Online Dj aplikace

Stát se DJem vyžaduje nemalé množství odhodlání, finančních prostředků, úsilí, času i trochu toho štěstí.
Ne každý si ale může dovolit utratit deseti až statisíce za gramofony, playery, mixpult nebo konzoli, kabeláž, sluchátka, odposlechy, nějaký ten software a v neposlední řadě i samotnou muziku.
Moderní technologie zjednodušují život, šetří čas i peníze. Proč tedy utrácet za něco, co je na internetu online a zdarma (jako v případě mnoha dalších nástrojů nebo open source DVS)? Co se týče hudby, tak je v současnosti už všechno v cloudu, tak proč se obtěžovat s nějakým obracením desek nebo vyměňováním CD? Vlastně proč si vůbec pořizovat jakýkoli kus hudebního hardwaru nebo softwaru, když i to je přeci na internetu online a zdarma?
Dnes si ukážeme několik zajímavých online aplikací, se kterými si můžete sami zkusit, jaké to je míchat muziku. Jako DJ navyklý na staré dobré nepřekonatelné gramofony a klasický analogový mixák musím říci, že tohle virtuální online míchání je pěkná fuška (skoro až opruz) a výsledky rozhodně nepatří do klubů nebo diskoték. V pohodlí domova si tedy vyzkoušejte, jak vám pujde mixování a rozhodně nedoporučuji si s takovými nástroji troufat někde vystupovat nebo jakkoli publikovat.

 

Until AM

Dva vývojáři z Finska stojí za touto poměrně jednoduchou, ale docela zdařilou přehrávací konzolí, která je prozatím stále ve stádiu betaverze. Klasicky tu jsou dva decky, na které si můžete natáhnout tracky ze sdílecí služby Sound Cloud, nebo mp3 soubory z disku ve vašem počítači. Ovládání je vskutku jednoduché. Nastavujete zde pouze úroveň signálu, pitch a efektovou plošku (echo, chorus, filter, lo-fi a distorze). Mezitím je crossfader s hodně zaoblenou křivkou ořezu. Ekvalizér, synchronizaci nebo jen nastavení gain pro jednotlivé decky byste tu hledali marně. Otáčení decků lze ovládat i „manuálně“ myší, takže při dobré vůli lze docílit jakéhosi scratchování. Na plnohodnotné hraní nebo efektování se to ale příliš nehodí, protože je tu nepříjemná odezva, která může v některých případech (dle vytíženosti serveru a rychlosti vašeho připojení) přesahovat i jednu sekundu.

SoundCloud Dj

soundcloud dj mixer




U tracků na Sound Cloud ještě chvíli zůstaneme, protože má tato služba i svoji vlastní mixovací konzoli, která se tedy příliš nevyvedla a vyžaduje spárování s vaším Sound Cloud účtem, ale i tak nám sem tematicky zapadá. Umí vpodstatě jen přehrávat a prolínat dva tracky pomocí virtuálního crossfaderu. Vše se ovládá klávesnicí a myší si při troše štěstí můžete vyfiltrovat a naklikat další tracky do playlistů v levém nebo pravém přehrávači. Bohužel uživatelské prostředí je natolik nevyvedené, že vás zaručeně odradí od jakéhokoli dalšího zkoušení této online aplikace…

 

PartyCloud FM

 


A do třetice asi to nejlepší. Party Cloud také těží z nejvetšího hudebního úložiště Sound Cloud, kde jsou uloženy miliony skladeb a tato šikovná aplikace vám je umožní prolnout v jeden mix. Základem jsou dva decky s hezky širokým rozsahem pitche, šavle na úroveň signálu, dvoupásmový ekvalizér, filtr, trojice efektů, možnosti zasmyčkování nebo automixu, rychlý posun v tracku, nesmí chybět crossfader a konečně i synchronizace.
Co se týče synchronizace, tak skvěle funguje u jednoduchých repetetivních stylů jako je např techno, house, trance atd. Zvládne sesynchronizovat i některé dnb tracky, jenomže synchronizace zde probíhá podle detekce nejvyšších signálových špiček, takže výsledky bývají všelijaké v závislosti na použitém tracku. U této aplikace už se při správném načasování a vhodné selekci dá hovořit o nějakém míchání a přechodech. Bohužel zvukový výstup se mi subjektivně nezdá zrovna nejkvalitnější. Na vině jsou samotné streamy a pravděpodobně i celková náročnost aplikace, takže jsou v přehrávané/mixované hudbě postřehnutelné drobná zaškobrtnutí nebo praskání.

 

Youtubemixer.net

youtube mixer
A na závěr se podíváme i na mixování video souborů z YouTube. YouTube mixerů existuje na internetu celá řada, já jsem vybral Youtubemixer.net, který je ze všech dostupných asi nejsympatičtější a disponuje zajímavými funkcemi, přestože je zatím stále jen v beta verzi. Oceníte například smyčkování libovolných částí videa a nebo obrazový výstup v samostatném okně. S trochou nadsázky tak můžete být VJ na youtube diskotéce. Ovládání by nemělo nikomu činit potíže. Najdete zde i jakési pokusy o sync, což ale není nic jiného, než přeskočení na stejnou časovou stopu, jako hraje na vedlejším decku. Bohužel tu není crossfader, jak ho známe z audio mixáků, takže prolínačky budete muset obstarávat šipkami mezi jednotlivými decky nebo ručně šavlemi s několika pomocnými buttony. Prolínání výsledného celku na výstupu je v podobě postupného zmenšování dohrávaného videa a zvětšování vmixováného videa. Youtubemixer filtruje a přehrává videa z youtube tak jak jsou, takže pokud se chcete zbavit otravných reklam ve spodní části obrazu, stačí používat Ad Block a máte vystaráno.

Vidíte sami, že pokud to s mixováním skladeb myslíte vážně, nelze se spoléhat na free řešení v podobě online dj aplikací. Vůbec veškerá interakce hudebních souborů pomocí klávesnice a myši bez příposlechu ve sluchátkách je předem odsouzena k nezdaru.
Hodí se na ukrácení času nebo jen takové blbnutí. Pokud si potřebujete třeba vyzkoušet, jak by zněl mix dvou skladeb a zároveň si nechcete opotřebovávat nosiče nebo třeba jen zapínat techniku, tak tyto nástroje jsou určeny přímo pro vás. Nic jiného od toho nečekejte. Pokud máte vyšší ambice, musíte přestoupit na vyšší level…

Czechtek is dead

Czechtek 2004 byl posledním opravdu svobodným festivalem, alespoň těch několik dní, než ho nechal kripl Gross rozehnat.

Czechtek 2005 zase nechal rozehnat kripl Paroubek a jako památku mám jizvy na rukách ještě dodnes.

Czechtek 2006 bylo něco, co s původním CZtekem mělo společný akorát název.

Ten pocit, že jste součástí obrovského, spirituálního, svobodného, neorganizovaného a přesto fungujícího kolektivního cítění radosti a přátelství se někam vytratil.

Kvůli tomu se freetekno komunita od Czechteku distancovala a snažila se o pokračování tradice pod jiným názvem. Bohužel míra konzumního kreténismu a idiocie byla (a je) natolik silná, že krátce před samotným festivalem MoraviaTek bylo jasné, že by tak vznikl další zvratek, který by odporoval sám sobě a původní myšlence festivalu, proto už z principu ani nebylo možné něco takového uskutečnit.

Czechtekk 2010 se opět nekoná a žádný další se už nikdy konat nebude.

Czechtek is dead. Vzpomínáme.

Díky Jyrko, alespoň už jsi odešel, Bublana jsi měl vzít s sebou, teď by zase měl někdo nakopat rypáky vám…

Servis sluchátek Koss

Nejedná se o PR článek, ale tomuhle prostě musím udělat reklamu, protože servis v Kossu opravdu mile překvapil svojí rychlostí.

Se sluchátky značky Koss se určitě mnozí zvás už při nějaké příležitosti setkali a někteří z vás jistě nějaké ty sluchátka Koss určitě budete mít doma nebo třeba právě na uších (tipuji nejčastější a nejoblíbenější Koss Porta Pro).koss sluchátka

Jednoho krásného dne jsem si pořídil sluchátka Koss UR20, jakožto nástroj a pomůcku pro mixování. Jedná se o DJ sluchátka, proto od nich nelze očekávat žádnou hi-fi reprodukci, ani super pohodlné celodenní nošení. Důležité je, že dokáží docela uspokojivě odizolovat okolní hluk (stejně je mám při hraní jen na jednom uchu, ale alespoň to jedno ucho) a když se píchnou do mixu, který není zrovna na domácí použití, tak v nich i něco bude slyšet.

Při míchání stejně potřebuju akorát chytit první dobu a řídit se podle rytmu (který zprostředkovávají basy,hajtky, nebo bordel-to už je jedno), většinou ten track znám, takže mi stačí ta první doba a při mixu stejně poslouchám master. Na takové potřeby jsou sluchátka za necelou tisícovku (dnes už možná budou stát víc) naprosto ideální.

Teď si zkusím rozpomenout, co všechno už UR20 zažily:

  • Odehrály desítky akcí, často jako jediné erární sluchátka toho víkendu, protože si ostatní páni djové donesli jenom desky.
  • Často zastoupily funkci mikrofonu a ještě častěji tuto funkci vykonávaly bez mého vědomí.
  • Několikrát za večer vytahování a zapojování do mixáku, který měl úroveň hlasitosti sluchátek vykrouceno na max.
  • Extrémní podmínky jako je např. děšť, kouř, popel, vylité pivo, vykalenci (prostě klasický free open air). Když se našel nějaký výjimečný dj, který měl s sebou svoje sluchátka, často mu ty moje upadly na zem do bláta a on po nich celou hodinu a půl svého setu šlapal.
  • Transport ve stísněném prostoru batohu s ostatními krámy (mnohdy jsem ten batoh ani nemohl zavřít) a občas debilní vtípky některých jedinců: „Hele, proč máš překroucený sluchátka?“ vzal sluchátka a překroutil je jako když se ždímá prádlo…

Někdo by řekl náročný provoz, já říkám běžné používání. A po takovém používání se dá očekávat nějaká únava materiálu nebo technické problémy.



Zhruba po dvou letech se začala projevovat první závada. Nejvíce namáhaná část kabelu hned za jack konektorem jevila známky opotřebení. Ne na pohled, ale na poslech. Ono je to pochopitelné, většinou se sluchátka zastrčí do mixu a kabel visí směrem dolů nebo do strany. Když se tohle bude dělat často, kabel se bude často ohýbat právě za konektorem a praskání ve sluchátkách (následované později úplnou hluchotou pravého sluchátka) bude znamení, že ohýbací cykly drátku jsou sečteny. Upřímně, první závadu na sluchátkách bych čekal úplně někde jinde, vzhledem k zacházení jsem tipoval, že se první zlomí plastová ramínka na kterých drží celý náušník.

Musel jsem se rozhodnout: Poslat to na reklamaci a čekat x týdnů na vyřízení, nebo si to spravit sám za deset minut? Takže jsem vzal do ruky štípačky, pájku, kabel o pár centimetrů zkrátil a napájel si nový 3,5mm stereo jack ze šuplíku.

Trochu jsem se obával o zánik doživotní záruky, ale byl jsem ujištěn, že ty sluchátka můžu třeba rozemlet na prach a vždycky mi pošlou nové :)

Doživotní záruka s sebou přináší nutnost registrace, ale získáte tím skutečně doživotní servis vašeho zboží. Jako registrovaný zákazník mám ne dva, ale tři roky bezplatného servisu a po třech letech bude případný servis stát jen pár stovek.

Moje Koss UR-20 po vlastním zákroku sloužily bezproblémů ještě nějaký měsíc, ale pak zničeho nic opět pravé sluchátko přestalo hrát. Tentokrát to není ukroucený konec kabelu, teď už je něco špatně v samotném sluchátku. Ostatně sluchátka se špatně čistí a po těch letech ani nijak extra nevoní. Oproti některým hypermarketovým posluchárnám v regálech s CD jsou tyhle moje sluchátka ještě ve vynikající kondici, ikdyž hraje jenom jedna strana.

Nedá se nic dělat, s tímhle si už neporadím, takže sluchátka putují do svého původního obrovského obalu, vyhledám a vytisknu e-mail s potvrzením o registraci, kde je uvedená i poštovní adresa pro reklamace a druhý den to posílám s doklady a popisem závady doporučeně poštou.

Po týdnu a pár dnech je balík zpátky a já radostně jásám, že to bylo tak rychlé. Radost vydržela jen krátce, protože na balíku je nápis VRÁCENO ZPĚT. Kde se stala chyba? Servis Koss za ty dva roky přesídlil na jinou adresu a ta z potvrzovacího e-mailu už neplatí. To jsem ovšem nemohl vědět (kdyby na poště existovalo něco jako redirect, měl bych po starosti), proto zjišťuji novou (tentokrát správnou) adresu a znovu posílám sluchátka do Ostravy.

Že to byla správná adresa se potvrdilo za dva týdny a několik dní, kdy dorazil balík zpátky. Nejprve jsem ho nevěřícně prohlížel ze všech stran, jestli tam zase nenajdu zprávu o vrácení.

V servisu bleskově vyměnili nehrající sluchátko a kabel a nyní mám sluchátka jako nové, ikdyž mě to stálo dvakrát poštovné. Proto doufám, že tento článek poslouží všem, kteří se chystají něco reklamovat. Před odesláním (čehokoli) si raději zkontrolujte adresu, jestli se servis nepřestěhoval, nepřejmenoval, případně jestli nezkrachoval, ušetříte nervy a peníze za poštu ;)

Rain Drum

Jistě se k vám už také doneslo, že má dle posledních plánů celý rok propršet. Alespoň víme na co se připravit a jak se ten děšť vyrábí.

Minulý týden jsem se dostal do situace, kdy bylo potřeba rozevřít deštník. Pro upřesnění reklamní deštník s logem jedé společnosti, který se při slabším větříčku převrátil naruby a zlomila se mu jedna anténka. No co bylo to zadarmo, sice jsem ten deštník musel celou cestu držet tak všelijak, aby se mi zase neohnul a po přívalovém májovém deštíku byl na vyhození, ale od pasu nahoru jsem byl v suchu.

Předpověď počasí nabádá k tomu, abych si pořídil něco pořádného.

music umbrella

Zajímavý koncept Jammin in the Rain je paraplíčko, se kterým budou deštivé dny příjemným hudebním zážitkem. Tedy alespoň mělo by být, protože na vrchní straně pláště je 5 různých speciálních ploch a každá slouží jako bubínek pro jeden hudební nástroj.

Zapomeňte na svoje mp3 přehrávače, tenhle deštník vám podle síly deště zahraje jedinečný break od hiphopu až po nejbrutálnější mashup. Ještě by mohl mít na rukojeti ovládání distorze a v těch největších lijácích bych slintal blahem :)

rain drums

Jammin in the Rain

Pozvánka na sobotu

Neměl bych opomíjet chystané akce a proto tu tentokrát mám pozvánku na sobotní tancovačku.
Téměř půl roku po vydařeném narozeninovém mejdanu se opět vracíme na místo činu a opět přivážíme spoustu kvalitní muziky, která bude jako vždy pěkně nahlas.

Těšit se tedy můžete na klasickou (nad)standartní nálož z desek, liveset z mašinek a všech těch čudlíků a hejblátek (co se pomalu ani nevejdou na stůl), který možná trochu okořením nějakým tím scratchem, hláškou, smyčkou, nebo zvukem z desky. Z kraje dostanou příležitost si zahrát hosté a pozvaní začínající djs a můžete si být jisti, že se nebude končit dříve, než bude venku světlo.

Takže svojí účast v kostele na nedělní bohoslužbě protentokrát zrušte a přijďte se bavit v sobotu 24.4.2010 do klubu Sépie v Týništi nad Orlicí.

Trápení s Creative X-Fi USB

Před nějakým časem jsem si pořídil novou zvukovku, abych mohl konečně zase začít zaznamenávat, protože moji nahrávací stanici jsem zbavil Window 7, nainstaloval poslední Ubuntu a věnoval jsem ji jinému uživateli pro pohodlné a bezpečné surfování na internetu.

Měl jsem několik kritérií, které bych od nové zvukové karty očekával: připojení přes USB (kvůli přenositelnosti mezi notebooky), 5.1 zvukový výstup pro příležitostné hry a filmy, line-in vstup pro již zmiňované nahrávání z mixpultu.

Procházel a porovnával jsem mnoho produktů, které by splňovaly moje požadavky a nakonec po dlouhém zvažování padla volba na americkou značku Creative Labs a jejich produkt X-Fi Surround 5.1 USB. S předchozí zvukovou kartou Sound Blaster Audigy 2 v PCI slotu jsem byl víceměně spokojen a na domácí nenáročné využití a občasné nahrávání dostačovala. Avšak její morální zastaralost a špatná podpora ovladačů v nových Windows ji odsoudili s celým počítačem k tomu, abych se zbavil dalšího zbytečného krámu.

X-Fi Surround 5.1 USB může být pro mnoho uživatelů dobrá volba, já jsem se o tom zatím ještě zcela nepřesvědčil. Creative Labs je značka známá převážně svými cenově dostupnými produkty střední třídy. Kdo chce opravdu kvalitu, musí si připravit větší finanční obnos a hledat u jiných výrobců. Jak jistě víte, na věci související s audiem jsem tak trochu vysazený, ale zase nemám uši netopýra abych musel bazírovat na detailech a navíc pro použití s reprosoustavou Genius Home Theater 5.1 by bylo zbytečné pořizovat drahou zvukovku. Protože s Creative Labs jsem měl předtím převážně dobré zkušenosti, tak nebyl důvod investovat do jiného výrobce.creative X-Fi USB 5.1

Zvukovku po připojení k USB bezproblémů detekuje Windows i Linux s jádrem 2.6.31-17, ačkoli u toho linuxu není zvuková kvalita nijak omračující (dá se říct neposlouchatelná) a výrobce dodává oficiální ovladače pouze pro Windows. Nedá se svítit, tahle zvukovka najde své využití hlavně ve Windows při hraní.

Po nainstalování ovladačů a hromady zbytečného balastu (pokud si ho při instalaci nevyberete, bude vás to nepravidelně upozorňovat na aktualizace a doinstalace mnohdy naprosto zbytečných aplikací a featurek) se z reproduktorů ozývá poměrně slušně znějící a dobře čitelná hudba (záleží na zvolené nahrávce). Požitek z hudby se dá údajně ještě umocnit zapnutím technologie X-Fi Crystalize (odtud název této zvukové karty), což je taková berlička, která ze komprimovaných zvukových souborů (MP3 nebo DivX) dokáže vymáčknout detaily a nahrávku jakoby oživit. Bohužel asi nemám ty správné nahrávky, protože rozdíl se zapnutým nebo vypnutým X-FI Crystalize prostě nijak nepoznám. Stejně tak i X-Fi CMSS-3D se nijak neprojeví, ikdyž by měla údajně rozšiřovat prostorové vnímání. Alespoň že na zatížení CPU má tato věc minimální vliv.

Podíváme-li se na udávané parametry, tak zjistíme, že přehrávat i nahrávat Stereo umí až do 24 bit/96 kHz, prostorově pak hraje 16 bit/48 kHz. Klasickými stereojacky připojíte zadní pár reproduktorů a subwoofer/center. Pro přední reproduktory jsou pozlacené cinche, které si můžete upravit na stereojack přiloženou redukcí. Samozřejmostí je i optický SPIDF výstup (který jsem dosud neměl možnost vyzkoušet). Na boku najdete výstup pro sluchátka, linkový a mikrofonní vstup. Součástí zvukovky je instalační CD a IR dálkový ovladač, se kterým uživatel něco málo zvládne zapnout, vypnout, přepnout, nejlépe však ovládat hlasitost, ale komfortní a uživatelsky přívětivé to rozhodně není. Celé to působí neomaleně a nepřehledně. Regulace hlasitosti je moc skoková (možná že pujde přenastavit na jemnější někde v registrech) a na obrazovce zabírá zbytečně mnoho místa. Navíc regulační kolečko na těle zvukovky je malino nakřivo a při otáčení „plave“. Je to detail, ale jediný ovládací prvek na zvukovce v Creative Labs vycentrovat mohli… Nejlépe si dálkový ovladač bude rozumět s aplikací Entertainment Center, která je ve flashi a navíc kvůli zbytečným grafickým efektům je příšerně pomalá a prakticky nic neumí. Součástí instalace je i možnost si zdarma stáhnout aplikaci CyberLink PowerDVD 9.

Popravdě řečeno, těmito věcmi jsem se zase až tak do podrobna nezabýval, protože kvůli nim jsem jedenáct stovek za zvukovku nedával. Šlo mi hlavně o 5.1 zvuk ve hrách a u filmů, který je pro moji skromnost dostačující a příležitostně něco zaznamenat přes line-in.

Zvukovka přes line-in nahrává, což je fajn, ale ne tak, jak bych si představoval. Zaznamenávaný signál je přijatelné kvality, ovšem je tam něco navíc. Amplitudové špičky a maxima (které nejsou zase tak na maximu) způsobují v nahrávce nepříjemné praskání a lupání!

Laboroval jsem několik dní jak to odstranit. Na internetu jsou pouze PR články, nebo vychvalující popisky v e-shopech, ale informace o tomto problému nikde nejsou, což se dalo očekávat, protože většina uživatelů s touto zvukovkou nahrávat skrze line-in asi nebude…
Zkoušel jsem všemožné nastavení a různé kombinace formátu i rychlosti vzorkování jak v Audacity (který ve verzi 1.2.6 ve Win 7 samovolně občas padá), tak i v ovládacím panelu zvukovky. Praskání se objevuje i v nahrávce pořízené balastem Creative Wave Studio, takže softwarem to není. Odstíněný kabel, přes který jsem nahrával poslední set zapojený do jednoho ze dvou master výstupů je taky v pořádku, pro jistotu ho vyměním za jiný, zkouším i nahrávat přes vlastní kabel, který jsem si kdysi dávno sbastlil sám… Zkoušel jsem odpojit veškeré ostatní USB zařízení s tím, že by mohlo něco kolidovat se zvukovkou-taktéž bez úspěchu.

Pomohlo pouze snížení vstupní úrovně v ovládacím panelu na takovou mez, kdy se zvukovka příliš nepřebudí. Každý pořádný dj si úroveň na masteru hlídá, aby nezacházel do červených segmentů. Tak to mám i já-nechávám oranžové jen problikávat, většinou se úrovní zvuku pohybuji v bezpečných zelených oblastech a proto jsem si zvukovku tak trochu zkalibroval (možná na přehnaně málo), takže praskání by se teď mělo objevovat už jenom při enormním zatížení. Musel jsem zvolit takový kompromis, aby mi toho do zvukovky nešlo moc a zároveň úroveň signálu byla na dostatečné hodnotě aby nahrávka nebyla příliš potichu.

Teď už si jenom najít čas a náladu a pustit se do záznamů :)

Přehrávání hudby, sledování filmů a hraní her je na X-Fi Surround 5.1 USB v pořádku, problém nastává při snaze něco zaznamenat – na to si musí člověk dát opravdu pozor a zkalibrovat si line-in vstup. Budu ještě nějaký čas testovat, zkoušet a hrát si s nastavením, každopádně tato zkušenost mě utvrdila v tom, že pokud chci ušetřit čas a nervy, mám se produktům od Creative Labs obloukem vyhnout a místo toho pořídit kvalitnější a spolehlivější značky, třeba M-AUDIO.

Klíčová slova 2009

Přiblížil se konec roku a opět mi to nedá, abych nenahlédnul do statistik a nepodělil se o ty nejšílenější výrazy, které uživatelé skutečně zadávali do vyhledávačů a dostali se na tento blog. Vedle stále více oblíbenějšího dětského porna, onanující školačky, různých cracků a hacků do GTA 4 i jiných her (nic z toho tu ovšem není), nesmyslných dotazů s www. a podobných, se najdou zajímavé vyhledávací výrazy. Téměř 12000 různých klíčových slov a frází přivedlo návštěvníky až sem, pojďme si některé nejlepší představit:

čím vyšší bpm, tím větší -no schválně co? rychta?

10 snímků za vteřinu gta 4 – není moc (taky mi to občas kleslo :)

3d porno bryle -nedokážu si představit, jak na to…

big brother vyzváněcí melodie – jen to ne

dechová hudba mp3 -nejste tu správně

dj skřípání -jste tu správně

fullhd porno 3d download -nechcete toho zrovna málo

čištění uší ohněm -fireshow ušima? odvážný návštěvník :)

všetky gta iv na pc rapidshare – určitě tam budou, ale možná že by bylo jednodušší najít to 3D porno :)

vlády tají planetu x – já myslím, že toho ty bastardi tají víc :)

tekno na kazetě – před pár lety běžná věc

3d střilečka nizke požadavky – to by mohl být Doom

onanovala „v autobuse“ – a proč to máte v uvozovkách? v autobuse ne? :)

nesmrtelnost do wolfenstein – po dohrání hry se v menu zpřístupní cheaty a tam by to mělo jít zapnout

nejlepší díl futuramy -je zcela jistě 4×01.Roswell That Ends Well jak se Fry stal svým vlastním dědečkem

lysohlávka špiní -tak si ji umej

3gp.mariuhana -a jste si jisti, že jste to napsali správně?

ako vyčistím windows – formatováním disku a nainstalováním Ubuntu :)

american audio je smejd -jak u čeho, například model 4.5 HDT v mnohém předčí Technicsy

breakcore uz neni in – a co je podle vás in?

bílo žluté porno -raději nedomýšlet :)

co je to biomasa jacquesKateřiny se raději neptejte :)

dj pousti hudbu z youtube -to musí být odvážný dj, nebo si to pouští jenom doma na bedýnkách od počítače

download gramafon technic for dj -až bude doba replikátorů, kdy si budeme moci stáhnout cokoli…

hledat české kodi na 3 díl san andreas liberti citi stories -u některých dotazů člověk neví, jestli se má smát nebo brečet

hledat newim -se asi někdo nudil a na klávesnici mu nefungovala klávesa „V“

jak se naucit tancovat na diskotéky – nejlépe si sáhnout do elektrické zásuvky

jaka hudba ted je nej – pokud chcete být za mamlase, tak stačí sledovat televizní/rádiové hitparády

jitka ti volá zdarma – bohužel, nevolá

jsem technař – styď se!

mimozemská technologie microsoft – tak je to jasné, takový balast, co vyrábí Microsoft je donebevolající :)

vinyl jako priloha v casopise – chtěl bych vidět, jestli by alespoň jeden vinyl přežil expedici v tiskárně a následnou distribuci…

pri instalaci pocitac zcerna – to vypadá na hw chybu, uhaste plamen, otevřete okna, vyvětrejte kouř a jděte si koupit nový počítač

Pozvánka Harvitek

Při příležitosti kulatých narozenin mého kamaráda se v sobotu 12.12.2009 chystá mejdánek v klubu Sépie v Týništi nad Orlicí.

Vedle klasického livesetu a šmrdlání z desek na této akci vystoupí také punk/hardcore skupina Caximba, která bude mít svůj prime time ze začátku a po koncertu to začne bouchat :)

Protože jsme to chtěli nějak ozvláštnit a zjistit, jak kreativní posluchače máme, vymyslelo se takové zpestření.

Vybarvěte a vystříhněte skládanku ještěra z plakátu. Pokud donesete ještěra s sebou, máte zvýhodněný vstup na tuto akci a automaticky postupujete do soutěže o tričko.
Nejlepší výtvor bude vyhlášen během večera a autor nejoriginálnějšího ještěra získá tričko!

Na kvalitu zpracování samotného plakátu příliš nekoukejte, učil jsem se zacházet s programem Inkscape a je to můj vůbec první oficiální plakát na akci. Plakát pro tisk můžete stáhnout na stránkách Figury

Budíček

Pravidelný čtenář by čekal další nášup vrzání, pípání, skřípání a záplavu všemožných rychlých zvuků.
Dnes tomu bude trochu jinak, protože prozradím, co mám momentálně nastavené jako zvuk budíku.

Je to skladba Hush little baby z alba Hush, které má na svědomí nikdo jiný než geniální Bobby Mc Ferrin a Yo-Yo Ma. Tuto naprosto dokonalou skladbu už několik týdnů nemůžu dostat z hlavy, stále si pískám ten veselý podmanivý motiv a nedávno to došlo tak daleko, že jsem si to dal jako budíček. S takovou funky písničkou se ráno hned vstává radostněji :)

Mimochodem 22. dubna 2010 zavítá mistr tisíce hlasů do Prahy, aby společně se speciálním pěveckým sborem představil svůj nový koncept vokálního umění VOCAbuLarieS.

Bobby Mc Ferrin je hudebník, který zpravidla nepoužívá žádné hudební nástroje a vystačí si se svým tělem po celý koncert. V asociaci na Bobbyho mc Ferrina si jistě vybavíte jeho nejznámější písničku Don´t worry, be happy z alba Simple Pleasures, která koncem 80.let obsadila přední místa všech hitparád a v rádiích se hraje dodnes.

Hush little baby don’t say a word

papa’s gonna buy you a mockingbird

and if that mockingbird won’t sing

papa’s gonna buy you a diamond ring

and if that diamond ring is brass

papa gonna buy you a looking glass

and if that looking glass will break

papa gonna buy you a chocolate cake.

When the chocolate cake you eat

papa’s gonna buy you a puppy sweet

and if that puppy, puppy won’t bark

papa gonna buy you a horse and cart

and if that horse and cart break down

papa’s gonna buy you a big toy clown

Hush little baby, don’t you cry

Mama’s gonna sing you a lullaby.

Ewa Farná v Pardubicích

V sobotu v rámci svého turné Buď Virtuální poctila Pardubice svou návštěvou populární zpěvačka Ewa Farná. Celému tomu cirkusu jsem byl přítomen a po koncertu jsem pln smíšených pocitů.

Všemu dění jsem přihlížel jako nezaujatý divák nejčastěji z odlehlého a nerušeného místa na trestné lavici a dostatečně blízko pódiu i posluchačům a nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet.

V malé hale ČEZ arény v sobotu vyrostlo nijak extra originální pódium se sklápěcím mechanismem uprostřed. Na konstrukci bylo zavěšeno několik blikátek se třemi plátny pro projekci, doplněné běžnou zvukovou výbavou plastových, blíže nespecifikovaných, reproduktorů (pravděpodobně pouze dvoupásmová sestava).

V hale před začátkem několik brigádníků rozvěsilo reklamy a tím veškerá výzdoba končila. Pro posluchače tu nebylo vůbec žádné zázemí, pult s občerstvením nebo zpestření, pouze za zvukařem byl jakýsi stánek, kde prodávali CD a reklamní předměty, takže byli návštěvníci odkázáni na předražené automaty u WC.

O půl šesté se otevřel vstup a do haly se přiřítily odhadem dvě třídy čtvrťáků, respektive čtvrťaček, protože v hloučku dětí, který málem prorazil zábrany před pódiem, byla převaha holek.

Děcka vytrvale stáli nalepení na zábranách před pódiem a s blížící se půl sedmou stále častěji vykřikovali „Ewo“. V několika dětských rukách jsem spatřil pastelkami namalované transparenty s nápisy Ewo miluju tě, případně obrázky srdíček a v sále se pozvolna začalo objevovat víc a víc návštěvníků. Oproti koncertu Suzi Quatro před čtrnácti dny tu je tentokrát věkový rozdíl návštěvníků přibližně 40 let.

Po více jak hodinovém čekání věrných fanoušků se před sedmou hodinou večerní v hale setmělo a v zákulisí jsem ve tmě spatřil siluety několika maškar, jak se shlukují ve stánku za pódiem. Zpočátku mi to připadalo že bude s měsíčním předstihem nadělovat Mikuláš, ale jakmile se ty maškary naskládaly na pódium a opět se rozsvítila světla, tak mi bylo jasné, že to jsou hudebníci v komických kostýmech, které během večera několikrát převlékly…

Se světly se spustil i kravál a Ewa v pestrobarevném plastovém kostýmku a růžovou parukou to rozbalila až jsem začal zívat. S několika nezaujatými posluchači a přihlížejícími jsme se shodli na tom, že Ewa opravdu neumí zpívat a celkově je ten koncert nazvučen tak, aby to nebylo poznat. Nevim proč, ale je to tak na mnoha koncertech a vystoupení i jiných umělců, aby kravál z hudebních nástrojů přehlušil projev zpěváků a nebylo zřetelné ani slovo. Většina lidí v sále si album už koupilo nebo stáhlo a tak texty znají. Ten zvukař tam je jenom proto, aby hlídal ostatní kanály, které následně přebudí do takové míry, že zpěvákům není rozumět. Kdyby jenom trochu chtěl, tak by všichni mohli Ewu slyšet jak zpívá doopravdy a to hezky nahlas. Když už má signál na šavli, může si s ním dělat co chce. Tohle jde dost dobře udělat i v polních podmínkách :)

Zvukař dostal zaplaceno, aby byl takovou berličkou a pouštěčem dohromady, jenže trochu více tragikomicky. Neznám písničky Ewy Farné a ač jsem se snažil sebevíc (a ona jistě také), nerozuměl jsem ani slovo ani v jedné písničce. Navíc jsem měl výborný výhled na kytaristu, který se během hraní drbal na hlavě nebo dloubal v uchu a v okamžicích ticha vesele dělal, že brnká do strun. Jediný, kdo ten večer skutečne hrál, byl bubeník a možná basák (ale na toho jsem neměl tak dobrý výhled), jinak se celý večer zřejmě jelo ze záznamu a při průvodních slovech naší oblíbené Ewičky mezi jednotlivými písničkami měla dost oříznuté zvukové pásmo (porád měla v ruce stejný mikrofon), takže to co skutečně do toho mikrofonu říkala, byl jen výřez od čtyř kHz výš (na omezení zpětné vazby to ukecat nejde). I s těmi potlačenými hlubokými a středovými frekvencemi na jejím hlase bylo poznat, že je trochu nakřápnutá nebo po nemoci. Před samotným koncertem jsem ji v zákulisí 2x potkal a ani jsem si toho nevšiml, až když povídala svoje moudra na pódiu, tak mi došlo, že tady něco není v pořádku…

Nicméně i s hlasovou a hudební indispozicí svým fanynkám a fanouškům živě simulovala mnoho svých slavných pseudo-rockových hitů, včetně Potřebuju chcát a jiných jistě známých (bohužel já je neznám) songů. Pořadatelé pod pódiem měli nezáviděníhodnou práci. Odstrkovali zábrany, na kterých byly pověšeny stovky fanatických dětí dál od pódia prakticky každých deset minut. Na celé stádo rozjařených dětí za plotem byli jenom tři a zhruba v polovině koncertu mi jeden z nich říká, že už ho to pěkně sere. Musel jsem mu dát za pravdu, já měl ale narozdíl od nich možnost se zvednout a odejít jinam (což jsem několikrát udělal), protože bych to opravdu nevydržel poslouchat celou hodinu a půl…

Když se nahrává album ve studiu, hodně se u toho zahřejou zvukové modulátory a procesory, aby to ve výsledku nějak znělo. Při koncertu tu jeden procesor taky měli, ale naplno ho využili až při poslední písničce, kdy Ewa „zpívala“ jen při doprovodu klávesisty – neřvaly tu kytary ani bicí a to byl snad jediný okamžik večera, kdy jí bylo trochu rozumět. Jinak celé vystoupení by se dalo označit za částečné karaoke se zpěvem i nástroji ze záznamu.

Asi jsem si příliš zvyknul na taneční akce a mám raději pohybující se dav, protože kdbyby mi na akci celý večer lidi jenom stáli (a ti šťastnější popíjeli nápoj) a největší reakce by bylo zvednutí ruky nebo pískot, tak mi je jasné, že něco není v pořádku…

Sečteno podtrženo. Sobotní kulturní událost byla hezkou demonstrací toho, co všechno médii zmanipulované děti a jejich rodiče dokážou přetrpět, jen aby na chvíli viděly uměle vytvořenou hvězdičku bez špetky talentu z přiblblého plátku či televizní obrazovky. Žádný předskokan, žádná bonusová kapela, žádná zvláštní výzdoba ani doprovodné akce (nepočítám tu jednu soutěž, jejíž pointu jsem nepochopil a vyhlašování vítěze probíhalo měřením hlasitosti potlesku tzv. Decibelometr, jehož výsledky ten zvukař maníkovi na pódiu musel dvakrát opakovat). Autogramů se na konci dav dětí taky nedočkal (ale podepisovalo se u šaten). Před koncertem i v průbehu na třech plátnech rotovalo několik desítek reklam na různé internetové portály pro mladé (název Buď virtuální sedí), zhruba hodinu a půl byl imitován koncert, na který nebozí rodiče museli vypláznout 230,- za lístek a manažer této slavné zpěvačky si mnul ruce, jak za hodně peněz jde udělat málo muziky a vytřískat nehoráznou sumu.