JungleTekSmashUp

Tak jsem měl zase chvíli, když jsem čekal, až se mi něco stáhne z netu a při té příležitosti mě napadlo, že jsem už dlouho nic nenahrál.

Tak tedy vzniklo tohle. Jak už asi všichni víte, nerad hraju to, co hrají ostatní djs a co můžete slyšet na každé party, proto ani nyní nějaký mainstream od tohoto 56MB velkého setu nečekejte. Nerad bych škatulkoval, je tam od všeho trochu, snad v rozumném poměru. I příznivci skladeb s vokály by si mohli přijít na své. Trocha amenů, pak to chvíli bouchá, pak se vysype šuplík s příborem na zem, pak to zase bouchá, pak se řítí skříň s nářadím ze schodů atd. Prostě bordel :)

Tracklist opět nebude – tajemství šéfkuchaře, protože chci být originální a těžce nesu, když slyším někoho hrát stejné desky, co mám v báglu taky ;) Ale nebudu tajit, že je ta hodina převážně vyplněna těmi rychlejšími, polámanějšími a bordelizačními tracky. Ve stručnosti od Stivse, přes Dr.Bastardo, jednoho Mata Weasela, až třeba po Speedfreaka na konci.

Jistě bude hodně posluchačů zajímat, co že je to za desku ve dvacáté minutě. Můžu vás ujistit, že se nejedná o českou produkci, ačkoli všechny desky v Evropě se lisují u nás v Loděnicích. Deska vyšla v Německu v květnu 2005 a její výroba byla limitovaná na 500 výlisků! Takže i kdybych prozradil, o jakou skladbu se jedná, tak stejně šance na její sehnání je mizivá. Vždy, když ji někde zahraju na akci, najde se několik zvědavců, co by rádi zjistili, kdo že to posluchače tak hezky tituluje a pobízí k pohybu :)

Technicky vzato není to zrovna to nejlepší, co ze mě za poslední dobu vypadlo a je zde slyšet několik neslazeností, nevyvážeností a občasné zaváhání. Ono míchat takovej bordel v tolika různých zvukových hladinách a spektrech není jen tak… Částečně to je způsobeno rukama, přiznávám, a částečně taky špatným technickým stavem přenosek, protože mi na RavePortu francouzi sbalili plastové krytky na hroty a celou krabičku (nevim ale k čemu jim jsou, když měli Concordy), ve které jsem ty přenosky přepravoval, takže jsem si je z hradce vezl domů jen tak v kelímku v pytlíku na sluchátka a celkem se to na kvalitě zvuku podepsalo :(

Nejspíše si Concordy koupím taky, protože jak tak zjišťuji, je to pro mě a můj mixák asi nejvhodnější přenoska. Jeden čas jsem byl pevně rozhodnut, že pujdu a koupim si je, ale nakonec jsem si nebyl jist, jak je to s vyvažováním a jestli by mi při mém stylu hraní moc neskákala jehla, takže jsem prozatím nic nepodnikal. Ale nutkání pořídit si nový pár přenosek je stále silné a až nakonec utratím několik tisícovek, tak na tom zase nahraju nějakou testovací nahrávku.

Prozatím si poslechněte tenhle můj nejnovější setík. Doufám, že se vám (ne)bude líbit ;)

Apin – JungleTekSmashUp

Retro scratch

Aneb What is a dj if he can’t scratch?

Už před tolika lety byli pánové, kteří používali gramofony jako hudební nástroj tzv. turntablism. Zaslouží si ohromný respekt! Takže připravte si svoje Penny&Giles crossfadery, namontujte Shure M44-7 a hurá do toho :)

Mike Platinas en 1987 Campeonato de España los megamix DMC

Mike Platinas představuje showmana a DJe osumdesátých let minulého století. Stylový oblek, kravatu, funky a klasické desky mixuje do sebe, předvádí juggling a to všechno bez crossfaderu. Je to více jak 20 let, ale stále je to zajímavá podívaná.


Rock Steady DJ’s

Podívejme se na DMC World 1992, který vyhráli Q-Bert, Mix Master Mike a Apollo. Trochu to připomíná vystoupení C2C, kteří tuto soutěž vyhrají za deset let a v roce 92 na to stačili 3 sehraný borci z USA


Dj Q-Bert & Mix Master Mike – Dmc 1995 World Finals

Tady už pětadvacetiletý Mixmaster Mike ničí přepínač phono/line a skoro k tomu o rok staršího Q-Berta ani nepustí


The very first DJ band: DJ Q-bert, Mixmaster Mike, Apollo

Vraťme se ještě do roku 1992 ke všem třem a jejich destrukčním hracím technikám, které předvádějí v pořadu Home Turf


DJ Rectangle – DMC mixing championships 1993

Od tohodle pána mám taky desku. Když jsem viděl jeho vystoupení poprvé, hned ze začátku mě udivil tak nízký stůl. Ovšem do dvou minut mi to bylo jasné ;)


Bad Boy Bill – 1989 DMC DJ Battle

Opět osumdesátá léta, opět DMC. Bad Boy Bill tu má svůj styl, podavače desek, rozkuřovačku a vedle gramofonu pixlu WD40


Arnoštek je prostě boží

A na závěr něco velmi populárního z filmu Kouř z roku 1991 :)


HISTORY

RESPECT!

Ideální DJ gramofon

Pokud mám někde zahrát, téměř vždy potřebuju vědět, jaké gramofony budou ten večer k dispozici, abych se podle toho vybavil deskama.

Často se dostávám s některými Djs do sporu o tom, jaké gramofony jsou ty nejlepší. Většina Djs tvrdí jednoznačně Technics a nedá na ně dopustit. Nutno podotknout, že to jsou Djové, co mají pouze jeden svůj styl a pro jejich potřeby je takový gramofon značky Technics tou jedinou a správnou volbou. Já o takových diskjockejích tvrdím, že hrají hudbu ze 70. let minulého století– tedy že hrají hudbu z dob, kdy se tento gramofon začal vyrábět a proto jim vyhovuje.

Jenže žijeme už v 21. století !

Samozřejmě, že gramofony Technics jsou jediné přístroje, na které se dá (často, netvrdím že vždy) spolehnout, v ideálních podmínkách výborně drží rychlost, minimálně vazbí, mají obrovskou odolnost a mnohaletou tradici. Prostě to jsou držáky. Proto naprostá většina známých Djs požaduje pro hraní Technics. Je to pro ně prostě jistota a jsou na ně zvyklí, proto od nich uslyšíte téměř vždy bravůrní mixy.
Čím větší „hvězda“, tím nekompromisnější nároky na techniku, na které by dokázal snadno a lehce mixovat i naprostý amatér po troše tréninku.

Nechci zpochybňovat kvality takových Djs, ale můj názor je ten, že opravdu dobrý DJ se pozná podle toho, že dává kvalitní mixy i třeba na řemínkáči. Jak ale poznat dobrého Dje, když vám nezahraje z ničeho jiného, než z gramce Technics SL1200 a mixáku Pioneer DJM 600 ? Pokud si jako pořadatel pozvete nějakou „hvězdu“, co vyleze na pódium a uvidí na stole něco jiného než Technics a šestistovku nebo osmistovku Pioneer a prohlásí že na tomhle hrát nebude, tak co si o takové „star“ myslet? Umí vůbec hrát, nebo umí hrát jenom na Technicsech?

Kdybych si chtěl hrát na hvězdu, taky bych si koupil Technicsy a Pioneera, 70% vinylů bych zahodil a poctivě trénoval na této technice a požadoval od pořadatelů právě toto vybavení na akci. Asi to vypadá blbě, když požaduji alespoň jeden „normální“ gramofon s pořádným pitchem a tak trochu by se dalo říct, že často mám nutkání taky prohlásit, že na tomhle teda rozhodně hrát nebudu :)
Taky jsem už několikrát hrál ze dvou Technicsů a jednoho AA HTD 4,5, abych mohl alespoň trochu junglit :) Nicméně lidi odemě očekávají mashup a já je nechci zklamat jenom proto, že v klubu mají předpotopní gramofony…

Gramofony Technics se začaly vyrábět v roce 1973 a jejich koncept se prakticky dodnes téměř nezměnil (kromě otočného potenciometru regulace rychlosti). Tato značka znamená (znamenala) nepsaný standart mezi Djs a v drtivé většině klubů ještě dnes narazíte právě na tyto gramofony. Naštěstí to tak vypadá, že jejich výroba se blíží ke konci! Což by znamenalo jejich postupné mizení z klubů a prudký vzestup jejich ceny.




Pokud má dj širší záběr hudebních stylů a rád je střídá, nebo hraje-li tzv. nadstandard, tak gramofony Technics nemá v oblibě, právě kvůli jednoduchosti a nedostatečnému rozsahu pitche. I já s tím mívám neskutečné problémy a hraní na takových gramcích vyžaduje dopředu dobře promyslet, co si na nich lze dovolit a co ne. Jasně, znám MK5 s 16% pitchem, ale to je spíše skoro výsměch a model, se kterým technics docela zaspal dobu. Je to rozhodně lepší než 8%, ale ani to mi často nestačí a taky není zaručeno, že zrovna tenhle předražený gramec budou mít na každé akci… Téměř vždy si na akci u které dopředu nevím technické zázemí, beru s sebou i několik desek navíc, které by byly prolnutelné i na mizerném pitchi právě jako pojistku proti Technicsům.

Ne vždy to ale vychází tak, jak by mělo…

Jaký by tedy byl ideální gramofon podle mého názoru a potřeb?

  • Tak zaprvé ta nejdůležitější věc je pořádný rozsah pro pitch control a (nad)standartní výbava. I 20% mým deskám leckdy nestačí. Upřednostňuji tedy gramofony s možností přepnutí na 50%, neměla by chybět možnost pustit desku pozpátku (s tím se dají dělat neskutečné věci) a regulace startu a dojezdu talíře.
  • Držení otáček a přesnost je pro všechny djs ta nejdůležitější věc a k prvnímu bodu trochu protiklad, protože čím větší citlivost pitche, tím horší je přesnost a chytit tu správnou rychlost vyžaduje hodně citu a dorovnávání desky.
  • Další důležitou věcí je konstrukce. Jedna z nepříjemných vlastností všech gramofonů na trhu je nízká odolnost proti zpětné vazbě. Jak dobrý je gramofon v tomto směru, se ukáže až na výkonném zvuku, když se skladba dostane do tiché pasáže a gramofon začne „vazbit“. Jediné gramofony, které jsou proti zpětné vazbě víceméně imunní jsou gramofony značek Technics a Vestax (v ideálních podmínkách). Někde jsem viděl video, kde Dj položil jehlu na stojící desku a „hrál“ bubnováním do těla gramofonu…
  • Výdrž a životnost jsou velmi důležité požadavky na gramofony od naprosté většiny uživatelů, protože gramofony často cestují s celým soudsystémem jen tak pohozeny mezi reproduktory v dodávce a pak se od nich očekává 100% funkčnost i když do nich třeba prší nebo do nich někdo vyleje pivo a klepe popel z cigaret. V klubech musí takový gramofon odehrát několik sezón bez závady nebo servisu a pozvaní Djs se k takové technice nechovají zrovna jako k vlastní…
  • Síla motoru a provedení talíře. Při prvních zkušenostech s American Audio HTD 4,5 nebo některými gramofony značky Reloop mě velmi mile překvapila síla motoru, kdy se do toho může člověk hezky opřít, když má k dispozici kroutící moment 4.5 kg/cm. Zvlášť pak u modelu Reloop RP-6000 MK6, kde se síla dá hezky regulovat (otázkou ovšem je, jakou to bude mít životnost) Jako nevyhovující mi také příjde drážkování talířů jako má třeba Numark nebo Vestax. Nejideálnější jsou standartní vystouplá kolečka, které do blikání stroboskopu znázorňují rychlost otáček (upřímně, nikdy jsem to během hraní nesledoval ani nepotřeboval, jen mi takový povrch nejlépe vyhovuje a taky se méně špiní)
  • Design. Pokud je možnost, téměř vždy si gramofon otočím „na výšku“ a mám rád, stejně tak jako normálně, mít tlačítko start/stop v levo dole. Proto jsou battle gramofony dobrou volbou a vhodně uspořádané tlačítka jenom usnadňují hraní a důležité je také, aby si dj třeba rukávem nechtěně nezavadil např o kolečko vypínání motoru.
  • Phono i Line výstup je šikovná věc, když už se vám na mixáku nedostává některý ze vstupů a je potřeba takový gramofn píchnout třeba do line vstupu.
  • Možnost výměny kabeláže. Tedy kabely nejsou pevnou součástí přístroje a dají se podle potřeby měnit za kvalitnější nebo delší a při případném poškození šňůry se nemusí dávat celý gramofon do servisu.

Jak vidíte nejsem vůbec skromný a závěr je takový, že ideální gramofon neexistuje! Mohlo by se zdát, že většinu těchto požadavků by mohla splňovat značka Reloop nebo Stanton. Jenže k nim by bylo potřeba ještě tahat na akci 2 těžké dlaždice a přikoupit nějakou speciální přenosku a antivibrační podložku… A navíc samotná značka Reloop není zrovna příliš kvalitní co se zvukových a mechanických vlastností týče a vesměs se vyrábí na stejné lince jako ostatní podobné gramofny jiných značek.

Kdybych se momentálně rozhodoval (a že se brzo budu rozhodvat) jaký pár gramofonů pořídit, vyhrála by to značka Vestax, konkrétně model Vestax PDX 3000. Nesplňují sice hodně mých požadavků, ale ty, na které kladu největší důraz (kvalita, výdrž, pitch a (ne)vazbení) jsou pro mě důležitější, než ostatní maličkosti.

Nové desky otestovány

V sobotu jsem v Ponorce otestoval několik nových placek, co se mi zhruba za poslední měsíc nahromadilo v recordbagu.

Dobré zprávy jsou hned 2

Na lidi zabírají(testováno na lidech) a hlavně se dají hrát i na takových gramofonech, jako je technics!

Kdo tak trochu zná můj styl, tak ví, že gramofony technics nemám zrovna v lásce právě kvůli nedostatečnému rozsahu pitche. Tentokrát jsem to ani nemusel nijak extrémně hrotit, ani nějak výrazně zpomalovat hrající desku, aby mi na ni sedla ta další…

Vlastně teď si vzpomínám, že jsem jednu vracel z gramofonu do báglu,páč mi nesedla, ale to byla taková šílenost, že je snad i nakonec dobře, že jsem ji nezahrál…

No na technicsech jsou tyhle breakcory a hardcory do sebe prolnutelné, což je dobře. Taky jsem tam chvílemi zkoušel speedcore, ale ne moc, páč už mě to přestávalo bavit, nízkej stůl, bolely záda a musel jsem vypustit ty pívka, co už jsem měl vypité. Takže jsem k tomu pustil Hulína, no a on pokračoval taktéž bez problémů v příjemným 200-240BPM tempu.

Trochu trapná situace nastala, když měli po něm hrát hosti z NSK a vybalili tam svoje acid techno. tzn hudba se zpomalila na nějakých 130-140BPM a lidi se začali docela nudit a celkem jich začalo v klubu dost ubývat…

Ani nevim jak, ale zapadnul jsem dozadu za pódium na sedačku a vzbudilo mě až ticho před šestou hodinou…

Celkem šok, ale co, nestalo se mi to poprvé :)

Za 14 dní hrajeme v Týništi nad Orlicí (poslední akce v hale) nevim o tom zatim nic podrobnějšího, ale dá se očekávat solidní zvuk jako minule, takže se těším a hlavně zase budeme tenhle týden objednávat něco nových vinylů z Francie, tak doufám, že do té doby dorazí a hned je tam vyzkoušim:)