Štítek: peníze

Nákup v zahraničí-dokončení

ApinLeave a comment

Přesně měsíc trvala cesta jednoho balíčku z amerického Amazonu až do mých rukou.
Jak jste se mohli dočíst v původním článku, očekával jsem především finanční úspory a dnes příjde rozuzlení a celkové zhodnocení celé této zkušenosti.

Ze začátku odkážu na tematický článek na digilidi.cz, kde se ve výživné diskuzi často opakují výrazy jako „bezmoc“, „bordel“, „daň“, „sazba“, „zdržování“, „čekání“ atd. Z některých příspěvků je cítit hodně silné zoufalství a beznaděj. Není se čemu divit, protože ze zákazníků se staly platící oběti, bez jakýchkoliv záruk, práv a nároků na informace, vymahatelnost nebo urgenci.
Toto jsem si vytrpěl i já, avšak nenechával jsem se tím tak užírat a nedělal si vůbec žádné naděje, že svůj balíček obdržím ještě toto léto.

O to více jsem byl překvapen, když v pondělí zazvonila pošťačka s balíčkem a chtěla po mě 750Kč poplatek za tři týdny zdržení, byrokratickou šikanu, daň a jánevímcoještě.

Balík na celnici pravděpodobně otevřen nebyl (soudě dle neporušené etikety od Priority Mail), nicméně na povrchu bylo znát, že s ním pošťáci zacházeli asi tak, jako na začátku filmu Ace Ventura. Je také dost možné, že zboží bylo zabaleno do použité krabice, která už nejspíše svět několikrát obletěla, protože vyřezané a odlepované plochy starých nálepek a čárových kódů nešlo přehlédnout. Taky že jsem si po vybalení musel jít umýt ruce. Na místě jedné takové strhnuté nálepky byla menší zelená, orazítkovaná s nápisem VYBRAT CLO.
Krabice byla dostatečně vyplněna polystyrenovými kousky a zmačkanými reklamními letáky (americká obdoba spamu z obchodních domů, které u nás několikrát týdně dostává většina obyvatelstva do svých poštovních schránek). Navzdory všelijakému zacházení a ozařování bylo zboží neporušené a v pořádku. Avšak papírovou fakturu jsem v zásilce nenašel. Mohla také původně být v některé obálce, kterými byl balík polepen, ale to bych do Amazonu neřekl.

Takže původně očekávané tisícové úspory se touto celní a poštovní anabází změnily na stokorunové úspory a měsíc čekání a nejistoty, oproti pořízení v tuzemském obchodě.
Není se čemu divit. Opět jsme svědky toho, kdy bohatý okrádá chudého. Ti, kteří rozkradli teto stát, potřebují krást ještě víc, a tak si vymysleli další zpoplatnění zboží, ze kterého ještě donedávna neměli skoro nic. Nějak se ta rozkradená státní kasa musí plnit, aby bylo z čeho krást dál. S cenzurou internetu, tvářící se jako omezení hazardu a další možný způsob naplnění svých kapes, jim to nevyšlo, tak si odhlasovali alespoň toto omezení, zdržení a zpoplatnění dříve běžných služeb, ze kterých se jim snad nějaké ty dukáty do kapsy dokutálí…
Co budou chtít zpoplatnit a zdanit příště? Co třeba spánek?

Asi jsem měl prostě štěstí, že na můj balík přišla řada takhle relativně brzo.
Příští lákavou pobídku k nákupu v zahraničí nejspíše odmítnu, pokud se nezmění systém a způsob odbavování balíků na celnici a raději si připlatím a budu mít zboží do druhého dne doma. Případně budu nakupovat na území EU, abych se vyhnul této otravné, ponižující a nepříjemné proceduře, kterou si musí projít všichni provinilci, kteří nakupují v zemích mimo EU…

Evropská revoluce 2011

ApinLeave a comment

Velmi zajímavá a informativní prezentace obíhá v těchto dnech český internet. Nejedná se o žádný hoax, dotýká se vážných témat, o kterých naše média mlčí nebo záměrně lžou, avšak doplatíme na ně my všichni!
Přesto jsou dle mého názoru pro veřejnost důležitějšími a zajímavějšími tématy zpěvačka na psychiatrii nebo milostná aféra přiblblého komedianta.
Bulvární žumpa je přece mnohem výživnější a lépe stravitelnější, než cenzura, rozkrádání státu, korupce, soudní mafie, razantní zvyšování daní, snížení sociálních dávek a důchodů…

Pro ovce jsou ještě pořád zajímavější a přijatelnější idiotské seriály s prvoplánovými scénáři, než nevyhnutelná skutečnost, že budeme brzy chcípat ve špíně a chudobě na uměle vyvolané nemoci, za což si budeme ještě muset zaplatit tučnou daň, aby se nám zkorumpovaní bastardi ve svých naškrobených kvádrech mohli vysmívat.
Je to smutné, ale je to tak…

Jo třešně zrály

Apin1 Comment

Tak tuhle písničku od Waldemara Matušky si v posledních dnech prozpěvuji docela často, protože třešně uzrály a já se za poslední týden takřka každý den vybaven háčkem a kyblíkem vydávám do koruny stromu, natrhat pár pecek s červenou dobrotou okolo.

A jak si tak balancuji na větvi, tak si uvědomuji, že to trhání třešní se hodně podobá tomu našemu pozemskému životu:

  • Člověk může být sebevíc opatrný a stejně ohromně riskuje své zdraví i život pro několik sladkých plodů, které tam také klidně může nechat někomu jinému, nebo je může nechat shnít a opadat
  • Při šplhání do koruny stromu mu výstup znepříjemňuje hmyz, alergie, počasí, závrať, nebo smůla odkapávající ze špatně prořezaných větví a nevyhne se ani škrábancům od živých nebo uschlých větviček
  • Nikdy si nemůžete být jisti, jestli to přežijete, nebo z toho nebudou trvalé následky
  • Nikdy nemáte jistotu, že se vám kyblíček nevysmekne z háčku a nespadne do propasti mezi větvemi (což se mi už také stalo) a vy budete muset slézt, všechno posbírat a začít znova
  • Čím větší strom, tím více plodů a lepší vyhlídka, ovšem také více rizika. I tak musíte počítat s tím, že nikdy nezískáte všechny třešně
  • Čím více třešní chcete, tím větší akrobacii a opatrnost musíte vyvinout při přelézání mezi větvemi
  • Na stromě nemusíte být zákonitě sami. Vždy vám může sběr komplikovat rychlejší nebo obratnější sběrač se žebříkem a ještě větší nádobou, než je váš kyblíček
  • Ty nejlepší a nejzralejší třešně jsou až úplně na vršku stromu. V místech, kde jsou větvičky příliš slabé na to, aby vás unesly, můžete buďto riskovat a snažit se k nim vyšplhat, zlomit větev a počítat s tím, že příští roky tam žádné třešně nebudou, přestože příště mohou větve natolik zesílit, že vás už udrží, nebo je tam prostě nechat špačkům
  • V okolí se vždy najde někdo, kdo doufá, že se smeknete a spadnete a on si pak jen posbírá vaše třešně, zatímco budete vedle na zemi v bolestech umírat. Najdou se i tací, co se nebudou štítit vám se stromem zatřást, jen aby vás z něj shodili
  • Při sběru můžete ochutnávat a pecky plivat dolů. Ale ne všechny třešně jsou k jídlu! Musíte dávat pozor na shnilé, plesnivé, červivé, podělané ptačím trusem nebo naklované třešně od špačků
  • Není dobré polykat pecky. Může se také stát, že nešťastně kousnete a o pecku si vylomíte zub
  • Je potřeba to brát jako zábavu, případně vás může těšit dobrý pocit, že si na třešních pochutná také někdo z rodiny, nebo je můžete prodávat u cesty
  • Kdo zaváhá, žádné třešně mít nemusí
  • Všeho moc škodí, pokud to přeženete, můžete se z toho taky posrat :)

Nákup v zahraničí

Apin5 Comments

Nakupování v zahraničních e-shopech, konkrétně v americkém Amazonu přináší značné finanční úspory, avšak dodání není tak jednoduché, jak by se z počátku zdálo a je také potřeba počítat s delší dodací lhůtou. Pro objednávky z USA je potřeba využít přeposílací službu Shipito.

Nakupování na internetu je již dnes naprosto běžnou záležitostí dokonce i pro seniory nejen kvůli úspoře peněz a času, ale i kvůli značné pohodlnosti a absenci nepříjemných vedlejších jevů jako jsou fronty na pokladnách, otevírací doba, nebo bitky o poslední kusy v regálech.
Nakupovat v internetových obchodech v našem zkorumpovaném a předraženém Kocourkově je mnohdy výhodné, ale ještě výhodnější je nakupovat na internetu ve stejně či ještě více zkorumpovaném a prohnilém zahraničí.
Ať máte zájem o elektroniku, knihy, nebo oblečení, při porovnání a celkovém sečtení vám vyjde, že v zahraničních e-shopech by vás to samé zboží, které jste si vyhlídli v tuzemských obchodech, vyšlo v přepočtu až o několik tisíc levněji i s dopravou a clem!

Ze zahraničních e-shopů sice nebudete mít zboží do druhého dne doma, ale ušetřené tisíce mají nakonec větší váhu, než delší doba dodání.
A právě ty nepřehlédnutelné úspory jsou mnohdy rozhodujícím impulsem, který vás donutí naklikat si zboží do košíku kdesi za mořem.

Ten samý impuls popíchnul i mě, abych si na Amazonu objednal elektroniku a další drobnosti, které by v tuzemských e-shopech stály okolo 4000,- a se současným kurzem dolaru to vyjde v Americe lehce nad 2000,-
To už je celkem solidní rozdíl, nemyslíte?

Zatímco nákup například na asijském Dealextreme probíhá bez problémů a bez nějakých závažnějších zádrhelů, nákup na Amazonu má ovšem jeden háček. Objednané zboží do ČR neposílají a proto je potřeba využít služby, kam si objednaný balíček necháte zaslat a odkud bude přeposlán do ČR.
Největší a nejznámější službou pro přeposílání objednávek je rozhodně Shipito, kterou jsem využil i já a o zkušenostech bych se chtěl krátce podělit a pomohl případným budoucím nakupujícím přiblížit, na co se mají připravit.shipito logo

Nakupování na Amazonu se nijak zvláštně neliší od nakupování v ostatních e-shopech. Po objednání, zaplacení a zadání vaší adresy v ČR vás zaskočí hlášení, že do těchto částí světa nelze zboží zaslat.
V tuto chvíli přichází ke slovu Shipito, kde po registraci a zaplacení základního depositu 8.50$ získáte jednu z několika poštovních adres světových skladů, kam si necháte zboží zaslat a odkud vám bude následně váš balíček přeposlán do ČR. Shipito nabízí také další služby, jako je Asistovaný nákup nebo Kalkulátor poštovného.
Získali jste tedy adresu skladu na Shipito (v našem případě sklad v Americe) a pravděpodobně narazíte na problém, protože Amazon odmítne tuto adresu přijmout. Adresa je správná, jen je potřeba ji zadat trochu jinak, než je uvedeno. O správném zadání adresy se dočtete v diskuzi.
Tady by neměl být žádný další problém a po správném zadání a ověření adresy už zbývá jen čekat. Já jsem svůj balíček objednával v pátek s vědomím, že přes víkend nemohu očekávat nějakou aktivitu ani v USA a ve středu v noci mi přišlo oznámení, že Shipito obdrželo můj balíček a je potřeba vyřídit další drobnosti.
shipito administrace
Těmi drobnostmi jsou popis a množství zboží obsažené v zásilce, udání celní hodnoty, způsob odeslání a dle rozměrů a váhy balíku navýšení základního depositu, který se dle vybrané přepravní společnosti pohybuje od 30 do 150$. Ty nejlevnější varianty doručení jsou pochopitelně bez pojištění, bez sledování a s dodací lhůtou asi nebudou nijak spěchat. Platit lze (stejně tak jako při placení základního depositu) přes PayPal nebo kreditní kartou.
V administraci naleznete údaje o rozměrech, hmotnosti a skladu, kde se váš balík právě nachází. Užitečné jsou také fotografie balíku, takže si můžete zběžně zkontrolovat, jestli není balíček poškozen a jestli jeho velikost odpovídá tomu, co jste si objednali.
U vyplňování popisu si můžete také zvolit otevření a zkontrolování zásilky, takže to ostatní za vás udělá pracovník Shipita v Americe. Na tuto volbu jsem ovšem neměl odvahu. Řada zdržení moji zásilku ještě čeká na poště a já chci mít své zboží co nejdříve doma, takže další zdržování nepřipadalo v úvahu.

Balík jsem si nechal poslat s USPS Priority Mail® Int’l, kde za tu nejnižší možnou cenu v poměru k proporcím a hmotnosti balíku, slibují pojištění, sledování zásilky a dodání 6-10 dnů. Ještě ten den v odpoledních hodinách (když v USA otevřeli pobočku tamního Shipita skladu) přišlo oznámení o expedici a já se mohl začít připravovat na byrokratickou šikanu od celního úřadu, která se týká všech zásilek přicházejících ze zemí mimo fašistickou EU dle usnesení našich drahých (doslova) zákonodárců nabyla na platnosti na jaře tohoto roku.oznámení o příchodu zásilky ze zahraničí

Dle sledování zásilky můj balíček dorazil do ČR v úterý následujícího týdne. Což jsou v podstatě 3-4 pracovní dny a dle mého skromného úsudku příjemně krátká doba.
Jak už jsem zmínil, balíček tedy na celnici dorazil v úterý a až v pátek mi Pošta Praha 120 doručila obálku obsahující dodací list od United States Postal Service, plnou moc k vyplnění a podepsání (http://ceskaposta.cz/assets/nastroje/plna-moc.pdf) a informační dopis Oznámení o příchodu zásilky ze zahraničí ve kterém požadovali doložit hodnotu zboží (ačkoli hodnota je uvedená na dodacím listu), tedy výpis z účtu nebo PayPalu a také specifikaci obsahu předmětné zásilky.
Jelikož mi papírové výpisy chodí jednou za 3 měsíce a v internetovém bankovnictví platbu mojí speciální kartou nelze dohledat, musel jsem se vydat do banky na pobočku, kde mi paní ochotně výpis z toho inkriminovaného dne vytiskla a orazítkovala, aby to přidalo na důvěryhodnosti.
Trochu jsem zaváhal, jak mám dokázat, že v balíku je to, co tam má být, když jsem ho viděl pouze na fotkách. Když něco nevím, tak se zeptám. Na infolinku se ovšem dle předpokladů nelze dovolat a na internetu potřebné informace také nejsou, takže co s tím? Budu tedy doufat, že postačí screenshot stránky e-shopu zobrazující konkrétní zboží i s cenou.

Potřebné dokumenty jsou naskenovány a odeslány. Tím by měly být byrokratické záležitosti z větší části vyřízeny a teď již jen zbývá několik měsíců čekat, než zahlcená celní správa bleskově zpracuje dodané dokumenty, otevře balíček, překontroluje, ohodnotí a nakonec se ho uráčí i doručit. Pravděpodobně bude ještě potřeba zaplatit daň za ozáření rentgenem (clo by v při této ceně nemělo být požadováno), jejíž výši si ani raději netroufám odhadovat, protože je možné, že bude vyměřena dle prodejních cen v ČR a ne v USA (http://ceskaposta.cz/cz/nastroje/ocekavate-zasilku-ze-zahranici–id357/)…

Až balíček dorazí (jestli vůbec), doplním informace, v jakém stavu a zda-li se nákup skutečně vyplatil, do té doby držte celníkům palce a mně přejte pevné nervy…
Jestli na poště nestíháte, tak já vám můžu přijet pomoct otevírat cizí balíky:) Je to jediná možnost, jak za to neplatit, ale naopak dostávat zaplaceno :)

Ještě doplním, že při hodně velkém štěstí by se možná dal balíček vyzvednout osobně jako v tomto případě, ale to byla spíše náhoda, než pravidlo…

K čemu nám jsou takové zprávy?

Apin1 Comment

Aneb média opět informují o hovadinách, aby nemuseli lidem říkat pravdu a hezky si je udržovali ve strachu a nejistotě.

Dnes jsem si dal opět dobrodružnou půlhodinku sledováním televizních zpráv. A protože od sedmé hodiny večerní běží na České televizi a na Primě hlavní zpravodajská relace, hbitě jsem přepínal mezi těmito kanály, jestli se z nich náhodou nedozvím něco zajímavého.
No musím vám říct, že všechny zprávy byly jako přes kopírák a kdyby neměli v levém horním rohu logo televizní stanice, velmi těžko bych dokázal rozlišit, na jaký kanál jsem právě přepnul…

Jak bylo trefně poznamenáno na orgo-netu, zveličování a nafukování pitomostí je na úkor jiných zpráv, které se k obyčejným ovčanům nesmí dostat.
Ta ignorace určitých témat našimi médii začíná být už směšná a moc by mě zajímalo, jak dlouho si ještě český divák nechá srát na hlavu (přesněji řečeno do hlavy). K čemu nám tedy takové zpravodajství je, když se z něho dozvíme pouze ty polopravdy a lži, které se máme dozvědět a jiné důležité skutečnosti nám jsou zatajovány?

Nebýt internetu (a hlavně Twitteru), pravděpodobně bychom se například o Španělské revoluci nikdy nedozvěděli.

Co to podle vás je? Cenzura?

Cenzura přece v našem mediokratickém policejiním státě neexistuje. Nebo ano?

Oficiálně neexistuje, proto je potřeba ji zlegalizovat a konečně zavést tu dlouho očekávanou cenzuru (chcete-li regulaci) internetu.
To by tak bylo, aby se nám ovčané dozvídali o něčem, co před nimi mělo zůstat skryto a nedejbože, aby si na to udělali vlastní názor…

Jaký je u vás západ slunce?

Apin18 Comments

Když je slunečné počasí, rád večer pozoruji západ slunce. Právě večer nebo za svítání se projevuje lom světla v atmosféře s charakteristickým rudým zabarvením, které ale také nejvíce zviditelní jevy, které na oblohu nepatří.
Chemické čáry z letadel, geoinženýrské projekty a manipulace počasí. To jsou fenomény, které mnozí odmítají a přitom jsou nejlépe pozorovatelné, když se slunce přiblíží k horizontu.

Občas mi ale připadá, že tyto úkazy vidím jenom já, když je všude spousta odborníků, kteří tak znalecky a přesvědčivě vykládají, že nic takového se neděje, nemůže existovat a nikdy nebylo (ačkoli jako záminka proti globálnímu oteplování jsou chematrails patentovány už mnoho let).

Na téma chemtrails a zamořování planety se bohužel stále nacházíme ve fázi mezi popíráním a zesměšňováním. Až se dostaneme do třetího konečného stádia, kdy to bude bráno jako samozřejmost a holý fakt, může být už pozdě. Proto bych byl rád, aby lidé dali svou účastí najevo, že se zajímáme o to, co se děje nad našimi hlavami a není nám to jedno!

Mohou čáry z letadel z mojí perspektivy vypadat takhle mohutně a někde jinde třeba úplně jinak? Když ve Východních čechách vidím, jak se nad Prahou kříží stopy z letadel, může pozorovatel například v Kolíně sledovat, že se nekříží, ale že jsou souběžné? Jak asi v Praze vypadají ty děsivé kondenzační stopy nad letištěm? Opravdu se tohle děje jen nad Prahou? Jak vidí západ slunce třeba v Plzni? A co na Moravě? Mají stejný výhled jako já, nebo to u nich není vůbec pozorovatelné? Vidí obyvatelé Brna to samé, co vidí v Českých Budějovicích? To určitě ne. A jak moc se vaše výhledy na oblohu liší, to se dozvíme právě tímto způsobem.

Proto mě napadlo využít potenciál sociálních sítí a poprosit uživatele, aby se také zapojili do tohoto experimentu a pomohli najít odpověď na tyto otázky, které jistě nezajímají pouze mě. Pojďme se domluvit a udělat ve stejný čas fotografii západu slunce napříč celou republikou.

Tento experiment už plánuji delší dobu a dnes by dle předpovědi počasí mohly být nejlepší podmínky za posledních několik týdnů, protože v dalších dnech se má obloha opět zatáhnout, nebo nám popel ze sopky překazí plány.
Slunce dnes v ČR zapadá přibližně ve 20:50. Vyfotografujte tedy ve 20:30 západ slunce. Možná budeme všichni překvapeni, jak odlišné, nebo naopak jak podobné máme výhledy na večerní oblohu.

Věřím, že pro mnohé z vás nebude problém pořídit jeden (třeba i panoramatický) snímek, protože většina uživatelů sociálních sítí disponuje nejmodernějšími přístroji s optikou, kterými mohou pořízenou fotografii otagovat a ihned nahrát na internet. A když nemáte chytrý telefon, tak postačí i obyčejný digitál :)
Vyfotografujte ve 20:30 západ slunce z vaší perspektivy, přidejte mu hashtag #chemtrailsCZ, uveďte oblast, kde jste snímek pořídili a přidejte jako svůj status na Twitter.
Pokud nemáte Twitter a máte alespoň účet u Googlu, můžete vyzkoušet službu Panoramio kterou najdete ve službách Googlu a která je pro tento experiment ideální nástroj. Stačí nahrát vaši fotku, označit tagem #chemtrailsCZ a vybrat na mapě oblast, kde byla pořízena.
Fotografie nahrané přes Panoramio by se pak měly zobrazovat i v aplikaci Google Earth, ale pravděpodobně zde zafunguje cenzura, protože fotografie s nepohodlnými hesly budete na tomto globusu hledat marně…

Vpodstatě nejste omezeni použitou službou. Svoje fotografie můžete uploadovat do kterékoli online galerie. Vždy ale album nebo fotografie označte chemtrailsCZ, ať se dají jednoduše dohledat a vyfiltrovat. Nezapomeňte také připsat oblast, kde byla fotka pořízena.

Zapojit se může každý. Čím víc snímků z nejrůznějších částí republiky (samozřejmě i zahraniční snímky budou zajímavé – zejména Slovenský pohled na oblohu nad ČR by byl velmi přínosný) dnes o půl deváté pořídíte, tím lepší obrázek si budeme moci udělat o fenoménu persistentních expandujících contrails a pomůže nám to lépe zmapovat oblohu, vyjasnit si některé otázky a lépe pochopit, jak funguje umělé zastiňování slunce a nasycování atmosféry jedovatým hliníkem a bariem.

Povídačku o suchém a vlhkém vzduchu, frontách, teplotách a tlacích tu není potřeba rozvádět. Diskuze jistě přiláká profesionální meteorology, letecké inženýry, piloty, geology, klimatology, docenty přírodních věd a podobné experty a znalce, kteří se budou dohadovat a obhajovat tento naprosto normální a přirozený přírodní úkaz. Jistě se také dozvíme, že to na oblohu patří, že vysoké koncentrace hliníku v půdě a ve vodě jsou běžné, zdraví prospěšné a že když vám s každou změnou počasí onemocní dítě, tak je to vlastně v pořádku. Můžete mě také označovat za blázna, šílence, teroristu a nemocného člověka.
Nemocný skutečně jsem. Mám alergii. Štípou mě oči a teče mi z nosu. Před deseti lety jsem nevěděl co to je. Můj imunitní systém je nyní díky intenzivnímu působení toxických látek přecitlivělý na pyl. Příčinu v chemtrails budou mnozí kategoricky odmítat, nic takového přeci neexistuje, o čemž nás má přesvědčit tento experiment, který by se podle účasti a výsledků mohl ještě někdy zopakovat a rozšířit :)

Akce úspěšně proběhla, krátké shrnutí následuje

Na závěr ještě přidám užitečné odkazy pro tento experiment:
Satelitní snímky ČHMÚ
Lety letadel online
SAT24

Jesse Ventura – Únik ropy v Mexickém zálivu

ApinLeave a comment

Vzpomínáte si ještě, jak média před rokem stavěla celý svět před hotovou věc? V Mexickém zálivu unikají z poškozeného vrtu miliony barelů ropy a nejde s tím nic udělat. Pečlivě vybrané televizní záběry, neobjektivní reportáže, znalecké komentáře přísedících hostů ve studiu, zatajované skutečnosti a fakta jakoby odnesl čas a dnes si ve světě už málokdo vzpomene na největší ekologickou katastrofu v historii planety.
Už v té době vycházely články, které se ovšem velmi snadno ztratí v záplavě informací ze „seriózních“ mediálních zdrojů.

Jesse Ventura si pro svůj další díl Conspiracy Theory vybal právě toto téma a tak nějak sesumíroval vše, o čem psaly a před čím varovaly investigativní články své doby.
Opět se jedná o lehce imbecilní seriálovou formu, pravděpodobně aby ji dokázal sledovat i průměrný imbecilní seriálový konzument, čímž se téma zamoření Mexického zálivu a hlavě všechny podstatné informace, které vám v televizi zatajili, mohou dostat k širší veřejnosti.

Nebudu vás napínat. Informace a rozuzlení těch 45-ti minut by se při normálním konceptu dalo smrsknout do slabé půlhodinky. Takhle si to musí divák vytrpět i s natahováním, opakovanými záběry a znělkami a prostřihy pro reklamu.

Ve stručnosti se dokument zabývá podezřelým prodejem akcií na burze a spolčením několika velkých hráčů před samotnou katastrofou. Pak vytvořili problém a nabídli jeho řešení, čímž se mohl roztočit kolotoč s miliardovými částkami. Samotná ropná katastrofa by na přírodu neměla ani tak zničující dopad, jako její sanace a odstraňování pomocí jedů a smrtících chemikálií. Tím se nepřímo naznačuje fakt, že v těch místech jsou ještě obrovská ložiska ropy a její těžbě teď nebudou stát v cestě žádní rybáři nebo místní obyvatelé a že plánky elektromobilů nebo alternativních energií zůstanou ještě hezky dlouho u ledu.

V dokumentu zazní ještě několik dalších zajímavých informací, se kterými vás seznámí například Alex Jones nebo Alfred Webre. Ač jsou sebevíc šokující a děsivá, zločincům v drahých oblecích to prochází, ba co víc, vydělávají na tom větší a větší sumy peněz…

Online hlasové syntetizéry

Apin8 Comments

To si takhle dávám dohromady samply a zvuky pro svůj další scratchovací soubor, se kterým si pak na gramofonech vydržím blbnout celé týdny a potřeboval bych ještě několik těch libozvučných robotických hlasů, jaké používali například U96 ve svém hitu Das Boot. Původně jsem si chtěl ty robotické hlášky jako „1 2 3 techno„, „emergency„, nebo „system activated“ vystříhat přímo ze skladby, ale byly by tam slyšet také melodie a beaty na pozadí, což nepotřebuji. google translate
Přeci nemůže být takový problém si v dnešní době vygenerovat svoje vlastní hlasové vzorky, když je všude tolik hardwarových syntetizérů, vocodérů, programů, plug-inů a aplikací pro vytváření hlasové syntézy. Už i na starém 8-mi bitovém ZX Spectru jsem míval program Kecálek ne nepodobný tomu z Rumburaka (KCK 4 bylo ZX Spectrum převlečené za sálový počítač, jen to HUBERO KORORO daboval skutečný člověk), který takovou hlasovou syntézu s charakteristickým robotickým zabarvením skvěle zvládal. Dokonce i vybrané produkty od Microsoftu disponují předčítáním textu a ve svém počítači jistě najdete nějaký takový program, možná o tom ani nevíte. V repozitáři Linxu se mi nabízí hned několik takových aplikací a pro Windows jich bude od dalších vývojářů jistě několikanásobně více. Stačí se jen správně zeptat svého oblíbeného vyhledávače.

Co když ale nechci nic kupovat, stahovat, instalovat a nastavovat? Vždyť online nástrojů pro hlasovou syntézu (voice synthesis) musí být strašná spousta. A taky že je, jenže je tu takový menší problém.
Respektive z pokroku se stal problém.
Některé syntetické hlasy jsou už dnes tak věrné a uvěřitelné, že když hledáte takový robotický 20 let starý hlas, jako od zmiňovaných U96, tak narazíte.

Dnešní hlasové syntetizátory dokáží generovat mužský, ženský i dětský hlas nejrůznějších tónin, rychlostí, zabarvení i přízvuků. Některé aplikace na věrnosti a srozumitelnosti umělého hlasu dbají dokonce tolik, že úplně zapomněli na staré romantické computerické chrapláky. Je to pochopitelné, protože tyto aplikace slouží hlavně pro zrakově postižené a hendikepované uživatele, kteří se čtením textu na obrazovce mají problém a nechávají si vybraný text předčítat počítačem. Tady na dokonalé výslovnosti a srozumitelnosti stojí a padá celá aplikace.

A co když ještě vidím a slyším docela dobře a chci si jen vygenerovat několik robotických vět pro pobavení a vlastní potřebu? S takto nenáročným požadavkem mi jistě postačí i nějaká online zkušební verze. Zde se vesměs u každé aplikace jedná o funkční a v něčem částečně omezené demo. Pro komplexnější a pokročilejší softwarové řešení je potřeba některý z nabízených programů zakoupit.
Pojďme se tedy podívat, co nám internet v oblasti free aplikací a nástrojů pro hlasovou syntézu nabízí:

Demo Cepstral Voices – Cepstral® se nezabývají ničím jiným, než hlasovými bankami, zařízeními a udělátky v nejrůznějších jazycích a zvukových podobách. Na jejich stránkách si můžete vyzkoušet toto online demo, které vámi zadaný text přeříká některý z dvou desítek typů hlasů, zvolit si můžete rychlost předčítání, tóninu i aplikovat efekt, který obsahuje i robotické zabarvení, ale stále to není to, co hledám.

IVONA Text-to-Speech – Další syntetické hlasy, které jsou tak věrné, že u některých vět můžete nabýt dojmu, že to mluví skutečný člověk a že jednotlivé nahrané hlásky z vaší věty neposkládal počítač, ale že na druhé straně sedí živý speaker. Robotický efekt se ale opět nekoná.

Acapela Text to Speech Demo – Acapela je docela slušná sbírka mnoha světových jazyků v ucházející kvalitě. Nesmí mezi nimi chybět ani naše kvalitní česká Eliška.

AT&T Labs Natural Voices® – Text-to-Speech Demo je další hlasové demo nabízející vedle UK a US angličtiny také německé, francouzské a italské hlasy. Syntéza mívá problémy s výslovností u některých slov a celkově působí trochu uměle, přesto ani zde ten pořádný robotický hlas nenajdete.

Festival Text-to-Speech – Rozšířená verze známých a docela kvalitních hlasových syntéz. Opět si můžete vybrat ze ženských nebo mužských hlasů se skotským, anglickým, nebo americkým přízvukem, roboty tu bohužel také nevedou.

Oddcast – Pravděpodobně nejosobitější Text-to-Speech demo, na které jsem narazil a navíc umí i hlas české Zuzany. Při správném kombinování dostupných hlasů a efektů můžete získat třeba hlas podobný GLaDOS z hry Portal, nebo při troše fantazie i hlas Nanosuit z Crysis.

ReadTheWords.com – Další personifikovaná featura pro předčítání textu. Bohužel zdarma jsou k dispozici pouze jeden mužský a jeden ženský hlas, ostatní se zpřístupní až po přihlášení.

Translate and Speak – Jedna z mála předčítacích aplikací, která vám zadaný text nejen přečte, ale i přeloží do jednoho z deseti světových jazyků. Skvělý pomocník, když se učíte například japonsky.




Podobných hlasových aplikací jsou na internetu desítky, v krátkosti už jen odkazem některé z nich, protože si jsou vesměs podobné jak hlasovými bankami, tak i intonací. Text2speech, vozme.com, případně ispeech.org, kde je potřeba registrace, ale můžete tak využít nástroj, který z článků na vašem blogu vygeneruje audio podcast… Žádná z uvedených aplikací ovšem nenabízí vytoužený robotický hlas.

Jako schopný nástroj pro moje potřeby se tváří js aplikace MARY Web Client, která ovšem zrovna ten audio výstup nemá dokonale vyřešen a momentálně vyhazuje Internal server error…

Pomalu začínám propadat zoufalství, že na internetu neexistuje online hlasová syntéza, která by byla alespoň trochu podobná té, kterou používá například Stephen Hawking. Nechci nic stahovat, instalovat, ani se nechci nikde registrovat. Chci si vygenerovat pár jednoduchých vět v angličtině robotickým hlasem, nic víc. Většina linků, které údajně vedou na další takové online aplikace, jsou nefunkční nebo vyžadují registraci. Nezbývá mi tedy nic jiného, než se spokojit s tím, co je a dodatečně si to upravit v tom, co mám (tutoriálů, jak upravit hlas např. v Audacity, je na internetu spousta).

UPDATE 2019: Nakonec tu mám přesně to, co hledám! Stačí se poohlédnout po retro webech a stránka https://simulationcorner.net/ má v seznamu retro gadgetů i tu správnou osumdesátkovou hlasovou syntézu S. A. M. – Software Automatic Mouth

Na závěr můžu dodat ještě pěkný historický přehled hlasové syntézy na blindfriendly.cz .
Hlasová syntéza je docela věda a jak sami můžete vidět (a slyšet), nabízí se skoro na každém rohu. Promlouvá k nám na každém nádraží, z telefonních automatů nebo v nejrůznějších AI palikacích a přesto jsou oldschoolové kompijutrové hlasy nedostatkovým zbožím. Znovu se tak potvrzuje, že při honbě za technicky dokonalými a moderními vynálezy se zapomíná na staré a dobré zařízení, které sice technicky nejsou na špici a leckdo by se nad nimi dnes pousmál, ale zpravidla slouží mnohem lépe a efektivněji, než ty nejnovější krámy, které mají x nových funkcí navíc a vlastně je ani nepotřebujeme…

Dvě hodiny s TV NOVA

Apin5 Comments

Snažil jsem se pojmout a vstřebat nálož pitomostí v TV HOVNA a málem jsem to nepřežil.

Už dlouho jsem nepokoušel své sebemrskačské sklony a včerejší dvouhodinovkou u obrazovky debiloskopu jsem si to vynahradil více než dostatečně.
tv wc
Původně jsem plánoval udělat takovou odvážnou studii působení televize na ovčana v hlavním vysílacím čase, ale v obavách o svoje duševní zdraví jsem experiment musel ukončit zhruba po třetině terapie. Někteří možná víte, že tento riskantní pokus jsem ve zkrácené verzi už jednou podstoupil a tentokrát jsem plánoval to vydržet mnohem déle.
S myšlenkou, že „inteligentní člověk se na televizi nedívá“ házím tyto starosti za hlavu a žhavím tuner, připraven dělat si poznámky a čárky kolikrát kterou reklamu uvidím a tudíž budu přesvědčen, že ten inzerovaný produkt je nejlepší a musím si ho koupit.
Síla mimosmyslových sdělení a podprahových signálů byla nakonec tak mohutná, že na poznámky nebo počítání reklam nezbyla energie.

Krátce po 18.hodině ladím TV NOVA a očekávám kriminálku nebo něco na ten způsob, kde je spáchán nějaký zločin a hlavní hrdina vše svým důvtipem vyřeší, pachatele odhalí a dopadne. Tuto koncepci má dobrých 90% všech seriálů v televizi, takže bych nemusel být tak daleko od pravdy.
Co čert nechtěl, mýlil jsem se docela zásadně, protože EPG hlásí, že jsem zrovna zastihnul Šeherezádu ve své polovině jednoho z tisíce dílů.
Experiment začíná docela zajímavě. Když byl otec v nemocnici, tak tam měl tohle každý den a říkal, že se to nedá, že tam pořád piští ty turecké nány a hubu nezavřou.
Co si tak pamatuju, tak se tam ječelo jen jednou a krátce a jinak jediný největší dojem zanechal hloupý kameraman, který si ani neumí nastavit snímací frekvenci, aby mu neblikal monitor počítače a hrozná nuda. Občas dobrou 1/3obrazovky překryl šot lákající na jiný pořad. To musí hromadu diváků potěšit i u jiných pořadů. Je jasné, že staré babky zrovna u televize dohromady vyprodukují litry tekutin. Ať už to jsou slzy, sliny nebo moč, já absolutně nemám šajn o zápletce, ani těch přehnaně naškrobených postavách. I tak vím, že řada senilních a sklerotických stařenek toho o tomhle seriálu neví o moc víc než já, přestože ho sledují každý den :)
Tisíc a jedna noc naštěstí brzo končí a já se můžu těšit na další intelektuální stravu.
Reklamy mají jedno společné. Záběry na živé herce bez prostřihu netrvají více jak 3 vteřiny. Vyjímkou je reklama s M.Donutilem na nějakou mast. Přesto musí mít epileptici z těchto šotů ohromnou radost.

Po reklamní dávce následuje další nekonečný seriál Ulice. Na celém čtvrtečním díle (skutečně dílo) bylo znát, že to je seriózní nekonečný seriál a scenáristky prostě jen tak lacině natahují příběh jako vařenou nudli, aby mohli naservírovat další žblept další den a pak znova a znova. Do nekonečna, do zblbnutí.
Chvíli si tam vykají, chvíli tykají, brzo následuje reklama ze které mě začíná bolet hlava a vše umocňují Rychlé televizní noviny.životy v tv
Za patnáct minut další reklama utne v půlce slova rodinný dialog. Další reklamu už ale nevydržím a přepínám na zprávy na TV PRIMA, abych se taky něco dozvěděl. Zachvíli ale zase přepnu zpět, abych dokoukal můj oblíbený seriál, ze kterého si dnešní zápletku už stejně nepamatuju, protože jsem ji nějak přestával vnímat a krátce jsem si odběhl od obrazovky.

Připravuji se na vrchol čtvrtečního večera a na to, že získám všechny podstatné a úplné informace o kašpárcích ze současné reality show #1 v televizních novinách.
Nejspíš už i sami reportéři z Novy jsou příliš unaveni politickými aférami, takže to ani tak nerozmazávali. Přesto se v prvních deseti minutách v jádru zabývali lidskou blbostí. No a když byl v záběru nějaký politik, tak se ozývaly lži. Klasika. Vesměs byly zprávy o hovadinách podané ale takovým způsobem, že mě z toho zase rozbolela hlava.
Nesmí chybět roztomiloučké zvířátko na konec, aby byla alespoň jedna pozitivní zpráva, které ovšem vnímám pouze z hypnotického stavu, ze kterého mě vytrhne další reklama.
Při sportovních novinách se mi dost přitíží a u počasí pociťuji nepříjemné tlaky v břiše. Jakmile tam dali další reklamní znělku, musel jsem to vypnout a pospíchat na onu místnost, jinak bych měl hnědé křeslo.

Na další nálož pitomostí v podobě Ordinace z růžové zahrady už vážně nemám sílu, proto experiment po dvou hodinách končím, zdraví mám jenom jedno.

Pokud většina z vás denně dobrovolně podstupuje tuto terapii, tak už mě stav české společnosti i dění v našem Kocourkově vůbec neudivuje. Budu muset článek ukončit, protože mi došla zásoba slušných výrazů a zbývají jen ty neslušné…

Proč nebude Crysis 2 Hra roku?

Apin7 Comments

Stále ještě nevím, co si o Crysis2 mám myslet. Po řadě zklamání a nenaplněných očekávání u jiných titulů, jsem si žádné ideály neplánoval. A udělal jsem dobře, protože kdybych si od Crysis 2 sliboval něco víc, byl bych opět zklamán.

Už hezkou řádku let nevyšla akční hra, která by byla perfektně vybalancovaná, s výbornou hratelností, slušnou grafikou, bez zbytečných bugů nebo nasrávacích momentů. Crysis 2 se z nejrůznějších preview tvářil, že by toto prokletí současných stříleček mohl překonat. Bohužel, na vysvobození si budeme muset ještě počkat.

První Crysis byl přesně ten typ střílečky, který mám rád, vyhovuje mi a baví nejen mě, ale miliony dalších hráčů, kteří marně vkládali naděje do druhého dílu, aby následně procitli z rozčarování a dokázali si přebrat ty smíšené pocity, které dle diskuzí Crysis2 v mnoha hráčích zanechal.
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Nastavení od nejvyšších detailů po nejnižší. Nebo to je obráceně?

Crysis 2 měl potenciál být skvělou střílečkou. Zase budu nadávat na konzole, protože ikdyž Crytek sliboval, že kvůli konzolím nebude dělat žádné kompromisy, ve skutečnosti jich tam nasekal nechutně moc a slibovaný krok kupředu, který měl udělat Cryengine3, je nakonec dlouhá procházka směrem dozadu!

Celkově se z trochu většího koridoru na pláži s několika možnostmi taktizování stal hodně zúžený koridor v rozbořeném New Yorku s omezenými taktickými možnostmi.
Přikláním se k těm hráčům, kterým Alcatraz v nanoobleku připomínal mlčenlivého Gordona Freemana v HEV suit z Half Life ještě navíc bez baterky (opravdu velká škoda, že si zde nelze na zbraň připnout světlo). To je první krůček dozadu. Hlavní hrdina nemluví (kromě dvou slov na konci), proto se s ním hráč nemůže sžít jako v Crysis a Crysis Warhead.
Nakonec jsem alespoň rád za to, že tu není nic jako Gravity gun, což je v současných hrách téměř samozřejmá (a nepochopitelná) věc.
Ikdyby Crytek s nějaký silovým paprskem přišel, musel by si místo jednoho krůčku dozadu couvnout hned o několik dlouhých kroků kvůli tragické fyzice. V některých částech hry je tak špatně udělaná fyzika, že odhozený předmět se několikrát zasekne ve vzduchu a nekontrolovatelně se řítí někam úplně jinam, než kde jste ho původně chtěli mít. Když v některých mapách narazíte na hodně špatnou fyziku, tak se vám budou alieni zasekávat v rohu, některé zbraně nelze sebrat, nebo se prostě jenom nedostanete na některá místa na mapě.
To je jeden krůček dozadu. Pokud se vám v jedničce také tak líbila volnost a možnost se pohybovat kdekoli po mapě, tak si couvněte o další krůček, protože Cryengine3 vás na některá místa prostě nepustí. Ne že by vás to po chvilce zabilo, ale prostě narazíte do neviditelné stěny a dál ani krok. Na neviditelné stěny budete narážet ve hře docela často nejenom na okrajích mapy, ale i takový mírný kopeček ze sutin může být vážným problémem. Prostě nanosuit by měl hráči umožnit řadu možností, ale konzolový engine vás o ně připraví svými bugy… To ani nechci mluvit o tom, že nemůžete zalehnout a ani útok z blízka nefunguje po větší část herní doby.
U fyziky ještě chvíli zůstaneme. Pokud se vám v prvním Crysis líbilo ničení a kosení okolního prostředí, tak ze dvojky budete skutečně zklamáni. Kulisy ve většině případů nelze zničit, ani výbuchy granátů nezanechávají očouzené stopy na texturách a na pokácené palmy nebo prostřílené stěny od nepřátelských zbraní rovnou zapomeňte. Pokud narazíte například na zničitelný stůl a podaří se vám ho rozbít, tak předměty, které na tom stole byly položené si budou dál spokojeně viset ve vzduchu. Toto byl ojedinělý jev i v prvním díle, je vidět, že na tom v Cryteku zapracovali a v Crysis2 jsou levitující lahve samozřejmostí. Když už se vám podaří nějaké třísky třeba z dřevěné podlahy vystřílet, tak budou zajímavě nasvícené a v ten moment si řeknete, že tohle si mohli Cryteci odpustit. Také se často stává že nepřátelé po smrti zůstanou nehybně trčet a nepohne s nimi nic (na Youtube jsou nejčastější videa právě s tímto bugem).
S nepovedenou fyzikou úzce souvisí i inteligence NPC postav. Crysis 2 je střílečka a kdyby útok z blízka fungoval tak jak má, tak by to ani střílečka být nemusela, protože většinu nepřátel lze bezproblémů pozabíjet pažbou pušky. Na střílení dojde až u těch silnějších protivníků, nebo když se hra rozhodne, že útok na blízko nebude fungovat. AI se v některých lokacích chová celkem zajímavě (vojáci ví přesně, kde se schováváte za stěnou, nebo vás vidí i v naprosté tmě), někde je umělá inteligence potlačena špatnou fyzikou, přesto ji musím ještě vyzkoušet na nejtěžší obtížnost, ale ani tak nečekám žádné zázraky…
Možná že tu revoluční a nevídanou AI mají umocňovat naprosto nesmyslné a nepochopitelné respawny nepřátel, špatně umístěné triggery a savepointy. Byla by to skvělá střílečka, kdyby tu byl quicksave, protože nejeden hráč se i u jiných her oprávněně vzteká nad debilně umístěnými save pointy, kterých si užijete i zde…

Pochvalu zaslouží arzenál zbraní, který se rozrostl o několik nových kousků, ovšem hráče omezuje maximálně 5 ručních granátů a slabé možnosti modifikace a alternativních režimů, než měly zbraně v jedničce. Už nemusíte shánět různé druhy munice pro každou zbraň zvlášť, náboje pro běžné typy zbraní naleznete pohromadě v bednách rozházených po celé mapě.

Dalším krokem zpátky (a snad už posledním) je grafika. CryEngine3 je krásně optimalizovaný a i na nejvyšší nastavení (ze tří možných!) mi to běhá okolo 45fps. Úchvatné screenshoty z rozbořeného New Yorku vypadají docela pěkně. Statické obrázky jsou místy opravdu povedené, ale celá pohádka ztrácí kouzlo, když se dá kamera do pohybu.
To se najednou před vámi začne překreslovat stín, na deset metrů od vás se třikrát překreslí textura na sutinách, vegetace a rostliny v parku jsou jedna jako druhá a když k nim přijdete blíže, tak naskočí jiný model, ještě jeden krok a znova se překreslí na další detailnější, blížíte se ke stolu a všímáte si, jak se na něm objevují lahve, nad grilem se vznášejí hot dogy, v květináčích naskakují kytky atd. Na toto všechno jsem ale byl připraven už z dema, kdy nevíte jestli proti vám běží maskovaný hráč, nebo se nepřekresluje stín…
Dohlednost a doskakování detailů mě irituje ale ve všech hrách, nejenom v Crysis2. I v prvním díle jsem střílel jak blbec do vojáčka, abych následně zjistil, že je schovaný za bednou, která se ale objeví, až když jste od ní pár metrů…
První Crysis na mě působil mnohem lepší a svěžejší grafikou s detailnějšími texturami a lepším vymodelováním objektů. Druhý Crysis na statických snímcích sice taky vypadá dobře, ale zatím jsme měli možnost vidět jen DX9, které připomíná svou hranatostí a podivným nasvícením spíše nějakou další odrůdu Unreal enginu a ne důstojného a po všech stránkách lepšího nástupce Cryenginu2. Dalším citelným ústupkem konzolím jsou odrazy ve vodě. V jedné z prvních misí jsem zabloudil do potemnělé koupelny s napuštěnou vodou ve vaně, kde se odrážela modrá obloha a stromy! Na mokrých silnicích se odráží úplně něco jiného, než co máte před sebou a to už vůbec nechci rozebírat to, co je vidět na hladině moře…
Celkově vzato, zapomeňte na obrovské volné prostranství z prvního dílu, místo toho se musíte spokojit s malinkými a krátkými koridory, podivně rozplizlými texturami, tragickou fyzikou, nepřesvědčivou AI, absencí vyhlazování a nemožností cokoli si nastavit v menu. Ani to nastavení grafiky na první pohled nejspíše nerozeznáte. Musel jsem si udělat pár testovacích screenshotů, abych následně zjistil, že se trochu změní listí na stromech a přibude několik polygonů a stínů… Neoficiální utilitka pro detailnější nastavení grafiky sice umožní hráčům nějaká kouzla provádět, ale rozhodně tím nevytrhne trn z paty, který tam musí být kvůli pomalým a zastaralým konzolím…
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Poznáte, který obrázek je maximální a který minimální nastavení?

Příběh a herní doba. Co na to říct?
Herní dobu jsem nějak zásadně neodměřoval, ale tipoval bych to na těch avizovaných 10-12 hodin svižné akce.
Finále mě skutečně zklamalo! Konec hry přišel náhle a trochu nečekaně (předpokládal jsem, že to ještě není definitivní konec, že se ještě něco semele a taky jsem měl spousty nevyužitých nanokatalizátorů), protože jsem očekával plnohodnotné pokračování jedničky a ke konci nějaké monstrózní obludy a pořádně tuhé bosse, kvůli kterým budu závěr několikrát opakovat. Místo toho tohle a hned napoprvé?

Celou tragickou bilanci nakonec zachraňuje multiplayer, který už v demu nabízel slušnou akci na zajímavých mapách. V plné hře jsou v multiplayeru odemknuty vyšší úrovně a doplňky, takže když se vypracujete na zajímavé pozice, hraní nabírá zase trochu jiných rozměrů.

Když se to tak vezme, tak ničeho zásadního ani revolučního jsme se v Crysis2 nedočkali. Doskakující detaily pár metrů před hráčem nakonec nejsou takové zlo, protože se kolem vás stále něco děje a v tom pohybu a akci (která by byla na jedničku, nebýt částečně zmršeného enginu i ovládání) se to lehce přehlédne.
Už při instalaci hry se mi stáhnul malý opravný balíček, který upravoval pouze maličkosti. Ve hře je toho potřeba opravit ještě mnoho a to všichni čekáme na ten slibovaný patch, který ve hře zpřístupní DX11 grafiku.
Jako u všech ostatních titulů, tak i v Crysis2 jsou platící hráči vlastně platící betatesteři a recenze z předních herních magazínů jsou podplacené, lživé a schválně nezmiňují věci, které normálního hráče přivádějí k šílenství…