Ideální DJ gramofon

Pokud mám někde zahrát, téměř vždy potřebuju vědět, jaké gramofony budou ten večer k dispozici, abych se podle toho vybavil deskama.

Často se dostávám s některými Djs do sporu o tom, jaké gramofony jsou ty nejlepší. Většina Djs tvrdí jednoznačně Technics a nedá na ně dopustit. Nutno podotknout, že to jsou Djové, co mají pouze jeden svůj styl a pro jejich potřeby je takový gramofon značky Technics tou jedinou a správnou volbou. Já o takových diskjockejích tvrdím, že hrají hudbu ze 70. let minulého století– tedy že hrají hudbu z dob, kdy se tento gramofon začal vyrábět a proto jim vyhovuje.

Jenže žijeme už v 21. století !

Samozřejmě, že gramofony Technics jsou jediné přístroje, na které se dá (často, netvrdím že vždy) spolehnout, v ideálních podmínkách výborně drží rychlost, minimálně vazbí, mají obrovskou odolnost a mnohaletou tradici. Prostě to jsou držáky. Proto naprostá většina známých Djs požaduje pro hraní Technics. Je to pro ně prostě jistota a jsou na ně zvyklí, proto od nich uslyšíte téměř vždy bravůrní mixy.
Čím větší „hvězda“, tím nekompromisnější nároky na techniku, na které by dokázal snadno a lehce mixovat i naprostý amatér po troše tréninku.

Nechci zpochybňovat kvality takových Djs, ale můj názor je ten, že opravdu dobrý DJ se pozná podle toho, že dává kvalitní mixy i třeba na řemínkáči. Jak ale poznat dobrého Dje, když vám nezahraje z ničeho jiného, než z gramce Technics SL1200 a mixáku Pioneer DJM 600 ? Pokud si jako pořadatel pozvete nějakou „hvězdu“, co vyleze na pódium a uvidí na stole něco jiného než Technics a šestistovku nebo osmistovku Pioneer a prohlásí že na tomhle hrát nebude, tak co si o takové „star“ myslet? Umí vůbec hrát, nebo umí hrát jenom na Technicsech?

Kdybych si chtěl hrát na hvězdu, taky bych si koupil Technicsy a Pioneera, 70% vinylů bych zahodil a poctivě trénoval na této technice a požadoval od pořadatelů právě toto vybavení na akci. Asi to vypadá blbě, když požaduji alespoň jeden „normální“ gramofon s pořádným pitchem a tak trochu by se dalo říct, že často mám nutkání taky prohlásit, že na tomhle teda rozhodně hrát nebudu :)
Taky jsem už několikrát hrál ze dvou Technicsů a jednoho AA HTD 4,5, abych mohl alespoň trochu junglit :) Nicméně lidi odemě očekávají mashup a já je nechci zklamat jenom proto, že v klubu mají předpotopní gramofony…

Gramofony Technics se začaly vyrábět v roce 1973 a jejich koncept se prakticky dodnes téměř nezměnil (kromě otočného potenciometru regulace rychlosti). Tato značka znamená (znamenala) nepsaný standart mezi Djs a v drtivé většině klubů ještě dnes narazíte právě na tyto gramofony. Naštěstí to tak vypadá, že jejich výroba se blíží ke konci! Což by znamenalo jejich postupné mizení z klubů a prudký vzestup jejich ceny.




Pokud má dj širší záběr hudebních stylů a rád je střídá, nebo hraje-li tzv. nadstandard, tak gramofony Technics nemá v oblibě, právě kvůli jednoduchosti a nedostatečnému rozsahu pitche. I já s tím mívám neskutečné problémy a hraní na takových gramcích vyžaduje dopředu dobře promyslet, co si na nich lze dovolit a co ne. Jasně, znám MK5 s 16% pitchem, ale to je spíše skoro výsměch a model, se kterým technics docela zaspal dobu. Je to rozhodně lepší než 8%, ale ani to mi často nestačí a taky není zaručeno, že zrovna tenhle předražený gramec budou mít na každé akci… Téměř vždy si na akci u které dopředu nevím technické zázemí, beru s sebou i několik desek navíc, které by byly prolnutelné i na mizerném pitchi právě jako pojistku proti Technicsům.

Ne vždy to ale vychází tak, jak by mělo…

Jaký by tedy byl ideální gramofon podle mého názoru a potřeb?

  • Tak zaprvé ta nejdůležitější věc je pořádný rozsah pro pitch control a (nad)standartní výbava. I 20% mým deskám leckdy nestačí. Upřednostňuji tedy gramofony s možností přepnutí na 50%, neměla by chybět možnost pustit desku pozpátku (s tím se dají dělat neskutečné věci) a regulace startu a dojezdu talíře.
  • Držení otáček a přesnost je pro všechny djs ta nejdůležitější věc a k prvnímu bodu trochu protiklad, protože čím větší citlivost pitche, tím horší je přesnost a chytit tu správnou rychlost vyžaduje hodně citu a dorovnávání desky.
  • Další důležitou věcí je konstrukce. Jedna z nepříjemných vlastností všech gramofonů na trhu je nízká odolnost proti zpětné vazbě. Jak dobrý je gramofon v tomto směru, se ukáže až na výkonném zvuku, když se skladba dostane do tiché pasáže a gramofon začne „vazbit“. Jediné gramofony, které jsou proti zpětné vazbě víceméně imunní jsou gramofony značek Technics a Vestax (v ideálních podmínkách). Někde jsem viděl video, kde Dj položil jehlu na stojící desku a „hrál“ bubnováním do těla gramofonu…
  • Výdrž a životnost jsou velmi důležité požadavky na gramofony od naprosté většiny uživatelů, protože gramofony často cestují s celým soudsystémem jen tak pohozeny mezi reproduktory v dodávce a pak se od nich očekává 100% funkčnost i když do nich třeba prší nebo do nich někdo vyleje pivo a klepe popel z cigaret. V klubech musí takový gramofon odehrát několik sezón bez závady nebo servisu a pozvaní Djs se k takové technice nechovají zrovna jako k vlastní…
  • Síla motoru a provedení talíře. Při prvních zkušenostech s American Audio HTD 4,5 nebo některými gramofony značky Reloop mě velmi mile překvapila síla motoru, kdy se do toho může člověk hezky opřít, když má k dispozici kroutící moment 4.5 kg/cm. Zvlášť pak u modelu Reloop RP-6000 MK6, kde se síla dá hezky regulovat (otázkou ovšem je, jakou to bude mít životnost) Jako nevyhovující mi také příjde drážkování talířů jako má třeba Numark nebo Vestax. Nejideálnější jsou standartní vystouplá kolečka, které do blikání stroboskopu znázorňují rychlost otáček (upřímně, nikdy jsem to během hraní nesledoval ani nepotřeboval, jen mi takový povrch nejlépe vyhovuje a taky se méně špiní)
  • Design. Pokud je možnost, téměř vždy si gramofon otočím „na výšku“ a mám rád, stejně tak jako normálně, mít tlačítko start/stop v levo dole. Proto jsou battle gramofony dobrou volbou a vhodně uspořádané tlačítka jenom usnadňují hraní a důležité je také, aby si dj třeba rukávem nechtěně nezavadil např o kolečko vypínání motoru.
  • Phono i Line výstup je šikovná věc, když už se vám na mixáku nedostává některý ze vstupů a je potřeba takový gramofn píchnout třeba do line vstupu.
  • Možnost výměny kabeláže. Tedy kabely nejsou pevnou součástí přístroje a dají se podle potřeby měnit za kvalitnější nebo delší a při případném poškození šňůry se nemusí dávat celý gramofon do servisu.

Jak vidíte nejsem vůbec skromný a závěr je takový, že ideální gramofon neexistuje! Mohlo by se zdát, že většinu těchto požadavků by mohla splňovat značka Reloop nebo Stanton. Jenže k nim by bylo potřeba ještě tahat na akci 2 těžké dlaždice a přikoupit nějakou speciální přenosku a antivibrační podložku… A navíc samotná značka Reloop není zrovna příliš kvalitní co se zvukových a mechanických vlastností týče a vesměs se vyrábí na stejné lince jako ostatní podobné gramofny jiných značek.

Kdybych se momentálně rozhodoval (a že se brzo budu rozhodvat) jaký pár gramofonů pořídit, vyhrála by to značka Vestax, konkrétně model Vestax PDX 3000. Nesplňují sice hodně mých požadavků, ale ty, na které kladu největší důraz (kvalita, výdrž, pitch a (ne)vazbení) jsou pro mě důležitější, než ostatní maličkosti.

Raveport Hradec Králové

40kw Poslední prázdninový víkend se blíží a to je dobrá příležitost způsobit si hluchotu pořádným vyduněním.
A že vám prasknou hlavy, tak o to se postará dost kvalitní zvouček o pořádném výkonu, který jste toto léto měli možnost slyšet v ČR jen jednou a na letišti (zase to letiště) v Hradci Králové to bude podruhé.

Ano, přesně tam, kde byl Drumska. tentokrát tu bude otevřen pouze 1 hangár (páč pronájem stojí celkem dost a je důležité zachovat nízkou cenu za vstup), ale kravál bude k dispozici ještě větší než na Hip Hop kempu, protože tu bude bouchat anglický Quadrant Sound System s označením Noise Control 40kW. Takže ani tento víkend se v Hradci pořádně nevyspí…

Hudební styly se budou servírovat od breakbeatu až po hardcore. A účinkujících bude opravdu dost. Podívejte se na leták sami:
rave port 23 ještěři

Na první verzi letáku byl Apin napsaný taky, opět se mě nikdo nezeptal, jestli mám čas, nebo jestli chci hrát, jenže na konec prázdnin jsem měl naplánovanou už jinou akci dlouho dopředu, která teď stejně padla, takže do Hradce jedu taky a určitě bude chvilka a dostanu se za gramce taky. Přeci jenom na takové hradbě se nehraje každý víkend :) Komu by nevyhovovala výlepová verze plakátu s ještěry (a že jsme s ní přelepili opravdu neskutečné množství Těsta), má možnost si ji prohlédnout v elektronické podobě.

Vstup na tuhle srandu nepřesáhne 100,-Kč a když bude hodně lidí, tak se bude hrát až do neděle.
Budou tu taky stánky s tričkama, Oznámen byl stánek s vinylama od Astrofonik, haluzoidní mega projekce a ne jen jedna, a je také slíbeno pivo Gambrinus za 25,- ! Tohle všechno ale organizuje Surbont, takže se na nic nespoléhejte…

Cílem této akce je dokázat, že jde udělat dobrou akci s dobrou hudbou na unikátním zvuku, s minimem reklam, na letišti, kde se za vstupenky obvykle platí 10x tolik.

Flying Coreporation 2

Léto pomalu, ale jistě finišuje a to znamená, že se ke konci práznin bude odehrávat hodně hudebních akcí.

Nebudu vás tady, jako na mnoha jiných webech, lákat na Těsto nebo Hiphopkempy a podobné pochybné podúrovňové akce s tisícovým vstupným, předraženým pívem, pomalou komerční muzikou (kterou si stejně můžete pustit v rádiu), zlými hlídači a podivnými návštěvníky…

Kousek od Chomutova se chystá Flying Coreporation 2

To se takhle sejdou soundsystémy a dají hradby dohromady, aby z toho vznikla jedna(dvě) obrovská stěna o výkonu několik desítekk kW, která dělá neskutečný kravál a moc dobře zní.

Jedná se o freeparty, takže vy, co jste si nachystali tisícovky na vstup na akci, je můžete zase schovat, rozpočet si rozvrhnout na celý víkend a klidně si s sebou vzít alkohol v PET flašce, protože vás s tím odtamtud žádný securiťák nevyhodí. Maximálně se může vybírat stovka za každé auto na pozemku, což je naprosto pochopitelné, protože pronájem a úklid letiště taky něco stojí…

Na oplátku se od vás očekává, že si po sobě vždy uklidíte (třeba tu prázdnou PETku), nebudete dělat bordel ani problémy a budete se dobře bavit !

Somr of Love 2008

somr of love 2008Ikdyž letos pršelo, Somr of love (nebo anti-samr, chcete-li) byl opět ještě na vyšší úrovni, než ten minulý rok! Letos byla i projekce a přijeli ještě Jeměňáci z Hradce a rozbalili si ve dvoře svoje bednýnky. Sice bez basáků, ale i tak ty JBL hrály velmi slušně. Fotky přímo od Jemenu jsou zde.

Možná kvůli dešti a taky kvůli tomu, že letos se výpadovka na Chrudim neuzavřela a nestalo se z ní parkoviště jako vloni, se letos nepotulovalo kolem tolik smažek a podivných kreatůr…

Hned několik lidí po mě chtělo, abych jim sehnal „nějaký drogy“. Nevěřili mi, že tu drogy nikdo nemá a doporučil jsem jim, že jestli chtějí drogy, tak se musí vydat na závodiště, že tam určitě pořídí…

Ráno (vlastně celou neděli) se už hrálo jenom z počítače a do toho tu bylo k našemu pobavení několik existencí, které ačkoli vykazovali známky života (pohyb, zvuky, sockování) bývali častěji na zemi v poloze mrtvoly (ta gravitace je strašná svině) a někteří využili toho, že neměli 1000,- na vstup na závodiště, aby tam mohli vyjádřit svůj exhibicionismus, tak se bohužel obnažovali zde..

Nějak hrozně rychle to všechno uběhlo. Ráno si dost dobře nevybavuju, střídali jsme se s Hulínem po desce a nějak to nešlo, možná právě proto, že já měl tentokrát v báglu volnější tekno a Hulín si valil svoje standartní Hulincore .. i mistr tesař..

A najednou byla neděle 6 večer, přestalo to hrát, sklidil se zvuk a já šel konečně spát..

Dneska mi přišly desky z Anglie, taky to mohli poslat dřív, abych měl na anti samru co hrát, naštěstí se na příští víkend chystá mnohem větší kalbička, takže se nemusim bát o příležitost je otestovat na lidech :)

Týden s C702

Už týden vlastním Sony Ericson C702.
Musím trochu zpochybnit všechny ty řeči o jeho výdrži a kvalitách.

Začnu fotoaparátem.



Přeci jenom se jedná o Cyber-shot. Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak kloudnou fotku jsem s tím ještě nevyfotil ! Nejenže foťák zoomuje pouze při VGA rozlišení, ale i když je dobré světlo, tak z toho lezou fotky ne zrovna uspokojivé kvality (ne rukama to opravdu není). Na fotografie v šeru lze u tohoto přístroje klidně zapomenout. Stačí, aby bylo jenom pod mrakem a kvalita snímků jde rapidně dolů. Respektive trochu obstojnější fotografie se s tím dají pořídit, ale vyžaduje to věnovat hodně času nastavování a fotit na několik pokusů. Funkce Face Detection dokáže za šera spolehlivě nalézt rozsvícené obrazovky a monitory počítačů, to je bohužel tak všechno při fotografování portrétů byl rámeček často v půli obličeje, proto doporučuji tuto funkci vypnout. Ne nadarmo je tu možnost úpravy snímků a aplikace Photo DJ by mohla v některých připadech také trochu pomoci.

U videozáznamů by se dala najít první (a jediná) pozitivní věc: Zvuk. Telefon jsem měl v sobotu na naší akci na pláži. Natáčel jsem půlnoční fireshow. Pomalá odezva, obraz rozmazaný (i za denního světla), ovšem zvukový záznam byl na úrovni, se kterou jsem se u žádného přístroje této kategorie dosud nesetkal!
Při nahrávání poblíž výkonné aparatury bývá u mnoha klasických fotoaparátů i mobilů velmi bídná kvalita zvuku a zvukový záznam je akorát neidentifikovatelný přebuzený bordel středních kmitočtů, ze kterého nelze nic postřehnout. Záznamy z C702 mají „čistý“ nijak výrazně přebuzený zvuk. Sice jsem se s telefonem nepohyboval přímo před soundsystémem, ale na záznamech byla dobře zřetelná jak hudba, tak i hlasy současně. Zároveň se mi nestalo, že by byly ve videu slyšet ony nechtěné ruchy, které vznikají při dotýkání se těla telefonu, např. při stisku tlačítek pro přiblížení a oddálení obrazu, a že ty tlačítka jdou hezky ztuha, takže se na ně musí opravdu zatlačit, ale nepředstavují rušivý element. Interní mikrofon je dobře vyřešen, že na videu není nic vidět, je ovšem věc druhá…
Kamera má celkem problémy se zaostřením a funkce zoomování je jen výsměch. Na mém starém w810i byly videozáznamy, fotky a vůbec obsluha, možnosti a výsledky mnohem lepší. Tady můžu chválit akorát zvuk z videa.
Stále doufám, že je to tím, že se jedná o novinku a tyhle nedostatky jsou záležitostí FW a snad nová verze tohle všechno vyřeší.

Telefon je podle recenzí odolný proti mechanickému působení, prachu i vodě. Displej, který by se údajně neměl dát tak snadno poškrábat, lze poškrábat i obyčejným nošením v kapse! Jakmile se na sklíčku objevily první škrábance (naštěstí jen na krajích, obrazovka je stále jako nová) utíkal jsem si koupit ochranou fólii. Škrábance přisuzuji karabině, která byla u telefonu přibalená (vskutku geniální nápad dávat k telefonu karabinu s páskem dlouhým tak akorát, že dosáhne k displeji)
Odolnost proti prachu bude zřejmě také jenom reklamní slogan. Drážka pro posouvání krytky fotoaparátu je jako stvořená pro usazování nečistot (víkend na pláži) a je jenom otázka času, za jak dlouho nepude krytka odsouvat vůbec…
Odolnost proti stříkající vodě jsem se neodvážil testovat.
Mechanické vlastnosti také nebudou zřejmě kdovíjaké. Na první pohled vypadá telefon bytelně, na druhý pohled případně po poklepání na plast kolem čočky i na krytku baterie se dostaví pocit nejistoty kdy ten plast praskne… Nejsem si jist, jestli by tenhle materiál přežil pád telefonu na zem. Raději to ani zkoušet nebudu. Ale po týdením používání zatím nikde nic nevrže ani nepraská.. ukáže čas.

Před samotnou koupí telefonu jsem projel několik diskuzí o tomto modelu, kde se poměrně často probíraly vadné pixely na displeji, takže riziko vadných bodů na LCD displeji byla sázka do loterie. Vyhrál jsem „jenom“ 3 zelené mini tečky, naštěstí skoro nepostřehnutelné (zjistil jsem to asi až druhý den).

Další věc, která mě zaráží, je obrovská spotřeba energie. Jo když se to furt připojuje k internetu, hraju si s navigací, porád něco posílám a přijímám přes BT, sem tam nějaká java nebo hovory a sms, tak to je pochopitelné, že baterie ubývá. Ale když vynechám tu navigaci a internet jen když je to potřeba, prostě dělám běžné úkony jako na w810i, tak mi připadá, že to žere nějak hodně. Baterii každý druhý den jsem u w810i nabíjet nemusel..

Konečně se dostávám taky k něčemu, co není tak špatné a to je navigace.
Nemám příliš zkušeností s jinými typy navigací, popravdě tohle je můj první přístroj, co umí GPS, ale můžu říci, že zatím se jen těším z toho, jak to všechno hezky funguje a polohu najde s přesností na metr(y).
Aplikace Wayfinder je sice jakási trial verze a k cíli vždycky najde nejkratší cestu, ovšem nebere v úvahu to, že naplánovaná nejkratší cesta vede přes město, spousty křižovatek a semaforů a že je vedle města obchvat, díky kterému budu v cíli dvakrát tak rychleji a úsporněji… Neměl jsem možnost otestovat, jestli program respektuje jednosměrky a zákazy vjezdu. Na mapách zvýrazní benzíky, nemocnice, nádraží a některé rychlostní kamery.

Multimediální vybavení by mohlo být v některých ohledech lepší.
Přibalené sluchátka nemusí každému vyhovovat hned z několika důvodů. Tím prvním je celá náhlavní sada v jednom kuse a příliš krátký kabel, takže pokud nosíte telefon v kapse kalhot, nemusí vám stačit. Sluchátka samy o sobě jsou provedeny doslova tragicky a rád bych poznal člověka, kterému by tyhle pecky pasovaly do uší, držely a nezpůsobovaly bolest. O zvukových vlastnostech sluchátek nemohu napsat moc podrobností, protože není možné je vyzkoušet na jiném přístroji (maximálně na w810i, ale k tomu jsem se nedostal) a tím se zároveň dostávám k dalšímu slabšímu článku a tím je samotný přehrávač MP3. Nejsem žádný hifista, ale i nahluchlý dj pozná, že se zde šetřilo na převodníku. Zvuk je takový málo výrazný, z nahrávek není slyšet žádná dynamika a funkci nabídky Rozšíření sterea jsem příliš moc neporozuměl. Taky to může být tím, že se ty sluchátka nedají pořádně nacpat do uší… Ekvalizér je zde spíš jen na okrasu a nějakých pořádných korekcí, úprav zvuku nebo dokonce použitelných předvoleb se nedočkáte. Sluchátka jsou tedy především jako náhlavní sada pro telefonování a mohou v nouzi posloužit k poslechu hudby. Prozatím nejlepší „špunty“ co jsem měl kdy v uších jsou ty gumové sluchátka od W810i a dobrá zpráva je, že je lze zapojit do většiny telefonů značky Sony Ericsson a cena setu s možností připojení jiných sluchátek přes 3mm jack je kolem stovky.
Jediná věc, která je u přehrávače hudby i přehrávače videa potěšující, je rychlé přetáčení souboru. Tuhle funkci jsem u W810i velmi postrádal. Pokud
máte třeba hodinový set nebo video, lze se velmi snadno a rychle přesunout kam potřebujete. U W810i převíjení prakticky nebylo (hudební telefon!) a bylo praktičtější pustit PLAY a nechat empétrojku hrát normálně a do požadované části se dostal rychleji, než kdyby se posouval…
Naštěstí nepoužívám telefon primárně jako mp3 player. Prakticky muziku nikdy neposlouchám, o víkendech toho mám dost…
Rádio, jako u mého předchozího telefonu, je rychlé a snadno najde většinu stanic, že těch 20 předvoleb leckde nemusí ani stačit. Funkce TrackID zatím nebyla úspěšná ani v jednom ze dvou testování.

Vestavěný internetový prohlížeč má celkem problémy se zobrazováním stránek optimalizovaných pro normální obrazovky, takže doporučuji stáhnout aplikaci Opera Mini a bude spokojenost. Nevim jestli je to poslední verzí Opery, nebo rychlejším telefonem, ale tenhle telefon zpracovává stránky mnohem rychleji a celkově i datové přenosy jsou celkem uspokojivé rychlosti.

Doufám, že se na SEUSu brzy objeví nový FW, který snad zlepší ten foťák a výdrž baterie, abych tu nepsal jen negativní dojmy…
Telefon je designově vyveden velmi hezky, animované menu je např při poslouchání hudby trochu pomalejší, ale samotné prostředí a vybavení působí dobře. Na internet vyhovující. Kdybych ovšem věděl to, co dnes, určitě bych s koupí tohoto modelu váhal. Pokud nový firmware vyřeší zmiňované nedostatky, budu spokojen.

Route 333

Začaly prázdniny a pro mě to opět znamená, že nebudu mít snad jediný volný víkend.
Větší či menší akce, opravdu na každý víkend už je něco naplánované.

Začneme hned jednou velice slibně vypadající akcičkou, kterou pořádá Drtek a Figura v tom má taky trochu prsty a určitě jste už na tenhle plakát někde narazili:
route333Doufám, že mi okolnosti dovolí se tam vypravit už v pátek, ikdyž hrací čas pro Figuru je vyhrazen na sobotu, rád bych se tu pohyboval jako návštěvník a ne jako účinkující alespoň jeden den.

Jedná se o vůbec první akci tohoto typu a na tomto místě a s takovým programem a lineupem. Kluci z Drtka se toho opravdu nebojí a je to jenom dobře. Vůbec všechny akce v režii Drtek.cz jsou prostě ošéfované na výbornou, ať už to je vylepování plakátů (tentokrát jsou polepené snad celé Východní Čechy – a to vskutku důkladně), organizování, nebo průběh samotné akce.

Tato akce je příležitost konečně otestovat moji milovanou skladbu Movement, tak doufám, že bude někdy v sobotu odpoledne chvilka až nebude na place tolik lidí a já si tam několik takových zběsilostí jen tak pustim na letní pohodičku :)
No nebudu sem vypisovat, co se všechno chystá, protože toho je opravdu hodně, tak se na to raději podívejte sami a nezapomeňte v pátek dorazit do Starých Žďánic u Pardubic přivítat začátek prázdnin !

Tuning mixpultu Vestax PMC-280

vestaxpmc280Pro často náročné hudební akce v mnohdy nepříznivých provozních podmínkách je potřeba kvalitní mixák s dobrým zvukem.

Takové parametry splňuje jenom málo mixpultů. Budeme li se pohybovat kolem ceny 15 000,- tak v úvahu by se dal brát Rodec BX-9, nad kterým jsem svého času velmi slintal, protože hrát na tomhle modelu je nezapomenutelný zážitek. Výborné zpracování, rozsah korekcí a záběr faderů, pověstná „nezničitelnost“, zvukové vlastnosti atd. Samozřejmě nic není dokonalé a i u tohoto ručně pájeného výrobku je pár nedostatků, které jsou povětšinou eliminovány až v modelech vyšších cenových kategorií. Konkrétně jde o to, že ačkoli to je čtyřkanál, zapojíte do něj pouze 2 klasické gramofony, protože má jen 2 phono vstupy, ukazatel síly signálu ukazuje jenom signál puštěný do sluchátek a hlavně největší kámen úrazu je crossfader.
Právěže crossfader je pro mě ta nejdůležitější věc na mixpultu a ona velmi zaoblená neregulovatelná křivka charakteristiky průběhu a ještě navíc s aretací uprostřed jsou nepřekonatelné překážky, kvůli kterým je pro moje potřeby a můj styl hraní tento výrobek nepoužitelný.

Bylo potřeba se poohlédnout po jiné variantě. Když ne Rodec, tak jedině Vestax. Sice na internetu narazíme na dva tábory uživatelů, jedni tuto značku velebí, druzí na ni nadávají. Nicméně značka Vestax se používá na mnoha prestižních djských soutěžích a sám mám s touto značkou a jejími výrobky jenom dobré zkušenosti. Volba tedy padla na Vestax PMC-280.

pmc 280 redTento myšpult se jeví jako robustní krabička s uspokojivým zvukem a parádním efektorem a nejvíce se přibližuje požadovaným parametrům. Svého času v ČR nedostatkové zboží. Bohužel i u tohoto pultu se po nějakém čase dostaví pocit, že některé věci mohli tokijští páni inženýři vymyslet o malinko lépe.

Ani zde nezapojíte víc jak 2 klasické gramofony. Pokud chcete použít dva mikrofony, budete se muset spokojit pouze s jedním gramofonem. Efektor (jinak velmi kvalitní) lze asociovat pouze podle crossfaderu (A-B) nebo prostě na všechno (MASTER). Poměrně veliký výstupní signál může být někdy dobrý, ovšem v případě hraní z gramofonů se musí zvolit správné přenosky a s tou velikou náloží zvuku zacházet opatrně.

Ideální jsou podle mých zkušeností přenosky Shure M44-7, naopak moje starší Stanton HP680 jsou pro domácí hraní tak akorát, ale na akci s výkonnějším aparátem to už je mooooc! Což je teoreticky neuvěřitelné, protože Shure má údajně výstupní napětí 9,5 mV, zatímco HP 680 má podle výrobce něco kolem 7mV !? Jistý vliv má i určitě samotný gramofon a použité kabely, protože Shure M44-7 jsme na tomhle mixáku měli možnost vyzkoušet pouze s gramofonem Reloop RP-6000 MK6, který je potřeba uzemnit (vida on to po technické stránce nebude zase tak výborný gramofn, jak všude všichni prohlašují). A zase HP 608 byly namontované na gramofonu Stanton T.120 a samotné připojení bylo kabely s pozlacenými konektory, gramofon netřeba uzemňovat. V kombinaci s tímto gramofonem nesmím zapomenout na přenosky Stanton 520.V3, které si také odehrály několik akcí a jejich nominální výstupní hodnota 6mV je svým způsobem tak akorát ovšem maličko horší charakteristika může být u některých nahrávek znát, ale ve výsledku to zase až takovou roli nehraje a navíc tento typ gramofonu není zrovna to nejlepší pro větší hudební akce.

pmc280 whiteDalší celkem nesmyslnou věcí je zvýraznění knobů červenou barvou, která je v kombinaci s černým provedením mixpultu v některých situacích prakticky neviditelná. Právě takový malý kontrast je v často temných klubech nebo na akcích, kde prostě není světlo (světlo je většinou ta předposlední věc, která se řeší, poslední je odposlech-bohužel), dost nepraktický a dj se může orientovat akorát podle aretace na středu každého kroutítka u korekcí a u gainů možná tak podle ucha nebo blikajících segmentů u každého kanálu… Nejsem žádná slečinka, která by si stěžovala na kdejakou drobnost, ostatně hraní na rozviklaném stole na dosluhujícím vazbícím low-end vybavení, po tmě, bez odposlechů, po šesti pivech a dvanácti kloboukách jsem si užil taky až až :) ale když je tu možnost pomoct si, aby to hraní po tmě bylo alespoň malinko přijatelnější, něco pro to udělat můžu.

V tomto případě slovo tuning nemá ani tak designový význam, spíš účelový. Postačí obyčejný bílý autolak (v ideálním případě fosforeskující barva pro větší efekt, ale není to nutnost), trocha lihu na odmaštění a nástroj na obtáhnutí linky. Lze použít prakticky cokoliv, co se vejde do té drážky (párátko, ořezaná tužka, jehla) Já jsem použil špičku stahovací pásky (respektive 2 pásky, protože se hodně zasírá barvou, která rychle schne a zhruba v polovině je potřeba vzít čistou) a za pár okamžiků čudlíky na mixéru pěkně svítí a hraní po tmě bude od teď alespoň o trochu lepší :)

Vůbec žádnej dramenbejz ;)

Dost lidí se mě ptá, co tahleta hláška vůbec přesně znamená, tak tedy dnes Vám to objasním a prozradím, jak vůbec vznikla:)
Přesuňme se v čase do léta 2007 a v prostoru zhruba 530km vzdušnou čarou na sever, konkrétně na teknival v Polsku u města Sopot. Zdejší klimatické podmínky tehdy vůbec nenasvědčovaly tomu, že byl začátek července-skoro porád pršelo a foukal silný vítr od nedalekého moře.
I navzdory tomu jsme rozbalili zvuk a hráli. Oficiálně tam mělo jet ještě několik českých soundsystémů, ale nakonec jediná česká hradba (a na tamnější poměry i největší) byla ta naše ;) Čtvrtek, pátek, sobota, neděle. Přes den bylo celkem fajn akorát pod mrakem a větrno, ale jakmile se setmělo, začalo pršet a pršelo celou noc. A takhle to bylo po celé ty tři dny a noci. Respektive když jsme ve čtvrtek přijeli a začali stavět „stage“, sem tam vykouklo sluníčko, ale večer prostě začalo chcát a chcalo i ty další večery. V neděli dopoledne, když jsme to všechno sklízeli do aut se jak naschvál mraky protrhaly a začalo svítit sluníčko…
Polákům déšť ale zřejmě vůbec nevadil, ve čtvrtek jsme byli jediný soundsystem na louce, takže ačkoli v noci vytrvale pršelo, Poláci vesele pařili :) Poláci jsou vůbec zvláštní lidi; místo toho, aby pařili před bednama, tak se jich většina tlačila před altánkem, kde jsme měli „stůl“ s mašinkama…

Bylo to asi v sobotu v noci, to už hráli i ostatní místní soundsystemy na louce, když přišli tři promočený Poláci a že prej by chtěli nějakej dramenbejz. Mates zrovna hrál z kompa a Máca mu do toho halekal do mikrofonu. Byla zrovna taková veselá nálada a do toho tyhle Poláci že by chtěli dnb. Tak tedy vytrhnul jsem Mácovi ten mikrofon z ruky a začal řvát: Vůbec žádnej dramenbejs! A od té doby se tahle hláška stala legendou, používají ji všichni a už máme s Fikym dokonce tričko s tímhle nápisem :)

Druhý den mi bylo jasné, proč ty Poláci chtěli dramnebejz. Když jsme to sklízeli, tak mi došlo, že za celé ty tři dny se z ani jedné hradby neozval ani tón dnb. Já měl převážně hardtek, tribe, jungle desky, Máca techno-tekno desky, prostě nikdo od nás ani z těch místních djs, co si chtěli zahrát na naší hradbě, neměli dnb desky. Poláci z toho menšího soundsystému hráli acid a breakcore, vedle na tom větším měli dokonce djky, co valily povětšinou jungle nebo raggajungle (proč u nás nejsou taky takové djky?)
Já neměl ani důvod tahat s sebou do polska dnb desky, páč drumnbassu je všude dost a hlavně na akcích tohoto typu nudí! Byl to vlastně velmi vydařený výlet bez drumnbassu ;)
Těším se letos v létě na další teknival a doufám, že i tam bude vůbec žádnej dramenbejz :)

Jungle vs DnB

V předchozím článku jsem slíbil, že se tu pokusím vysvětlit rozdíl mezi junglem a drumnbassem. Nejsem si jist, jestli se mi to povede, zároveň vás můžu ujistit, že se nenacházíte na dalším blogísku, s vykopírovaným obsahem z odborných webů, jde čistě jen o můj pohled na věc :)
Tak tedy na začátek uvedu moji reakci z jedné diskuze, kde se otázka „jaký je rozdíl mezi dnb a junglem“ objevila již poněkolikáté:

http://mp3.juno.co.uk/MP3/SF148056-01-02-01.mp3 pestrá, zajímavá, propracovaná a zábavná zlomenina-furt se tam něco děje a poslech neunaví, hajtky a snary v mnoha zvukových hladinách a různých kombinacích, spousta zvratů. U junglu prostě nemůžete říct, že by jste některý motiv v jedné skladbě slyšeli se opakovat (ikdyž se některé ameny můžou opakovat, tak jich tam je stejně tolik, že se to ztratí)

http://mp3.juno.co.uk/MP3/SF204686-01-01-14.mp3 nudná, monotónní, přímočará, předvídatelná a jednoduchá skladba, bez nápadu, skoro žádný vývoj skladby a stále dokola se opakující motiv bez výraznějších změn. Poslední dobou dnb producenti vydávají takovéto prvoplánové nezajímavé tracky jenom kvůli penězům, kde těží ze svého známého jména a označení „jungle“.

Takové tvrzení se těžko vyvrací. Samozřejmě, že popis drumnbassu byl v mém příspěvku příliš hanebný a ukázky dejmetomu extrémní a také vím, že existuje spousta jiných a zajímavějších variací dnb, ale pro názornou ukázku je to lepší.

Nechci zde rozebírat fakta, o kterých bylo napsáno již mnoho a které již možná znáte a další si jistě umíte vygooglovat.
Rád bych zde uvedl několik skutečností, které si mnoho lidí neuvědomuje a o kterých nenajdete příliš mnoho informací.
Tak především Jungle je elektronická hudba, pokud jste pozorně prostudovali uvedené odkazy, neuniklo vám, že tento styl vznikal na počátku 90. let. Jistě si někteří z vás vzpomenou, na jaké úrovni a cenách byly tehdejší počítače a právě to je fakt, na který chci upozornit. Já jsem se v té době sotva zmohl na experimentování s příkazy BEEP ještě na osmibitech a nikdy by mě nenapadlo, že někde v Anglii existují pánové Bernard Simon & Terry Holt, co si říkají DJ Krome & Mr Time a na svých o mnoho výkonějších a dražších elektronických mašinkách (z dnešního pohledu prehistorické krámy) právě píší dějiny elektronické hudby, že kutí svoje geniální tracky, které nebyly dosud překonány a dnešní prvoplánový drumandbass se jim nemůže vůbec vyrovnat!
Ze skladeb té doby je cítit to nadšení pro zvuk a rytmus (ikdyž mastering je od některých tehdy začínajících labelů odpovídající době), že je to tvořeno pro radost a pocit, že se něco povedlo. Producent si s tím prostě vyhrál. Schválně si zkuste oldskool porovnat s tím nechutným dnb, co vychází dnes.krome a time

Jak se vůbec takový jungle tvoří? Při poslechu tolika rozbitých a rozlámaných amenů, které jsou rozebrány do posledního tónu, rozsekány a znovu zkombinovány a rozházeny tak, že to dává logiku a zachovává smysl a rytmus a samply nelze poznat od originálu, musí být jasné, že vytvořit něco takového není záležitost jednoho večera (rozhodně ne před 15ti lety, dnes na to existuje několik vychytaných VST pluginů) A takový styl si zaslouží ohromný respekt!
A jak se tvoří takový dnb? Vezme se beat, snare a hihatka a vytvoří se jeden bank, který se stále dokola opakuje. Sem tam se na čtvrtou dobu beat vynechá nebo naopak přidá a to je (velmi zjednodušeně řečeno) všechno. Na to se správně navrství basový základ a několik dalších opakujících se synthů, správně vychytat efekty a celé to tak nějak naházet na časovou osu, protřepat, zamíchat a podávat. Žádné umění. Mnoho drumandbassových producentů se na internetu vyjadřuje v tom smyslu, že se svoji smyčku snaží už měsíce doladit a vychytat a stále to není ono (to jim samozřejmě hrozně žereme:))
Proč je tedy dnes takový zájem o dnb? Podle mého názoru je jungle svoji strukturou a složitostí pro mnohé posluchače těžce stravitelný a náročný na poslech (testováno na lidech ;)) Proto na jungle běžně téměř nikde nenarazíte. Pro většinu lidí je jednodušší hudba lépe přijatelná, když má málo složitých variací, které nevyrušují zaběhnutý monotónní standard. Na posluchače nepůsobí takový chaos a předložené zvuky jsou hezky „čitelné“ (nemusí u toho tolik myslet), takže dokáže předpokládat, kam se bude skladba vyvíjet (vesměs nikam) a může se jenom pohupovat v jednoduchém rytmu. Jungle by se dal definovat přesně naopak a možná právě proto se o něj nejeví takový zájem, ovšem těží se z jeho popularity a mystičnosti z dob minulých a vesele se používá ve spojení s drumandbassem.
Drum´n´bass neznamená jungle! To si uvědomují i jeho producenti, ale proč by svoje výtvory nenazvali jungle, když většina posluchačů ani pořádně neví, co to ten jungle ve skutečnosti je, ale zní to dobře a dobře se to prodává pod tímto označením… Stejný princip se dá pozorovat například při pořádání hudebních akcí. Velikým písmem se na plakát napíše JUNGLE protože lidi si pod tímto slovem vybaví hudbu, která se jim líbí (drumandbass) a ani je nenapadne, že jim pořadatel za jejich peníze prachsprostě lže, protože se celý večer hraje dnb ve svých odporných žánrových odnožích. Čistě junglových nebo raggajunglových akcí byste se nedohledali. U nás se takové akce čas od času pořádají, ale je jich žalostně málo. Všechno je to drumandbass blbě označovaný jako jungle.
Samozřejmě že u některých skladeb může být sporné, co jsou prvky junglu a co prvky drumnbassu. Vždyť ono se to i lépe píše, lépe se to čte, lépe to na plakátu nebo obalu od cd nebo vinylu vypadá, ale zní to uplně jinak! Je to i určitou lidskou pohodlností, kdy jsou lidé ochotni věřit něčemu, co ve skutečnosti není pravda, ale dopátrat se nějaké odpovědi, jak to opravdu je, se už ani nesnaží… Většina si řekne: „Ale co, používají to tak všichni, budu to používat tak i já“ Prostě to synonymum je už tak zaběhnuté a zažité, že už stím těžko něco uděláme.

S tím, co jsem tady napsal asi hodně z vás nebude souhlasit. Ovšem to zdravé jádro nás junglistů mi dá za pravdu, že se nás velmi dotýká zaměňování těchto tolik odlišných stylů. Ten, kdo se zajímá, nekrade mp3 z internetu, ale poctivě kupuje hudební nosiče, tak mu nemůže být jedno, za co že utrácí svoje peníze a jen tak nejde přehlédnout, když nějaký ignorant zaměňuje jungle za drumnbass, dubwise blbě označuje jako raggajungle, reggae říká ska, techno plete s teknem, house s trancem případně rozdílu nepřikládá žádný význam. Bohužel i nyní lze ještě narazit na takové případy, kdy je věškerá elektronická hudba pojmenována jako „techno“.


Veřím, že tento článek přivede mnoho DnB Fans na můj blog a proto bych pro ně měl otázku: Jestlipak máte svoji složku s gigabajty drumnbassových mp3 pojmenovanou „Jungle“? Máte? Takže bych si mohl dovolit i vás označit za lháře, ignoranty, nebo hudební negramoty!

Můžu vám předložit několik faktů ze sféry djingu.
Moje (nejen moje) začátky za gramofony byly o slazení rychlostí díky pronikavým snare a na tomto principu vpodstatě funguje mixování drumandbassu (velmi jednoduché). Je zábavné, když hrajete s regulérním dnb djem (který si myslí, že hraje jungle) tzv.“ping-pong“ tedy že se střídáte po desce, a pozorujete jeho reakce, když mu tam nasadíte správně rozlámaný jungle. Takový člověk je zvyklý, že si hlídá první beat a sesynchronizuje se podle snare nebo hajtek, ale co to? vždyť ty snary jsou nějak divně splašené ale přesto tam místy jsou a on se podle nich ne a ne chytit. Většinou to dopadá tak, že mix provede „přes plochu“, případně předvede kvalitní „kopání“. Tento dj už potom nikdy nebude tvrdit, že hraje jungle :)
Proč je poslední dobou najednou tolik dnb djs? Je to kvůli levnější a dostupnější technice a taky proto, že drumnbass se míchá velmi snadno (zvládne to i cvičená opice) a pokud člověk není vyloženě antitalent bez hudebního sluchu a citem pro rytmus, dokáže po krátkém tréninku mixovat drumnbass, ale jungle či jiné rozlámanější styly pro něj budou velmi problematické!
Sílící oblíbenost dnb tomu jde ruku v ruce. Nedávno mi kdosi svěřil do opatrování kufřík plný dnb vinylů. Vesměs techstep a neurofunk, velice mě překvapilo, jak snadno jdou prolínat tyto skladby a přitom jsem je ani neznal a nikdy předtím neslyšel. Díky jednoduché předvídatelné struktuře a hajtkám od začátku do konce lze rovnat rychlosti i přes klidné pasáže… Pro mě je djing výzva a možnost kombinovat zdánlivě nekombinovatelné a stále objevovat něco nového a neuspokojí mě míchat něco, co se míchá skoro samo a hraje se to prakticky všude…
Ačkoli může můj článek vypadat velmi zaujatě a můžete nabývat dojmu, že jsem dnb hater, dnb odsuzuji a dost se tu po něm vozím, není to tak černé, jak by se zdálo. Vždyť jenom dnb vinylů mám plnou tašku (to z toho důvodu, že se díky své jednoduchosti dají dobře prolínat s ostatními styly a taky jsem na tom pochopitelně začínal-učil se mixovat), sice jich je už celkem dost prodáno (a možná, že ještě nějakou burzu udělám), ale ten kvalitní dnb a takové ty raritky, nebo těžce sehnatelné výlisky samozřejmě opatruji, to totiž nemá jen tak někdo. Jsou to vinyly s nahrávkami z dob, kdy se dnb dal ještě poslouchat a vycházely podle mě kvalitnější skladby, které zaujmou a mají takzvaný „šmrnc“ a kulturní hodnotu ;) To se bohužel o tom dnešním mainstreamu nedá říct.

Netvrdím, že dnb je celkově špatný. Tvrdím, že ten dnešní dnb je nevkusný hnus postrádající cokoli zajímavého, originálního nebo neohraného! Zacyklené monotónní smyčky, jednoduché motivy, až příliš agresivně laděné riffy a stále dokola se opakující vymejvárny jsou vrchol nevkusu a s inteligentní a inovativní hudební produkcí nemají vůbec nic společného! Prostě kekel. Narůstající obliba drumnbassu směřuje k tomu, že brzy se začnou tyto tracky pouštět v rádiích a nasazovat do hitparád (ono se to vlastně už děje, ale prozatím ne v tak monstrózní míře) a to nás čeká doba sladkých hitparádových dnb produktů. Těšte se ;)

Technaři z Novy

TV novaPoslední dobou na internetu narážím stále častěji na výlevy lidí reagující na zpravodajské relace z posledních dní a senzační reportáže o technoparties
Většinu irituje to, že na nově prostě nerozlišují techno od tekna a účastníky těchto akcí blbě označují za „technaře“. To se samozřejmě nemůže líbit ani jedné z propíraných skupin.
Technaři (clubeři, návštěvníci komerčních akcí, kde se hraje techno) si nepřejí být házeni do jednoho pytle s těmi špinavými feťáky, co poskakují v blátě před bednama.
Naopak tekeni (systémáci, televizí novou označovány za technaře) zase nesnesou, když je někdo přirovnává k těm nagelovaným teplouškům s návlekama a čtyřma extázema.

Jedná se o slovíčkaření, respektive jde o jedno písmenko a jaké vzbuzuje vášně.

Redaktorům televize nova ale taková věc vůbec nevrtá hlavou. Naopak, musejí být „objektivní“ a informovat tak, aby to jejich diváci pobrali a hlavně viděli to, co chtějí vidět .
Jaký by taková místní drbna z horní dolní měla v tom všem zmatek, když by ji najednou v televizi tvrdili, že ty lidi, co přijeli zničit a podupat louku, jsou teknaři a že noční klid kilometry od civilizace ruší tekno a ne techno…

I mě už několik lidí označilo za technaře, přitom z techna dostávám vyrážku.
Proto se docela uchytilo označení technař z novy a většina lidí (i tak podvědomě)ví nebo alespoň tuší, koho si pod tímto označením představit. Nova tyto lidi líčí jako špinavé narkomany, vyvrhely a ztroskotance, co se válí v bahně, kradou a jsou to prostě ty nejhorší existence naší společnosti. Ikdyž v některých reportážích jsou označováni jako tanečníci, nebo příznivci techna (troufám si tvrdit, že dobrých 60% účastníků těchto akcí nemá techno rádo stejně jako já)
Předpokládám, že každý inteligentní člověk už dneska ví, že když se sejde hromada lidí(jakékoli příslušnosti nebo vyznání), tak se mezi nimi vždycky najde pár takových, co se tam přijeli vykomatit, co tam přijeli krást, nebo dělat bordel a právě takové lidi nova vyhledává a potom večer ve zprávách ukazuje, přesně to, co chce tupé stádo vidět a slyšet. Tak ať se potom nediví, že jim chtějí propíchat pneumatiky, já bych jim za takovéhle zprávy nejradši uříznul palici!

Nicméně aby bylo jasno, já jsem ten „technař z novy“ a hrdě se k tomu hlásím a ne ten technař s voňavým kostýmkem, vykulenýma očima v křeči se svíjející (obecně se tomu říká paři,t neboli tancovat) na pomalé a monotónní techno !
Sice jsem tentokrát na žádné v reportáži propírané open air akci nebyl, neválím se v bahně, nefetuju, ani nejsem socka, ale řadím se do sorty těchto lidí z hlediska hudebního vyznání.

Za posledních pár dní jsem už několikrát požil věty typu „neser mě, nebo na tebe pošlu bandu technařů z novy“

A na závěr malá přehlídka prudké demence zprávařů z novy:

oslava narozenin se zvrhla v technopárty ikdyž techno byste na takové akci většinou těžko hledali…

několik desítek technařů, zatím ale prý netančí – nemůžu si pomoct, ale ta stařenka z Tchořovic je nejlepší :)))