Protože se objevilo několik dotazů na toto téma a spousta lidí neví, ale chce vědět, dovolím si na tuto konfrontaci publikovat svůj současný pohled jakožto občasný účastník party i DJ.

Ignoranti a omezenci budou tvrdit technoparty jako technoparty, že v tom rozdíl není, celý večer jenom tuc tuc, bordel a spousta zfetovaných lidí. Situace se vyhrocuje stále více, zvláště poté, co se na mediální výraz technoparty od letošní Love Parade v Německu nabalil i výraz smrt a stovky zraněných.

Duisburg (Německo) – Nejméně 19 mrtvých a 342 zraněných si vyžádala sobotní technoparty Loveparade v německém Duisburgu

Ty dvě nejdůležitější slova o tlačenici zpravodajství ČT nevynechalo, to jsem se blýsknul já. Představte si ale zpravodajství, kdy vám poznámka o tlačenici problikne pod prsty režiséra (jak to třeba hezky umí Nova i Prima). Rázem je technoparty místem, kde umírají lidé a Love parade už nikdy nebude. Vemte si kolik by jich mohlo zemřít příště. To samozřejmě hraje do karet úředníčkům, komisařům, regulátorům a dalším sráčům, které nám byl čert dlužen, a kteří se teď budou s Love Parade 2010 ohánět, kdykoliv se jim to hodí a zní to jakkoli cynicky. Nebylo by lepší všechny technoparty rovnou zakázat?

Dneska to bude trochu delší, takže všichni nepřátelé dlouhých článků můžou rovnou přeskočit na konec článku, kde najdete shrnující tabulku a obrázky.

Byznys

Jak mnozí asi tušíte, ten největší rozdíl bude ve financích a rozpočtu, který víceméně ovlivní podobu celé akce.
Pro uskutečnění party je potřeba mít do začátku nějaké předpoklady a kapitál. Na komeční akci se musí pořádně vydělat (jinak by nemělo smysl je ani dělat a desítky-stovky zainteresovaných sponzorů by ostrouhalo) a do začátku je potřeba rozhodně větší obnos, než na freeparty, kde největší náklady jsou sudy s pivem a benzín. Na komerční party se musí všechno sehnat, pronajmout, objednat (od pódia a aparaturu až po toitoiky), vyplatit brigádníky (většina brigád je takzvaně za vstup gratis), uplatit policii, úřady, starostu… Čím profláklejší hvězda má večer vystoupit, tím větší honorář bude chtít zaplatit (předem).
Pořadatel komerční akce na to celé nahlíží trochu jinak, než pořadatel freeparty. Zatímco organizátor freeparty nestojí o komplikace a za uspořádáním večírku vidí pohodový večer/víkend, kde potká své známé, aby si spolu dali pivo, panáka, brko a pokecali a zakalili při své oblíbené muzice a každodenní starosti nachvíli hodili za hlavu, tak pro organizátora komerční technoparty to znamená stresování, telefonování, zařizování a vyřizování blbostí měsíce před samotnou akcí, které vrcholí právě v den D. Pokud jste například na některém Summer of Love potkali Blehu pobíhat s vysílačkou, působil na vás uvolněně, nebo měl čas, aby si s vámi nachvíli pokecal? Jako mediální tvář celého projektu to má i v popisu práce, takže většina z vás by možná řekla ano, ve skutečnosti to bude trochu složitější…
Starosti teamu na freeparty, nejsou sice také malicherné, ale rozhodně ne tak stresující, jako u jeho diskotékového protějšku, přeci jenom chtějí udělat kalbu a bavit se. Všechny starosti jsou společné, všichni táhnou za jeden provaz, pokud to dobře funguje, tak nepsané a nevyřčené směny probíhají takřka automaticky. Takže příliš nezáleží na tom kdo bude točit pivo, uklízet, střízlivět a zařídí další sudy, bude pouštět muziku, nebo se bude prostě jenom bavit a nakonec lidi taky občas potřebují spát.
Na freeparty se některé věci zbytečně nehrotí a není potřeba řešit věci, „které nějak dopadnou“. Lidi ví, že když není toitoika, tak se chodí do lesa, když není tekoucí voda, tak prostě není a pokud je to opravdu nutné, tak na baru určitě budou mít…
Náklady vs Zisk? DIY principy a fungování komunity představují nízké náklady, které dovolí mít na baru pivo nebo panáka kolem dvacky, čímž se pokryjí počáteční investice a když se něco vydělá navíc, jde to do vylepšování sound systému, oprav dodávky a pokrytí podobných výdajů. Těžko ale něco takového očekávat na horší úrovni, pak jsou někteří rádi, že skončili na nule, alespoň že dobře zakalili. Smysl nahrabat si v druhém táboře při konečném zůčtování mívá zpravidla podobný výsledek, jen se při téhle šaškárně protočí mnohem větší sumy a promotéři pravidelně brečí, že skončili v mínusu a nemůžou si koupit nové BMW.

Prostor a čas

Jeden z nejvíce oddělujících činitelů je místo pro uspořádání akce a doba, po kterou na onom prostoru party probíhá.
Monstrózní komerční akce jsou označovány jako „svátek elektronické hudby“, nebo „největší událost tohoto léta“ a podobné nesmysly. Takovéto označení je účelové, protože se s celým tím cirkusem nakvartýrují když už ne do centra, tak alespoň do blízkosti měst nebo obydlených čtvrtí a obyvatelé přilehlých i vzdálenějších domů musí přetrpět noc plnou kraválu. Protože se takovéto festivaly odehrávají v létě, musí se nedobrovolný posluchač rozhodnout jestli si zavře okno (což mu od hluku stejně moc nepomůže) a uvaří se ve vlastní šťávě, nebo nechá okno otevřené a nevyspí se. Naštěstí (pro okolní obyvatele) tyto festivaly netrvají příliš dlouho a pokud jsou několikadenní, tak mají během dne odstávku nebo potichu hraje jenom jedno pódium. Když máte tu smůlu a u vašeho baráku probíhá dvou/tří/čtyř denní festival, večer to zase začíná nanovo a ikdyž promotéři obligátně tvrdí, že to mají počítačem seřízené a že jim to hraje jenom po plot a dál to není slyšet, tak se hluk a nepříjemné dunění rozléhá na kilometry daleko… Naštěstí převážná většina festivalů trvá jen jeden večer a ráno kolem šesté se to buďto úplně vypíná, nebo omezuje na jedno hrající pódium.
Sound systémy se svoje aparatury snaží vybalit co nejdále od lidí na co nejodlehlejším místě, protože se nechystají dělat mejdan na jeden večer. Zpravidla to je na celý víkend, v některých případech klidně i týden nebo dokud nedojde benzín do centrály :)
Samozřejmě někdy není zbytí, civilizace je rozlezlá všude a když už je pronajatý pozemek v blízkosti nějaké vesnice, snaží se sound systémy své reproduktory namířit a prostor ohraničit tak, aby své okolí rušili co nejméně. Hluboké beaty jsou ovšem velmi pronikavé a často se dostanou i k obyvatelům vzdálenějších obydlí. To je samozřejmě ohromná příležitost pro idiotské reportéry TV H@vna, které nakrmí své tupé ovečky u obrazovek skandální reportáží a cíleně tak provokují podrážděné místní obyvatele, dementní diváky i samotné účastníky akce. Vybavuje se mi úsměvná vzpomínka na Czechtek 2002 v Andělce, kdy u ohromné dunící stěny radostně juchali dědeček s babičkou z přilehlé vesnice. Ty si to příkladně přebrali tak, jak by si to měli přebrat všichni jejich naštvaní sousedi: za barák jim přijel cirkus a tisíce lidí se bavit, tak se prostě bavili taky, protože věděli, že s tím nic neudělají a taková příležitost se jim třeba už nikdy za zbytek života nenaskytne :)

Drogy

Obecná množina pevně spjatá (nejen) s elektronickou hudbou, dělící se ale na další podmnožiny.
Protože komerční akce se nese v duchu nepříjemného a pomalého dunění techna, je takřka nutností mít něco v krvi, aby posluchač dokázal vydržet celý večer ubíjející a monotónní tuc tuc a podbízivé sladké tóny hitparádových sraček. Nejoblíbenější jsou zde extáze pro pocit zvýšené empatie a nutkání tance, a pak také pervitin, neboli speed o jehož účincích nebudu psát podrobnosti, protože mám charakter a nikdy jsem ho nezkoušel. Každopádně obojí jsou tvrdé drogy výrazně ovlivňující metabolismus a smažky moc dobře vědí, že není dobré je míchat s alkoholem, protože představují obrovskou zátěž na játra a vůbec celý organismus. Proto v předraženém kiosku nebývá nejžádanějším artiklem alkohol, ale energy drinky, čajíčky a různé chcanky v 0,2L lahvičkách za 3 Eura. Lokální dealeři mívají o dost vyšší obrat než barmani a na mnoha akcích mají s pořadatelem tzv. Obchodní smlouvu, která stanovuje určitá privilegia, podmínky a spolupráci s ochrankou i policií. Při podání rukou se oběma zůčastněným stranám v očích zalesknou symboly dolaru.
Ani teknaři nejsou žádní svatouškové a drogy jim nejsou cizí. Přesto tvrdé drogy na těchto akcích už dnes nepotkáte tak často jako v druhém táboře a pokud někdo od soundsystému uvidí někoho, jak si na jejich akci „futruje rypák“, nešťastník nedopadne příliš dobře (přinejmenším se zlomeným nosem, aby si dal nachvíli detox a pamatoval si, že se na téhle akci tvrdé drogy netolerují-alespoň tak to chodí na našich akcích). V oblibě je převážně marihuana a alkohol – dobrá a osvědčená kombinace, která není tak nebezpečná a vyjde rozhodně levněji než efedriny a MDMA od pochybných dealerů s nejistým účinkem. Když už se koketuje s tvrdými drogami, spousta lidí dá přednost LSD před pervitinem a jiným svinstvem. I tak se můžeme hádat, jestli vynález pana Hofmanna patří do škatulky tvrdých nebo měkkých drog (je to jako s ohněm -dobrý sluha, špatný pán – ale to je na delší povídání, dnešním tématem je něco jiného). Na free akci je výhoda v tom, že si každý donese svůj alkohol a svoje drogy, protože zde nehrozí, že by jim je sebrali securiťáci u vstupu. Mám od několika lidí potvrzeno, že zdejší muzika je pro smažky velmi těžko skousnutelná a příliš rychlá a přepudrovaný rypáček v kombinaci s muzikou, kterou mám oblíbenou třeba já, nepůsobí příjemné pocity. Je dobré to vědět :)
Každopádně hudba samotná je natolik rozmanitá, živelná a zábavná a ten tzv. spirit, který se už z větší části z mnoha akcí vytratil, přesto působí a funguje natolik, že se tyto akce dají dobře užít i bez drog!

Hudba

Neboli techno versus tekno.
Ten nejpodstatnější rozdíl bude pro většinu posluchačů právě v muzice. Každá muzika má své fanoušky, kteří si ji rádi vychutnávají nahlas a se svými přáteli. Já říkám, že svobodná hudba patří ven na louku do přírody a techno a house ať si duní v klubech kde vzniklo. Tyto styly jsou ale masově nejoblíbenější a mají miliony příznivců po celém světě. Masová akce je v uzavřených klubech a halách stísněná a tak se každá větší sešlost odehrává na nějakém vhodném pozemku.
Ačkoli to na většině komerčních akcí tak nevypadá, hudební produkce je stále tou nejsilnější záminkou tahání obrovských částek z kapes nebohých návštěvníků festivalu. Pořadatelé komerčních akcí se snaží návštěvníky nalákat na nejrůznější jména DJů, kapel nebo performancí, které a) tu hrají pravidelně, mnohdy i několikrát do roka, nebo za b) je třeba ani vůbec neznáte a nikdy jste neslyšeli, ale natolik silná mediální masáž vás dokonale přesvědčí o tom, že toho a toho „umělce“ milujete a právě kvůli němu na ten festival musíte za každou cenu přijet. S jídlem roste chuť. Bohužel komerční festivaly jsou po hudební stránce natolik přeplácané, že pak stejně nevíte u kterého pódia jste, kdo a co hraje a mezitím vám vedle utíká něco, co by se vám opravdu mohlo líbit… Manýry některých „star“ a VIP kreténků jsou na samostatnou kapitolu. Od velikosti fontu, kterým bude jeho umělecké jméno vyobrazeno na plakátu, přes Business class letenku, pětihvězdičkový hotel s dvěma rozkuřovačkama až po kobereček k pódiu na kterém má připosránek odehrát svůj ubohoučký setíček. Organizátore starej se! Jakmile něco z těchto požadavků nebude přesně tak, jak si „hvězda“ přála, máte jistotu že nedorazí a o vracení předem zaplaceného honoráře nemůže být ani řeč. Přitom by je stačilo pořádně nakopat do prdele, aby si uvědomili, že se kolem nich svět netočí a že tu jsou pro svoje posluchače!
Na plakátu na freeparty budete nějaké Těsto nebo Paul fan Dick hledat těžko. Kdy, kde, kdo, případně jenom kdo a kdy a číslo na infolajnu jsou ty nejdůležitější informace pro většinu freeteknařů. Víc ani nepotřebují, neženou se za nějakou pitomou hvězdičkou, nechtějí si kupovat VIP lístky, ani nechtějí stát půlhodinové fronty na předražené teplé pivo, chtějí se bavit. Na freetek akci není vyvýšené pódium, ani nijak striktně vymezen VIP prostor. Obrovská dunící stěna přes kterou do zákulisí většinou není vidět. Kdo hraje a co hraje není důležité, důležité je jak hraje a jak to lidi baví. Když budete hledat DJe, tak za bednami, ze plachtou nebo někde v dodávce možná spatříte človíčka, jak se sklání nad stolem s gramofony. Může se ale také stát, že za bednami dje nenajdete, stačí se otočit a podívat se za sebe. Před bednami, za tančícím a dovádějícím davem je velín, stůl s gramcema a mašinkama. Sice se tím Dj ochuzuje o tzv. komfort a klid na práci, ale osobně mám takové hraní nejraději hned ze dvou důvodů: není potřeba odposlechy a Dj přímo slyší to, co pouští lidem (za předpokladu, že tam není nějaký mrzácký DI box, nebo něco, co by způsobovalo prodlevu) a hlavně je v přímém kontaktu s davem, protože hraje rovnou na „tanečním parketu“. Při tom se pochopitelně stává, že si na stůl s gramcema lidi odkládají pivo (vědí, že by to neměli dělat, ale některým to prostě nevysvětlíte) a občas mu do stolu někdo drcne, přeskočí jehla a podobně. To ale není konec světa, stává se to a na takové akci se stím musí počítat.
Co se týče hudebních stylů, tak na komerčních diskoškách nejčastěji uslyšíte ubíjející pomalé monotónní techno, slaďoučký house, odporný trancík, nebo nevkusný drumnbass. Na freečku nejčastěji tepe hardtek, frenchcore nebo hardcore. Od veselejších až po ty industriální odrůdy v přijatelné rychlosti okolo 200BPM. Vyjímkou nejsou ani polámanější a noiseovější záležitosti (dost často se nám to tímto směrem zvrhne a ještě si nikdo nikdy nestěžoval, spíše naopak ;) a z těch breakových stylů i zde můžete zaslechnout drumnbass, který je ovšem větší části publika proti srsti a na pořádných akcích se proto hraje jungle ideálně říznutý raggajunglem či raggacorem. Zpravidla zezačátku akce (v případě one stage party), protože pokud to v primetime nebude bouchat, lidi se nebudou ostýchat za DJem přijít, aby mu dali najevo, že se jim to nelíbí. Ostatně zde víc než kdekoli jinde platí, že hudba má lidi bavit a nikdo z posluchačů se nepřišel nudit poslechem monotóního dnb nebo techna, schranzu nedejbože minimalu…
Jak z předchozího odstavce asi správně tušíte, můj názor na techno a jemu podobné styly je trochu zaujatý. Přiznám se, že se mi to nelíbí a nevydržel bych to poslouchat celý večer, když je tam minimum změn a hudebních nápadů. Každopádně když se na špatné freeparty hraje právě toto a podívám se na přítomné lidi, tak zjišťuji, že nebudu sám, koho poslech techna opravdu nudí…

Lidi

Drogy také z větší části určují, s jakými lidmi se kde setkáte. Pokud jste někdy zkoušeli kouřit trávu, určitě jste se smáli, měli povznesenou náladu, rozšířené smysly a vědomí. Pokud jste někdy zkoušeli pervitin nebo extázi, vyvalilo vám to oči z důlků, zakroutilo držkou, nutilo vás to mlet kraviny úplně cizím lidem a v závislosti na okolí vzbudilo nepochopení, podezíravost a podobné nemilé stavy, které se s dojezdem umocňovaly.
Když to řeknu hodně obecně, tak na freeparty nejčastěji uvidíte dready a palestinu, a na technoparty úchylný kostýmek a hromadu gelu.
Asi nemám tu patřičnou povahu, ale s technařema (tedy s těmi v kostýmkách se zvony) se nedá kloudně mluvit, natož pak když s nimi máte třeba spolupracovat (mluvím z vlastní zkušenosti). Na party se už po prvních pár větách ujistíte, že by měli přestat fetovat a nebo přestat s facebookem, ideálně obojí. V drtivé většině rozhovorů se dříve nebo později řeč dostane k nejoblíbenější a nejčastější větě „co sis dal?“ a když odpovím že nic, tak mě mají za blázna nebo někteří rovnou nabídnou, že mi něco seženou. Pokud někdo nezná tyto poměry a dá hrst stovek, že se půjde podívat na takovou technoparty, bude překvapen, znechucen a není-li úplný nelida, bude i bez cigaret, které na něm ty zvláštní kašpaři vysockují, aby ho s ním následně několikrát popálili, jak mají nakoupíno a nedokáží ukočírovat ani sami sebe…
Na freeteknu z vás lidi taky budou tahat cigarety a rozhovor s ještěrem nebo ještěrkou může nabývat taky různých levelů, ale rozhodně nebude připomínat návštěvu blázince. Samozřejmě že i zde lze narazit na kusy, které budou tak moc nakantare, že jakákoli rozumná konverzace s nimi nebude možná a jejich chování podivné až směšné. Nepatřím mezi ty, co by museli většinu svého života strávit v rauši nebo v hospodě a v takovém životním postoji nechci nikoho nijak podporovat, ani se na to dívat. Na každý pád je pro DJe za gramofony mnohem lepší pohled na špinavé vykalence s PETkou rumkola, než na upocené vychrtlé smažky, jak kroutí držkou, v prstech mají zaklíněné lightsticky a jejich přítomnost je pouze fyzická, což se projevuje velmi zvláštním „tancováním“. To je taky jeden z důvodů, proč kategoricky odmítám veškeré nabídky na hraní právě na podobných technoparty. Pro takové lidi rozhodně nebudu a nechci hrát a mohlo by se klidně stát, že bych se na ně z toho pódia vyblil! Přibližně dva tři roky zpátky, kdy jsem měl ještě širší záběr stylů (a některým lidem se to líbilo), mohl být můj diář docela slušně zaplněný. Dnes už mi telefon nezvoní tak často, protože všichni vědí, že bych je poslal do míst kde slunce nesvítí…
Možná mě tu bude někdo titulovat pitomcem a oponovat, že právě freeparty je chlív a že v televizi ve zprávách viděli, jak se tam ty lidi válej v blátě. Můžu vás ujistit, že pitomci jste vy, když se díváte na takové reportáže, kde štáb naší nedebilnější televize jede na freeparty právě za účelem natočit takový materiál. Prostě se tam chlastá a hulí a když někdo při svém spanilém tanečku upadne a už nemá sílu se zvednout, tak se chvilku prospí třeba i s hlavou v basáku a nikdo z přítomných se nad tím nepozastavuje. I na komerčních akcích sem tam zakopnete o spící trosky. Pravdou je, že ne v takové míře, jako na freečku. Vysvětlení je velmi jednoduché: Účinek tvrdých drog svým uživatelům nedovolí spát až několik dní a ten kdo spí na zemi, žádné drogy nesehnal…
Je naprosto běžné, že freeteknaři na akci berou svoje psy i děti. Na komerční technoparty nemyslitelná věc. Mnoho z vás může moralizovat a litovat děti nebo zvířata. Můžu vás ujistit, že znám několik rodin, které takhle jezdí po akcích už odnepaměti a na jejich děti to nemá žádný negativní ani deformační vliv. Přes týden normálně chodí do práce a děti do škol(k)y, jedni dokonce úspěšně podnikají a o víkendu si jedou orazit na svobodnou akci, kde jim nikdo nediktuje jak se mají bavit, kolik je to bude stát a kam smí a nesmí vkročit. Není potřeba rozebírat fámu o vystresovaných psech, které se bojí hluku. Jednoduše, kdyby jim to bylo nepříjemné, tak by tam nebyli a spokojeně si nepobíhali po areálu nebo nepolehávali v blízkosti reprobeden. Jak známo, zvířata mají vyvinutější smysly a pohodovou a přátelskou atmosféru festivalu si viditelně užívají víc, než někteří přítomní účastníci.
Oba typy akcích mají jedno společné: násilí a agresivita se zde prakticky vůbec nevyskytují. Narozdíl od rockových koncertů a vesnických zábav je zde stále cítit ta mystická, kolektivní a přátelská nálada, která tyto akce provází od samotných prvopočátků. Jistý vliv v tom budou také hrát drogy umocňované dunivými šamanskými rytmy. Přeci jenom se tyhle lidi přišli bavit a ne se ožrat do nepříčetnosti a něco zničit, nebo někomu rozbít hubu.

Legálnost a zákony

Jedna z mála věcí, ve které jsou si oba typy akcí víceméně rovny. V dnešním policejním státě prakticky nelze uspořádat někde nějakou větší sešlost, aby o tom nevěděli patřičné úřady a majitelé pozemků. Nikdo nestojí o komplikace a tak se musí každá akce nahlásit, orazítkovat a zajistit. Pochopitelně na free scéně existují i ilegal akce, které za předpokladu nenahlášené akce na legálním pronajatém pozemku v tom horším případě končí příjezdem policie a nutností do 6:00 ukončit hudební produkci kvůli rušení nočního klidu. Přál bych vám zažít ten pocit, kdy v neděli ve tři ráno sundáváte desku z gramofonu, otáčíte se pro další a tam stojí policajti :) Ostřílení organizátoři s policií umí vyjednávat, takže často se přistupuje ke kompromisům jako je ztlumení hudby, případně stanovení určitých podmínek. Většinou to ale není nutné, protože pokud není akce nahlášená, policie ani neví, kam má jet pomáhat si a chránit se.
Mafie OSA se ve svých počátcích snažila pronikat i na freeparty, brzy ale zjistila, že se zde hraje hlavně z vinylů nebo vlastní tvorba z mašinek, proto se freeparty většinou vyhýbají a raději se soustředí na diskotékové ušmudlánky s vypalovanými CD.
Příliš se nemluví o tom, že freeparty jsou z pohledu zákonů a úřadů znevýhodňovány a očerňovány, masovější akce jsou infiltrovány provokatéry a potížisty, kteří mají za úkol narušovat jinak klidný průběh akce. Je to naprosto běžná věc z jediného důvodu: Peníze. Peníze jsou na žebříčku hodnot pro většinu svobodných lidí až na těch spodních příčkách a proto z těchto akcí nemají úředníčci a orgány žádný úplatek, daň nebo výpalné jako v případě komerční party. Není proto divu, že se tyto akce snaží potlačovat, omezovat, zakazovat a pomocí médií vytvářet to nejhorší veřejné mínění, když z toho pro ně nic nekápne a na jejich hlavy se pak snášejí stížnosti že byl v noci kravál a bordel…
To by tak bylo, aby se tu ty lidi bavili a my z toho neměli ani korunu!

Závěrem

Jak vidíte, rozdíly nejsou malé. Dalo by se to přirovnat k Windows a Linuxu.
Drahý, nebezpečný a nepřizpůsobitelný OS, který svému uživateli komplikuje život i práci, představuje bezpečnostní rizika a neumožňuje prakticky žádné úpravy versus svobodný, bezpečný a flexibilní systém, který je zdarma a můžete si ho přetvořit podle vlastních představ a požadavků tak, aby vám vyhovoval a nijak neomezoval. Přesto ve všeobecném měřítku stále vyhrává komerce a na free scénu je házena špína, nebo je záměrně potlačována a lidi se nechávají rádi ovlivnit, proto na linux nadávají, aniž by ho vůbec kdy zkusili…

Realita je taková, že se z freeparty stává masová záležitost a postupně se (k nelibosti mnohých) začíná přetvářet v hybrid komerční a free akce, protože stále více lidí zjišťuje, že na technoparty dostanou za hodně peněz málo muziky a na freeparty dostanou za málo peněz mnohem víc. Je to smutné, ale je to tak. něco takového se ale už říkalo na CZteku 2005 a vidíte, dnes máme smutné pětileté výročí a we’re still alive. Freetekno scéna se pomalu mění v něco, proti čemu sama ve svých počátcích rebelovala a to je špatně. Důkazem je konec czechteku jako takového, důkazem jsou lidé a elementy, které na freeparty nepatří, důkazem je rostoucí kriminalita a agresivita, která dříve na těchto akcích neexistovala. Můžou za to drogy, facebook a lidská blbost. Zatleskejte si, zničili jste něco, co už se nikdy nebude opakovat!

Na závěr ještě malá srovnávací tabulka, která celý dlouhý článek shrnuje do několika bodů :)

	freeparty	komerce
vstup	0, nebo symbolicky pár korun	několik stovek až tisíce
hudba	160-240 a více BPM	130-160BPM
DJs	není to podstatné	několik největších „star“, které jste už slyšeli tolikrát, že se vám to muselo omrzet
ceny	pivo:20,-; rum: 25,-	pivo:40,-; rum: 50,-(v těch lepších případech)
trvání	celý víkend/dokud jsou lidi	zpravidla vás ráno v 6 vyženou
osobní prohlídka	ne	ano, pokud u vás najdou vlastní pití nebo blbou kudlu, máte problém
hygiena, wc	záleží na okolnostech	mělo by být zajištěno, ale není zaručeno
drogy	alkohol a marihuana	extáze a pervitin
outfit	maskáčovina, xiltovka a palestina	úchylný metrosexuální kostýmek, chlupaté návleky nebo blikající rohy
obrazem