Přeprojektorováno

16. 11. 20171. 12. 2017 ApinLeave a comment

Nebylo to plánované, ale za velmi krátkou dobu jsem vyzkoušel mnoho projektorů a byla to obohacující zkušenost. Pokud plánujete pořídit projektor, mám tu pro vás několik doporučení.

Asi nebude pro nikoho překvapením, že po DJování tak trochu fušuju i do VJování. Je to tvůrčí činnost, ve které se zatím dá stále kam posunout a učit se nové věci. A k tomu je potřeba projektor. Nejlépe s vysokou svítivostí a vzhledem k našemu technickému zázemí i VGA konektivitou.
Už dlouho jsem si plánoval, že by bylo záhodno zbavit se svého stařičkého 700lm projektoru Medion a pořídit si místo něj něco novějšího a hlavně výkonnějšího, s čím by se už dalo svítit na akci.
No a protože se tento podzim hodnota bitcoinu dostala přes magickou hodnotu 7000$, řekl jsem si, že tohle bude ten správný čas si za svoje lehce získané bitcoiny udělat trochu radosti. Primárně držím kryptoměny jako nejspolehlivější zajištění na důchod nebo dětem na školy, ale něco málo si z toho můžu dovolit pustit. A když letos Alza začala přijímat platby i v bitcoinech, cesta k novému projektoru nikdy nebyla jednodušší.

Abych to nějak shrnul, pokud se vám to nechce číst celé. Projektorů jsem za velmi krátkou dobu vyzkoušel hned několik a jsem bohatší o jednu zkušenost: Projektory Acer nebrat!

Acer P1385WB TCO

DLP, nat. WXGA (1280×800), max. FullHD (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, USB, RJ45, VGA, HDMI

První projektor jsem si vybral vlastně kvůli ohromnému množství vstupů, což je pro moje všestranné použití velmi praktické. Nativně zobrazuje 1280×800 a to uměl i můj starý Medion a hravě si poradil i se zobrazením Full HD obrazu. Nevim, co se mi zrovna honilo hlavou, když jsem sáhnul po projektoru, který není nativně FullHD. Asi jsem si bláhově myslel, že tedy i z tohodle Aceru dostanu FullHD, když ho podporuje. Sice ho papírově podporuje, ale zobrazuje v WXGA rastru. Navíc jsem podcenil projekční vzdálenost a vesele ho umístil na poličku, na které si dříve hověl Medion. Obraz na tu vzdálenost necelých 5 metrů byl neskutečně veliký i přes nejkrajnější nastavení optického zoomu nezoomu. Což by zase až tak nevadilo, můžu si konečně namapovat regál, dveře i kus stropu a stolu a pro sledování filmů si to prostě softwarově zmenším. No jo, jenomže když budu softwarově zmenšovat a zmenšovat a rastr se měnit nebude, tak mi pak na to samotné promítání už těch pixelů moc nezbude.
Obraz vyniká svou svítivostí, pro nenáročné uživatele by tento projektor mohl dobře sloužit se settopboxem třeba místo televize, nebo na prezentace, ale mně rozlišení nestačí. Ok, byla to vlastně jen taková zkouška, odnesu ho zpátky do Alzy a vyměním ho za nativní Full HD.

Acer H6517ABD

DLP, nat. Full HD 16:9 (1920×1080), max. WUXGA (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, ColorBoost 3D, VGA, HDMI

Druhý projektor vycházel cenově stejně, nemá sice tolik vstupů, ale má stejně mizerný rozsah optického zoomu (1,1x), takže i tento projektor udělá obrovský obraz přesahující přes limity zamýšlené promítací plochy. Ale je to ve Full HD a na to se už jinak kouká. Ovšem je tu jeden zádrhel.
Horní okraje bílých objektů na tmavém pozadí mají modrý stín. Je to vidět hned na úvodním logu při zapnutí a chyba přetrvává i po zahřátí lampy.

Dal jsem si další sadu koleček do Alzy. Bohužel výměna za jiný kus nepomohla. Naprosto stejná chyba doplněná občasným slabým poblikáváním bílé barvy.

Tak a jestli si připlatím a vezmu Acer A1500 a ten bude taky špatný, tak už si od Aceru nikdy nic nepořídím. Statečně jsem se celý život vyhýbal Acer notebookům a začnu se vyhýbat i jakékoli další technice této značky.
Když už tedy rozbaluji několikátý projektor, napadlo mě, natočit unboxing video. Něco mi říká, že nebude poslední…

Acer A1500

DLP, nat. Full HD (1920×1080), 3100 ANSI lm, kontrast 20 000:1, ColorBoost 3D, HDMI, VGA

Vyšší cena je pouze za funkcionality, které stejně nevyužívám, přesto se zdá, že se od svých brášků z jiných sérií tolik neliší. Naštěstí tu žádné viditelné problémy v obraze nejsou. Nicméně asi po pěti hodinách provozu se projektor zničehonic vypne a rozbliká se indikátor špatného napětí. Odpojení od elektřiny a opětovné nahození projektor přiměje k dalšímu fungování. Stane se to náhodně ještě několikrát a pokud se přímo sám nevypne, tak se náhodně restartuje. Prostě se na 3 sekundy ztratí obraz, ukáže se hlášení o zpracování signálu a pak zase začne ukazovat. Naštěstí se to nikdy nestalo uprostřed hry. Ale i tak to je chyba, se kterou se nedá dlouho žít. Příznaky ukazují na problém s HDMI kabelem, ale to by muselo dělat i u předchozích projektorů…

Tímto jsem skončil se značkou Acer a hledám kvalitu jinde. Projektory Acer si jsou hodně podobné jak designově, funkčně, tak i balením. Všechny projektory jsou dodávány s černou brašnou na přenášení, VGA a napájecím kabelem. Všechny Acery mají krytku čočky na provázku, což je na jednu stranu značně nepraktické, ovšem je to praktické místo, kam si lihovkou poznamenat nastavení lichoběžníku, když je projektor používán na několika různých místech. Ze tří balančních nožiček jsou vždy šroubovatelné dvě. Projektory Acer mají jednoduchou a přehlednou nabídku nastavení projektoru, dálkové ovladače v bílé barvě, takže jsou dobře k nalezení mezi ostatními i po tmě. Ovladač A1500 a P1385WB TCO v sobě mají i laserové ukazovátko. Pro někoho může být potěšující skutečnost, že LED indikátory na těle přístrojů nejsou příliš jasné a rušivé. Všechny Acer projektory se vyznačují nevýrazným, málo kontrastním, až skoro mdlým obrazem s tzv. duhovým efektem a problémy zaostřit v rozích obrazu. Viděl jsem už hodně DLP projektorů, a tyhle Acery se řadí k té horší skupině. Dlouhodobé sledování takového obrazu rychle unaví oči a když si na nich pustíte film s debilní roztřesenou kamerou (jako má například Hunger Games), tak se vám zaručeně udělá špatně.

Klíčové parametry jsou vysoká svítivost a VGA vstup. Chystám se zkusit značku Epson.

Epson EH-TW5350

3LCD, 3D, 16:9, Full HD (1920×1080), 2200 ANSI lm, kontrast 35000:1, 2x HDMI, USB, VGA, MHL, mini-jack, WiFi

V Alze už mě dobře znají a reklamace a výměny vyřizují bez zbytečných otázek. Mým požadovaným parametrům již moc projektorů neodpovídá a tak budu muset udělat kompromisy v nižší svítivosti, VGA připojení za žádnou cenu nesmí chybět. Tentokrát si za příplatek vybírám Epson EH-TW5350. Už samotný pohled na krabici dává tušit, že tenhle projektor nebude tak hezky zabalen, jako Acery, dokonce v krabici něco hrká. Je to ledabyle pohozený sáček s návodem a CDčkem. Společně s projektorem je v krabici ještě dálkový ovladač, baterie a napájecí kabel dlouhý 2,5m.
Tady ovšem nejde o balení a obsah krabice, ale o kvalitu obrazu, která převyšuje všechny Acery dohromady o několik tříd a rozdíl je patrný hned na první pohled. 3LCD obraz z projektoru Epson je tak kvalitní, ostrý, kontrastní a výrazný i v ECO modu, že samotná projekce dokonce odhaluje dosud nespatřené nedostatky na stěně, na kterou se promítá.

Tohle je vážně úplně jiné pokoukání a hned mi bylo jasné, že jsem si tu anabázi s nekvalitními Acery mohl odpustit a rovnou sáhnout po Epsonu. Ačkoli doposud ne z vlastních zkušeností, ale jen zprostředkovaně vím, že i Epsony dokážou zlobit a že ho hodně lidí reklamovalo. Nicméně jsem si z tak kvalitního obrazu doslova sednul na prdel. Menu sice není tak přehledné a intuitivní, jako u Acerů, ale zase umožňuje podrobnější nastavení. Bezdrátová konektivita funguje s BV8000 parádně. Promítaný obraz je dokonce hezčí, než na samotném telefonu. Hraní PC her je nyní úplně jiný zážitek, sledování filmů je jako v kině. Pokud na běžném monitoru hrajete nějakou hru, tak na tomto projektoru nejenže máte mnohonásobně větší uhlopříčku, ale začnete si všímat detailů, které na běžném monitoru nepostřehnete. Trochu mě mrzí, že při zapnutí režimu vylepšeného obrazu je sice obraz neuvěřitelně plynulý a živý a člověk má chuť shlédnout všechny doposud viděné filmy znova právě v tomto režimu, ale vypne se tím ECO mód a projektor se stane dost hlučný. Velice hlučná je bohužel i automatická clona pro regulaci jasu. Zní to, jako když v projektoru „hrabe pevný disk“, ale výrazně hlučněji.
Je tu také problém s projekční vzdáleností. Jestliže obraz z Acerů na poličce byl příliš veliký, tak obraz z Epsonu je ultra mega veliký. Má sice trochu širší rozsah optického zoomu, to ovšem nestačí, obraz je na tu vzdálenost stále příliš veliký a Epson nemá funkci digitálního zoomu. Když ho umístím na stůl doprostřed místnosti, tak je obraz zase moc malý a nevyužije se tím celá projekční plocha. Ideální umístění by bylo někde mezi, ale to je přesně v místě, kde se chodí. Vrtat do stropu ze sádrokartonu nepřichází v úvahu a pak také co s kabely…

Radost z kvalitního obrazu mi vydržela pouze jeden den. Druhý den se projektor odmítá zapnout. Po několika pokusech se ho nakonec podaří dostat do stavu kdy vteřinu svítí a vteřinu nesvítí a blikající LED vedle vypínače signalizuje vnitřní chybu.
Nakonec ty projektory Epson asi nebudou tak kvalitní, jak jsem si z počátku myslel. No ale dám Epsonu ještě jednu šanci.
Následuje další série cest do Alzy a tentokrát vybírám Epson EB-U32.

Epson EB-U32

3LCD, WUXGA (1920×1200), 16:10, 3200 ANSI lm, kontrast 15000:1, 2× HDMI, MHL, USB,VGA, LAN,

Rád bych už tento nekonečný seriál nějak zakončil a prozatím poslední projektor se zdá, že by mohl být konečně ten pravý. Každopádně stále mi běží 14ti denní lhůta na vrácení.
Epson EB-U32 sice nemá tak krásný kontrastní, plynulý a ostrý obraz, jako jeho předchůdce, můžu ho ale umístit na původní poličku, protože na vzdálenost necelých 5 metrů ten obraz s třímetrovou uhlopříčkou velice těsně zvládá. Sice s nejkrajnějším optickým zmenšením, trochu přesahuje, ale dá se říci, že se to na tu stěnu konečně vejde. Projektor disponuje i digitálním zoomem, bohužel jen zvětšuje, digitální zmenšení se tedy nekoná. Velice hlučná automatická závěrka je i zde, v projektoru to cvaká a chrastí, naštěstí to jde v nastavení vypnout a rozdíl v obraze není zase tak moc poznat.
Oproti všem ostatním projektorům má tento jednu výhodu. Zapnutí a vypnutí je signalizováno slabým pípnutím. Stejně jako Epson EH-TW5350, i tento model má posuvnou krytku čočky schovanou v těle projektoru. O něco slabší kontrast je trochu znát hlavně při sledování filmů, u hraní her to zase tak nevadí.
Acery měly v nastavení velice šikovnou možnost zvolit si barvu stěny. Pokud budu promítat letní kino na sousedovic oranžovou kůlnu, u Epsonu si ty barvy budu muset posunout jednotlivě v pokročilejším nastavení obrazu.
Nezkoušel jsem 3D. Nemám na to brýle, ani žádný 3D film na 1.4 kabelu.
Pokud se tentokrát nic nestane, asi si ho už konečně nechám. Už mě to dojíždění do Alzy nebaví.

Suchej říjen

3. 11. 2017 Apin1 Comment

Dal jsem si další abstinenční období, protože to únorové před rokem bylo docela zajímavé, svým způsobem přínosné a já chtěl opět otestovat sám sebe a dokázat si, že to dokážu. Stejně tak jako to poslední abstinování, tak i tohle neprobíhalo zcela bez komplikací a z plánovaného vyhýbání alkoholu se v závěru ze zdravotních důvodů stalo i nucené. Tentokrát jsem neměl zlomené srdce, ale zub; což se bolestí docela vyrovnává, jen to hojení probíhá trochu rychleji.

Nebylo to na popud nějaké charitativní akce, nebo nějakého společenského hnutí nebo pnutí. Věděl jsem, že na to tentokrát budu sám, čistě jen ze svého rozhodnutí. Prostě jsem si už v létě říkal, že bych mohl zkusit trochu zvolnit a podzimní období by bylo vhodné.
V létě jsem totiž nehorázně chlastal. Když jsem nemusel řídit nebo jít do práce, tak jsem měl prakticky každý den otevřené pivo a mnohdy ne jen jedno a dělal to už víceméně automaticky. Už někdy v polovině letních prázdnin jsem se sám sebe ptal, jestli to náhodou nepřeháním a zavzpomínal na akci suchej únor, která přinesla nějaké výsledky a začal přemýšlet o tom, že někdy po prázdninách bych mohl zase zkusit detox a pozorovat ty změny, které to se mnou udělá. Z předchozích zkušeností jsem věděl, jak to bude probíhat, co očekávat, na co se připravit a i čeho dosáhnu. Sliboval jsem si od toho především, že něco shodím na váze. Posledně se to povedlo a když tentokrát budu opravdu poctivě a pravideleně cvičit…

A tak jsem si v sobotu 30.září u posledního piva řekl, že od zítřka s tím končím na přesně neurčitou dobu, ale plán byl vydržet to alespoň ten jeden měsíc. Na dohled bylo pár komplikací, kterým jsem hodlal čelit a nějak je překonat i zakomponovat do mého abstinenčního režimu. Nicméně nikdo se nechystal umřít, ani narodit, ani oženit, ani slavit narozeniny, takže by to mělo být relativně snadné, pokud se nevyskytnou nečekané události.

Zde přináším pár klíčových momentů mého prozatím stále trvajícího abstinenčního období.

První týden probíhal vcelku poklidně. Asi třetí den jsem dostal strašnou chuť na pivo. Od mého rozhodnutí přestat pít mi zůstal v lednici jeden lahváč a byl to takový ten zvláštní pocit překonat se a nechat ho tam, přičemž se mi v mysli okamžitě asociuje charakteristické zasyčení při otevírání zátky a osvěžující lok prvních doušků. Ten lahváč je v té lednici dodnes. Neprovokuje. Nepokouší. Prostě tam je jako vzpomínka na období, kdy jsem se rozhodl přestat pít. Také to celé ulehčuje skutečnost, že se jedná o Gambrinus 10°, takže to odepírání piva je o dost jednodušší. Takových momentů přišlo v prvních dnech hned několik. Odolal jsem.

Mezitím mi zvonil telefon. Volal soused. Ano, přesně ten člověk, který mi přerušil suchej únor v samém závěru. Tentokrát si pořídil nový telefon a chtěl s tím naučit a přesunout kontakty a aplikace z toho starého přístroje. Naštěstí to bude mít až pod stromeček, takže konzultace tolik nespěchá a navíc se nám nedaří sesynchronizovat naše časové dispozice, proto se návštěva odkládá minimálně o týden.

Ovšem v pátek 13. je v místním klubu akce, na které mám promítat. Zprvu jsem uvažoval o tom, že prostě jeden den (večer) svou abstinenční kůru přeruším a až se z toho vyspím, tak v ní budu pokračovat. Tuhle challenge jsem ovšem elegantně vyřešil tím, že jsem vzal auto, nabral parťáka a celou akci pil colu a vodu a ráno dělal taxi. I to byla zajímavá zkušenost. Zpravidla na takových akcích se toho vždy vychlastá tolik, že by to ani Zeman nepřeplaval na svém člunu a teď mám možnost to celé pozorovat střízlivýma očima.
Byl jsem připraven na to, že ráno bude nejhorší. Téměř pravideleně se mi na konci akce stává, že když piju, tak teprve v 6 ráno mě to začíná nejvíce bavit a začíná ta nejlepší zábava, ale bohužel musí se končit a balit. Tentokrát jsem již v 5 hodin seděl a rezignovaně čekal na konec. Nakonec jsem tedy ušetřil za taxi, spoustu chlastu, všechno si z celého večera pamatoval a byl do půlhodiny doma. Možná si to zase někdy zopakuji, protože i toto bylo docela zajímavé, jen si to musím lépe zorganizovat a na závěr si opatřit vhodnou společnici, aby ten konec k ránu ubíhal trochu příjemněji :)

Další dny jsem celkem statečně odolával několika pozvání na pivo. A ačkoli jsem měl hned několikrát cestu kolem mých oblíbených hospod, ani jednou mě nenapadlo vejít dovnitř, byť třeba jen pozdravit zdejší hospodské povaleče. Přesto to byl velmi zvláštní pocit. Ale odolal jsem.

V sobotu 21.10. jsem si u večeře nějak nešťastně kousnul a odlomil se mi kus výplně v zubu, což začalo fakt šíleně bolet, že jsem vážně uvažoval o přerušení detoxu a přísunu anestetik v podobě tvrdého alkoholu. S vědomím, že jsem na čtvrtek 26.10. regulérně objednán už asi půl roku k zubaři, jsem se rozhodl, že to těch pár dní přeci jen nějak vydržím, když si naordinuji ibalgin. Ubalgin bohužel ne, protože jsem měl ten víkend směnu v práci. V neděli mi ovšem natekla držka tak moc, že jsem vypadal jako Václav Klaus mladší s tenisákem v hubě. Musel jsem tedy na pohotovost, kde mi zub otevřeli a následující den mi ho zubař prostě vytrhnul.

Katastrofální výsledek voleb a první chybějící zub jsou dostatečně pádné důvody na zapití. Ale ani tohle mě nezlomilo.
Dostal jsem antibiotika, tedy další důvod proč nepít, a také skvělou záminku pro to, jak se vyhnout přísunu alkoholu u souseda, se kterým jsme si konečně našli společný čas na zprovoznění nového telefonu. Běžná alkoholová seance se tak odehrála s nealkoholickým pivem (fuj) a všichni byli spokojeni.

Antibiotika už nemám, říjen už skončil a já bych mohl klidně začít zase pít. Ale neudělám to, tedy alespoň ne z vlastní vůle. Nemám důvod. Chuť možná trochu jo, přesto mě k tomu musí někdo donutit. Chci si sám na sobě vyzkoušet, jak dlouho dokážu ještě odolávat… Minimálně zůstanu střízlivý ještě první víkend v listopadu, protože mě opět čeká pracovní víkend a pak možná konečně půjdu na točené. Každopádně jeden pořádný důvod k oslavě v listopadu ještě bude.

Nezmínil jsem ty pozitivní stránky abstinence.
Na začátku října jsem vážil 88kg, nyní vážím 85kg Během měsíce jsem se na váhu vůbec nepostavil, průběžně jsem se nepřevažoval, chtěl jsem se nechat překvapit. Že ale ubírám na váze jsem poznal i tak. Nejen zlepšením kondice, ale třeba také tím, že mi začaly být volné kalhoty. Pil jsem místo piva hodně vody, ze začátku i poctivě cvičil a posiloval, ovšem co začalo trápení se zubem, šlo cvičení stranou a zůstalo pouze každodenních 30km na kole do/z práce. Měl jsem problém vůbec v noci usnout, takže na nějaké cvičení nebylo ani pomyšlení. Přesto jsem se v závěru měsíce opět vrátil k pohybu. Nutno podotknout, že hubnutí vlastně nebylo nijak obtížné, když jsem kvůli zubům prakticky skoro nic nejedl :)

Snížení váhy i zlepšení paměti byly ty hlavní důvody, proč jsem tohle vůbec podstoupil. Co jsem dělal přesně před týdnem? Jaké barvy mají všechny zubní kartáčky v koupelně? Do kdy je uvedené datum spotřeby na nejstarším jogurtu v lednici? Jaký je seed pro obnovení zálohy tvé bitcoinové peněženky? Až na tu poslední to jsou vcelku zbytečné a nedůležité otázky. Nicméně, kdybyste mi je položili třeba v létě v mém nejbouřlivějším období, nedokázal bych odpovědět ani na jednu. Opět zvládám v hlavě počítat malou násobilkou, sčítat a odčítat stovky nebo tisíce, na které jsem dříve brával kalkulačku.

Také se mi s čistou hlavou podařilo trochu investovat a spekulovat s kryptoměnami a vytvořit si vcelku úspěšný investiční plán. Už teď mám prakticky z ničeho zhodnocení o desetitisíce korun. Za pár let svému střízlivému já upřímně poděkuji. Podle probíhajících trendů očekávám zhodnocení v řádech statisíců, teď si ještě pohrávám s myšlenkou, že po hard forku (nebo před) půjdu all in do Litecoinu :)

Dogecoin mánie

3. 3. 201714. 6. 2023 Apin3 Comments

Pojďme si povědět, co jsou kryptoměny, co je Bitcoin, Dogecoin a kde je získat i zadarmo

Tento článek z roku 2014 aktualizován začátkem roku 2021. A s jakým výsledkem?

Určitě nemohu litovat! Za kryptoměny takto získané zdarma se dá pořídit třeba telefon a další věci. Šetřím si na budoucnost, je to jistější a spolehlivější, než důchodové pojištění.
A to nejdůležitější: přísun kryptoměn neustal a vy je můžete mít taky :)

Pamatujete, jak koncem roku 2013 přesáhla hodnota jednoho Bitcoinu hranici 1000 dolarů?

No, protože statistiky návštěvnosti dokazují, že návštěvníci tohoto blogu jsou tupá, negramotná a úchylná hovada, tak začnu tedy od začátku a něco málo vám o kryptoměnách povím…

Kryptoměna? To je nějaká nadávka?

Tak tedy kryptoměny, tyto virtuální peníze, které můžete směnit za Eura nebo Koruny, nebo se kterými můžete zaplatit reálné zboží nebo služby, zažívají poslední dobu obrovský boom. Ukazuje se, že technologie blockchain je jeden z největších vynálezů 21. století!
Jde o decentralizované elektronické peníze. Kryptoměny (konkrétně pouze bitcoin) jsou navrženy tak, aby je nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. O tom, jak to chodí na vašem bankovním účtua jak se ty papírové bankovky nebo mince tisknou a razí z ničeho a jak kvůli inflaci ztrácejí na hodnotě, jsme si tu už také několikrát povídali.
Výhodou kryptoměn je také skutečnost, že jsou pseudoanonymní, decentralizované a nikdo je tedy nemůže kontrolovat nebo ovlivňovat. Jejich celkové množství je většinou pevně dané, uvolňují se tzv. těžením nebo stakováním a díky tomu jsou většinou chráněny před inflací. Bitcoin běží na blockchainu a tím je sám sobě jakousi účetní knihou, ve které se každá transakce ověří a zapíše do této knihy, na což je nutný výpočetní výkon. Právě poskytováním tohoto výpočetního výkonu se vytváří další bitcoiny. Podrobně o fungování bitcoinu se píše na jakfungujebitcoin.blogspot.cz.

Bitcoinový účet vám nemůže nikdo zabavit nebo zrušit, nemůže vám na něj žádný exekutor, přestože jsou v něm všechny transakce veřejně přístupné. Když budete opatrní, banky ani berňák nemohou vědět, které z těch miliard účtů jsou vaše a ani vám je nemohou vykrádat nějakou daní. Kvůli tomu pořádají banky „hony na čarodějnice“ pod záminkou drog, zbraní nebo dětského porna. Jakoby se to neobchodovalo i s těmi bezcennými natisknutými papírky. O svůj bitcoinový účet můžete přijít pouze a jen svojí blbostí, když zapomenete heslo a ztratíte obnovovací klíč, nebo ho někomu vyzradíte.
Ačkoli sám Bitcoin není tak anonymní, jak se o něm všude říká, umírající starý bankovní systém dlouho neunese jeho progresivní prvek bořící stoleté shnilé struktury finančního otroctví.
Aby se stal Bitcoin nelegální, musel by na to být vydán zákon. Ale vláda, která by uzákonila nelegálnost bitcoinů by se se zlou potázala. Respektive bylo by velice obtížné zakazovat nebo špatně regulovat něco, co nejde vypnout a co tady už zůstane navždy. Zakázat můžou, zastavit ne. Díky tomu roste počet obchodů, směnáren a provozoven, kde akceptují bitcoiny. Mimochodem můžete se na ně podívat na https://coinmap.org.
Získat malé množství bitcoinů je totiž velice jednoduché a dostupné komukoli. Pokud jste trochu šikovní, můžete jich ale získat mnohem více bez větší námahy. Níže vám nechám pár tipů.

Co je to Bitcoin?

Bitcoin byl první kryptoměnou, která realizovala myšlenku nezfalšovatelné účetní knihy a právě díky vysoké oblibě Bitcoinu a jeho raketovému růstu na burzách, na sebe další nejrůznější kryptoměny nenechaly dlouho čekat. Dá se říci, že všechny další kryptoměny (altcoiny nebo shitcoiny chcete-li) jsou odvozeninou nebo přímou modifikací bitcoinu. Je to přeci jen něco jiného, nového a založeno na decentralizovaném systému, po kterém byla poptávka v mnoha oblastech.

Já se teď mlátím do hlavy, proč jsem se sběrem Bitcoinů nezačal už dříve, ještě v dobách, kdy se o tom moc nemluvilo, psalo se o nich jen v odborných IT článcích a byla to taková okrajová záležitost.
Bohužel s kryptoměnami jsem začal v roce 2014, kdy jsem vlastně jako slepý k houslím přišel k řadě nejrůznějších krpytoměn přes Qoinpro. Potom mě do několika faucetů (kohoutků, ze kterých kapou drobné. viz. níže) uvrtal jeden známý a já získával z těchto systémů po troškách v přepočtu několik desítek dolarů (edit 2021: dnes to jsou tisíce až desetitisíce dolarů, jen tak naokraj ;)).
Samozřejmě žádný začátek není jednoduchý, i já jsem ze začátku dostával pouze stovky až tisíce satoshi (nejnižší díl bitcoinu, 1 satoshi je 0.000 000 001 BTC), ale jakmile jsem na to nebyl sám, obklopil se schopnými a prozíravými lidmi, které ani nebylo nutné nijak dlouze přemlouvat a přesvědčovat o výhodách bitcoinů a dalších kryptoměn (když vám někde něco dávají zadarmo, tak na to každý slyší), začalo to být zajímavější.

Tip: A jaká nás čeká budoucnost?

A co ten DogeCoin?

Ano správně, dnes jsem vlastně chtěl něco málo napsat o Dogecoinech. Relativně nové kryptoměně, o které se dost mluví a která právě teď zažívá podobný růst a získává si nevídaný zájem, jako právě třeba Bitcoin. I když je Dogecoin v některých principech od Bitcoinu odlišný (vychází z Litecoinu), i tak se dá použít jako platidlo a jeho hodnota (nejen) díky rostoucímu zájmu veřejnosti pomalu stoupá. Bohužel ho existuje více jak 21 milionů, jako v případě bitcoinu, vlastně nemá stanovený max cap, tak cena dogecoinu nikdy nebude závratně vysoká. Přesto má všechny technologické parametry jako bitcoin a tudíž je na placení skvělou volbou. Zájemce o další informace odkáži na wikipedii.

jamajský bob na zimních olympijských hrách v Soči

Někteří lidi nevěří…
Dogecoin například umožnil jamajským bobistům účast na zimních olympijských hrách v Soči
Obliba Dogecoinu roste a prognózy naznačují, že růst bude. Důvodem je z velké části i fenomén doge meme, na jehož základě vlastně vznikl. A proto jsem se i já rozhodl naskočit do rozjíždějícího se vlaku a nepromarnit tu nejlepší příležitost, jako se mi stalo v případě Bitcoinu (jež je již dost rozjetý, občas přibržďuje, občas zrychlí)
Dogecoin na svůj boom teprve čeká a rád na tento fakt upozorním i své čtenáře, protože tak můžu získat další referraly :)
Dogecoin může mít potenciál, zájem o něj není malý, vedle desítek bezvýznamných a nehodnotných kryptoměn má miliony příznivců a něco, co jiné kryptoměny nemají: psa Shibu a memy s ním. Nejenom to, komunita DogeCoinu také podporuje a dotuje nejrůznější kulturní, sportovní i společenské akce, které jinak své sponzory hledají velmi obtížně. To vše je zárukou toho, že se o Dogecoinu bude mluvit ještě hodně dlouho a nemusí se obávat nezájmu…

Kde to získám? Nejlépe zdarma?

Pokud chcete také vlastnit, shromažďovat nebo obchodovat s kryptoměnami, není nic jednoduššího, než začít s některým níže vypsaným faucetem. Nic ale není zadarmo a aby na vašem účtu pravidelně přistálo několik drobných, musíte splnit nějaký úkol. Nejčastěji opsat Captchu, shlédnout reklamu, nebo srovnat obrázek. Vydělané kryptopeníze si pak necháváte posílat na svoji krypto peněženku.

Dogecoin má také několik svých peněženek. Já používám tu v Trezoru.

Tak peněženku už máte, teď si na ní nechat něco poslat. Ideálně bezplatně :)

UPDATE 2021: Hodnota jednoho Bitcoinu v roce 2017 dosáhla na 20 000USD a později rostla ještě výš! To mnoha lidem zcela změnilo pohled na kryptoměny, protože se ukázalo, že zvěsti o konci BTC jsou nejen zcestné, ale i neopodstatněné. Bitcoin nejde padělat, nejde zničit, nejde vypnout. Prostě tu bude s námi už napořád a vhledem k omezenému počtu kusů 21milionů bude jeho cena růst v cyklických bublinách. Přináším aktualizovaný seznam několika prověřených a platících faucetů (protože jsou financovány z reklam, musíte počítat, že sem tam na vás nějaká vyskočí). Musíte také počítat s tím, že čím dražší bude hodnota jednotlivých kryptoměn, tím nižší odměny tu získáte…

Nejstarší a nejznámější faucet. To je Freebitco.in, kde každou hodinu opíšete Captcha kód a losujete číslo. Podle přiložené tabulky vylosované číslo odpovídá dané hodnotě, kterou obdržíte v Bitcoinech. Následně máte možnost svoji výhru znásobit v Multiply game, která spolehlivě funguje na principu ruletového systému (sázíte na vyšší nebo nižší číslo a v případě neúspěchu zdvojnásobujete sázku). Tímto způsobem se dá váš výdělek velmi jednoduše rozmnožit (ale také o všechno přijít). Za každou hru dostáváte několik Reward Point(RP) kterými si pak můžete navýšit svůj příjem z každé hry, nebo si za ně koupit elektroniku, nebo je prostě směnit za bitcoiny pro vaše konto. Pokud máte na účtu alespoň 30 000 satoshi a nepotřebujete je hned vybírat, můžete je tam nechat zhodnocovat naprosto bez práce. Earn BTC vám každý den připisuje procentuální zhodnocení stavu vašeho konta. Já to udělal tak, že jsem tam prostě poslal několik satoshi, tím pádem už nemusím každou hodinu vyplňovat Captcha a tato vychytávka mi každý den připisuje určité množství bitcoinů, které podle současného kurzu znamenají více jak 100Kč! Dnes to jsou 100Kč každý den zcela bez práce, až hodnota bitcoinu ještě povyroste, budou to tisíce nebo desetitisíce zdarma každý den! Ostatně, k této funkci je i přehledný kalkulátor s praktickou tabulkou, ověřit si tam můžete sami, kolik denně dostanete, pokud budete mít na účtu tolik a tolik ;) Dále je tu i loterie, ve které se losuje 10 výherců a hlavní cena vždy přesahuje 1BTC! Funguje zde referenční systém a já svým aktivním referralům dávám 50% refback! Takže pokud ještě neznáte tento nejznámější faucet, máte jedinečnou příležitost začít ;)
Další klony freebitcoin faucetu pro různé kryptoměny. Základní losování funguje naprosto stejně. Některé jsou obohaceny o další funkce a možnosti, některé jsou i bez ověřování captcha: Freelitecoin.com, Free-Ethereum.io, Free-Tron.com, FreeBinanceCoin.com, Free-Doge.com, FreeCardano.com, FreeBitcoin.io
Anonymní kryptoměna Zcash okamžitě do vaší peněženky. Globalhive vám jednou denně umožní výběr malé částky ZEC, která se vám ale nestřádá na vašem herním účtu, nemusíte čekat na nahrání určité částky pro výplatu, ale ihned po výběru se odesílá na adresu vaší ZEC peněženky z Trezoru nebo třeba z Trust walletky.
Vydělávat kryptoměny můžete i telefonem s Androidem. Nenáročné, ale nejvýnosnější mobilní faucety jsou Free Litecoin a Free BitcoinCash, případně i TipNano pro kryptoměnu NANO. Pak existují i mobilní hry, které vám za hraní platí: CryptoPop, CryptoWord a PhotonPong.
Můžu vám také směle doporučit simulátor těžení RollerCoin, kde za hraní jednoduchých her dostáváte výpočetní výkon, kterým těžíte skutečné kryptoměny. Podrobně zde a jak se této nenáročné ale velmi výdělečné hříčce daří se dočtete zde.
Šikovný a spolehivý faucet, kde získáváte body (ACP), které pak můžete proměnit na BTC a další kryptoměny je Firefaucet.

Někteří z vás teď budou mít určitě správný dotaz, jak ze svých vydělaných virtuálních peněz udělám skutečné peníze. Není to jen nějaký hoax? Jak bitcoinem zaplatím složenky a nebo si je převedu na svůj korunový účet v bance a udělám z něj ničím nekryté fiat peníze? Jak směním něco, čeho je omezené množství a neustále roste na hodnotě za staré špatné fiat peníze, kterých je neomezené množství a tím pádem neustále ztrácejí svoji kupbní sílu?

Pro Bitcoin existuje spolehlivá a ověřená směnárna www.anycoin.cz, případně Coinmate.io, kterou vyvinuli a provozují čeští vývojáři a obchodují kryptoměny za nejvýhodnější ceny na internetu. Případně i samotná peněženka/burza Coinbase vám po ověření totožnosti směňuje kryptoměny na váš klasický bankovní účet. Pokud to ale s kryptem myslíte vážně, doporučím vám největší a nejspolehlivější krypto burzu Binance, kde při registraci přes tento odkaz dostanete 5% slevu na veškeré poplatky. Navíc na Binance máte možnosti dalšího zhodnocování přes staking, savings atd.

Za vyhrané DOGE nebo LTC (nebo i za klasické fiat peníze) si koupíte těžební výkon například na genesis-mining.com a pokud při objednávce zadáte promo kód scbj9e, dostanete slevu 3% na celou objednávku! Toto určitě stojí za vyzkoušení! Dlouhé roky tu mám pasivní příjem s automatickými výplatami přímo do Trezoru ;)

No a nesmím také zapomenout na nejstarší cloudové těžiště kryptoměn Eobot, kde můžete pohodlně těžit více jak 20 různých kryptoměn i ~~zcela zdarma a bez jakékoli investice~~! Více informací v samostatném článku.

Většina faucetů má hodinovou periodu. Těžba běží neustále a je to váš pasivní příjem. Proto je nejlepší s ním začít co nejdříve. Pokud máte v práci přístup na internet a běžnou pracovní dobu, věřte mi, že to pak v práci utíká velice rychle, když si každou hodinu odklikáte a opíšete několik faucetů. Ráno tak například víte, že stačí osumkrát losovat čísla a pak se jde domů. Během toho pracovního dne si vedle pravidelné mzdy vyděláte z dnešního pohledu ne zrovna miliony (ovšem v delším časovém horizontu se k tomu snadno přiblížíte), ale třeba na svačinu určitě :)

Aplikace pro Smart TV

28. 12. 201613. 9. 2019 ApinLeave a comment

10 nejlepších aplikací, které musí mít každá chytrá televize s Androidem. Například mini PC DI-WAY K1 AND-4 DVB-T2, kterému jsem se podíval na zoubek a všechny tyto aplikace již obsahuje.

Začátkem prosince mi jeden známý přinesl takovou malou černou krabičku se slovy: „Ty jsi technicky zdatnější než já, koupil jsem tohle rodičům k vánocům a potřeboval bych to zprovoznit“.
Už je po nadílce, takže už nic nevyspoiluju a můžu se tedy i s vámi podělit o ten utajovaný zázrak techniky, který prý pod stromečkem udělal ohromnou radost.

Tou krabičkou bylo DI-WAY K1 AND-4 DVB-T2 Quad Core, který v sobě, jak už je z názvu patrné, mj. ukrývá i DVB-T2 tuner, což ho předurčuje k využití i v blízké i vzdálené budoucnosti. Otázkou všem je, jestli mu v budoucnosti bude stačit dech. Už dnes to po technologické stránce není žádný zázrak:

Android 4.4.2 (kitKat), CPU Amlogic S805 Quad core Cortex A5r4 2GHz, GUP Octo-core Mali-450MP GPU @ 600MHz, 3D hardward 3D graphics acceleration, Memory DDRIII 1GB, Flash Nand Flash 8GB (4 ~ 32GB Optional), WiFi Built in 2.4G WiFi, IR Infra Remote control, 3G Support most external 3G USB dongle, DVB-T2 system standard: ETSIEN 302 755, Support MPLP, Demodulation: QPSK, 16QAM, 64QAM or 256QAM.

Konektivita:
I / O HDMI 1.4 1080P Support, 4 * USB HOST 4 High speed USB 2.0, support U DISK and USB HDD, 1 * TF CARD Support 1 ~ 32GB, 1 * AV AV output, 1 * SPDIF Audio output, 1 * RJ45 10/100 BaseT, Power DC Adapter (12V / 1A), 1 * RF IN DVB RF IN, 1 * RF OUT DVB RF LOOPOUT.

V diskuzích o tomto Android zařízení jsem se dozvěděl, že má i novějšího a modernějšího brášku s lepším procesorem a 2GB RAM, ovšem bez tuneru. S tunerem existuje další verze s 3GB RAM, ale ta se u nás údajně neprodává a cenově je taky trochu někde jinde.

Takže tady je pár mých poznatků:

Di way k 2 and 4 DBV-T2 tuner Na dávno utržený koaxiální kabel od antény jsem namontoval koncovku, zapojil do tohoto mini PC a dal automatické vyhledávání televizních stanic. Recenzemi opěvovanou vynikající citlivost tuneru musím potvrdit. Nemám sice možnost odzkoušet zmiňovaný DVB2 tuner, protože se tu v tomto pásmu ještě nic nevysílá, ale DVB první generace bude příjemným překvapením. Jestliže na běžné televizi s běžným DVB tunerem naladím nějakých 27 stanic, tak tento přístroj jich našel 75 včetně tří HD kanálů. Mnohé z nich se sice opakují na různých multiplexech v různých kvalitách signálu, ale díky tomuto tuneru lze naladit např. V1, Noe TV, regionální zpravodajství, slovenské JOJ, JOJ Family a mnohé jiné, běžným tunerům zapovězené stanice. Po seřazení a promazání duplicitních kanálů se slabším signálem má divák k dispozici čtyřicítku televizních stanic. Kdybych byl konzumentem televizního vysílání, asi bych byl spokojen.

Obraz je krásně čistý a kontrastní. Odzkoušeno na PC monitoru i na projektoru, na kterém probíhal zbytek veškeré aktivity.

Dalším krokem bylo promazání předinstalovaného bloatwaru, kterého je v zařízení opravdu mnoho. Jak se to ale vezme. On je to v podstatě chytrý telefon upravený pro televize. DTV nadstavba zajišťující sledování televizních stanic pod Androidem 4.4, jak ho známe z běžných telefonů nebo tabletů. Takže zapojením tohoto set-top boxu do klasické hloupé televize, získáváte smart TV se všemi funkcemi, které k tomu patří.

Po prvotním připojení k internetu a přihlášení k univerzálnímu Google účtu jsem měl chuť to prohodit oknem. Přístroj se první den stal prakticky nepoužitelný. Až když se dostahovaly a doinstalovaly všechny aplikace a aktualizace a po následném pročištění předinstalovaným čističem se konečně trochu zlepšila odezva a bylo možné tuto krabičku začít používat, respektive začít promazávat předinstalovaný balast.
V zařízení je z výroby zhruba desítka nejrůznějších aplikací pro sledování online televizí, internetového vysílání a virtuální videopůjčovny. Bohužel všechny jsou jen demo nebo trial verze, ostatní nejsou v našem regionu podporovány nebo jsou u nás prakticky nepoužitelné nebo příliš složité pro používání důchodci. Z předinstalovaných aplikací tak v zařízení zbyl akorát prohlížeč www, Skype, Mulimediální centrum Kodi, YouTube, zprávy a počasí, prohlížeč obrázků, Clean Master, utility pro přenos obrazu a sdílení obrazovky, samotná DTV pro TV tuner a několik systémových chujovin, které nelze běžným způsobem odstranit.

Kdybych DI-WAY K1 AND-4 měl něco vytknout, tak to bude 1GB RAM, která prostě dneska už pro plynulý provoz jak telefonů, tabletů, tak i multimediálních smart zařízení nestačí. Wi-fi na 2,4Ghz, která se čas od času samovolně odpojí a uživatel se musí v nastavení znova připojit. Zastaralý Android bez vyhlídek na aktualizaci. U přehrávání některých videí bude 30 snímků za sekundu málo. Neměl jsem možnost vyzkoušet údajně podporované 3D, ale nedokážu si ho představit na 30fps. Videa na kodeku H.265 v předinstalovaném multimediálním centru KODI ve full HD rozlišení se přehrává při nepoužitelných 10 snímcích za minutu! Možná videa v nižším rozlišení na tomto kodeku by to zvládlo přehrát plynuleji, ale tyto jsem neměl k dispozici… Jinak musím uznat, že je to vskutku šikovná hračka a za ten týden testování se mi zasekla natvrdo tak, že nešla ani vypnout a musel se vytáhnout napájecí kabel, „pouze“ 3x.

No a konečně se dostávám k tomu, o čem má být dnešní článek.
Co nainstalovat do Android Smart TV po odstranění nepoužitelného bloatwaru?
Pokud se poohlédnu po internetu, tak je to trochu zklamání a nikde neexistuje nějaký nezávislý univerzální seznam aplikací, které by ve smart tv neměly chybět.
Tak proto si vytvořím svůj.
Většina výrobců má ve svých chytrých televizích svůj upravený OS se šmírovacím spywarem ze svých repozitářů, které by možná šlo použít i na dnes zmiňovaném set-top boxu, ale vesměs je to všechno jedno a to samé a nedá se říci, že by byla jedna killer appka speciálně pro chytrou televizi, která by strčila do kapsy všechny ostatní. Takže víceméně to budou všechno aplikace, které možná máte nainstalované i ve svém telefonu nebo tabletu…

Co jsem tedy v obchodě Google Play vybral za aplikace pro android smart TV?

Webkamery

Začnu šikovnou aplikací, která je mým favoritem a neměla by chybět nejen v chytrých televizích, ale mám ji i v telefonu a využívám ji velmi rád a často.
Chcete se podívat, jak to právě teď vypadá na horách na sjezdovkách? Jaká je dopravní situace na našich silnicích? Co se děje na náměstí ve vašem městě? Jaké počasí mají na plážích Copacabana? Jak to zrovna vypadá v ulicích Prahy pohledem webkamery umístěné na mazací tramvaji? Kolik vlaků stojí na Hlavním nádraží? Co se děje na ulicích na Broadwayi? Jak to vypadá ve studiu vašeho oblíbeného rádia? Nebo jaký výhled mají aktuálně kosmonauté na ISS?
Nejen statické snímky, ale i živé vysílání z nejrůznějších míst celého světa jsou právě v této aplikaci. Reklama na vás bude vyskakovat pokud si budete prohlížet časosběrné snímky z minulosti. Web kamery jsou řazeny podle různých kritérií nebo oblastí umístění. Je jich tu vážně hodně a dá se u toho strávit spousta času.

Meteoradar

Aktuální pohled na srážkovou oblačnost nad naším územím nesmí chybět v žádném telefonu a bezpochyby ani v chytrých televizích. Před odchodem z domu jednoduše zjistíte, jak to na obloze vypadá, odkud kam se valí dešťové mraky a jestli náhodou nemají namířeno i nad vaši zahradu.
Pokud si také set-top box zapojíte do projektoru a budete mít obraz více jak 3m uhlopříčky, můžete si i zahrát na moderátora počasí, postavit se před stěnu a komentovat pohyb oblačnosti nad republikou.

VLC

Ačkoli má set-top box předinstalovaný multimediální přehrávač KODI, který lze rozšiřovat mnohými plug-iny a doplňky, VLC player pro Android se může hodit třeba právě kvůli souborům kódovaných H.265 kodekem, které VLC přeci jen zvládne přehrát znatelně plynuleji (pokud mu zrovna neselže hardwarová akcelerace). No a také někdo může preferovat prosté přehrávání videí a nepotřebuje na to KODI plný zpomalujících doplňků. A pokud by vám VLC player z jakéhokoli důvodu nevyhovoval, můžete ho nahradit alternativami, například MX Player.

TV Program

Konečně se dostávám k aplikacím, které na smart Tv patří. V obchodě Play je nepřeberné množství televizních programů a protože v DI-WAY K1 AND-4 je EPG vyloženě tragické, bude některá taková aplikace nutností. Já jsem vybral TiViKo televizní program kvůli přehlednosti, snadnému přizpůsobení a neagresivním reklamám. Vadila by mi na tom asi jediná věc: v detailu pořadu není uvedeno, kdy končí. To je ovšem maličkost a délka pořadu se dá snadno odhadnout v přehledu s ostatními pořady. Jinak tomu nechybí plánování, upozorňování i odkazování na další aplikace jako je například ČSFD.cz.

ČSFD.cz

Když už máte multimediální přístroj v podobě chytrého stb s Androidem a plánujete si na něm pouštět filmy, tak by v něm neměla chybět mobilní verze slavné filmové databáze. Mobilní prostředí je oproti té mateřské webové verzi na první pohled docela strohé, ale je jednoduché, přehledné, účel plní a veškeré další funkce a přehledy jsou ukryté až v nabídce po rozkliknutí menu.

Twich.tv

Tuším, že streamovací aplikaci Twitch ocení hlavně vnoučata, nicméně i starší uživatelé nevyhledávající lets playe, by si zde mohli najít to své. Není to jen hromada streamerů nejrůznějších PC her z celého světa, ale jsou zde i přímé přenosy sportovních událostí, pokerových turnajů, koncertů, své kanály tu mají nejrůznější kreativci, talk show atd.

Prima PLAY

Soubor reklam prokládaných pořady televize Prima. Je zde kompletní archiv všech pořadů z produkce Primy. Stupidní seriály i imbecilní televizní relace, to vše tu najdete na jednom místě. V rámci testování jsem se chtěl podívat na náhodně vybraný jeden díl Pevnosti Boyard. Neměl jsem ale takovou trpělivost.
Před samotným videem bylo asi 5 dvacetivteřinových reklam. To bych ještě toleroval, ovšem po necelých deseti minutách videa se spustila ta samá sada reklam, jako na začátku. Pohled na časovou osu naznačoval, že takových iritujících momentů bude ještě 6. Na to jsem už fakt neměl nervy. Po deseti minutách konstatuji, že to funguje, budoucí majitelé si aplikaci mohou předplatit nebo odinstalovat a aplikaci zavírám. Ostatní televizní stanice mají také své aplikace s archivem reklam prokládaným odvysílanými pořady. To ale instalovat nebudu, nejsem masochista, tahle musí stačit.

iVysílání České televize

Veřejnoprávní televize placená z koncesionářských poplatků nemá potřebu ani tu drzost cpát do archivu svých pořadů reklamy. A tak tu je skutečně první a nejspíše i poslední archiv televizního vysílání, který není zahlcen obtěžující reklamou. Je tu tolik obsahu, že kdybyste se chtěli na všechno podívat, potřebujete na to několik životů. A bez přerušování reklamou. Takhle to má vypadat.

Stream

Televize z dílny tuzemského vyhledávače, která nabízí pro mne nijak atraktivní obsah, ale je sympatická tím, že tolik nezahlcuje reklamou, jako jiné, výše popsané služby. Na telefon nebo tablet bych si ji asi nikdy nenainstaloval, ale na takovémhle zařízení jistě neurazí. Má jen pár MB a nabízí spoustu CZ obsahu.

Vimeo

Vimeo je videoserver podobný YouTube, ale již na první pohled poznáte rozdíl. Není tu tolik zbytečného a nezajímavého obsahu, jako na YT, protože kvantitu vyvažuje kvalitou. Obsah zde má navrch především tou vizuální stránkou, což na velkých televizních uhlopříčkách a při dostatečně rychlém internetovém připojení jistě ocení každý divák.

Heureka

Nejznámější vyhledávač zboží má podařenou mobilní aplikaci, tak proč nenakupovat jednoduše z pohodlí televizní sedačky?

Hry a ostatní

Zmínil jsem, že k ovládání Di boxu je nutnost mít (nejlépe bezdrátovou) myš? On se kurzor myši teoreticky dá ovládat i dodávaným tenkým dálkovým ovladačem, ale byla by to strašná řehole.
V podstatě můžete nainstalovat jakoukoli hru z Google Play, ale je potřeba mít na paměti, že všechny zdejší hry jsou koncipovány tak, že se ovládají na dotykové obrazovce, případně pohybovými senzory. Tady máte akorát kolečko myši a levé klikátko (pravé tlačítko slouží jako funkce Zpět – což může být velký problém pro leváky). Takže z toho vychází, že si na televizi zahrajete Mahhjong, Jewels, sudoku a jiné klikačky. Hry, které vyžadují mít současně více prstů na obrazovce nebo využívají pohybové senzory si prostě s myší v ruce nezahrajete. Taktéž si nechte zajít chuť na mapy a jiné aplikace vyžadující dvojhmaty a jiné tahy více prsty, které jsou na dotykové obrazovce telefonu samozřejmostí, ale myší se nedají napodobit. Tady už je třeba zainvestovat do ovladače nebo klávesnice s touchpadem.

Zapomněl jsem na něco? Třeba na DVTV, která v době testování neustále padala a nepodařilo se ji připojit k archivu. Nenainstaloval jsem ani VOYO.cz, protože vím, že budoucí majitel není fanda předplacených služeb a právě videopůjčovny podobného typu by najisto nikdy nevyužil.

Pokud máte tip na další Android aplikaci, která by neměla chybět v chytré televizi a v dnešním výčtu aplikací není, tak se podělte v komentářích pod článkem. Pomůžete tím všem majitelům chytrých televizí.

Ukryté PayPal Donate tlačítko

16. 11. 201616. 11. 2016 ApinLeave a comment

To jsem takhle nedávno úplně náhodou zjistil, že mi na jednom webu nefunguje Donate tlačítko od PayPalu. Promptně jsem si chtěl ověřit vložený kód a případně si vygenerovat nový, jenže ejhle, ono to nebude zase tak jednoduché, jak by se zdálo…

PayPal, největší a jistě i nejpoužívanější platební systém na internetu udělal to, co s oblibou dělají takřka všechny služby a aplikace nejen v online postředí: „Počkáme, až si lidi navyknou na naše staré UI a naučí se ho používat a pak to kompletně překopeme, něco přesuneme, něco přejmenujeme, něco schováme pod jinou nabídku, něco se přebarví, změní se ikonky a celé to předěláme tak, aby se s tím naši uživatelé museli znova naučit – nejlépe jen krátkodobě – do dvou let uděláme kompletně nový redesign a všechno bude zase úplně jinak.“

Nechci se označovat za konzervativního jedince, redesing již před nějakým časem Paypalu prospěl, hodně věcí v administraci zpřehlednil a zjednodušil, ale u základního osobního účtu také hodně věcí osekal a schoval a je trestuhodné, že s novým UI neudělali i novou nápovědu. Takže pokud jste si například také chtěli vygenerovat Donate tlačítko na svůj web nebo blog a v nastavení tuto možnost nikde nemohli najít a hledali v nápovědě, zjistili jste, že nápověda napovídá ještě ke starému vzhledu…

Donate tlačítko umožňuje čtenářům podpořit své oblíbené autory a vydavatele na internetu dobrovolnou finanční částkou, dát najevo sympatie nebo je odměnit za informace, které na internetu poskytuje. S Donate tlačítkem se setkáte na mnoha webech, umožňuje přispívat i uživatelům bez PayPal peněženky a jakoukoli věnovanou částkou přispíváte autorovi zpravidla na provoz webu a náklady spojené s publikováním a údržbou. Využívá se i pro sbírky a charitativní projekty.

Takže pokud také marně hledáte způsob, jak si v roce 2016 v novém uživatelském rozhraní PayPalu vygenerovat Donate tlačítko pro svůj web, níže je návod:

U běžného uživatelského účtu byste takové sponzorské tlačítko logicky hledali pod položkou Send&Request Payments. Tam ho ale nehledejte. Po přihlášení na úvodním přehledu se musíte posunout o stránku níže a v levém sloupci pod výpisem bankovních účtů a přiřazených platebních karet kliknete na odkaz Seller preferences a nemusíte ani nic nikde prodávat.

Na další stránce ve výčtu funkcí klik na Update vedle hned první možnosti PayPal buttons > Manage my payment buttons

Zobrazí se přehled všech kampaní a tlačítkem Create new button můžete vytvořit nový button. V nabídce máte hned několik typů tlačítek. Pokud ale nevlastníte e-shop, tak vás tlačítka s nákupním košíkem nijak zvlášť nemusí zajímat a z roletkové nabídky vyberete Donations.

V možnostech si pak můžete zvolit z malé nebo velké varianty tlačítka, s obrázky platebních karet nebo bez, dokonce můžete nahrát i vlastní obrázek tlačítka. Dále můžete vybrat měnu a zvolit si, jestli výši příspěvku necháte na uvážení vašich čtenářů, nebo jim stanovit částku, kterou mohou poslat.

Dole kliknete na tlačítko Save Changes a máte základní nastavení hotové. Na následující stránce si vykopírujete HTML kód, který vložíte na vašem blogu nebo www stránce do místa, kde chcete Donate tlačítko zobrazovat. Případně máte i vygenerovaný jednoduchý odkaz, který si můžete dát třeba do podpisu v e-mailové komunikaci, šířit sociálními sítěmi atd.

Jsem tak naivní, že mám Donate ikonku i zde. Za roky fungování na něj kliknul snad omylem jen jeden člověk. Je to pořád původní kód, vlastně ani nevím, jestli stále funguje. Možná je ten správný čas, aby to vyzkoušeli čtenáři a tak jestli jste si s mojí malou pomocí také mohli dát toto tlačítko na svoje stránky, máte možnost poděkovat :)

Pokud se v nové moderní podobě administrace PayPalu také ztrácíte a nemůžete se doklikat tam, kam potřebujete, bude to hlavně proto, že máte obyčejný Personal typ účtu. Hodí se vám odkaz (https://www.paypal.com/webapps/customerprofile/summary.view) na přehled všech nastavení a operací PayPalu, který je přístupnější až v Bussines účtu.

Celly Clip and Click

7. 10. 201616. 10. 2016 ApinLeave a comment

Celly Clip and Click je sada tří přídavných univerzálních čoček rozšiřující fotografické možnosti vašeho telefonu nebo tabletu.

Nastal podzim, venku se to barví do mnoha odstínů a mnozí z vás tyto krásy podzimní přírody chtějí zaznamenat fotoaparátem ve svém telefonu. I já jsem se odhodlal tyto události fotit. Bohužel foťák bývá vždy tou nejslabší částí prakticky všech telefonů, které jsem kdy vlastnil a ani ten poslední telefon není vyjímkou.

Napadlo mě tedy, že bych nedostatečnou kvalitu fotoaparátu mohl zkusit dojebat některou z přídavných čoček, kterých je na trhu celkem slušné množství. Překvapivě v kamených obchodech specializovaných na mobilní telefony a jejich příslušenství se nic takového sehnat nedá, prodavači mnohdy nemají ani tušení, že něco takového vůbec existuje a tak se musí zákazník poohlédnout na internetu. Volba padla na set Celly Clip and Click, který za necelé 4 stovky nabízí sadu tří čoček umožňující zachytit makro, široký snímek a kulovitý výřez tzv. rybí oko. Popravdě šlo mi hlavně o to makro a další dvě čočky beru jako takový bonus, který stejnak nenalezne větší využití.

No a proč o tom vlastně píšu? Před koupí čehokoli si o produktu snažím zjistit co nejpodrobnější informace a nejlépe se čerpá z uživatelských recenzí. A protože uživatelských recenzí nebo videí na Youtube právě na tento produkt je žalostně málo, rozhodl jsem se o tom napsat také pár písmenek, aby se potenciální zájemci o Celly Clip and Click také dočetli informace, které se v oficiálním popisku od distributora nedozví. Přeci jen blíží se Vánoce, pro někoho by to mohl být zajímavý a originální dárek a leckdo by se chtěl o takovém zajímavém gadgetu dozvědět více :)

Celly Clip and click působí na první pohled pěkně a funkčně. Je to vlastně takový kolíček, do kterého se našroubuje jedna ze tří dodávaných čoček a celé se to nasadí na objektiv vašeho mobilního telefonu nebo tabletu. Kompatibilita s naprostou většinou telefonů a tabletů na trhu. Tahle maličkost z fotoaparátu vašeho telefonu udělá zdánlivě efektivní snímač, který na první pohled dělá obrázky, jaké můžete znát z (polo)profesionálních fotoaparátů s výměnnými objektivy. Výhodou je skutečnost, že nemusíte s sebou tahat vekou brašnu na foťák a výměnné objektivy, ale malý pytlíček (dodáván v balení) se zmiňovaným kolíčkem a třemi čočkami.

Fotky ovšem nevypadají nijak kouzelně. Jak jsem již v úvodu zmínil, kvalita fotoaparátu v telefonu je ten nejslabší článek a když se na něj nasadí ještě takovéto „kurvítko“, tak kvalita utrpí ještě více. Nicméně to, co se od čoček očekává, splňují.

View post on imgur.com

Makro čočka nijak výrazně nezvětšuje, ale umožní pořídit snímek z opravdu těsné blízkosti. Drobné detaily si pak prohlédnete na pořízené fotografii přiblížením. Je to patrně nejlepší čočka ze všech tří. Umožní vám zachytit detaily, které byste se svým telefonem jinak neměli šanci vyfotografovat. Bohužel potřebujete k tomu mít dobré světlo a pevnou ruku, protože na takovéhle mikroskopické snímání jsou i drobné výkyvy a záchvěvy fatální. Foťák musí stále přeostřovat a při zmáčknutí spouště je velmi pravděpodobné, že s telefonem nechtěně malinko hnete a jeden snímek tak budete muset fotit několikrát. Makro čočka má určitou ohniskovou vzdálenost a tak dokáže zprostředkovat kvalitní zaostření jen v jednom bodě. Cokoli bude ohniskové vzdálenosti blíž nebo dál byť jen o pár milimetrů, bude rozmazané. Zakřivením čočky je způsobeno také mírné rozmazání okrajů snímku. To většinou ale nemusí vadit, pokud se vám podaří mít na středu fotky to, co jste chtěli vyfotit, máte vyhráno.

Rybí oko. Co k tomu napsat? Nenašel jsem pro něj seriózní využití a je spíše jen na efekt nebo pořizování specifických snímků. Pokud trpíte známou duševní poruchou nutící vás pořizovat selfie, určitě vás tato čočka bude bavit. Vaše škaredé držky budou teď ještě víc škaredější. Kulaté xichty s velkými frňáky vám budou závidět mnozí kamarádi. A pokud i oni také trpí nemocí, vyznačující se nutkáním pořizovat fotky svých xichtů, určitě se jimi obklopte, protože s touhle čočkou se vás na jeden snímek vejde více než obvykle. Jak již název napovídá, výsledná fotografie bude kulatá s mírně rozmazanými okraji. Je to také jediný nástavec z celého setu, který se dá rozšroubovat, vnitřní čočky vysypat a ztratit…

Široký záběr. Potenciál tahle čočka má, zprostředkuje stejně blbě vypadající pohled přes kukátko ve dveřích, jako rybí oko, ale nemá tak deformované okraje. Používá se společně s makro čočkou, bez ní telefon nedokáže zaostřit a s ní to je jen o malinko lepší. Skutečně rozšíří zorné pole o několik stupňů, ale tak dokonale rozhodí ohniskovou vzdálenost, že znemožní foťáku pořádně zaostřit bez komba s makro čočkou. Navíc stejně jako v případě rybího oka, i zde bude mít pořízená fotografie černý kulatý okraj a zase ještě více rozmázne okraje.

Co o tom říci závěrem? Pokud se vám nijak výrazně netřesou ruce, na focení makra to jako hračku určitě využijete. S rybím okem si můžete užít hodně legrace, ale focení širokých záběrů je prostě katastrofa. V dané cenové kategorii nejspíše nic univerzálnějšího nenaleznete. Pokud to nebudete brát profesionálně a nebudete od toho očekávat zázraky, jistě to bude zajímavé rozšíření fotografických možností vašeho telefonu nebo tabletu.

Ukulele nová meta

2. 9. 20165. 2. 2017 ApinLeave a comment

Když máte kamarády, co umí akorát chlastat a hulit a vyměníte je za jiné, kteří umí to samé, ale navíc u toho hrají na hudební nástroje, zanechá to ve vás následky a budete se snažit zapadnout.

Ačkoli tohle nebyl ten pravý impuls k tomu, abych si pořídil ukulele, něco pravdy na tom bude. Již dlouho jsem uvažoval nad tím, že pokud nechci v muzice stagnovat nebo spíše upadat, je na čase se od gramců posunout někam jinam, naučit se něco nového, přijmout výzvu, dokázat si, že když to zvládli jiní, tak to dokážu i já.

A konečně jsem se odhodlal. Na co jsem vlastně čekal? Proč jsem to neudělal dřív? To jsou otázky, které si teď často pokládám.

Jeden z těch důležitých impulsů byla jedna deštivá noc v kempu na břehu Vltavy, kde jsme se v altánu schovávali před bouřkou spolu s ostatními vodáky. Naše výprava klasicky s kytarou a tamburínou a ve skupince dalších jeden kytarista, který když viděl, že máme taky kytaru (a spoustu piva), tak se zvedl, odešel do stanu, za chvíli se vrátil a v ruce držel… ukulele. Uměl zahrát hromadu skvělých písniček, ale tu jednu jedinou v repertoáru neměl. Ano, mám na mysli legendární Somewhere Over the Rainbow od Israel Kamakawiwo’ole. To jsem vážně nečekal, nečekal to vlastně nikdo a právě tady se zrodil ten nápad, že když to neumí, tak se to naučím sám. To je totiž tak skvělá písnička, že bych ji chtěl zahrát i na pohřbu.

Dalšími těmi impulsy pro pořízení ukulele je skutečnost, že když takhle sedíte v hospodě s ostatními muzikanty a máte v ruce nějaký hudební nástroj, tak na něj ani nemusíte hrát a přesto v něm cítíte ty vibrace, tu pozitivní složku, ten rytmus, ten spirit, kterým rezonuje každý strunový, perkusový nebo dechový nástroj u stolu. Ačkoli zvuk maličkého ukulele naprosto zanikne v tom kraválu vedle několika kytar, houslí, flétny (která mimochodem také není moc slyšet), heligonky, harmoniky, bubínků, cajonu atd., dá se vždycky otočit vzhůru nohama a použít jako další bubínek :) Ukulele je spíše solo nástroj, nebo doprovod maximálně tak pro jednu kytaru, harmoniku nebo třeba kazoo (které mám také), jinak ho více nástrojů snadno přehluší.

Ukulele mám teprve pár týdnů a přes počáteční rozpaky jsem již přišel na to, že to nebude příliš složité. Pár písniček již víceméně umím zahrát zpaměti. Začínat písničkou Somewhere over the Rainbow nebyl úplně nejlepší nápad, ačkoli tahle píseň sama o sobě není příliš obtížná a existuje několik způsobů, jak ji hrát. Brzy jsem zjistil, že na stovky skladeb a písniček postačí jen 3 akordy, začal si dělat zpěvník z písniček, které se nejčastěji hrají v hospodě a přišel na jednu šokující věc.
Když jsem si hledal ukulele akordy k jednotlivým skladbám a pouštěl si originální písničky na Youtube, u většiny skladeb jsem shledal fakt, že tyhle muzikanti tuhle nebo tamtu písničku umí zahrát mnohem lépe, než původní autor :) Jsou tak dobří, že to platí u více jak 90 % všech písniček, co mají ve zpěvnících! To je docela dobrá motivace. Tomuhle se chci také přiblížit! I když tuším, že ukulele bude jen vstupní drogou a po čase přejdu na šest (nebo dvanáct?) strun nebo klávesy. Ale nejvíc mě teď láká cajón. Ten si plánuji pořídit v nejbližších dnech.

Chtělo by to více času na učení, zkoušení a trénování. Nejvíce jsem se toho zatím naučil v práci, kam si ukulele nosím na delší směny. Jinde prostě času moc nemám. Potřeboval bych ho ale mnohem více, abych se zvládl naučit všechny důležité riffy a rychle přehmatávat z akordu na akord. Také ještě potřebuji napilovat hraní a současně do toho zpívat, což mi u složitějších skladeb dělá neskutečné problémy. Stále si zatím troufám jen na ty jednodušší písně a bez náhledu do zpěvníku se občas ztratím. Nicméně mě naplňuje fakt, že toho mám před sebou ještě hodně a neztrácím tak motivaci učit se nové a složitější písničky.
Nebudu zastírat fakt, že ukulele mám také kvůli jedné slečně a učím se její oblíbené písničky. A samozřejmě narozeninová mělodie Happy Birthday byla jedna z prvních, kterou jsem se naučil :)

S djingem je to nesrovnatelné. Míchat desky vždy bylo a je až směšně triviální. Nevýhoda je u djingu ve finanční i prostorové náročnosti, dále v závislosti na elektřině a taky je velmi pravděpodobné, že se kolem budou motat smažky a jiní zmrdi. Na pořízení nejlevnějšího ukulele vám bude stačit necelá tisícovka, můžete na něj hrát i v nejodlehlejších koutech přírody, skoro nic neváží a vejde se vám do středně velké brašny. Abyste na gramofonech odehráli třeba dvě hodiny, váš recordbag vinyly ztěžkne o několik kilogramů. Na ukulele postačí pár listů ze zpěvníku (a někteří nepotřebují ani to).

Až se vás někdo zeptá, co jste dělali o prázdninách, co mu odpovíte? Marnil jsem čas na mobilu u x-té varianty Clash of Shits nebo chytal debilní Pokémony?
Já měl na mobilu otevřený zpěvník a učil se písničky.
Kdo bude mít větší společenský kredit?

4G

1. 6. 20165. 10. 2019 ApinLeave a comment

To se mi někdy minulý týden podařilo po hodně dlouhé době zase něco nahrát. Měl to spíš být takový test těch nových základních přenosek Audio Technica a tak to zvukově není žádná top kvalita, ale poslouchat by se to mohlo nechat.
On by ten rozdíl mezi těmito přenoskami a alespoň o jednu úroveň lepšími, asi nebyl tolik poznat ve zvuku. Možná v životnosti hrotů, opotřebení desek a hlavně v peněžence by to bylo znát o 2 tisíce za jednu… A jak asi už podle názvu tušíte, na tyhle nejlevnější přenosky je potřeba přítlak 4 gramy, aby to neskákalo při běžném djském používání.

Za celý minulý rok jsem vlastně nic nenahrál, protože prostě nebyly jehly a z DVS, na což by stačily ty staré ohrané jehly, to nemá žádnou hodnotu. Prostě vinyl je nesmrtelný a nepřekonatelný zvukový nosič (pokud tedy máte vybavení) a i to hraní z něj je úplně o něčem jiném. Namapovat si mptrojku na control vinyl (nebo ještě hůř na jog na konzoli nebo na CD) zvládne každej jouda. No a taky aby bylo jasno, kdo že tu má Leftfieldy na vinylu :)

Dávám vám tu tedy k poslechu klidnější breakovou padesátiminutovku s občasnými odbočkami i k jiným stylům (však mě znáte). Je to vlastně snad nejpomalejší set, co jsem kdy nahrával. I ten předešlý breakový setík měl o dost širší rychlostní přesahy. Tohle je víceméně všechno jedno tempo bez výraznějších zásahů do rychlosti. Bylo to myšleno na poslech třeba do auta na dlouhé cesty. Jestli se mi to povedlo, musíte posoudit sami. Já mám pochybnosti vždy, hlavně u toho závěru :)

A teď navážu na předchozí článek, protože tu je stále nevyřešený problém s úložištěm. Začal jsem experimentovat i s Mixcloudem. Jako služba to vypadá i funguje parádně, bohužel se nahraný set dá jen poslouchat, ale už ne stáhnout (tedy ne běžným způsobem). Takže aby si případní zájemci mohli tento set stáhnout (a poslouchat třeba v tom autě), ~~vyšetřil jsem ještě trochu místa na Dropboxu, odkud si ho můžete jednoduše stáhnout.~~

Tak tedy můj poslední setík poslouchejte na Mixcloudu no a samozřejmě lajkujte a komentujte :)

Hledá se Cloud. Zn. zdarma

29. 4. 20166. 9. 2020 ApinLeave a comment

Už to bude nějaký ten pátek, kdy jsem nahrával nějaký záznam. Dlouhá odmlka a absence alespoň jednoho dj setu v loňském roce byla způsobena technickými nedostatky. Konečně jsem si koupil alespoň ty nejzákladnější nejlevnější přenosky, zvuk nic moc, ale poslouchat se to dá, když se jim dá trochu větší přítlak, tak ani moc neskáčou a rád bych tedy prolnul do setu těch několik desek, co se v mé sbírce za ty roky objevilo.

Mimo jiné začali jsme s pár muzikanty jamovat a není to zase tak špatné, jen nám chybí ještě pár kousků pořádného hardwaru.
Přenosky by tedy už byly, teď zbývají už jen nějaké ty kabely, trochu slušnější elektrické housle a taky mi přestal hrát jeden reprák u odposlechu (na tohle bude stačit snad jen kus cínu a páječka). Ačkoli toto hudební uskupení nejspíše navždy zůstane jen v podobě konceptu a jen takového občasného blbnutí, nějaký ten záznam by mohl někdy vzniknout.

Pokud se podaří vyřešit hardwarové nedostatky, bude tu ještě jeden větší problém. Kam uploadnout pořízenou nahrávku? Na Dropboxu už moc místa nezbývá a jak plyne čas, tak postupně expirují a upadají nejrůznější úložiště a hostingy, na kterých jsem měl uloženy své staré záznamy a nahrávky setů.
mráčky cloud
Momentálně jsou mé hudební záznamy roztříštěné tak různě na různých FTP serverech, Dropboxech, všelijakých úložištích, případně už vůbec neexistují online a rád bych je měl všechny pohromadě na jednom místě v jednom úložišti s veřejným přístupem a pokud možno natrvalo. Se znovuzprovozněním webu sety.cz jsem zjistil, že některé moje sety jsou uploadnuté kdesi na všelijakých FTP serverech, což potěší, ale nejsou tam všechny a nemám možnost je jakkoli ovlivňovat nebo tam nahrávat další.

Pohrával jsem si s myšlenkou založit si Soundcloud, což jsem v jedné slabé chvilce skutečně udělal. Soundcloud je v tomhle ohledu fajn služba, jenže tu má jeden takový nehezký ojeb. Veřejně ukazuje jen dva soubory. Pokud jich tam nahrajete víc, ty starší schová a chce měsíční poplatky… Chápu, že tyto služby musí být z něčeho financovány, tohle je ale z mého pohledu velice nešťastné řešení. Určitě bych strpěl reklamu nebo jednorázový poplatek, ale když tam chci dvakrát do roka uploadnout nějaký záznam, tak určitě nechci platit 5 Euro měsíčně…

U jiných podobných služeb nemám moc důvěru v to, že tu budou třeba ještě za 10 let, nebudou najednou také vyžadovat platby, nebo se prostě pro ukládání-přehrávání-stahování hodinových setů nehodí.

Stačilo by mi cloudové ůložiště zdarma s prostorem o několika GB, které se nebude chtít párovat s nějakou soc. sítí nebo operačním systémem, umožní přehrávání i přímé stahování mp3 souborů i o velikosti přes 100MB a má přehledné webové rozhraní (není podmínkou, v tom případě ale musí mít klienta pro linux nebo Android) a nebude vyžadovat pravidelné přihlašování. Nemám ani nijak přehnané nároky na traffic, ale to se u hudebních souborů opravdu špatně odhaduje…

Existuje něco takového? Poradí mi moji čtenáři?

Jak jsem přežil Suchej únor

1. 3. 201610. 2. 2020 ApinLeave a comment

Akce Suchej únor (www.suchejunor.cz) již běží několikátý ročník a já ji vlastně poprvé pořádně zaznamenal až tento rok hlavně díky Twitteru a jakési mediální kampani.

Jde vpodstatě o to se hecnout a celý měsíc nevypít ani kapku alkoholu. To zní jako výzva, tak proč ji nezkusit. Ne že bych byl tak beznadějný případ a těžký alkoholik, v životě už jsem měl i mnohem delší abstinenční období (a teď nemyslím dětství), ale samotného mě zajímalo, jaký vliv bude mít hlídaná a kontrolovaná abstinence a jestli se to nějak projeví.

Ze začátku se zdálo, že to bude velice jednoduché a snadné, alkohol přeci není tou nejdůležitější součástí mého života a proto bude Suchej únor vlastně taková sranda. Pro mnohé zúčastněné je to lehčí tím, že únor je nejkratší měsíc (i v přestupném) roce. Já to bral jako takovou zkoušku a zajímavý pokus, který bude velice snadné úspěšně dokončit.
No, nalijme si čistého vína (i když to zní v souvislosti s touto akcí jakkoli divně) nebylo to zase až tak snadné a únor nebyl zrovna ten nejšťastnější měsíc v roce, jak jsem si původně představoval…

1.2.2016 vycházelo zrovna na pondělí. Já začal Suchej únor vpodstatě o dva dny dříve, protože poslední pivo jsem měl v pátek 29.1. večer, v sobotu se k tomu už nějak nedostal a v neděli před prací zpravidla nepiji a nepil jsem ani teď. A když jsem v pondělí 1.2. narazil znova na hashtag #suchejunor, tak jsem si říkal, že to taky zkusím. Nebude to přeci nic složitého.
To jsem ovšem ještě netušil, jaké klacky pod nohy mi osud bude házet…

5.týden roku 2016 se dodatečně oslavovaly hned několikery lednové narozeniny. Naštěstí jsem z toho vyvázl naprosto střízlivý. 5.týden byl ale také ve znamení zlomeného srdce, velikého emočního vypětí a depresivních stavů. Nešťastná láska a žal se zpravidla musí pořádně zapít. Zatnul jsem zuby a odhodlal se s tím nějak vypořádat i bez alkoholu. Srdce už mám roztrhané a rozlámané tolikrát, že by mě tohle nemělo nějak zvlášť vyvést z míry. Tenhle heartbreak byl ovšem o to víc bolestivější, že u ní jsem vlastně vůbec poprvé v mém životě poznal něco, co jsem u žádné jiné dosud nevycítil. O této slečně s jistotou vím, že je to ta, se kterou chci mít děti. Noční můry, smutek a deprese přetrvávající do teď. Ze začátku to bylo těžké, ale dokázal jsem se s tím nějak srovnat i bez alkoholu.

6.týden roku 2016 se zase hodně vyjednávalo a domlouvalo. Kde jinde než v hospodě. Má přítomnost se tedy v hospodách zkrátila na nejkratší nutnou dobu, kdy jsem u debatování vypil vždy jednu velkou Kofolu. Opodstatňoval jsem to také tím, že pak musím ještě do práce nebo řídit. I několik akcí jsem musel odříct a naplánovat místo nic něco jiného, protože jsem věděl, že bych tam střízlivý nevydržel…

7. a 8.týden roku 2016 probíhaly nějaké menší či větší oslavy a výročí (nedostaly mě), ale nejvíce je poznamenalo úmrtí v rodině. I tohle se obešlo bez mé interakce s alkoholem a na obřad jsem dělal řidiče, svážel a odvážel smuteční hosty, takže jsem pochopitelně nemohl pít. A bylo to asi nejtěžší období celého února. Ten poslední týden se na mě sesypaly prožité události posledních dní a celkem jasně jsem si uvědomil, že mě na tom světě vlastně vůbec nic netěší. Chuť stavit se v hospodě byla neuvěřitelně silná. Po čtyřech pivech by ten svět byl hned hezčí a veselejší. Ale nakonec jsem tomu pokušení nepodlehl. Když už jsem to vydržel tak dlouho, zbývá už jen necelý týden… Také jsem si uvědomil, že kdybych šel na 4 piva, dal bych si jich nakonec minimálně 7, po zbytek dne bych už nic neudělal a ráno by mi bylo akorát blbě.

Suchej únor mi nakonec v sobotu 27.2. neočekávaně ukončil soused, který naléhal, ať se stavím, že se mu rozbil notebook a jestli bych se na to nemohl přijít podívat. U sousedů probíhalo takové neformální setkání se vzdálenými příbuznými a než jsem stačil odklopit víko notebooku, bylo přede mnou pivo a panák Myslivce (fuj). No vysvětlujte sedmdesátiletému pánovi, co je to Suchej únor… Já jsem to v ten okamžik regulérně vzdal, neměl jsem už energii na nic. Pivo zachutnalo, Myslivec už tolik ne, ale ze slušnosti jsem ho do sebe vylil a hned dostal dalšího… Díky dvoudennímu náskoku jsem ale nakonec těch 29 dní vydržel.

Nebudu vám lhát, asi dvě hodiny poté jsem se posral, jako už dlouho ne. A co teď? Můžu si vlastně dát pivo, když už se to takhle neplánovaně ukončilo. Nakonec jsem si pivo nedal, ani žádný jiný alkohol od té doby. Místo toho jsem si sesumíroval, co mi ten měsíc střízlivosti dal a co vzal:

Zápory:

Hořkost těžkých životních situací si musím pěkně vychutnat plnými doušky a při všech smyslech. Alkohol není řešení, jen krátkodobé anestetikum.
Musel jsem odříct několik akcí a přehodnocovat svojí účast na nejrůznějších událostech, kde se pije alkohol. Ale ve své podstatě jsem zase o tolik nepřišel…

Klady:

Shodil jsem 4 kila. Když už teda má ten detox k něčemu být, snažil jsem se poctivě cvičit, udržovat se v kondici a trochu eliminovat OTP (okrasné tukové prstence) v břišní části. To se docela i povedlo, jeden měsíc je ale málo, nějaké očekávání by se mohlo naplnit až po druhém měsíci… Každopádně po fyzické stránce se cítím o deset let mladší :)
Střízlivost. Prostě je skvělý pocit vědět, že můžu kdykoli sednout za volant a nemusím si vzpomínat a počítat, kdy jsem naposledy něco pil.
Paměť. Nečekal jsem to, ale zjišťuji, že měsíční nepřetržitá střízlivost má hlavně v práci pozitivní vliv na to zapamatovat si, co se kdy a čím dělalo, nemusím pořád běhat sem a tam přečíst si několik čísel, protože si je zapamatuju. Také jsem měl dostatek času a energie na dělání dalších věcí.
Úspora peněz. Jestli jsem dříve chodíval jednou týdně do hospody, dal si tam v průměru deset dvanáctek, útrata byla 250Kč. Občas se i stalo, že také něco k jídlu. Moje měsíční útrata v restauračních zařízeních se tedy pohybovala okolo tisícovky. Měsíční abstinence mi podle této prosté formulky ušetřila zhruba tisícikorunu.
Další úspory do budoucna. Přibližně 2 roky zpátky jsem míval období, kdy jsem pil docela hodně a díky tomu si vypěstoval tzv. toleranci. Celou noc jsem na baru do sebe lil všechno možné, hýřil s děvčaty a ráno v 7hodin v pohodě nasednul na kolo a jel třeba 8km domů a ještě u toho bezproblémů psal smsky. Teď v sobotu máme opět takové nepravidelné posezení s muzikanty v hospodě a já vím, že tam tentokrát svých obvyklých 12 dvanáctek a několik panáků slivovice jen tak nevypiju, protože jsem se prostě dostal z formy (a pokud ano, tak nechci vidět, jak to dopadne)

Abych to nějak shrnul. Očekávání bylo trochu jiné, než krutá realita. Suchej únor byl chvílemi velká řehole a osud se rozhodl, že mi vítězství nedá zadarmo. Nicméně povedlo se mi celých 29 dní vydržet bez kapky alkoholu a s neplánovaným přerušením jedním pivem a dvěma Myslivci v tom dále pokračuji, alespoň do soboty.
Kdykoli bych to nejspíše dokázal zopakovat. Klidně zase příští rok v únoru, to snad budou lepší podmínky. Zkusíte to také?

ApINův kekel

Jsem IN, stále nemám FB

Štítek: mix