Když už se konečně po sto letech přihlásím do administrace blogu promazat stovky spamů zachycených ve spamovém koši, tak bych sem také mohl nahodit pozvánku na letošní pálení čarodějnic.
Freeparty v Liticích se bude konat od pátka do neděle. Přes noc se můžete tešit na digitální i vinylové bušení a řádný zvukový teror a přes den se bude hlavně experimentovat a viděl bych to na solidní disko a kvalitní úchylárny ;)
Pak jakože pálení čarodějnic v parádním kempu u řeky, opékání buřtů, nějaká ta fireshow, chlast a žrádlo na baru tu asi není potřeba vypisovat, protože všechny ostatní informace naleznete na stránkách Figury.
Takže se budeme těšit ;)
Štítek: Pardubice
Polknout sondu
Lidi nejsou stroje. I když někteří šéfové a zaměstnavatelé s tím nesouhlasí, je to tak. Byl by zázrak, kdyby neexistoval člověk, který by někdy nepotřeboval servisní zásah (lékařský zákrok) po tom všem práškování z letadel, manipulací (počasí, média), stresu a každodenního shonu, kterému je intenzivně vystavován. Všechny tyhle vlivy něco stojí a tak si nemyslete, že to pro vás dělají zadarmo. Na jejich nemoci si musíte kupovat jejich léky, čím jste starší, tím víc vás to bude stát…
I já jsem koncem května začal pociťovat v hrudním koši, že něco není v pořádku. Příčina jistě bude výsledek voleb a to samo neodezní, tak jsem se tedy vydal do obrovského tunelu aka české zdravotnictví obdarovat doktorku třiceti korunami. Jaké prý mám potíže. Pokud jste se někdy topili a vytáhli vás z vody na poslední chvíli, tak jistě ten tlak na bránici budete taky znát, k tomu si přidejte občasné pálení žáhy a záhada je na světě. Nebude to nic vážného, žádné další příznaky nejsou, jen to trvalo už skoro týden. Doktorka mi předepsala Helicid a poslala ať se objednám na gastroskopii, že prý to tam jde rychle a že by mě měli vyšetřit maximálně do tří dnů.
Ze tří dnů se vyklubaly dva týdny, kdy konečně nadešel den D a nalačno přicházím na polikliniku, kde překročím několik mrtvol válejících se po chodbách a beru za kliku, jež zde stojí třicet káčé. Překvapivě čas objednání a čas přijetí od sebe dělí pouhých 10 minut, což je ještě dobré skóre.
Jak někteří jistě víte, mám rád lehce sadistické, bolestivé a jinak nepříjemné zážitky. Ať už se jedná o dentální,akustické, nebo jakékoli jiné zákroky, tak jsem už dopředu věděl, že to bude jedno nevšední zpříjemnění dopoledne, přestože mi všichni tvrdili opak :) Pěkná sestřička s příjemným doktorem působící už při prvním kontaktu jako profesionál dávají tušit, že u zubaře člověk často prožívá horší věci.
A ono to tak skutečně je. Prohlídka trubek zevnitř trvá přibližně stejně dlouho jako důkladná prohlídka chrupu. Pokud zůstane jen u prohlídky, vyhrává zubař. Pokud by tam byl kaz nebo něco horšího a měl se v zubech vrtat, vyhrává sonda. Protože jsem odpoledne řídil a taky jsem si to chtěl užít, dali mi anestetikum ve spreji na znecitlivění krku. Pak položili na bok, dali náhubek a tu příjemnou svítící trubičku mi strčili do krku a ještě hlouběji a chvíli tam s tím kvedlali. Na obrazovce se jim zobrazoval krásně růžový vnitřek mého žaludku, tedy alespoň ze začátku, pak už jsem na to neviděl, protože mi vyhrkly slzy do očí. Ne z toho že by to bolelo, ale z toho jak se mi zvedal kufr. Pak už jenom slyším „to krkání je normální, my vám tam tlačíme vzduch, vydržte už to bude, sestři vezmeme vzorek“ a prostrčili sondou brzdové lanko z kola, ucítil jsem slaboučké pošťouchnutí v břiše a bylo hotovo. Vytáhli to ven, já otřel slzy a zeptal se doktora co zjistil.
Doktor začal u sebe na stole propiskou ukazovat na obrázek trávící soustavy a zakroužkoval přechod mezi žaludkem a dvanáctníkem, že je tam jenom zánět a že se na to neumírá. Pravděpodobně to bude nejčastější diagnoza u většiny pacientů, kterým tento obrázek ukazuje, protože byl už pěkně počmáraný a svěrač mezi žaludkem a střevem byl nejvíc modrý od propisky. Předepsal mi Helicid a doporučil pořádný polštář nebo podhlavník, pravidelně a pomalu jíst, omezit kofein a bublinkové nápoje (kafe ani colu stejně nepiju), zvýšit konzumaci mléčných výrobků, nepít alkohol nalačno, vysoký pracovní stůl a omezit cvičení nebo námahu břišních svalů (co teď budu dělat s tím kolečkem?). Za půl roku mu mám donést dalších 30 korun a povědět jak se mi daří.
Na rektoskopii jsem ještě nebyl, přesto si myslím, že i při tom by se mi chtělo blít:) Komu by se u doktora taky nechtělo, když na počítači sepíše zprávu, vytiskne ji, podá vám ji a řekne ať to donesete vaší doktorce místo toho, aby tu zprávu rovnou mojí doktorce odeslal jedním kliknutím myši. Jen pěkně všichni dělejte doktorům poslíčky a plaťte poplatky, ať si může moje doktorka koupit počítač…Přesto si myslím, že těch 30Kč jde někomu do kapsy a ne na nový počítač pro doktorku…
Prodávám desky
Původně měl tenhle balík desek putovat jednomu známému, jenomže mi už došla trpělivost čekat až bude mít peníze. Vydrž do příštího měsíce, až mi přijdou prachy. Tak tuhle větu jsem slýchával od pana sociála dost často a trpělivě čekal. Čekat už dál nebudu, protože jak ho znám, tak bych se ani nedočkal…
Nabízím tedy desky jinému zájemci. Nerad bych to drobil, tzn. že nabízím celý balík 31 desek. Kdyby měl někdo zájem jen o jednu placku ze seznamu (na konci článku), tak má smůlu, případně je tu možnost se nějak domluvit, ale kvůli jedné desce se to ani jedné straně nevyplatí… Takže, všechny desky získá ten zájemce, který nabídne nejlepší cenu ;) Převážná většina desek byla zakoupena Umerkura někdy v letech 2005-2006, jsou v perfektním stavu a v originálních coverech. V případě zájmu mi už nepište! Desky už jsou prodané
Z nabízených desek jsem nahrál hodinový setíček, abyste si nemysleli, že nabízím zajíce v pytli a mohli sami poslechnout, že vinyly jsou v perfektním stavu. Poslechnout si to můžete ve vloženém přehrávači, nebo rovnou stáhnout zde. Nejsou to žádné úchvatné mixy, nedal jsem si na tom nijak záležet, spíš mi šlo o to, aby se do té hodiny nacpalo co nejvíc desek, takže povětšinou každé dvě minuty zní jiná skladba. Záznam je místy trochu přebuzený, všechny tyhle desky jsou totiž v takových zvukových hladinách, na které jsem si už odvyknul a míchat po dlouhé době zase něco takového je přinejmenším úsměvné :) Jedná se převážně o clownstep, jump-upy a liquid funky, na kterých jsem začínal svoji djskou kariéru, takže výběr by mohl být vhodný pro začínající djs, ale i pro čistokrevné dnb fans. Najdete tam ale hlavně placky, které zvedají ruce nad hlavu lidem v mnoha klubech po celém světě.
S tím souvisí i důvod prodeje: Jak jistě víte, zakládám si na originalitě a nemám rád, když se každý večer hraje dokola to samé. Ač některé skladby jsou legendární hity, vadí mi to, že je má ve svém recordbagu většina djs v mém bližším i širším okolí a pokud navštěvujete dnb akce, jistě některé skladby budete znát. Doba tehdy byla jiná. Těžko si už asi někdy dobrovolně zahraju na akci, kde by se ode mě očekávala taková selekce. Navíc už jsem taky na trochu jiném levelu a v tomto hudebním stylu už nespatřuji žádné výzvy. Se setem z takových desek bych na akci jistě zklamal nejenom posluchače, ale i sebe. Zbytečně se na ně práší, když můžou někomu jinému dobře posloužit a znova potěšit další posluchače.
BBK008 – Baron – Guns At Dawn / Ratpack
JHR001 – Potential Badboy – L.O.V.E / Strictly Drum & Bass
PHUTURO021 – Electrosoul System – Goa
CHR031 – Unknown Artist – Jah Promise / Almighty
Cartel005 – DJ Craze & Genr8 / DJ Craze & Juju – Take It Ez / Holy War
LQD 006 – Artificial Intelligence / Q Project – Liquid V Club Sessions Vol 1 (Album Sampler)
NHS90 – High Contrast – When The Lights Go Down / Magic
LQD 008 – Various – Club Sessions EP Part 2
BINGO 033 – Shy FX / Zinc – Plastic Soul / Palma
QRN.005 – D Bridge / Fierce / Break / Hydro – Twilight / Immaculate
LQD 002 – Calibre & Zero Tolerance – Drowning In You / One Word
hostile001 – Rob F And Su-Real – Deceit / Breathe
URBTAKE 47 – Various – Urban Takeover 47
BBK 013 – Drumsound & Simon Bassline Smith – Killa DJ / Big Tings
SKY003 – Skynet – Silverback / Choke
BBK 010P – Adam F – 8Ball / Original Junglesound (TC Remix) !picture disk!
BBK 015 – DJ Fresh – The Immortal
KAOS 005 – Adam F – Karma (Remixes)
TRON003 – Juju – Tambor / Fire Alley
KAOS004 – Adam F – Dirty Harry’s Revenge
tribe 035 – Pish Posh & Willie Ross / Roughcut – Sound Bwoy Killah / Firin Line
BINGO 040 – Redeyes / Youthman – Ghost Squad / About To Change
RAMM 54 – Sub Focus – X-Ray / Scarecrow
FORM12095 – Drumsound & Simon „Bassline“ Smith – Lazor Razor / Kilo
CIADK009 – Furney & A Cat Named Phil – Jungle Drums / Seen You Before
SBOY006 – T.C. & Distorted Minds / Heist & Studio 12 – Compton / Creeping Dub
BARONIC 008 – whitelabel (tato deska není v žádné databázi)
ICOM 041 – Tommy Knocker – Merlin / Piano Rock
PHUTURO025 -Pentagon & Ethix – King Of Kings / Moody Blues
Mistři světa!
Je to skoro měsíc, co se Pardubicemi ozývalo radostné skandování „Mistři“. A teď to pořvává celá republika. Někteří pardubičtí fanoušci z oslav mistrovského titulu ještě ani pořádně nevystřízlivěli a nyní mají důvod slavit znova.
Celé play off mistrovství světa bylo hodně dramatické až infarktové. Rozhodout v samostatných nájezdech dvakrát po sobě se ještě nikomu předtím nepodařilo.
Ve finálovém zápase naši borci odváděli výbornou práci v oslabení, kdy se i ve čtyřech několikrát dostali do šance. Když se Rusové dostali před naši bránu, předváděli útočnou a nekompromisní hru. Ačkoli ten první gól finálového zápasu padl po dvaceti sekundách do ruské brány, bylo alespoň v té první třetině evidentní, že Rusové se snaží vyrovnat a jdou tvrdě a přitom čistě a regulérně za odplatou.
Češi usilovně bruslí, nikdo si nedovolí jedinou chybu, přesto Rusové v prvních dvaceti minutách hrajou 3 přesilovky a závěr třetiny je zakončen pukem v naší síti. Naštěstí ten gól padnul až po siréně a neplatil.
Obětavé a nebezpečné zákroky a neuvěřitelné šance nám hráči předvedli i ve druhé třetině. V oslabení se opět předvedly posily z Pardubic a Rusům hezky zatopily. Varlamov je vynikající brankář a všechny šance dokáže zvládnout s prstem v nose, ikdyž většina zákroků byly přímé konfrontace s rozjetým útočníkem a jeho následnou střelou, dokáže vše pokrýt a všechny šance vychytat. U naší brány tomu často bývá přesně naopak a Vokoun se musí hodně ohánět, aby zachránil nepřehlednou situaci v brankovišti. Hokej je nebezpečný sport o čemž se přesvědčuje Klepiš když má v obličeji Těreščenkovu hůl a první přesilovku tak češi hrajou až v 11. minutě. I během naší přesilovky se Rusové snaží dominovat, ikdyž už tolik netlačí jako v první třetině, jsou nebezpeční, ale není jim to nic platné. Je tu cítit malinká bezradnost i opodstatněný respekt před naší šedesát osmičkou. Nikdo ale nic nevzdává a všichni ze sebe vydávají maximum. Naši mají ale víc sil a daleko lépe bruslí, což se potvrdí v čase 38:13, kdy Tomáš Rolínek zvyšuje na 2:0 a do třetí třetiny tak vstupujeme s příjemným náskokem.
Poslední třetina je rozhodující a Rusům jde o všechno a bude hodně záležet na naší obraně. Možná že Rusové málo kombinují, ale i tak je začátek třetiny poměrně vyrovnaný. Teprve až po 45. minutě zápasu se odehrávají závažnější situace a rychlé akce, se kterými si ovšem naši borci dokáží bezproblémů poradit. Naši jsou ve správný čas na správném místě a nepouští Rusy tak často do šancí. A když už, tak Vokoun všechno jistí. Nebezpečné zákroky od Rusů okusí nejprve Koukal a krátce na to Jágr a pro nás to znamená dlouhou přesilovku, když Jemeli dostává pět minut plus do konce utkání.
Kozlovův faul na Klepiše bude znamenat další dvě minuty naší výhody, pět vteřin se bude hrát 5na3. A když už jsou Rusové na ledě kompletní, začíná být jasné, kdo že to bude nejcenější trofej zvedat nad hlavu. Nic ještě není rozhopdnuto, Rozsíval dostává dvě minuty za sekání a Varlamov je na střídačce. Zbývají 2 minuty do konce a na trestnou jde i Rolínek za podražení. Začíná to být velmi dramatické, protože Rusové se rozhodují pro přečíslení 5 na 3 a Varlamov po chvíli na ledě brzy opouští bránu a před našeho bránkáře se formuje 6 Rusů. Vypjaté finále je bohaté na tresty a brzy si jde sednout i Malkin. Síly na ledě se často mění, protože Varlamov zase odjíždí z brány. 35 sekund před koncem se Rusům přesilovka vyplácí a dávají do naší sítě svůj první gól. Těch několik vteřin před koncem mají všichni nervy na pochodu, Rusové jsou bez brankáře, hraje se tedy 5na4. Ten jeden gól malinko dodal Rusům sebevědomí a nám trochu nalomil víru ve vítězství, ale dramatický konec se s vypjetím všech sil nakonec slaví na naší straně!
Jsme mistři světa v ledním hokeji roku 2010!
EDIT: Jelikož se stále ještě profesně pohybuji v hokejových sférách, dostala se mi dnes do ruky jedna vybojovaná zlatá medaile. Potěžkal jsem to, očichal, kousnul do toho a oni to v té federaci snad vážně dělají ze zlata :)
Meteorologové v koncích?
Už přibližně týden mi všechny dostupné předpovědi počasí slibují déšť a že pořádně zmoknu. Realita je taková, že jsem nezmoknul ještě ani jednou. Vydatně pršelo myslím že v noci z neděle na pondělí a to už několik dní předtím nejenom televizní rosnička ukazovala na dlouhodobou předpověď plnou symbolů mráčků s kapkami, občas i s blesky.
Současná dlouhodobá předpověď se nijak neliší od té z minulého týdne a ikdyž pohled na mapu republiky s vidinou deště nepůsobí nijak příjemně, následný pohled z okna na rozkvetlou a odkvétající zeleň zalitou sluncem náladu jistě vylepší. Ovšem pokud nemáte alergii.
Minulý rok jsem touhle dobou už (ne)pěkně brečel. Jen jednou jsem si musel vzít pilulku. Teprve dnes jsem začínal pociťovat, že mě začínají trochu pálit oči. Chtěl bych vědět, jestli si pro mě farmaceutické koncerny a výrobci počasí na letošek přichystali silnější donucovací prostředek, abych si těch pilulek vzal víc.
Ale zpět k těm tragikomickým předpovědím počasí. V dnešní době je už dost naivní si myslet, že za všechno může příroda. Známá věta poručíme větru dešti není pouze jeden oblíbený slogan soudruhů, ale realita několika posledních let. Zemětřesení téměř každý týden na jiné části planety nebudou jenom náhodné otřásání půdy, ale také zásah „vyšší moci“. Planeta má samozřejmě svůj termoregulační cyklus a obrovský komplexní systém počasí, když se do toho ale zasahuje přísně utajovanými zbraněmi a technologiemi a celé je to podpořeno neustálým práškováním chemikáliemi z letadel, tak v tom všem musí vzniknout slušný chaos ne vždy se dá plánovaný výsledek přesně odhadnout. Nezapomínejte, že dle nejnovějšího náboženství CO2 způsobuje oteplování planety, to určitě bude mít svůj vliv také.
Vsadím se, že se výrobci počasí se svými hračkami ještě nenaučili pořádně zacházet, respektive příroda je stále silnější než jejich HAARP a chemtrails a tak se mnoho „přírodních úkazů“ odehraje tak trochu jinak, než si vypočítali. To by vysvětlovalo i ty současné předpovědi počasí, které jsou alespoň nad moji hlavou dost mimo mísu…
EDIT: Tak pršet podle předpovědi začalo až v pátek, což potvrzuje skutečnost, že se jim tu správnou oblačnost podařilo našlehat až ze čtvrtka na pátek, ikdyž nám to meteorologové už několik týdnů slibují na následující den…
Dnešní západ slunce, podle předpovědi prší, jestli třeba není zavirovaná družice:)
Mistři ligy
Velké množství střepů z lahví šampaňského vína na Perštýnském náměstí dávalo tušit, že Pardubice slaví něco velkého. Po pěti letech se to podařilo znova.
Dominik Hašek se přes oficiální ukončení své brankářské kariéry ještě jednou vrátil ke špičkovému hokeji, aby pomohl znova vybojovat mistrovský titul pro domácí tým.
Dominik má už všechny možné světové nejvyšší ocenění, trofeje a tituly, které může hokejový brankář získat a k nim přibude ještě ten extraligový 2009-2010.
V takřka infarktovém zápasu posledního utkání nám hokejisti předvedli dramatickou hru opravdu jako ze škatulky.
Oba celky odehrály hokej plný ukázkových zákroků a vypjatých situací. Hned ze začátku Jakub Nakládal za tečování Daniela Rákose vstřelil Vítkovicím branku, ale i tak nebylo příliš jasné, kdo bude určovat tempo a směr hry. V předchozích zápasech měli navrch jednoznačně hokejisté Pardubic, v posledním zápase Vítkovicím už v podstatě moc možností nezbývalo, tak se stím nepáraly a některé Pardubáky to možná trochu zaskočilo.
V čase 58:13 si šel Dominik Hašek sednout na střídačku, aby Aleš Píša mohl zvrátit tristní skore 2:1 a posunul hru do prodloužení, kde se za necelou půlminutu dostal ke střele Radovan Somík a letošní ročník ukončil nejlepším možným způsobem!
Pardubice svým vítězstvím posunuly laťku rekordů na 12 vítězných zápasů v řadě. Obrovská koncentrace všech hráčů, chytrá strategie Václava Sýkory a vydatná podpora pardubických fanoušků v ostravské i pardubické ČEZ aréně. To vše dopomohlo k titulu, nevyššímu ocenění domácí hokejové soutěže.
Po vydařeném zápase se začalo slavit. Na Perštýnském náměstí vystoupila Vypsaná Fixa a večerem na pódiu provázel Pavel Cejnar (jako by nestačilo, že ho strkaj do televize) a do oslavného skandování a skákání zaplněného náměstí občas oznamoval polohu hokejové výpravy mířící domů.
V noci nemohlo být víc jak 2°C a to čekání bylo nekonečné. Když Cejnar oznámil, že jsou u vlakového nádraží a za deset minut, že jsou na Třídě Míru, všichni se ptali, co jim tak dlouho trvá.
Odbíjela druhá hodina ráno a k pódiu přijíždí autobus HCPCE a za vydatného řevu a tleskání vystupují hráči, trenéři a ostatní kolektiv a s radostí zvedají nad hlavu mistrovský pohár.
Takhle rušná noc v Pardubicích už dlouho nebyla. Zhruba 40 minut se hokejisté na pódiu radují a předvádí před fotografy, aby se pak rozprchly pravděpodobně do Patapufu, protože jsem si tam v těch místech s Haškem ještě podával ruku a tím směrem pak mířil ještě Bohuslav Šťastný s dalšími lidmi z HC klubu. To už jsem byl ale příliš ospalý, byla mi zima a po dlouhém dni jsem se potřeboval vyspat, takže jsem se rozloučil a namířil směr postel. Až se z toho vyspíte, tak se uvidí :)
Pozvánka na sobotu
Neměl bych opomíjet chystané akce a proto tu tentokrát mám pozvánku na sobotní tancovačku.
Téměř půl roku po vydařeném narozeninovém mejdanu se opět vracíme na místo činu a opět přivážíme spoustu kvalitní muziky, která bude jako vždy pěkně nahlas.
Těšit se tedy můžete na klasickou (nad)standartní nálož z desek, liveset z mašinek a všech těch čudlíků a hejblátek (co se pomalu ani nevejdou na stůl), který možná trochu okořením nějakým tím scratchem, hláškou, smyčkou, nebo zvukem z desky. Z kraje dostanou příležitost si zahrát hosté a pozvaní začínající djs a můžete si být jisti, že se nebude končit dříve, než bude venku světlo.
Takže svojí účast v kostele na nedělní bohoslužbě protentokrát zrušte a přijďte se bavit v sobotu 24.4.2010 do klubu Sépie v Týništi nad Orlicí.
Pardubice získají titul
Hokejisté Pardubic se ve finále Extraligy dnes druhým vítězným zápasem přiblížili k mistrovskému titulu.
Všichni hráči včetně trenérů jsou profesionálové, není to jen souboj vynikajících brankářů. 10194 diváků v ČEZ Areně a další statisíce či miliony v televizi nebo online sledovalo bravůrní spolupráci všech hráčů, kteří svoji hrou dokazují, že se do finále dostaly ty správné týmy a předvádí mistrovský hokej.
Po dnešním jediném vítězném gólu Dana Rákose je stav série 2:0 a další porážku Vítkovice utrpí doma už ve středu a ve čtvrtek. Jistě nebudu sám, kdo by si přál alespoň jednu výhru Vítkovic a aby se ten pátý zápas odehrál v neděli 25. dubna 2010 v Pcích. Titul se musí získat doma :)
Hašek si drží stále výborné statistiky, Štěpánek inkasuje jednu bránu a ještě ho pěkně bolí rameno. Hadamczik kombinuje jak může, ale není mu to nic platné, protože ke konci zápasu hráčům docházely síly a v televizi po zápase vypadal trochu zdrceně.
Oba týmy se snaží hrát čistě a podle pravidel. Možná trochu smůla na rozhodčí když se Jirka Cetkovský s Jurajem Štefankou chytli pod krkem, respektive dynamo v rukavicích docela slušně řezalo do jednoho oceláře a oba si pak šli sednout do kabiny. Je jasné, že Pardubice dokážou víc tlačit a skvěle zvládají i oslabení a může mít vliv i to, že smetáci z Vítkovic dnes dopoledne neměli trénink (alespoň zase nerozbili sklo jako včera).
Dynamo má slušně našlápnuto k titulu a brzy se bude slavit. A nebo taky ne a celé se to ještě o pár dnů protáhne, ale o titulu nepochybuji :)
Koukej co kde lítá
Konečně se počasí umoudřilo a začíná jaro. Když se mi zrovna takový hezký slunečný den, jako byl včera, dostane do ruky kamera, která přibližuje 70x, tak se pak s takovým zoomem dají provádět všelijaké věci. konkrétně jde o kameru Panasonic SDR-S26EF a těch záznamů s ní jsem za odpoledne pořídil hned několik, ale nebudu tu publikovat všechny….
Snad za všechny si dovolím takovou malou demonstaraci 70x optického zoomu, kterému se digitálně vypomůže až na 100x. Pořízeno navečer, protože jsem si naivně myslel, že poté, co se u nás slunce schová za horizont budou na letadla v desetikilometrové výšce stále dopadat nějaké sluneční paprsky…
Na snímku je krátký pohled na stránku flightradar24.com, kde jsem si vyhlídnul letadlo McDonnell Douglas MD11, které má při měsíčku namířeno z Amsterdamu do Teheránu, právě se nachází ve výšce 10 645 m a zhruba 35km západně od mé pozice letí rychlostí 978 km/h.
Kamera má za snížených světelných podmínek horší rozlišovací schopnosti, ale i tak lze letadlo zaměřit díky stopě smrtících chemtrails a pokud se s ní moc netřese, tak i automaticky správně zaostří letící objekt i v takhle tmavých podmínkách na takovou vzdálenost. Jak slyšíte sami, kamera má mít stereo mikrofon s protivětrným filtrem, ale i tak je foukání slyšet a i na stativu to je docela třes při takovém přiblížení, navíc ještě se zapnutým stabilizátorem.
Tak nějak mě napadlo udělat si nějaké mechanické hejbátko, které bude samo otáčet stativem podle GPS souřadnice zvoleného letadla, abych nemusel třást s kamerou a zaměřovat letící objekt :) No ale na to moje občasné filmování snad ani nemá cenu namáhat se něco vymýšlet. Ikdyž by vlastně stačila jenom vodováha, GPSka, dva motorky na horizontální a vertikální polohování a napsat program, který by je ovládal…
A ještě jedno zoomování z odpoledního natáčení:
A ještě jedno starší přiblížení cca 1,5 km vzdálené dopravní značky, na kterou se svítí pistolkou s téměř vybitými bateriemi.
Nikdy nebudu na Facebooku
Nedávno jsem se připletl do skupinky kamarádů a jen tak mezi řečí došlo i na dotaz „už máš profil na Facebooku?„. Otázka nebyla směřovaná mě, ale na kamarádku, která zavrtěla hlavou a pronesla, že je na Badoo (dostala podvodný e-mail) a že je to opruz a že tam leze jenom když jí příjde na e-mail oznámení, že jí některý z přátel zanechal vzkaz. Hned jsem se zapojil do diskuze a navrhnul jsem dotyčné slečně, že pokud nechce, aby jí nechávali kamarádi vzkazy v jakémsi pochybném vzkazníku v ještě pochybnější sociální síti, tak ať svůj profil smaže. Víme moc dobře, že když se zruší takový profil, tak je to jenom „na oko“ a veškerý váš materiál, obsah a texty jsou majetkem společnosti a zůstanou tam navěky. Každopádně pokud to jsou dobří přátelé a dotyčná jim slušně vysvětlí, že se socíálního síťování již neúčastní, nebude je to nutit jí posílat další vzkazy a využijí jinou formu komunikace (telefon, e-mail, ICQ, skype). Vysvětlujte to ale robotům, kteří většinu těchto vzkazů od kamarádů rozesílají.
I já často bývám tázán na můj profil na Fakebooku. Když se optám, jaké výhody by mi členství v tomto stádu hloupých oveček přineslo, dostávám stále stejné odpovědi:
Že už tam jsou skoro všichni. A co já stím? Potřebujete mě tam mezi sebou? Když už tam jsou všichni, znamená to, že i já musím patřit (další) soukromé společnosti a vytrvale jí věnovat mnoho podrobností a času?
Gmail mi před pár dny nabídnul službu, o kterou jsem nežádal a přesto jsem ji dostal a která mi má zprostředkovat něco, co mi zřejmě usnadní život, nebo umožní být v těsnějším kontaktu s někým dalším. Řeč je o BUZZ. Patřím mezi ty uživatele, kterým akorát přibyly vrásky, protože to je další věc, která tu už je v několika variacích a bude akorát krást vzácný čas.
Jeden postřeh za všechny, který se mi objevil právě na Google Buzz: do riti aj s tymto.. ignorujem social networks a priblbly Google mi ho supne rovno do mailu..
Facebook prý slouží ke komunikaci. Vždyť kvůli tomu vzniknuly e-maily (a drtivá většina všech e-mailů je spam) a taky kvůli komunikaci si všichni zakládali ICQ (které je dneska akorát k vzteku a také plné spamu), kam mi píšou povětšinou uplně neznámí lidé a ty reální přátelé mi za celou dobu poslali všehovšudy asi dva řádky textu.
Říkáte že to ke komunikaci nestačí, že chcete nějakou komunitní síť? Kvůli tomu jste si hromadně zakládali profily na libimseti. Navíc na fakebooku je uplně ta samá sestava lidí, která má profil na libimseti a svého času tu byli stejně aktivní (možná to někomu vydrželo), jako jsou dnes na FB.
Dalším argumentem je být v kontaktu s přáteli. Od čeho všichni máte mobil? Nebo vy mobil nemáte? To vám nevěřím.
Někdo může říkat, že se tam dozví o akcích a společných plánech ostatních. Na to, že žádné přátele nemám a že nikam nechodim, se asi nevymluvim, nicméně informace o akcích a společenských událostech se ke mě dostanou i jiným způsobem. Hledat informace na internetu není nic složitého a mnozí se snaží jejich přísun co nejvíce zjednodušit (třeba přes RSS), a přitom nemusím být členem kdejaké skupiny a podobně. Co když je ale nějaká akce, která je VIP Facebook members only? Bavte se dobře, v této společnosti bych se necítil nejlépe.
No a ve finále neotřepanější argument je ten, že facebook zjednodušuje život. Jak mi může něco tak prvoplánového zjednodušit život, když tomu musím denně věnovat spoustu času, abych promazal nebo profiltroval stovky nesmyslů, kterými mě budete zásobovat a riskovat, že mě třeba můj šéf nachytá jak si místo práce vysedávám na Facebooku? Jak mi může usnadnit život být něčeho fanouškem, nebo mít členství v nějaké přiblblé skupině, která mi nic nepřinese a jenom mě okrádá o čas? Ve skutečnosti Facebook závažným způsobem komplikuje vaše životy a představuje reálné nebezpečí!
Kdo není na FB, jako by nebyl. To se dříve říkalo o internetu… Někdo se zmůže na profil na Facebooku, někdo na blogísek :)
Ve společnosti je zažitá představa, že člověk musí někam patřit. Být součástí nějakého společensví, sdílet prostor nebo prostředky. Ať už si za to dosadíte jakýkoli výdobytek moderní techniky (iPhone, Facebook, Google), mnozí to mají prostě za ty internety a síťování a hotovo. Sociální sítě prostě zažívají boom a tomu se přizpůsobují všechny (staré i nové) služby (lide.cz, Google Buzz…)
Přijde mi, že Facebook ani nikdy žádnou pořádnou reklamu nepotřeboval. Tu mu dělali sami hloupí uživatelé, jejichž počet stále roste. Na tu negativní reklamu narážím v posledních dnech nějak podezřele často. Naposledy například Kvaky. Nebudu se přidávat ke společnosti, která se mi svojí monstrozitou, demencí mnoha uživatelů, cenzurováním a celkovým přístupem prostě vůbec nelíbí. (Facebook smazal fan page České pirátské strany).
Navíc mám takové nemilé tušení, že se z FB brzy stane něco úplně jiného. Jelikož se na Fakebook každým dnem přidává stále více oveček, je tu vysoká pravděpodobnost, že až databáze obsáhne maximum možných uživatelů a shromáždí o nich maximum osobních informací, něco se stane. Nedokážu přesně popsat co se stane, ale zlověstné šimrání v břiše (které se dostaví vždy, když se téma přesune k Facebooku) dává tušit, že to bude něco, co se žádnému uživateli nebude líbit. Něco jako virtuální otrokář Big Brother sahající ovšem až do reálných sfér. Moderní sociální inženýrství a promyšlenější FB aplikace tomu nasvědčují. Už několika lidem jsem se s tímhle svěřoval a říkal jim: Máš účet na fakebooku? Udělal jsi největší chybu svého života!
I když se mé černé představy třeba nenaplní, pořád je tu tolik jiných rizik, které si uživatelé stále neuvědomují, ale o kterých už bylo napsáno mnoho… Facebook (a obecně celý internet) není jenom o přátelích, starých známých, jednoduchých hrách, nebo zábavných klipech. Nejsou to jenom ti usměvaví sluníčkoví lidé z vašeho kontaktlistu, se kterými si tak suprově pokecáte. Internet je plný úchylů, šmíráků, hackerů, tvůrců virů, zlodějů identity a spekulantů. Co když nechci, aby všichni věděli jaké mám přátele, případně že mě někdo má za přítele? Vždy, když si prohlížím seznam kamarádů libovolného uživatele, vybavuje se mi povídání o únosech lidí a požadovaném výkupném… Děti jsou radost i starost, když si ale někdo tu starost nepřipouští a vesele uploaduje fotografie svých ratolestí na veřejnou síť, nejeden pedofil se zaraduje, protože už mu stačí opravdu jenom málo, aby si vytipoval kdy rodiče nebudou doma, nebo do kolika má dítě školu a vetřít se třeba pod záminkou společných zájmů nebo kamarádů, které lze tak snadno dohledat na internetu…
Největší slabinou každého zabezpeční není nějaká bezpečnostní díra, ale hloupý uživatel, který nevědomky o sobě a svých známých ochotně tyto informace sděluje! I já jsem se čirou náhodou jen jako nahlížející tichý společník (díky facebooku nebo friendsea) dozvěděl několik osobních informací, pikantností a dokonce i hesel(!), které by nešťastný uživatel z očí do očí asi takhle ochotně nesděloval.
Sociální inženýrství není v tomto případě vůbec potřeba. Na ICQ mi jednou z ničeho nic naprosto cizí člověk začal psát že je šťastný a posílat podrobné informace o jeho nastávající, které doložil i fotografiemi šestnáctileté slečny i jeho vozidla. Asi měl Facebook zrovna výpadek a on se potřeboval někomu svěřit a asi chtěl, abych jim šel za družičku :)
Opravdu poznávám na Facebooku hodně známých, až mě to začíná trochu děsit. Čím víc těch lidí tam vidím, tím menší mám chuť se k nim přidat. Že budu odstrčený? Tak ať, od některých věcí je dobré mít odstup. Jedná se pouze o další nástroj ke komunikaci, jakési zprostředkování společných setkání s přítelem třeba na druhé straně zeměkoule a protože tam jsou (skoro) všichni pohromadě a snadno si můžete najít na koho si jenom vzpomenete. Je to jednoduché a na jednoduchost Facebook sází. Registrace je snadná a pro mnoho mladých lidí je a bude právě Facebook tou první sociální sítí, virtuální existencí a prostorem pro komunikaci s ostatními postiženými. Nevím jaké můžou být poměry na dnešních základních školách, ale tipuji, že když dnešní sedmák nemá profil na fakebooku, tak je za outsidera. A také předpokládám, že takový školák objevující spousty nesmyslných anket, aplikací a her je přesvědčen, že je musí přeposlat maximálnímu množství lidí, aby se taky pobavili nad nově objevenou blbostí…
A o tom to je. Obtěžuje mě to. Obtěžují mě řetězové e-maily, obtěžují mě ICQ hoaxy typu přepošli to alespoň 20ti kontaktům a tvoje květinka zmodrá, obtěžují mě vzkazy tohle musíš vidět a podobné. Většina známých mě tímto smetím už nezaplavuje. Každý nenapravitelný spamer byl selektován pěčlivě nastaveným filtrem, který těm nejhorším hříšníkům navíc naoplátku posílá nepříliš lichotivý text o zbytečnosti jeho počínání a rozborem jeho intelektu. Vím moc dobře, že kdybych se objevil na FB, musel bych se potýkat s novou záplavou nesmyslů a videí, které dle mnohých musím vidět a jánevímčehoještě, protože o ničem jiném to vlastně není. Opět bych všem musel vynadat, ať mi ty nesmysly neposílají a oni by se zase cítili dotčeně.
Patřím mezi ty, kteří v potenciálu FB nevidí kontakt s přáteli, ale masy lidí. Mnozí toho už využívají a vesele prodávají skupiny s x tisíci ovečkami, které se pak přejmenovávají k potřebám různých politických stran a podobně… Nejsem spekulant, ale chci tím prozradit to, že na FB mám jeden fake (neosobní, pracovní) profil, díky kterému můžu být takříkajíc v centru dění (poslední přihlášení koncem minulého roku). Na většinu mnou spravovaných webů vedou odkazy z Facebooku a tyto se snažím podpořit tlačítky pro sdílení. Nepodceňuji to, ale taky se tím příliš nechlubím. Doba si to žádá, přizpůsobím se tomu, hlavně po mě nechtějte, abych se toho taky účastnil! Určitá nevole k této monstrózní obludě zvané Facebook mě často nutí dívat se na majitele účtů opovrživě až skoro nadřazeně alespoň takovou mírou, jako jsem já v jejich očích. Jsi ovce, jsi něčí majetek, dobrovolně jsi se přidal k tupému stádu, protože už tu máš v ohrádce spousty kamarádů. V jednotě je síla. Ano čím víc vás bude, tím větší budete mít pro někoho cenu. Přečetl sis všechny podmínky, když jsi je odškrtával? Já vám chci dokázat, že nejsem tak hloupý a proto se k vám nikdy nepřidám!
Jsem na Facebooku, jsem něco víc? Rozhodně ne. Nejsem a nikdy nebudu na Facebooku, jsem podřadný nebo odstrčený? Dívejte se na to jak chcete, ale já v tom vidím jenom pozitiva. Chtíc nechtíc na sociálních sítích jsem také uvízl, povětšinou jako vedlejší efekt využívání jiných souvisejících služeb nebo produktů (lide.cz, Steam, atd). Profilů už mám tedy několik, proč zakládat další?
Uff, dnes to bylo trochu delší, takže abych to shrnul. Pokud mne chcete kontaktovat, máte přehršel možností, Fakebook mezi nimi nehledejte, je akorát na obtíž a musel bych se za něj stydět.
Článek, ačkoli vypadá jakkoli paranoidně, vznikl jako reakce na množící se dotazy proč nemám účet na FB a taky k prolinkování na současné i budoucí příspěvky.