Xwax vyměněn za Traktor Kontrol Z2

Mám novou zvukovku kombinovanou s mixákem Traktor Kontrol Z2. Jaké jsou první dojmy?

Ok, řeknu vám to úplně otevřeně. Mé obavy se naplnily a ten předchozí článek o nastavení Xwaxu jsem skutečně psal zbytečně. Na dobu nařízené karantény jsem si gramofonový ansábl dotáhl domů, udělat si v tom pořádek, vyčistit od nánosů špíny a zkusit nějaký update. Vše už bylo hotovo. Xwax v Ubuntu Studio na novém SSD byl připraven k ostrému použití, avšak dosluhující (odpálený) vstup levého kanálu zvukovky byl strašákem toho, že tohle si vyžádá nějakou investici…

A když už teda mám kupovat nový vstup ke zvukovce, co takhle celou novou, modernější zvukovku? A co takhle přihlédnout k mým potřebám, které se za ty roky tak nějak vytříbily? Na to mi už Xwax přestává stačit, potřebuji přejít na ten vyšší level :)

Ty samply jsou u nás ve zkušebně vždycky problematické, takže po krátkém rozvažování padla volba na Traktor Kontrol Z2.

Samply jsou teď stále problematické, ale naštěstí už ne tolik a jsem si jist, že s tímhle zařízením si je jednoho dne úplně ochočím :) Každý kanál tu má 4 cue pointy+další 4 v sekundárním režimu. Není to sice moc, ale je to pořád víc, než dva samply, na každém gramofonu jeden, kde si musíte pořád zavírat crossfader, vracet desku zpátky, otevírat crossfader, pouštět desku atd. Neříkám, že to není zábava, ale při provádění takového manévru už nezbývá moc času na další činnosti. Z2 tohle všechno strašně ulehčuje, přesto se občas přistihnu, jak celou proceduru provádím manuálně, i když to celé můžu udělat stisknutím jednoho tlačítka. To je síla zvyku za ty roky, co jsem tyhle úkony musel dělat rukama :)

Takže tu máme 4+4 cue pointy pro kanály A+B+C+D. S tím už se dá docela dobře vyblbnout. Další výhodou je, že když si všechno dobře nastavím, mám všechno potřebné pod rukama a vůbec nepotřebuji sahat na počítač nebo myš. Všechny důležité prvky mám před sebou na mixáku, kde si i jednoduše přepnu na klasickou vinylovou desku a hned zpátky můžu zase hrát z Traktoru. Z2 je totiž hybrid zvukovky a mixáku. Díky tomu mi z celého hw zapojení ubydou dva kabely. Navíc slouží jako USB hub, pro připojení dalších Traktor hraček nebo jiného zařízení.

Traktor čerstvě po instalaci

Pak tu jsou i věci, ze kterých mám trochu smíšené pocity. Když na tom budu hrát z klasických vinylů, nebude mi zase tolik chybět nastavení záběrů kanálových faderů (naopak filtr na korekcích potěší), ale na ten crossfader si budu asi chvíli zvykat. Roky jsem byl zvyklý na Penny&Giles crossfadery – první crossfader, který se mi dosud nepodařilo zničit. Krásně volný, na koncích hliníkový jezdec hezky cvakal o kraje štěrbiny, jednoduše nastavitelný průběh, prostě paráda. Z2 má Innofader šavle i crossfader. Nejsou tak volné, jako Penny&Giles, připadají mi měkčí, možná až „plastově“. To nastavení průběhu ořezu mi v úplně krajní pozici připadá, že tam ještě kousek chybí, že nezabírá hned na kraji, ale až kousek dál. Prostě to je tím, že jsem byl zvyklý na jinou značku, budu se s tímhle plasťákem muset nějak naučit žít. Nikde jsem se nedočetl o reálné životnosti Innofaderů, ale když ho vydávají za profesionální, tak předpokládám, že snad něco vydrží.

Pak je tu stabilita a vyladění samotného programu Traktor (je jedno jaká verze), která celou tuhle hračku degraduje na zařízení na doma nebo na soukromou party. Občas se mi stane, že se Traktor prostě zasekne. Při přehrávání se najednou na 2-3 vteřiny zacyklí a udělá „bzzzzz“ a pak hraje zase dál. i7 s 8GB RAM a fungl novou instalací Windows 10 i Core2Duo s 2 GB RAM se starou pirátskou verzí Windows 7 tohle prostě občas udělají. Dokonce se mi už jednou stalo, že se Traktor permanentně zaseknul a svoje „bzzzz“ prováděl až do ukončení ve správci aplikací. I na řadě akcích jsem byl tohoto jevu několikrát svědkem, včetně krásného crashe uprostřed setu. Nebozí DJové, kteří z Traktoru hrají na akcích pro lidi, musí s tímto občasným jevem počítat. Xwax se mi za 10 let nezasekl nebo necrashnul ani jednou. U Traktoru jsem to za poslední měsíc zaznamenal asi 7x…

Taky mi malinko vadí to, že se mu furt něco nelíbí. Traktor nabízí hodně funkcí a zvládá docela dost věcí, ale aby mi furt připomínal, ať si pořídím nový control vinyl (ačkoli jsem ho před chvíli vybalil s mixákem z krabice) nebo přenosky, tak to si může odpustit.

Dále Funkce Snap a Quant jsou mimo jakoukoli logiku a rytmus, který si jedeme ve zkušebně, ačkoli papírově by měly dělat přesný opak. Zapnutí této funkce způsobí rozhození nejen začátku ořezu samplů na cue-pointech, ale celou kompozici si posadí na jakýsi svůj rytmus a totálně nám rozhodí kmitočet. Takže díky za tyhle funkce, ale jejich využití nechápu a vždy je nutné to mít vypnuté…

No a nakonec Sync. Musím se přiznat, že jsem v tomhle mixáku ještě neměl zapíchnutá sluchátka. Ani vlastně nejsou potřeba. Zkusil jsem si jen tak cvičně prolínat několik tracků do sebe. Stačí zmáčknout Sync a DJem se může stát i negramotná opice. Všechnu práci rukou a uší teď nahradí jedno blbé tlačítko. Píšeme novou éru. Všechny moje dosavadní sety byly poctivě ručně srovnány na gramofonech se sluchátky na jednom uchu. Odteď, jestli nějaký další set vůbec někdy nahraji, to bude ta nejjednodušší věc na celé nahrávce. Vlastně ani ještě nevím, jestli bych chtěl takto automaticky srovnanou kompozici vůbec zveřejňovat… Každopádně ještě jsem na tom nezkoušel jungle, ani breakcore, ani podobné libůstky, a tam trochu tuším, že Sync se moc chytat nebude. Dejme tomu čas, určitě to taky někdy otestuji.

Traktor Kontrol Z2 ulehčí, zpřesní a urychlí spoustu práce, kterou jsem doteď musel s control vinyly provádět manuálně. Už si pomaličku nacházím svůj styl, nastavuji cue-pointy na svých souborech a možná že i brzy vypustím nějaký záznam :)

Jak nastavit Xwax

Nastavení Linux DVS softwaru Xwax se zvukovou kartou Mixvibes U46 MK2 pro alsu.

Připadá mi to, jako bych článek Digital Djing v Linuxu psal v minulém století. A ono to bude jenom 10 let.

Dnes si tady chci vypsat všechno nastavení, které je potřeba udělat pro zprovoznění DVS softwaru Xwax se zvukovkou Mixvibes U46 MK2 pod alsou, protože jsem to za tu dobu řešil několikrát (minimálně 2x – naposledy po instalaci Ubuntu Studio na nový SSD disk) a vždy narážel na stejné problémy. No a jelikož mnohé www stránky, za kterých jsem čerpal informace již neexistují (nebo střídavě fungují-nefungují), využiji toho, že můj blog tu stále pořád je (a snad i dlouho bude) a pěkně si to tady všechno sesumíruji na jedno místo a podělím se i s ostatními, kdyby náhodou tohle někdo někdy taky řešil. Nejspíš ale dělám zbytečnou práci, protože ta zvukovka se už nikde nedá sehnat a na té mojí stávající začíná blbnout levý vstup… Nechci malovat čerta na zeď, ale asi po deseti letech nadešel čas se poohlédnout po něčem jiném. No alespoň si vyzkouším formátování textů v nové verzi WordPressu.

Takže jako první proběhne instalace. Tady asi není potřeba nic dlouze rozvádět. Zapojte zvukovku do USB portu a Xwax nainstalujte z repozitářů vašeho distra, nebo podle stránky http://xwax.org/download.html.

Známý a zdánlivě neřešitelný problém s přeslechem signálu ze vstupu na výstup zvukovky jde vyřešit několika po sobě jdoucími úkony. Za ty roky jsem si na to už našel postup:

Jako první je potřeba mít nainstalovanou nějakou grafickou nadstavbu alsamixeru, protože v té z příkazového řádku si to prostě nevymutujete, ale stejně bude potřeba v posledním kroku. V mém případě to je Gnome Alsa Mixer, který najdete v repozitářích a který by měl jít v pohodě spustit jak v prostředí Gnome, tak i Xfce. V desktopovém Cinnamonu to šlo také spustit, ale přes táhla nezobrazoval korektně zaškrtávátka, takže tady nám to je k ničemu. Každopádně jakmile to jednou nastavíte, už na to dál nepotřebujete sahat. Takže záložka naší zvukovky na Gnome Alsa Mixeru musí vypadat takhle:

Následně potřebujeme systému říct, jak má pracovat se vstupy a výstupy na připojené zvukovce. To se nastavuje skrytým souborem .asoundrc, který vytvoříte v domovském adresáři /root. Takže v terminálu se zadá:

Restartujte systém a poté zkuste položit přenosku na TC vinyl a roztočte gramofon. Píská? Přeslech vstupu na výstup na výstup se vypne následujícím příkazem:

sudo amixer -c U46DJ cset numid=5 off

Tím by se mělo docílit vypnutí přeslechů ze vstupu na výstup, ale je potřeba udělat ještě jednu věc. Do příkazového řádku napsat alsamixer stiskout F6, vybrat externí zvukovku a pohnout s jakoukoliv šavlí třeba jen o jeden jediný krok. jakmile to uděláte, zaktualizuje se výše vypsaný příkaz a pískání control vinylu už vám nepůjde výstupem ven, ale zůstane ve zvukovce.

Takže hurá. Zvukovku máme nastavenou, nepropouští nám signál z TC vinylů do výstupu a můžeme to zkusit spustit. Nejprve práva roota pro co nejrychlejší odezvu:

sudo su

Spuštění Xwaxu se provádí s následujícími parametry:

xwax -33 -m 16 -t serato_2a -l /home/pavian/mp3 - l /home/pavian/mp3/zkusebna

Co znamenají jednotlivé parametry

  • -33 Určuje jak rychle se otáčí deska, můžete zadat i -45
  • -m 16 Odezva v ms. Na slabších počítačích může nižší číslo způsobovat praskání ve zvuku, vyšší hodnota zase citelně znehodnocuje věrnost ovládání hudebních souborů vinylem.
  • -t Nastavuje typ použitého control vinylu.
  • -l A nakonec cesta k adresáři s hudebními soubory. Můžete si jich tam zadat kolik jen budete chtít :)

Elder Spams

Řetězáky, hoaxy a další nesmysly, které se před lety ve velkém rozesílaly e-mailem, prožívají dnes renesanci. Šíří se ze schránek seniorů a mohou napáchat velmi vážné škody!

Dnes si opět ukážeme, jak ten čas letí a jak se vlastně i ta historie opakuje.

Psal se rok 2008, když jsem publikoval návod na zastavení obtěžujících e-mailů od kamarádů, kteří to asi mysleli dobře, ale já nebyl z těch příjemců, kteří by to dokázali ocenit. Od toho okamžiku se přísun nevyžádaných hovadin zastavil a u mnohých tím i ustala veškerá komunikace.

V té době ještě nebyly tolik rozšířené fejsbůky a podobné rakoviny, tak to prostě museli ventilovat přes e-mail. Předpokládám, že oni odesílatelé nechali své činnosti skrze e-mail a přesunuli svou aktivitu na výše zmíněné sociální sítě.
Je mi upřímně jedno, jestli i tam provozují svoji oblíbenou kratochvíli, hlavní je, že jsem toho ušetřen.

Ovšem jak během let docházelo v domácnostech k obnově výpočetní techniky, starší kusy hardwaru podědili rodiče a prarodiče po svých dětech a celé se to rozjelo nanovo.
Takže tentokrát si řetězové e-maily neposílají teenageři a lidé produktivního věku, ale důchodci a především ti, kteří museli v časech největšího boomu, ještě chodit do práce.

I moji rodiče podědili starší notebook, kde je nainstalován Linux a prohlížeč Brave a mám tak jistotu, že jsou na internetu v rámci možností relativně v bezpečí. Také mají zřízenou e-mailovou schránku a ano, také do ní dostávají všelijaké dementní prezentace, špatně formátovaná videa, přání štěstí nebo hoaxy.

Ovšem nejzajímavější na tom je, že si tyto zprávy mezi sebou rozesílají právě starší generace. Nikdo mladší padesáti let tyto e-maily již nerozesílá. Prostě sociální sítě jsou na geronty moc hi-tech a mnozí jsou rádi, že si umí otevřít e-mailovou schránku.
Bohužel naši rodiče a prarodiče mají mezi svými vrstevníky i technicky zdatnější jedince, kterým nedělá problém napsat a odeslat e-mail, který pak může napáchat hodně škody.

Ano, mám na mysli šíření dezinformací, neověřených zpráv a hoaxů, kvůli kterým pak trpíme všichni. Projevuje se to ve výsledcích volebních preferencí a skutečně tím pak trpí všichni. Důkazem budiž současný stav, kdy máme nejslabšího premiéra v historii naší země, který je vydíratelný senilním vlastizrádným ruským agentem, pomstychtivým nesvéprávným alkoholikem, toho času v úřadu prezidenta republiky. Hoaxy z ruské trollfarmy si drtivá většina seniorů neumí nijak ověřit. Umí je akorát přeposlat dál. Řeknou si, „že to četli na tom internetu, že jim to poslala Míla, která má vždycky pravdu“ a proto se do předních politických pozic dostal lhář, zloděj, ogliarcha, mafián ve střetu zájmů, který postupně likviduje demokracii v naší zemi tím, že si do klíčových pozic dosadil lidi ze své zločinecké organizace!

Nechci nabádat k porušování listovního tajemství, spíš k budování důvěry a porozumění.
Často bývám pověřen vyřizováním osobní elektronické komunikace, protože „ty s tím počítačem umíš“, a mám tak docela dobrý přehled o tom, co si mezi sebou naši senioři posílají. Naštěstí „u nás“ se nejedná o masivní záplavu hoaxů a odkazů na dezinformační proruské weby, ale co od kolegů a známých podobně pověřených slýchávám, tak tam už se leckde jedná o cílenou manipulaci. Můžu být rád, že nejčastěji řeším pouze problémy, že se to poslané video nezobrazí přes celou obrazovku, nebo že nějaká prezentace nejde otevřít…

Apeluji na vás, čtenáře, kteří máte rodiče nebo prarodiče on-line. Bavte se a diskutuje s nimi o tom, co jim posílají jejich známí a co oni přeposílají dál. Naučte je ověřovat si získané informace, naučte je rozlišovat dezinformace, naučte je s nimi zacházet a vyhodnocovat.
Stejně tak jako oni vás naučili přecházet přes silnici, nebo že horká plotna na sporáku pálí, musíte je vy zase naoplátku naučit zacházet s informacemi v této šílené době, kdy nikdo nemůže nikomu věřit. Když jste byli děti, učili vás opatrnosti a dohlíželi na to, aby se vám nic nestalo. Dnes musíte vy dohlížet na ně, aby byli opatrní a neublížili nejen sobě, ale hlavně celé společnosti.

Linux Mint 17.3

Stalo se takovým pravidlem, že vždycky kolem Vánoc experimentuji s nejrůznějšími linuxovými distribucemi uplynulého roku a zjišťuji, co se za ten rok urodilo a co bych si mohl zase na ten rok nainstalovat jako hlavní operační systém.

Protože si to Canonical u mnohých uživatelů (včetně mně) s pracovním prostředím Unity ve svém Ubuntu dost posral, s čistým Ubuntu jako takovým jsem nadobro skoncoval před několika lety. Pokusy o varianty Ubuntu s Gnome, KDE, Xfce atd., skončily nakonec u posledního trojkového Gnome, který ale nemá na starou dobrou dvojku především použitelností. Neustálým experimentováním a poslepováním jiných prostředí a jejich nadstaveb jsem nakonec chvíli setrvával u Gnome 3, ale v mnohém mi nevyhovoval. Nejenom že je to takový nehezky náročný kočkopes s mizernou stabilitou a odladěností některých systémových komponent, ale hlavně velice časté zasekávání a havárie prohlížeče Firefox mi bránily v normálním používání počítače. I stávalo se několikrát denně, že jsem musel otevírat konzoli a zadávat kouzelný příkaz „sudo killall … „mint logo

A tak jsem se dostal k Mintu. Odrůda Ubuntu s Cinnamonem. To by mohlo být to, co hledám.
A skutečně. Po nabootování z instalačního disku jsem velice mile překvapen nejen příjemným vzhledem Cinnamonu, ale i přehledným ovládáním a nabídkou nastavení, která byla v Ubuntu 14.04 nepochopitelně sesekána a spousta věcí v ní chyběla.
Na Cinnamonu je znát, že tohle pracovní prostředí navrhoval někdo s estetickým cítěním a smyslem pro použitelnost. Navíc se dá velice jednoduše přeskládat podle potřeb uživatele. To, co v Gnome 3 nešlo, nebo šlo docela obtížně, lze tady udělat doslova na pár kliknutí myší a přitom si zachovat blbuvzdornost a nemožnost si to rozhasit tak, aby to nešlo dát zpátky do pořáku.

Protože mám různé činnoti na internetu striktně rozdělené na rozdílné prohlížeče, bylo doslova vysvobozením shledat se s prostředím, ve kterém Firefox nepadá, nebo nespotřebovává všechnu operační paměť, tolika neswapuje a nezasekává se. No, pravdou je, že mi už taky jednou spadnul, ale to byla asi taková zátěžová zkouška, kdy jsem schválně listoval timeline jednoho Twitterového účtu, který postuje převážně videa, pohyblivé obrázky a výpočetně a paměťově náročné příspěvky… Oproti trápení v Ubuntu, kdy Firefox havaroval nebo jsem ho musel sám zabíjet i několikrát denně, je tohle příjemná změna.
Nebylo co řešit. Z live CD Mintu jsem byl naprosto unešen a velice potěšen, že všechno funguje jak má, všechno je tam, kde by mělo být, působí jako jednotný celek a docela to i vypadá k světu. Instalace dualboot vedle stávajícího Ubuntu, ke kterému se již s největší pravděpodobností nikdy nevrátím, proběhla během několika minut. Nejvíce času asi zabralo kopírování několikagigové složky z Thunderbirdu s obsáhlým seznamem různých e-mailových účtů. Zálohy mám zarchivované na Dropboxu, stačí jen exportovat záložky z prohlížečů a během necelé hodiny mám až překvapivě jednoduše zmigrované do nového systému vše, co potřebuji pro práci.

První den si hraji s nastavením, doinstalovávám potřebné programy, objevuji všechny krásy tohoto báječného systému a pochvaluji si, jak z toho Gimpu šlo udělat pracovní prostředí, které si může uživatel přizpůsobit přesně podle sebe a nemusí kvůli tomu doinstalovávat hromadu kravin nebo provádět složité hackování. Ještě z hecu zkouším Xwax a Mixxx. Xwax nyní ve verzi 1.5 funguje parádně, Mixxx již tentokrát nepadá, ale opět se ujišťuji, že je to stále nepoužitelný DVS program. Možná, že někde v nastavení má možnost výstupu do klasického mixáku jakože ze dvou gramofonů a ne jen nepochopitelně jeden master výstup, ale tím jsem se již dále nezabýval. Zjistil jsem prostě, že na domácí hraní by to možná někomu stačit mohlo, na akci to není…

Linux Mint 17.3 je ve všech ohledech a směrech tisíckrát lepší, než to, co jsem používal donedávna. Můj stařičký Dell Vostro 1220 se již nezadýchává a opět šlape jako hodinky. Neirituje mě třeba tím, že se sám náhodně neprobudí hned po uspání do paměti, má konečně použitené rozšíření na externí obrazovku, Firefox je (relativně) stabilní, a třeba taková otravná maličkost, jako neustálé obnovování náhledu právě stahovaného multimediálního souboru, která neúnosně vytěžuje procesor, jsou minulostí.

Když se budu hodně snažit a hodně přemýšlet, tak najdu i pár nedostatků. Tím prvním je chybějící účet hosta v základu. Vím, že starší verze Ubuntu to měly. Zrovna v sobotu přišel bratr, ať mu pujčím počítač, že si potřebuje něco zadat do databáze na internetu. V ten okamžik jsem přišel na to, že tu není možnost odhlásit se a přihlásit se jako host… Dalším neduhem (ale to není problém Mintu) je ukončení vývoje nejlepšího dockovacího appletu Avant, který už ani není v repozitářích. Místo něj je Docky, který se ale náhodně sám ukončuje, nebo nepříliš vhodný Cairo dock, který zase umí zbytečně moc věcí, ale ne to, co chci já… No a pak klasická anabáze zprovoznění tiskárny, která ale nejde na vrub Mintu, ale HP, který má bordel v databázích a jejich hplip vlastně ani neví, který ovladač a certifikát chce…

Linux Mint mi přijde tak boží, že jsem se ho jal instalovat i na všechny ostatní počítače v domě (kde to kapacita dovolí). Pokud se nic závažnějšího nestane nebo nevzniknou neočekávané nároky na jiný OS, příští Vánoce asi nebudu muset zkoušet jiná distra, protože s Mintem jsem velice spokojen a vím, že mi vydrží hodně dlouho :)

Online grafické nástroje #3

Jsem tu zpět a opět přináším do rubriky Grafické aplikace několik zajímavých nástrojů pro bezplatnou úpravu obrázků online nástroji, které se pro potřeby běžného uživatele v mnoha funkcích vyrovnají drahým placeným programům.

LunaPic

http://lunapic.com/editor/

Prvním z dnes představovaných online grafických programů bude poměrně slušný kalibr LunaPic, který toho umí opravdu mnoho. Pokud překousnete trochu nelíbivé pracovní prostředí, tak zde naleznete ohromné množství funkcí, nástrojů a efektů. Spolupracuje obrázkovými alby Facebook, Photobucket, Flick, Picasa, MySpace a dokáže pracovat s formáty gif, jpg, bmp, png, avi, mpg, flv a rm. Přestože zde můžete narazit na několik drobných omezení jako třeba maximální velikosti souboru nebo neúplná práce s vrstvami, můžu LunaPic vřele doporučit.




FotoFlexer

http://fotoflexer.com/

FotoFlexer také umí přistupovat k fotografiím uloženým na Picasa, MySpace, Facebook, Photobucket, Flickr a dalších galeriích. Odpadává tedy nutnost takový obrázek stahovat a znova uploadovat na FotoFlexer. Vedle základních nástrojů tu je také široké spektrum efektů, dekorací, animací, změkčovačů, rozmazávačů a jiných mrvítek, se kterými se dá dlouze vyhrát. Nechybí podpora vrstev, která tento online nástroj povyšuje na plnohodnotnou grafickou aplikaci. Zamrzí absence českých fontů, občasné pomalejší reakce a export jen do JPG a PNG, nic jiného se mu ale vytknout nedá.

Phixr

http://www.phixr.com

Phixr Online Photo editor je Web 2.0 aplikace a ze všech dnes prezentovaných editorů má nejlíbivější a nejsvižnější uživatelské prostředí. Vyniká také v nabídce efektů, kterých je tu přehršel a které si můžete dopodrobna nastavovat a zároveň prohlížet okamžité náhledy. Vedle základních funkcí ze pak naleznete další nejrůznější udělátka pro modifikaci obrázků či doplnění textu a vytvoření rychlého memu. Výsledný obrázek můžete uložit ve formátu JPEG, PDF, PNG nebo GIF, případně ho přímo exportovat na Flickr, Fotopic, Livejournal, Photobucket, Fotolog.com, Buzznet a další. Pokud se nepřihlásíte, budete se potýkat s omezenou maximální velikostí obrázku 1280×1024 nebo 1.3 MB.

VectorMagic

http://vectormagic.com

Prozatím jsem se bavili jen o úpravě bitmapových obrázků. Co když ale někdo potřebuje převést bitmapu do křivek? Nemusíte stahovat ani instalovat Adobe Illustrator ani žádný jiný nástroj, VectorMagic vám zdarma konvertuje obrázek ve formátu JPG, GIF, PNG, BMP nebo TIFF na vektory, které si můžete uložit jako EPS, SVG, PNG. Bohužel získat výsledek není tak úplně zdarma. Za registraci si můžete stáhnout 2 výtvory zadarmo, pokud potřebujete víc vektorů, budete muset zaplatit. Více o programu se dočtete na webu ilustrator.cz

PicMonkey

http://www.picmonkey.com/

Výborně vybavený a přitom uživatelsky velmi jednoduchý editor, takový je PicMonkey. Umí mnoho věcí popsaných i u editorů výše, umí je ale velmi rychle a snadno díky intuitivní navigaci a nástrojové liště. Ideální nástroj pro všechny uživatele, kterým ostatní online grafické programy připadají složité a přeplácané.

Další zkušenosti s Lenovo A789

Chytrý mobilní telefon na dvě SIM karty Lenovo A789 už používám téměř 2 týdny, takže nadešel čas podívat se na další zkušenosti a poznatky. Bude to nejspíše soubor těch nepovedených věcí a failů, protože pozitiva jsem vyčerpal hned v prvních dojmech.

Takže problémy se kterými jsem se doposud setkal:

Telefon se zasekl – Způsobila to aplikace In-počasí a její vestavěný browser, díky kterému se telefon natvrdo zaseknul a musel jsem ho vypnout a zase zapnout. Aplikaci jsem okamžitě odinstaloval a již se mi to víckrát nestalo.

Baterie – Poctivě zabíjím nepotřebné procesy na pozadí a pročištuji paměť od zbytečných aplikací, které by se na spotřebě mohly podílet. Stejně tak si hlídám datové přenosy, bezdrátové sítě a podsvětlení displeje. Přesto mi telefon i při šetrném a občasném používání nevydrží na baterku více jak jeden den.

Rozhasil jsem si systém – Trochu to souvisí s předchozím bodem, kdy jsem v přehnané snaze snížit spotřebu, zabil i aplikaci Xperia, která se stará o zobrazování a provoz widgetů a aplikací na plochách. To jsem tehdy ještě nevěděl. Při aktualizaci jednoho programu a současné instalaci jiné aplikace najednou vyskočila hláška, že Google Play přestal pracovat. No co, stane se, říkám si. Překvapením ovšem bylo, že přestala fungovat jakákoli jiná aplikace, kterou jsem chtěl spustit. Vypnutí a zapnutí telefonu by to mělo spravit. Po zapnutí telefonu, zadání PINů a odemykacího kódu na mě čekalo nemilé překvapení. Telefon byl v takovém stavu, jako když jsem ho zapínal poprvé. Všechny plochy prázdné, zůstal jen widget základního vyhledávacího políčka. Všechny widgety, aplikace a záložky jsou z plochy pryč. Naštěstí nainstalované aplikace a jejich nastavení a účty v telefonu zůstaly, takže je stačilo znovu natahat na plochy a znovu vytvořit složky a záložky.

Počitadlo využití dat se samo vymazalo – Jak graf mobilních dat, tak i graf wi-fi měří od minulého víkendu od nuly, přestože počitadla aplikací si svoje hodnoty zachovaly. Bylo to po jedné vcelku brutální prohibiční akci, kde si telefon pujčovalo hned několik lidí, že si potřebují zavolat (proč bych jim ho nepujčil, když mám volání zadarmo). Stejně mi není jasné, jak by se jim podařilo vymazat graf využití dat, když ani já sám nevím, jak a kde se taková věc dá vynulovat…

Fotoaparát – Trochu jsem vystřízlivěl z prvotního nadšení mechanické spouště a možnosti zoomování videa. Samotné fotografie i videa už tolik kvalitní nejsou. Stačí třeba jen fotit v místnosti s horšími světelnými podmínkami a pohybující předměty jsou rozmazané, neostré a snímky jsou plné šumu. Ani příliš nepomáhá, že si na obrazovce můžete dotykem určit, na co má čočka ostřit. Prostě se s tímhle mobilem musí fotit pouze za slunečných dnů a nečekat žádné zázraky…

Vyzváněcí profily – Naprosto zásadní a nepochopitelný fail je to, že si nemůžete nastavit vyzvánění pro skupiny kontaktů ani sms tóny k jednotlivým kontaktům! Dost krkolomě a neprakticky se dá akorát přiřadit vyzváněcí tón pro jednotlivé kontakty u kterých se vám ale nikde nezobrazí, jaký tón jste komu přiřadili. Nezbývá než čekat, až vám prostě zavolá. Ta nejdůležitější a nejzákladnější věc jako je přiřazení sms tónů pro různé kontakty a události zde chybí. Na starém telefonu jsem jen poslechem věděl, kdo píše, co se stalo a jestli je to důležité, nebo to počká. Takhle se musím do telefonu podívat, abych věděl, co se děje. Kdybych tento big fail byl býval věděl předem, tak si tento telefon nekupuji!

USB port na horní straně – je to jen taková designová prkotina, ale kdyby byl USB konektor na spodku telefonu, bylo by to o dost lepší. Protože jsou všechny USB kablíky sotva půl metru dlouhé, tak když vám někdo zavolá a máte telefon zrovna na nabíječce (což bývá dost často) a nechce se vám ho vypojovat, vypadáte u toho hovoru jako po obrně…

Je to pádlo – Nepochopím současný trend všech výrobců telefonů dělat takové obrovské krávy. Zlomený palec už mám sice vyléčený, ale i tak je přejíždění palcem po tak velkém dislpeji vyčerpávající a unavující. Ne že bych měl malé ruce, ale taková velikost je prostě nepraktická, zvlášť, když má telefon zamykací tlačítko až na horním boku. Designéři dnešních mobilních telefonů se vracejí o dvacet let zpátky, kdy se rozměry přibližují přístrojům z té doby, jen hmotnost se snižuje… Nejvíce mi velikost přístroje vadí asi při telefonování, kdy si připadám, jako kdybych si k uchu přikládal školní sešit nebo externí harddisk…




Tak to by byl výčet těch špatností, které mě doposud u Lenova nejvíce trápí. Teď dám dohromady odpovědi na otázky, na které jste se nejčastěji ptali:

Navigace – Chytání GPS signálu není žádná sláva, ale přesto se s tím dá navigovat, protože je přesný maximálně na pár metrů. Telefonu to trvá zhruba minutu, když popojdete trochu dál od budov a vyšších objektů, tak se chytne dříve. V telefonu je předinstalováno hned několik navigačních programů, ale jsou bohužel placené. Jediná slušně použitelná aplikace pro navigaci a která je zdarma je ta základní a tahá si mapy z Google maps, takže pozor na datové přenosy a FUP.

Displej – Má několik úrovní podsvětlení. Automatika rozlišuje akorát denní světlo potažmo sluneční svit, na vše ostatní (nebo alespoň většinu) reaguje snížením jasu na krajní minimum. Netvrdím, že na sluníčku je displej vyloženě nečitelný, ale moc pohodlné čtení to není. Už mám fólii na displeji celkem nehezky poškrábanou, takže i to na čitelnosti dost ubírá…

Hovory – Když voláte z jednoho čísla a někdo vám v ten okamžik zavolá na druhou SIM, tak ta SIM se v ten okamžik jeví jako nedostupná! Je to další fail a zatím jsem nepřišel na způsob, jak to v telefonu nastavit nebo nějak ošetřit. Popravdě pravděpodobnost, že by mě někdo naháněl na dvou číslech současně je malá a po ukončení hovoru vždy přijde sms informující o tom, že se mi ten a ten snažil tehdy a tehdy dovolat. Na opačnou stranu také přijde od operátora informační sms, že už jsem na tomto čísle dostupný. Obecně dual sim telefon má ještě jednu nevýhodu: když se vám telefon vybije (což není nic nemožného) jste nedostupní na obou číslech…

Rok na Twitteru

Už je to rok, co se tu objevila zprávička informující o tom, že mám také Twitter.
Nejprve se podíváme, jak to po tom roce vlastně vypadá:

1,426 Tweets
136 Following
88 Followers
4 Listed

yoono

Musím přiznat, že Twitter je docela zajímavá věc, díky které znám několik nových lidí, mám nové zdroje informací a zpráv a můžu být ve virtuálním nenuceném kontaktu s mnoha zajímavými osobnostmi nebo institucemi. Také díky Twitteru získávám přehled a novinky o dění ve světě i doma mnohem rychleji, než z klasického zpravodajství.
Za ten rok jsem vypozoroval, že nejvděčnějším a nejrychleji se šířícím typem informací jsou zprávy o smrti známých osobností (Usáma, Havel, Houston) a přírodních nebo společenských katastrofách…

Vraťme se ale zpátky k mým začátkům na Twitteru:
Ještě než se stačím s Twitterem pořádně sžít a rozkoukat se, nacházím vyhovující desktopovou aplikaci Yoono, která integruje více soc. sítí a z těch všech dostupných aplikací pro linux mi zatím nejvíce vyhovuje.
No jednu nevýhodu Yoono má. A to tu, že tu je pouze jeden základní vzhled a bílá není na můj vkus ani monitor příliš akceptovatelná. Naštěstí lze díky Compiz Fusion jednoduchou klávesovou zkratkou přepnout zvolené okno do inverzního zobrazení a z oči vypalující bílé je v okamžiku úsporná černá a nepřečtené zprávy z těžko postřehnutelné světle oranžové jsou nyní krásně vybarveny modrou barvou :) Samozřejmě, že jsou tak v negativu i avatary všech zúčastněných, ale to už je opravdu jen maličkost.
Sami si můžete po přejetí myši na obrázek zkusit, co vypadá lépe ;)

Ze začátku jsem všechny tweety poctivě pročítal, vložené odkazy proklikával a nad jejich obsahem rozjímal. Nemohl jsem se ale ubránit pocitu, že mi to bere čas. Speciálně v dobách, kdy jsem sledoval některé velmi aktivní Twitteristy, stačilo abych si třeba jenom na 3 hodinky odskočil a hned mi Yoono hlásilo až 200 New Updates !
Takhle tedy ne. Za ten rok v mém Following listu proběhla asi tak třikrát čistka a pečlivá selekce, během kterých jsem musel dát sbohem příliš aktivním uživatelům, nebo těm, kteří si pletou Twitter s chatem. Později přicházím na to, že mi nic nedávají ani tweety o tom, jak se kdo kde ožral a jak mu pak bylo, případně nesmyslné plkání o ničem, tematicky nezajímavých oblastí nebo nějaké odpočty času atd.

Nyní je to trošku jinak. Většinou bývám i více jak půl dne offline a když pak večer probudím počítač a Yoono ukáže třeba 180 nových zpráv, tak se chvíli rozhoduji, jestli to mám číst, nebo ne. Protože maximální délka jednoho twittu je 140 znaků, teoreticky by mi přečtení všech nových zpráv nemělo zabrat více jak 10 minut. Jenomže tam vkládáte také odkazy na delší články, videa, ankety, weby, komentáře a další věci, tak se těch 10 minut strávených nad novými zprávami může protáhnout až do brzkých ranních hodin. Zpravidla podle nálady pročtu posledních 20-80 tweetů a na zbytek dám Mark all as read a je pokoj. Jestli jsem tím o něco přišel na Twitteru, tak to určitě najdu na Nyxu, kde to beztak bylo o hodinu dříve :)

Také se čas od času objevil nějaký spam, nyní už ho ale prakticky vůbec nevídám. Pravděpodobně to bude tím, že než se dostanu ke své timeline, tak už jsou případní spamovací roboti nahlášeni jinými uživateli a smazáni.

Od toho se odvíjí i můj způsob twittování. Nechci nikomu zahlcovat timeline nesmysnými plky nebo chatem, protože to sám nemám rád. Twitter používám spíše jako záložkovací službu, kam jednou nebo dvakrát denně postnu nějaké moudro, vtípek nebo něco časově nenáročného pro ostatní uživatele. Může se stát, že někdy napíšu těch twittů za den i více a můžou tam být i odkazy na delší články, ale snažím se dodržovat princip Twitteru: Stručné, rychlé a výstižné.

Fuck Off ACTA

Chcete problém? Nahrajte si tuto mp3 do mobilu nebo do notebooku a vycestujte za hranice :)

Asi nikomu neuniklo, že naše podrazácká hrabivá vláda potají podepsala lobbystickou dohodu ACTA, která pod zástěrkou ochrany intelektuálního vlastnictví umožňuje cenzurovat internet a šikanovat jeho uživatele takovým způsobem, o kterém se ani Orwellovi nezdálo.
Nechci tu rozebírat tuto prasárnu, to už udělalo mnoho jiných pisatelů předemnou (za všechny rozhodně doporučuji článek Michala Rybky na PCtuning).
Chci si tak trochu popíchnout do vosího hnízda a sledovat, co se bude dít.

Spáchal jsem totiž hrozný zločin, za který mi vyměří několik stovek let žaláře a pořádně tučnou pokutu!

To, co bylo ještě nedávno neškodná zábava se ve světle současných okolností jeví jako hrdelní zločin. Vlastně můžete poděkovat korporátnímu vlivu nahrávacích společností na naše (doslova) drahé politiky, kteří se zasloužili o můj nový setík nahraný natruc všemu tomu svinstvu, co se poslední dny děje…

Protože kopírování je zločin, bude to tentokrát pořádný mashup ;)

Přiznám se bez mučení k tomu, že všechno co uslyšíte jsem nelegálně stáhnul z internetu, jako předmět doličný použil program Xwax (který se dá přirovnat k noži nebo pistoli, jenže v mém případě jde o mnohem závažnější zločin) a zaznamenal programem Audacity (který je vlastně také nelegální) a výsledek skrze GNOME Commander nahrál na FTP (…)
Celý zločin proběhl v neděli 5.2.2012 ve večerních hodinách a trval nějakou hodinku.
Pokusím se dokonce i z historie příkazového řádku vydolovat tracklist, aby ta výměra trestu nebyla tak obtížná:

  • Mashup-Germany – Without black or white
  • The Incredible Bongo Band vs. Mousse T. – Horny Rock [MadMixMustang]
  • DJ Tripp – Dynamite Pressure
  • Mashup-Germany – Revolution Jump
  • DJ C – Perogatives Change
  • DJ Topcat – Folsom Prison Gangstaz
  • Girl Talk – This Is the Remix
  • Girl Talk – Jump on Stage
  • Mashup-Germany – I’m gonna make you sweat
  • Mashup-Germany vs. Faroff – Everybody & Ray Speak No Americano
  • Marc Johnce vs. Party Ben – Flex Gym Beat Sauce
  • Rednex vs. Lady Gaga – Cotton Eye Gaga [Jarod Ripley]
  • DJ Le Clown vs. Ludachrist – Pon De Billie Foley
  • The Kleptones – Daft Purple
  • Jay-Z & The Prodigy vs. Kevin Rudolf feat. Lil Wayne vs. Evanescence vs. Limp Bizkit – Dirty Rockk [Robin Skouteris]
  • The Kleptones – Closer To The Boxer
  • Girl Talk – Every Day

Předem se omlouvám za drobné technické nedostatky. Xwax jsem měl letos puštěný vlastně poprvé a v afektu nasranosti jsou některé přechody tak trochu nevyvedené…

Článek jsem chtěl ještě doplnit nějakým pěkným obrázkem spoutaných rukou v klepetech potahující šavli na mixáku, ale ani po usilovném tříminutovém hledání jsem žádný vhodný nenašel, tak snad příště…

Online grafické aplikace #2

Druhý díl online grafických aplikací se bude hlavně soustředit na online fotomontáže. Úpravy a ořezání fotografií, jednoduché i pokročilejší fotomontáže online.

Dnes volně navážeme na grafické aplikace online #1 a ukážeme si několik dalších šikovných grafických editorů a utilit, které jsou na internetu dostupné zdarma a bez nutnosti instalace do počítače. Zatímco v prvním díle jsme si ukazovali pokročilejší editory, v tomto díle se zaměříme především na fotomontáže, efekty a všelijaké blbinky, které vám tyto editory umožní provádět s vašimi fotografiemi.

piZap

www.pizap.com

Snadno vytvářet veselé obrázky je s aplikací piZap velmi jednoduché a zábavné. Nepotřebujete umět zacházet se složitými grafickými editory a přesto jednoduše zvládnete vytvořit umělecké dílo za pár okamžiků. Zvolte si barvu a velikost pozadí, jednoduše ořezejte svoji fotku a přidejte ji třeba čertovské rohy. Nic na tom není, zvládne to každý.

Pixisnap

www.pixisnap.com

Dnes mají všichni digitální fotoaparáty a možná že už jste dávno zapoměli na starý Polaroid. Co si takhle vytvořit originální mozaiku právě z polaroidových fotografií?
Pixisnap vám to umožní v několika jednoduchých krocích.





PhotoFunia

www.photofunia.com

Šikovný nástroj pro jednoduchou online fotomontáž. Sami si zvolte, kde by se vaše tvář lépe vyjímala. Stačí nahrát fotku z počítače a je hotovo. Nové motivy postupně přibývají, takže za nějakou dobu jich zde může být ještě více, než nyní.

MagMyPic

www.magmypic.com

S MagMyPic se můžete přestat trápit tím, že o vás ještě nikdy nepsali v nějakém prestižním časopise. Velmi snadno a rychle si tu totiž vytvoříte obálku časopisu přesně podle vašich představ.

LoonaPix

www.loonapix.com

Další z mnoha online prográmků pro fotomontáže, který vám umožní přidávat své fotografie do nejrůznějších rámečků a koláží, nebo aplikovat některé efekty.
Našince rozhodně potěší automatická detekce jazyka a kompletní počeštění.

BeFunky.com

www.befunky.com

Co říci o online aplikaci, která umí vesměs to samé, jako řada ostatních, které tu už byly prezentovány? Snad jen to, že hlavní a nejsilnější zbraní celého BeFunky jsou efekty. Vážně jde zatím o nejpovedenější efektový nástroj na vaše fotografie z celého seriálu o online grafických aplikacích.

BigHugeLabs

www.bighugelabs.com

A na závěr dnešího dílu online grafických udělátek tu máme něco, s čím si jistě vydržíte hrát hodně dlouho, protože nabídka nástrojů a pomůcek je tak široká, že pokrývá řadu jiných služeb a utilit a ne jen ty pro úpravy a editaci fotografií a obrázků. Chcete si z vašich fotografií vytvořit puzzle? Potřebujete originální obal na CD? Kalendář s vašimi fotografiemi? Pohlednice? Mozaiky? Populární Motivator? A spousty toho, co tu už bylo u jiných aplikací ve více či méně povedené variaci?

Vyšel Xwax verze 1.0

Je to tak. Po několika letech verzí 0.X se v pondělí na stránce www.xwax.co.uk objevila nová verze Open source DVS Xwax.
Zjistil jsem to sice až ve středu ráno a nemít Twitter, pravděpodobně bych o tom, ještě vůbec nevěděl :)Xwax ver 1.0

Hned jsem tedy svou verzi 0.9 povýšil na verzi 1.0 a zběžně omrknul, co je nového. Na první pohled nic nového v programu není, bohužel ani na druhý pohled jsem si žádných zásadních změn nevšiml.
V dokumentaci ani na stránkách žádné What’s new není, takže všechno si budu muset zjistit sám.
Zatím jsem si všiml, že jedničková verze Xwaxu možná o malinko méně vytěžuje procesor i paměť a jak to je se zvukem zatím nemůžu objektivně posoudit, protože na to prostě nemám vybavení. Jistou změnu ve zvuku jsem možná přeci jen zaznamenal. Výstup se mi nyní zdá o trochu hlasitější a dynamičtější (až možná trochu přehnaně).
Paradoxně mi lépe znějí testovací záznamy nahrané přes integrovanou zvukovku notebooku a obyčejný kabel. Ale jak říkám, doma to nemám šanci pořádně otestovat, uvidí se na silnějším zvuku.
Co se dále nezměnilo a co je nejspíše pouze můj problém, je nemožnost psaní číslic při filtrování názvů skladeb. V Xwaxu nemůžu psát číslice ani po různých nastaveních a ani když připojím externí klávesnici. Na internetu se tímto problémem zjevně nikdo nezabýval, takže chyba bude nejspíše mezi mojí židlí (mým mixem) a klávesnicí…

Jinak co se týče stability a funkčnosti, tak tady není co řešit, protože od verze 0.7, co Xwax používám, se mi ještě nikdy nestalo, že by program jedinkrát spadnul nebo dělal něco co nemá. Dříve se mi podařilo alsu trochu rozprskat a grafické rozhraní zbrzdit, když jsem spustil Xwax třikrát najednou, ovšem i tak se odezva z desek nijak nezpomalila. Mít výkonější počítač, bezproblémů by utáhnul i 6 spuštěných Xwaxů naráz + další audio programy jako Audacious a Audacity, které jsou při běžném provozu samozřejmostí :)

Se stabilitou programu velmi úzce souvisí i rychlý a stabilní operační systém Ubuntu 10.10, který mi zatím nejlépe vyhovuje ze všech OS, co jsem kdy používal. Jednoduchá přizpůsobitelnost, rychlost, stabilita, bezpečnost a spolehlivost je vše, co potřebuji ke spokojenosti. Už má uptime přes měsíc (a když se nic nestane, tak vydrží bez restartu klidně celé prázdniny) a je stále svižný, rychlý a spolehlivý, jako kdyby právě nabootoval :)

Na poslední akci jsem se vážně bavil, když si hiphopeři donesli svůj notebook s jakousi verzí Windows a dlouho řešili, jak se bude hrát. V první fázi se mělo hrát z Audacious na mém počítači, ale po zjištění, že nemám redukci na slot na mikro SD karty, kde měli svoje tracky, začali startovat svoje Windows na svém počítači. Zapojili svůj notebook do volné zásuvky a ze 7kW stěny se začalo ozývat bzzzzz (no co, stejně to muzika přehluší) přihodili lopatu uhlí, nalili vodu do chladiče a zatočili klikou (prostě klasický start Windows). Podal jsem jim tedy jeden volný jack kablík (nebyl volný, musel jsem ho vytáhnout z line-in na svém notebooku a na mixáku přepojit z master2 výstupu na volný kanál), oni ho zapojili do svého počítače, ozvalo se ještě hlasitější švkrrk bzzzz sssss uuuuu a čekalo se.
Během čekání se občas ozvalo klasické windowsácké tudum nebo zvuk kritické chyby… Když už čekání trvalo půl hodiny a já myslel, že už to hraje, byl jsem ujištěn, že to je pořád jen bzučení a ruchy z jejich kompa, že tam ještě nic nepustili :)
Po půlhodině neúspěšných pokusů o zprovoznění jsem se tedy nabídnul, že to nějak zkusím u sebe v Ubuntu. Najednou začali všichni vytahovat flashdisky a problém byl vyřešen. Audacious s normálním Winampáckým skinem by neměl nikomu dělat problémy a mohlo se tedy hrát. Málem nemohlo, protože kdyby tam neměl kolega vybalenou strojovnu s mašinama, tak by si ani neměli do čeho zapojit mikrofony…serato damage vinyl
Zhruba hodinku si stěžovali za doprovodu svých hiphopových beatů. Musím uznat, že to celkem ušlo a byli docela sehraný, nicméně chtělo by to ještě zapracovat a nebát se improvizovat, protože když mají minutový text na tříminutovou skladbu, kterou v půlce přeskočí na další, tak to nepůsobí příliš profesionálně…

To ale trochu odbočuji.
Chtěl jsem ještě zmínit, že s novou verzí Xwaxu začínám používat i fungl nové TC vinyly, protože jsem po neuvěřitelných 4 měsících dodrbal i špinavou, opatlanou a poškrábanou A stranu Serato vinylu. Ani ne tak používáním a ohráním, ale neopatrnou manipulací a skladováním třeba právě i na výše zmíněné akci.
Jak je známo, A strana má 11 minut, tedy drážky nepatrně dále od sebe a jehla tedy nepřeskakuje ani při hodně silném opotřebování desky. Pokud je tam ale větší škrábanec nebo vryp způsobený vnějšími vlivy (kdybych je ukládal do obalu, mohl jsem je ještě stále používat), dochází k přeskakování. Ne při reversech a scratchování, jako tomu bylo na druhé straně, ale v některých místech už i při obyčejném přehrávání.
A to je fatální.
Alespoň takhle vidím, jak moc ušetřím škrábanců, kdybych si tohle dovoloval s originálníma vinylovýma deskama.
Na akcích prostě vinyly (nejen TC vinyly) dostávají největší záhul, ikdyž se z nich třeba vůbec nehraje. I tak výdrž jednoho páru TC vinylů skoro 3/4 roku je pořád ještě celkem slušné skóre :)