Technologie budoucnosti

Technologie budoucnosti – jak to vidím já
Na letošní výstavě E3 byl představen revoluční systém ovládání konzole Xbox360 nazvaný Project Natal. Pozdvižení, které před lety vyvolala konzole Wii svým bezdrátovým ovladačem se dá srovnávat s touto novinkou, jenomže tady už nepotřebujete ovladač ani žádné tlačítka, vše ovládáte pohyby svého těla.



Project Natal představuje technologii, která tu už měla hezky dlouho být, ale až současný technologický pokrok, výkonost a dostupnost hardwaru umožňuje tyto futuristické vize realizovat v reálném životě.
A u toho bych se rád zastavil, protože toto je zřejmě první krok k nové generaci zařízení a strojů, nebo alespoň k jejich vyspělejší umělé inteligenci.

Doposud byly přístroje a zařízení jen obyčenými hloupými kusy obvodů a drátů, které vykonávaly pouze ty funkce, ke kterým byly sestrojeny a které se občas porouchají. Pokud třeba zapomenete dovřít ledinici, tak žárovička bude stále svítit a po čase se spálí motor od toho, jak se bude snažit vyrovnávat teplotu, která je nastavena na termostatu. Pokud třeba musíte narychlo někam odejít a zapomenete vypnout televizi, tak ta televize bude hrát prostě pořád.

Jsou to jen hloupé stroje, které akorát dělají to, k čemu byly sestrojeny. Ta televize neví, že se na ní nikdo nekouká, nebo že jste u ní právě usnuli. Ta lednice má rozepnutý spínač ve dvířkách a spuštěné osvětlení a neví, že jste už dávno na party v sousedním městě atd atd…

Zapomeňte na počítače jak je znáte dnes, zapomeňte na ty velké desktopy, monitory, klávesnice a myši. Počítač budoucnosti bude velký jako mobilní telefon, který máte v kapse. Nebude potřebovat žádné dráty, protože veškerá komunikace a dokonce i občasné dobíjení baterií (bude energeticky velmi nenáročný) bude probíhat vzduchem. Takové zařízení stačí jen položit na své místo, kde bude mít dostatek prostoru pro projekci holografické obrazovky a pokud to bude nutné, tak vám další projektor na stůl vykreslí i klávesnici. Zařízení bude sledovat pohyb očí a tak bude přesně vědět, kam se na obrazovce zrovna díváte a podle toho bude ovládat kurzor myši, kliknutí a ostatní funkce už pak budou jen otázkou gesta obličeje.

Pro delší pracovní nasazení bude asi značně nepohodlné se celou pracovní dobu šklebit místo klikání a proto přicházejí na řadu sluchátka, které vám budou do uší hrát vaši oblíbenou muziku a zároveň budou snímat vaši mozkovou aktivitu, takže na otevření doručené pošty stačí jenom pomyslet a hned se před vámi zobrazí nový e-mail. S odpovědí na e-mail se taky nebudete muset nijak namáhat, stačí nadiktovat znění zprávy a systém ji napíše za vás.

Futuristické počítače a moderní technologie nebudou dominovat jenom v obývacích pokojích a v pracovnách, své uplatnění najdou například v kuchyni i ostatních částech bytu. Již dnes existují prototypy ledniček, které mají v sobě zabudované kamery a čtečky laserových kódů na obalech potravin a každá přihrádka má svoji vlastní váhu, aby lednice věděla, kolik jste si odkrojili salámu, nebo vypili mléka. Obsah lednice se zobrazuje na LCD obrazovce na dvířkách, kde jednoduše zjistíte kolik druhů jídla se z uchovávaných potravin dá připravit, doporučí nejlepší recepty, kontroluje dobu trvanlivosti vašich jogurtů a když zjistí, že docházejí vajíčka, automaticky objednává na internetu v e-shopu další.

Přístroje mezi sebou budou komunikovat, takže třeba taková cesta do práce elektromobilem bude bezpečná a pohodlná, protože auta v silničním provozu si budou mezi sebou i s vozovkou vyměňovat informace o rychlosti, odstupech jednotlivých vozidel i překážkách na trati.

Stačí jenom nastoupit a automobil vás sám doveze na místo určení. Přesto bude spousta lidí, co mají raději kontrolu nad řízením ve svých rukách, takže jakmile se dotknete volantu, senzory na něm zjistí váš zdravotní stav a kondici jestli jste připraveni na cestu. Už jenom to, že usednete za volant, spustí spousty automatických měření a vyhodnocování mnoha faktorů a palubní počítač vás upozorní na zbytkový alkohol v krvi po včerejším mejdanu, nebo že jste si zapoměli vzít léky. Sedačka zjistí, že jste přibrali na váze a pošle informaci lednici, aby přestala objednávat slaninu a místo ní objednala zeleninu a nastaví od určité hodiny zámek, abyste nechodili na noční výpravy do lednice

Automobil rozezná jestli řídíte vy nebo někdo jiný z rodiny a stane se takovým plnohodnotným nástrojem, ke kterému si vytvoříme trochu jiný vztah, než k automobilům, které máme dnes. Palubní počítač bude mít dokonalý přehled o posádce, obsahu kufru i stavu a situaci na vozovce a předem vám oznámí, že v cíli právě vydatně prší a doporučí vám, abyste se ještě vrátili domů pro deštník.

Pokud by se nějaký zloděj pokusil takové auto ukrást, bezpečnostní systém to pozná, zloděje pevně upne do bezpečnostních pásů, aby se nemohl hýbat a zavolá policii, případně auto pachatele samo doveze před policejní služebnu :)

Tohle všechno zní moc hezky, ale bude potřeba věnovat hodně úsilí pro zabezpečení, zachování bezpečnosti a soukromí. Přístroje budou mít o svých uživatelích spousty informací a dokonalý přehled o jejich zdravotním stavu, rozhovorech, chutích, náladách, nebo zlozvycích. Dokonce i ta televize bude znát vaši oblíbenou barvu a přesně evidovat, kolik jste během filmu snědl sušenek nebo kolikrát jste se poškrábal na zadku… Takové peoplemetry budou požehnáním pro ředitele televizních stanic, které budou vlastnit (ony je už vlastní) nadnárodní korporace, které mají velmi rády citlivé informace o svých ovčanech, protože je tak budou mnohem snáze manipulovat a budou moci ještě efektivněji vnucovat podprahová sdělení a cílené reklamy.

Dříve nebo později vzniknou nové formy umělé inteligence, které se budou rychle učit čemukoli, takže pro takový software nebude problém vygenerovat virus, který bude třeba ve vašem krásném a chytrém autě spouštět na plno topení za horkého letního dne, nebo naopak v třeskutých mrazech klimatizovat interiér. Autorádio bude hrát pouze jednu stanici (ještě navíc vaši neoblíbenou), nebo majitele auta vyhodnotí jako zloděje a přepne se do stolen modu zmiňovaného výše. Lednice vám bude objednávat potraviny, které vám nechutnají a televize bude tvrdit, že pro sledování kanálu s pohádkami pro děti vám musí být minimálně 18 let…

Také práce na počítači bude mít svá pravidla a s gesty místo klikání se bude muset pracovat opatrně, než jak se ze začátku zdálo. Program by si mohl myslet, že chcete klikat, zrovna když s někým telefonujete přes Skype, nebo když si třeba jenom kýchnete. Pokud bude uživatelů před obrazovkou více, nebo budete mít na stěně za sebou něčí portrét, může to některé aplikace mást. A nikde není zaručeno, že vás kamera dokáže snímat při každé příležitosti a za všech podmínek (viz třeba zase ten Project Natal a jeho problémy) Určitě se najde spousta lidí, co mají webkameru přelepenou neprůhlednou samolepkou jako já, jak si stím dokáže software poradit? S novým způsobem ovládání videoher se musí počítat i se zvýšeným rizikem poškození obrazovek v zápalu hry (to bude radosti každý půlrok kupovat novou plasmu, protože ji váš synek nakopnul)

Každopádně technologie budoucnosti bude do našich životů stále více zasahovat ať se vám to líbí nebo ne. Pro někoho budou užitečným pomocníkem, pro někoho budou samozřejmost, pro někoho budou nutné zlo (mluvím z vlastní zkušenosti – v současnosti dávám lekce počítačových kurzů jedné paní, která v životě s počítačem nepracovala, ale kvůli zaměstnání se to prostě musí naučit). Případné příští generace si bez vymožeností jako je třeba Sixth Sense v běžném životě nedokážou poradit.


Vemte si, že takový gadget bude běžnou součástí vašeho oděvu, jakmile někoho potkáte na ulici, systém si na facebooku najde jeho profil a hned vám zobrazí informace o tom, co má rád, nebo jaké máte společné přátele…

Všechny dnes zmiňované technologické fičurky již existují, sice pouze jako prototypy nebo koncepty v plenkách a jejich čas teprve příjde. S příchodem nanotechnologií dostanou tyto vize konkrétnější podoby a k jejich realizaci bude stačit opravdu málo.

Vítejte v 21. století

Czechtekk nebude

Nebyl před rokem, nebude ani letos, nebude už nikdy!?

Co způsobilo konec jednoho největšího free festivalu u nás? Příčin bylo (a je) hned několik a chtěl bych se tu pokusit nastínit jejich vliv na celou situaci a zároveň vše podstatné objasnit těm, co se stále ptají „kde bude letos czechtek?

Hned v úvodu by možná bylo dobré podívat se 40 let zpět do New Yorku na festival Woodstock, který svoji myšlenkou a poselstvím znamenal jasné vyjádření nesouhlasu proti tehdejší politice a válce ve Vietnamu. Ačkoli je všeobecný náhled na takovou událost vnímán jako sešlost plná marihuany, LSD a nahatých špinavých hipíků, bylo tu něco velmi silného. To něco byl všeobecný pocit, že to, co se právě děje je špatně. Něco, co donutilo více jak 500 000 lidí spojit se a protestovat proti korupcí prohnilé politice, nesmyslným válkám a manipulacím. Protest proti tomu, že miliony lidí umírají ve válkách nebo hlady a přitom těm nahoře přetékají stoly a berou za to nepředstavitelné odměny. Toto hnutí bylo tak silné, že se původně plánovaný padesáti tisícový happening rozrostl do gigantických rozměrů, se kterým ani sami organizátoři nepočítali.
Woodstock měl ducha, ze kterého současná free kultura vychází a mohly by se srovnávat, ačkoli Woodstock byl festival rockové a psychedelické hudby, Czechtek je spjat s elektronickou dunivou hudbou konce 20. a počátku 21. století. Společné poselství míru, přátelství, svobody a nesouhlasu se současnou situací a konzumním způsobem života si ale zachovávají. Není proto divu, že se politické síly snažily a snaží takovéto události a sešlosti vždy překazit ať už infiltrací tajných policistů v civilu, provokatérů, nebo rovnou nezákonným násilným rozehnáním akce.

Czechtek byl vždy kontrastem ke komerčním akcím, které byly a jsou jenom proto, aby z návštěvníků vyždímali co nejvíce peněz ať už přemršťenou cenou za vstupenku, odkázáním na bary a stánky, které neskutečně natahují ceny za občerstvení atd atd. To vše pod záminkou vystoupení některých světových hudebních „star“, které na tom pódiu přes záplavu reklam ani nejsou pořádně vidět.

Takový obrázek letních festivalů není jenom u nás. I v ostatních státech Evropy vznikaly počátkem devadesátých let skupiny lidí a soundsystémy, které byli přesvědčeni, že hudba a zábava by měla být zdarma pro všechny, ať jsi chudý nebo bohatý, černoch, nebo asiat a své přesvědčení vesele praktikovali každý víkend na jiné louce. Často se tak dostávaly do konfliktu se zákony a to se samozřejmě nelíbilo místním politikům a zákonodárcům, kteří se postarali o změny zákona a svobodní umělci tak byli házeni do stejného pytle jako vrazi a zloději. Tak začali soundsystémy kočovat po Evropě a od roku 1994 se každé léto zastavili i v Čechách, kde každým dalším rokem učarovali většímu a většímu počtu lidí. Z počátku nenápadné týdenní akce s několika stovkami účastníků, se rozrůstaly v tisícové sešlosti, kterých si pomalu začaly všímat média.

Co se ale stane, když v okurkové sezóně každý reportér skočí po sebemenší senzaci jako slepice po flusu? Samozřejmě vyplodí reportáž, ze které by se normálnímu inteligentnímu člověku chtělo blít, ale protože natočí v blátě povalující se postavy, případně si na místě sežene nějakou tu drogu, natočí rozhovor s vyděšenou senilní starousedlicí z vedlejší vsi, tak je z toho skandál jako hrom a to samozřejmě vyvolá zájem na jedné straně a pohoršení na druhé.

Jedni chtějí vzdorovat druhým, je to o svobodě a proto na příští Czechtek pojedu taky! Tak se rozhodlo mnoho lidí, kteří se o czechteku dozvěděli z televize jako o události, kde probíhají naspoutané orgie a zvěrstva, LSD teče proudem, duní hlasitá hudba a zákony jsou pošlapávány jako ta tráva na louce. Jako největší spouštěcí faktor by se dal označit čin, kdy se kripl Gross rozhodl v roce 2004 rozehnat již končící festival. Znemožnil tak úklid pozemku a v očích voličů se blýsknul jako ochránce pořádku a zájmu obyvatel přilehlé obce a zároveň spustil nevídaný mediální zájem.

Korunu tomu ovšem nasadil Paroubek a vůbec všichni ostatní bastardi o rok později, aby dokázali, že ČR je policejní stát a totalitní praktiky prosazování zlovůle a moci fungují i 16 let po revoluci.

Co se dělo, si snad všichni dobře pamatujete.

Již několik týdnů před samotným vypuknutím festivalu policejní složky a politické špičky dělali všechno pro to, aby se Czechtek2005 neuskutečnil. Jedině díky tomu, že se v komunitě místo konání pečlivě tajilo až do poslední chvíle, se nemohla policie chytit žádné informace ani žádného náznaku, kde se bude Czechtek konat. Jedinou indícií byla skutečnost, že se větší množství cizinců s dodávkami a náklaďáky kumuluje v západních čechách a s tím přitvrdily kontroly na hranicích. Zároveň se v médiích spouští dezinformační kampaň plná různých spekulací a hlavní zpravodajské relace se předhánějí v tom, kdo ve své reportáži dokáže na festival Czechtek hodit co nejvíce špíny. Policie kontaktuje majitele větších pozemků, aby se připravili na možné nájezdy na jejich pozemky a vyzívá je, aby učinili opatření, ačkoliv sami ještě nevědí, kde bude Czechtek probíhat. Někteří zemědělci skutečně ze strachu postřikují své louky fekáliemi a hnojí, aby případným technařům z novy co nejvíce znepříjemnili jejich taneček.

A v pátek 29.července 2005 to začíná. Pozemek je řádně pronajatý se souhlasem majitele, cisterny s vodou a mobilní toalety jsou zajištěny a míří na místo konání(bohužel nedorazí). Začínající festival nelze nijak právně postihnout a do Mlýnce na Tachovsku přijíždějí časně ráno první stovky lidí a s nimi i příslušníci pomáhat si a chránit se, kteří obkličují pronajatý pozemek a budují zátarasy. Spouští se další vlna dezinformací a lží, která hlásá, že majitelé okolních pozemků nedali souhlas ke vstupu na jejich louku, přes kterou se přesouvá kolona lidí a aut a že celá akce je nezákoná. Skutečnost, že přístup k pronajatému pozemku vede přes veřejně použitelnou účelovou komunikaci je dlouho zamlčována a v médiích nepublikována.

Kdyby účastníci festivalu místo poslechu hudby hailovali, nemuselo by se jim vůbec nic stát, za hailování se totiž u nás ještě nikdy nikomu nic nestalo! Bohužel o osudu festivalu bylo již rozhodnuto dlouho dopředu a tak byl protiprávně násilně rozehnán. Celá ta šaškárna nás stála 31 miliónů, měla za následek desítky/stovky zranění na obou stranách, kilometrové kolony na zbytečně zavřené dálnici v parném letním dnu, pošpinění freetekno komunity a ještě větší pošpinění už takhle dost prohnilé a prolhané politické moci (možná si tím šplhli u několika nepříliš kapacitních ubožáků, kteří účastníky Czechteku označují za smažky a fetky bez budoucnosti). Kdyby existovala spravedlnost, tak by zločinci, kteří to celé způsobili, už dávno viseli! Bohužel ještě dnes jsou stále ve vysoké politice, kde beztrestně lžou, kradou a škodí!

Musim se přiznat, že jsem už byl na mnoha akcích, ale jen na několika málo z nich se mi stalo, že mě hudba a spirit pohltil takovým způsobem, že jsem nachvíli úplně zapomenul kde jsem a kdo jsem. Ten vzácný povznášející mystický pocit svobody, radosti a sounáležitosti s ostatními účastníky festivalu, že společně tvoříme neopakovatelnou atmosféru a komunitu, která se baví i bez securiťáků, bez superstar, předražených cen na barech a hlídaných plotů. Ten pocit jsem zažíval před lety pravidelně na Czechteku, naposled v roce 2004. Od té doby jsem ten pocit, kdy se proberu z extáze a řeknu si „kde to jsem?“, zažil snad jenom jednou na jedné naší klubové akcičce začátkem tohoto roku. V ten okamžik není důležité kdo hraje, ale jak a jakou vytváří atmosféru! Obávám se toho, že takové pocity budou čím dál tim více vzácnější…

Přišel rok 2006 a sním otočka o 180˚ a najednou měli všichni vysoce postavení politici a mediálně známé držky zájem o hladký průběh festivalu Czechtek, všichni se chtěli angažovat a dokonce nabídli organizátorům k dispozici vojenský prostor.

Tímto politickým gestem (ať už si za tím dosadíte jakýkoli úmysl) Czechtek definitivně zemřel! O místě konání se vědělo dlouho dopředu, média o všem pohotově informovala a tímpádem na sebe Czechtek pod státní organizací s policejním dohledem poutal neúměrnou pozornost a vytratilo se všechno to, kvůli čemu se každý rok tisíce lidí scházeli na největším svobodném festivalu ve střední Evropě.

Freetekno komunity se dohodly, že už nikdy akci pod názvem Czechtek neuskuteční. Byly zhnuseni tím, kam se celá scéna dostala a čeho byly v roce 2006 svědky. Ani já jsem neskákal radostí, když se mě dva čtrnáctiletí kluci zeptali, jestli nemám „nějaký čtverce“ a na parkovišti si Pepa z přilehlé obce otevřel stánek s klobásama.

Po této zkušenosti se freetekno komunity nijak nevzdávaly myšlenky a úsilí o svobodný hudební festival a měl vzniknout Moraviatek. Bohužel vyvolaný zájem z předchozích let o Czechtek a freetekno kulturu zapříčinil to, že zpráva o chystaném Moraviateku nezůstala bez povšimnutí a roznesla se informace, že Moraviatek bude vlastně Czechtek, ale pod jiným názvem. Stačilo si vybrat libovolné diskuzní fórum o hudbě a sledovat příspěvky od nezletilých přispěvovatelů, jak se na Moraviatek hrozně těší a jak se tam zmastí, jaká to bude rychta a tak podobně…
Moraviatek skončil ještě dříve než začal právě kvůli tomu, kvůli čemu zanikl Czechtek.

Namísto dalšího svátku svobodně smýšlejících lidí, který měl sjednocovat a spojovat, se uprostřed prázdnin soundsystémy rozprostřely na menší a privátnější open airy po celé republice. Ukázalo se, že v dnešní době je velmi obtížné pořádat svobodnou a nezávislou zábavu podle sebe a svých pravidel pro svoje přátele a lidi svobodného smýšlení. Pod hlavičkou Czechtek™ si spousta přisírků, vyčůránků, vyžírků a parazitů představilo desetitisíce lidí, které lze podbízivostí ukořistit ve volbách, nebo padesáti korunami za zelenou klobásku ve svém stánku.

Možná je dobře, že se scéna rozhodla ukončit něco, co směřuje do ještě větší žumpy, než je teď, nelámat to přes koleno a ne mermomocí uspořádat monstrózní festival, který by postrádal to nejdůležitější. Možná taky lidem, kteří se ve freetekno scéně pohybují od samého začátku docházejí síly, možná na pořádání akcí už nemají čas, mají svoje rodiny a jiné starosti. Možná nebylo komu předat pomyslné žezlo freetekno akcí, protože současná nastupující generace bere tohle všecno tak nějak jako samozřejmost, bezohledně a bezstarostně. Přijet si užít na freeparty, kterou někdo cizí na svoje náklady uspořádal, zajistil a zabezpečil, udělat tam bordel, pořádně se zrychtovat a při první příležitosti někoho okrást. Netvrdím, že to tak dělají dneska všichni mladí, ale z toho, co jsem dosud viděl a zažil si jiný obrázek ani nedokážu udělat…

Ukázkový příklad něčeho takového byl před deseti lety, kdy se organizátoři snažili o reinkarnaci festivalu Woodstock. Woodstock1999 původní originální festival z léta roku 1969 připomínal akorát svým názvem. Po třiceti letech se mírumilovný festival vystupující proti válce, establishmentu a kapitalistickému fungování společnosti proměnil doslova v hořící a smradlavou bojovou zónu chaosu a zmatku, kde láhev obyčejné vody stála 4dolary!

Nenechali jsme do takové podoby dospět Czechtek a to je jenom dobře. Letos se bude ke čtyřicátému výročí opět konat Woodstock, několik přátel na tuhle událost jede do Berlína osobně a jsem zvědav na jejich zážitky po návratu. O samotném Woodstocku a jeho čtyřicátém výročí doporučuji článek Marcela Bystroně. Uvidíme, jestli se organizátoři poučili a jestli nalezli způsob, jak takové akci vrátit její původní poselství a kouzlo. Možná si z toho freekultura něco také vezme.

Jak již bylo řečeno, pořádání masových akcí typu Czechtek pozbylo smysl, prostor i naději díky zlovůli a fašistickým praktikám našich politiků, nabalováním špatných lidí a organizací, přílišnou medializací, komercializací, infiltrací elementů, které s myšlenkou free kultury nemají vůbec nic společného a v neposlední řadě kvůli přerodu scény v něco, proti čemu sama ve svých počátcích vystupovala.

Každopádně komunita nezanikla, zdravé jádro stále žije a nic nevzdává !

http://cs.wikipedia.org/wiki/Czechtek_2005

Brothers In Blood 001

Dnes bych vám chtěl doporučit jednu malou (10″), ale zato výbornou desku labelu Brothers In Blood

Brothers In Blood spadá pod vydavatelství Peace Off, které má pod svými křídly další vkusné a nadějné labely: Bang A Rang, Damage, Kamikaze Club, Mutant Sniper a Ruff.

Peace Off budou znát posluchači právě díky producentům jako jsou Sickboy, Doormouse, Rotator, Mochipet, Dr. Bastardo, Cardopusher a další. Důležitou vlastností všech desek vydaných pod tímto vydavatelstvím, je pečlivý výběr tracků a luxusní mastering každé energetické bomby, kterou se rozhodnou vytlačit do vinylu, nebo vytesat do mramoru :)

Toto vydavatelství vycítilo mezeru na trhu a rozhodlo se pro Brothers In Blood, což je speciální label, který lisuje pouze 10″ desky. Pro dva 45RPM tracky je klasická 12″ deska zbytečně veliká a 10″ placička je naprosto dostačující a praktická, která se všude vejde, lépe přenáší a vůbec :)

Brothers In Blood má venku zatím jenom jednu desku, ale hned ten první výlisek obsahuje velmi zábavné a mým uším líbezné zvuky, ameny, vrzání a distorze :)

Na prvním Brothers In Blood se podíleli mistři Rotator a Cardopusher svými raggacore-breakcore tracky.

Na A straně je Jump Da Fuck Up od Rotatora.

Idilicky začínající ragga písničku brzy utne nálož bordelu. Rotatorův rukopis poznáte hned po prvních vteřinách. Nekompromisní hardcore-grind-breakcore-mashup nedovolí ani na chvíli vydechnout a posluchač se ocitá v záplavě hardcorových a raggacorových motivů kterým diktuje elektrická kytara. Protřepat, namíchat, rozsekat, znova protřepat, občas zaseknout, převrátit a servírovat.

Pokud by se zvuky a ruchy daly přirovnávat k reálných zážitkům, mnoha lidem by se mohla vybavit návštěva zubaře během reggae festivalu. Dokonce i tu vrtačku a trhání dásní zde lze v několika různých frekvencích postřehnout. Celá věc ale není tak černá jak by se mohlo zdát, už proto, že vás během celého zákroku bude občas povzbuzovat vlídné lidské slovo.
Výkřiky „Jump Da Fuck Up“ ztrácející se pod několika filtry uslyšíte ve skladbě několikrát. Několikrát i uslyšíte z této hlášky jen vyfiltrované a zasekané části slov, které parádně pasují do toho širokého zvukového spektra, které na desce naleznete. Rotator se snaží posluchače terorizovat energickou směsicí různých stylů a samplů a přitom si zachovává svoji neoddiskutovatelnou preciznost a uhlazenost a skvělou srozumitelnost při zásadní komplikovanosti. Tohle je vážně hudba do čekáren u zubaře :)

Fighters Unite na druhé straně už dlouho nemůžu dostat z hlavy, protože je prostě geniální a Cardopusher si s přípravou evidentně dal dost práce, protože skladba obsahuje neuvěřitelné množství různých samplů, jejich remixů, kombinací, postupů, přeskoků, smyček a spoustu dalších věcí.

Hned na začátku tu máme zase jamajské motivy (z písničky na jejíž název si teď nevzpomenu) u kterých si pomyslíte, jestli není potřeba vyměnit jehlu. Takhle zkurvený zvuk je v tomto úryvku úmyslně, o čemž nás hned přesvědčí přerušovaná dávka rychlých amenů následovaná příjemným ragga breakem na houpavé basové lince se zdistrortovanými výstřely na pozadí. Tomu všemu dominuje každou čtvrtou dobu jemně vyechovaný úder do kastrolu (je to bubínek, ale nemůžu se prostě zbavit pocitu, že to zní jak vařečkou na hrnec :)), který nás provází takřka celou skladbou od začátku do konce a výrazně povyšuje celý track.
Tahle skladba dokáže neuvěřitelně zabavit (testováno na lidech), přesto bych její reprodukci doporučil až s prvními ranními slunečními paprsky, protože před půlnocí by mohlo mít několik lidí problém :) Jestliže byla předchozí skladba příliš agresivní s veselým vokálovým samplem, tak tohle je zase veselé s agresivní distorzí. Cardopusher na kurvení zvuku velmi dbá a určitě se vám v jednu chvíli vybaví svítící červené kontrolky signalizující přebuzený zesilovač (ikdyž si to budete pouštět potichu) a staré rozladěné rádio. Jsou to prvky, které na pořádném zvuku na posluchače působí neuvěřitelným způsobem a budí dojem, že více euforie z toho snad už ani nejde vyždímat :)

Není to žádné techno, ani žádný dramenbejs, není to nic, co byste čekali od kteréhokoli jiného hudebního stylu, přesto se tu mísí mnoho žánrů, které jsou znásilněny, transformovány a překopány pro potřeby této skladby. Pokud budete desku pouštět na regulérních 45RPM, brzy po čtyřech minutách přichází náhlý konec a nabízí se otázka, proč tuhle báječnou věc Cardopusher ukončil tak brzo. Na těch 10″ by se při zachování šířky odstupu drážek v pohodě vešlo ještě alespoň půl minuty…

Album se dá sehnat i v mp3 formátu nebo na youtube, ale na to bych si tady netroufal upozorňovat, protože kvůli zvukové preciznosti a dynamice skladeb se posluchač poslechem digitální verze ochuzuje o to nejlepší. Všem skladbám dominuje distorze, ovšem v dynamickém rozsahu a pro zachování celého slyšitelného zvukového spektra zní mp3 prostě zase jako distrorze a to ruší a posluchač není zahlcen tak, jak to autor zamýšlel…

Desku jsem si nahrál pro archivaci a pak jsem porovnával originál na desce a zaznamenanou mp3 v nejvyšší kvalitě. Rozdíl je opravdu slyšitelný a nedá se to srovnat.

Článek zlehka přesáhnul 800 slov a tak je nejvyšší čas to nějak ukončit. BIB 001 vyšla začátkem loňského roku a je opravdu škoda, že Peace Off nevydává další díly v častějších intervalech, v jakých vychází například série Kamikaze Club…

Na BIB 002 se už moc těším, ikdyž o ní zatím není ani vidu, ani slechu. Možná Peace Off čeká, až se první díl vyprodá, aby mohli přijít s druhým. Takže všichni zájemci utíkejte do vinylshopů, protože jich na skladech už mnoho nezbývá. Schválně neuvádím odkazy na konkrétní shopy (označení desky už víte a tlačítko hledat snad umíte taky zmáčknout), kde se v některých obchodech tato deska dostala do top 5 nejprodávanějších titulů.

Pojďme hledat význam symbolu 23

Tento týden je plný veselých událostí.

I dnes ráno jsem se výborně pobavil díky novému komentáři pod článkem tekno nebo tekkno?.

Komentátoři se tam snaží odhalit význam čísla 23. Jsou to opravdu úsměvné myšlenky a poznatky a je zajímavé sledovat, kam až může sahat fantazie některých jedinců, kteří nosí xiltovku v úhlu 23 stupňů a na každém kousku oblečení mají číslo 23.

Ale proč 23?

Je to zvláštní, ale když se zeptám na akci nějakého ještěra(nebo ještěrky) s palestinou na význam toho čísla, co má na čepici, tak mi odpoví „to free“ neasi, nemáš cígo? :)

Na článek vysvětlující základní a prvotní význam čísla 23 a jeho symboliky a spojitosti pro tekno a freekulturu, jsem tu v minulosti už jednou odkazoval. Nechci se opakovat a proto bych to tentokrát chtěl pojmout trochu originálním způsobem:

Vyzívám všechny chytráky, znalce a krutopřísňáky, aby zde zanechali komentář se svojí teorií, proč zrovna 23 ! Jsem si jist, že těch několik zásadních významů čísla 23 tu padne, ale mě zajímají i ty ostatní verze, které vznikly jako vedlejší efekt současné masivní obliby symbolu 23 a jeho kultury. Zcestných vysvětlení jsem zaslechl už několik, byly vskutku originální a proto bych byl rád, abyste mi sem napsali jak ty opravdové významy, tak i ty z prstu vycucané vysvětlení a významy čísla 23 :)




Berte to jako soutěž, ve které vyhrává ten komentátor, který
a) sem napíše nejvíce skutečných a základních významů čísla 23, nebo
b) sem napíše ten nejoriginálnější, nebo nejvtipnější význam čísla 23.

O co se hraje? Nabídnout toho moc nemůžu, přesto bych vítězi mohl garantovat 1 měsíc zobrazování jeho banneru nebo odkazu zde na blogu (více jak 100 návštěvníků = více jak 500 zobrazení vaší reklamy denně).

Soutěž bych uzavřel, až se tu pod článkem objeví 23 komentářů (no flame) a poté vyhlásil vítěze, se kterým pak domluvíme podrobnosti.

Poznámka: pokud budete do komentářů postovat odkazy, nezobrazí se hned kvůli antispamu.
Váš odkaz v tom případě čeká na autorizaci ;)


Soutěž skončila, rozuzlení najdete zde

DJ masters 2009

V těchto dnech se člověk zajímající se o muziku stále častěji setkává s pojmem DJ Masters 2009.

Mělo by to něco znamenat i pro mě?

Internet je plný oslavných článků o této soutěži a proto jsem se rozhodl přispět alespoň malinko na tu druhou misku vah.

Podobných soutěží bylo (a ještě bude) mnoho. Trochu by se to dalo přirovnat k neuvěřitelně dementní soutěži Česko hledá Superstar, jako takový menší formát zaměřený tentokrát ne na zpěv, ale na dovednosti za mixážním pultem.

Když se trochu pozastavím nad zmiňovanou televizní soutěží, která svého času vymývala mozky většině národa, tak správný název ovšem měl být V česku se hledá superstar. Ne že bych patřil mezi ty jednodušší spoluobčany, kteří tyto pořady sledují, ale tyto soutěže s sebou přinesly takový ohromný mediální zájem a pozdvižení, že bylo prostě nemožné se před tím někam schovat a ať už jste byli kdekoli v ČR, dělali jste cokoli a ani nemuseli mít televizi, vždycky si vás Pitomáš Savka našel. Tím chci říct, že jsem se ani já nevyhnul té neskutečné masáži ať už od kolegů v práci, z novin, na internetu, nebo v hospodě. Prostě všude se probírala Superstar, takže jsem měl proti své vůli dostatek informací o této soutěži a jejím průběhu a se znatelným odporem jsem všem dával najevo, že mě tyhle kraviny nezajímají! Stejně tak jako další trapárny typu Big Brother, Vyvolení a ostatní reality show…

Musim se ale přiznat, že byla jedna reality show, o kterou jsem se chvíli zajímal poté, co mi přišla esemeska s textem vita stanek je v milionovym paru, zapni si televizi a bav se. Víťa ale vypadnul hned po prvním hlasování (překvapivě), takže nebyl důvod dále sledovat další trapný pokus televize Nova o boj za větší koláček sledovanosti. Ke všemu ještě Milionový pár po několika odvysílaných dílech Nova raději zrušila, kvůli skandální porno minulosti několika soutěžících. Jediná Ester Ládová z toho měla asi největší užitek a slávu…

Reality show a podobné stupidní televizní soutěže jsou už naštěstí minulostí a já pevně doufám, že pokračování nebo nové kola soutěže již nikdy více nebudou!

Vraťme se ale k soutěži Česko hledá DJ superstar. Princip je vpodstatě podobný: přijďte a předveďte co umíte a my z vás uděláme superstar. Pravidla soutěže dávají každému účastníkovi pouhých několik minut, aby předvedl co umí. Není to moc času, ale zase je to možná dobře nastavené síto, kterým propadnou jen ty nadané kusy.

Slíbené ceny v této soutěži vypadají oproti podobným soutěžím v minulosti docela zajímavě: Vestax PMC-580Pro, 2x Vestax PDX-3000 MIX, Vestax PMC-08Pro MkII „BlueWins“, nebo sluchátka AKG K-181DJ. Pak tam jsou blíže nespecifikované ceny, kterých bych se obával vzhledem k tomu, že partneři tohoto projektu jsou mj. značky Citronic, Omnitronic, Reloop a další…

Již proběhnuvší soutěže tohoto typu (s menší reklamní kampaní) měly hlavní ceny výrobky od značek Citronic nebo Numark, což bych považoval za výsměch a ne hodnotnou (první) cenu v soutěži takového formátu.

Soutěž DJ masters zachraňuje sponzor Vestax, který hází do placu docela slušné produkty.

Ještě jsme si neřekli pro koho taková soutěž je.

Na stránkách mají uvedeno, že do této soutěže se může (mohl) přihlásit jakýkoli dj z ČR nebo Slovenska. Nezáleží ne tom, co hraje, důležité je především hudebně zaujmout. Tady bych se malinko pozastavil a zvěstoval, že to chlapci (a děvčata) nebudou mít vůbec jednoduché. Tím myslím i porotu. Pokud si totiž prohlédnete profily přihlášených djs, zjistíte, že většina z nich má hlavní doménu trance, house, electro, techno nebo drumnbass. Není mi moc jasné, jak chtějí soutěžící hudebně zaujmout a během pár minut předvést nějaký originální riff, když ve svém repertoáru mají vesměs to, co se dnes a denně hraje ve všech klubech po celé republice každý večer…

Když jsem procházel profily přihlášených djs, nemohl jsem přehlédnout několik známých tváří a zvlášť jednoho, se kterým jsem už v minulosti několikrát stál na jednom pódiu (bohužel).

Tím jsem dostal odpověď na otázku kdo jsou tyto neznámí djové: Dosebezahledění kariéristé s mocným egem, co si myslí, že právě oni jsou ty největší hvězdy (a taky se podle toho chovají a s ostatními jednají) a kolem nich se točí svět. Účastí v této soutěži si to sobě i ostatním dokazují a krmí svoje seběvědomí vidinou svých patnácti minut slávy a budou moci zvednout nosánek ještě o kousek výš… Tím neříkám, že to tak mají všichni soutěžící a že nelze mezi desítkami průměrných najít několik nadprůměrných, ale mixák Vestax asi nebude tou hlavní příčinou proč se přihlásit do takové soutěže.

Jistě si teď pomyslíte když jseš tak chytrej a takhle to tu haníš, tak proč jim to tam nejdeš ukázat?

Nikdy jsem nikde netvrdil, že bych hrál nějak zázračně nebo zajímavě. O originalitu se snažím, ale nikomu ji necpu. Gramce Vestax by se hodily, ale kvůli nim mi nestojí za to někde exhibovat, předvádět se a přetahovat se s namyšlenými djs a dělat pro někoho kašpara.

V podstatě poslední dobou odmítám nabídky na vystupování na cizích akcích a ani se ničeho neúčastním. Jednak kvůli tomu, že nejsem jukebox, hraju že mě to baví a snažim se tím bavit i posluchače a přímo nesnáším, když mi někdo říká co mám hrát a co ne. Dalším důležitým prvkem je technické zázemí a blbuvzdorná stage. Nejsem žádná slečinka, jsem zvyklý na ledascos, ale není nic příjemného, když lidi djovi strkají do stolu nebo dělají ještě horší věci, kterým by šlo jednoduše předejít posunutím stolu o pár centimetrů dál…

Taky se mi nelíbí, když se mě na akci několik lidí zeptá, jestli nemám nějaký koláče nebo papíry. Vykládám si to tak, že hudba, kterou jim tam budu ten večer pouštět má sloužit jako kulisa k braní drog. Nejeden dj už kvůli tomuhle faktu přestal úplně hrát. Já jsem nepřestal, pouze to omezuji, zpravidla nabídky na hraní odmítám a hraju pouze s Figurou.

Dalším faktorem je to, že se z hudby stal těžký byznys. Promotéři se snaží návštěvníky nalákat na známá jména na plakátech, lidi se chtějí bavit a dnešní běžný návštěvník je přesvědčen, že k tomu potřebuje o půlnoci světoznámou superstar a dvě extáze nebo lajnu smahu. Stejně tak jako v politice platí, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, tak v klubech a na party se stokrát propíraný dj stává hvězdou. Samozřejmostí je vysoké vstupné, přemrštěné ceny na barech a kvalita nebo kulturní hodnota jaksi pokulhává. Co si budem povídat, je to realita od které se já snažím poslední dobou držet co nejdále. Stále se mi hraje nejlépe pod DIY namalovanou plachtou na freeparty, než pod velkoformátovou reklamou hlavního sponzora vedle namyšlených a arogantních „kolegů“…

I would talk about drums

Když v roce 1969 The Winstons stvořili Amen Break, jistě vůbec netušili, jak významný vliv to bude mít pro budoucí hudební vývoj a že tím vytvořili základy hiphopu, breakbeatu, junglu, IDM a breakcoru…

Dnes si povíme něco o historii toho mocného seskupení bicích, které způsobuje radost.
Ano, mluvit se bude o Amen breaku.

Bylo to jakoby na jedno pořádné nadechnutí. Když v roce 1969 The Winstons na 6 vteřin přestali foukat do saxofonu a bubeník Gregory C. Coleman měl svoje sólo s neodmyslitelným crashem na konci, jistě vůbec netušili, co to bude pro následující vývoj elektronické hudby znamenat. Bylo to při natáčení B strany malé 7″ placičky Color Him Fathers ve skladbě Amen, Brother. A právě tady vznikl klíč, který byl později stovkami djů po tisícero klubech vysamplováván a remixován a tím mohly vzniknout další hudební styly, které čekaly na své objevení. Šest vteřin, ze kterých se zrodilo mnoho dalších žánrů … bass and six seconds from 1969.

Na svou slávu si ale Amen Break musel počkat do osumdesátých let, kdy ho Mantronix vůbec jako první použili ve skladbě King Of The Beats. Amen Break zazněl v raných hip-hopových kompilacích a významně ovlivnil breakbeatový směr nově vznikající elektronické kultury.
Aby se mohl kolotoč (vlastně gramofon) otáčet a skladba se dostala do rukou mnoha djů, Amen Break dostal svou další šanci v roce 1986, když byl Amen, Brother vydán na prvním (oficiálním) Ultimate Breaks & Beats, kde byl tenhle Amen Break výrazně zpomalen a zvýrazněn oproti zbytku skladby. 2 stejné desky a šikovné ruce otevírají prostor pro kreativitu a tím z původních šesti vteřin vylézá mnoho nových postupů, kroků a kombinací.
Přicházející komputerizace poznamenala všechny a všechno a nejinak tomu bylo i v hudebním světě. Díky schopnějším počítačům a samplerům vznikalo nespočet podob a modifikací těch šesti vteřin bicích. Žádný jiný sampl v historii nebyl tolikrát použit, jako právě Amen Break.

Amen break byl u zrodu breakbeatu a hiphopu. Hrátky s rychlostí, další úpravy a modifikace znamenaly užitečnost a použitelnost v základech raggajunglu a junglu na počátku devadesátých let.
Později přišlo několik chytráků z nahrávacích společností a vydavatelství, které napadlo chtít jakýsi patent, chcete-li duševní vlastnictví na tuto formulku, na tuto posloupnost bicích a činelů. Vznikl jakýsi „jungle construction kit“, který určoval, co je a co není chráněno copyrightem a který break je něčí vlastnictví a který už ne. Padlo několik obvinění za porušování autorských práv, ale nikdy nemohl být nikdo obviněn nebo odsouzen, že používá formuli původního Amen Breaku hlavně také kvůli tomu, že ačkoli byl amen break milionkrát vysamplován, G. C. Coleman ani majitel autorských práv nikdy nepožadovali poplatek za užívání jejich tvorby. Právě ona svoboda a možnost volného používání tohoto samplu umožňovaly zrod dalších hudebních stylů a opět se ukázalo, že nesmyslné zákony a majetnické sklony jsou akorát překážkou pro rozvoj a vznik nových směrů. Možná kvůli přílišné komplikovanosti některých kauz a různým dalším podnětům k nesmyslným právnickým tahanicím je Amen Break prohlášen „public domain“, tedy volně k bezplatnému používání. Je prostě všech.
Amen break a nespočet jeho podob jsou součástí hudebních knihoven pro bezplatné užívání dostupné libovolnému muzikantovi, je běžně implementován v bankách většiny přístrojů, samplerů a mašin na tvorbu hudby už od výrobce. Amen break se používá i v komerční oblasti, ale nelze ho vlastnit nebo si ho nějak nárokovat. To je právě to free o které se opírá alternativní kultura, která původní Amen obohacuje a předělává k nepoznání, nebojí se jít až do extrémů a definuje tak nové směry a prostory pro další styly.
Krátce po vzniku junglu a jeho odštěpku drumnbassu na sebe breakcore, raggacore a IDM nenechají dlouho čekat a dokazují, že Amen Break je nevyčerpatelný zdroj inspirace, nápadů, kombinací a variací. Nové formy těchto hudebních žánrů nejsou sice příliš vhodné k poslechu při práci, přípravě na zkoušku, nebo romantický večer při svíčkách, ale právě jejich netradiční koncepty jsou základem unikátnosti originálních songů, jaké jinde neuslyšíte.
Neučesané bicí, ten tzv. Mashup v současnosti představuje to pravé koření při přípravě pořádného tracku. Ve své tvorbě ho používají například Roni Size, J. Majik, Aphex Twin, Amon Tobin, 4 Hero, The Prodigy, Dillinja, Goldie, Freestylers, LTJ Bukem, Salt-N-Pepa, Oasis, Schoolly D, Heavy D, Atari Teenage Riot a mnoho, mnoho dalších…

Tak už víte proč způsobuje radost?
Na závěr všem jistě dobře známý Nate Harrison o této problematice prozradí něco víc a přidává i názorné zvukové ukázky. Dobře poslouchejte, v některém z mých příštích setíků to jistě poznáte;)

Nanorepráky

Představte si ráno, kdy se dokonale odpočatí vzbudíte právě včas a u happy endu krásného snu. Máte ještě dost času na ranní záležitosti a cestu do práce a přesto nezvonil žádný budík. Na trochu netradičním nočním stolku máte sklenici plnou vody, kterou nebudete pít, ale vylejete do šuplíku tohodle zvláštního kusu nábytku a zavřete. Stačí počkat několik vteřin a z toho samého šuplíku vytáhnete čerstvé pečivo a horkou kávu. Nemusíte si dělat starosti, že byste si touhle instantní snídaní do postele nadrobili nebo ušpinili povlečení. Moc dobře víte, že jakmile vstanete, postel se o úklid a ustlání postará sama a přitom vám sdělí informace o počasí, připomene dnešní naplánované schůzky a úkoly, nebo začne přehrávat vaši oblíbenou rádiovou stanici. Ráno se zpostele nikdy nikomu nechce, ale slušné vychování a charakter vás donutí přeci jenom vstát a vykonat ranní potřebu tam, kde se to obvykle dělává, ikdyž víte, že i v tomto případě by se postel sama o nějakou tu „nehodu“ taktéž dokázala postarat…

Zní to jako pohádka?

Zajisté ano, ale nebude to trvat dlouho, kdy bude podobný sci-fi příběh naprosto běžnou záležitostí každodenního života.

Co je příčinou takových kouzel? Nanotechnologie Tedy miniaturní neviditelní roboti, kteří dokáží vyrobit cokoli, na co si jen pomyslíte.

Technologie tak úžasná, že se až nabízí otázka, jestli vůbec pochází z naší planety? Pokud zapátráte v historii této technologie, najdete první zmínky o technologii a strojích velikosti atomu u jistého pána jménem Richard Philips Feynman, který svou vizi o nanotechnologii nastínil v roce 1959. Tehdy byl nejmenší počítač veliký asi jako fotbalový stadion, takže jeho myšlenkám se tehdejší odborníci smáli. Další významnější zmínka o mylníku v nanotechnologii je o společnosti IBM, které se v roce 1990 povedlo uspořádat atomy do tvaru loga IBM. No ale kdo pokračuje ve vývoji? V nanotechnologii je budoucnost a její výzkum musí být zcela jistě dotován obrovskými sumami z patřičných míst. Jen je o tom nějak podezřele stále málo informací…

Přiblížila se doba, kdy se nanotechnologie začíná vyskytovat v běžném živote, ba co víc, ona se už dokonce nějaký čas používá!

Nevěříte? Máte-li na botách nebo na bundě GoreTex, pak máte nanotechnologii přímo na sobě :) Membrána GoreTex má strukturu upravenou tak, aby se molekuly vody dovnitř nedostaly, ale tělesný pot se mohl odpařit ven.

Nebude to trvat dlouho a veškerou práci budou dělat neviditelné miniaturní stroje přímo podle zadaného programu na počkání. Bude možné vyrábět jakékoli organické i neorganické materiály a sloučeniny, protože nanoroboti pracují s jednotlivými molekulami a atomy. Vzniknou tak miniaturní kvantové superpočítače o nepředstavitelném výkonu, kapacitě, možnostech a AI, které budou všude kolem nás i v nás…

Představte si, že na každou nemoc bude existovat lék, nebudete muset kupovat dárky pod stromeček pro své blízké, jednoduše si je vyrobíte v replikátoru… Vzniklé materiály a sloučeniny budou mít dosud nemyslytelné chemické a mechanické vlastnosti prvotřídní kvality…

Ať se vám to líbí nebo ne, nanotechnologie výrazně změní životy nás všech. Jako se vším co kdy člověk vyrobil, bude se i v tommto případě jednat o zneužití těchto technologií jistými společnostmi a lidmi a to povede k definitivnímu podřízení a kontrole všeho živého i neživého. A pokud se vám něco takového třeba jenom myšlenkou zprotiví, nanotechnologie vás potrestá třeba tím, že už se vám nebudou zdát ty překrásné happy endové sny, ale nejčernější noční můry, přestane vám chutnat vaše oblíbené jídlo, nebo přestanete poznávat svoji rodinu. Vzpomeňte na československý sci-fi seriál Křeček v noční košili. Možností je mnoho a přitom nemůžete obvinit nekoho jiného, než sami sebe… Taková hrozná vize je ale ještě daleko. Počkáme si alespoň do roku 2012 :)

Dokonce i běžné zpravodajské servery se touto myšlenkou zabývají, ale nepřipouštějí si takové scénáře (nechtějí/nesmějí). Prozatím je taková paranoidní představa jistě ještě nějakou chvíli oddalována, protože nynější pokrok je teprve ve fázi objevování možností a tzv rozkoukávání se. Tedy alespoň v tom optimistickém pohledu a tím se dostávám k tématu, o kterém měl původně tento článek vlastně být.

Reproduktory z nanotrubic jsou další krásná vize díky nanotechnologii.

Představte si sound systém, na který už nepotřebujete náklaďák a několik silných rukou, ale obyčejnou krabičku a přesto bude hrát neuvěřitelně čistě a hlasitě. Ten bude v kombinaci s další technologií hrát jen pro ty posluchače, kteří o to opravdu stojí a nebude se už nikdy více rušit noční klid a majitel aparatury se nemusí obávat toho, že mu někdo „omrdá bedny“:)

Dejte mě zmrazit a vzbuďte mě, až přejde krize a po válce tohle všechno tady bude…

Nabitý víkend

Už dlouho se nestalo, že bych měl za jeden víkend 2 hraní.

Takže je čas stím něco udělat a pořádně se vydunit :)

Pátek

Trochu zvláštní pocit, když už třetí týden chodím po městě kolem těhlech plakátů, kde je zrovna největším písmem Apin. Nejsem zrovna příznivcem komerčních akcí z barevných plakátů plných reklam s hvězdným lineupem. Už vůbec nerad vidím na plakátech napsáno Apin, když už, tak alespoň ne tak velikým písmem… No naštěstí tohle není případ komerce, jenom prostě nekoho potřebovali jako headlinera této akce a odsral jsem to já :) No co, dnb jsem už dlouho nikde nehrál, takže po nějakém čase opět změna :)

Malé akce v Lku jsou vždycky velmi luxusní a troufám si tvrdit, že s mnohem pohodovější atmosférou, než ty velké akce na velkém sále…

Slíbeno je spousta fotbálků, pořádný zvuk, světla a mlha. Už se na tuhle akci těším, ikdyž tam nebudu být moc dlouho, abych načerpal síly na další den…

Podrobnosti zde

Sobota

No a v sobotu se jede do Chocně. Oproti pátku trochu zrychlíme a přitvrdíme, takže posluchači, co se nedočkají v pátek, určitě budou potěšeni sobotní hudební produkcí :)

Jako vždy čekejte velmi povedený liveset (kdo nebyl v sobotu v Pitchi, přišel o hodně), nějaký ten pingpong já vs Hulín, kdy si zase budem říkat, že bysme to mohli už zpomalit, ale následující „zpomalující“ deska to z 230 BPM ještě vytáhne na 250 BPM :) Nebude chybět originální projekce v podání 2kangoo, host a samozřejmě pořádný kvalitní zvuk a kravál až do rána.

Podrobnosti zde

Mám takový pocit, že v pondělí zase nebudu nic slyšet a budu docela rád, že na ten příští víkend se žádná další akce nechystá…

Na Valentýna – běžte všichni do Pitche !

Tak schválně, kdopak z vás si po přečtení nadpisu pomyslel na něco sprostého?

Kamže vás to vůbec posílám?

Tenhle blog navštěvuje hodně pardubáků a tak se toho musí využít, protože Chrudim je co by čápem dohodil a kamenem doletěl. Nebo jak se to říká :)

Možná mnozí z vás budou znát legendární R klub.A kdo nezná, tak pozná. Je to místo, kde se v minulosti pořádaly velmi povedené akce a když jsem byl ještě ještěr, strávil jsem tu mnoho příjemných večerů poslechem všelijaké muziky. Noci u merkura, Easteci, psytrance, Ladida na silvestra 2000 a hromada dalších, to byly akce, na které hrozně rád vzpomínám. Naposledy tam hrál DJ Tráva a to byla vážně moje asi poslední návštěva zde…

Pak Rko skončilo, chvíli se nic nedělo a pak se ten podnik přejmenoval na Zuzzy bar a jeho dramaturgie se zcela odvrátila od elektronické muziky a zaměřia se na metal a rock. Mnoho lidí včetně mě tím tak přišlo o jediné kvalitní místo, kde se mohli kulturně vyžít a kde trávit sobotní večery na chrudimsku.

Nic netrvá ale věčně a tak i Zuzzy baru město neprodloužilo smlouvu a tímpádem se Zuzzy bar v tichosti odebral do věčných lovišť.

Co dál? Prostor nezpustl, ani se nezboural. Od září se přestavěl a zrenovoval interiér a klub se otevřel pod názvem Pitch. A co je nejdůležitější: V Pitchi se neomezují se jenom na rock a metal, ale prostor dostávají takřka všechny hudební styly, počínajíc jazzem, rockem, přes Ska, funk, hiphop až k drumnbassu nebo teknu !

Ikdyž se tu každý víkend děje něco zajímavého, přiznám se, že na akci jsem tu v novodobých dějinách byl poprvé minulou sobotu ato ještě navíc úplně neplánovaně.

Předtím to bylo na chvilku vloni v prosinci, když jsme tam byli domlouvat tuhle valentýnskou akci. Jinak to bude takových 7 nebo 8 let, co jsem tam byl naposledy. Dost jsem koukal, jak se ten prostor změnil. Interiér je trochu jinak řešený, ta příčka oddělující havní parket a chillout je pryč (respektive posunutá, ale chill out tu už asi udělat nepujde), sedačky a křesla nahradily židle a stoly a přibyl tu jeden automat (nechce žrát letáky na tuto akci), pak šipky a nové fotbálky…

Klubu to ale svědčí a už jenom ten fakt, jaké velké a žánrově různorodé akce se tu pořádají, znamená, že kultura v Chrudimi opět ožila a příznivci kvalitní muziky mají opět svůj prostor, kde se můžou dostatečně kulturně vyžít :)

Jak již bylo zmíněno. Do Pitche se chystá i Figura a to přesně na Valentýna, takže se můžete těšit na nadstandartní náklep z desek i z mašin, nějakého toho hosta, speciální valentýnskou projekci a pořádnej kravál :)

Více informací pod plakátem ;)

Jak fotí C702

Již dříve jsem slíbil, že se tu pochlubím s tím, jak mizerně tenhle cybershot (nebo spíše cybershit) fotí.

Tak tedy. Věřte mi, že jsem opravdu pečlivě vybíral ty nejzdařilejší fotky mezi hromadou ošklivých a nepovedených.

Každý obrázek má v title krátký koment o okolnostech vzniku fotky nebo o jejích úpravách. Všechny obrázky jsou přímo soubory z telefonu a případné úpravy a vylepšování snímku probíhalo na telefonu za pomocí aplikace Photo DJ nebo volby Upravit obrázek


































Jak vidíte, fotoaparát tohoto telefonu je stejně kvalitní asi jako celý přístroj samotný. Jakákoli scéna mu dělá problém a největší oříšek jsou pro něj málo osvětlené záběry. Hudební W810i fotí mnohem lépe! Pokud stále uvažujete nad koupí tohoto šmejdu, doufám, že vás tento článek přesvědčil o tom, že to není dobrá volba…