BV8000Pro po roce používání

Blackview BV8000Pro mám již více jak rok a přináším zhodnocení používání telefonu za celou tu dobu. Vyplatí se koupit?

Nestává se tak často, že mi jeden telefon vydrží více než rok a navíc, že s ním budu spokojený.
Rok se s rokem sešel a od minulého srovnání odolných telefonů jsem obdržel hned několik dotazů na spokojenost používání telefonu Blackview BV8000 Pro a tak by bylo dobré se na tento telefon podívat s ročním odstupem. Prvotní nadšení mírně vyprchalo (jako asi u všeho) a ačkoli všechny pozitiva telefonu jsem vypsal v minulém článku, tak teď bych se rád soustředil na ty horší stránky přístroje, které potenciální kupce pochopitelně zajímají nejvíce.

Pojďme si tedy připomenout ty pozitiva, které nijak neomrzely, ani se vlastně za ten rok nijak nezměnily a trochu je doplnit nebo upřesnit i těmi negativy:

Na prvním místě musím znovu vyzdvihnout odolnost vůči vodě i prachu. Ať už se s telefonem koupete, sprchujete nebo ho jen oplachujete pod tekoucí vodou, stále se můžete spolehnout na to, že se voda do telefonu prostě nedostane. S koupáním a oplachováním telefonu souvisí první nešvar zmiňovaný i minule: Pokud máte hodně tvrdou vodu a proud nasměrujete přímo na vrchní hranu přístroje, může si telefon myslet, že jsou v něm zapojená sluchátka. Stává se to i po delším pobytu ve vaně, když máte hodně pěny, nebo jako když naschvál čekáte důležitý hovor a zrovna si telefon opláchnete u studny, tak se s volajícím prostě neuslyšíte. Musíte telefon vypnout, vysušit zdířku na sluchátka a znova zapnout. S vodou souvisí i citlivost displeje a čtečky otisků prstů. Pokud chcete fotit pod vodou, docela běžně se stává, že se vám to nepovede, protože hladina vody nejčastěji stáhne oznamovací panel dolů, přesouvá ikonky, zapíná Bluetooth nebo navigaci a prostě tak různě náhodně dělá brikule na displeji. To je ovšem problém u všech displejů u všech voděodolných telefonů. Telefon se prostě pod vodou ovládá velmi obtížně. On i takový déšť za vás dokáže napsat smsku nebo vám schovat nějakou ikonku na ploše :) Čtečka otisků prstů funguje pouze za sucha. Pokud máte na rukách nebo na čtečce vodu, je prakticky nemožné odemknout telefon. Koho by to zajímalo, tak čtečka otisků prstů sejme i kočičí tlapky :)

baterieAni po roce nepozoruji žádnou degradaci baterie. Udrží telefon v chodu klidně celý den intenzivního používání a při šetrném provozu stačí nabíjet jednou za 4 dny. V prvních dnech, kdy telefon ještě nedostal poslední aktualizaci, se docela rychle vybíjela baterie při zapnuté úspoře dat. V současné verzi ta spotřeba energie není tak výrazná, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se zapnutým spořičem dat ta baterie ubývá rychleji… Největší žrout baterie je roaming. Pokud máte obsazeny oba sim sloty, tak se vám baterie dokáže vybít I klidně za půl dne.

Volání, data, konektivita. Ani po roce se nic nezměnilo. Pokud je při telefonátu špatně slyšet druhá strana, většinou bývá problém právě tam nebo u operátora. Telefon si drží signál, hovory jsou krásně zřetelné a hlasité (pokud má protistrana kvalitní telefon nebo volá z pevné linky), hlasitý odposlech je slyšet na celou místnost, navigace je přesná bez výpadků, wi-fi chytá nejlépe ze všech dostupnýh přístrojů, co mám doma. Spárování s okolními BT zařízeními je bezproblémové. Kamarád si také koupil tento telefon a zaskočilo ho, že do něj nezapojí audio jack od reproduktorů. Někde se určitě dá pořídit redukce na delší jack, ale já mu rovnou doporučil BT modul k reprákům, alespoň nemusí tahat kabely a při poslechu může mít telefon pořád v kapse.

Konstrukční nedostatky se tu také najdou. Na odolnost si stěžovat nemohu. Telefon mi již mnohokrát spadnul displejem na beton nebo dlažbu z mnohem větších výšek, než z té, která byla pro BV5000 fatální. Na fólii na displeji je již mnoho nehezkých škrábanců a vrypů, nicméně sklo pod ní by mělo být netknuté. To ale nemohu potvrdit, ani vyvrátit, ta fólie tam je celý rok a zatím slouží jak má. Nešetrné zacházení a nespočet pádů je znát hlavně na hliníkových bočnicích a zadním krytu SIM karet.
Právě ty hliníkové bočnice jsou trochu nešťastně řešené. Protože telefonu chybí jakékoli očko nebo tvor, na který by se dalo zavěsit poutko, musel jsem si ve vnitřní straně levé bočnice vypilovat malou drážku, kterou vedu lanko obtočené kolem prvního šroubku. Vyzkoušel jsem mnoho materiálů od režné nitě až po vlasec na sumce. A ano několikrát obmotaný vlasec zatím vydržel nejdéle. Přesto se čas od času přetrhne nebo se rozláme plastové poutko na jeho konci a je potřeba ho vyměnit. To znamená rozšroubovat všechny 4 mini šroubky s hvězdicovou hlavou a navléknout nový vlasec za spodní šroubek. Konstruktéři tohoto telefonu ale nepočítali s tím, že budu ty bočnice co 4 měsíce rozdělávat, takže už hned po prvním rozdělání se hlavice šroubků trochu zdeformovaly a jeden se dokonce protáčí a to ani nebylo potřeba vyvinout žádnou extra sílu. Ovšem i běžný uživatel, který neplánuje žádný takový tuning by měl čas od času bočnice odmontovat a vyčistit to pod nimi. Pod těmi bočnicemi se totiž zaržuje ohromné množství špíny a prachu!

Musím také upozornit na hlasitý reproduktor. Pokud budete příliš dlouho poslouchat hudbu přes repráček na maximální hlasitost, tak ho můžete zničit! Můj repráček se asi po hodině a půl hlasité reprodukce dost znatelně opotřebil. Chrčí a od té doby přehrávané upozornění, vyzvánění nebo hudba není v takové kvalitě, než byla před touto diskotékou…

Začátkem tohoto léta dostal telefon další aktualizaci, která na první pohled žádné velké změny nepřinesla. Subjektivně prodloužil výdrž baterie a trochu usměrnil neposlušné widgety na ploše, které se ne vždy správně aktualizovaly po restartech telefonu. Jestliže se některé widgety před aktualizací nechtěly správně zobrazovat po sedmi z deseti restartů, tak nyní se to děje „jen“ ve třech z deseti restartů. Ono prve zmiňované „lupání“ při projíždění Twitteru nebo jiné aktivitě procesoru bylo odstraněno v některé z předchozích verzí a pokud si nyní chcete poslechnout šveholení elektroniky, tak musíte přiložit ucho k repráčku v naprostém tichu.

I navzdory extrémně horkému létu mi telefon nikdy nezobrazil hlášku o přehřívání. A že při rychlonabíjení nebo hraní náročnějších her zadní hliníkový kryt vážně hodně „topí“. Nicméně to nabíjení není vždy rychlé. Už několikrát se mi stalo, že se telefon originálním kabelem a originální nabíječkou nenabil za hodinu, ale trvalo mu to celou noc. Způsobují to nečistoty v konektoru nebo špatně zasunutý kabel. Stačí konektor profoukout stlačeným vzduchem nebo kompresorem a nabíjení zase frčí bleskovou rychlostí.

Nikdy se mi nestalo, že by telefon vytuhnul. Pouze u dřívějších verzích firmwaru bylo znát, že k tomu inklinuje, ale nikdy se nezaseknul, ale prostě se samovolně restartoval. Nikdy nebylo potřeba obnovovat telefon do továrního nastavení nebo řešit nějaký reset. 6GB RAM je dostatečně velká, přesto se občas stane, že při odemykání otiskem prstu telefon zavibruje okamžitě, ale trvá mu další třeba i 4 sekundy, než rozsvítí obrazovku. To je věc, která se výjimečně stane, pokud má telefon spuštěnou špatně optimalizovanou aplikaci a docela mi vadí. Vůbec poprvé a naposledy mi telefon zobrazil hlášku o vyplnění RAM z 91% v zahraničí při roamingu, zapnuté navigaci a několika náročných aplikací na pozadí. Jinak jsem varování na využití RAM nikdy nezaznamenal.

Automatické otáčení displeje mám v 90% času vypnuté, protože to nefungovalo úplně dokonale a plynule. Po nějakém čase jsem zjistil, že je totálně rozhasená kalibrace senzorů. A nejlíp se mi to podařilo zkalibrovat přes servisní menu *#87#, stejně tam je ale pořád odchylka asi 2°. Naštěstí nepoužívám aplikace vyžadující gyroskop, takže mi to tolik nevadí…

Co říci závěrem? Nic není dokonalé. Chyby a nedostatky se najdou na každém přístroji jakékoli značky. S BV8000 Pro jsem nadmíru pokojen i po roce používání. To, co se dá označit za problémy jsou jen maličkosti a na pohodlné a spolehlivé používání má takřka nulový vliv.

Trezor T

Tímto článkem bych rád navázal na původní článek Dogecoinmánie z roku 2014, následně aktualizovaný v divokém roce 2017, kdy se ceny kryptoměn vyšplhaly do závratných výšin. A zároveň opět trochu popíchnul a naštval těch několik nepřejících nocoinerů, kteří mi posílají katastrofické články o tom, jak je bitcoin (a kryptoměny obecně) bublina a jak to celé špatně dopadne. Nutno podotknout, že nocoineři (nocoiner = frustrovaný závistivec, který nestihl nakoupit kryptoměny za levno a tak je teď bude proklínat a usvědčovat se o tom, jak jsou špatné) nejčastěji přeposílají články na novinky.cz a obecně kryptoměnám rozumí asi tak stejně, jako diskutující na zmiňovaném zpravodajském webu.

No, pokud jste nocoineři, nemá smysl vám vyvracet vaši mantru. My, co máme informace i z jiných zdrojů, než z Novinek, se tomuhle hysterčení můžeme jenom smát, HODLovat a diverzifikovat své coiny, které se jen během toho loňského roku zhodnotily o tisíce procent.

Na druhou stranu zase jiný můj kamarád o kryptoměnách ještě nedávno nevěděl vůbec nic a před pár měsíci jim zcela propadl, je nadšený z technologie blockchainu (největšího vynálezu 21.století) i možností, které kryptoměny nabízejí, byť je ještě dnes mnoho lidí nedokáže pojmout, nebo jim chybí ten správný nadhled a informace. Sice začal na krypto burzách obchodovat až koncem roku, kdy se ta tzv. „bublina“ blížila vrcholu, ale přistupuje k tomu velmi zodpovědně, zjistil si informace, nastudoval whitepapery a dnes po několika měsících má větší přehled, než mám já po několika letech. A daří se mu. A i já mám radost z jeho nadšení a vždycky dobře pokecáme o tom, co je nového, jaké zprávy zahýbaly s trhem, co očekávat a na co vsadit. Tak to má být!

Ano, diverzifikoval jsem, investoval, re-investoval, riskoval, neprohloupil. Vsadil také na litecoin, ethereum, dash, zcash atd. Kdybych to neudělal, asi bych se proklínal a dnes bych měl víceméně to, co jsem měl i před tím rokem. Přesto i letos platí to, že největší zisky mi plynou z pasivního zhodnocování, virtuální těžby a HODLu. Dává mi to vážně moc pěkné vyhlídky na to, že hypotéku nebudu splácet 30let, ale celou ji splatim třeba už za 3 roky…

Asi mi to nebudete věřit, ale vážně mě potěšilo, že bitcoin začal zase klesat. Očekával jsem podobný vývoj, jako byl po roce 2014, kdy byl na grafu relativně klid a tři roky byl bitcoin mimo pozornost. Rád bych si vychytal ten vzácný okamžik, kdy bude cena bitcoinu na minimu a já si tak mohl levně přikoupit. Bohužel ceny pod 1000$ za jeden bitcoin se už pravděpodobně nikdy nedočkáme, takže teď nezbývá nic jiného, než sledovat grafy, informace ze světa kryptoměn, analýzy a porovnávat s minulým obdobím (protože historie se neopakuje, ale rýmuje), věřit předpovědím znalců v oboru a hlavně spoléhat se na svůj vlastní úsudek a ve správný okamžik ještě pár coinů přikoupit. Přikoupil jsem něco málo bitcoinů, když teď nedávno cena klesla k 6000 USD. Spíš jsem jen potřeboval vyzkoušet jednu platební metodu, abych byl připraven na větší nákup. Čekám teď ještě na další pokles pod 5000 USD, kdy plánuji přikoupit další coiny a pak očekávám otočení trendu a nepřekvapilo by mě, kdyby koncem roku bitcoin vyšplhal ke svému dosavadnímu ATH. A pokud ne, nic se neděje. Když kurz půjde do strany nebo bude dále klesat, budu spokojený, protože to budou další výhodné dokupy a samozřejmě také odměny na všech faucetech se rapidně zvýší. Jsem člověk, který hledí dopředu a právě minulý rok se moc hezky ověřilo, že získané výhry v halířových hodnotách budou jednoho dne mít stokorunové hodnoty :) Nicméně moc bych nesázel na paralelu s rokem 2011 a 2014 a na to, že takhle nízko ceny vydrží zase několik let. Kryptoměny obecně už urazily obrovský kus cesty, jen samotný bitcoin má za sebou několik technologických vylepšení, vývojáři výrazně zapracovali na technologii, přidali a stále přidávají spousty dalších funkcí, které dříve nebo později jeho cenu ještě mnohonásobně zvýší. Netvrdím, že bitcoin zůstane jedničkou a že ho z pomyslného trůnu nesesadí nějaká jiná kryptoměna, ale stále jsme ještě pořád na začátku něčeho revolučního a kdo si tento vlak nechá ujet, velice prohloupí!

A protože si finanční odborníci a poradci šuškají, že jejich „100% přesné analytické centrum“ spočítalo, že letos nebo nejpozději příští rok přijde další finanční krize, je právě teď ten nejvyšší čas rozvrhnout si své úspory i do kryptoměn. Ono je to vcelku i docela pochopitelné, protože ty finanční krize se cyklicky opakují a v reakci na tu poslední finanční krizi v roce 2009 vlastně vznikl bitcoin. A bitcoin je zásadní gamechanger, který tu nikdy v historii ještě nebyl. Čekejme krizi a s ní i revoluci ve světě financí. Neřeknu vám přesně kdy, ale určitě dlouho čekat nebudeme.

Trezor model T

Už v létě 2017, kdy se při pohledu do softwarových krypto peněženek ukázalo, že podle aktuálních kurzů bude potřeba pořídit hardwarovou peněženku, a že mít v peněženkách v mobilu v kryptoměnách takové částky není příliš bezpečné a ty zbytky, které mám v papírových peněženkách, si chci sjednotit na jedno místo, do jednoho zařízení. Dlouho jsem čekal, až Satoshi Labs vydají druhý Trezor a nedávno jsem se konečně dočkal.
Takže nyní vlastním Trezor T a mám o něco klidnější spaní. Po několika odkladech se drtivá většina mého portfolia konečně ocitla v Trezoru (vlastně tam fyzicky jsou pouze privátní klíče) a v peněžence na mobilu jsem si nechal jen několik drobných pro příležitostné platby.

Trezor T mě překvapil svoji titěrností. Trochu jsem se obával, jak se budu strefovat na číslice a na tlačítka na tak malém dotykovém displeji, ale jde to bez problémů. Displej má trochu horší pozorovací úhly, ale u takového zařízení to je vlastně výhoda a je dostačující i na ofocení zobrazených QR kódů. Webová administrace je částečně i v češtině, jen pro posílání ETH a ETC se využívá stránky MyEtherWallet. Posílání a odesílání je dle očekávání snadné a přehledné. Netvrdím, že je úplně blbuvzdorné, ale dá se v tom zorientovat celkem rychle. Trochu jsem zklamaný z mobilní aplikace Trezor Manager, která prakticky nic neumí a prozatím se mi nepodařilo přesvěčit Mycelium, aby mi ukazoval všechny peněženky v Trezoru a jejich zůstatky. Budu se muset ještě začíst do odborných diskuzí, nebo prostě jen počkat na nový firmware, protože to je stále ještě novinka.

Chcete vědět, jak nejlépe zabezpečit svůj seed k Trezoru?

Moje první titulky

Pustil jsem se do překladu titulků pro sci-fi snímek Max Headroom. Moje vůbec první titulky, povedly se?

Poslední dobou na sobě pozoruji, že mě vážně baví sci-fi filmy z 80. let. Nejspíš mě na nich přitahují ty naivní a mnohdy fantasmagorické vize budoucnosti a předtuchy technologií, u kterých si dnes můžeme říci, že tohle nebo tamto scénáristé vážně neodhadli.
Prostě v té době zažívaly počítače svůj rozmach a autoři scénářů správně tušili, že to bude něco, co bude mít v budoucnu velký potenciál, ale jejich představy o fungování i vzhledu takových přístrojů budou na dnešního člověka působit úsměvně. Ať už jde o Návštěvníky, Vetřelce nebo Robocopa, krátce po jejich premiéře bylo jasné, že tyto filmové rekvizity se budou hodně lišit od těch skutečných, které si diváci zanedlouho mohli sami koupit.

Dalším poznávacím znamením mnohých sci-fi filmů minulého století jsou logické i příběhové díry a faily ve scénářích. Dialogy a postavy bývají napsané tak, aby něco řekli, a o pár scén později totálně popřeli to, co říkali před chvílí a udělali nebo řekli přesný opak…

No a když jsem se začátkem roku porozhlížel po nějakém takovém snímku, narazil jsem na legendární Max Headroom. Pilotní film, podle kterého byl natočen seriál. Pátrání po českých titulcích bylo neúspěšné a když se ukázalo, že časování u nepříliš kvalitních anglických titulků sedí na tu verzi filmu, která byla v té době na Youtube, bral jsem to jako výzvu. Po neustálém konzumování audiovizuálního obsahu, se tu otevírá možnost také něčím přispět a dát i ostatním divákům možnost podívat se na film, který má na čsfd 80%.

Právě jsem zjistil, že oněch 57minut má verze, kterou stáhnete zde.

Vždycky jsem si chtěl zkusit přeložit titulky k nějakému filmu. Jednou jsem se do toho málem pustil, ale už je to drahně let zpátky, že si už ani nepamatuji, co to bylo za snímek a proč jsem od toho tenkrát upustil. Už tehdy jsem si zjišťoval informace o překládání titulků, na co si dát pozor a jak správně překládat. V podstatě jsem nezjistil nic, co bych nevěděl a co mi bylo jasné i z pozice diváka, který na nějakém tom filmu v kině už byl a sám ví, že mnohdy se v originále mluví úplně jinak, než co pak český divák vyčte z titulků, které vlastně ani číst nemusí.

Max Headroom byla dobrá zkušenost, u které jsem narazil hned na několik výzev. A to ani nemusím počítat první dvě popsané v úvodu dnešního článku.
Ačkoli by se názvy neměly překládat, přišlo mi vhodnější v kontextu celého filmu a pozdější návaznosti přeložit Network 23 jako Stanice 23. Nejobtížnější asi bylo vymyslet, jak přeložit „blipverts“. Bude se tomu říkat „koncentrované reklamy“. Stopáž filmu necelou hodinu beru jako dobrý případ pro začátek. Technických a odborných termínů tu také mnoho nezazní. Nesmysly a protiřečení v dialozích se prostě opraví a přepíší tak, aby to dávalo smysl a celkově zapadlo do děje a nijak zásadně nenarušilo kontinuitu a vyprávění. Vím, že některé věty by se daly přeložit lépe, nebo je lze vyložit i jiným způsobem, ale pokud to nejsou stěžejní dialogy, tak mohou zůstat takhle…

Zdá se to jako jednoduchý úkol, ale dohromady mi to zabralo možná i 20hodin. Každou volnou chvilku jsem na tabletu s gumovou klávesničkou přepisoval řádek po řádku, místy přečasoval nebo kompletně měnil věty a dialogy, ale snažil se zachovat kontext. Jestli se mi to povedlo, můžete posoudit sami. Moje titulky jsou ke stažení zde.
A pochopitelně hned po nahrání jsem narazil na několik chybějících znaků vinou nekvalitní klávesnice. Samozřejmě že jsem to celé několikrát kontroloval, ale jak už to tak bývá, chyby se objeví, až když už s nimi nelze nic dělat. Snad mi to odpustíte…

Dalo by se i říct, že mě to docela bavilo i přesto, že to celkově zabralo tolik času. Není to ale tak monotónní práce, jak by se zdálo. Každá věta, každý řádek textu je nová výzva. Mám to přeložit doslovně, nebo jim dát do huby synonyma? Nemůžu tohle natahovat, nevejde se to na řádek a divák to nestihne přečíst. Tahle postava právě popřela to, co řekla před minutou, mám to opravit tady, nebo tam? Bude to dávat smysl? Ani v originále to nedává smysl. Nemůžu to takhle nechat…

Využil jsem volných chvílí u něčeho smysluplného, co umožní divákům neznalých angličtiny podívat se na jeden zásadní sci-fi snímek minulého století. Možná, že si zase někdy vytipuji nějaký film a přeložím ho. Překládání titulků má svoje kouzlo a asi mě to začalo bavit, i když za to nikdy nic nedostanu :)

Přeprojektorováno

Nebylo to plánované, ale za velmi krátkou dobu jsem vyzkoušel mnoho projektorů a byla to obohacující zkušenost. Pokud plánujete pořídit projektor, mám tu pro vás několik doporučení.

Asi nebude pro nikoho překvapením, že po DJování tak trochu fušuju i do VJování. Je to tvůrčí činnost, ve které se zatím dá stále kam posunout a učit se nové věci. A k tomu je potřeba projektor. Nejlépe s vysokou svítivostí a vzhledem k našemu technickému zázemí i VGA konektivitou.
Už dlouho jsem si plánoval, že by bylo záhodno zbavit se svého stařičkého 700lm projektoru Medion a pořídit si místo něj něco novějšího a hlavně výkonnějšího, s čím by se už dalo svítit na akci.
No a protože se tento podzim hodnota bitcoinu dostala přes magickou hodnotu 7000$, řekl jsem si, že tohle bude ten správný čas si za svoje lehce získané bitcoiny udělat trochu radosti. Primárně držím kryptoměny jako nejspolehlivější zajištění na důchod nebo dětem na školy, ale něco málo si z toho můžu dovolit pustit. A když letos Alza začala přijímat platby i v bitcoinech, cesta k novému projektoru nikdy nebyla jednodušší.

Abych to nějak shrnul, pokud se vám to nechce číst celé. Projektorů jsem za velmi krátkou dobu vyzkoušel hned několik a jsem bohatší o jednu zkušenost: Projektory Acer nebrat!

Acer P1385WB TCO

DLP, nat. WXGA (1280×800), max. FullHD (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, USB, RJ45, VGA, HDMI

První projektor jsem si vybral vlastně kvůli ohromnému množství vstupů, což je pro moje všestranné použití velmi praktické. Nativně zobrazuje 1280×800 a to uměl i můj starý Medion a hravě si poradil i se zobrazením Full HD obrazu. Nevim, co se mi zrovna honilo hlavou, když jsem sáhnul po projektoru, který není nativně FullHD. Asi jsem si bláhově myslel, že tedy i z tohodle Aceru dostanu FullHD, když ho podporuje. Sice ho papírově podporuje, ale zobrazuje v WXGA rastru. Navíc jsem podcenil projekční vzdálenost a vesele ho umístil na poličku, na které si dříve hověl Medion. Obraz na tu vzdálenost necelých 5 metrů byl neskutečně veliký i přes nejkrajnější nastavení optického zoomu nezoomu. Což by zase až tak nevadilo, můžu si konečně namapovat regál, dveře i kus stropu a stolu a pro sledování filmů si to prostě softwarově zmenším. No jo, jenomže když budu softwarově zmenšovat a zmenšovat a rastr se měnit nebude, tak mi pak na to samotné promítání už těch pixelů moc nezbude.
Obraz vyniká svou svítivostí, pro nenáročné uživatele by tento projektor mohl dobře sloužit se settopboxem třeba místo televize, nebo na prezentace, ale mně rozlišení nestačí. Ok, byla to vlastně jen taková zkouška, odnesu ho zpátky do Alzy a vyměním ho za nativní Full HD.

Acer H6517ABD

DLP, nat. Full HD 16:9 (1920×1080), max. WUXGA (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, ColorBoost 3D, VGA, HDMI

Druhý projektor vycházel cenově stejně, nemá sice tolik vstupů, ale má stejně mizerný rozsah optického zoomu (1,1x), takže i tento projektor udělá obrovský obraz přesahující přes limity zamýšlené promítací plochy. Ale je to ve Full HD a na to se už jinak kouká. Ovšem je tu jeden zádrhel.
Horní okraje bílých objektů na tmavém pozadí mají modrý stín. Je to vidět hned na úvodním logu při zapnutí a chyba přetrvává i po zahřátí lampy.

Dal jsem si další sadu koleček do Alzy. Bohužel výměna za jiný kus nepomohla. Naprosto stejná chyba doplněná občasným slabým poblikáváním bílé barvy.

Tak a jestli si připlatím a vezmu Acer A1500 a ten bude taky špatný, tak už si od Aceru nikdy nic nepořídím. Statečně jsem se celý život vyhýbal Acer notebookům a začnu se vyhýbat i jakékoli další technice této značky.
Když už tedy rozbaluji několikátý projektor, napadlo mě, natočit unboxing video. Něco mi říká, že nebude poslední…

Acer A1500

DLP, nat. Full HD (1920×1080), 3100 ANSI lm, kontrast 20 000:1, ColorBoost 3D, HDMI, VGA

Vyšší cena je pouze za funkcionality, které stejně nevyužívám, přesto se zdá, že se od svých brášků z jiných sérií tolik neliší. Naštěstí tu žádné viditelné problémy v obraze nejsou. Nicméně asi po pěti hodinách provozu se projektor zničehonic vypne a rozbliká se indikátor špatného napětí. Odpojení od elektřiny a opětovné nahození projektor přiměje k dalšímu fungování. Stane se to náhodně ještě několikrát a pokud se přímo sám nevypne, tak se náhodně restartuje. Prostě se na 3 sekundy ztratí obraz, ukáže se hlášení o zpracování signálu a pak zase začne ukazovat. Naštěstí se to nikdy nestalo uprostřed hry. Ale i tak to je chyba, se kterou se nedá dlouho žít. Příznaky ukazují na problém s HDMI kabelem, ale to by muselo dělat i u předchozích projektorů…



Tímto jsem skončil se značkou Acer a hledám kvalitu jinde. Projektory Acer si jsou hodně podobné jak designově, funkčně, tak i balením. Všechny projektory jsou dodávány s černou brašnou na přenášení, VGA a napájecím kabelem. Všechny Acery mají krytku čočky na provázku, což je na jednu stranu značně nepraktické, ovšem je to praktické místo, kam si lihovkou poznamenat nastavení lichoběžníku, když je projektor používán na několika různých místech. Ze tří balančních nožiček jsou vždy šroubovatelné dvě. Projektory Acer mají jednoduchou a přehlednou nabídku nastavení projektoru, dálkové ovladače v bílé barvě, takže jsou dobře k nalezení mezi ostatními i po tmě. Ovladač A1500 a P1385WB TCO v sobě mají i laserové ukazovátko. Pro někoho může být potěšující skutečnost, že LED indikátory na těle přístrojů nejsou příliš jasné a rušivé. Všechny Acer projektory se vyznačují nevýrazným, málo kontrastním, až skoro mdlým obrazem s tzv. duhovým efektem a problémy zaostřit v rozích obrazu. Viděl jsem už hodně DLP projektorů, a tyhle Acery se řadí k té horší skupině. Dlouhodobé sledování takového obrazu rychle unaví oči a když si na nich pustíte film s debilní roztřesenou kamerou (jako má například Hunger Games), tak se vám zaručeně udělá špatně.

Klíčové parametry jsou vysoká svítivost a VGA vstup. Chystám se zkusit značku Epson.

Epson EH-TW5350

3LCD, 3D, 16:9, Full HD (1920×1080), 2200 ANSI lm, kontrast 35000:1, 2x HDMI, USB, VGA, MHL, mini-jack, WiFi

V Alze už mě dobře znají a reklamace a výměny vyřizují bez zbytečných otázek. Mým požadovaným parametrům již moc projektorů neodpovídá a tak budu muset udělat kompromisy v nižší svítivosti, VGA připojení za žádnou cenu nesmí chybět. Tentokrát si za příplatek vybírám Epson EH-TW5350. Už samotný pohled na krabici dává tušit, že tenhle projektor nebude tak hezky zabalen, jako Acery, dokonce v krabici něco hrká. Je to ledabyle pohozený sáček s návodem a CDčkem. Společně s projektorem je v krabici ještě dálkový ovladač, baterie a napájecí kabel dlouhý 2,5m.
Tady ovšem nejde o balení a obsah krabice, ale o kvalitu obrazu, která převyšuje všechny Acery dohromady o několik tříd a rozdíl je patrný hned na první pohled. 3LCD obraz z projektoru Epson je tak kvalitní, ostrý, kontrastní a výrazný i v ECO modu, že samotná projekce dokonce odhaluje dosud nespatřené nedostatky na stěně, na kterou se promítá.

Tohle je vážně úplně jiné pokoukání a hned mi bylo jasné, že jsem si tu anabázi s nekvalitními Acery mohl odpustit a rovnou sáhnout po Epsonu. Ačkoli doposud ne z vlastních zkušeností, ale jen zprostředkovaně vím, že i Epsony dokážou zlobit a že ho hodně lidí reklamovalo. Nicméně jsem si z tak kvalitního obrazu doslova sednul na prdel. Menu sice není tak přehledné a intuitivní, jako u Acerů, ale zase umožňuje podrobnější nastavení. Bezdrátová konektivita funguje s BV8000 parádně. Promítaný obraz je dokonce hezčí, než na samotném telefonu. Hraní PC her je nyní úplně jiný zážitek, sledování filmů je jako v kině. Pokud na běžném monitoru hrajete nějakou hru, tak na tomto projektoru nejenže máte mnohonásobně větší uhlopříčku, ale začnete si všímat detailů, které na běžném monitoru nepostřehnete. Trochu mě mrzí, že při zapnutí režimu vylepšeného obrazu je sice obraz neuvěřitelně plynulý a živý a člověk má chuť shlédnout všechny doposud viděné filmy znova právě v tomto režimu, ale vypne se tím ECO mód a projektor se stane dost hlučný. Velice hlučná je bohužel i automatická clona pro regulaci jasu. Zní to, jako když v projektoru „hrabe pevný disk“, ale výrazně hlučněji.
Je tu také problém s projekční vzdáleností. Jestliže obraz z Acerů na poličce byl příliš veliký, tak obraz z Epsonu je ultra mega veliký. Má sice trochu širší rozsah optického zoomu, to ovšem nestačí, obraz je na tu vzdálenost stále příliš veliký a Epson nemá funkci digitálního zoomu. Když ho umístím na stůl doprostřed místnosti, tak je obraz zase moc malý a nevyužije se tím celá projekční plocha. Ideální umístění by bylo někde mezi, ale to je přesně v místě, kde se chodí. Vrtat do stropu ze sádrokartonu nepřichází v úvahu a pak také co s kabely…

Radost z kvalitního obrazu mi vydržela pouze jeden den. Druhý den se projektor odmítá zapnout. Po několika pokusech se ho nakonec podaří dostat do stavu kdy vteřinu svítí a vteřinu nesvítí a blikající LED vedle vypínače signalizuje vnitřní chybu.
Nakonec ty projektory Epson asi nebudou tak kvalitní, jak jsem si z počátku myslel. No ale dám Epsonu ještě jednu šanci.
Následuje další série cest do Alzy a tentokrát vybírám Epson EB-U32.

Epson EB-U32

3LCD, WUXGA (1920×1200), 16:10, 3200 ANSI lm, kontrast 15000:1, 2× HDMI, MHL, USB,VGA, LAN,


Rád bych už tento nekonečný seriál nějak zakončil a prozatím poslední projektor se zdá, že by mohl být konečně ten pravý. Každopádně stále mi běží 14ti denní lhůta na vrácení.
Epson EB-U32 sice nemá tak krásný kontrastní, plynulý a ostrý obraz, jako jeho předchůdce, můžu ho ale umístit na původní poličku, protože na vzdálenost necelých 5 metrů ten obraz s třímetrovou uhlopříčkou velice těsně zvládá. Sice s nejkrajnějším optickým zmenšením, trochu přesahuje, ale dá se říci, že se to na tu stěnu konečně vejde. Projektor disponuje i digitálním zoomem, bohužel jen zvětšuje, digitální zmenšení se tedy nekoná. Velice hlučná automatická závěrka je i zde, v projektoru to cvaká a chrastí, naštěstí to jde v nastavení vypnout a rozdíl v obraze není zase tak moc poznat.
Oproti všem ostatním projektorům má tento jednu výhodu. Zapnutí a vypnutí je signalizováno slabým pípnutím. Stejně jako Epson EH-TW5350, i tento model má posuvnou krytku čočky schovanou v těle projektoru. O něco slabší kontrast je trochu znát hlavně při sledování filmů, u hraní her to zase tak nevadí.
Acery měly v nastavení velice šikovnou možnost zvolit si barvu stěny. Pokud budu promítat letní kino na sousedovic oranžovou kůlnu, u Epsonu si ty barvy budu muset posunout jednotlivě v pokročilejším nastavení obrazu.
Nezkoušel jsem 3D. Nemám na to brýle, ani žádný 3D film na 1.4 kabelu.
Pokud se tentokrát nic nestane, asi si ho už konečně nechám. Už mě to dojíždění do Alzy nebaví.

Suchej říjen

Dal jsem si další abstinenční období, protože to únorové před rokem bylo docela zajímavé, svým způsobem přínosné a já chtěl opět otestovat sám sebe a dokázat si, že to dokážu. Stejně tak jako to poslední abstinování, tak i tohle neprobíhalo zcela bez komplikací a z plánovaného vyhýbání alkoholu se v závěru ze zdravotních důvodů stalo i nucené. Tentokrát jsem neměl zlomené srdce, ale zub; což se bolestí docela vyrovnává, jen to hojení probíhá trochu rychleji.

Nebylo to na popud nějaké charitativní akce, nebo nějakého společenského hnutí nebo pnutí. Věděl jsem, že na to tentokrát budu sám, čistě jen ze svého rozhodnutí. Prostě jsem si už v létě říkal, že bych mohl zkusit trochu zvolnit a podzimní období by bylo vhodné.
V létě jsem totiž nehorázně chlastal. Když jsem nemusel řídit nebo jít do práce, tak jsem měl prakticky každý den otevřené pivo a mnohdy ne jen jedno a dělal to už víceméně automaticky. Už někdy v polovině letních prázdnin jsem se sám sebe ptal, jestli to náhodou nepřeháním a zavzpomínal na akci suchej únor, která přinesla nějaké výsledky a začal přemýšlet o tom, že někdy po prázdninách bych mohl zase zkusit detox a pozorovat ty změny, které to se mnou udělá. Z předchozích zkušeností jsem věděl, jak to bude probíhat, co očekávat, na co se připravit a i čeho dosáhnu. Sliboval jsem si od toho především, že něco shodím na váze. Posledně se to povedlo a když tentokrát budu opravdu poctivě a pravideleně cvičit…

A tak jsem si v sobotu 30.září u posledního piva řekl, že od zítřka s tím končím na přesně neurčitou dobu, ale plán byl vydržet to alespoň ten jeden měsíc. Na dohled bylo pár komplikací, kterým jsem hodlal čelit a nějak je překonat i zakomponovat do mého abstinenčního režimu. Nicméně nikdo se nechystal umřít, ani narodit, ani oženit, ani slavit narozeniny, takže by to mělo být relativně snadné, pokud se nevyskytnou nečekané události.

Zde přináším pár klíčových momentů mého prozatím stále trvajícího abstinenčního období.

První týden probíhal vcelku poklidně. Asi třetí den jsem dostal strašnou chuť na pivo. Od mého rozhodnutí přestat pít mi zůstal v lednici jeden lahváč a byl to takový ten zvláštní pocit překonat se a nechat ho tam, přičemž se mi v mysli okamžitě asociuje charakteristické zasyčení při otevírání zátky a osvěžující lok prvních doušků. Ten lahváč je v té lednici dodnes. Neprovokuje. Nepokouší. Prostě tam je jako vzpomínka na období, kdy jsem se rozhodl přestat pít. Také to celé ulehčuje skutečnost, že se jedná o Gambrinus 10°, takže to odepírání piva je o dost jednodušší. Takových momentů přišlo v prvních dnech hned několik. Odolal jsem.

Mezitím mi zvonil telefon. Volal soused. Ano, přesně ten člověk, který mi přerušil suchej únor v samém závěru. Tentokrát si pořídil nový telefon a chtěl s tím naučit a přesunout kontakty a aplikace z toho starého přístroje. Naštěstí to bude mít až pod stromeček, takže konzultace tolik nespěchá a navíc se nám nedaří sesynchronizovat naše časové dispozice, proto se návštěva odkládá minimálně o týden.

Ovšem v pátek 13. je v místním klubu akce, na které mám promítat. Zprvu jsem uvažoval o tom, že prostě jeden den (večer) svou abstinenční kůru přeruším a až se z toho vyspím, tak v ní budu pokračovat. Tuhle challenge jsem ovšem elegantně vyřešil tím, že jsem vzal auto, nabral parťáka a celou akci pil colu a vodu a ráno dělal taxi. I to byla zajímavá zkušenost. Zpravidla na takových akcích se toho vždy vychlastá tolik, že by to ani Zeman nepřeplaval na svém člunu a teď mám možnost to celé pozorovat střízlivýma očima.
Byl jsem připraven na to, že ráno bude nejhorší. Téměř pravideleně se mi na konci akce stává, že když piju, tak teprve v 6 ráno mě to začíná nejvíce bavit a začíná ta nejlepší zábava, ale bohužel musí se končit a balit. Tentokrát jsem již v 5 hodin seděl a rezignovaně čekal na konec. Nakonec jsem tedy ušetřil za taxi, spoustu chlastu, všechno si z celého večera pamatoval a byl do půlhodiny doma. Možná si to zase někdy zopakuji, protože i toto bylo docela zajímavé, jen si to musím lépe zorganizovat a na závěr si opatřit vhodnou společnici, aby ten konec k ránu ubíhal trochu příjemněji :)

Další dny jsem celkem statečně odolával několika pozvání na pivo. A ačkoli jsem měl hned několikrát cestu kolem mých oblíbených hospod, ani jednou mě nenapadlo vejít dovnitř, byť třeba jen pozdravit zdejší hospodské povaleče. Přesto to byl velmi zvláštní pocit. Ale odolal jsem.

V sobotu 21.10. jsem si u večeře nějak nešťastně kousnul a odlomil se mi kus výplně v zubu, což začalo fakt šíleně bolet, že jsem vážně uvažoval o přerušení detoxu a přísunu anestetik v podobě tvrdého alkoholu. S vědomím, že jsem na čtvrtek 26.10. regulérně objednán už asi půl roku k zubaři, jsem se rozhodl, že to těch pár dní přeci jen nějak vydržím, když si naordinuji ibalgin. Ubalgin bohužel ne, protože jsem měl ten víkend směnu v práci. V neděli mi ovšem natekla držka tak moc, že jsem vypadal jako Václav Klaus mladší s tenisákem v hubě. Musel jsem tedy na pohotovost, kde mi zub otevřeli a následující den mi ho zubař prostě vytrhnul.

Katastrofální výsledek voleb a první chybějící zub jsou dostatečně pádné důvody na zapití. Ale ani tohle mě nezlomilo.
Dostal jsem antibiotika, tedy další důvod proč nepít, a také skvělou záminku pro to, jak se vyhnout přísunu alkoholu u souseda, se kterým jsme si konečně našli společný čas na zprovoznění nového telefonu. Běžná alkoholová seance se tak odehrála s nealkoholickým pivem (fuj) a všichni byli spokojeni.

Antibiotika už nemám, říjen už skončil a já bych mohl klidně začít zase pít. Ale neudělám to, tedy alespoň ne z vlastní vůle. Nemám důvod. Chuť možná trochu jo, přesto mě k tomu musí někdo donutit. Chci si sám na sobě vyzkoušet, jak dlouho dokážu ještě odolávat… Minimálně zůstanu střízlivý ještě první víkend v listopadu, protože mě opět čeká pracovní víkend a pak možná konečně půjdu na točené. Každopádně jeden pořádný důvod k oslavě v listopadu ještě bude.

Nezmínil jsem ty pozitivní stránky abstinence.
Na začátku října jsem vážil 88kg, nyní vážím 85kg Během měsíce jsem se na váhu vůbec nepostavil, průběžně jsem se nepřevažoval, chtěl jsem se nechat překvapit. Že ale ubírám na váze jsem poznal i tak. Nejen zlepšením kondice, ale třeba také tím, že mi začaly být volné kalhoty. Pil jsem místo piva hodně vody, ze začátku i poctivě cvičil a posiloval, ovšem co začalo trápení se zubem, šlo cvičení stranou a zůstalo pouze každodenních 30km na kole do/z práce. Měl jsem problém vůbec v noci usnout, takže na nějaké cvičení nebylo ani pomyšlení. Přesto jsem se v závěru měsíce opět vrátil k pohybu. Nutno podotknout, že hubnutí vlastně nebylo nijak obtížné, když jsem kvůli zubům prakticky skoro nic nejedl :)

Snížení váhy i zlepšení paměti byly ty hlavní důvody, proč jsem tohle vůbec podstoupil. Co jsem dělal přesně před týdnem? Jaké barvy mají všechny zubní kartáčky v koupelně? Do kdy je uvedené datum spotřeby na nejstarším jogurtu v lednici? Jaký je seed pro obnovení zálohy tvé bitcoinové peněženky? Až na tu poslední to jsou vcelku zbytečné a nedůležité otázky. Nicméně, kdybyste mi je položili třeba v létě v mém nejbouřlivějším období, nedokázal bych odpovědět ani na jednu. Opět zvládám v hlavě počítat malou násobilkou, sčítat a odčítat stovky nebo tisíce, na které jsem dříve brával kalkulačku.

Také se mi s čistou hlavou podařilo trochu investovat a spekulovat s kryptoměnami a vytvořit si vcelku úspěšný investiční plán. Už teď mám prakticky z ničeho zhodnocení o desetitisíce korun. Za pár let svému střízlivému já upřímně poděkuji. Podle probíhajících trendů očekávám zhodnocení v řádech statisíců, teď si ještě pohrávám s myšlenkou, že po hard forku (nebo před) půjdu all in do Litecoinu :)

Selský rozum

Dlouho tu nebylo žádné video z kategorie Must Watch.
No a protože se Česká televize rozhodla, že tento velmi zásadní dokument uvede až po volbách, je mojí povinností na něj upozornit nyní, a pokud by alespoň jednoho voliče ANO přimělo k tomu, aby na podzim u voleb neudělal tu fatální chybu, bude to sloužit dobré věci.
Andrej Bastard Babiš. Lhář, zloděj a podvodník, který patří na šibenici a ne do sněmovny, je bezpochyby jeden z nejnebezpečnějších lidí v naší zemi. Jeho slogan „Řídit stát jako firmu“ může vzbuzovat dojem ušlechtilosti ovšem jen do té doby, než zjistíte, jak on vlastně tu firmu řídí a jakým způsobem ji získal. Dokumentární film Selský rozum – Žlutý baron – Pravda o Andreji Babišovi od režisérské dvojice Zuzana Piussi & Vít Janeček ukazuje, čeho je tenhle sráč schopný, jak se podle něj řídí firmy, a jaké prasárny provádí.

Původní originální dokument již není na Youtube k dispozici, kvůli nárokům ČT. Přesto ho lze dohledat i na jiných kanálech.
Takže sdílejte a snažte se, aby to vidělo co nejvíce lidí, dokud to tam je!

Vylhané a zmanipulované volební preference nahánějí strach a mají za cíl navodit dojem, že zločinecké hnutí ANO má tak vysoké šance na vítězství. Uvěřit tomu může snad jen průměrný hloupý televizní divák. Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by měl rád Bureše, nebo by mu dal ve volbách hlas. Podporu mu vyjadřují jen jeho fake profily na sociálních sítích. Lidi mají krátkou paměť, ale věřím, že ještě nezapomněli na cenzuru internetu nebo EET…

A jak sám bastard Babiš uvedl svůj program: „Teď nebo nikdy“. Tato věta má opravdu velký význam, protože pokud mu dáte svůj hlas, žádné příště už nebude a zasloužíte si také provaz!

https://selskyrozum.online/

Souboj odolných telefonů

Porovnání tří odolných telefonů. Blackview BV 5000 vs Evolveo StrongPhone Q8 LTE vs Blackview BV 8000 PRO. Který z nich je nejlepší?

Už je to nějaký čas, co jsem se tu chlubil telefonem Blackview BV5000. Nejenže měl kupu softwarových nedostatků, ale i konstrukčně to byl opravdový fail, což se potvrdilo zanedlouho, kdy mi jednou v koupelně vypadl z ruky a z cca 30cm výšky spadl displejem na dlaždičku.
Co udělá „odolný telefon“, který má vskutku imbecilně vystouplý displej a spadne z nepatrné výšky na keramickou dlaždičku? Ano hádáte správně, takovému telefonu při své hmotnosti křupne displej
Tím přichází o klíčovou vlastnost voděodolnosti, ačkoli dál funguje tak, jak fungoval před touto fatální nehodou.

Snažím se brát všechno s nadhledem a najít na každé tragédii i nějaké to pozitivum. A to pozitivum je, že z tohodle kripla můžu udělat další IP kameru a fotopast, která díky své fantastické baterii zvládne i bez přísunu elektřiny dohlížet na vybrané místo více jak dva dny. Jeho kamufláž ho přímo předurčuje k rafinovanému ukrytí a pokud si k tomu vyrobíte stojánek, který zabrání pronikání vlhkosti k prasklému displeji a k USB portu, lze ho v pohodě používat i k hlídání venkovních prostor. S neviditelným IR přisvícením i v noci funguje báječně :)

Jak jsem si už kdysi stanovil, že pokud si budu pořizovat Android telefon, tak nesmí mít méně než 2GB RAM, musí být na 2 SIM karty, nesmí to být lopata přes 5palců, měl by podporovat LTE a musí přežít ponoření do vody.

Uživatelé obyčejných telefonů ani netuší, jak je fantastický pocit si při mytí rukou umýt i telefon.
Přes den se leckdy i dost zašpim a často beru do ruky telefon a i když to na něm nemusí být na první pohled vidět, tak i na smartfounu ulpívá spousta špíny a bacilů. Jisté povídačky o tom, že na záchodovém prkénku je o miliony bakterií méně, než na klávesnici počítače nebo na displeji dotykového telefonu, nejsou nijak liché. Prostě jsem se naučil si svůj telefon umývat pod proudem tekoucí vody, v případě potřeby i vydrhnout kartáčkem nebo nanohoubičkou. Dělám to už téměř automaticky a trochu se obávám chvíle, kdy to udělám i s tabletem, který nedisponuje žádnou voděodolností…

Ale dost už povídání o hygienických návycích. Když se mi rozbil displej u Blackview BV5000, začal jsem hledat alternativu vyhovující mým požadavkům popsaným o odstavec výše.
Ve své době se jako jeden z mála takových kandidátů jevil telefon Evolveo StrongPhone Q8 LTE, který se mým požadavkům přibližoval nejvíce. Mám ho už asi 2 roky a konstrukčně i softwarově je o několik tříd lepší, než jeho předchůdce BV5000. Jen to trápení s baterií…

Pojďme si tedy stručně představit všechny tři telefony a vypíchnout si pro a proti:

BV5000 + Evolveo + BV8000PRO

Blackview BV5000

4×1 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, 5″ HD IPS křehký debilně vystouplý displej, 8 MPix s LED bleskem, baterie Li-Pol 4 700 mAh, Android 5.1

Jediná skvělá věc na tomto telefonu byla (a stále je) jeho obrovská baterie, která dokázala udržet přístroj v provozu i tři dny. Dnes je z něj IP kamera a s jeho pomocí se můžu kdykoli a odkudkoli podívat, co se děje na mé zahradě.
Tím výčet dobrých vlastností a funkcionalit skončil, následovat by mohl dlouhý seznam těch špatných a nepovedených vlastností, kterých je vážně hodně a byly popsány v samostatném článku.

Evolveo StrongPhone Q8 LTE

4×1.7 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, HD IPS Gorilla Glass 3 displej, 13.0 Mpix foto s LED bleskem, baterie 3 000 mAh, Android 4.4.4

Nástupcem za rozbitý Blackview se stal tento prazvláštně vypadající telefon, který se chlubí nejrůznějšími certifikacemi a údajně odolnějším displejem, který se mi doposud nepodařilo rozbít (jen trochu poškrábat nošením v kapse), ačkoli telefon již zažil několik pádů. Konstrukčně to je úplně něco jiného než jeho předchůdce. Gumovo-plastový rám chrání částečně zapuštěný displej tak, že případný pád telefonu obrazovkou dolů ochrání displej natolik, že se vůbec nedotkne podlahy. Naopak má vystouplou čočku zadního fotoaparátu (pořizující velice špatné fotografie s nazelenalým nádechem), který díky rámu sice nepřesahuje tělo samotného telefonu, ale na stole se kolíbe. Nikdy jsem nepochopil, proč jsou konstruktéři mobilních telefonů takoví kreténi a foťák nechávají trčet z telefonů. Samozřejmě že čočka zadního fóťáku již podle toho vypadá dost opotřebovaně, ale neštěstí nemám telefon na focení.
Skutečně mu nevadí prach nebo pobyt pod vodou (za předpokladu dobře uzavřené krytky). Každodenní umývání pod tekoucí vodou zvládá naprosto v pohodě. Během dvouletého funkčního období jsem ho musel pouze jednou resetovat do továrního nastavení a nebýt skutečně mizerné optimalizace zastaralého Androida, která způsobuje extrémně krátkou výdrž na jedno nabití baterie, tak by mi sloužil dodnes. Co se na tom telefonu vážně nepovedlo je baterie a její nabíjení. Nabíjecí/datový USB port je spolu s jack konektorem schovaný pod krytkou v horní části telefonu. Je dost zapuštěný, takže běžnými kabely tento telefon zpravidla nenabijete. Stejně tak můžete mít potíž zapojit sluchátka s klasickým jack konektorem. Prostě ty konektory jsou pod tou krytkou strašně hluboko a musíte si pro to pořídit speciální kabel s delším konektorem nebo si ho trochu seříznout.
Bohužel katastrofální optimalizace spotřeby je největší tragédie tohoto telefonu. Intenzivním používáním lze 3000mAh interní baterii vybít i během jednoho dopoledne. Teď si k tomu přidejte špatně dostupný USB port, který společně s nevyměnitelnou baterií začíná dosluhovat (kvůli častému připojování) a za celou noc na nabíječce se vám telefon nabije jen na 70%, což stačí jen na pár hodin provozu.
Q8 si ale musím ponechat kvůli jednomu unáhlenému pokusu, kdy jsem si do tohodle telefonu zkušebně nainstaloval ne zrovna kvalitní Litecoin peněženku, na jejíž adresu mi teď každý týden chodí částky Litecoinů, která zatím mají hodnotu několika desetikorun, ovšem zanedlouho budou mít tyto částky hodnoty několika tisícikorun. Adresa u odesílatele prozatím nelze změnit, peněženka nedisponuje podpisy ani jinými pokročilejšími funkcemi, takže prostě musím jednou za čas Evolveo zapnout a nashromážděné Litecoiny si přeposlat do normální peněženky.
Mám tedy další IP kameru, ale nejspíš jen do garáže nebo do altánu, protože se mi nechce vyrábět další pouzdro kryjící zapojený USB port.

Blackview BV 8000 PRO

4x 2.3GHz a 4x 1.6GHz, 6 GB RAM, 64 GB vnitřní paměť, 5” IGZO Full HD Gorilla Glass 3, 16 Mpix foto s LED bleskem, baterie 4180 mAh – rychlé nabíjení, Android 7.0

Byl to trochu risk, ale rozhodl jsem se, že dám značce Blackview ještě jednu šanci. Přeci jen ty špatné zkušenosti mám s prvním úvodním modelem a co jsem si tak zjišťoval informace, konstruktéři se poučili ze svých chyb a třeba takový BV7000 již vypadal celkem slušně. Já ale sáhnul po letošním nejnovějším modelu a prozatím to vypadá, že jsem neudělal chybu.
Samozřejmě i u tohoto telefonu se najdou drobnosti, které dojem z dobrého telefonu trochu sráží, ale oproti BV5000 to je jako srovnávat Trabanta a Mercedes.

Telefon není o moc větší, než jeho předchůdci, což je jedna z nejdůležitějších vlastností vůbec. Hmotnost mi taky vyhovuje; asi bych si už nedokázal zvyknout na ty směšně lehoučké telefony – kdybych ho někde zapomněl, pravděpodobně bych si toho ani nevšiml. Naopak absenci 243g člověk v kapse hned pozná.
BV8000 PRO Je velice elegantní, pohodlně se drží a konstrukčně se zdá, že se tu nebudou opakovat faily z předchozích modelů. Hned po vybalení a prvotním obtěžkání mě zarazily dvě věci:

1. Co to v něm hrká? Tlačítka na bocích přístroje jsou jen nepatrně menší, než je na ně vyfrézovaný otvor v hliníkových rámečcích, proto tam je malinká vůle a hliníková tlačítka ve svých dírkách chrastí. To mě opravdu natolik iritovalo, že jsem hned první den rámečky musel rozdělat a tlačítka k nim přilepit izolepou. Při té příležitosti jsem pod jeden rámeček dal provázek s klipem pro přichycení na poutko, protože tento telefon nemá žádné očko, na které by se mohla provléknout taková základní a důležitá věc.
2. Když je to vodotěsný telefon, proč nemá nijak zakrytý USB konektor a zdířku na sluchátka? Na videích není poznat, jestli mají ty zdířky něčím zacpané, když ten telefon máchají ve vodě a přejíždějí autem. Googlením jsem zjistil, že to Blackview udělal tak, že konektorům opravdu nevadí voda. Jen je potřeba mokré porty před připojením nabíječky důkladně vyfoukat fénem.
Vodotěsnost jsem si ověřil hned následující den opláchnutím pod tekoucí vodou. Máme doma asi příliš tvrdou vodu a po koupeli si telefon myslel, že jsou v něm zapojená sluchátka, což signalizoval v horním panelu a volající mě tak neslyšel. Vypnutí a zapnutí telefonu tento problém vyřešilo. Po dalším namáčení se tato anomálie již neprojevila. Nejspíš to vyřešila některá aktualizace systému, které vycházejí někdy i dvakrát do týdne. To je velmi příjemná změna oproti těm předchozím telefonům, které za celou dobu své působnosti neobdržely ani jednu aktualizaci.

Na tom je znát, že výrobce dbá na aktualizace a snaží se udržovat svůj poslední model v perfektním stavu a opravuje různé softwarové chyby, které se tu a tam objeví:

Některé widgety se občas nezobrazují správně. Prostě vytuhnou. Po poslední aktualizaci se tento problém ale objevuje jen výjimečně a pouze pokud má k dispozici jen mobilní data. Prostě je potřeba občas nejen restartovat telefon, ale aby všechno běhalo a ukazovalo se správně, tak i vypnout a zapnout!

Reproduktor je skutečně mimořádně hlasitý, ale bohužel nezapře se čínský výrobce a tím se stává trochu kontraproduktivní. Když je naprosté ticho a projíždím si třeba timelne na Twitteru, ozývá se z repráčku takové občasné slabounké praskání a lupání. Pokud přiložíte ucho k repráčku, který by zrovna neměl vydávat žádné zvuky, lze slyšet jak elektronika uvnitř pracuje. Přirovnal bych to asi k připojení citlivého zesilovače s reproduktory do sluchátkové zdířky notebooku nebo integrované zvukovky v počítači. Když reproduktory hodně zesílíte, uslyšíte ruchy a zvuky celé počítačové sestavy. Jak obvody chrčí, bzučí, procesor kmitá, disk pracuje a i třeba takový pohyb myší bývá na levnějších zvukovkách slyšet. Tak přesně tohle je slyšet i z repráčku u BV8000 PRO. Určitě existuje sofistikovaný špionážní systém, díky kterému se na podobném principu dá odposlouchávat takřka jakékoli zařízení se zvukovým výstupem.

Čtečka otisků prstů umí uložit jen 5 záznamů. Je to tak akorát na palec, ukazovák na druhé ruce a všechna gesta a hmaty, jakými nejčastěji beru telefon do rukou. Kdyby jich bylo víc, nezlobil bych se. Google už má moje e-maily, kalendář, propojené účty na další služby a teď i moje otisky prstů. Na klidu to moc nepřidá, ale je to rozhodně pohodlnější i bezpečnější než zadávání odemykacího gesta nebo PINu, které může kdokoli okoukat.

BV8000 PRO by byl dokonalý, kdyby měl bezdrátové nabíjení. To je věc, která mi u takového telefonu vážně chybí. Díky skvělé baterii nemusíte telefon nabíjet 2x denně, ale postačí jednou za dva nebo tři dny hodina na nabíječce, ale i tak je jen otázka času, kdy se USB-C konektor vyběhá a bude na tom stejně jako Evolveo.
A také by mě zajímalo, jestli by se vodotěsný telefon dal uvařit při bezdrátovém nabíjení ve vodě :)



I přes tyto drobnosti si nový telefon nemůžu vynachválit.
Wi-fi i GSM signál chytá bez problémů, možná nepatrně lépe, než předchozí telefony. GPS hledá o pár vteřin déle, ale nakonec vás taky najde. Fotky a hlavně video záznamy nejsou žádná sláva, ale pořizuje je o několik tříd kvalitněji, právě díky možnosti pokročilejšího nastavení a také potěší, že je čočka fotoaparátu přibližně milimetr zapuštěná v těle telefonu . Telefonování probíhá bez problémů, jak příchozí i odchozí hovory jsou krásně zřetelné a bez výpadků. Mimořádně výkonný reproduktor ani moc nechrčí při vysoké hlasitosti. Materiál a provedení, ze kterého je zadní strana telefonu, hodně připomíná rukojeti krátkých palných zbraní. Hliníkové části působí velice elegantně a celkově se telefon vážně dobře drží, potěžkává a je to opravdu radost brát něco takového do ruky. Otázkou je, jak příjemné budou až přijdou mrazy. Notifikační LED není tak jasná, jako má Evolveo, takže vás nebude v noci vyrušovat svým ostrým světlem. Na Android 7 a všechny jeho báječné funkce jsem si rychle zvykl. Intenzitu jasu i barevné podání displeje lze nastavovat hned v několika režimech. I na přímém slunci na displeji všechno krásně přečtete a v noci vám nevypálí oči.
Jen to chybějící poutko, atypický jack konektor pro sluchátka (normální sluchátka s běžným krátkým jack konektorem vám hrát nebudou) a velký nápis IP-68 pod obrazovkou si mohli konstruktéři odpustit.

Shodou okolností mi před několika dny přišel reklamní e-mail vybízející k předobjednávkám lopaty Samsung Galaxy Note8. Tak jsem porovnával, v čem že by to jako mělo být lepší. Tyto přístroje se od sebe nejvýrazněji liší jen ve čtyřech bodech: Samsung Galaxy Note8 je neprakticky obrovské pádlo, má menší kapacitu baterie, má bezdrátové nabíjení a stojí o 20 000 Kč víc. Možná bude mít i odladěnější systém bez bugů, které se v současnosti projevují u novinky BV8000 PRO, ale já věřím, že pravidelné aktualizace tohle všechno vyřeší :)

Obrázek pořízený s Blackview BV5000 Obrázek pořízený s Evolveo StrongPhone Q8 Obrázek pořízený s Blackview BV8000 PRO
fotka z BV5000 fotka z Evolveo Q8 fotka z BV8000 PRO


Aplikace pro Smart TV

10 nejlepších aplikací, které musí mít každá chytrá televize s Androidem. Například mini PC DI-WAY K1 AND-4 DVB-T2, kterému jsem se podíval na zoubek a všechny tyto aplikace již obsahuje.

Začátkem prosince mi jeden známý přinesl takovou malou černou krabičku se slovy: „Ty jsi technicky zdatnější než já, koupil jsem tohle rodičům k vánocům a potřeboval bych to zprovoznit“.
Už je po nadílce, takže už nic nevyspoiluju a můžu se tedy i s vámi podělit o ten utajovaný zázrak techniky, který prý pod stromečkem udělal ohromnou radost.

Tou krabičkou bylo DI-WAY K1 AND-4 DVB-T2 Quad Core, který v sobě, jak už je z názvu patrné, mj. ukrývá i DVB-T2 tuner, což ho předurčuje k využití i v blízké i vzdálené budoucnosti. Otázkou všem je, jestli mu v budoucnosti bude stačit dech. Už dnes to po technologické stránce není žádný zázrak:

Android 4.4.2 (kitKat), CPU Amlogic S805 Quad core Cortex A5r4 2GHz, GUP Octo-core Mali-450MP GPU @ 600MHz, 3D hardward 3D graphics acceleration, Memory DDRIII 1GB, Flash Nand Flash 8GB (4 ~ 32GB Optional), WiFi Built in 2.4G WiFi, IR Infra Remote control, 3G Support most external 3G USB dongle, DVB-T2 system standard: ETSIEN 302 755, Support MPLP, Demodulation: QPSK, 16QAM, 64QAM or 256QAM.

Konektivita:
I / O HDMI 1.4 1080P Support, 4 * USB HOST 4 High speed USB 2.0, support U DISK and USB HDD, 1 * TF CARD Support 1 ~ 32GB, 1 * AV AV output, 1 * SPDIF Audio output, 1 * RJ45 10/100 BaseT, Power DC Adapter (12V / 1A), 1 * RF IN DVB RF IN, 1 * RF OUT DVB RF LOOPOUT.

V diskuzích o tomto Android zařízení jsem se dozvěděl, že má i novějšího a modernějšího brášku s lepším procesorem a 2GB RAM, ovšem bez tuneru. S tunerem existuje další verze s 3GB RAM, ale ta se u nás údajně neprodává a cenově je taky trochu někde jinde.

Takže tady je pár mých poznatků:

Di way k 2 and 4 DBV-T2 tunerNa dávno utržený koaxiální kabel od antény jsem namontoval koncovku, zapojil do tohoto mini PC a dal automatické vyhledávání televizních stanic. Recenzemi opěvovanou vynikající citlivost tuneru musím potvrdit. Nemám sice možnost odzkoušet zmiňovaný DVB2 tuner, protože se tu v tomto pásmu ještě nic nevysílá, ale DVB první generace bude příjemným překvapením. Jestliže na běžné televizi s běžným DVB tunerem naladím nějakých 27 stanic, tak tento přístroj jich našel 75 včetně tří HD kanálů. Mnohé z nich se sice opakují na různých multiplexech v různých kvalitách signálu, ale díky tomuto tuneru lze naladit např. V1, Noe TV, regionální zpravodajství, slovenské JOJ, JOJ Family a mnohé jiné, běžným tunerům zapovězené stanice. Po seřazení a promazání duplicitních kanálů se slabším signálem má divák k dispozici čtyřicítku televizních stanic. Kdybych byl konzumentem televizního vysílání, asi bych byl spokojen.

Obraz je krásně čistý a kontrastní. Odzkoušeno na PC monitoru i na projektoru, na kterém probíhal zbytek veškeré aktivity.

Dalším krokem bylo promazání předinstalovaného bloatwaru, kterého je v zařízení opravdu mnoho. Jak se to ale vezme. On je to v podstatě chytrý telefon upravený pro televize. DTV nadstavba zajišťující sledování televizních stanic pod Androidem 4.4, jak ho známe z běžných telefonů nebo tabletů. Takže zapojením tohoto set-top boxu do klasické hloupé televize, získáváte smart TV se všemi funkcemi, které k tomu patří.

Po prvotním připojení k internetu a přihlášení k univerzálnímu Google účtu jsem měl chuť to prohodit oknem. Přístroj se první den stal prakticky nepoužitelný. Až když se dostahovaly a doinstalovaly všechny aplikace a aktualizace a po následném pročištění předinstalovaným čističem se konečně trochu zlepšila odezva a bylo možné tuto krabičku začít používat, respektive začít promazávat předinstalovaný balast.
V zařízení je z výroby zhruba desítka nejrůznějších aplikací pro sledování online televizí, internetového vysílání a virtuální videopůjčovny. Bohužel všechny jsou jen demo nebo trial verze, ostatní nejsou v našem regionu podporovány nebo jsou u nás prakticky nepoužitelné nebo příliš složité pro používání důchodci. Z předinstalovaných aplikací tak v zařízení zbyl akorát prohlížeč www, Skype, Mulimediální centrum Kodi, YouTube, zprávy a počasí, prohlížeč obrázků, Clean Master, utility pro přenos obrazu a sdílení obrazovky, samotná DTV pro TV tuner a několik systémových chujovin, které nelze běžným způsobem odstranit.

Kdybych DI-WAY K1 AND-4 měl něco vytknout, tak to bude 1GB RAM, která prostě dneska už pro plynulý provoz jak telefonů, tabletů, tak i multimediálních smart zařízení nestačí. Wi-fi na 2,4Ghz, která se čas od času samovolně odpojí a uživatel se musí v nastavení znova připojit. Zastaralý Android bez vyhlídek na aktualizaci. U přehrávání některých videí bude 30 snímků za sekundu málo. Neměl jsem možnost vyzkoušet údajně podporované 3D, ale nedokážu si ho představit na 30fps. Videa na kodeku H.265 v předinstalovaném multimediálním centru KODI ve full HD rozlišení se přehrává při nepoužitelných 10 snímcích za minutu! Možná videa v nižším rozlišení na tomto kodeku by to zvládlo přehrát plynuleji, ale tyto jsem neměl k dispozici… Jinak musím uznat, že je to vskutku šikovná hračka a za ten týden testování se mi zasekla natvrdo tak, že nešla ani vypnout a musel se vytáhnout napájecí kabel, „pouze“ 3x.



No a konečně se dostávám k tomu, o čem má být dnešní článek.
Co nainstalovat do Android Smart TV po odstranění nepoužitelného bloatwaru?
Pokud se poohlédnu po internetu, tak je to trochu zklamání a nikde neexistuje nějaký nezávislý univerzální seznam aplikací, které by ve smart tv neměly chybět.
Tak proto si vytvořím svůj.
Většina výrobců má ve svých chytrých televizích svůj upravený OS se šmírovacím spywarem ze svých repozitářů, které by možná šlo použít i na dnes zmiňovaném set-top boxu, ale vesměs je to všechno jedno a to samé a nedá se říci, že by byla jedna killer appka speciálně pro chytrou televizi, která by strčila do kapsy všechny ostatní. Takže víceméně to budou všechno aplikace, které možná máte nainstalované i ve svém telefonu nebo tabletu…

Co jsem tedy v obchodě Google Play vybral za aplikace pro android smart TV?

Webkamery

Začnu šikovnou aplikací, která je mým favoritem a neměla by chybět nejen v chytrých televizích, ale mám ji i v telefonu a využívám ji velmi rád a často.
Chcete se podívat, jak to právě teď vypadá na horách na sjezdovkách? Jaká je dopravní situace na našich silnicích? Co se děje na náměstí ve vašem městě? Jaké počasí mají na plážích Copacabana? Jak to zrovna vypadá v ulicích Prahy pohledem webkamery umístěné na mazací tramvaji? Kolik vlaků stojí na Hlavním nádraží? Co se děje na ulicích na Broadwayi? Jak to vypadá ve studiu vašeho oblíbeného rádia? Nebo jaký výhled mají aktuálně kosmonauté na ISS?
Nejen statické snímky, ale i živé vysílání z nejrůznějších míst celého světa jsou právě v této aplikaci. Reklama na vás bude vyskakovat pokud si budete prohlížet časosběrné snímky z minulosti. Web kamery jsou řazeny podle různých kritérií nebo oblastí umístění. Je jich tu vážně hodně a dá se u toho strávit spousta času.


webkamery android instaluj

Meteoradar

Aktuální pohled na srážkovou oblačnost nad naším územím nesmí chybět v žádném telefonu a bezpochyby ani v chytrých televizích. Před odchodem z domu jednoduše zjistíte, jak to na obloze vypadá, odkud kam se valí dešťové mraky a jestli náhodou nemají namířeno i nad vaši zahradu.
Pokud si také set-top box zapojíte do projektoru a budete mít obraz více jak 3m uhlopříčky, můžete si i zahrát na moderátora počasí, postavit se před stěnu a komentovat pohyb oblačnosti nad republikou.


meteo radar android instaluj

VLC

Ačkoli má set-top box předinstalovaný multimediální přehrávač KODI, který lze rozšiřovat mnohými plug-iny a doplňky, VLC player pro Android se může hodit třeba právě kvůli souborům kódovaných H.265 kodekem, které VLC přeci jen zvládne přehrát znatelně plynuleji (pokud mu zrovna neselže hardwarová akcelerace). No a také někdo může preferovat prosté přehrávání videí a nepotřebuje na to KODI plný zpomalujících doplňků. A pokud by vám VLC player z jakéhokoli důvodu nevyhovoval, můžete ho nahradit alternativami, například MX Player.


vlc for android instaluj

TV Program

Konečně se dostávám k aplikacím, které na smart Tv patří. V obchodě Play je nepřeberné množství televizních programů a protože v DI-WAY K1 AND-4 je EPG vyloženě tragické, bude některá taková aplikace nutností. Já jsem vybral TiViKo televizní program kvůli přehlednosti, snadnému přizpůsobení a neagresivním reklamám. Vadila by mi na tom asi jediná věc: v detailu pořadu není uvedeno, kdy končí. To je ovšem maličkost a délka pořadu se dá snadno odhadnout v přehledu s ostatními pořady. Jinak tomu nechybí plánování, upozorňování i odkazování na další aplikace jako je například ČSFD.cz.


tv program tiviko instalace na android

ČSFD.cz

Když už máte multimediální přístroj v podobě chytrého stb s Androidem a plánujete si na něm pouštět filmy, tak by v něm neměla chybět mobilní verze slavné filmové databáze. Mobilní prostředí je oproti té mateřské webové verzi na první pohled docela strohé, ale je jednoduché, přehledné, účel plní a veškeré další funkce a přehledy jsou ukryté až v nabídce po rozkliknutí menu.


čsfd pro mobily android instalace

Twich.tv

Tuším, že streamovací aplikaci Twitch ocení hlavně vnoučata, nicméně i starší uživatelé nevyhledávající lets playe, by si zde mohli najít to své. Není to jen hromada streamerů nejrůznějších PC her z celého světa, ale jsou zde i přímé přenosy sportovních událostí, pokerových turnajů, koncertů, své kanály tu mají nejrůznější kreativci, talk show atd.


Twitch

Prima PLAY

Soubor reklam prokládaných pořady televize Prima. Je zde kompletní archiv všech pořadů z produkce Primy. Stupidní seriály i imbecilní televizní relace, to vše tu najdete na jednom místě. V rámci testování jsem se chtěl podívat na náhodně vybraný jeden díl Pevnosti Boyard. Neměl jsem ale takovou trpělivost.
Před samotným videem bylo asi 5 dvacetivteřinových reklam. To bych ještě toleroval, ovšem po necelých deseti minutách videa se spustila ta samá sada reklam, jako na začátku. Pohled na časovou osu naznačoval, že takových iritujících momentů bude ještě 6. Na to jsem už fakt neměl nervy. Po deseti minutách konstatuji, že to funguje, budoucí majitelé si aplikaci mohou předplatit nebo odinstalovat a aplikaci zavírám. Ostatní televizní stanice mají také své aplikace s archivem reklam prokládaným odvysílanými pořady. To ale instalovat nebudu, nejsem masochista, tahle musí stačit.


_blank

iVysílání České televize

Veřejnoprávní televize placená z koncesionářských poplatků nemá potřebu ani tu drzost cpát do archivu svých pořadů reklamy. A tak tu je skutečně první a nejspíše i poslední archiv televizního vysílání, který není zahlcen obtěžující reklamou. Je tu tolik obsahu, že kdybyste se chtěli na všechno podívat, potřebujete na to několik životů. A bez přerušování reklamou. Takhle to má vypadat.


ivysilání čt

Stream

Televize z dílny tuzemského vyhledávače, která nabízí pro mne nijak atraktivní obsah, ale je sympatická tím, že tolik nezahlcuje reklamou, jako jiné, výše popsané služby. Na telefon nebo tablet bych si ji asi nikdy nenainstaloval, ale na takovémhle zařízení jistě neurazí. Má jen pár MB a nabízí spoustu CZ obsahu.


stream cz android tv

Vimeo

Vimeo je videoserver podobný YouTube, ale již na první pohled poznáte rozdíl. Není tu tolik zbytečného a nezajímavého obsahu, jako na YT, protože kvantitu vyvažuje kvalitou. Obsah zde má navrch především tou vizuální stránkou, což na velkých televizních uhlopříčkách a při dostatečně rychlém internetovém připojení jistě ocení každý divák.


vimeo na android tv

Heureka

Nejznámější vyhledávač zboží má podařenou mobilní aplikaci, tak proč nenakupovat jednoduše z pohodlí televizní sedačky?


heureka pro android

Hry a ostatní

Zmínil jsem, že k ovládání Di boxu je nutnost mít (nejlépe bezdrátovou) myš? On se kurzor myši teoreticky dá ovládat i dodávaným tenkým dálkovým ovladačem, ale byla by to strašná řehole.
V podstatě můžete nainstalovat jakoukoli hru z Google Play, ale je potřeba mít na paměti, že všechny zdejší hry jsou koncipovány tak, že se ovládají na dotykové obrazovce, případně pohybovými senzory. Tady máte akorát kolečko myši a levé klikátko (pravé tlačítko slouží jako funkce Zpět – což může být velký problém pro leváky). Takže z toho vychází, že si na televizi zahrajete Mahhjong, Jewels, sudoku a jiné klikačky. Hry, které vyžadují mít současně více prstů na obrazovce nebo využívají pohybové senzory si prostě s myší v ruce nezahrajete. Taktéž si nechte zajít chuť na mapy a jiné aplikace vyžadující dvojhmaty a jiné tahy více prsty, které jsou na dotykové obrazovce telefonu samozřejmostí, ale myší se nedají napodobit. Tady už je třeba zainvestovat do ovladače nebo klávesnice s touchpadem.






Zapomněl jsem na něco? Třeba na DVTV, která v době testování neustále padala a nepodařilo se ji připojit k archivu. Nenainstaloval jsem ani VOYO.cz, protože vím, že budoucí majitel není fanda předplacených služeb a právě videopůjčovny podobného typu by najisto nikdy nevyužil.

Pokud máte tip na další Android aplikaci, která by neměla chybět v chytré televizi a v dnešním výčtu aplikací není, tak se podělte v komentářích pod článkem. Pomůžete tím všem majitelům chytrých televizí.

Ukryté PayPal Donate tlačítko

To jsem takhle nedávno úplně náhodou zjistil, že mi na jednom webu nefunguje Donate tlačítko od PayPalu. Promptně jsem si chtěl ověřit vložený kód a případně si vygenerovat nový, jenže ejhle, ono to nebude zase tak jednoduché, jak by se zdálo…

PayPal, největší a jistě i nejpoužívanější platební systém na internetu udělal to, co s oblibou dělají takřka všechny služby a aplikace nejen v online postředí: „Počkáme, až si lidi navyknou na naše staré UI a naučí se ho používat a pak to kompletně překopeme, něco přesuneme, něco přejmenujeme, něco schováme pod jinou nabídku, něco se přebarví, změní se ikonky a celé to předěláme tak, aby se s tím naši uživatelé museli znova naučit – nejlépe jen krátkodobě – do dvou let uděláme kompletně nový redesign a všechno bude zase úplně jinak.“

PayPal - The safer, easier way to pay online!Nechci se označovat za konzervativního jedince, redesing již před nějakým časem Paypalu prospěl, hodně věcí v administraci zpřehlednil a zjednodušil, ale u základního osobního účtu také hodně věcí osekal a schoval a je trestuhodné, že s novým UI neudělali i novou nápovědu. Takže pokud jste si například také chtěli vygenerovat Donate tlačítko na svůj web nebo blog a v nastavení tuto možnost nikde nemohli najít a hledali v nápovědě, zjistili jste, že nápověda napovídá ještě ke starému vzhledu…

Donate tlačítko umožňuje čtenářům podpořit své oblíbené autory a vydavatele na internetu dobrovolnou finanční částkou, dát najevo sympatie nebo je odměnit za informace, které na internetu poskytuje. S Donate tlačítkem se setkáte na mnoha webech, umožňuje přispívat i uživatelům bez PayPal peněženky a jakoukoli věnovanou částkou přispíváte autorovi zpravidla na provoz webu a náklady spojené s publikováním a údržbou. Využívá se i pro sbírky a charitativní projekty.

Takže pokud také marně hledáte způsob, jak si v roce 2016 v novém uživatelském rozhraní PayPalu vygenerovat Donate tlačítko pro svůj web, níže je návod:

U běžného uživatelského účtu byste takové sponzorské tlačítko logicky hledali pod položkou Send&Request Payments. Tam ho ale nehledejte. Po přihlášení na úvodním přehledu se musíte posunout o stránku níže a v levém sloupci pod výpisem bankovních účtů a přiřazených platebních karet kliknete na odkaz Seller preferences a nemusíte ani nic nikde prodávat.

Na další stránce ve výčtu funkcí klik na Update vedle hned první možnosti PayPal buttons > Manage my payment buttons

Zobrazí se přehled všech kampaní a tlačítkem Create new button můžete vytvořit nový button. V nabídce máte hned několik typů tlačítek. Pokud ale nevlastníte e-shop, tak vás tlačítka s nákupním košíkem nijak zvlášť nemusí zajímat a z roletkové nabídky vyberete Donations.

V možnostech si pak můžete zvolit z malé nebo velké varianty tlačítka, s obrázky platebních karet nebo bez, dokonce můžete nahrát i vlastní obrázek tlačítka. Dále můžete vybrat měnu a zvolit si, jestli výši příspěvku necháte na uvážení vašich čtenářů, nebo jim stanovit částku, kterou mohou poslat.

Dole kliknete na tlačítko Save Changes a máte základní nastavení hotové. Na následující stránce si vykopírujete HTML kód, který vložíte na vašem blogu nebo www stránce do místa, kde chcete Donate tlačítko zobrazovat. Případně máte i vygenerovaný jednoduchý odkaz, který si můžete dát třeba do podpisu v e-mailové komunikaci, šířit sociálními sítěmi atd.

Jsem tak naivní, že mám Donate ikonku i zde. Za roky fungování na něj kliknul snad omylem jen jeden člověk. Je to pořád původní kód, vlastně ani nevím, jestli stále funguje. Možná je ten správný čas, aby to vyzkoušeli čtenáři a tak jestli jste si s mojí malou pomocí také mohli dát toto tlačítko na svoje stránky, máte možnost poděkovat :)

Pokud se v nové moderní podobě administrace PayPalu také ztrácíte a nemůžete se doklikat tam, kam potřebujete, bude to hlavně proto, že máte obyčejný Personal typ účtu. Hodí se vám odkaz (https://www.paypal.com/webapps/customerprofile/summary.view) na přehled všech nastavení a operací PayPalu, který je přístupnější až v Bussines účtu.

Jak jsem přežil Suchej únor

Akce Suchej únor (www.suchejunor.cz) již běží několikátý ročník a já ji vlastně poprvé pořádně zaznamenal až tento rok hlavně díky Twitteru a jakési mediální kampani.

Jde vpodstatě o to se hecnout a celý měsíc nevypít ani kapku alkoholu. To zní jako výzva, tak proč ji nezkusit. Ne že bych byl tak beznadějný případ a těžký alkoholik, v životě už jsem měl i mnohem delší abstinenční období (a teď nemyslím dětství), ale samotného mě zajímalo, jaký vliv bude mít hlídaná a kontrolovaná abstinence a jestli se to nějak projeví.

Ze začátku se zdálo, že to bude velice jednoduché a snadné, alkohol přeci není tou nejdůležitější součástí mého života a proto bude Suchej únor vlastně taková sranda. Pro mnohé zúčastněné je to lehčí tím, že únor je nejkratší měsíc (i v přestupném) roce. Já to bral jako takovou zkoušku a zajímavý pokus, který bude velice snadné úspěšně dokončit.
No, nalijme si čistého vína (i když to zní v souvislosti s touto akcí jakkoli divně) nebylo to zase až tak snadné a únor nebyl zrovna ten nejšťastnější měsíc v roce, jak jsem si původně představoval

1.2.2016 vycházelo zrovna na pondělí. Já začal Suchej únor vpodstatě o dva dny dříve, protože poslední pivo jsem měl v pátek 29.1. večer, v sobotu se k tomu už nějak nedostal a v neděli před prací zpravidla nepiji a nepil jsem ani teď. A když jsem v pondělí 1.2. narazil znova na hashtag #suchejunor, tak jsem si říkal, že to taky zkusím. Nebude to přeci nic složitého.
To jsem ovšem ještě netušil, jaké klacky pod nohy mi osud bude házet…

5.týden roku 2016 se dodatečně oslavovaly hned několikery lednové narozeniny. Naštěstí jsem z toho vyvázl naprosto střízlivý. 5.týden byl ale také ve znamení zlomeného srdce, velikého emočního vypětí a depresivních stavů. Nešťastná láska a žal se zpravidla musí pořádně zapít. Zatnul jsem zuby a odhodlal se s tím nějak vypořádat i bez alkoholu. Srdce už mám roztrhané a rozlámané tolikrát, že by mě tohle nemělo nějak zvlášť vyvést z míry. Tenhle heartbreak byl ovšem o to víc bolestivější, že u ní jsem vlastně vůbec poprvé v mém životě poznal něco, co jsem u žádné jiné dosud nevycítil. O této slečně s jistotou vím, že je to ta, se kterou chci mít děti. Noční můry, smutek a deprese přetrvávající do teď. Ze začátku to bylo těžké, ale dokázal jsem se s tím nějak srovnat i bez alkoholu.

6.týden roku 2016 se zase hodně vyjednávalo a domlouvalo. Kde jinde než v hospodě. Má přítomnost se tedy v hospodách zkrátila na nejkratší nutnou dobu, kdy jsem u debatování vypil vždy jednu velkou Kofolu. Opodstatňoval jsem to také tím, že pak musím ještě do práce nebo řídit. I několik akcí jsem musel odříct a naplánovat místo nic něco jiného, protože jsem věděl, že bych tam střízlivý nevydržel…

7. a 8.týden roku 2016 probíhaly nějaké menší či větší oslavy a výročí (nedostaly mě), ale nejvíce je poznamenalo úmrtí v rodině. I tohle se obešlo bez mé interakce s alkoholem a na obřad jsem dělal řidiče, svážel a odvážel smuteční hosty, takže jsem pochopitelně nemohl pít. A bylo to asi nejtěžší období celého února. Ten poslední týden se na mě sesypaly prožité události posledních dní a celkem jasně jsem si uvědomil, že mě na tom světě vlastně vůbec nic netěší. Chuť stavit se v hospodě byla neuvěřitelně silná. Po čtyřech pivech by ten svět byl hned hezčí a veselejší. Ale nakonec jsem tomu pokušení nepodlehl. Když už jsem to vydržel tak dlouho, zbývá už jen necelý týden… Také jsem si uvědomil, že kdybych šel na 4 piva, dal bych si jich nakonec minimálně 7, po zbytek dne bych už nic neudělal a ráno by mi bylo akorát blbě.

Suchej únor mi nakonec v sobotu 27.2. neočekávaně ukončil soused, který naléhal, ať se stavím, že se mu rozbil notebook a jestli bych se na to nemohl přijít podívat. U sousedů probíhalo takové neformální setkání se vzdálenými příbuznými a než jsem stačil odklopit víko notebooku, bylo přede mnou pivo a panák Myslivce (fuj). No vysvětlujte sedmdesátiletému pánovi, co je to Suchej únor… Já jsem to v ten okamžik regulérně vzdal, neměl jsem už energii na nic. Pivo zachutnalo, Myslivec už tolik ne, ale ze slušnosti jsem ho do sebe vylil a hned dostal dalšího… Díky dvoudennímu náskoku jsem ale nakonec těch 29 dní vydržel.

Nebudu vám lhát, asi dvě hodiny poté jsem se posral, jako už dlouho ne. A co teď? Můžu si vlastně dát pivo, když už se to takhle neplánovaně ukončilo. Nakonec jsem si pivo nedal, ani žádný jiný alkohol od té doby. Místo toho jsem si sesumíroval, co mi ten měsíc střízlivosti dal a co vzal:

    Zápory:

  • Hořkost těžkých životních situací si musím pěkně vychutnat plnými doušky a při všech smyslech. Alkohol není řešení, jen krátkodobé anestetikum.
  • Musel jsem odříct několik akcí a přehodnocovat svojí účast na nejrůznějších událostech, kde se pije alkohol. Ale ve své podstatě jsem zase o tolik nepřišel…

    Klady:

  • Shodil jsem 4 kila. Když už teda má ten detox k něčemu být, snažil jsem se poctivě cvičit, udržovat se v kondici a trochu eliminovat OTP (okrasné tukové prstence) v břišní části. To se docela i povedlo, jeden měsíc je ale málo, nějaké očekávání by se mohlo naplnit až po druhém měsíci… Každopádně po fyzické stránce se cítím o deset let mladší :)
  • Střízlivost. Prostě je skvělý pocit vědět, že můžu kdykoli sednout za volant a nemusím si vzpomínat a počítat, kdy jsem naposledy něco pil.
  • Paměť. Nečekal jsem to, ale zjišťuji, že měsíční nepřetržitá střízlivost má hlavně v práci pozitivní vliv na to zapamatovat si, co se kdy a čím dělalo, nemusím pořád běhat sem a tam přečíst si několik čísel, protože si je zapamatuju. Také jsem měl dostatek času a energie na dělání dalších věcí.
  • Úspora peněz. Jestli jsem dříve chodíval jednou týdně do hospody, dal si tam v průměru deset dvanáctek, útrata byla 250Kč. Občas se i stalo, že také něco k jídlu. Moje měsíční útrata v restauračních zařízeních se tedy pohybovala okolo tisícovky. Měsíční abstinence mi podle této prosté formulky ušetřila zhruba tisícikorunu.
  • Další úspory do budoucna. Přibližně 2 roky zpátky jsem míval období, kdy jsem pil docela hodně a díky tomu si vypěstoval tzv. toleranci. Celou noc jsem na baru do sebe lil všechno možné, hýřil s děvčaty a ráno v 7hodin v pohodě nasednul na kolo a jel třeba 8km domů a ještě u toho bezproblémů psal smsky. Teď v sobotu máme opět takové nepravidelné posezení s muzikanty v hospodě a já vím, že tam tentokrát svých obvyklých 12 dvanáctek a několik panáků slivovice jen tak nevypiju, protože jsem se prostě dostal z formy (a pokud ano, tak nechci vidět, jak to dopadne)

Abych to nějak shrnul. Očekávání bylo trochu jiné, než krutá realita. Suchej únor byl chvílemi velká řehole a osud se rozhodl, že mi vítězství nedá zadarmo. Nicméně povedlo se mi celých 29 dní vydržet bez kapky alkoholu a s neplánovaným přerušením jedním pivem a dvěma Myslivci v tom dále pokračuji, alespoň do soboty.
Kdykoli bych to nejspíše dokázal zopakovat. Klidně zase příští rok v únoru, to snad budou lepší podmínky. Zkusíte to také?