Denius bloguje

Název článku je trochu nadnesený, protože v tom nemá prsty jenom Denis, ale víc lidí, ale Denis má prozatím největší podíl článků :)

Tak tedy.

Během podzima se pardubický drumnbassový producent Denius s partou přátel sebrali a odletěli do Austrálie.

Před odjezdem jsem se ho chtěl zeptat, jestli bude mít blog, ale nějak se na to při rozlučkovém večírku v divadle 29 zapomělo. Akorát jsme byli ujištěni, že online zůstane a jako by se nic nezměnilo.

Dlouho se nic nedělo a po několika týdnech se mi v kontaktlistu opět rozsvítil Denius online, tak jsem se ho hned musel zeptat jestli neplánuje publikovat, protože jistě nebudu sám, koho zajímá jak se jim tam daří. Uběhlo několik dní a dostal jsem odkaz na níže uvedený blog, kde byl prozatím jen jeden první příspěvek…

Smysl blogu lze právě v tomto případě využít nejefektivněji a publikování na blogu používali/jí i další lidé, co odjeli do zahraničí a nás tady nebavilo kontrolovat, jestli náhodou nemáme nový email…

Jednoduše stačí odebírat RSS a hned máme přehled o tom, co je na druhém konci planety nového:)

Proč tam odletěli, co tam dělají, jak se jim tam daří?

Nebudu napínat, podívejte se sami na jejich blogu, který se už konečně trochu rozjel a články postupně přibývají :)

Toť malá slíbená reklama :)

Dj Neznaboh – Vánoční

A přece jenom tu pro vás mám k vánocům malý dáreček :)

Tedy alespoň pro ty, co to ještě neznají.

Z ustavičného poslouchání vánočních koled někdy před čtyřmi roky mě napadlo to trochu zprznit.

První verze byla taková nic moc a hlavně jsem ji dělal 22.prosince(tzn. narychlo a spontánně, proto byla mizerné hodnoty), takže už ty další Vánoce vznikla další verze, se kterou jsem taky nebyl tak úplně spokojen, proto se to do následujících Vánoc dostalo do této podoby, kterou si můžete níže přehrát :)

Ani tohle není úplně ideální a jistě bych tam udělal mnoho úprav, ale už na to peču…

Z jistých důvodů to je v nižším datovém toku, ale i přes to se z toho dá vycítit kouzlo vánoc :)

Letos už žádnej dramenbejs prosím!

Během pár posledních týdnů jsem měl několik nabídek na hraní. Jsou to nabídky od známých, volali mi dokonce i lidi, které jsem viděl možná jednou v životě, že pořádají akci a jestli bych si nechtěl přijet zahrát.

Pokud už na ten termín něco nemám, tak se zeptám, co je to za akci a odpovědí mi je, že se jedná o dnb party.

Jako slepý k houslím jsem koncem listopadu přišel k hraní v poslední Hale v Týništi (skutečně poslední, Hala je teď zavřená a nikdo neví, co bude dál). Prostě jsem tak nějak odkejval že bych mohl zahrát a ani jsem si pořádně neuvědomil, co to bude za akci a pustil jsem to z hlavy. Až za pár dnů mi zvonil telefon „…tak je to všechno dohodnutý, ale je to dramová akce, tak žádný šílenosti hele. Poslouchal jsem ten tvůj poslední setík a takový desky nech radši doma :)

Dramenbejs? No jo, už jsem to slíbil, tak nemůžu cuknout.

Možná by mě mělo těšit, že je o moje vystoupení zájem a že mě stále někam zvou, ale zrovna na drumbácový akce… to moc radosti nemám.

Stále jsem přesvědčen o tom, že nehraju nijak zázračně a navíc nemám co hrát, ale ty, co mě chtějí na svoji party, jsou asi přesvědčeni jinak. Asi tuší, že v dramaturgii akce je dobré udělat nějakou změnu v programu, kterou spatřují právě ve mě.

Dvakrát do měsíce hraní bohatě stačí! Rozhodně ale ne na dnb party, kde se celý večer valí bezduché a monotónní odporné dnb tracky současnosti. Kdybych měl vypsat takovou hitparádu nejčastějších producentů a labelů na dnešních dnb akcích, tak tam rozhodně uslyšíte Noisii, Proketa nebo něco do Renegade Hardware. Prostě nudný a ničím zajímavý neurofunk a techstep, ze kterého se mi dělá špatně. A tohle mám poslouchat celý večer než se na mě dostane řada? Ještě navíc na výkonném zvuku? Děkuji za nabídku, ale musím ve vlastním zájmu odmítnout.

Už jsem přišel na to, proč mě po takových akcích bolí hlava. Není to chlastem nebo zahuleným klubem, je to právě tou odpornou muzikou, která je tak nahlas….

V Hale naposled jsem si to opět ověřil. Ačkoli jsem se díky upozornění vybavil drumnbassovými deskami, které jsem lehce kombinoval s ravem, teknem a ragga/breakcorem, byly to desky z dob, kdy se dnb dal ještě poslouchat a měl nějakou myšlenku a inteligenci. Celý večer ty ostatní djové valili právě ten odporný výše zmiňovaný typ drumnbassu a to mi vystačí na hodně dlouho a proto jsem si řekl, že letos už žádnej dramenbejs!

Marek Zatracený – Ztrácíš

Již několik let se snažím vyhýbat prostředkům pro vymývání mozků.

Jelikož na sebe nenechávám působit rádio ani debiloskop, jsem tak trochu „out“ a nemám přehled o tom, co teď frčí, co je trendy a co je v televizní společnosti považováno za „kulturu“.

Veškeré informace o dění ve světě a novinky získávám z internetu.
Není tak ale zcela pravda, že na mne prostředky pro manipulaci stáda nepůsobí. Vyhnout se jim prakticky nedá nikdy a nikde. Kupříkladu televizi mají v hospodě, kam chodím na oběd (a dneska jsem učinil zajímavý objev – TV Nova má svůj sportovní kanál) Prostě se snažím minimalizovat čas strávený ve společnosti debiloskopu. Vesměs to je jen pár hodin týdně podle nastalých okolností, takže na tom nejsem zase tak špatně.
Ale i tak mám díky několika nebohým duším poměrně dobrý přehled o tom, kdo vyhraje superstar, co se dělo včera v domě velkého bratra a podobné kraviny. Tyto informace skutečně nevyhledávám, ale prostě se jim nedá ve společnosti méně kapacitních lidí (převážně něžného pohlaví) vyhnout…

Ani s rádiem to není tak jednoduché.

Asi největší problém má nejeden spořádaný člověk, který má charakter, sebeúctu a svůj hudební vkus, když musí poslouchat rádio v zaměstnání, v obchodech, kam chodí nakupovat, z okýnka vedle stojícího auta na křižovatce…

Ani já se ve své práci nevyhnu působení rádiového přijímače. Naštěstí je na hodně vzáleném pracovišti, takže se k mému uchu dostane špatně identifikovatelný kravál a několik pronikavých tónů z reklam nebo z nejčastějších písniček.

A ty kolegové, kteří jsou rádiu blíže si můžou dělat čárky, kolikrát za směnu se ten přednastavený playlist ve winampu začne přehrávat zase od začátku.

Člověk by si řekl, že tu máme tolik rozhlasových stanic a že bude hudební nabídka velmi různorodá. Bohužel realita je trochu jinačí. Rozhlasových stanic je tu skutečně jako nasr…, ale všechny mají ve winampu sestavený svůj hodinový playlist, obsahující několik reklam, několik zásadních písniček a každá čtvrtá skladba v playlistu je Ztrácíš opakující se v pravidelných čtvrthodinových intervalech!

Je to neuvěřitelné, ale teprve před několika týdny mě požádal jeden známý, jestli bych mu nesehnal právě tuhle písničku. Zřejmě v asociaci s tím, že o víkednech působím jako DJ, si myslel, že budu mít ve svém recorbagu veškerý nevkusný popový hnůj, který má Levouš Mareš v současnosti na vrcholu svojí ubohé shitparády.

A já jsem opravdu netušil která bije. Prý to shání pro kámošku a že to teď hrajou porád v rádiu.

Nedalo mi to a musel jsem si ten „hit“ najít na youtube a stačilo mi si přečíst několik stránek diskuze pod klipem…

Nebudu, ani nechci rozebírat kvality písničky ani provedení klipu, jak evidentně sjetej Marek hraje na piáno a nemůže se strefit do playbacku, aby se k němu pochvilce přidali další muzikanti, co mají taky „hezky nakoupíno“. Jde mi o tu mediální masáž, která na nás všechny působí z rádií a určitě i z televize.

Mediální masáž, díky které jsou tyhleti patolízalové v kurzu a tím, jak je dozblbnutí pouštějí v rádiu, se nedostává prostor pro talentovanější a schopnější umělce!

Fakt jsem si toho rádia v dálce prakticky skoro nevšímal, ale po tom osudovém hledání na youtube a shlédnutí videa začínám být velmi citlivý na ten odněkud ukradený piánový motiv, který nám každých 15 minut oznamuje, že právě musíme přetrpět tenhle neskutečně vlezlý song a snažit se toho ustavičného opakování populární písničky nového českého slavíka nepozvracet.

Tak nějak mi to připadá jako mučení

Bohužel právě teď je několikaměsíční období Marka Zatraceného, jehož patnáctiminutové periody jistě brzo vystřídá další umělec…

Tekno nebo Tekkno ?

Kdybych měl začít tím, který výraz se používá častěji, podle vlastních zkušeností můžu směle prohlásit, že je to TEKNO s jedním K.
Tuto doměnku bohužel těžko dokážu, protože googlefight.com v době psaní článku pojem tekno ani tekkno nezná a výsledku se nějak nemůže dopracovat.
Pak tedy nezbývá nic jiného, než se podívat do společnosti, kde se takové výrazy používají.
Z pořvávání lidí před bednama „dej tam ňáký tekno“ těžko poznám kolik KKKK má na jazyku, takže zase zůstaneme ve virtuálnu.

Při návštěvě některých diskuzí nebo chatů lze jednoduše zjistit, že psaní více KK ve slově zdržuje, protahuje celý text a je zbytečné, protože se předpokládá, že každý pochopí význam slova i bez nějakého přikrášlování.
Není těžké odhadnout, že oblibu více K ale i jINýcH KrAWiN má převážně puberta. Psaní takovým stylem trvá docela dlouho a ještě déle jim trvá něco pochopit… Právě zde má tekno muzika nejvíce příznivců, mladou krev a osvícení dosáhne každý, kdo zná alespoň několik významů symbolu 23 a na rychtě se nemálo vyndá :)

Ví ale alespoň jeden z deseti, kteří píšou „teKKno“, proč se to tak píše a jestli je vlastně mezi Tekno a Tekkno nějaký rozdíl?

Na začátku devadesátých let bylo v Evropě dost rušno a trochu to vypadalo jako když na náměstí přijedou houpačky, protože zejména v Anglii se od každého kolotoče, každé střelnice, každého stánku ozvývala jiná aoriginální hudba.
V roce 1991 měli The Prodigy venku 2 singly, The KLF už měli nějaký ten milion v kapse a ten rok se také dali do kupy 2Unlimited.
Hudební průmysl vydělával obrovské peníze a v kontrastu s tím pořádali Spiral Tribe první freeparty. Nově vznikajícímu hudebnímu stylu jungle by nikdo nehádal, že se zanedlouho zvrhne v drumandbass a vůbec celá světová hudební scéna se probouzela do počítačového věku.

A nemohlo tomu být jinak ani v Československu.
Miroslav Imrich má za sebou už poměrně pestrou hudební minulost. Působil/působí v kapelách Abraxas, Mentols, Variace, Galaxie a Atomový dudy, později koncertoval s metalovou skupinou Alarm. V tomto roce vzniká Imrich Tekkknofactory a přinášejí dosud u nás neslýchanou skladbu Who Is Mečiar?

Imrich Tekkknofactory – Who Is Mečiar? / Kdo Je Mečiar?






Ano, čtete správně je tam 3x K, protože už tenkrát bylo techno, tekno, a tekkno, přičemž platilo (a jistě tomu ani dnes není jinak), že čim víc K, tím tvrdší muzika.

Revoluční Who is Mečiar? bylo u nás vůbec první „techno cd“, které bylo možno koupit v Bontonlandu. Trochu to připomínalo funky, rave a techno, které jste tenkrát mohli slyšet od U96 nebo na věhlasných MayDay a právěže tím, že se Miroslav Imrich nebál používat neuvěřitelné množství různých samplů z jiných hudebních počinů a udělat z nich jinou novou a originální hudbu, se u nás zaryl pojem tekkkkno do podvědomí mnoha lidí na hodně dlouhou dobu.
Pravda je taková, že tenkrát byly škatulky nastaveny trochu jinak a spousta toho ještě nebylo objeveno, ale o tom třeba zase někdy příště :)

Dnes se nejen u nás, ale i ve světě s pojmem Tekkno setkáte jen zřídka, protože to přešlo tak nějak do jednoho významu a pro tvrdé tekno se lépe usadil pojem Hardtekno nebo Hardcore tekno, ale do toho bych se už nerad zamotával…

Každopádně tímto se pojem tekno výrazněji otřel o pozlátko hudebního byznysu a i dnes na nás doléhá lobby v podobě nechutných kompilací čágo belo tekno, které se skutečným teknem nemají vůbec nic společného.

Kalba na Mikuláše

Těšte se na pořádný hardcore rave náklep z mašin i z desek na Mikuláše!
Mikulhašská tancovačka, kterou jste už mnozí jistě zaregistrovali v tom blikacím černém rámečku v pravo dole ;)

více info na webu

GTA IV PC za 845Kč

Je to tak.

Nevim proč nás na (X)zone děsí takovou sumou. Je to proto, že tam budou mít (za týden) zahrnutou i češtinu?

Stejnak si ten, kdo bude chtít, češtinu stáhne a nebude kvůli tomu čekat několik dní navíc, aby si ji mohl zahrát v češtině, když už ji bude mít několik hráčů dohráno. A několik hardcore hráčů ji za ten týden dohraje minimálně 2x na 100% :)

Už několik dní je na warez fórech nevídaně rušno a to právě díky tomuto titulu.

Již v neděli se začaly objevovat první linky na rapidshare. Samozřejmě že to bylo fake a ani dnes, kdy hra oficiálně vychází v USA není příliš jasné, co od nových linků a uploadů, které se objevují jako houby po dešti, čekat…

U nás hra vychází zítra. I mě lákalo si ji vyzkoušet o nějaký ten den dříve, ale vzhledem k tomu, že GTA IV pro PC bude na dvou DVD (7GB + 6,5GB) a takový objem dat bych při svém štěstí komplet stáhnul až na vánoce, raději si počkám, až mi to donese pošťák :)
Podle informací od uživatelů v různých diskuzích je hra i na torrentech a tam je situace ještě zajímavější. Stahují to desetitisíce uživatelů a sdílí pár desítek :) No když Rockstar nevydali demo (ani si nedokážu představit koncept dema k takové hře), tak se vlastně ani není čemu divit…

Šílenství propuklo.

Vzpomínáte, když hra vyšla pro konzole, co tehdy lidi vyváděli?

Vyplatilo se počkat na PC verzi a nekupovat kvůli této hře dnes už pomalou, zastaralou a nedostačující nex-gen konzoli? Určitě ano!

Nejenže hry pro PC jsou levnější, ale nabízejí pohodlnější ovládání, lepší grafiku, možnosti vylepšení a upravování v nastavení, patche v podobě lokalizací a oprav bugů, více možností a celkově jsou rychlejší podle konfigurace hardwaru, který se dá jednoduše upgradovat…

Když už tu zmiňuji tu cenu.

Nejlevněji GTA 4 pořídíte na korunka.cz za 845,- s DPH.

Mají tam sice poznámku: POZOR! Výše ceny je odhadnuta a může se s vydaním /cca 30/11/2008/hry změnit!

Ale to přeci vůbec nevadí. Pokud se cena u nich zvýší, můžete zkusit vyhledat jiný obchod, kde vám hru nabídnou za lepší cenu :)

No ale pokud mermomocí chcete drahou hru (třeba si ji pak budete víc vážit;)) zkuste to na Xzone ;)

Jo a abych nezapoměl. Celkem zajímavé je sledovat jak je na tom vývoj češtiny

Co myslíte? Stihnou to?

Je to rukama?

Poslední dobou ať hraju kdekoli na čemkoli, tak se mi nedaří.

Ani na OEM gramofonech, ani na Technicsech nemůžu porádně sladit desky. Budťo mám smůlu na neseřízené technicse (to je asi prokletí, protože málokdy jsem se setkal s Téčkama, co by držely rychlost tak, jak se od gramofonu Technics očekává), nebo to je rukama…

Kupříkladu minulý pátek. Hrálo se z gramofonů American Audio HDT4,5 a mě se ty desky porád rozjížděly. Srovnám si desku ve sluchátkách, slyším, že to na sobě sedí, tak vytahuju šavli a v masteru se ten rozdíl začíná projevovat čím víc tu šavli dávám výš. Takže musim dorovnávat. Z původního 2% vychýlení se během mixu vyklube až 7% rozdíl ! A to jsem se pitch snažil kočírovat v 10% rozsahu, takže nějaké výraznější kolísání by se taky nemuselo konat…

Slyšim to, ikdyž nemám super sluchátka, ale KOSS UR20 používám už spoustu let a předtím co jsem v nich slyšel, to jsem taky mohl pouštět ven. Dnes musím dorovnávat během míchání a na šaškárny s mixákem už nezbývá tolika času…

Trochu se utěšuju, že to jsou opravdu mizerně seřízené gramofony a u těch OEM modelů se není čemu divit, nebo že by to bylo rukama? Naštěstí ty odchylky zatím slyším a snažím se je dorovnávat, ale co až přestanu slyšet, že se mi to rozjíždí?

Kterak jsem si smazal zálohu

Zatímco většina sněhomilných tvorů tento víkend onanovala nad první letošní sněhovou nadílkou, mě trápila již týden nainstalovaná poslední verze Ubuntu. Předchozí stabilní a krásně funkční verze 8.04 splňovala všechny mé požadavky od operačního systému, unáhlení v podobě instalace verze 8.10 mi přineslo nejednu nepříjemnou chvilku.

Sice několik uživatelů na internetu varovalo před touto verzí, já naivně přesvědčen o tom, že když ta předchozí je dobrá, tak ta novější musí být ještě lepší, jsem upgradoval Ubuntu na verzi 8.10 Intrepid Ibex. Samozřejmě, že jsem si nevytvořil zálohu a prostě bezhlavě upgradoval.
Instalace proběhla v pořádku a vše se zdálo jako funkční.

Zdání ale klame.

První co mě zarazilo byla regulace jasu displeje. Po každém startu systému se jas sám nastavil na maximální hodnotu. To kroutítko na panelu sice regulovalo podsvícení, ale po nastavení se přeškrtlo červenou značkou zákazu… Hned vedle regulace hlasitosti, hlasitost sice regulovala, ale jenom tak, jak jsem nastavil myší. Pokud jsem chtěl regulovat hlasitost tlačítky na bezdrátové klávesnici, nemělo to žádný efekt, ikdyž se dole ukazovala ikonka repráčku a zobrazovala úroveň signálu v závislosti na stisknutých tlačítkách +/- nebo mute signalizující přeškrtnutý reproduktor, hlasitost byla porád stejná.

Když už jsme u té bezdrátové klávesnice. Náhodné přepínání caps locku a každé další napsané slovo začínající velkým písmenem může vypadat jako dobrý žertík, ale při psaní delšího textu to dost obtěžuje.

Taktéž videa na youtube bez zvuku nejsou už vůbec zábavná. Nevim už ani pořádně jak, ale tohle se mi podařilo vyřešit a nakonec jsem si mohl vychutnat klipy se zvukem. Ovšem do té doby, než jsem druhý den zapnul počítač znova a problém se opakoval…

Původně jsem měl disk logicky rozdělený na 4 oddíly, protože ze začátku jsem si vyčlenil, že tenhle disk bude pro windows/linux, tenhle na seznam desek, tenhle na hry, další na data atd… Po těch necelých desíti měsících se všechny disky zaplnily bordelem a jelikož mi na nich docházelo místo, musel jsem složitě některá data přesouvat z jednoho disku na druhý. Systém Windows XP již taky vykazoval jistou známku „opotřebení“ a prostě jsem se v neděli rozhodnul k ráznému kroku.

Jistě, vždy je možnost všechno pročistit, doladit a upravit, jenomže když jsem si tak porovnával co by asi zabralo víc času, bylo smazání všech oddílů, formátování a nainstavování fungl nového systému jasnou volbou ;)

Ty nejdůležitější data mám vždy zazálohované na externím disku, flash disku nebo vypálené na DVD. Takže jsem jen zběžně porovnal aktuálnost a úplnost dat na záložních médiích, v rychlosti uložil několik potulujících se souborů a složek, exportoval záložky z firefoxu, stáhnul nejnovější verze programů a utilit, které budu používat a rozloučil se s vrzajícími systémy win xp a ubuntu 8.10.

Kdybych neměl předobjednané GTA IV, tak bych windows vpodstatě vůbec nemusel instalovat, ale takhle bylo instalační cd v mechanice jako první.

Během půlhodinky jsem měl disk rozdělen tentokrát jenom na 2 oddíly (disk C: pro windows, disk D: pro bordel), nainstalované windows xp a v ruce cd s vypálenou kolekcí všech potřebných ovladačů. Místo prohazování několika různých cdček s drivery mám ke každému počítači jedno servisní cd, kde jsou všechny potřebné ovladače pro konkrétní stroj. Ačkoli můj notebook údajně pracuje pouze s Windows Vista a ovladače pro win XP nejsou podporovány, sehnal jsem ovladače ke každé komponentě a během chvilky bylo všechno zprovozněno.

Až na zvuk. Ovladač se nainstaloval, jenže instalace neproběhla úspěšně a tak jsem měl ve správci u ikonky reproduktoru žlutý vykřičník. Ovladač nelze odebrat, vyskočí hláška, že je zřejmě používán při staru systému. Klikání na tlačítko Aktualizovat ovladač nemá žádný efekt, Informace o ovladači křičí, že ovladač není nainstalován, zařízení lze jenom zakázat… WTF?

Říkám si, že se na to podívám později, teď jdu instalovat firewall, abych mohl konečně spustit síť a windows si stáhly aktualizace. Instaluji Total commander, Firefox, qip, Spybot, Ad-Aware, Nero… zvuk stále nejde, ale nějak mě to zatím netrápí a spoléhám se na své schopnosti, že jsem si vždy se vším sám poradil…

Je čas nainstalovat Ubuntu 8.04. Restartuji notebook a startuji z instalačního live CD Ubuntu. Rozdělení disku, nastavení češtiny a už to jede :) Trvalo to zhruba stejnou dobu jako instalace windows a poté jsem měl před sebou plně funkční operační systém, kde fungoval zvuk i všechno ostatní. Bylo potřeba akorát stáhnout z internetu nesvobodné ovladače pro grafickou kartu a přibližně 200MB balík aktualizací. Tohle všechno si vyžádalo jenom několik kliknutí myší a chvilku čekání…

Za pár okamžiků byl linux v kupě a já se pustil do nastavování Compiz Fusion. Vše je krásně podle mých představ, ale už je celkem pozdě, takže vypínám notebook s tím, že pokračování zítra.

Druhý den se snažím zprovoznit zvuk ve windows. Nic nepomohlo, ani nouzový režim, ani (neúspěšná) úprava registrů ani různé utilitky. Nakonec si říkám, že s tím vším ještě nejsem tak daleko a že jsem zřejmě při instalaci ovladače pro zvukovku něco zanedbal a tak to zkusím znova.

Tak tedy opět mazání oddílů, formátování a nová instalace windows. Po nainstalování hned první věc, kterou chci mít z krku je ten zvuk. Takže strkám do mechaniky servisní cd se všemi ovladači a soustředím se na instalaci zvukovky. Žlutý otazníček, aktualizovat ovladač, vybrat z cd, instalace probíhá, zdá se to vpohodě, jenže na konci vyskočí hláška, že instalace nebyla úspěšná.

Zařízení je v systému pod Ovladače zvuku, videa a her opět je u něj vykřičník a opět lze pouze zakázat.

Začínám vidět rudě

Co to kurva je? Před půl rokem to šlo a teď ne?

To si vezmu už k ruce internet na starším počítači a zagoogluju. Řešení nacházím na tomto blogu a to se zdá jako řešení mého problému. Drobný problém se stažením KB835221, ale asi na dvacátý pokus se mi to podařilo stáhnout. Pro jistotu stáhnu i několik nejnovějších verzí ovladačů, znova odstraňuji oddíly, znova formátuju a znova instaluju windows.

Mezitím co čekám, až to všechno bude hotové, koukám se po svém starém prohlížeči a napadlo mě, že bych si mohl přidat všechny uložené záložky z notebooku i sem.

Byla to fatální chyba! Jak už jsem byl mírně otupělý z toho věčného neúspěšného instalování, místo Import jsem zvolil Export, najedu si na soubor zálohy a ani mi nepřišlo divné, když se mě to ptalo na přepsání. Prostě jsem to odkliknul a očekával, že bude tenhle firefox vypadat jako ten z notebooku.
Nic. Ihned jsem si uvědomil svoji chybu. Aktuální záložky z firefoxu jsem si přepsal minimálně rok starými !

No výborně. Můžu si pogratulovat. Naštěští všechny RSS zdroje mám ještě uložené u velkého bratra v Google Reader, ale zazáložkované weby, stránky eshopů s konkrétními produkty a necelých 300 odkazů na desky na discogs jsou prostě pryč… Stejně se Firefox s několika stovkama záložek spouštěl neuvěřitelně dlouho, takže mám možnost začít zase od začátku…

Alespoň že ten zvuk se mi podařilo nainstalovat podle výše uvedeného návodu, takže se mi trochu ulevilo, že už to zase všechno funguje jak má… Ale ty záložky… ach jo jsem blbec…