Flying Coreporation 2

Léto pomalu, ale jistě finišuje a to znamená, že se ke konci práznin bude odehrávat hodně hudebních akcí.

Nebudu vás tady, jako na mnoha jiných webech, lákat na Těsto nebo Hiphopkempy a podobné pochybné podúrovňové akce s tisícovým vstupným, předraženým pívem, pomalou komerční muzikou (kterou si stejně můžete pustit v rádiu), zlými hlídači a podivnými návštěvníky…

Kousek od Chomutova se chystá Flying Coreporation 2

To se takhle sejdou soundsystémy a dají hradby dohromady, aby z toho vznikla jedna(dvě) obrovská stěna o výkonu několik desítekk kW, která dělá neskutečný kravál a moc dobře zní.

Jedná se o freeparty, takže vy, co jste si nachystali tisícovky na vstup na akci, je můžete zase schovat, rozpočet si rozvrhnout na celý víkend a klidně si s sebou vzít alkohol v PET flašce, protože vás s tím odtamtud žádný securiťák nevyhodí. Maximálně se může vybírat stovka za každé auto na pozemku, což je naprosto pochopitelné, protože pronájem a úklid letiště taky něco stojí…

Na oplátku se od vás očekává, že si po sobě vždy uklidíte (třeba tu prázdnou PETku), nebudete dělat bordel ani problémy a budete se dobře bavit !

Somr of Love 2008

somr of love 2008Ikdyž letos pršelo, Somr of love (nebo anti-samr, chcete-li) byl opět ještě na vyšší úrovni, než ten minulý rok! Letos byla i projekce a přijeli ještě Jeměňáci z Hradce a rozbalili si ve dvoře svoje bednýnky. Sice bez basáků, ale i tak ty JBL hrály velmi slušně. Fotky přímo od Jemenu jsou zde.

Možná kvůli dešti a taky kvůli tomu, že letos se výpadovka na Chrudim neuzavřela a nestalo se z ní parkoviště jako vloni, se letos nepotulovalo kolem tolik smažek a podivných kreatůr…

Hned několik lidí po mě chtělo, abych jim sehnal „nějaký drogy“. Nevěřili mi, že tu drogy nikdo nemá a doporučil jsem jim, že jestli chtějí drogy, tak se musí vydat na závodiště, že tam určitě pořídí…

Ráno (vlastně celou neděli) se už hrálo jenom z počítače a do toho tu bylo k našemu pobavení několik existencí, které ačkoli vykazovali známky života (pohyb, zvuky, sockování) bývali častěji na zemi v poloze mrtvoly (ta gravitace je strašná svině) a někteří využili toho, že neměli 1000,- na vstup na závodiště, aby tam mohli vyjádřit svůj exhibicionismus, tak se bohužel obnažovali zde..

Nějak hrozně rychle to všechno uběhlo. Ráno si dost dobře nevybavuju, střídali jsme se s Hulínem po desce a nějak to nešlo, možná právě proto, že já měl tentokrát v báglu volnější tekno a Hulín si valil svoje standartní Hulincore .. i mistr tesař..

A najednou byla neděle 6 večer, přestalo to hrát, sklidil se zvuk a já šel konečně spát..

Dneska mi přišly desky z Anglie, taky to mohli poslat dřív, abych měl na anti samru co hrát, naštěstí se na příští víkend chystá mnohem větší kalbička, takže se nemusim bát o příležitost je otestovat na lidech :)

Nejdelší DJ set

Tuhle jsme s několika DJs diskutovali o tom, jak dlouhý by měl být optimální Dj set.
Názory byly různé, ale kdyby se to tak zprůměrovalo, tak by to byla jedna až 2 a půl hodiny vinylového setu.
Všichni jsme se ale shodli na tom, že záleží na podmínkách, technice a obecenstvu. Pokud by bylo všechno ok, tak klidně tříhodinový set by nemusel být takový problém.

V té souvislosti jsem také pátral na internetu, jestli se nebude někde psát o vůbec nejdelším djském setu na světě.
Poslední rekord je z roku 2004. Pamatuju si, že se o tom tehdy mluvilo, a měl to být DJ Blue, který vydržel v klubu Lubina hrát bez přestání 81 hodin a 6 minut. Každých 8 hodin měl patnáctiminutovou přestávku, ale nikde se nepíše o tom, kolik musel vysmrkat perníku, že to vydržel takhle dlouho. Od té doby nejsou informace o tom, že by se někdo pokusil o překonání tohoto rekordu. Já se o to tedy rozhodně pokoušet nebudu :)

Pro mě je optimální doba na hraní hodina, hodina a půl. Když je hodně dobrá technika (odposlechy, mixák, gramce) a fajn lidi na parketu, tak to může být i déle.
Někdy je ta hodina nebo hodina a půl hodně, někdy zatraceně málo a když si najednou začne vedle chystat desky další natěšený dj a mě tak napadne, že jsem chtěl ještě pustit tuhle a tuhle skladbu…
Fakt už hraju takhle dlouho?
Naopak byly i chvíle, kdy se ten hrací čas neuvěřitelně vleče a výsledek taky nestojí za nic.

Nevim ani kolik je můj osobní rekord, ale určitě 3 a půl hodiny jsem v kuse hrál jeden večer na teknivalu v polsku a opravdu mi to stačilo! Ne že by mě to nebavilo, ale už mi došly desky, a to je pro mě nepřijatelná věc, že bych měl hrát stejné desky 2x za večer… Spíše už jsem toho měl fakt dost, pořádně vyduníno a nic jsem už neslyšel, protože se nedal stáhnout odposlech a taky už mě z toho bolely nohy a záda, prostě jsem si potřeboval sednout nebo lehnout prostě pryč z toho kraválu. Nejhorší na tom bylo, že mě nikdo nechtěl vystřídat, že prej at hraju, že se jim to líbí :)

Vzpomínám na svoje začátky, kdy mi uplně bohatě stačila půlhodina za mixpultem a měl jsem z toho hlavu jak meloun :) Postupem času jsem se dostával na delší etapy. 45 minut, pak už to dalo na hodinový setík, pak setík na celé CDčko (80minut) 2 hodinky, pohoda a to by mohlo stačit ne?

Každopádně hraní je vyčerpávající, ikdyž zábavná činnost. Je dokázáno, že hlučné prostředí je stresující a taky za tím mixákem bývá pěkné vedro od topících zesilovačů a od světel… Dnes už ale nezažívám takovou euforii, když je možnost hrát. Na hodně DJs pozoruji, že mají v očích takový lesk, když je někdo pustí zapojit si svoje sluchátka do mixáku a uvolní jeden talíř, aby mohli navázat svojí deskou… Ten lesk v očích jsem míval taky, ale zhruba první rok hraní. Postupem času se z toho stala jakási samozřejmost, nadšení opadlo a dneska se ani nezlobím, když je dostatek djs a já můžu hrát třeba hned ze začátku večera a nebo třeba vůbec. Ale když už tahám ty těžký desky, tak si taky zahraju aby to nebylo tak blbý a snad vždycky je v davu hrstka lidí, co by mi nedali pokoj a furt by se mě ptali, kdy že to budu konečně hrát…

Tento týden mi volal opět jeden kámoš, že pořádají „jen tak prostě mejdan“ na zahradě, prej že bych si mohl přijet zahrát. Dohodli jsme se na jindy. Odpověděl jsem mu asi nějak takhle:

Hele já tě chápu, že hraješ teprve pár měsíců a hrozně tě to baví a rád bys hrál snad porád, ale chápej taky ty mě. Mě to o víkendu fakt stačí a ty moje desky jsou už taky celkem slušně ohraný, tak nemá smysl si je brousit ještě víc, jen tak pro 5 lidí u vás na zahradě. A navíc musim ráno vstávat do práce. Víš já už nechodím do školy a nemám prázdniny jako ty ;)

Na čtyřdení dj maraton bych si netroufnul hned z několika důvodů. Nesmažim, nemám tolik desek a taky co z toho?

Festival DRUMSKA

Několik lidí v souvislosti s festivalem Route 333 mělo poznámky typu: „tywe Apine ty ses dal na komerci„. Ikdyž u festivalu s free / dobrovolným vstupným pojem komerce není zrovna na místě (dokonce tam ani nebyly nikde plachty s reklamama), nyní si můžete zajásat a pořádně si rejpnout, protože si pro nás kluci z CBS na tento pátek přichystali festival Drumska!
Ptáte se, co že mne vedlo k účinkování na takovémhle festivalu? Těch impulsů bylo víc. Asi nejsilnějším je vystoupení Aaron Spectre. Přeci jenom osobně se setkat s Aaronem a zahrát si na stejném pódiu se mi už asi jen tak nepoštěstí.
Za druhé nechci zklamat Vaczecha, který za mnou s touhle nabídkou vlastně přišel a že prý shání někoho, kdo hraje breakcore, že tam bude bc stage a není moc djs, co by zrovna tohle hráli. Upřímně s nabídkou hraní breakcoru za mnou přišel už začátkem roku spoluorganizátor akce Meadow v Chocni, že jestli bych si nechtěl „zabreakcorowowat“. Odbyl jsem ho argumenty, že to nechci být zrovna já, kdo bude tahat bc na komerční akce a taky mi bylo jasné, že by tam o takovou muziku stejně nikdo nestál.
A tím se dostávám k dalšímu bodu, že konečně budu moct hrát (resp. pouštět, protože tam budou Technicsy) ty správné šílenosti jako například v tomhle setu a nikdo se proti tomu nebude moct ohradit.
Nelíbí se ti to? Jdi na jinou stage!
Rád bych to pojal ze široka od grindcore, hardcore přes ty tvrdší bc tracky až k těm jemnějším IDM melodiím a amenům a může se stát, že to chvílemi bude znít jako v Dubstep hangáru. No uvidíme, většinou to vždycky dopadá tak, že si s sebou vezmu štousek desek a mám jasno, co bych asi tak chtěl zahrát, ovšem na place je vždycky rozhodující publikum a atmosféra, takže moje plány přímo na místě vždy vezmou za své a hraju tak, aby lidi podemnou nebyli zklamaní a snažím se naplnit jejich očekávání (ne teky tentokrát odmemě opravdu nečekejte).
Prozatím nemám tolik informací, ale bude nás tam na bc pódiu opravdu málo vinylových dj, protože když jsem mluvil naposled s Vaczechem, tak říkal něco o tom, že si můžu vzít i nějaké cdčka (aha kde je mám vzít?)
Další potěšující fakt je ten, že se tahle akce může protáhnout až do neděle. Záleží kolik tam zůstane po pátku lidí. Minimum prý 300-400 lidí, aby mělo smysl, nechat alespoň jedno pódium hrát dál, takže očekávejte, že přijede Figura a vybalí mašinky ;) Je možné, že to je napsané na stránkách, ale já tam nic nevidím, páč jsou dost nešťastně udělané ve flashi a světle žlutý text na bílém pozadí se fakt nedá přečíst…
Bude to zajímavý boj s gramofony značky Technics a jejich nedostatečným pitchem. Každopádně Technicsy byly i na posledním SystemShocku a samotného mě překvapilo, jak mi to na nich šlo. Byl jsem tehdy fakt slušně „nachcípanej“. Bolelo mě v krku, kašel, nudle z nosu, za celý večer jsem vypil asi jenom 2 piva a ke všemu byl můj čas od pěti do šesti ráno-tedy konec akce. A tak mi přišlo, že těm lidem nebudu hrát to, co tady hrálo celý večer a dostaly se mi na talíř desky do producentů jako Dr. Bastardo, Sickboy, Cardopusher atd. Kupodivu všechny šly prolínat i bez nějakého drastického zpomalování hrající skladby a několik lidí před bednama to celkem nepobíralo, ale podle toho, kolik jich tam bylo a jak řvali, tak soudim, že se jim to líbilo. Potom po akci za mnou chodili lidi a „ty jseš ten týpek co má ty mrtě desky žejo„:) Slušně jsem se tam za tu hodinu vypotil. Ještě ten večer jsem si plánoval, že si dojdu hned v pondělí pro kontrolku a hodim se týden marod, ale po system shocku mi už vpodstatě nic nebylo, potřeboval jsem se jenom vypotit a to se mi tady povedlo.

První ročník festivalu Drumska je za dveřmi. Čekejte monstrózní akci s hromadou zajímavých vystoupení. Osobně jsem velmi zvědavý na Black Sun Empire, Švihadlo, Machine funck, Aaron Spectre a Side9000 (máš u mě ještě panáka Ondro;))

Na parníku


Na parníku jsem ještě nehrál a včera se naskytla příležitost. Vůbec byl včera/dneska celý večer dost vydařený :)

Před nějakým časem mi psal Jindra, že Humbuk pořádá studentskou kalbu na parníku a jestli bych si tam nechtěl zahrát. Nabídka hraní na lodi se jen tak neobjeví každý den, takže jsem samozřejmě souhlasil ;)
Chtěl jsem si schovat lístky, abych si pak v klidu prohlédnul, co že to bylo za akci, ale někde jsem je (už na lodi) ztratil. Pamatuju si akorát, že se to jmenovalo Drumship a že se v dohledné době plánuje pokračování.-pokračování se nekoná, protože byl parník po akci takřka na odpis…

Začátek akce byl kolem čtvrté hodiny odpolední, vyplouvalo se v 8. Od čtyř se pomalu scházeli studenti z kolejí, kteří chodí na akce v Pcích běžně, takže jsem měl jistotu, že tyhle lidi jsou na to, co jim tam budu hrát, zvyklí.

Hrál se dramec, potom Jindra chvilku valil nějaký teky, dohodli jsme se, že ho vystřídám a když už dělal náznaky, ať jdu hrát, tak jsem na něj ukazoval, že si ještě dojdu pro pivo a na záchod.

S tim záchodem to je na parníku docela dobrodružství, nevim ani kolik tam nakonec bylo lidí(kolem stovky? sice jsme asi byli přes kapacitu, ale nepotopili jsme se :)), ale pokud si člověk potřebuje odskočit, tak musí počítat s tim, že bude stát frontu… Takže když už jsem se konečně dostal zase zpátky nahoru na palubu, tak už se hrál zase dramec. V pohodě, ať si hrajou, když je to baví :) Djs bylo dost (alespoň to tak ze začátku vypadalo) a desek s sebou měli taky dost, takže jsem tam já se svým štouskem 20ti desek (to je moje standartní kapacita se kterou si vystačím i na dvoudenní openair – kdo se stěma těžkýma asfaltama má porád tahat :)) vypadal jako nějaký začátečník a několik lidí mělo poznámky typu „to sis jich teda moc nevzal“. Nutno podotknout, že většina dnb djs zná vinyl jako desku, kde je na jedné straně jeden track a na druhé straně taky jeden track a že se taky lisují desky s více tracky a zajímavější hudbou(které si kupuju), je už nenapadne…

Celou dobu mi v hlavě šrotovalo, jak se asi musí hrát na pohybující se lodi a když jsem viděl, jak vítr nadnáší slipmaty na talířích, tak mě napadlo, že pokud mi tady odletí slipmat, tak jsme namydlený a jelikož se blížil čas zvednout kotvy a já jsem ještě nehrál, tak to asi brzo poznám :)

V 8hodin najednou ticho, protože se přepojovala elektřina. Odteď už frčíme na generátory a pluje se :) „Pojďte někdo hrát“ volal Matěj od gramců. Aha takže teď to je na mě :) Nojo to jsem si chtěl užít plavbu a místo toho budu hrát…
K těm gramofonům jsem se připotácel trochu nejistým krokem, protože jsem byl už tak trochu „v náladě“ a technické vybavení bylo značky „plast“ respektive jakýsi DAC audio s těmi snad nejlevnějšími přenoskami na trhu a mixák American Audio. Low end mající už něco za sebou. No na všech jmenovaných produktech jsem hrál ten večer poprvé v životě, ale gramofony měli alespoň přepínání pitch 10%/20%, takže jsem byl spokojený a slabší motor se dal překousnout…

Tak na úvod zkusíme Cyberurier od Heretiků. Pískání na lidi docela zabírá a ať taky okolo řeky ví, že plujeme zrovna kolem. Když jsme čekali na zdymadle, dával jsem zrovna Pump Friction. Zvláštní pocit, když člověk stojí za gramofony a krajina kolem něj ubíhá :)) Parník se několikrát dost otřásal, takže mi přeskakovala už tak na maximum zatížená přenoska a jednou se mi stalo, že se někdo motal kolem zasilovače a nechtěně ho vypnul. Za celý večer se to stalo ostatním djs několikrát, nevim koho napadlo dát zesilovač hned na kraj stolu, kolem kterého se motá nejvíc lidí…

Když se začínalo stmívat, přišel Matěj, že prej dáme dnb vložku, ok alespoň si užiju plavbu ještě trochu za světla, tak jsem ho tam k tomu pustil :)

Plulo se někam za Kunětice, ale nevim kam přesně, protože se rychle stmívalo, ale pamatuju si, že celou cestu jsme měli ten kopec s tim hradem po levé straně, pak najednou na pravé a pak nebylo nic vidět :)

Na parníku byla výborná kalba, klidně bych to někdy zopakoval.
Přistání okolo 23hod. a pokračování v devětadvacítce :) bylo mi divné, že na tenhle den nemají v programu nic napsané, tak mě i napadlo, že se kalba z parníku potom asi přesune do divadla.

Cestou do devětadvacítky jsme se s figurama stavili v Tenisu, že se tam prej nažereme.
Nějak si už nevybavuju, co se stalo, byli jsme tam chvilku, ani pivo jsme si nestačili objednat, ale najednou se všichni zvedli a že se jde do divadla, tak jsem se zvednul taky a šlo se. No jo, ale já jsem se chtěl najíst, tak se to prostě odloží na neurčito (naposledy jsem měl jídlo ve středu před jedenáctou dopoledne a potom až večeři ve čtvrtek, páč jsem se nějak nedostal z postele přes den- wow více jak 30 hodin bez jídla, zajímavý pocit)
V divadle probíhala taky celkem dobrá kalbička. Dokonce tam donesli ten zelený laser, co byl už i na parníku. Taky jsem se k těm gramofonům během večera dostal. Jenže tohle už byly Technicsy a ta stará verze Stantona SMX 301 bez pravého hmatníku a přenosky už vypadaly trochu lépe :) Upřímně bych byl radši, kdyby místo Technicsů byly ty plastové DAP Audio a na to, že tak malý klubík byl skoro z poloviny zaplněný, tak za mnou přišla nějaká holčina, že by chtěla něco „volnějšího“, že je to na ní moc rychlé :) Slíbil jsem ji, že s tim něco udělám, ale ve skutečnosti s tim na těhlech gramofonech nic udělat nešlo a ani jsem s sebou žádné „volnější“ desky neměl…

Konstrukce podia se nehezky houpala(oproti tomu ten parník byl luxus) a vždycky, když jsem sundal jednu desku a sehnul se pro další, tak jsem u toho vždycky tak nějak blbě poskočil a přeskočila mi jehla na desce.. Stalo se mi to asi ještě čtyřikrát, než jsem si fakt začal hlídat, abych po tom pódiu tak neskákal…

K ránu jsem si už dával místo piva mojito a když jsem hrál, tak jsem si jeden nápoj rozlil, šikula :)
V divadle to skončilo asi ve 4 ráno a nevim ani jak, ale ocitli jsme se se Surbontem v nonstopu na pivo.

Všude kde jsem ten večer byl, tak tam chtěli za pivo dvacku – palec nahoru :) To poslední ranní pivo začínalo mít destrukční účinky, takže jsem ho ani celý nedopil a řekl jsem jim tam „nashle“ a odešel spát.
Tak příště zase někdy na parníku ;)