Android Dj aplikace

Někteří si možná vzpomenete, že jsem tu onehdá rozebíral Online DJ aplikace, umožňující mixování hudebních souborů bez potřeby hardwarového nebo softwarového vybavení.
Dnes se podívám na hudební mixovací aplikace, které si můžete nainstalovat do svého telefonu nebo tabletu s operačním systémem Android.

tucet dj programůNa začátek musím říct, že to není nic jednoduchého, protože všechny aplikace dělají (nebo alespoň měly by dělat) víceméně to samé, skoro stejně vypadají a v obchodě Play jich je nepřeberné množství. Vyzkoušet a pojmout tolika aplikací, které se od sebe liší jen v detailech, je docela výzva. A pokud máte zájem si zkusit na svém telefonu míchat svoje oblíbené tracky a nechce se vám zkoušet jednu po druhé, přináším tento přehled těch, které mi připadají jako nejlepší nebo nejpoužitelnější. Vyzkoušel jsem jich tucet a z toho vybral pouze 3, které stojí za pozornost. Ty, které neprošly sítem, mají vážnější nedostatky nebo prostě nesplňují všechny požadavky plnohodnotného mobilního DJ softwaru a jsou to spíše jen hudební přehrávače plné reklam, kterým zpravidla chybí možnost regulace rychlosti přehrávání, která je pro prolínání skladeb klíčová.

Vývojáři těchto aplikací to nemají vůbec jednoduché, protože mixování digitálních nahrávek vyžaduje nejen značnou míru optimalizace jak po stránce výkonu, tak i v UI. Aby taková aplikace obsáhla všechny potřebné prvky pro synchronizaci dvou hrajících skladeb, musí být rafinovaně komplexní a přitom na malé dotykové obrazovce poskytnout uživateli všechen potřebný uživatelský komfort a přehled a když nabízí i něco navíc, získává body k dobru a jen tak nezapadne mezi desítkami ostatních.

Jak už asi bude všem jasné, všechny tyto mobilní dj aplikace slouží jen k ukrácení dlouhé chvíle nebo pobavení. Tomu odpovídá i cena, všechny jsou v základu zdarma. Pokud to s mixováním myslíte vážně a plánujete vystupovat na akcích a večírcích, doporučím vám to samé, co v případě online dj aplikací: musíte zainvestovat do hardwarového vybavení. Pokud ale zainvestujete do mobilních dj aplikací, získáte užitečné pomocníky pro snadné a rychlé mixování hudebních podkresů nebo jinglů pro vaše videa nebo podcasty.

Při testování jsem se zaměřil hlavně na použitelnost a přehlednost uživatelského rozhraní, rychlost odezvy a věrnosti simulace scratchování. Jako referenční tracky jsem používal převážně vinyl ripy Révolution od Dj Mutante, Turn it up od Las Vegas 909 a The Prophet od CJ Bolland na otestování synchronizace rozdílného bpm i rozdílu zvukových hladin a zkoušky scratchování na rovných výrazných beatech. Dalšími mixovanými tracky byly Deeper love od Noisia, Hitman (Dream Team Remix) od Marvellous Cain a kvůli vokálům i Junglist od Congo Natty. Dost rozdílné hudební styly, které ale hodně lidí zaměňuje. V základu mají hodně společného, i začínající dj by je podle stejné rytmiky i posloupnosti bicích dokázal na gramofonech snadno srovnat, automatická synchronizace s tím může mít problém.

Cross DJ Free

Jeden z mála favoritů mnou testovaných androidích DJ aplikací. Mixvibes je známá značka v oblasti hardwarových i softwarových hudebních udělátek a neudělá ostudu ani na mobilech. Cross DJ free má přehledný a přitom jednoduchý design, rychlou odezvu, všechny potřebné funkce, nechybí podpora velkých souborů i široké možnosti nastavení a přizpůsobení. Dokázal bych si ho představit i jako efektivní samostatný hudební přehrávač díky funkci automix, kterou si ale (stejně jako většinu dalších funkcí) musíte samostatně dokoupit. Tak jako drtivá většina ostatních dj aplikací, má Cross DJ Free obrácený pitch control. Také občas nesedí náhledy souborů ve výběru tracků. Synchronizaci rovných beatů zvládá bez potíží, nebojí se ani kombinace rovných a zlomených beatů a kvůli tomu bezokolků až příliš výrazně zpomalí nebo zrychlí přehrávanou skladbu. Synchronizace funguje podle signálových špiček bez větších výhrad, pravda ne vždy se to povede napoprvé a chytání podle dob a pasáží tu nečekejte. Přestože scratchování není příliš věrohodné, z náhledu tracku v detailu prakticky nic nepoznáte a s programem nezvládnete věrně reprodukovat ani baby scratch, můžu ho doporučit jako vhodného kandidáta pro investici, pokud chcete odemknout další funkce jako nahrávání, keylock, efekty, nebo výše zmiňovaný automix. Scratchování na malém displeji telefonu je už samo o sobě dost zvláštní…



PLay cross dj free

Djay FREE

Je sympatický software od méně známého vývojáře Algoriddim, kterému na první pohled nic nechybí. Poradí si se skladbami ze Spotify i s těmi ve vašem telefonu. Nerozumí si ale s playlisty z jiných přehrávačů. Sync může někdy hlásit, že dvě zvolené skladby mají příliš rozdílné bpm, ale když to zkusíte znova, programu se zpravidla podaří sladit rychlosti bez větších problémů. Je sice trochu náročnější, odezva může být trochu pomalejší na slabších telefonech, ale scratchování a chování ploten je tu asi nejlépe zpracováno ze všech dostupných mobilních dj programů. S trochou úsilí se vám podaří palcem na displeji vyloudit slušný baby scratch, současné použití crossfaderu je ale už velmi obtížné. Tenhle program má vše jak má být, není tu zbytečně nic navíc. Zdarma tu jsou dostupné základní efekty, smyčkování i tři cue-pointy. Nahrávání, automix, zvukové banky a širší možnosti nastavení jsou dostupné za necelou stokorunu. I zde by se dalo hovořit o dobře investovaných penězích, pokud plánujete vytvářet mixované hudební podkresy pro svá videa nebo podcasty.







Play djay free

edjing 5 DJ Music Mixer Studio

Asi jediný software tohoto druhu, který umí v základu automix bez příplatků. Je to tak první vážný kandidát na efektní hudební přehrávač, který vám sám prolne skladby v určeném pořadí a vy se nemusíte už o nic dalšího starat. Sync si poradí jen se soubory s pobobným bpm, případně musíte rychlost upravit ručně a pak to zkusit znova. Pitch je zajímavě schován ve středu kotoučů a potěší i keylock nebo možnost nahrávání vašeho mixu. Scratchování a chování decků není příliš věrné, ale je znát snaha a snaha se cení. Bude na vás vyskakovat hodně reklam, ale zase je hodně funkcí odemčeno už v základní free verzi. Cena za plnou verzi bez reklam s přístupnými všemi efekty, příslechem do sluchátek a několika skiny je trochu přemrštěná 293Kč, nicméně jednotlivé funkce lze odemykat i za body, které získáváte za sdílení, doporučení, stažení dalších aplikací atd. Je to tedy takový RPG DJ soft. Někomu to může vyhovovat, mně to připadá přinejmenším zvláštní, ale nakonec proč ne.



Play edjing

Androiďácké dj aplikace jsou o krůček dále, než ty online. Dá se říci, že to, co se od nich vyžaduje, zvládají pro domácí a nenáročné použití celkem uspokojivě. Synchronizace je povětšinou bezproblémová, jen nečekejte, že se bude trefovat do dob nebo začátků pasáží. To si budete muset chytit sami a při troše štěstí vám to následný sync nerozhodí. Při testování jsem nehodnotil zvukovou kvalitu výstupu ani rozsahy ekvalizerů, protože sluchátka jsou pro můj současný telefon tak trochu problém. Každopádně se nepředpokládá, že by se s tímhle softwarem na hraní (od slova hrát si, ne hrát muziku) dalo někde vystupovat na akcích. Nikdo snad nebude tak slabomyslný, aby zapojoval telefon k výkonné aparatuře. I když pár takových expertů už jsem taky zažil…

Dual SIM Blackview BV5000

blackview bv 5000 předek zadekAsi to bude vypadat trochu divně, ale pořídil jsem si opět nový telefon.
Necelý rok, co mám Huawei Honor 3C, ho vystřídá parametrově víceméně stejný telefon, který je ale v ledasčem lepší. Opět v tom asi sehrál roli alkohol a taky neodolatelná částka v asijském e-shopu umocněná slevovou poukázkou. I přes nejčernější vize vysokého cla a absence záruky byla cenovka stále více jak o polovinu nižší, než je v tuzemských e-shopech, byla dokonce hodně podobná té, když jsem Honor 3C svého času kupoval, takže se telefon iGET Blackview BV 5000 společně ještě s několika dalšími cetkami koncem listopadu loňského roku ocitnul ve virtuálním nákupním košíku. No co, ze svého na to nedám ani korunu, stačilo převést pár Bitcoinů, které jsem zdarma získal už dříve :)

Když se Blackview BV5000 poprvé objevil v několika preview na specializovných webech, okamžitě mě napadlo, že tohle je přesně ten telefon, jaký jsem si vždycky přál a svrběla mě ruka ho hned objednat. Chvíli jsem ale odolával. Přeci jen ty ceny v českých obchodech nejsou u tohoto přístroje zrovna příznivé a několik lidí z oboru mě přesvědčovalo o tom, že iGETy se dost serou. Jakmile mi ale z DX poslali slevový kupón s tím, že se dá kombinovat ještě se současně probíhajícími předvánočními akcemi, byl to ten pravý kupní signál.

Po kladných zkušenostech s Honor 3C, jsem se zařekl, že už nikdy nechci Android zřízení s měnší než 2GB RAM. BV5000 tohle splňuje, ba co víc, má neuvěřitelnou kapacitu baterie 5000mAh a odolnost proti vodě i prachu. Bylo mi jasné, že je to trochu cihlička (229g) za ty prachy to nebude top přístroj, fotky asi nebude pořizovat v suprové kvalitě a možná že někde bude něco skřípat.

Čtyřjádrový procesor MT6735 1GHz, 5″ HD IPS s 1280×720, 2GB RAM, 16GB interní paměť, microSD až 32GB, 13MPx + 5MPx fotoaparát, BT4.0, GPS, FM rádio, 4G/LTE, baterie Li-pol 4700-5000 mAh, Dual SIM, IP65 (někde udávaná i IP67), Google Android 5.1 Lollipop

Občas to zaskřípe hlavně v softwaru, takže rovnou přejdu k těm negativům.

Na všech pracovních plochách je vyhledávací řádek Google, který nejde odstranit. Pracovní plocha se občas sama od sebe (nebo po ukončení aplikace) „resetuje“. Asi vteřinu nebo dvě je vidět jen obrázek pozadí, pak postupně doskakují ikonky a widgety, které tam mají být. Pracovní plochy jsou v základu 4, ale společně s nimi tu jsou také natrvalo umístěné dvě pracovní plochy, které nelze odstranit a které způsobují právě toto „resetování plochy“, takže je dobře, že se občas nenačtou, když se plocha sama „resetuje“. Doskočí třeba po minutě používání. Jedna z těchto dvou trvalých ploch slouží k přehrávání hudby, jež se mi ale odsud nikdy nepodařila spustit. Kliknutím na tlačítko Play se objeví jen „Searching songs, Please wait…“, nic se nepřehraje a po chvíli se plocha sama zresetuje na domovskou plochu. Další trvalá plocha je jakási galerie fotek, které jste nafotili ne foťákem, ale právě přes integrovanou funkci fotoaparátu této plochy. Pořízené fotky jsou navíc docela nepřirozeně široce oříznuté do podoby pohlednic a zobrazují se v jakési timeline a odesílají kamsi do cloudu. Dvě naprosto zbytečné pracovní plochy, které pro běžného uživatele nemají prakticky žádné využití a nelze je normálně odstranit… Od posledního vypnutí a zapnutí telefonu jsou tyto dvě neužitečné plochy pryč, prostě se vůbec nenačetly při bootování a již nezpůsobují výše popsaný problém s resetováním. Je to záhada, do engineer modu jsem se zatím hlouběji neponořil, ale mám takový pocit, že jsem to tam nikde na první pohled nenašel ani nevypínal…
Když už jsme u těch pracovních ploch, není tu nikde možnost odebrat nebo přidat další. Kdybyste chtěli vytvořit další plochu, prostě musíte zaplnit všechny plochy ikonami a widgety, aby na nich nezbývalo místo a po instalaci další aplikace se objevila nová plocha s jednou ikonkou právě nainstalované aplikace. Ovšem pozor! Pokud necháte jednu plochu nad-limit prázdnou, telefon ji automaticky maže!

Přístroji chybí notifikační dioda. Respektive vedle senzoru světa je diodka, jednou jsem ji dokonce viděl slabě svítit červeně (už si ale nepamatuji při jaké příležitosti – spíš to byla nějaká chyba, protože svítila neustále a musel jsem restartovat telefon, aby zhasla). Její zprovoznění přes několik aplikací zatím nebylo úspěšné a diskuze na internetu hovoří o tom, že to ani nejde.
Funkce Smart Lock fungovala jen první den. Nastaveno to bylo tak, aby se mi telefon doma nezamykal. Polohu si to našlo přes signál SIM karty, rádius cca 100m. Když jsem se druhý den vrátil z práce, telefon se už zase zamykal. Možná to bude tím, jak jsem si hrál s nastavením dalších věcí, nebo taky že už jsem vyplácal FUP (ale to je hodně nepravděpodobné), ukáže se časem. Mrzí mě, že reaguje jen na polohu telefonu na mapě a ne třeba podle toho, k jaké je připojen wi-fi síti. Každopádně je to šikovná funkce, zklamalo by mě, kdyby kvůli její funkčnosti musela být neustále zapnutá GPS.

Konstrukce telefonu vypadá, že by se do něj skutečně nemusela dostat voda při sprchování. Odzkoušeno opláchnutím špinavého telefonu pod proudem vlažné vody :) Možná že by i mohl přežít krátké ponoření do vody (o čemž svědčí několik testovacích videí na YouTube). To ale zkoušet nebudu, stejně jako zatloukání hřebíků nebo rozbíjení ořechů, demonstrované na promo videu. Plastový zadní kryt, rámeček na bocích a zesílené hrany telefonu nepůsobí nijak robustně a ačkoli se jedná o outdoor telefon, pády na zem nebo hrubší zacházení by mu ruku v ruce s jeho hmotností asi mohly ublížit. Ostatně i některé recenze uživatelů hovoří o prasklých displejích po pádech na zem z půlmetrové výšky. Displej je totiž nepochopiteně vystouplý a při pádu je první na ráně. Je na něm sice nalepená ochranná folie již z výroby, ta ale prasknutí nejspíše nezabrání. Vystouplý a po stranách zaoblený displej mi trochu připomíná Samsung Galaxy Edge, jenže zde je zaoblený displej ještě více nepraktický a nic na něm z boku není vidět. Navíc i tyto okraje jsou citlivé na dotyk a může se často stávat, že si neopatrným dotykem právě tohoto zaobleného okraje stisknete na displeji něco co nechcete.
Dalším drobným konstrukčním nedostatkem jsou příliš zapuštěné konektory pro nabíjení a sluchátka pochopitelně schované pod gumovými krytkami, které pro jejich plnou funkčnost musíte důkladně zavírat, jinak zůstávají odchlíplé. Pokud chcete nabíjet telefon jiným, než dodávaným kabelem, musí mít dostatečně dlouhý konektor, jinak ho přes kolejničku, která slouží k utěsnění podél gumové krytky, prostě nenasadíte. Stejný problém je i u dodávaných sluchátek (i u těch, co mám doma), jejichž jack konektor taktéž nelze úplně zasunout. Kvalitu zvukového výstupu do sluchátek nemám možnost posoudit, každopádně dodávná handsfree sluchátka s mikrofonem nejsou žádná sláva a na poslouchání muziky třeba při sportu rovnou zapomeňte právě kvůli tomu, že jack konektor nelze zcela zasunout do zdířky, při pohybu se vám bude uvolňovat a sluchátka vám budou bručet a prskat…

Integrovaný reproduktor umí být i docela hlasitý, zvuková kvalita je odpovídající ceně, není to žádná hrůza, ale ani žádná nádhera. Na hlasitý odposlech telefonátů to stačí. Telefonování nijak nevybočuje z normálu, druhá strana mě slyší normálně, já je také. Signál se neztrácí, pokud kvalitu signálu porovnám s Honor 3C, budou na tom laickým odhadem přibližně stejně.




Výpis sms zpráv (ty bublinky konverzace pro každý kontakt) nelze zvětšovat ani zmenšovat. Prostě jedna stálá velikost písma a nic víc. U jiných telefonů to jde.
Neukazují se stavy komunikace pro jednotlivá připojení. U jiných telefonů se v ukazateli úrovně signálu SIM karty zobrazují šipečky nahoru nebo dolů symbolizující příchozí a odchozí provoz. Tady jen na ukazateli wi-fi. Také mi přijde, že citlivost wi-fi i GPS byla na Honoru lepší. Honor GPS signál našel i v místnosti a wi-fi si udržel připojenou i přes několik stěn od routeru, Blackview BV5000 je v tomhle znatelně slabší. Fotografie snad ani nemá cenu zmiňovat. Jednoduše jsou oba foťáky odpovídající ceně. Zdá se mi, že má trochu potíže se zachycením zelené barvy. Pěknou fotku s tímhle telefonem neuděláte. V šeru nebo při horších světelných podmínkách například v klubu na fotkách nic nepoznáte ani při použití blesku. Videa jsem zatím nijak zvlášť nezkoumal a nepořizoval, lze natáčet údajně i v HD, kvalitu bych ale přirovnal k dobám, kdy se foťáky začaly objevovat v prvních telefonech před patnácti lety. Jedinu pozitivní věcí na zadním foťáku je to, že nevyčnívá, tak jako to je nepochopiteně u většiny mobilů a telefon se tak nekolíbe na stole.
Malá drobnost o aktivovaném budíku, ale žádném údaji o času buzení v liště nebo u hodin, mi chyběla i na Honoru. I sem si musím doinstalovat widget.

výdrž baterie bv 5000Pojďme si taky povědět o těch lepších stránkách telefonu.

Baterie je jednoznačně to nejlepší, co tenhle telefon nabízí. Po prvním nabití a následném zkoušení a obzvláště intenzivním testování všeho možného, mi telefon vydržel v provozu přibližně 65hodin a to jsem si v závěru při posledních procentech omylem pustil písničku na max hlasitost. Při běžném používání se s výdrží baterie hravě dostanete přes 3 dny, troufám si tvrdit, že při úspornějším provozu klidně i týden! Díky obří baterii lze telefon díky přibalené OTG redukci použít jako powerbanku a dobíjet jiná zařízení.

Trochu jsem se bál velikosti. Vždyť už i 5″ lopata je značně nepraktická. Nakonec to není tak strašné. Při 5″ displeji je sice o malinko větší, než klasické telefony stejné uhlopříčky, ale rozhodně je menší, než jiné outdoor telefony, které nabízejí menší obrazovku, ale mnohem větší i širší rozměry. Při jeho hmotnosti jsou jeho rozměry konečně smysluplné. Když ho porovnám s jeho předchůdcem, tak mi je už jasné, proč mi jeho velikost tak vadila. U těžšího telefonu mi takový rozměr nevadí, možná že i vyhovuje. Člověk má konečně pocit, že drží v ruce něco pořádného, lépe se drží, potěžkává, nevyklouzne z ruky.
Přední stranu nad-pod displejem nehyzdí žádný nápis ani logo a telefon v černé barvě působí elegantně. 4G mi na Honoru ani tak nechybělo, nicméně během toho roku se rozšířilo i tam, kde stěží chytnete Edge a protože se na takových místech pohybuji docela často, je to vítaná změna.

Probuzení obrazovky poklepáním funguje bezchybně a mnohem spolehlivěji než na Honoru, kde ve 4 z 10 pokusů nefungoval. Také se nemusím bát si vzít tento telefon do vany nebo k bazénu. Je to spíš taková psychologická věc, a její praktičnost se určitě projeví až časem, každopádně utopený nebo vybitý telefon je noční můrou většiny uživatelů. Moje už ne :)

Speciálně pro tento telefon je v nabídce zdarma ke stažení hned několik témat ikon i vzhledů, vybrat by si měli všichni. Ke každému kontaktu si můžete nastavit různá vyzvánění a dokonce i zvuk sms. Bohužel některými uživateli dual sim telefonů vyžadované rozdílné zvonění pro různou SIM telefon neumí. 2GB paměti zaručují rychlý chod aplikací, zatím jsem se zamrzáním nebo zpomalováním telefonu neměl problém, ani když je na pozadí spuštěno několik desítek aplikací. Bohužel u jejich výpisu chybí možnost je ukončit všechny najednou, ani tu není údaj o využití RAM. Chytré somatické senzory, ani sdílení přes HotKnot nemám zatím otestovány.

I přes několik výhrad hlavně k UI je dojem z nového telefonu vesměs pozitivní. Pokud jsou mezi čtenáři potenciální zájemci o tento telefon, na otázku jestli koupit nebo nekoupit mám odpověď: počkat, jestli s novou ROM výše popsané problémy zmizí. Nejaktuálnější verze ROM je z listopadu loňského roku a obsahuje výše popsané neduhy. Nečekám zázraky, ale softwarově vyladěný bude tento telefon bezkonkurenční a můj rok starý Honor 3C si už našel nového majitele :)

Linux Mint 17.3

Stalo se takovým pravidlem, že vždycky kolem Vánoc experimentuji s nejrůznějšími linuxovými distribucemi uplynulého roku a zjišťuji, co se za ten rok urodilo a co bych si mohl zase na ten rok nainstalovat jako hlavní operační systém.

Protože si to Canonical u mnohých uživatelů (včetně mně) s pracovním prostředím Unity ve svém Ubuntu dost posral, s čistým Ubuntu jako takovým jsem nadobro skoncoval před několika lety. Pokusy o varianty Ubuntu s Gnome, KDE, Xfce atd., skončily nakonec u posledního trojkového Gnome, který ale nemá na starou dobrou dvojku především použitelností. Neustálým experimentováním a poslepováním jiných prostředí a jejich nadstaveb jsem nakonec chvíli setrvával u Gnome 3, ale v mnohém mi nevyhovoval. Nejenom že je to takový nehezky náročný kočkopes s mizernou stabilitou a odladěností některých systémových komponent, ale hlavně velice časté zasekávání a havárie prohlížeče Firefox mi bránily v normálním používání počítače. I stávalo se několikrát denně, že jsem musel otevírat konzoli a zadávat kouzelný příkaz „sudo killall … „mint logo

A tak jsem se dostal k Mintu. Odrůda Ubuntu s Cinnamonem. To by mohlo být to, co hledám.
A skutečně. Po nabootování z instalačního disku jsem velice mile překvapen nejen příjemným vzhledem Cinnamonu, ale i přehledným ovládáním a nabídkou nastavení, která byla v Ubuntu 14.04 nepochopitelně sesekána a spousta věcí v ní chyběla.
Na Cinnamonu je znát, že tohle pracovní prostředí navrhoval někdo s estetickým cítěním a smyslem pro použitelnost. Navíc se dá velice jednoduše přeskládat podle potřeb uživatele. To, co v Gnome 3 nešlo, nebo šlo docela obtížně, lze tady udělat doslova na pár kliknutí myší a přitom si zachovat blbuvzdornost a nemožnost si to rozhasit tak, aby to nešlo dát zpátky do pořáku.

Protože mám různé činnoti na internetu striktně rozdělené na rozdílné prohlížeče, bylo doslova vysvobozením shledat se s prostředím, ve kterém Firefox nepadá, nebo nespotřebovává všechnu operační paměť, tolika neswapuje a nezasekává se. No, pravdou je, že mi už taky jednou spadnul, ale to byla asi taková zátěžová zkouška, kdy jsem schválně listoval timeline jednoho Twitterového účtu, který postuje převážně videa, pohyblivé obrázky a výpočetně a paměťově náročné příspěvky… Oproti trápení v Ubuntu, kdy Firefox havaroval nebo jsem ho musel sám zabíjet i několikrát denně, je tohle příjemná změna.
Nebylo co řešit. Z live CD Mintu jsem byl naprosto unešen a velice potěšen, že všechno funguje jak má, všechno je tam, kde by mělo být, působí jako jednotný celek a docela to i vypadá k světu. Instalace dualboot vedle stávajícího Ubuntu, ke kterému se již s největší pravděpodobností nikdy nevrátím, proběhla během několika minut. Nejvíce času asi zabralo kopírování několikagigové složky z Thunderbirdu s obsáhlým seznamem různých e-mailových účtů. Zálohy mám zarchivované na Dropboxu, stačí jen exportovat záložky z prohlížečů a během necelé hodiny mám až překvapivě jednoduše zmigrované do nového systému vše, co potřebuji pro práci.

První den si hraji s nastavením, doinstalovávám potřebné programy, objevuji všechny krásy tohoto báječného systému a pochvaluji si, jak z toho Gimpu šlo udělat pracovní prostředí, které si může uživatel přizpůsobit přesně podle sebe a nemusí kvůli tomu doinstalovávat hromadu kravin nebo provádět složité hackování. Ještě z hecu zkouším Xwax a Mixxx. Xwax nyní ve verzi 1.5 funguje parádně, Mixxx již tentokrát nepadá, ale opět se ujišťuji, že je to stále nepoužitelný DVS program. Možná, že někde v nastavení má možnost výstupu do klasického mixáku jakože ze dvou gramofonů a ne jen nepochopitelně jeden master výstup, ale tím jsem se již dále nezabýval. Zjistil jsem prostě, že na domácí hraní by to možná někomu stačit mohlo, na akci to není…

Linux Mint 17.3 je ve všech ohledech a směrech tisíckrát lepší, než to, co jsem používal donedávna. Můj stařičký Dell Vostro 1220 se již nezadýchává a opět šlape jako hodinky. Neirituje mě třeba tím, že se sám náhodně neprobudí hned po uspání do paměti, má konečně použitené rozšíření na externí obrazovku, Firefox je (relativně) stabilní, a třeba taková otravná maličkost, jako neustálé obnovování náhledu právě stahovaného multimediálního souboru, která neúnosně vytěžuje procesor, jsou minulostí.

Když se budu hodně snažit a hodně přemýšlet, tak najdu i pár nedostatků. Tím prvním je chybějící účet hosta v základu. Vím, že starší verze Ubuntu to měly. Zrovna v sobotu přišel bratr, ať mu pujčím počítač, že si potřebuje něco zadat do databáze na internetu. V ten okamžik jsem přišel na to, že tu není možnost odhlásit se a přihlásit se jako host… Dalším neduhem (ale to není problém Mintu) je ukončení vývoje nejlepšího dockovacího appletu Avant, který už ani není v repozitářích. Místo něj je Docky, který se ale náhodně sám ukončuje, nebo nepříliš vhodný Cairo dock, který zase umí zbytečně moc věcí, ale ne to, co chci já… No a pak klasická anabáze zprovoznění tiskárny, která ale nejde na vrub Mintu, ale HP, který má bordel v databázích a jejich hplip vlastně ani neví, který ovladač a certifikát chce…

Linux Mint mi přijde tak boží, že jsem se ho jal instalovat i na všechny ostatní počítače v domě (kde to kapacita dovolí). Pokud se nic závažnějšího nestane nebo nevzniknou neočekávané nároky na jiný OS, příští Vánoce asi nebudu muset zkoušet jiná distra, protože s Mintem jsem velice spokojen a vím, že mi vydrží hodně dlouho :)

Velké očekávání od roku 2016

Do konce roku 2015 zbývá už jen pár dní. Až na několik vyjímek byl mnohokrát lepší než rok 2014 a pokud se vše vyvede tak jak má a nestanou se žádné mimořádné události, které nelze ovlivnit, bude rok 2016 ještě úspěšnější :)

Nechci uvádět, co všechno a kolik mě toho čeká, nicméně nakročeno mám správným směrem a příští rok se budou dít velké věci!
Nebude ale všechno tak jednoduché, mám před sebou závažná rozhodnutí, několik překážek i spoustu práce a ani vlastně nevim, jak to všechno stihnu. Nic nebude zadarmo, ale jdu svému štěstí naproti.

Již rok si eviduji své každodenní úspěchy. Prozatím jen elektronicky, ale na rok 2016 jsem si koupil diář, kam si budu nadále zapisovat vše co se povedlo, zadařilo, veškerý progres a posun k úspěchu. Můj očekávaný úspěch má takový přesah, že mám v novém diáři už několik poznámek z tohoto roku s návazností na události a úkoly, které mám teprve naplánované :) Papírový diář má své výhody a už se těším, jak si v něm za rok touhle dobou budu listovat a rekapitulovat všechny úspěchy, dobré skutky, i co jsem se naučil, co vytvořil, co získal…

Pozitivní myšlení. To je to, co dokáže motivovat a umí s ledasčím pohnout. Stačí správná nálada, to správné vybavení a správní lidé a za jeden víkend jsem v jedné oblasti své činnosti udělal větší pokrok, než za dva roky. S úsměvem jde všechno líp. Ověřeno mnohokrát, proto keep smiling :)

10 let na vinylu

Na Velikonoce 2005 jsme si s Ježourem jeli do Slavkova u Brna pro naše první gramofony a od té doby se roztočil kolotoč (nebo spíše deska) pozoruhodných událostí, že by se o tom dal napsat blog :) Tak nějak jsem cítil, že už mi nestačí si jen skládat muziku na počítači, což nikam nevedlo. Potřeboval jsem vyšší level, někam se posunout, pustit se do toho ve velkém, zkusit něco pořádného. Techniky jsme za tu dobu vystřídali několik typů i značek, poznali řadu zajímavých lidí i projeli „kus světa“ :) Začali jsme hrát s FDC a zatímco Ježour s FDC zůstal, já v tichosti přesídlil k Figuře, protože mi nestačí pouze jeden hudební styl a taky mi je bližší free scéna.

Jenomže nic není takové, jaké si to člověk ze začátku maluje. Před deseti lety plný ideálů a nadějí, dnes skoro znechucen tím, kam se celá scéna dostala, respektive co se z ní stalo…
Už před deseti lety byly všechny hudební žánry vyčerpané, nic nového se dodnes pořádně neobjevilo a stále se vlastně jen remixuje a opakuje to, co už bylo dávno vynalezeno a vymyšleno. Co na tom, že už tehdy byla hudba slepá ulička a stroj na peníze, já měl gramce a chtěl si to všechno zkusit sehnat na vinylu a namíchat. Některé staré klasiky se prostě neoposlouchají a pro mě to byl nový svět :)

Vinyl forever

Kdo si to nikdy nezkusil, nikdy nepochopí. To je prostě něco úplně jiného, než si pouštět kazety, cédéčka nebo mptrojky. Pokud hudba vychází na vinylu, je tím povýšena na něco mnohem víc, než jen souzvuk tonů a rytmů. Pokládání přenosky na gramofonovou desku je takový malý magický rituál, který i po těch letech neztratil nic ze svého kouzla.
Není to jen ta nepřekonatelná dynamika zvuku, nenahraditelná kvalita a hutnost nahrávky, jakou poskytují gramofonové desky. Je v tom i cosi materiálního. Pořádná sbírka vinylů váží víc než její majitel! I to vás donutí do toho nacpat statisíce.
Ano, za těch deset let mi celá tahle sranda vytahala z kapes víc jak čtvrt míče. Když něco máte rádi, peněz vám není líto. To něco málo, co jsem dostával za hraní, nepokrylo náklady ani z tisíciny…
A pak nastalo období, kdy jsem si nové desky prostě nemohl dovolit. Ono to období vlastně trvá dodnes. Nemluvím tu ale jen o deskách. Taková slušná přenoska, nejmenší a jedna z nejdůležitějších komponent kvalitní sestavy, může vyjít i na více jak 3 tisíce! Navíc na dva gramce potřebujete přenosky dvě, potom samozřejmě také mixák, kabely, sluchátka, repráky, kufry nebo tašky na desky i techniku… Vystřídáte několik typů techniky za desetitisíce, než zjstíte, co vlastně chcete a očekáváte. A pak ze začátku také spoustu času a trpělivosti si to všechno naposlouchat a naučit se s tím…

Mp3 vs analog

Nejen finanční tíseň, ale i trend a zvědavost byli tím hybatelem, kvůli kterému se mi jednoho podzimního dne podařilo rozchodit DVS. Proč si kupovat drahý licencovaný software, když to jde i zadarmo? Navíc to chci jen vyzkoušet a dokázat si, že to dokážu a třeba mě to může někam posunout, nebo alespoň rozšířit obzory i působnost a odbourat omezení vyplývající z hudby, která vychází jen na vinylu :)
Když už si nějakou tu desku pořídím, zpravidla to není žánr, který by se dal pouštět na takových akcích, kde jsem dříve hrával.
Aby si člověk neohrál originály, tak na domácí pouštění nebo soukromé party DVS bohatě postačuje. Důvod, proč už roky nehraju na žádných akcích, nejsou jen potíže s ušima, nebo že nemám žádné nové desky…

Nechci hrát pro zfetované opice!

Člověka děsně motivuje fakt, že se díky této muzice pohybuje ve společnosti, kde se krade, fetuje i umírá :( Ačkoli na debila narazíš všude…

Kde bych mohl dneska být, kdybych si místo gramců koupil třeba kytaru? Ale já už od mládí inklinoval k elektronické muzice, která zatím ze všech hudebních stylů došla nejdále a ze které je stále cítit taková výzva a radost zároveň. Přesto musím říct, že čím jsem starší, tím více mě to táhne spíše k posezení v nekuřácké společnosti s kytarami a houslemi, než někam k uřvanému reproduktoru do zahuleného klubu a již několikrát jsem uvažoval, že by bylo skvělé svůj talent projevovat i jinak :) Kdybych teď začal s kytarou nebo s klávesami, dopadlo by to ale stejně jako s deskami – nezbyl by na to čas.

Ano, čas je v současnosti ta nejdražší komodita, kterou je tomu potřeba věnovat. Ne že bych zapomínal jak se mixuje, ale spíše to je o objevování nových skládeb a také trénink je pořeba, aby člověk při náhlém hraní nebyl za největšího sypače brambor večera… Poslech, zkoušení a blbnutí. Bohužel na to je stále méně času, protože bych chtěl dělat taky milion dalších věcí. A to jsem se kdysi dávno pokoušel i o turntablismus a uvažoval o mašince. To by ale skutečně vyžadovalo pravidelný trénink několik hodin denně…

Měl jsem od toho jiné očekávání

Máte svoje oblíbené skladby? Tak si je zkuste pustit hlasitostí 90bB a k tomu další do sluchátek tak, abyste ji slyšeli. A teď je srovnejte do sebe :) Pro mnoho lidí neskutečný blázinec.
Vždyť ono to tak vlastně je. Jde o to, ten blázinec urovnat a potěšit ucho posluchačovo.
Zkuste si jako nekuřák tenhle kravál užít celou noc v zahuleným klubu. Navíc, když je to takhle nahlas, tak stejně nic neslyšíte, respektive slyšíte jenom kravál, ze kterého stejně nelze rozeznat ty detaily, které slyšíte doma při poklidném poslechu a už vůbec vám takhle uřvaná muzika nedělá takové potěšení…

Když takovou akci pořádáte, musíte všechno zařídit, domluvit a sehnat. Zpravidla kvůli jedné akci řešíte, domlouváte, zařizujete a lítáte mnoho dní.
V den D musíte dorazit na místo s mnohahodinovým předstihem, aby se všechno nanosilo, poskládalo, pověsilo, zapojilo. Pak aby se zjistilo, že něco chybí nebo nefunguje, nebo že někdo nedorazí a začít zase lítat a shánět, teď již v mnohem vetším pressu, protože party má za chvíli začít a ještě to nehraje a situace ani nenasvěčuje tomu, že to hrát bude… Pak se modlíte, aby přišlo dost lidí, aby se alespoň vydělalo na pronájem klubu nebo na benzín do centrály… A během akce dohlížejte na průběh, jestli vám někde lidi nedělaj bordel, jestli nepřijeli policajti kvůli hluku, jestli nedochází něco na baru nebo benzín v centrále, jestli se třeba někdo neutopil v jezeře, nebo se vám někdo neoběsil na zpětném zrcátku na dodávce…
Pro běžného návštěvníka to s vypnutím muziky končí, pro organizátory tímto okamžikem začíná další fáze, kdy se to musí sbalit, uklidit, odvézt. Nebývá vyjímkou, že na vás ráno majitel klubu nebo pozemku tlačí, ať to je co nejdřív, protože nastupují uklízečky a za chvíli tu jsou organizátoři další party, nebo vám končí nájemní smlouva na pozemek a zavolá na vás policajty…
Takové akce pořádají dva typy lidí. Jedni to dělají pro komunitu, pro tu radost udělat party a pobavit se s kámošema a pak tu jsou taky zmrdi, kteří na tom chtějí vyvařit co nejvíc peněz, které ale nedávají na amortizaci nebo rozvoj sound systému, ale do svojí kapsy a djům naserou. S oběma typy pořadatelů mám bohaté zkušenosti a bohužel ten první typ, až na pár vyjímek, už zcela vymizel…

Samozřejmě že I s vystupováním na akcích přišla menší popularita. Lidi mě najednou poznávali a nebylo mi to ani nějak moc příjemné, přestože jsem měl díky svému hraní spoustu dveří otevřených, tak jsem toho nikdy moc nevyužíval. Přes léto 2007 jsem měl prakticky každý víkend nějaké hraní, až jsem si najednou řekl:

“Kurva co z toho vůbec mám? Kam jsem se to vlastně dostal? Baví mě to takhle? Proč mám táhnout ten těžkej bágl s deskama někam 120km na nějakej fesťák, abych tam za pivo a pár stovek, hodinu a půl hrál?”

Mohl bych se tu teď chlubit na jakých tisícových akcích jsem všude hrál a s jakými světovými hvězdami jsem vystupoval na jednom pódiu… Tak jak si to nejeden diskotékový pouštěč rád napíše do svého medailonku na idj nebo na svých stránkách. Já o popularitu nestojím a stejně už si ani nepamatuju kde a s kým jsem všude hrál. Já se chci na akci bavit, a ne bejt za “hvězdu”, kterou vždycky nejvíc nasere otázka “kdy budeš hrát?”, kterou během večera uslyší asi tak 60x…

Ale nekončím

Ale i přes to všechno to stálo a vlastně pořád stojí za to :) Jen se nic nesmí přehánět, přeci jen už nám není dvacet, už nám není ani třicet… Nemůžu mluvit za ostatní, ale já tak nějak cítím, a současná situace tomu tak i nasvědčuje, že je možná na čase to přenechat mladším, pokud tedy vůbec bude někdo, kdo by se do toho hrnul… Rád se takových akcí zúčastním jen jako host a už ani nemám potřebu (vlastně jsem nikdy neměl) být jeden z organizátorů.

Když to tak po sobě čtu, tak to vypadá, jak kdyby to psal vysloužilý veterán :) Závidím třeba Merkurákům, kteří podobné akce pořádají mnohem déle a právě od nich jsem nedávno ve 4 hodiny ráno, když přestali hrát, slyšel tu bájnou větu „Už nám není dvacet…“ Shodou okolností jsme se na této party sešli s několika bývalými spolužáky a cestou zpátky na vlak to rozebírali a já si najednou uvědomil, jak mě všechno bolí… Stejnak na dobré párty se vydržím bavit klidně do dopoledních hodin, případně několik dní. Nemám to ale nastavené tak (ani jsem nikdy neměl), že bych musel vymetat každý víkend nějakou akci. I přes víkend mám práci a povinnosti, takže to fakt nemůžu přehánět, i kdybych sám chtěl.

Uvidí se za dalších deset let :)

Online grafické editory #4 zaměřeno na GIFy

Jsou zdarma dostupné na internetu pro každého. S jejich pomocí vytvoříte animované gify snadno a rychle.

V rubrice Online grafické nástroje již najdete docela pěknou sbírku nejrůznějších bezplatných online grafických editorů bez potřeby cokoli instalovat do vašeho počítače.
Dnes budeme pokračovat a zaměříme se na úpravu pohyblivých GIF obrázků online. Opět půjde o grafické online nástroje zdarma, na které potřebujete akorát internetový prohlížeč.

 

ezgif.com

Začnu mým nejoblíbenějším editorem. Ezgif vám pravděpodobně postačí na většinu činností, které kdy budete s gify chtít dělat, hlavně také kvůli tomu, že má příjemně vysoké limity pro maximální velikosti obrázků nebo videa (50MB). Jsou tu všechny důležité nástroje. Od základního načtení obrázků nebo převod videa z Youtube, z URL adresy nebo z vašeho počátače, po ořezání, změnu velikosti, barev nebo rychlosti a pořadí obrázků. A protože pohyblivé gify bývají celkem nenažrané objemné soubory, je tu i několik možností, jak výsledný soubor zoptimalizovat a výrazně tak snížit jeho datovou velikost. Zpracovaný výsledek se vám hned ukáže a můžete s ním dále pracovat nebo si ho rovnou bez omezení stáhnout.




 

Online Image Editor.com

Jedná se o podobný grafický editor, jakých jsme si v předchozích dílech představili spousty. I zde vytvoříte jednoduché gify s různými přechody, přesto bych tuto aplikaci doporučil spíše pro úpravu jen jednoduchých nebo již hotových animovaných gifů, protože zde je jednoduchá možnost takových úprav, jako je změna trvání jednotlivých rámců nebo pořadí. Bohužel počet rámců na jeden nově vytvořený GIF je omezen. I přes některé zjevné nedostatky se Online Image Editor vyznačuje jednoduchým ovládáním a přehlednou nabídkou nástrojů.

 

Gifpal.com

Gifpal.com si oblíbí všichni, kteří trpí velmi rozšířeným a těžko pochopitelným duševním onemocněním, které nutí postižené nebožáky vytvářet „selfie“. Můžete samozřejmě také uploadovat svoje obrázky a fotografie, které následně skládáte do rámců, ale kdo by to dělal, když hlavní doménou této online aplikace je záznam z webkamery, kterému sekunduje spousta efektů. Vyblbnout se s tím dá opravdu dostatečně.

 

memecenter.com/gifmaker

Gifmaker vám také umožní nahrát video přímo z vaší webkamery, případně vybrat si video nebo obrázky z vašeho počítače a dostatečně si s ním vyhrát. Pracuje se s ním podobně jako s klasickým video editorem, jen s tím rozdílem, že tady z toho dostanete animovaný gif. No a nebyl by to Memecenter, kdyby neměl v zásobě nepřeberné množství memů, kterými si můžete svůj výtvor vylepšovat. Na výsledném obrázku ale budete mít drobným písmem podepsanou aplikaci. Je to malá daň za tolik možností, které nabízí…

Kunda sem, kunda tam

Bylo zařízeno, aby se ze všech prezidentských kandidátů dostaly do finále pouze ty dva, kteří jsou jistotou pro destabilizaci, zesměšnění a úpadek naší země. Úkolem prezidenta bylo rozhádat, nikoli sjednotit náš lid. V konečném výběru kandidátů tak ne náhodou skončili ty dva nejhorší a nejzkázonosnější kandidáti ze všech možných. Češi si pak už měli sami svou volbou vybrat svůj osud a volbou jednoho ze dvou zel připravit ornou půdu pro mezinárodní zásahy, restruktualizace a regulace z vyšších míst.
Buďme rádi, že ty prezidentské volby tenkrát nevyhrál ten šišlavej vlastizrádnej kripl. Kdyby je byl býval vyhrál, destabilizace naší země by probíhala mnohem rychleji a dnes by v zájmu cizích států žádná Česká Republika již neexistovala. Nebo alespoň neexistovala v takové podobě a struktuře, jako byla známá do nedávné doby. Volbou Zemana jsme náš nezvratný fatální osud neodvrátili, pouze na nějakou dobu oddálili…

Těžko předvídat, co by ospalý dementní stařík na hradě vyváděl, kdyby ve volbách porazil Zemana, určitě by nám ale nebylo do smíchu a jistě bychom se dnes tak skvěle nebavili na účet pana prezidenta.

Asi nemá cenu tu připomínat médii dobře propírané faux pas, které prezident Miloš Zeman ztropil za poslední dny. Reakce na tyto události byly takřka bleskové a kreativní internetová komunita se dala do díla :)

Zapomeňte na opraváře traktoru Luboše, řadu jeho předělávek a výtažků do nejrůznějších aplikací.

Naše těžce zkoušená a rozkradená vlast už toho zažila hodně a ještě toho hodně snese. Naše politické špičky nám ukazují, že lze jít ještě níž, než by si kdo vůbec pomyslel. Tyto materiály tak nikoho nemohou pohoršovat. A pokud ano, je mi vás líto, zkuste se nad tím povznést a pobavit se, pro tento účel to vzniklo…
Já vím, je to rouhání, ale zvolili jsme v prezidentských volbách to menší zlo :)

Čmárací univerza online

Celé to začalo tím, že před lety existovalo několik na svou dobu unikátních web 2.0 online kreslících aplikací a jednu z nich jsem nedávno dlouho a neúspěšně hledal.
Tentokrát to není další sbírka grafických online editorů a utilitek, ale skutečně interaktivních čmáracích aplikací. Navíc tato online malování jsou zajímavá v tom, že do nich malujete s ostatními uživateli v reálném čase. Díky milionům uživatelů, kteří v některých z nich zanechali alespoň čárku, se můžete ponořit do nekonečných univerz lidské (a někdy i robotí) kreativity. Všechny uživatelské výtvory na jednom místě na obrovské kreslící ploše. Kdokoliv, kdo má zrovna otevřenou tuto stránku, zde může něco namalovat. I vy máte tu možnost. Cenzura zde by už z principu neměla moc šanci, proto můžete narazit na výtvory, které mohou někoho pohoršovat nebo znechucovat. My ostatní se nad tím můžeme povznést a podivit, jak některé výtvory musely zabrat obrovské množství času i více lidem pracujících na projektu současně.

Při hledání té jedné jediné aplikace nacházím další velmi zajímavé projekty a ještě zajímavější díla v nich:

doodletoo.com


Doodletoo je nejznámější a pravděpodobně i nejstarší online kreslící aplikací. Svého času hojně využívaná českými uživateli, protože se odkaz tehdy masově šířil na „libku“ a v oblibě nám tu zůstal hodně dlouho, což mělo za následek to, že se zde objevovaly převážně česky psané vzkazy..
Jako neregistrovaný návštěvník máte jen omezené množství inkoustu, které můžete na této stránce použít a další přibývá pomalu. Sdílených místností je několik, vaše výtvory tu ale po chvíli samy mizí. Každopádně na vyblbnutí skvěle postačuje…

superfreedraw.com


Toto už je gigantická tabule, kde uživatelské malůvky zůstávají natrvalo. Kdybychom chtěli být důslední, tak prozkoumáváním této kreslící plochy strávíme vážně hodně času. Že je velmi oblíbená dokazují místy neuvěřitelné kresby a také rychlá odezva celé aplikace.

direnduvar.com

direnduvar náhled
Další obrovská zeď nářků, vznikla na popud nedávných nepokojů v Turecku, které doprovázela i cenzura internetu. Další dobrý způsob, jak se vyjádřit v cenzurovaném kyberprostoru. Celé UI na vás mluví turecky a pokud zde chcete zanechat nějaký vzkaz, musíte povolit přihlášení přes Twitter nebo Facebook účet.

globaldoodle.com


Globaldoodle chce být největším komunálním kreslícím nástrojem na světě. K tomu má sloužit kreslící plocha o velikosti 16 km². Aplikace disponuje několika šikovnými kreslícími nástroji a doplňky pro snadnou a rychlou orientaci na tak velké ploše.

Stále mi tu ale chybí ještě jedna aplikace, která se společně s Doodletoo objevila na internetu přibližně před deseti lety. Na její název si ale bohužel již nevzpomenu. Celý kreslící prostor byl v obrovském kruhu, na který bylo možno zoomovat stejně tak jako v případě dnes představených kreslících aplikací. Vyznačoval se velkou barevností a možností zamykání určitých ploch, chronologickou galerií nejlepších výtvorů a skutečnými náhledy právě vznikajících kreseb v reálném čase. Nevíte někdo? Nemáte tuto aplikaci náhodou v záložkách? Je dost možné, že tato aplikace již neexistuje. Opravdu ji nemohu najít ať se snažím sebevíc…

Výlet do Karlsruhe

Pokud sledujete web orcs-must-die.cz, jistě vám neunikla soutěž Heroes on tour, ve které se soutěžilo o cestu do Německa do evropské divize Gameforge. Jako správný fanda série Orcs Must Die jsem hned v prvních vteřinách začátku soutěže posílal e-mail… a vyhrál, což mě těšilo o to víc, protože to vyšlo zrovna na moje narozeniny :)
Zorganizované to bylo naprosto perfektně a precizně. Všechny informace a cestovní dokumenty všichni vítězové dostali s dostatečným předstihem a mohli jsme se těšit na nezapomenutelný víkend.
heroes on tour

Trnitá cesta po Německu

Asi každý má před velkým cestováním tak trochu obavy co se kde vytelí, na co se zapomene a podobně. Samozřejmě i mně se komplikace nevyhnuly. Poprvé to byl můj fail, kdy jsem si den před odletem dal na balkón vyvětrat boty a jaksi na ně zapomněl. Po několika hodinách se navečer zčista jasna přihnal mrak a dokonale mi je prochcal. Než jsem se stačil vzpamatovat, bylo pozdě. Boty byly durch. V jiných bych nevydržel a sandály (s ponožkami) jsem si chtěl obout až v Německu :) Takže promočené boty vycpat novinami a doufat, že to do rána za těch necelých 7 hodin alespoň trošku uschne.
Ráno budíček ve 4:00, boty stále ještě trochu mokré. No nevadí, ve vlaku a v letadle si je zuji a snad to doschne.
Ačkoli jsem během mapování a plánování cesty dospěl k tomu, že nejhorší to asi bude v ČR s přestupními a dobíhacími časy, dopadlo to všechno až podezřele hladce i přestože riziko zmeškání letu bylo docela vysoké…
vítejte ve vídni

Vítejte ve Vídni, problémy začínají

První problém nastal ve Vídni, kde mi paní za přepážkou sdělila, že moje navazující letadlo do Frankfurtu má problémy a budu muset letět jiným o hodinu později. Tím pádem nestihnu vlak – přímý dálkový spoj do Karlsruhe. Ok, nevadí, keep smiling, takové věci se prostě stávají a nakonec vlaky jezdí skoro každou hodinu i v sobotu.

Batoh má zpoždění

Přiletěl jsem tedy do Frankfurtu o více jak hodinu později a nastal další problém. Pás nevyblil moji krosnu. Někde se ve Vídni zpozdila a že mi ji tedy pošlou do hotelu, případně domů, kdyby to nestihli do neděle do devíti ráno, kdy se opouští pokoje. Anabáze trasování mého zavazadla zabrala další hodinu, takže zase opět nestíhám vlak, musím hledat další spoj.
Nezbylo nic jiného, než se tomu smát. Dostal jsem tedy jako kompenzaci overnight set, pracovně jsem ho nazval „survival kit“ a vlastně jsem byl za zpoždění zavazadla rád, protože jsem si vzpomněl, že jsem doma zapomněl kartáček s pastou a „survival kit“ toto mimo jiné obsahoval.
Takže vybaven příruční taštičkou přes rameno a toaletní taštičkou „survival kit“ v ruce se vysmátý vydávám na poslední etapu cesty.
Kdybych se nezeptal průvodčího, tak by to mohlo být ještě zajímavější a já možná bloudil po Německu ještě teď, protože jsem vůbec netušil, že ještě musím v Mannhaimu přestoupit na další vlak. Navíc vlak z Frankfurtu měl zpoždění a na přestup mi tak zbývala necelá minuta.

Konečně v Karlsruhe

Nakonec ale všechno dobře dopadlo a s více jak tříhodinovým zpožděním přijíždím na nádraží v Karlsruhe, kde mě čeká komunitní manažerka FaTeReLLa a odváží mě přímo do centrály Gameforge, kde už jsou ostatní účastníci této akce, kteří zrovna shlédli prezentaci novinek. I přestože jsem přijel pozdě a to nejdůležitější zmeškal, tak nějak jsem se v průběhu večera vše podstatné dozvěděl, ale podepsal jsem prohlášení o mlčenlivosti, takže stejně nemůžu prozradit víc. Snad jen to, že se máte na co těšit, novinky jsou vážně zajímavé ;)
Byl jsem občerstven, podarován tričkem, komixem, odznáčky a dalšími drobnostmi, o které se bude někdy soutěžit na webu orcs-must-die.cz.
tričko, odznáčky a komix

tričko, odznáčky a komix

Prohlédli jsme si kanceláře Gameforge, zahráli si několik matchů a nakonec ještě dostali parádní brašnu s poznámkovým blokem a propiskou. Poté se vydali do Stadtu podívat se do obchodů, protože Daeforce si chtěl koupit grafickou kartu, aby ušetřil za poštovné. Pár obchodů jsme prolezli, ale než se rozhoupal, tak už měli všude zavřeno. To se také dalo v sobotu v 8 hodin večer čekat a v neděli mají kromě kaváren a hospod zavřeno úplně všude. Ve 20:30 byl naplánován sraz před hotelem, tak jsem se alespoň rychle ubytoval, oznámil, že by mi měl dorazit batoh a honem rychle na tramvaj, která nás odvezla na večeři do restaurace s extrémně pomalou a zapomětlivou obsluhou. Zde se potkáváme s dalšími manažery z Gameforge. Obdiv zaměstnancům Gameforge patří také za to, že se o své práci dokáží bavit i v sobotu večer u piva.
Řešili jsme, jestli zůstat a ožrat se a nebo vyrazit na festival Mittelalterlich Phantasie Spectaculum, který byl mimochodem také na programu našeho výletu. Ožrat se v této hospodě dost dobře nelze, nejenom proto, že německé pivo nestojí za nic, ale Daeforce se třeba vůbec nedočkal objednané a dvakrát urgované whisky…

Mittelalterlich Phantasie Spectaculum 2014

Karlsruhe v mnohém připomíná Pardubice a přesto je tak odlišné. Taky je rozkopané a je tu spousta cyklistů. Ovšem vše asi tak stonásobně. Pardubice jsou rozkopané permanentně, zatímco v Karlsruhe to je jen dočasně a dopravní omezení kvůli stavebním pracím je minimální. Cyklisti tu jsou na každém kroku. Všude, ale naprosto úplně všude po celém městě jsou zamčená i nezamčená jízdní kola.
Noční Karlsruhe je zase trochu podobné Praze. Spousty ožralých cizinců a šrumec až do rána.
Něco podobného, jako byl festival Mittelalterlich Phantasie Spectaculum v zámeckém parku, byste u nás těžko hledali. Pro představu: https://www.youtube.com/watch?v=nNZHBqTLl8Y https://www.youtube.com/watch?v=GMDPL6RuX8E https://www.youtube.com/watch?v=l_sdAhn-T2M. Naštěstí v noci nebyla nijak extra velká zima ani nepršelo, protože jsem měl na sobě jen to, v čem jsem přijel: tričko a tříčtvrťáky. Mikina nebo bunda byly nejspíš ještě ve Frankfurtu na letišti…
tričko, odznáčky a komix

festival v zámeckém parku

Nejvíce mě na tomto festivalu udivil pořádek a celková organizace, větší zápal pro věc, než by tomu bylo v Čechách. Spousta návštěvníků totiž přišla ve středověkých a tematických kostýmech. V celém areálu jsem objevil jen dva odpadkové koše, nikoho jsem neviděl uklízet a přesto bylo v celém parku takřka vzorně uklizeno. V Českých podmínkách by při takové účasti, odhadem 2000 lidí, bylo bordelu po kolena, účast policie a kupa reklam. Tady nebyli žádní security s nevraživým pohledem ani žádné rušivé reklamy, byl to vážně takový středověký jarmark. Vstup kontroloval akorát jeden člověk a vedle u pokladny jste si mohli zakoupit festivalové platidla. Nejednalo se o nějaké obyčejné ohmatané žetony, ale velmi povedené mince, ražené speciálně pro tento festival, takže pokud jste nestihli utratit všechny mince, nemuselo vás to mrzet, protože taková povedená mince je krásnou památkou na skvělý festival.
Jak už jsem zmiňoval, vše zde bylo ve středověkém duchu. Jedinými moderními vymoženostmi bylo technické zázemí na třech pódiích, elektrické světlo u vstupu, možná i nějaké ty lednice na barech a několik volně přístupných sprch (!) rozmístěných různě po parku. Osvětlení zajišťovaly kahany a louče všude u barů a u dekorací. Určitě jsem si nestihl projít a prohlédnout vše, byla už tma, spousta lidí, zážitků a převážně jsem se zdržoval u hlavní stage, protože vrcholem sobotního večera byl koncert Saltatio Mortis (http://www.saltatio-mortis.com/) a vystoupení FeuerSchwanz (http://www.feuerschwanz.de/) následované grandiózní fireshow a ohnivou performancí, jaká se jen tak nevidí.
Před jednou hodinou ráno sobotní program festivalu skončil a odebrali jsme se tedy spát. Možná že bych ještě šel trochu popít a užít si trochu exotiky, ale se šesti eury v kapse se toho moc vypít a zažít nedá. Možná tak maximálně nějaký průser…
Recepční v hotelu byl zrovna na cigáru, tak jsem se ho ani neptal, jestli náhodou nedorazila moje krosna. Sice by se mi čisté prádlo hodilo, ale nejsem přeci nějaká slečinka, vlka snad nechytnu, na našich akcích bývají mnohem horší hygienické podmínky, takže přenocování ve dvouhvězdičkovém hotelu byl velký luxus a měl jsem přeci „survival kit“, to mi stačilo :)

Neděle

Do devíti hodin se měly opustit pokoje. Já si tedy buzení naplánoval tak, abych to hezky stihl. Na chodbě už poskakoval Daeforce vyhlížející ostatní a jelikož po nich nebylo ani vidu ani slechu, tak jsme šli na snídani. Předtím jsem se na recepci ještě optal na můj batoh a světe div se, batoh dorazil :) Takže jsem si vyměnil alespoň ponožky, protože to po úvodním nedokonalém vysušení byla celkem síla :)

Kolem desáté se objevil Artimunor s ustaraným výrazem, protože nemohl najít peněženku. Ztratit peněženku v cizí zemi je celkem problém, ale nakonec zjistil, že jí má zapadlou v tom složeném tričku, které jsme dostávali v Gameforge…
Takže všechno bylo ok, FaTeReLLa si nás po desáté hodině vyzvedla před hotelem a šli jsme se podívat do liduprázdného nedělního Karlsruhe. Přidala se k nám krásná SiS a odebrali se opět k zámku do botanické zahrady, kde jsme si před obědem zazevlovali v parku z druhé klidnější strany, kde nebyl festival a objevili jsme krásné místo na killbox :)
Celý výlet jsme zakončili výtečným obědem v restauraci Vapiano a já, ačkoli v sobotu přijel jako poslední, musel v neděli odjíždět jako první, protože mi jel vlak. Tentokrát přímé spojení do Frankfurtu bez přestupu a tam nasedat na letadlo, také přímý let do Prahy.
Návštěva botanické zahrady v zámeckém parku

botanická zahrada v zámeckém parku

Cesta zpátky už byla naštěstí bez větších komplikací, žádné problémy na nádražích a letištích i odbavovací a čekací časy byly tak akorát. Oproti sobotě se to podělalo zase v Čechách, protože vlak z Prahy musel jet objížďkou kvůli překážce na trati.

Konečně v Čechách

Ani nevíte, jak jsem rád zase slyšel češtinu. Německy jsem se sice učil čtyři roky, ale neumím německy kváknout ani fň. Možná pár základních frází a nebo několik sprostých slov. Každopádně za celý víkend jsem nemusel ani jednou použít připravenou větu „Es tut mir leid. Ich verstehe Scheiße, sprechen Sie Englisch?“, protože anglicky se dá docela dobře domluvit po celém Německu :)
Nebýt toho odporného místního jazyka, asi bych neměl problém žít v Německu. Je tam sice oproti minulosti znát úpadek a degradace všeho kvůli Euru, ale zase na druhou stranu se mi nestalo, že bych tam potkal vyloženě ošklivou Němku. To v Čechách často narazíte na nebezpečně ošklivé škatule, ale v Německu byste museli hodně hledat (nebo tam prostě ty ošklivky nevycházejí ven).
Vadila mi tam ale jedna věc. A to bylo připojení k internetu přes T-mobile. Takřka všude, na nádražích, na letištích, ve vlaku i v hotelu, bylo připojení k internetu zajištěno přes u nás druhého nejhoršího operátora. Prvních 30 minut zdarma, další si už musíte zaplatit. Samozřejmě že jsem si svoji třicetiminutovku vyplácal hned ve Vídni a celý víkend tak byl offline. To pak člověk přijede domů a zjistí, že na MoonBitcoin má 5 nových referralů, hromadu nepřečtených e-mailů a na vyřízení spoustu dalších věcí…

Velké díky Gameforge za takovou akci. Líbilo se moc! Pokud bude někdy v budoucnu další podobná soutěž, velice rád se zase zůčastním ;)

Only one in 2014

První a pravděpodobně můj jediný set roku 2014, takže si ho užijte!

Už několik lidí se mě ptalo, jestli jsem nenahrál něco nového.
Máte pravdu, nenahrál, nějak není čas.
Ale protože už je červen, tak by to na tento rok možná nějaký ten mix chtělo…
Alespoň jeden. Jeden jediný v tomto roce. Opravdu bude asi jediný, protože výhledově to s časem zatím nijak růžově nevypadá…

Rýmička mě uvrhla v pracovní neschopnost, tak si při tom najdu chvíli a něco v Xwaxu smíchám. Dal jsem tedy dokupy skladby a písničky, které mi za poslední dobu tak nějak často přicházejí na mysl a znějí v hlavě z nějakých neznámých příčin (hlavně Paper Planes už několik měsíců nemůžu dostat z hlavy, tak je tam originál i v remixu;)).

Kdo mě znáte a znáte můj hudební vývoj za poslední dobu, tak jistě tušíte, že vás nebudu nudit jedním jediným hudebním stylem. Prakticky tu za sebou nejsou dvě skladby, které by žánrově byly stejné. A přesto jsem se snažil, aby to (alespoň rytmicky) nějak navazovalo. Takže je tu zastoupeno opravdu hodně hudebních stylů, od reggeatonu až třeba po rock :) Nicméně, jako u drtivé většiny mých setů, tracklist nedodávám.

Měla by to být taková pohodička třeba do auta, žádné zběsilosti, jaké se mi občas povedou. Samozřejmě, že si ameny nemůžu odpustit ani zde, když to tam pasuje, tak si tím prostě musim udělat radost ;) Od 17. minuty začíná regulérní československá (tedy hlavně česká) diskotéková dvacetiminutovka :) Všechno vesměs oldskůlovky 10 i více let staré.

Omluvte kvalitu záznamu, všichni stárneme, i technika…
Takže poslouchejte zde:

Doufám, že se vám výběr skladeb bude líbit, je to pravděpodobně můj jediný set roku 2014, takže si ho užijte!