Naše letošní poslední kalba v Ponorce.
Přijedou hosti z Komatsu, budou se rozdávat malé vánoční dárečky a možná dojde i na moji koledu :)
Štítek: tekno
Letos už žádnej dramenbejs prosím!
Během pár posledních týdnů jsem měl několik nabídek na hraní. Jsou to nabídky od známých, volali mi dokonce i lidi, které jsem viděl možná jednou v životě, že pořádají akci a jestli bych si nechtěl přijet zahrát.
Pokud už na ten termín něco nemám, tak se zeptám, co je to za akci a odpovědí mi je, že se jedná o dnb party.
Jako slepý k houslím jsem koncem listopadu přišel k hraní v poslední Hale v Týništi (skutečně poslední, Hala je teď zavřená a nikdo neví, co bude dál). Prostě jsem tak nějak odkejval že bych mohl zahrát a ani jsem si pořádně neuvědomil, co to bude za akci a pustil jsem to z hlavy. Až za pár dnů mi zvonil telefon „…tak je to všechno dohodnutý, ale je to dramová akce, tak žádný šílenosti hele. Poslouchal jsem ten tvůj poslední setík a takový desky nech radši doma :) “
Dramenbejs? No jo, už jsem to slíbil, tak nemůžu cuknout.
Možná by mě mělo těšit, že je o moje vystoupení zájem a že mě stále někam zvou, ale zrovna na drumbácový akce… to moc radosti nemám.
Stále jsem přesvědčen o tom, že nehraju nijak zázračně a navíc nemám co hrát, ale ty, co mě chtějí na svoji party, jsou asi přesvědčeni jinak. Asi tuší, že v dramaturgii akce je dobré udělat nějakou změnu v programu, kterou spatřují právě ve mě.
Dvakrát do měsíce hraní bohatě stačí! Rozhodně ale ne na dnb party, kde se celý večer valí bezduché a monotónní odporné dnb tracky současnosti. Kdybych měl vypsat takovou hitparádu nejčastějších producentů a labelů na dnešních dnb akcích, tak tam rozhodně uslyšíte Noisii, Proketa nebo něco do Renegade Hardware. Prostě nudný a ničím zajímavý neurofunk a techstep, ze kterého se mi dělá špatně. A tohle mám poslouchat celý večer než se na mě dostane řada? Ještě navíc na výkonném zvuku? Děkuji za nabídku, ale musím ve vlastním zájmu odmítnout.
Už jsem přišel na to, proč mě po takových akcích bolí hlava. Není to chlastem nebo zahuleným klubem, je to právě tou odpornou muzikou, která je tak nahlas….
V Hale naposled jsem si to opět ověřil. Ačkoli jsem se díky upozornění vybavil drumnbassovými deskami, které jsem lehce kombinoval s ravem, teknem a ragga/breakcorem, byly to desky z dob, kdy se dnb dal ještě poslouchat a měl nějakou myšlenku a inteligenci. Celý večer ty ostatní djové valili právě ten odporný výše zmiňovaný typ drumnbassu a to mi vystačí na hodně dlouho a proto jsem si řekl, že letos už žádnej dramenbejs!
Tekno nebo Tekkno ?
Kdybych měl začít tím, který výraz se používá častěji, podle vlastních zkušeností můžu směle prohlásit, že je to TEKNO s jedním K.
Tuto doměnku bohužel těžko dokážu, protože googlefight.com v době psaní článku pojem tekno ani tekkno nezná a výsledku se nějak nemůže dopracovat.
Pak tedy nezbývá nic jiného, než se podívat do společnosti, kde se takové výrazy používají.
Z pořvávání lidí před bednama „dej tam ňáký tekno“ těžko poznám kolik KKKK má na jazyku, takže zase zůstaneme ve virtuálnu.
Při návštěvě některých diskuzí nebo chatů lze jednoduše zjistit, že psaní více KK ve slově zdržuje, protahuje celý text a je zbytečné, protože se předpokládá, že každý pochopí význam slova i bez nějakého přikrášlování.
Není těžké odhadnout, že oblibu více K ale i jINýcH KrAWiN má převážně puberta. Psaní takovým stylem trvá docela dlouho a ještě déle jim trvá něco pochopit… Právě zde má tekno muzika nejvíce příznivců, mladou krev a osvícení dosáhne každý, kdo zná alespoň několik významů symbolu 23 a na rychtě se nemálo vyndá :)
Ví ale alespoň jeden z deseti, kteří píšou „teKKno“, proč se to tak píše a jestli je vlastně mezi Tekno a Tekkno nějaký rozdíl?
Na začátku devadesátých let bylo v Evropě dost rušno a trochu to vypadalo jako když na náměstí přijedou houpačky, protože zejména v Anglii se od každého kolotoče, každé střelnice, každého stánku ozvývala jiná aoriginální hudba.
V roce 1991 měli The Prodigy venku 2 singly, The KLF už měli nějaký ten milion v kapse a ten rok se také dali do kupy 2Unlimited.
Hudební průmysl vydělával obrovské peníze a v kontrastu s tím pořádali Spiral Tribe první freeparty. Nově vznikajícímu hudebnímu stylu jungle by nikdo nehádal, že se zanedlouho zvrhne v drumandbass a vůbec celá světová hudební scéna se probouzela do počítačového věku.
A nemohlo tomu být jinak ani v Československu.
Miroslav Imrich má za sebou už poměrně pestrou hudební minulost. Působil/působí v kapelách Abraxas, Mentols, Variace, Galaxie a Atomový dudy, později koncertoval s metalovou skupinou Alarm. V tomto roce vzniká Imrich Tekkknofactory a přinášejí dosud u nás neslýchanou skladbu Who Is Mečiar?
Imrich Tekkknofactory – Who Is Mečiar? / Kdo Je Mečiar?
Ano, čtete správně je tam 3x K, protože už tenkrát bylo techno, tekno, a tekkno, přičemž platilo (a jistě tomu ani dnes není jinak), že čim víc K, tím tvrdší muzika.
Revoluční Who is Mečiar? bylo u nás vůbec první „techno cd“, které bylo možno koupit v Bontonlandu. Trochu to připomínalo funky, rave a techno, které jste tenkrát mohli slyšet od U96 nebo na věhlasných MayDay a právěže tím, že se Miroslav Imrich nebál používat neuvěřitelné množství různých samplů z jiných hudebních počinů a udělat z nich jinou novou a originální hudbu, se u nás zaryl pojem tekkkkno do podvědomí mnoha lidí na hodně dlouhou dobu.
Pravda je taková, že tenkrát byly škatulky nastaveny trochu jinak a spousta toho ještě nebylo objeveno, ale o tom třeba zase někdy příště :)
Dnes se nejen u nás, ale i ve světě s pojmem Tekkno setkáte jen zřídka, protože to přešlo tak nějak do jednoho významu a pro tvrdé tekno se lépe usadil pojem Hardtekno nebo Hardcore tekno, ale do toho bych se už nerad zamotával…
Každopádně tímto se pojem tekno výrazněji otřel o pozlátko hudebního byznysu a i dnes na nás doléhá lobby v podobě nechutných kompilací čágo belo tekno, které se skutečným teknem nemají vůbec nic společného.
Kalba na Mikuláše
Těšte se na pořádný hardcore rave náklep z mašin i z desek na Mikuláše!
Mikulhašská tancovačka, kterou jste už mnozí jistě zaregistrovali v tom blikacím černém rámečku v pravo dole ;)
více info na webu
Nová Figura
Během těch několika posledních dní, jsme s Hulínem připravovali nové figurácké stránky, které byly tento víkend už oficiálně spuštěny, nebo spíše bylo je už možno představit veřejnosti.
Jedná se o koncept, který jsem navrhnul už někdy před rokem, protože už tenkrát zase začal mít Mára svoje psychopatické záchvaty a smazal všechno na figura.freetekno. Proto jsem byl tou rozumnou částí Figury požádnán o to, jestli bych nedokázal vytvořit nové stránky.
Tomu jsem vyhověl a potom se situace zase nějak vrátila do starých kolejí, ten psychopat web obnovil ze zálohy a vše zase skoro fungovalo jako předtím.
Je to zhruba měsíc, co opět přestal fungovat guestbook. Není potřeba okolnosti nějak podrovněji rozmazávat, prostě má Figura od té doby nové stránky a na redirectu z freetekna se snažíme nějakým rozumným způsobem dohodnout.
Tímto děkuji Hulínovi za všechno, co pro nový web udělal. Přeci jenom má v práci víc času než já, takže jeho skillz jsou na vyšším levelu než ty moje a díky němu ten web funguje :)
Takže zapamatujte si, už nemáme web pod freeteknem, ale už to je FiguraSound.cz
Do konce roku bych chtěl dodělat ještě 2 rozpracované projekty, jenomže to nebrzdím já, ale ti, co si stránky objednali a nejsou schopni dodat potřebné materiály (fotky, texty)…
Kam o víkendu?
Dlouho se nic nedělo a najednou je tento víkend spousta zajímavých událostí. Pojdmě se tedy podívat na některé z nich.
Začneme poslední letošní akcí venku, které se měla Figura také zůčastnit, jenže zrovna máme bedny v opravě a není auto a vůbec se celá situace kolem Figury tak trochu komplikuje a není to tu potřeba rozmazávat.
Letos naposled venku. K tanci a poslechu zahrají na třech pódiích:
Squadra Speciale, Tranzit, Swamp, Protoss, DWC, Urna, Collapse.
Od pátka do neděle poblíž Meziříčka
Nesmím zapomenout vyzdvihnout dnb conference, kam se vydá většina těch, co nechtějí nebo nemůžou jet takovou dálku do Meziříčka.
Je dobře, že se kluci konečně taky vypracovali z Malibu, přes Žluťáka až do L klubu. Pravidelní návštěvníci dnb conferencí už velmi dobře vědí, jakým směrem se bude hudební produkce ubírat – hardstep a tech-dnb. Neboli jak já říkám vrchol nevkusu, ale proti gustu… Příznivců monotónních zacyklených smyček je mnoho, takže tato akce se do hudebního vkusu strefí nejednomu příznivci elektronické hudby.
Bude to tak trochu nestandartní pojetí pátečního večera, než je v L klubu zvykem, protože většinou se zde na hlavním pódiu hrají rovné beaty a na vedlejším zlámané. Tentokrát se to bude lámat na obou pódiích. Na menším uslyšíte dubstep, breakbeat, liquid funk, který zahrají Side9000, Denius, Mr. Pupitz & Hech, Kotlyk, Parabot, Pawouk a Trifid. Na hlavním pódiu budou hrát umělci jejichž současná tvorba mi způsobuje nevolnost, no a ještě to poslouchat na … (ani nevim, co tam bude za zvuk). Při poslechu jejich mp3, které jsou ke stažení na netu nebo toho, co mají na myspace profilech se mi dělá špatně od žaludku…
Konkrétně: Concord Dawn, Limewax (možná že jsem od něj kdysi dávno měl jednu desku), Counterstrike, Fanu, Pixie (samozřejmě tahák na lidi), Ufo b2b Spool, Soldik b2b Mercur, Keshu b2b Formitox.
Takže kdo má rád nevkusně uměle agresivní drumandbass, spousty reklam a drahé vstupné, má tento pátek jasno :)
V sobotu 11. října 2008 zazní v ulicích měst po celém světě protest proti omezování občanských svobod, nadměrnému sledování a kontrole, ať už státním nebo komerčním sektorem. Všichni, kterým není lhostejná současná situace, vyjdou do ulic s heslem „Svoboda místo strachu“. V Praze se akce spojí se znovuoživeným DIY Karnevalem.
Mánie sledování a kontroly se nezadržitelně šíří. Státní „velký bratr“ i jeho komerční „mladší bratři“ sledují stále důkladněji, co děláme, komu telefonujeme, kam jdeme, s kým se přátelíme, jaké jsou naše zájmy, k jakým skupinám patříme. Roste počet propojovaných a vyhodnocovaných databází, které jsou využívány k identifikaci i postihu lidí.
Výsledná ztráta soukromí a důvěry ohrožuje svobodu slova stejně jako profesní ochranu důvěrnosti u lékařů nebo novinářů. Nadnárodní spolupráce vytváří „Evropskou pevnost“ namířenou proti uprchlíkům a cizincům, ale také proti politickým aktivistům, sportovním fanouškům, nepohodlným subkulturám, chudým i dalším různě znevýhodněným skupinám.
Pod vlivem stále větší kontroly, se jedinci obávají svobodně hájit svá práva v obavě před dalším záznamem v úřední databázi. Masová kontrola tak ohrožuje samu podstatu demokratické společnosti. Mění společnost v apatickou masu konzumentů, kteří „nemají co skrývat“ a lehkomyslně se vzdávají svých svobod. Navíc je zřejmé, že nás elektronická evidence a sledování nezabezpečí před kriminalitou ani před pověstnými teroristickými útoky.
K celosvětovému trendu se aktivně připojuje i Česko v čele s hlavním městem Prahou. Aktuální rozsáhlé zvýšení policejních pravomocí nemá obdobu ani racionální zdůvodnění. Blízkou realitou však je jak rozšíření takzvaných donucovacích prostředků, tak i fyzický a virtuální vpád policistů do našeho soukromí.
Hlavní město zavedlo několik vyhlášek, které drasticky postihují sebemenší prohřešky. Na pražské bezdomovce připravuje namísto koncepčního řešení tvrdou represi. Praha tak zřetelně směřuje k dalšímu utužení už tak sevřeného ducha největšího evropského maloměsta.
Věříme, že respekt k soukromí je podmínkou lidské důstojnosti. Svobodná společnost nemůže existovat bez nedotknutelného prostoru soukromí. Proto vyjdeme 11. října 2008 do ulic protestovat proti posedlosti bezpečností a kontrolou.
Zveme všechny, aby se k iniciativě „Freedom not fear“ připojili.
Tak doufám že si vyberete. A pokud by vás zajímalo, jakou že akci tento víkend navštívím já, tak vám prozradím, že žádnou z výše uvedených, protože musím v sobotu brzo ráno vstávat, být střízlivý a fungovat celý dlouhý den. Povinnosti… Takže připadá v úvahu maximálně Velká pardubická steeplechase tuto neděli…
První beat
Čas od času dávám někomu z přátel lekce djingu.
Nejde o nějaké plnohodnotné učení hraní z gramofonů, je to spíše jen takové seznámení s tím vším. Přeci jenom snad každý si chtěl někdy zkusit ten pocit být Djem, tak proč jim ten pocit na chvilku nedopřát :)
Někteří již mají drobné zkušenosti s mixpultem a gramofony, jiní při pohledu na tolik čudlíků nechápavě kroutí hlavou…
Nechci tu popisovat proces seznamování s mixpultem a gramofony, protože vysvětlování co je k čemu, jak tohleto a támhleto funguje je zdlouhavé a ikdyž by se to nezdálo, pochopení toho všeho zabere dost času. Sám nechápu, proč některým (převážně děvčatům) trvá tak dlouho zapamatovat si co jsou výšky, středy, basy, šavle a crossfader.
Samozřejmě, že těch čudlů je na mixpultu víc (pro zjednodušení lekce používám „nejjednodušší“ mixpult, co momentálně mám – Stanton SMX 501 hlavně taky kvůli tomu, že se do něj dají píchnout 2 sluchátka) a vysvětlit zájemci o lekci to, že se o ostatní kroutítka a čudlíky nemusí zajímat, je někdy dost obtížné…
Téměř všichni, kterým jsem vysvětloval principy mixování už měli nějaké zkušenosti s djingem na počítači. A to je moje chvíle:
Dám desku na talíř, položím přenosku na začátek a najdu první beat, takhle ten první beat šmudlám sem a tam a povídám “ Sáhni si na to, tohle na kompu nemůžeš“
A skutečně :)
Žák je z toho všeho najednou malinko zmaten, takže pocit prvního beatu v ruce si tolik neužije a brzo desku pustí aby hrála, ale já mám z prvního beatu a vůbec zvuků pro šmrdlání sem a tam takový příjemný těžko popsatelný pocit…
Dynamický, hutný a hlasitý kopák je něco kouzelného, stejně tak jako různé zvuky nebo vokály (kupříkladu dříve zmiňovaná Edith Piaf a její Non,Je Ne Regrette Rien) a práce s nimi je jednoduše radost.
Nedokážu si představit, že bych měl hrát z cd playerů nebo přes nějakou virtuální napodobeninu na počítači… Někteří můžou namítat, že scratchovat se dá i na cd playerech, jenže člověk se tím tak připravuje o přímý kontakt s médiem a zvukovou stopou přímo a pocit prvního beatu pod prsty mu nahrazuje jakýsi jog, což mne opravdu vůbec nemůže uspokojit. Stejně tak i celkem slušné vymoženosti Xwaxu mají sice mnoho předností, ovšem ten pocit přímého kontaktu se skladbou se nedá nahradit přes převodník a obrazovku počítače…
Naštěstí je na akcích stále běžné vídat že se sejdou djs, co mají bágl plný vinylů a pokud má ten večer hrát někdo, kdo bude složitě zapojovat počítač a přepojovat signály, tak na něj ostatní djs koukají s takovým podezíravým pohledem a někteří se mu snaží i pomoct to Serato zprovoznit. Výsledný odehraný set je už v režiji kvality zvuku a zvukaře (pokud nějaký je) a samozřejmě v schopnostech dje. Někdy se bohužel stane, že se djovi Seratistovi publikum nepodaří přesvědčit, že poslouchají analogový signál a to je špatné.
Nemůžu tvrdit, že mi to s gramofony jde na jedničku, ale i tak mi práce s analogovým signálem přináší radost.
Někteří ke scratchování používají klasické gramofony a klasické desky, někteří gramofony a Time Code vinyly, ti ostatní nepoužívají gramofony.
Mezi ty ostatní bez gramců patří všichni cdčkaři, mptrojkaři nebo jednoduše PCčkáři, ale k těm se pojem scratch dá přiřadit velmi těžko. Existují taky magnetofonáři, kteří převíjením pásek dokáží někdy trumfnout desky a pak to umí ještě tenhle chlápek:
Není DJ jako DJ
Když se řekne „DJ“ většina lidí si vybaví diskotéku a ožralého bezcharakterního chlapíka za stolem s mašinkama, který (na přání, resp. za panáka) pouští komerční hitovky z CDček a občas do mikrofonu pronese nějakou dvojsmyslnou hlášku.
Tak takovým lidem se správně říká pouštěči nebo ještě lépe jukebox.
DJ je zkratka z anglického Disc Jockey. Slůvko disc znamená gramofonovou desku nebo talíř. Význam slova jockey má v angličtině více významů, jako je obsluhovatel, řidič, manévrovat/manipulovat, ale ve slovníku najdeme také ošidit, klamat nebo přinutit trikem.
Práce DJe je prostě sesynchronizovat a prolínat 2 skladby do sebe tak, aby posluchač měl dojem, že poslouchá souvislou nekončící hudbu, případně aby přechod mezi těmito tracky nepostřehl (techno, house, dnb). Jednoduše řečeno, je to ten, kdo pouští hudbu.
Tuhle za mnou přišel jeden známý a vyptával se mě jak to mám vůbec s hraním a jak se zvukem. Povídám, že máme něco kolem 5kW a kluci chtěli stavět ještě další basáky. A on že potřebuje dje, co by mu hrál na svatbě :) Na to jsem mu odpověděl, že by svatební hosté asi nebyli moc nadšení z toho, co bych jim tam zahrál…
Podobná situace se mi přihodila asi 2 roky zpátky, kdy mi volal jiný známý, majitel restaurace, že budou mít u nich v hospodě dětský den a potřeboval by dje, co by tam capartům pouštěl Dádu Patrapnsovou a Maxim Masturbulenc… To jsem se začal smát, protože mě hned napadlo, jakou psychickou újmu bych dětičkám způsobil, kdybych tam na ně vybalil noise terror :) No podařilo se mi ho přesvědčit, že si nevybral zrovna tu správnou osobu, že sice mě hodně lidí za dje považuje, ale tak trochu jinak, než je zvykem a vysvětlil mu pojem mezi djem a pouštěčem… Nakonec jsem mu poslal kontakt na jednoho člověka, o kterém jsem věděl, že kdysi dělával diskotéky, nevim jak je na tom teď, ale že tohle by eventuelně byl ten pravý člověk, kterého hledá. A ve finále mu poslal ještě varování BACHA NA OSA ! Ani nevim jak to nakonec dopadlo, ale tahle nabídka mě pobavila na celý týden :)
Musím se přiznat, že z CD jsem nikdy pořádně nehrál a ani nevim, jestli bych zvládnul odehrát set z cd playerů… Každopádně někdy bych si chtěl zkusit jaký to musí být pocit pouštět těm zdegenerovaným diskantům kabáty a ploužáky a prostě dělat deejaye na takových pochybných akcích a diskotékách, kdy by za mnou lezli děcka, že by chtěli pustit tuhle a tuhle písničku a jestli nemám „nějakej trenc, hiphop nebo árenbíčko“ (taky se mi už stalo)…
Možná, že chvilku by mě to bavilo, ale jak se tak znám, tak bych jim hned po půlnoci pouštěl tu moji diskotéku a asi bych je stejně musel všechny postřílet, protože co se na diskotékách a zábavách schází za stádo ožralejch diskantů bez jakéhokoli hudebního vkusu, to mi hlava nebere…
Bohužel i takoví lidé žijí mezi námi.
Každopádně ke splnění mého přání zkusit si zahrát pro lidi něco jiného, jsem zase o kousek blíže, protože jsem dostal staré desky s Edith Piaf, Donna Summer, Visací zámek, Pink Floyd, Mireille Mathieu, F.R. Čech, nebo album To je nářez od skupiny Tři sestry.
Vše ve velmi zachovalém stavu a mám z nich ohromnou radost :)
Kdyby se vám doma válely staré gramofonové desky v ucházející kvalitě, které si beztak nemáte na čem přehrát, tak mi je můžete nabídnout, rád vám od toho těžkého asfaltu pomůžu ;) Rozhodně nepohrdnu kdyby někdo nabízel desky od Led Zeppelin, Beatles, nebo Abba, případně jazzové nahrávky třeba Buddy Rich, vážnou hudbu atd
Poslední free party na Mělicích
Rozhodně to není poslední open air tohoto roku! Venku se bude hrát ještě za měsíc, ale nepředbíhejme…
Tuto sobotu 13.9.2008 bude Figura dělat poslední tancovačku na pláži na Mělicích u Přelouče. A když poslední, tak to bude velice speciálního charakteru. Mluvilo se, mluví se o karnevalu ! Takže masky s sebou! Ne že se převlíknete za ještěry, jako po celý rok!
V jednání byly i nějaké kapelky, že by odpoledne-navečer hrála živá hudba, ale nějak se to zamluvilo a další informace se ke mě nedostaly, takže se necháme překvapit :)
Aby toho nebylo málo (zvuku), tak přijede z Prahy Squadra Speciale a přivezou si taky bedýnky, takže to bude pořádně bouchat až do… neděle… prostě až dojde benzín v centrále :)
Mám něco nových desek, které jsem na lidech ještě netestoval, takže toto bude dobrá příležitost :) Předpověď počasí hlásí, že by nemuselo pršet, ale žádné vedro zrovna nebude a zvlášť u vody. No jo, přeci jenom léto končí, ale snad to nebude tak extrémní, taky už jsem hrál na akci, kde byly v noci 2˚C to má člověk chuť si vzít k tomu mixáku rukavice, ale v rukavicích se nedá hrát…
Vstup je jako vždy samozřejmě free, bar hned naproti, aby nebyla v noci zima, tak určitě bude i nějaká ta fireshow a pořádnej kravál je samozřejmostí. Takže nezapoměňte v sobotek dorazit na poslední kalbu na Mělicích ;)
Ideální DJ gramofon
Pokud mám někde zahrát, téměř vždy potřebuju vědět, jaké gramofony budou ten večer k dispozici, abych se podle toho vybavil deskama.
Často se dostávám s některými Djs do sporu o tom, jaké gramofony jsou ty nejlepší. Většina Djs tvrdí jednoznačně Technics a nedá na ně dopustit. Nutno podotknout, že to jsou Djové, co mají pouze jeden svůj styl a pro jejich potřeby je takový gramofon značky Technics tou jedinou a správnou volbou. Já o takových diskjockejích tvrdím, že hrají hudbu ze 70. let minulého století– tedy že hrají hudbu z dob, kdy se tento gramofon začal vyrábět a proto jim vyhovuje.
Jenže žijeme už v 21. století !
Samozřejmě, že gramofony Technics jsou jediné přístroje, na které se dá (často, netvrdím že vždy) spolehnout, v ideálních podmínkách výborně drží rychlost, minimálně vazbí, mají obrovskou odolnost a mnohaletou tradici. Prostě to jsou držáky. Proto naprostá většina známých Djs požaduje pro hraní Technics. Je to pro ně prostě jistota a jsou na ně zvyklí, proto od nich uslyšíte téměř vždy bravůrní mixy.
Čím větší „hvězda“, tím nekompromisnější nároky na techniku, na které by dokázal snadno a lehce mixovat i naprostý amatér po troše tréninku.
Nechci zpochybňovat kvality takových Djs, ale můj názor je ten, že opravdu dobrý DJ se pozná podle toho, že dává kvalitní mixy i třeba na řemínkáči. Jak ale poznat dobrého Dje, když vám nezahraje z ničeho jiného, než z gramce Technics SL–1200 a mixáku Pioneer DJM 600 ? Pokud si jako pořadatel pozvete nějakou „hvězdu“, co vyleze na pódium a uvidí na stole něco jiného než Technics a šestistovku nebo osmistovku Pioneer a prohlásí že na tomhle hrát nebude, tak co si o takové „star“ myslet? Umí vůbec hrát, nebo umí hrát jenom na Technicsech?
Kdybych si chtěl hrát na hvězdu, taky bych si koupil Technicsy a Pioneera, 70% vinylů bych zahodil a poctivě trénoval na této technice a požadoval od pořadatelů právě toto vybavení na akci. Asi to vypadá blbě, když požaduji alespoň jeden „normální“ gramofon s pořádným pitchem a tak trochu by se dalo říct, že často mám nutkání taky prohlásit, že na tomhle teda rozhodně hrát nebudu :)
Taky jsem už několikrát hrál ze dvou Technicsů a jednoho AA HTD 4,5, abych mohl alespoň trochu junglit :) Nicméně lidi odemě očekávají mashup a já je nechci zklamat jenom proto, že v klubu mají předpotopní gramofony…
Gramofony Technics se začaly vyrábět v roce 1973 a jejich koncept se prakticky dodnes téměř nezměnil (kromě otočného potenciometru regulace rychlosti). Tato značka znamená (znamenala) nepsaný standart mezi Djs a v drtivé většině klubů ještě dnes narazíte právě na tyto gramofony. Naštěstí to tak vypadá, že jejich výroba se blíží ke konci! Což by znamenalo jejich postupné mizení z klubů a prudký vzestup jejich ceny.
Pokud má dj širší záběr hudebních stylů a rád je střídá, nebo hraje-li tzv. nadstandard, tak gramofony Technics nemá v oblibě, právě kvůli jednoduchosti a nedostatečnému rozsahu pitche. I já s tím mívám neskutečné problémy a hraní na takových gramcích vyžaduje dopředu dobře promyslet, co si na nich lze dovolit a co ne. Jasně, znám MK5 s 16% pitchem, ale to je spíše skoro výsměch a model, se kterým technics docela zaspal dobu. Je to rozhodně lepší než 8%, ale ani to mi často nestačí a taky není zaručeno, že zrovna tenhle předražený gramec budou mít na každé akci… Téměř vždy si na akci u které dopředu nevím technické zázemí, beru s sebou i několik desek navíc, které by byly prolnutelné i na mizerném pitchi právě jako pojistku proti Technicsům.
Ne vždy to ale vychází tak, jak by mělo…
Jaký by tedy byl ideální gramofon podle mého názoru a potřeb?
- Tak zaprvé ta nejdůležitější věc je pořádný rozsah pro pitch control a (nad)standartní výbava. I 20% mým deskám leckdy nestačí. Upřednostňuji tedy gramofony s možností přepnutí na 50%, neměla by chybět možnost pustit desku pozpátku (s tím se dají dělat neskutečné věci) a regulace startu a dojezdu talíře.
- Držení otáček a přesnost je pro všechny djs ta nejdůležitější věc a k prvnímu bodu trochu protiklad, protože čím větší citlivost pitche, tím horší je přesnost a chytit tu správnou rychlost vyžaduje hodně citu a dorovnávání desky.
- Další důležitou věcí je konstrukce. Jedna z nepříjemných vlastností všech gramofonů na trhu je nízká odolnost proti zpětné vazbě. Jak dobrý je gramofon v tomto směru, se ukáže až na výkonném zvuku, když se skladba dostane do tiché pasáže a gramofon začne „vazbit“. Jediné gramofony, které jsou proti zpětné vazbě víceméně imunní jsou gramofony značek Technics a Vestax (v ideálních podmínkách). Někde jsem viděl video, kde Dj položil jehlu na stojící desku a „hrál“ bubnováním do těla gramofonu…
- Výdrž a životnost jsou velmi důležité požadavky na gramofony od naprosté většiny uživatelů, protože gramofony často cestují s celým soudsystémem jen tak pohozeny mezi reproduktory v dodávce a pak se od nich očekává 100% funkčnost i když do nich třeba prší nebo do nich někdo vyleje pivo a klepe popel z cigaret. V klubech musí takový gramofon odehrát několik sezón bez závady nebo servisu a pozvaní Djs se k takové technice nechovají zrovna jako k vlastní…
- Síla motoru a provedení talíře. Při prvních zkušenostech s American Audio HTD 4,5 nebo některými gramofony značky Reloop mě velmi mile překvapila síla motoru, kdy se do toho může člověk hezky opřít, když má k dispozici kroutící moment 4.5 kg/cm. Zvlášť pak u modelu Reloop RP-6000 MK6, kde se síla dá hezky regulovat (otázkou ovšem je, jakou to bude mít životnost) Jako nevyhovující mi také příjde drážkování talířů jako má třeba Numark nebo Vestax. Nejideálnější jsou standartní vystouplá kolečka, které do blikání stroboskopu znázorňují rychlost otáček (upřímně, nikdy jsem to během hraní nesledoval ani nepotřeboval, jen mi takový povrch nejlépe vyhovuje a taky se méně špiní)
- Design. Pokud je možnost, téměř vždy si gramofon otočím „na výšku“ a mám rád, stejně tak jako normálně, mít tlačítko start/stop v levo dole. Proto jsou battle gramofony dobrou volbou a vhodně uspořádané tlačítka jenom usnadňují hraní a důležité je také, aby si dj třeba rukávem nechtěně nezavadil např o kolečko vypínání motoru.
- Phono i Line výstup je šikovná věc, když už se vám na mixáku nedostává některý ze vstupů a je potřeba takový gramofn píchnout třeba do line vstupu.
- Možnost výměny kabeláže. Tedy kabely nejsou pevnou součástí přístroje a dají se podle potřeby měnit za kvalitnější nebo delší a při případném poškození šňůry se nemusí dávat celý gramofon do servisu.
Jak vidíte nejsem vůbec skromný a závěr je takový, že ideální gramofon neexistuje! Mohlo by se zdát, že většinu těchto požadavků by mohla splňovat značka Reloop nebo Stanton. Jenže k nim by bylo potřeba ještě tahat na akci 2 těžké dlaždice a přikoupit nějakou speciální přenosku a antivibrační podložku… A navíc samotná značka Reloop není zrovna příliš kvalitní co se zvukových a mechanických vlastností týče a vesměs se vyrábí na stejné lince jako ostatní podobné gramofny jiných značek.
Kdybych se momentálně rozhodoval (a že se brzo budu rozhodvat) jaký pár gramofonů pořídit, vyhrála by to značka Vestax, konkrétně model Vestax PDX 3000. Nesplňují sice hodně mých požadavků, ale ty, na které kladu největší důraz (kvalita, výdrž, pitch a (ne)vazbení) jsou pro mě důležitější, než ostatní maličkosti.