Pokud mám někde zahrát, téměř vždy potřebuju vědět, jaké gramofony budou ten večer k dispozici, abych se podle toho vybavil deskama.
Často se dostávám s některými Djs do sporu o tom, jaké gramofony jsou ty nejlepší. Většina Djs tvrdí jednoznačně Technics a nedá na ně dopustit. Nutno podotknout, že to jsou Djové, co mají pouze jeden svůj styl a pro jejich potřeby je takový gramofon značky Technics tou jedinou a správnou volbou. Já o takových diskjockejích tvrdím, že hrají hudbu ze 70. let minulého století– tedy že hrají hudbu z dob, kdy se tento gramofon začal vyrábět a proto jim vyhovuje.
Jenže žijeme už v 21. století !
Samozřejmě, že gramofony Technics jsou jediné přístroje, na které se dá (často, netvrdím že vždy) spolehnout, v ideálních podmínkách výborně drží rychlost, minimálně vazbí, mají obrovskou odolnost a mnohaletou tradici. Prostě to jsou držáky. Proto naprostá většina známých Djs požaduje pro hraní Technics. Je to pro ně prostě jistota a jsou na ně zvyklí, proto od nich uslyšíte téměř vždy bravůrní mixy.
Čím větší „hvězda“, tím nekompromisnější nároky na techniku, na které by dokázal snadno a lehce mixovat i naprostý amatér po troše tréninku.
Nechci zpochybňovat kvality takových Djs, ale můj názor je ten, že opravdu dobrý DJ se pozná podle toho, že dává kvalitní mixy i třeba na řemínkáči. Jak ale poznat dobrého Dje, když vám nezahraje z ničeho jiného, než z gramce Technics SL–1200 a mixáku Pioneer DJM 600 ? Pokud si jako pořadatel pozvete nějakou „hvězdu“, co vyleze na pódium a uvidí na stole něco jiného než Technics a šestistovku nebo osmistovku Pioneer a prohlásí že na tomhle hrát nebude, tak co si o takové „star“ myslet? Umí vůbec hrát, nebo umí hrát jenom na Technicsech?
Kdybych si chtěl hrát na hvězdu, taky bych si koupil Technicsy a Pioneera, 70% vinylů bych zahodil a poctivě trénoval na této technice a požadoval od pořadatelů právě toto vybavení na akci. Asi to vypadá blbě, když požaduji alespoň jeden „normální“ gramofon s pořádným pitchem a tak trochu by se dalo říct, že často mám nutkání taky prohlásit, že na tomhle teda rozhodně hrát nebudu :)
Taky jsem už několikrát hrál ze dvou Technicsů a jednoho AA HTD 4,5, abych mohl alespoň trochu junglit :) Nicméně lidi odemě očekávají mashup a já je nechci zklamat jenom proto, že v klubu mají předpotopní gramofony…
Gramofony Technics se začaly vyrábět v roce 1973 a jejich koncept se prakticky dodnes téměř nezměnil (kromě otočného potenciometru regulace rychlosti). Tato značka znamená (znamenala) nepsaný standart mezi Djs a v drtivé většině klubů ještě dnes narazíte právě na tyto gramofony. Naštěstí to tak vypadá, že jejich výroba se blíží ke konci! Což by znamenalo jejich postupné mizení z klubů a prudký vzestup jejich ceny.
Pokud má dj širší záběr hudebních stylů a rád je střídá, nebo hraje-li tzv. nadstandard, tak gramofony Technics nemá v oblibě, právě kvůli jednoduchosti a nedostatečnému rozsahu pitche. I já s tím mívám neskutečné problémy a hraní na takových gramcích vyžaduje dopředu dobře promyslet, co si na nich lze dovolit a co ne. Jasně, znám MK5 s 16% pitchem, ale to je spíše skoro výsměch a model, se kterým technics docela zaspal dobu. Je to rozhodně lepší než 8%, ale ani to mi často nestačí a taky není zaručeno, že zrovna tenhle předražený gramec budou mít na každé akci… Téměř vždy si na akci u které dopředu nevím technické zázemí, beru s sebou i několik desek navíc, které by byly prolnutelné i na mizerném pitchi právě jako pojistku proti Technicsům.
Ne vždy to ale vychází tak, jak by mělo…
Jaký by tedy byl ideální gramofon podle mého názoru a potřeb?
- Tak zaprvé ta nejdůležitější věc je pořádný rozsah pro pitch control a (nad)standartní výbava. I 20% mým deskám leckdy nestačí. Upřednostňuji tedy gramofony s možností přepnutí na 50%, neměla by chybět možnost pustit desku pozpátku (s tím se dají dělat neskutečné věci) a regulace startu a dojezdu talíře.
- Držení otáček a přesnost je pro všechny djs ta nejdůležitější věc a k prvnímu bodu trochu protiklad, protože čím větší citlivost pitche, tím horší je přesnost a chytit tu správnou rychlost vyžaduje hodně citu a dorovnávání desky.
- Další důležitou věcí je konstrukce. Jedna z nepříjemných vlastností všech gramofonů na trhu je nízká odolnost proti zpětné vazbě. Jak dobrý je gramofon v tomto směru, se ukáže až na výkonném zvuku, když se skladba dostane do tiché pasáže a gramofon začne „vazbit“. Jediné gramofony, které jsou proti zpětné vazbě víceméně imunní jsou gramofony značek Technics a Vestax (v ideálních podmínkách). Někde jsem viděl video, kde Dj položil jehlu na stojící desku a „hrál“ bubnováním do těla gramofonu…
- Výdrž a životnost jsou velmi důležité požadavky na gramofony od naprosté většiny uživatelů, protože gramofony často cestují s celým soudsystémem jen tak pohozeny mezi reproduktory v dodávce a pak se od nich očekává 100% funkčnost i když do nich třeba prší nebo do nich někdo vyleje pivo a klepe popel z cigaret. V klubech musí takový gramofon odehrát několik sezón bez závady nebo servisu a pozvaní Djs se k takové technice nechovají zrovna jako k vlastní…
- Síla motoru a provedení talíře. Při prvních zkušenostech s American Audio HTD 4,5 nebo některými gramofony značky Reloop mě velmi mile překvapila síla motoru, kdy se do toho může člověk hezky opřít, když má k dispozici kroutící moment 4.5 kg/cm. Zvlášť pak u modelu Reloop RP-6000 MK6, kde se síla dá hezky regulovat (otázkou ovšem je, jakou to bude mít životnost) Jako nevyhovující mi také příjde drážkování talířů jako má třeba Numark nebo Vestax. Nejideálnější jsou standartní vystouplá kolečka, které do blikání stroboskopu znázorňují rychlost otáček (upřímně, nikdy jsem to během hraní nesledoval ani nepotřeboval, jen mi takový povrch nejlépe vyhovuje a taky se méně špiní)
- Design. Pokud je možnost, téměř vždy si gramofon otočím „na výšku“ a mám rád, stejně tak jako normálně, mít tlačítko start/stop v levo dole. Proto jsou battle gramofony dobrou volbou a vhodně uspořádané tlačítka jenom usnadňují hraní a důležité je také, aby si dj třeba rukávem nechtěně nezavadil např o kolečko vypínání motoru.
- Phono i Line výstup je šikovná věc, když už se vám na mixáku nedostává některý ze vstupů a je potřeba takový gramofn píchnout třeba do line vstupu.
- Možnost výměny kabeláže. Tedy kabely nejsou pevnou součástí přístroje a dají se podle potřeby měnit za kvalitnější nebo delší a při případném poškození šňůry se nemusí dávat celý gramofon do servisu.
Jak vidíte nejsem vůbec skromný a závěr je takový, že ideální gramofon neexistuje! Mohlo by se zdát, že většinu těchto požadavků by mohla splňovat značka Reloop nebo Stanton. Jenže k nim by bylo potřeba ještě tahat na akci 2 těžké dlaždice a přikoupit nějakou speciální přenosku a antivibrační podložku… A navíc samotná značka Reloop není zrovna příliš kvalitní co se zvukových a mechanických vlastností týče a vesměs se vyrábí na stejné lince jako ostatní podobné gramofny jiných značek.
Kdybych se momentálně rozhodoval (a že se brzo budu rozhodvat) jaký pár gramofonů pořídit, vyhrála by to značka Vestax, konkrétně model Vestax PDX 3000. Nesplňují sice hodně mých požadavků, ale ty, na které kladu největší důraz (kvalita, výdrž, pitch a (ne)vazbení) jsou pro mě důležitější, než ostatní maličkosti.
Tak jsem měl zase chvíli, když jsem čekal, až se mi něco stáhne z netu a při té příležitosti mě napadlo, že jsem už dlouho nic nenahrál.
Když se řekne „DJ“ většina lidí si vybaví diskotéku a ožralého bezcharakterního chlapíka za stolem s mašinkama, který (na přání, resp. za panáka) pouští komerční hitovky z CDček a občas do mikrofonu pronese nějakou dvojsmyslnou hlášku.