Klíčová slova 2009

Přiblížil se konec roku a opět mi to nedá, abych nenahlédnul do statistik a nepodělil se o ty nejšílenější výrazy, které uživatelé skutečně zadávali do vyhledávačů a dostali se na tento blog. Vedle stále více oblíbenějšího dětského porna, onanující školačky, různých cracků a hacků do GTA 4 i jiných her (nic z toho tu ovšem není), nesmyslných dotazů s www. a podobných, se najdou zajímavé vyhledávací výrazy. Téměř 12000 různých klíčových slov a frází přivedlo návštěvníky až sem, pojďme si některé nejlepší představit:

čím vyšší bpm, tím větší -no schválně co? rychta?

10 snímků za vteřinu gta 4 – není moc (taky mi to občas kleslo :)

3d porno bryle -nedokážu si představit, jak na to…

big brother vyzváněcí melodie – jen to ne

dechová hudba mp3 -nejste tu správně

dj skřípání -jste tu správně

fullhd porno 3d download -nechcete toho zrovna málo

čištění uší ohněm -fireshow ušima? odvážný návštěvník :)

všetky gta iv na pc rapidshare – určitě tam budou, ale možná že by bylo jednodušší najít to 3D porno :)

vlády tají planetu x – já myslím, že toho ty bastardi tají víc :)

tekno na kazetě – před pár lety běžná věc

3d střilečka nizke požadavky – to by mohl být Doom

onanovala „v autobuse“ – a proč to máte v uvozovkách? v autobuse ne? :)

nesmrtelnost do wolfenstein – po dohrání hry se v menu zpřístupní cheaty a tam by to mělo jít zapnout

nejlepší díl futuramy -je zcela jistě 4×01.Roswell That Ends Well jak se Fry stal svým vlastním dědečkem

lysohlávka špiní -tak si ji umej

3gp.mariuhana -a jste si jisti, že jste to napsali správně?

ako vyčistím windows – formatováním disku a nainstalováním Ubuntu :)

american audio je smejd -jak u čeho, například model 4.5 HDT v mnohém předčí Technicsy

breakcore uz neni in – a co je podle vás in?

bílo žluté porno -raději nedomýšlet :)

co je to biomasa jacquesKateřiny se raději neptejte :)

dj pousti hudbu z youtube -to musí být odvážný dj, nebo si to pouští jenom doma na bedýnkách od počítače

download gramafon technic for dj -až bude doba replikátorů, kdy si budeme moci stáhnout cokoli…

hledat české kodi na 3 díl san andreas liberti citi stories -u některých dotazů člověk neví, jestli se má smát nebo brečet

hledat newim -se asi někdo nudil a na klávesnici mu nefungovala klávesa „V“

jak se naucit tancovat na diskotéky – nejlépe si sáhnout do elektrické zásuvky

jaka hudba ted je nej – pokud chcete být za mamlase, tak stačí sledovat televizní/rádiové hitparády

jitka ti volá zdarma – bohužel, nevolá

jsem technař – styď se!

mimozemská technologie microsoft – tak je to jasné, takový balast, co vyrábí Microsoft je donebevolající :)

vinyl jako priloha v casopise – chtěl bych vidět, jestli by alespoň jeden vinyl přežil expedici v tiskárně a následnou distribuci…

pri instalaci pocitac zcerna – to vypadá na hw chybu, uhaste plamen, otevřete okna, vyvětrejte kouř a jděte si koupit nový počítač

Pozvánka Harvitek

Při příležitosti kulatých narozenin mého kamaráda se v sobotu 12.12.2009 chystá mejdánek v klubu Sépie v Týništi nad Orlicí.

Vedle klasického livesetu a šmrdlání z desek na této akci vystoupí také punk/hardcore skupina Caximba, která bude mít svůj prime time ze začátku a po koncertu to začne bouchat :)

Protože jsme to chtěli nějak ozvláštnit a zjistit, jak kreativní posluchače máme, vymyslelo se takové zpestření.

Vybarvěte a vystříhněte skládanku ještěra z plakátu. Pokud donesete ještěra s sebou, máte zvýhodněný vstup na tuto akci a automaticky postupujete do soutěže o tričko.
Nejlepší výtvor bude vyhlášen během večera a autor nejoriginálnějšího ještěra získá tričko!

Na kvalitu zpracování samotného plakátu příliš nekoukejte, učil jsem se zacházet s programem Inkscape a je to můj vůbec první oficiální plakát na akci. Plakát pro tisk můžete stáhnout na stránkách Figury

Ortofon Concorde Scratch po roce

Už je to více jak rok, co šmrdlám s přenoskama Concorde Scratch. Za tu dobu odehrály na desítku akcí a doma je taky nešetřim (když na to mám čas) a užijou si dost vylomenin.ortofon concorde scratch kekel

Za jeden rok používání se špička hrotu malinko zaoblila a výstup jistě také klesnul (neměřil jsem ani ze začátku, ani teď). To není nic zvláštního, protože ráno po akci je hrot docela slušně zaprasený (viz obrázek) a jehla si za ty večery odbrousila statisíce kilometrů v drážkách desek.

Překvapivě se viditelné opotřebení hrotu nijak vážně neprojevuje ve zvukových vlastnostech a rozdíl mezi novým a rok hraným hrotem je lidským uchem takřka nepostřehnutelný. Samozřejmě že vysoké kmitočty jsou malinko poznamenány menší špičatostí jehly, ale v běžné hudební nahrávce to nijak nelze poznat a při přehrávání lidské řeči se na to posluchač musí velmi soustředit, aby zaznamenal jemné zkreslení u sykavek.

I mechanické vlastnosti jsou stále ve výborné kondici, jehla v drážce porád dobře drží při stále stejném zatížení, nepřeskakuje ani při reversech (pouze výjimečně u některých vážně hodně ohraných desek) a tzv. měknutí hrotu jsem také nezaznamenal. Čas od času hroty vyčistím lihem a další údržba není potřeba.

Jak už u mne bývá zvykem, měl bych své tvrzení doložit nějakým záznamem.

Ten bohužel tentokrát nebude, protože z nepochopitelného důvodu jsem se i já odhodlal vyzkoušet nový operační systém od Mrdkosoftu a na svoji nahrávací stanici (která mi léta dobře sloužila) jsem ve slabé chvilce nainstaloval Windows 7. Kvůli počátečnímu tichu jsem musel pro svoji Sound Blaster Audigy 2 dodatečně nainstalovat ovladač z internetu.

Konečně se reproduktory rozezněly, ovšem kvalita přehrávaného zvuku nebyla taková jako předtím. Zpočátku jsem se radoval, že to zase hraje, ale po chvilce a několika pečlivých posleších jsem nebyl s reprodukcí tolik spokojen. Zvuk ze Sound Blaster Audigy 2 je pod WIN7 mírně zkreslený a v jistých situacích to zní jako v ocelové bedně (typický znak nevyladěnosti ovladačů).

Se záznamem jsem se taky pár dnů trápil, až jsem to nakonec vzdal. Po mnoha různých nastaveních, kombinacích a ladění je zaznamenávaný signál na velmi nízké úrovni i při vysokých hodnotách posuvníků v PC i na mixáku a v maximálních pozicích zvukovka nepříjemně ořezává (ikdyž není ani pořádně vybuzená). Popisované zkreslení je při pozorném poslechu zřetelné i v nahrávce (testováno na jiných přehrávačích a počítačích) a pokud mám doložit nějaký důkaz o kvalitách rok používaných přenosek, s tímhle ho neudělám…

Byla tu ještě možnost zkusit nainstalit ovladač z originálního cd od zvukovky. Když jsem si tuhle zvukovku kupoval, tak se ještě ani o Vistách nikomu ani nezdálo, tudíž to byl pitomý nápad už od počátku, ale řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám a po instalaci driverů a ostatního balastu se z repráčků ozývalo ticho…

A jako třešničku na dortu je fakt, že Win7 nepodporují grafickou kartu ASUS A9250. Před lety jsem na tom v pohodě dohrál Doom 3 a ten nový zmetek od Mrdkosoftu pro tenhle kus hardwaru nemá ovladač (respektive Aušus nemá pro tuhle řadu grafik odpovídající ovladač pro Win7)!

Windows Seven je jasně pro nové počítače a nové HW zařízení (SSD disky, dotykové obrazovky, USB 3.0, Blue-ray mechaniky a jánevímcoještě) a s pár let starým hardwarem si prostě neporadí. Až se s Windows 7 dostanu do takového stádia, že je rozvrtám až nebudou k používání (udělal jsem to tak se všemi verzemi Windows. W95 počínaje-ale vždy se mi je podařilo zachovat ve fungujícím stavu), tak se vrátím zpátky k Windows XP v dualbootu s nějakým linuxovým distrem a pořídím nějaký záznam :)

Ewa Farná v Pardubicích

V sobotu v rámci svého turné Buď Virtuální poctila Pardubice svou návštěvou populární zpěvačka Ewa Farná. Celému tomu cirkusu jsem byl přítomen a po koncertu jsem pln smíšených pocitů.

Všemu dění jsem přihlížel jako nezaujatý divák nejčastěji z odlehlého a nerušeného místa na trestné lavici a dostatečně blízko pódiu i posluchačům a nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet.

V malé hale ČEZ arény v sobotu vyrostlo nijak extra originální pódium se sklápěcím mechanismem uprostřed. Na konstrukci bylo zavěšeno několik blikátek se třemi plátny pro projekci, doplněné běžnou zvukovou výbavou plastových, blíže nespecifikovaných, reproduktorů (pravděpodobně pouze dvoupásmová sestava).

V hale před začátkem několik brigádníků rozvěsilo reklamy a tím veškerá výzdoba končila. Pro posluchače tu nebylo vůbec žádné zázemí, pult s občerstvením nebo zpestření, pouze za zvukařem byl jakýsi stánek, kde prodávali CD a reklamní předměty, takže byli návštěvníci odkázáni na předražené automaty u WC.

O půl šesté se otevřel vstup a do haly se přiřítily odhadem dvě třídy čtvrťáků, respektive čtvrťaček, protože v hloučku dětí, který málem prorazil zábrany před pódiem, byla převaha holek.

Děcka vytrvale stáli nalepení na zábranách před pódiem a s blížící se půl sedmou stále častěji vykřikovali „Ewo“. V několika dětských rukách jsem spatřil pastelkami namalované transparenty s nápisy Ewo miluju tě, případně obrázky srdíček a v sále se pozvolna začalo objevovat víc a víc návštěvníků. Oproti koncertu Suzi Quatro před čtrnácti dny tu je tentokrát věkový rozdíl návštěvníků přibližně 40 let.

Po více jak hodinovém čekání věrných fanoušků se před sedmou hodinou večerní v hale setmělo a v zákulisí jsem ve tmě spatřil siluety několika maškar, jak se shlukují ve stánku za pódiem. Zpočátku mi to připadalo že bude s měsíčním předstihem nadělovat Mikuláš, ale jakmile se ty maškary naskládaly na pódium a opět se rozsvítila světla, tak mi bylo jasné, že to jsou hudebníci v komických kostýmech, které během večera několikrát převlékly…

Se světly se spustil i kravál a Ewa v pestrobarevném plastovém kostýmku a růžovou parukou to rozbalila až jsem začal zívat. S několika nezaujatými posluchači a přihlížejícími jsme se shodli na tom, že Ewa opravdu neumí zpívat a celkově je ten koncert nazvučen tak, aby to nebylo poznat. Nevim proč, ale je to tak na mnoha koncertech a vystoupení i jiných umělců, aby kravál z hudebních nástrojů přehlušil projev zpěváků a nebylo zřetelné ani slovo. Většina lidí v sále si album už koupilo nebo stáhlo a tak texty znají. Ten zvukař tam je jenom proto, aby hlídal ostatní kanály, které následně přebudí do takové míry, že zpěvákům není rozumět. Kdyby jenom trochu chtěl, tak by všichni mohli Ewu slyšet jak zpívá doopravdy a to hezky nahlas. Když už má signál na šavli, může si s ním dělat co chce. Tohle jde dost dobře udělat i v polních podmínkách :)

Zvukař dostal zaplaceno, aby byl takovou berličkou a pouštěčem dohromady, jenže trochu více tragikomicky. Neznám písničky Ewy Farné a ač jsem se snažil sebevíc (a ona jistě také), nerozuměl jsem ani slovo ani v jedné písničce. Navíc jsem měl výborný výhled na kytaristu, který se během hraní drbal na hlavě nebo dloubal v uchu a v okamžicích ticha vesele dělal, že brnká do strun. Jediný, kdo ten večer skutečne hrál, byl bubeník a možná basák (ale na toho jsem neměl tak dobrý výhled), jinak se celý večer zřejmě jelo ze záznamu a při průvodních slovech naší oblíbené Ewičky mezi jednotlivými písničkami měla dost oříznuté zvukové pásmo (porád měla v ruce stejný mikrofon), takže to co skutečně do toho mikrofonu říkala, byl jen výřez od čtyř kHz výš (na omezení zpětné vazby to ukecat nejde). I s těmi potlačenými hlubokými a středovými frekvencemi na jejím hlase bylo poznat, že je trochu nakřápnutá nebo po nemoci. Před samotným koncertem jsem ji v zákulisí 2x potkal a ani jsem si toho nevšiml, až když povídala svoje moudra na pódiu, tak mi došlo, že tady něco není v pořádku…

Nicméně i s hlasovou a hudební indispozicí svým fanynkám a fanouškům živě simulovala mnoho svých slavných pseudo-rockových hitů, včetně Potřebuju chcát a jiných jistě známých (bohužel já je neznám) songů. Pořadatelé pod pódiem měli nezáviděníhodnou práci. Odstrkovali zábrany, na kterých byly pověšeny stovky fanatických dětí dál od pódia prakticky každých deset minut. Na celé stádo rozjařených dětí za plotem byli jenom tři a zhruba v polovině koncertu mi jeden z nich říká, že už ho to pěkně sere. Musel jsem mu dát za pravdu, já měl ale narozdíl od nich možnost se zvednout a odejít jinam (což jsem několikrát udělal), protože bych to opravdu nevydržel poslouchat celou hodinu a půl…

Když se nahrává album ve studiu, hodně se u toho zahřejou zvukové modulátory a procesory, aby to ve výsledku nějak znělo. Při koncertu tu jeden procesor taky měli, ale naplno ho využili až při poslední písničce, kdy Ewa „zpívala“ jen při doprovodu klávesisty – neřvaly tu kytary ani bicí a to byl snad jediný okamžik večera, kdy jí bylo trochu rozumět. Jinak celé vystoupení by se dalo označit za částečné karaoke se zpěvem i nástroji ze záznamu.

Asi jsem si příliš zvyknul na taneční akce a mám raději pohybující se dav, protože kdbyby mi na akci celý večer lidi jenom stáli (a ti šťastnější popíjeli nápoj) a největší reakce by bylo zvednutí ruky nebo pískot, tak mi je jasné, že něco není v pořádku…

Sečteno podtrženo. Sobotní kulturní událost byla hezkou demonstrací toho, co všechno médii zmanipulované děti a jejich rodiče dokážou přetrpět, jen aby na chvíli viděly uměle vytvořenou hvězdičku bez špetky talentu z přiblblého plátku či televizní obrazovky. Žádný předskokan, žádná bonusová kapela, žádná zvláštní výzdoba ani doprovodné akce (nepočítám tu jednu soutěž, jejíž pointu jsem nepochopil a vyhlašování vítěze probíhalo měřením hlasitosti potlesku tzv. Decibelometr, jehož výsledky ten zvukař maníkovi na pódiu musel dvakrát opakovat). Autogramů se na konci dav dětí taky nedočkal (ale podepisovalo se u šaten). Před koncertem i v průbehu na třech plátnech rotovalo několik desítek reklam na různé internetové portály pro mladé (název Buď virtuální sedí), zhruba hodinu a půl byl imitován koncert, na který nebozí rodiče museli vypláznout 230,- za lístek a manažer této slavné zpěvačky si mnul ruce, jak za hodně peněz jde udělat málo muziky a vytřískat nehoráznou sumu.

DJ Prase

Ačkoli to sám nemám vůbec rád, objevil jsem to i u sebe. Přesněji řečeno na svých slipmatech takový kekel :)

Při pravidelně nepravidelném občasném uklízení, ometání a vysávání prachu jsem se za jasného denního světla podíval na spodní část slipmatů, které si už taky nějakou tu akci odkroutili, ale používám je hlavně doma.

Jedná se o speciální aerodynamické slipmaty Stanton DSM-9F, které navrhnul samotný Dj Fokus. Teď už vím, že bych udělal lépe, kdybych na to šel klasicky, tedy stačí libovolný slipmat a pod něj igelit. Jenže asi jsem podlehl reklamě a slibům a pln očekávání jsem si jeden pár začátkem minulého roku položil na talíře gramofonů a používám je víceméně dodnes.

Slipmat Stanton DSM-9F je zvláštní druh slipmatu, který má v sobě několik otvorů, které mají zajišťovat menší styčnou plochu s deskou i talířem a tudíž má po tomto slipmatu lépe klouzat deska. Takto perforovaný slipmat má pochopitelně sníženou hmotnost a na desku nebo talíř působí menší plochou, proto by se mělo i méně materiálu o sebe třít a tedy i špinit.

S tím špiněním se můžete z obrázku přesvědčit sami, že to zase takové terno nebude. Je zajímavé, že většina klasických slipmatů se během používání špiní nejčastěji v místech okolo okrajů labelů. Patrně bude převážná většina djs, kteří na desku sahají právě v místech končící stopy a začínající nálepky (patřím mezi ně). Na tuto oblast vytvářejí svými prsty tlak a ten se potom za nějaký čas projeví právě v těchto místech díky přirozené pružnosti vinylu. Pokud jde ale o dírkovaný slipmat, tak je zajímavé, že se špína vyskytuje u každé řady dírek a okraj nálepky je zde také patrný.

Nejen že na klouzavost desky mají díry minimální vliv, protože je slipmat z odlehčeného materiálu, špíny bude porád stejně, akorát na menší ploše vypadá že ji je víc. Ale nejhorší věc je při sundávání desky, když se tento dírkovaný slipmat chvíli desky drží (protože je i menší než talíř gramofonu), aby pak spadnul zpátky na talíř a trefil se na středový kolík některou dírkou, jen ne tou prostřední…

Nechtěl jsem tu původně rozebírat nevýhody tohoto produktu, ale chtěl jsem se pozastavit nad úrovní a čistotou používaného vybavení u ostatních djs nebo na akcích.

Je pravda, že když si dj u hraní zapálí cigaretu, tak to je neštěstí a jedna z nejhorších věcí co může udělat (ještě tam může třeba vylít pivo, nebo hrát takovým způsobem, že něco odpálí nebo nezvratně poškodí). Pokud zůstaneme u slipmatů, tak je pochopitelné, že se podle podmínek do něj setře mnoho desek s různou minulostí. Tvrdí se o obyčejné klávesnici od počítače, že obsahuje mnohem víc bakterií než záchodové prkýnko. Kolik bakterií asi bude na slipmatech, faderech nebo knobech mixáků a gramofonů? Když se za večer u mixpultu vystřídá průměrně 5-7 djs, přijede vzácný host z tramtárie, který už hrál v tisíce klubech po celém světě, položí na kolotoč svoji desku a přispěje svoji troškou do mlýna tedy na slipmat a hmatníky potenciometrů, to je potom takové dáseříct pokrevní pouto a zmiňovaná nečistota je vlastně svěcená voda, kterou každý z vystupujících djů tu konkrétní techniku posvětil a zároveň si trochu toho kolektivního svinstva odveze na svých deskách zase o klub dál…

Když si vezmete týdenní akci někde v lese nebo na louce, kde není moc možností si umýt ruce a vůbec hygiena jde ten čas stranou, tak se nám z té svěcené vody stává někdy i blátíčko a to je potom ten správný kekel :) Nevim co je to za zvyklost, že se gramofony nečistí a neoprašují. Nejčastěji to vídám u technicsů pod raménkem a v místech, kam se normálně nesahá, pravděpodobně aby se dokázala jejich spolehlivost.

Už jsem slyšel názory, že díky tomu bordelu to hraje a drží pohromadě, možná na tom taky něco bude, ale já bych takhle zasviněný gramofony mít nemohl. Všeobecně se ví, že nečistoty a prach zhoršují a poškozují kvalitu nahrávky. Nic není nezničitelné a nejenom že popel z cigaret nesvědčí mechanickým součástkám (fadery a knoby), ale nedělá dobrotu ani když se zachytí za jehlu nebo kvůli němu selže důležitá součást uprostřed večera. Zažil jsem zanesený tvrdohlavý přepínač na zadní straně mixáku, který nechtěl ani po vyčištění fungovat a kvůli kterému nastalo o půlnoci na hodinu ticho, než se sehnal jiný mixák..

Prostě pokud nemáte zařízení speciálních vodě, prachu i blbuvzdorných konstrukcí, starejte se o svoji techniku, nekuřte a nepijte u hraní, nenechávejte do ní prášit nebo ji občas se štětečkem v ruce vyluxujte a pokud se vyskytnou problémy s praskajícími korekcemi, nepravidelnými průběhy nebo zlobícími šavlemi, je už pozdě. Pomůže odborné vyčištění, případně výměna zlobivého dílu za nový a v nejhorších případech koupě celého nového zařízení…

1984

Pokud jste četli Nineteen Eighty Four od George Orwella, jistě si v nadcházejících časech jeho román nejednou vybavíte, protože brzy vás na vlastní kůži bude chtít někdo přesvědčit, že dvě a dvě je pět!

Všechno to do sebe zapadá až děsivě přesně. Jako pomůcka má být již všem velmi dobře známá prasečí chřipka, díky které i k vám do města brzy dorazí cirkus, jako v Kalifornii a to se potom začnou dít věci!

A aby dílo zkázy bylo dokonalé, plánují si na vás hezky posvítit a důkladně si vás poslechnout. Nevymyslel jsem si to, o takových plánech už dnes píší nejen na zvědavci, ale například i zpravodajství Sme.sk. Samozřejmě nic není zadarmo, takže si tohle všechno hezky zaplatíte a vytrpíte domnělý a neexistující pocit bezpečí. Já bych se do té Evropy zas tak nehrnul, ostatně říkalo se to už kdysi, že z nás EU udělá otroky zbavené suverenity bez práv a svobod a totálně podřízené moci a dnes se tyto zvěsti naplňují!

Každopádně naděje umírá poslední a tak pevně doufám, že se vždy najde několik dobrodějných odvážlivců, kteří nasadí kapucy, uvážou šátky přes obličej a pujdou do ulic demontovat a ničit všechny tyhle zařízení, aby ukázali, že si nepřejeme být pod policejním dohledem a ukládáni do databází… Zlo plodí jenom zlo a kamery na každém rohu nebudou od toho, aby udržovaly pořádek a klid, ale aby zaznamenávaly každý váš pohyb a každé vaše slovo! Když se vás někdo rozhodne na ulici okrást, tak tomu žádné šmírovací zařízení nedokáže zabránit, maximálně do té oblasti za deset minut přijede hlídka, jenže to už můžete dávno vykrvácet… Ani za pět let nebude technologie na takové úrovni, která by zaručovala 100% funkčnost a prokázala svoje opodstatnění!

Kdo bude rozhodovat o tom, jaké téma rozhovoru nebo chování je správné a jaké už je závadné nebo teroristické? 11. září bylo vykonstruováno kvůli ropě, současná opatření budou kvůli svobodnému uvažování a posledním zbytkům lidských práv a zdravého rozumu. Kamery a mikrofony na ulicích i ve vašich bytech, weboví roboti, kteří budou procházet, zaznamenávat a analyzovat vaše profily na sociálních sítích (kam mnoho lidí tak rádo sděluje různé podrobnosti), e-maily, diskuze, blogy, e-shopy, IM, nebo jenom navštívené stránky a telefonní hovory a zprávy. Prostě věškerá vaše aktivita (virtuální i reálná) bude monitorována a ukládána do databází a pokud ve vašem chování program zaznamená náznaky ideozločinu, nebo pokud zjistí, že nejste se současným zřízením šťastni, nenechali jste se očkovat, případně se jakkoli jinak odlišujete od nastavených standartů, vtrhne k vám banda zakuklenců a odvlečou vás na neznámé místo, kde vás budou bez obvinění a bez soudů mučit neomezeně dlouhou dobu!

Nastane doba, kdy i váš mobilní telefon vás napráská, že se dloubete v nose. Krásné vyhlídky že?

20. série Simpsonů

Teprve až v neděli jsem se čirou náhodou dozvěděl, že od začátku září vysílá Česká televize už dvacátou sérii oblíbeného seriálu Simpsonovi. To je tím, že žádný kloudný ze „žlutých“ informačních portálů nemá RSS kanál, jinak by mi to neuniklo.simpsonovi

Naštěstí existují dobří lidé, kteří premiérové díly poctivě zaznamenávají (kdysi jsem k nim také patřil) a uploadují na internet (tak tohle už můj styl není, všechno jsem vypaloval na DVD). Díky nim tak můžu dodatečně shlédnout z 20. série odvysílaný první a druhý díl. Třetí již stíhám v televizi a musím konstatovat, že tahle dvacátá série pozdvihává upadající úroveň minulých řad.

Tohle jsou již ty správné vtípky a scénky, které k Simpsonovým patří a při kterých parodují, napodobují a zesměšňují různá filmová i literární díla, televizní zpravodajství i reklamy. Některé scénky jsou sice tak trochu suché a tak moc se snaží být vtipné, až to působí přehnaně, ne-li trapně, ale o tom Simpsonovi jsou především. Také je na dvacáté řadě znát vliv současné doby využívající moderní technologie nebo zajímavou vsuvku pro reklamy.

Seriál se přizpůsobuje době a současným poměrům, ale hlavní hrdinové jsou stále stejní. A proto Simpsonovi používají GPS navigaci, notebook a nebojí se používat výrazy jako třeba „penis“. Tedy věci o kterých v prvních sériích nikdo ani nesnil a přesto je Bartovi pořád deset, Líze 8 a Maggie stále ještě neumí mluvit (ale zase se naučila psát).

Zajímavé také je, že od desátého dílu XX. série jsou Simpsonovi v HD kvalitě (pro nás to ovšem většinou stejně nic neznamená-k celoplošnému digitálnímu TV vysílání daleko a na co pořizovat FullHD debiloskop, když programová nabídka všech TV stanic je ubohá, filmy na DVD nebo Blueray jsou akorát ztráta času a zastaralé a pomalé konzole X-Box360 / PS3 jsou už dneska přežitek)

Jedině na ty Simpsonovi se dá v televizi dívat a po navyknutí na specifický cz dabing, se dala sledovat i Futurama. Nechci nechat nic náhodě a proto už mám nastavené upozorňování a Česká televize mi vždy hodinu před začátkem pořadu pošle esemesku, abych již více nezmeškal nové díly simpsonů ;) Problém ovšem nastane, pokud budou pravdivé spekulace o tom, že se Simpsonovi stěhují na TV Prima, která od stanice FOX údajně nakoupila vysílací práva na další série. Přeplatila Českou televizi a vypadá to, že TV Prima chce u nás mít jakýsi monopol na seriály Futurama, Family Guy a Simpsonovi. A co je horší, TV prima nemá možnost zasílat sms upozornění na vysílané pořady!

New Balance MW955GT

Pořídil jsem si nové střevíce. Estrogen v tom asi nebude, ale při pohledu do přeplněného botníku jsem zjistil, že nemám žádné boty. Tedy bot mám jako sr@ček, ale do všech teče a většina z nich se tak trochu „sype“, nebo nejsou pohodlné na delší chození a s přicházejícím chladným obdobím by to chtělo přezout. A tak po dlouhých odkladech jsem se s novým školním rokem konečně rozhoupal a po návštěvě asi čtyřech obchodů s obuví jsem si vybral specializovaný obchod se sportovními potřebami.

Požadavky byly: pohodlná bota na celodenní nošení, s kvalitní podrážkou a membránou proti promoknutí. Jelikož byl prodej bot a sportovního sortimentu svého času mým denním chlebem, tak si ještě pamatuju, jak správně vybírat, na co koukat a čeho se vyvarovat a zbytečně u toho nezdržovat sebe ani prodavače.

Vzhledem k tomu, že léto je už nenávratně pryč a sezóna podzim/zima netrpělivě klepe na dveře, tak je výběr v mnoha obchodech docela tristní. Všude doprodávají letní křusky nebo plážovou obuv a na optání po pořádných trekových botách prodavači jen kroutí hlavou, nebo odpovídají „něco určitě přijde“.

Co je mi do toho, že před vánocema něco určitě přijde, já potřebuju boty teď (respektive nepotřebuju, ale když už jsem za tím účelem vyrazil do města, tak si chci něco koupit). V posledním navštíveném obchodě jsem se zaradoval. Všude vystavené boty značky New Balance, žádné předražené a nepraktické shity od Adidas, Nike, Puma. Před samotným nákupem jsem měl v podstatě jasno a chtěl jsem značku Merrell, protože vím moc dobře, že to je značka, která zaručuje vysokou kvalitu a nejpohodlnější a nejpraktičtější boty na trhu. Když jsem ale narazil na New Balance, vzpoměl jsem si na předváděné crash testy a pokusy s nepromokavostí membrány GORE-TEX a po Merrellkách jsem v tu chvíli ani nevzdechnul. Do oka mi padlo hned několik modelů a mezitím, co prodavač obsloužil zákazníka předemnou, měl jsem vybráno. Ale přesto jsem mu vysvětlil co, na co a s čím potřebuju a on mi ze skladu donesl ňůbalancku trochu plastovějšího vzhledu a větší tvrdosti, ale zato s Vibramovou podrážkou. Botka to byla fajn, ale nebyl jsem si jist, jestli bych ji vydržel mít na noze celý den, proto jsem ukázal na malinko dražší model MW955GT, nazul a okamžitě pocítil ten rozdíl! Na internetu se dá pořídit až o pětikilo levněji, ale tam si je nemůžu vyzkoušet a nejsem ten typ zákazníků, co si přijdou do kamenného obchodu prohlédnout, vyzkoušet a ohmatat nějakou věc a potom si jí koupí na internetu, protože tam je o pár stovek levnější. Je to taky určité gesto prodavači, který se mi věnoval a poradil a za to mu rád udělám kšeft…

New Balance MW955GT je kvalitní a pohodlná botka s nízkou hmotností s kvalitní podešví a velmi příjemným odpružením. Lehce se nazouvá i vyzouvá a ikdyž je krásně lehoučká, působí těžkým a robustním dojmem. Tento dojem je hlavně charakteristické „klapání“ těžkých bot na betonu, které mají na svědomí technologie N-durance™ a Rock Stop®. O pořádnou stabilitu, pohodlné chození a správný ohyb na požadovaných místech se stará Stability Web®. S fičurkami C-CAP® a Abzorb® (o kterých jsem se před lety učil z paměti dlouze vyprávět) na Vibram klidně zapomenu a membrána GORE-TEX® XCR tomu všemu dává korunu.

Hned první týden jsem jim dal parádní zátěžový test. S botama jsem byl na ledu (kdo z vás stavěl prvního září sněhuláka? já jo), ve vodě (i odčerpával sračky z jímky), utíkal jsem, jezdil autem, několikrát lezl po žebříku, skákal skoro z dvoumetrové výšky, chodil po skleněných střepech i jezdil na kole. Vše bylo naprosto přirozené a botky ani po celodením nošení netlačí, ani nepřekáží a ani se nespustí hlásič unikajícího plynu, když je po devíti hodinách vyzuji :)

By mě zajímalo

Už včera jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé zjistit, jestli mají lidi raději klasický Dj set z vinylových desek, nebo Live set z mašinek. A jelikož mě to zajímá (a může zajímat i ostatní), tak jsem z toho udělal novou anketku na figuru.





…a při té příležitosti se mi vnuknul nápad to trochu rozšířit a rovnou i zjistit, jaká rychlost je pro posluchače ideální.





(BPM = Beats per minut – počet úderů za minutu)

Rostou mi prsa

Vedlejší efekty vymýšlení různých názvů, hesel, klíčů, podob url adres nebo souborů jsou leckdy zábavné.
To jsem takhle zase jednou přemýšlel nad jedním názvem a z ničeho nic se mi v hlavě rojily samá zajímavá hesla, ale prakticky v širším smyslu těžko použitelná.

Jak je někdy těžké vymyslet chytlavý a úderný název, který musí vystihovat určitý produkt nebo věc a přitom musí být přístupný a bezbariérový, nesmí být s diakritikou, aby se dal použít celosvětově v libovolné znakové sadě a cizojazyčný čtenář si na tom nezlámal jazyk, případně aby se mu to vůbec zobrazilo.

Denní chleba každého spekulanta, ačkoli url adresy s háčky a čárkami jsou už k mání, o klasické url adresy je zájem mnohem větší v souvislosti s celosvětovým, multikulturním a multijazyčným využitím.
Mistr Jan Hus to myslel dobře, ale už ve čtrnáctém století byli proletáři, kteří věděli, že jednou příjde doba kompijůtrů a tenhle jeho vynález nejednomu programátorovi zkomplikuje život a proto ho upálili.

Rostou mi kozy, to bude akce, mrkni se, zvedni ruce, sundej triko, rozepni podprsenku, ochutnej, neboj se, nekousej, zadarmo, chytni, hrej si, neupejpej se, raduj se, pozvi bratra, fotografuj, zaznamenej porno, nic nevytahuj, jen se koukej :)

Popojedem, platit, dost bylo perverze ty dobytku, konec, nechci, nesahat, zapni mi to, odejdi, nashledanou, sbohem, vypadni prase…

Čeština je velmi bohatý a pestrý jazyk, ale i přesto je mnohdy velmi složité najít vhodná slova, která nebudou pro někoho cizího problém. Ikdyž jim třeba nebude rozumět, stále máte jistotu, že je vidí přesně tak, jak jste chtěli a že je ta mašina dokáže zpracovat a předat bezproblémů dál.

I já se snažím vždy vybírat názvy bez diakritiky a někdy je to opravdu oříšek. A když to nejde jinak, musí se zvolený název ořezat, znetvořit, znehodnotit, nedá se nic dělat. Vysvětlujte tohle ale lidem, kteří vám na FTP vesele nahrávají soubory s háčky a čárkami (a ideálně ještě s mezerami u víceslovných názvů a okrasnými znaky jako jsou otazníky ` ° $ đ € atd.) a pak se diví, že jim to nefunguje…