

I mechanické vlastnosti jsou stále ve výborné kondici, jehla v drážce porád dobře drží při stále stejném zatížení, nepřeskakuje ani při reversech (pouze výjimečně u některých vážně hodně ohraných desek) a tzv. měknutí hrotu jsem také nezaznamenal. Čas od času hroty vyčistím lihem a další údržba není potřeba.

Jak už u mne bývá zvykem, měl bych své tvrzení doložit nějakým záznamem.

Ten bohužel tentokrát nebude, protože z nepochopitelného důvodu jsem se i já odhodlal vyzkoušet nový operační systém od Mrdkosoftu a na svoji nahrávací stanici (která mi léta dobře sloužila) jsem ve slabé chvilce nainstaloval Windows 7. Kvůli počátečnímu tichu jsem musel pro svoji Sound Blaster Audigy 2 dodatečně nainstalovat ovladač z internetu.

Konečně se reproduktory rozezněly, ovšem kvalita přehrávaného zvuku nebyla taková jako předtím. Zpočátku jsem se radoval, že to zase hraje, ale po chvilce a několika pečlivých posleších jsem nebyl s reprodukcí tolik spokojen. Zvuk ze Sound Blaster Audigy 2 je pod WIN7 mírně zkreslený a v jistých situacích to zní jako v ocelové bedně (typický znak nevyladěnosti ovladačů).

Se záznamem jsem se taky pár dnů trápil, až jsem to nakonec vzdal. Po mnoha různých nastaveních, kombinacích a ladění je zaznamenávaný signál na velmi nízké úrovni i při vysokých hodnotách posuvníků v PC i na mixáku a v maximálních pozicích zvukovka nepříjemně ořezává (ikdyž není ani pořádně vybuzená). Popisované zkreslení je při pozorném poslechu zřetelné i v nahrávce (testováno na jiných přehrávačích a počítačích) a pokud mám doložit nějaký důkaz o kvalitách rok používaných přenosek, s tímhle ho neudělám…

Byla tu ještě možnost zkusit nainstalit ovladač z originálního cd od zvukovky. Když jsem si tuhle zvukovku kupoval, tak se ještě ani o Vistách nikomu ani nezdálo, tudíž to byl pitomý nápad už od počátku, ale řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám a po instalaci driverů a ostatního balastu se z repráčků ozývalo ticho…

A jako třešničku na dortu je fakt, že Win7 nepodporují grafickou kartu ASUS A9250. Před lety jsem na tom v pohodě dohrál Doom 3 a ten nový zmetek od Mrdkosoftu pro tenhle kus hardwaru nemá ovladač (respektive Aušus nemá pro tuhle řadu grafik odpovídající ovladač pro Win7)!

Windows Seven je jasně pro nové počítače a nové HW zařízení (SSD disky, dotykové obrazovky, USB 3.0, Blue-ray mechaniky a jánevímcoještě) a s pár let starým hardwarem si prostě neporadí. Až se s Windows 7 dostanu do takového stádia, že je rozvrtám až nebudou k používání (udělal jsem to tak se všemi verzemi Windows. W95 počínaje-ale vždy se mi je podařilo zachovat ve fungujícím stavu), tak se vrátím zpátky k Windows XP v dualbootu s nějakým linuxovým distrem a pořídím nějaký záznam :)

Ewa Farná v Pardubicích

V sobotu v rámci svého turné Buď Virtuální poctila Pardubice svou návštěvou populární zpěvačka Ewa Farná. Celému tomu cirkusu jsem byl přítomen a po koncertu jsem pln smíšených pocitů.

Všemu dění jsem přihlížel jako nezaujatý divák nejčastěji z odlehlého a nerušeného místa na trestné lavici a dostatečně blízko pódiu i posluchačům a nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet.

V malé hale ČEZ arény v sobotu vyrostlo nijak extra originální pódium se sklápěcím mechanismem uprostřed. Na konstrukci bylo zavěšeno několik blikátek se třemi plátny pro projekci, doplněné běžnou zvukovou výbavou plastových, blíže nespecifikovaných, reproduktorů (pravděpodobně pouze dvoupásmová sestava).

V hale před začátkem několik brigádníků rozvěsilo reklamy a tím veškerá výzdoba končila. Pro posluchače tu nebylo vůbec žádné zázemí, pult s občerstvením nebo zpestření, pouze za zvukařem byl jakýsi stánek, kde prodávali CD a reklamní předměty, takže byli návštěvníci odkázáni na předražené automaty u WC.

O půl šesté se otevřel vstup a do haly se přiřítily odhadem dvě třídy čtvrťáků, respektive čtvrťaček, protože v hloučku dětí, který málem prorazil zábrany před pódiem, byla převaha holek.

Děcka vytrvale stáli nalepení na zábranách před pódiem a s blížící se půl sedmou stále častěji vykřikovali „Ewo“. V několika dětských rukách jsem spatřil pastelkami namalované transparenty s nápisy Ewo miluju tě, případně obrázky srdíček a v sále se pozvolna začalo objevovat víc a víc návštěvníků. Oproti koncertu Suzi Quatro před čtrnácti dny tu je tentokrát věkový rozdíl návštěvníků přibližně 40 let.

Po více jak hodinovém čekání věrných fanoušků se před sedmou hodinou večerní v hale setmělo a v zákulisí jsem ve tmě spatřil siluety několika maškar, jak se shlukují ve stánku za pódiem. Zpočátku mi to připadalo že bude s měsíčním předstihem nadělovat Mikuláš, ale jakmile se ty maškary naskládaly na pódium a opět se rozsvítila světla, tak mi bylo jasné, že to jsou hudebníci v komických kostýmech, které během večera několikrát převlékly…

Se světly se spustil i kravál a Ewa v pestrobarevném plastovém kostýmku a růžovou parukou to rozbalila až jsem začal zívat. S několika nezaujatými posluchači a přihlížejícími jsme se shodli na tom, že Ewa opravdu neumí zpívat a celkově je ten koncert nazvučen tak, aby to nebylo poznat. Nevim proč, ale je to tak na mnoha koncertech a vystoupení i jiných umělců, aby kravál z hudebních nástrojů přehlušil projev zpěváků a nebylo zřetelné ani slovo. Většina lidí v sále si album už koupilo nebo stáhlo a tak texty znají. Ten zvukař tam je jenom proto, aby hlídal ostatní kanály, které následně přebudí do takové míry, že zpěvákům není rozumět. Kdyby jenom trochu chtěl, tak by všichni mohli Ewu slyšet jak zpívá doopravdy a to hezky nahlas. Když už má signál na šavli, může si s ním dělat co chce. Tohle jde dost dobře udělat i v polních podmínkách :)

Zvukař dostal zaplaceno, aby byl takovou berličkou a pouštěčem dohromady, jenže trochu více tragikomicky. Neznám písničky Ewy Farné a ač jsem se snažil sebevíc (a ona jistě také), nerozuměl jsem ani slovo ani v jedné písničce. Navíc jsem měl výborný výhled na kytaristu, který se během hraní drbal na hlavě nebo dloubal v uchu a v okamžicích ticha vesele dělal, že brnká do strun. Jediný, kdo ten večer skutečne hrál, byl bubeník a možná basák (ale na toho jsem neměl tak dobrý výhled), jinak se celý večer zřejmě jelo ze záznamu a při průvodních slovech naší oblíbené Ewičky mezi jednotlivými písničkami měla dost oříznuté zvukové pásmo (porád měla v ruce stejný mikrofon), takže to co skutečně do toho mikrofonu říkala, byl jen výřez od čtyř kHz výš (na omezení zpětné vazby to ukecat nejde). I s těmi potlačenými hlubokými a středovými frekvencemi na jejím hlase bylo poznat, že je trochu nakřápnutá nebo po nemoci. Před samotným koncertem jsem ji v zákulisí 2x potkal a ani jsem si toho nevšiml, až když povídala svoje moudra na pódiu, tak mi došlo, že tady něco není v pořádku…

Nicméně i s hlasovou a hudební indispozicí svým fanynkám a fanouškům živě simulovala mnoho svých slavných pseudo-rockových hitů, včetně Potřebuju chcát a jiných jistě známých (bohužel já je neznám) songů. Pořadatelé pod pódiem měli nezáviděníhodnou práci. Odstrkovali zábrany, na kterých byly pověšeny stovky fanatických dětí dál od pódia prakticky každých deset minut. Na celé stádo rozjařených dětí za plotem byli jenom tři a zhruba v polovině koncertu mi jeden z nich říká, že už ho to pěkně sere. Musel jsem mu dát za pravdu, já měl ale narozdíl od nich možnost se zvednout a odejít jinam (což jsem několikrát udělal), protože bych to opravdu nevydržel poslouchat celou hodinu a půl…

Když se nahrává album ve studiu, hodně se u toho zahřejou zvukové modulátory a procesory, aby to ve výsledku nějak znělo. Při koncertu tu jeden procesor taky měli, ale naplno ho využili až při poslední písničce, kdy Ewa „zpívala“ jen při doprovodu klávesisty – neřvaly tu kytary ani bicí a to byl snad jediný okamžik večera, kdy jí bylo trochu rozumět. Jinak celé vystoupení by se dalo označit za částečné karaoke se zpěvem i nástroji ze záznamu.

Asi jsem si příliš zvyknul na taneční akce a mám raději pohybující se dav, protože kdbyby mi na akci celý večer lidi jenom stáli (a ti šťastnější popíjeli nápoj) a největší reakce by bylo zvednutí ruky nebo pískot, tak mi je jasné, že něco není v pořádku…

Sečteno podtrženo. Sobotní kulturní událost byla hezkou demonstrací toho, co všechno médii zmanipulované děti a jejich rodiče dokážou přetrpět, jen aby na chvíli viděly uměle vytvořenou hvězdičku bez špetky talentu z přiblblého plátku či televizní obrazovky. Žádný předskokan, žádná bonusová kapela, žádná zvláštní výzdoba ani doprovodné akce (nepočítám tu jednu soutěž, jejíž pointu jsem nepochopil a vyhlašování vítěze probíhalo měřením hlasitosti potlesku tzv. Decibelometr, jehož výsledky ten zvukař maníkovi na pódiu musel dvakrát opakovat). Autogramů se na konci dav dětí taky nedočkal (ale podepisovalo se u šaten). Před koncertem i v průbehu na třech plátnech rotovalo několik desítek reklam na různé internetové portály pro mladé (název Buď virtuální sedí), zhruba hodinu a půl byl imitován koncert, na který nebozí rodiče museli vypláznout 230,- za lístek a manažer této slavné zpěvačky si mnul ruce, jak za hodně peněz jde udělat málo muziky a vytřískat nehoráznou sumu.